Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 19, 1917)
' ' ' t ' „' ' ' : J Struna 12 l5 5 ' Moře Moře— Kďtťr opodAl lnVih ojk trhaně a drtí zakřičela jakoby M- byla něčím poítruidi Starý Mulalu j-ni právě i in divili odpočjvd J yaliy:lll e píllilil hliíVU ) foAlftdl Me po O kolí k- jk už" nezahlídl lby kl'ik'OliOk Jiř"h)ii')v UiU í0 ři- and hlavou i yujtúkutyui vV xkvm a vtlý muk trakotň vyno il (v ta okamžik nad In oddě lující Cbliiku uď Podbuukku i ýktrky tyly !yíet a odkudií 7 křovtu obiu dolehlo isťtu uiutuv píďáuí hýlovo — Ako Lu jar povzdechl si Mil lat a — lťi éu lva louh o dvu tri duí A podíval v k dopolťdiiímu sliUci Veliké a zíiíivv i ozlč vá lo s S modrého m-be lilOÍe teplil po h'icú' li od týln' vymko xavá lýeb tičhcu) Všechno e od ně ho žlutilo vrcholky Krátké u O Mrč Za Knváičm v dálce jen ho My jho odleskem líylo cítit jak loiíh povoluje ii i- ' několik dní nebuď- po znuě as už íiiií pa mátky Snčhi-iii vysoko zapadlé ! přetížené větve plakaly nepře trzde proudem slz i pomalu vx iiáíif! vvš ii výše liílé iililíic jiič plochy sněhu po ctní vrúsřj ly kc dírkovalély prolamovaly Sl' a yprohOidly ii pod stromy už ni polovic scly anebo sc proměnily v louže i lo nichž co okamžik pl--'klo nčkohk lz len htíiy na ob Htfu dokuti jt?ité mély teti vzhled ' který' včera za mrazivčbo vétru uč záťe sluiiťčiií s nimi si i)ohrá- íijíd zdála ne sesméfiňovati jich iííiiiou velebnou tvárnost Ku Jiienistá byla jako z cukru a bylo ostatně pruvdčpodobno fn sníh na tií přetrvá i oblevu Vyhlížejíc nitra pásmu Kamenintá první se vždy zasněží často už v srpnu za dívá se do podhoří x ošedivčlou hhivort n nejdéle ona sníh na so lič vždy zachovává Ale i lllmá lyla ještč jako z bilčho papíru vvMřižena Križnč podobalo se o liromnýiii závějím a na Hrubčm i na Kriváiii držela se jcsič bílá ji lui i na iicjMruič jsích srázech A vuk na vlnách lesii bylo už někde j)07intt že teplá not poslední ne byla jeli niihodilost í leč přede hrou zinčny času ťcinč skvrny už- povážlivé se prodíraly z bílé jednotvárnosti obzorů Nad 'a kaiiffiisfou jich bylo několik Su rový liriilek už skoro celý čer nal a Trsteníku za ním už tiinoJm do toho nechybělo Les 'nad Ti chou v jehož lúné zeje veliké vy rúbunisko černal ne jnko ohrom li ú podkova pásmo pod átítem Kriváně sestrukatčlo Ptactvo jímž (lneš všude se jen hetiižillo lylo nejiiápadnřjíim svědectvím k čemu se chystá — Ako na jar opakoval Ma- Jata silněji zadýmal ze zapí keč ]y pak vyklepal z ní popel za trčil ji do kapsy plivl do dlaní n právě když zazněl povel sehnul # i on ke kmeni n zatlačil — Kj hup Ale kmen zapadl do povolují cího Mičim Na okamžení zastali — Kh zle ku to tiahá kef snah lapt — poznamenal kdosi n Malá ía přikývl: — Vera ic sa to tiahá! A nupadlo mu NVmusil by on už tak íiumá lut lietausil ly dřevo tahat ve vyrúbaniikáeh a připravovat j k odvážení lost sn napraeoval ve sv"m životě Ale co robit ř !) mu práce třtf není viehui jwti na dirvě a kdyby jen on jeiv Mitl íle neduloV by tiaó byht po celé dědině t iyu by # p něm ilivné dival a jehu irm by mu to osfitdda při krtlď příieíitutti tř hll fel vyjeiSnal při odkupu p'iií dntta vťtj podií a neb) In by llttl tM: hoflit se t pi-ttěi "po pdokčm" Zhořklo mu v itcrh Tak jf to tdy Marými všit le iVdlvcjm % n taroit Ur U kávou Jťdmčlm yna mřU a It k rX li lei vidí la h bU by mu mikin lťl tu'U I on prý tuí ji di n rád bv ji upt i'litJLÍL t íttra Jii a tíJ i" fadilí ti'4 iltoh uowhv třdjtJ it tui rok z rvlam lá ytfjj bb-dai Otíťhjr v pLlcut AI jednou itara Uartková tfí dnv za cboii i-vídřla yna Už jí to j í dali) i za tavila jeho ď-et ku na ('!iiiě' "Ihnvlít moje fa )H n i Ojím OtColi1 " — "Nuž č(Že lv bol' ' -- Wď ofíi ho ož tťi di i'-!rlii" "Nuž Ví-ra ieza 'I 'i' Vi"í leíí v postili " — "A 0 it a mu ítíilo hit !" — "Ci ja rkm ( Píííli z hory untatý vy pili tii pálenky a tuatua zle e h tía vadily Na Jruliý dei i 14 nli :ď! ani slova od ttj chvíle ue poveleli ani jesť nech''út ani pif 'lio vk čo irn je?" — A čtvrtého 1m Barteli zemřel Mté chvála Bohu ž s ním ' Mnlatou e tak nestalo A kdo í zda i jtj nebyli by vyhnali kdyby neměj svoj podíl pojistí ní od úřadu Nelze dnes věřit v mni a ničemu - Jlore hoři? — křičel na ně f J tor -— pomáhejte su ! — Ej hup — — A zase tedy tlačili a tlačili 1'okřík rozlehal se po 1'hlisku ievienéni se váeidi stran lesy u ozvěnou zapadal kamsi v Zaka menistě a na l'od Urezinovn Slunce (irailo jim v obličeje nohy skloiizaly po jilnioueím sně hu a pot zaléval jim tváře Z vliičuh jež jindy jezdily pro luiluzinu přijely jen jediné u ty h náhlily domň Do odpoledne [ný ze sněhu nebude nic a indo taly by prý' už do Kokavy S vozem že dnes nemožno s korbou nemožno a vlačuhy jen tak je&té e se dnes vrátí domů Na Ma eháeh a pod Háji že bude do zeji ř- 1 a zas už celé moře - V poledne úpal takový ž? nad t'm vsii-hni hlavami kroutili Vě tve smrku byly už téměř v přiro--efié své poloze Podkova nad Ti chou zmizela cely ten les už se čcnial a i na vyrúbuSiisku pod nim slunce sežírnlo sníh od knír i z prostředku Hukot Uelé zalé lijicí z dolu na 1'blisko zdil se býl jaki veselejším Vrány tiše iře!etěly od Prahlí na druhou MrrllU Uelé Hýl už llielčel ale I i i" onosky skreči ly vždy rozpu I ileji Malata seděl u ohně v kolibé 'oMoeiié několiku kmenů a při kryté koroit seděl u přemýšlel té zimě jaké hylo léto jaké louh' asi jaro že do něho ještě da leku jaké asi budou tohoto roku hrdy zde pod sněhem ěi v blátě 0 těch ptácích kteří venku vítali Mimce a teplo trochu o staré Iíar tekové a o omniu stáří — o všem 1 o ničem A na Machách že bude zas mo- e Jim moře Hrutr Malntov jel idsi do Ameriky a psal mu od i a ml ud Xvláilě o moři Jen vo do mi má voda nikde kouska ze mě jen voda a nebe Musí to být hrozně divné Malata nedo vede si toho představit A chtěl hy tti vidět Ovšem neuvidí Vzpomněl si na malého MiSa Ten vždycky chce aby mu vypra voval o moři Zaslechl něen vy právět pětiletá jeho dušička ne lim vzrušila a teif by chtěl xtále jen o moři slyšet o moři a zase o moři A Malata často vejonc si ho na kolena a povídá mu tedy o moři t četl i jnk sám i to představu je Malý Mimo poslouchá tváře e mu jen červenají od nadšení a na konce vžily si povzdechne "A či byti šli wn mnou cez more m bodem velký' há!M — A on dá e ď Mnichu pohladí Miškíi po hlavě a přisvědčí' "A preěo idef Pojdcm Sadlieiu si ia ViiK i priidinem nášhu litin Míšo hu íe pohóáat a ai ilojdmt k moři prclAme vo i volu Rudném ! na buf 8 ni blldcIUP Ji inori A tk morem i kupíme vo i vda m ni nadocui — a tti pojdern ! de ii A oči poitínA' - Ten Miiko — porideehl ! Malata ct lo mám Všnk ol tikilo jiný nu rád neudí eii dlefa A al ditrítMie kto VÍc H iifttiiiU řiti horši jeho itp Ptiibi ntu0'i MaUtoví 4 tho "í FOFJIOK DÝK JP 70917 vř-ii l T"tt by mí nikdy m-d-vedl i-H %lmi mtitiift litMiit myUU í ta dald notf Přij-omeiml ! % hhi n inhny (tvoji wuitt ievtn jdivw iindlunld jk jho podíl tl t vJ mijelťk Stu # 'i#ntl mat jít judvt vo 1 Mtarhu p r ki ačU biti prřkiiťt f ♦ ut tVttU tU t d ne jpímKnlnjiihti kíujfdi i k-uicef V) hnU mat l ři-ttit Ítbrl HUid ol 4 i ntfwhti haíU pu( ktířo ocMt Nynf ijmtfU tsí iiýkid k Irt tu horní tiíibiií h llrtvkuM itttvla p4i'hitéiM H mu obit j jak i ni h # m4 nř)!{ a třnkH! h pfepadia v ím p v i Uvn mitmio ten Mk k-v a itt vie alé 1 1 d i řil' — tt t!iil i trý MUt tUli um lUvu hiuik na pr i v iho-hn jKrtd íSjí aby mu n#dl dvít vrLj dut tiy ty tr u i ť?& yh řvkl ymd zvlM! nkyv — 1 říkhi {rucajíJii v 6pravl dcínjch jxfHtúvk-ucb řo7léhal in }) ťhlínku Malata vláčel tínkl občan a ll tu a tom mvoii Mekílou — ale miřl aul jednou uízakříkl snad ani ouoho pokřiku neslyžel lítíi- tluncfuí už trochu vha- fíoain ah tiplo bylo douJ pi- liš vtliké Xícž aby někdo byl mohl -i iíipuítit tuyilcoku že jeíté nt as obrátí této noci uebo V těch to duech - Skapu snah zu celtou do Ho I a vy budu bláta a vody ani uio- Malata zatfátl hlavou nad ti- mito njyilciikami — Boh víc ako h na nedelu dostaueui domou A dne už jo 't vrt ok 0'očil o? k nejbližíímu a opa- kovfd eo práté prolétlo tuu my li: Vk že bude těsta kdyby ra ději zamrzlo Kudy by ili všude bude vody celé moře A jít pícce nutno Eli do neděle vela díaleko Kto vie_ či ilozijem — zaimál ae oslovení Ale Malata už zase mysli na o'co jiného: - Co asi Miško teraz robí do- i n ti T ( i vole mu na um Mary o leekot (" nechybuje mu Že ne má nikoho kto by mu rozprával i mori'' ( o asi Miško teraz robí do ma ? li vide mu na um starý o tečko? ťí nechybuje mu že ne má nikoho kto by mu rozprával o mori ? A tu zamyslil se : - - More more! Ako že um y crá to more? Kte oko zazrc len vody vody a vody veliké vlny hukot a šumol — to je more A mol morem nebu To dole možc ubít" ale to bore zachránit 1'siuál se jak lehko řekne se moře" ale kdo dovede si před--íiivit co všechno skrývá se pod tím slovem? Cestou do Kokavy " bude už zejtra celé moře --- ře kli dnes- ráno lidé -~ ale jak směš ně to zní íckiie-li se při takové idouposti : moře — — V Kokavč není právě nikoho kdo byl by už viděl moře On Malata rád by je viděl ale jet po něm chraň hiih nebeský! A vnad i navždy opusliti drahé své hory? Oh to ví on dobře: toho b nedovedl urobit! Tak by ho to táhlo domíi že by do roka jistě e vrátil Vyrostl zde a n'"ditčl by jinde ani kosti složit tím méně ookohce nčkdfl jinde žít Obrátil kc s láskou ve starých ěídi svých ke Kriváni Križnému celému tomu krásnému pásmu bor a zdály w mu v tom okamže ní takovými jako dosud nikdy Ab nikde on necítil by se doma v celém širém světě — nikde ne našel by náhrady za svoje bory Narodil se pod nimi vyrosil pohledem na ně prožil tolik de setiletl v jich zátiší a v nich chce i zemřít Snad se dočká ještě i Miška až doroste v Stihaje A potom už lépe by bylo kdy by Opustil tento svět HeZtoho tšcui se zdá už být přítěží — ~ lll'a daktn ide zvolal kdosi vedle něho Mulata sebou trhl : furo Vibičttii — odřekl neboť oči jeho byly dona vad ostré - A čo že chce — tázal se ně lálo jiný Malatit pokrčil rameny! Kto že vie Ale tak sa mi vidí Že dačo neiTn na chrbte Vrbinu musil jiti nedaleko nich šel li do Podhaunka a má li co vyřídit mezi nimi přijdi ai k nim Nikdo mhou tedy ani ne lnul Nechali jej dojít na tubk co by hlas klidně pronesený do bMČl' Kli i- id -ií - ~ křikl nA kt rýt a pracujlcleh Viioťun ne na okamlik ťaitavil Nuí dačo tul SilikJerou lie em lVlbnkA - t takvnt - tAial kib ItťdáV v -iAalJiíy!tofaitf filtlw k túC utu íih tl jí Jevu — 7Xé Lil — odvWři Jtíl íni aJ# íjl-A v pmtUtt okttil kj pklo}al prxtra nt íxlu u chvatně dodal: lij boU by e(fl UŽ ZfltlldoU Ako by ián' Malého chlapíka o j Vlabittoi íiašli utopeného V lU - Al o Áe až tam sa dottaii — (r)i hyboVnI lůíii 'le Malaid ncmvslil na to kde (e to Mído j'i fO Že b te by XTiško uti-pi) zaujalo iřbn jeho diHí - Vhp povedáí'' — vykik zoutflíé Vrbíčan opakoval — A kiorycb že Malatouí — zasípěl íalata — Nuž ktotých? Hádám tán o dolníih kde májá dvacaťročaého — A tnrívo nž je to diet a? z i k vílel mařee Veta lo j - mrzutě odřekl Yibieau a no 1 kc k dalaí ehňzí - !' je mitvo to dieta Nardám h:i ''v by bolí vám dačo odkázali kebi tli vedeli že ídeiu horo Miško' Hej Misko! A kde že ho našli há? Icč Vrbičan už se neotočil Pí skal si cosi íi kráčel volným kro lem od nich 'íi chvíli zmizí I v le se Waluta Hkle)ičii'm zrnkem díval se za ním 4 I ' I ¥ UJtiKo su Uiopiu — sepiai si :i 'Mile liediohl tomu Věřit l''do-'i uduvil k němu něco ab on neslyšel - - Miško moj teda už je mrtvý -- "pnkoval si a prázdnota rozestí fa la v jeho hlavě v jeho srdci kolem něho — 1'topiu sa ehúďa Olopiu — — slzy náhle vyskočily mu z očí nu svraskalé [mpelavé tváře Ale přemohl se Iiotáhl s ostáními kmen na ku o kam právě skácené stromy u kbrlali zapekl si ve ťnječce a p--lom zbiiiicnjin sípavým hlasem řekl íaktorovi že musí doinfi 'noiče se utojiilo — - šak mohou byste ist až zaj Ira nes už je neskoro 'cď m to — odř'kl jiolohlis-in- Malata a šel A že byste prišcu Aijtrn ! — 'o)! ya ním ťaktiti' Avšak Milatase nž nezastavil ani neobrátil Neslyšel ničeho jen bolest velikou cítil v prsou ti ta kovou divnou prázdnotu Miško iimreu opikoviil si o chvíli u zdálo se mu to být ne ijvčřitelnňn Neboť co zbylo by tu na svřlé potom jemu starci nud hrobem hýlenému - tst já iftn odřrkl Vrhl i n a bi poi htby náhodou ulál i i lamluvd? A vám ako le id dof TfpU mát vera átt a di-i iUiUm aj primmho! - A rca! Vrra pndtďrá j# ni# btt dť nanUm a na vrtVr a lajtra rit plana IVI M'hlmt In ! aVu kf hr mra Ityln l-4 !it teikai vo ly vlata l i ď bttiibt a Vrbiěan thv= U jil tlil kdt i lit nikle Ma Uta iM rh'ttol Těžko jde Malata těžko jde po jihnocíiu sněhu a hlavu htiboko na prsa svěšenu celý ku předu shrbe ný přemýšlí o mnohých věei-ch nejvíce o smolných Chýlí ne k šesté hodině takové truchlivé aero zaplavuje kraj ti cho jid UŽ všude kolem jen bll- Kot Pelé je slyšet z dálky n občas ašelestí větérek teplý větérek A potom ještě ledu povolování sně tt ii Ize uzuaiiieniil ale na to tře ba mít vycviéený sluch Starý Ma lata však nyní neuvědomuje si a ni toho hukotu ani toho šelestění tím méně jihnutí Stromy už uepláěou Téměř vše- i hun s nich zn dne skapalo a eo zbylo kap ni v dlouhých pře stávkách tak že nemožno o lom héjuk zvláště liovoiiti !sy ne i ernaji na olMoru hory hělttjí Ale Vitihtehem vznáší se něco co odstraňuje všechny pro tity v čem černá i ilá barvit p!ý v a jí v jednu Soumrak 'IVhý a leskný soumrak Ktljby sjni nějaký Jen ptáček íitštébetal Alf takto nikde ne oívh se ani hlásek Pusto On tou pustinou kráčí in () Mlťt A věni ni na crléut téiě ň sliti Aui a kNin Miíil lomíll 1'topil m lího tělíčko ítuodrulu íbitbielu Ani k I Aiotnl nebude A )irabtnt je do cmě Míšu tilťjdrt na ěk Knad wtkajf Um iihi nic íi4 iomUt věté nit nUtfv Vctvh jt ui iipuitiii ni itikitv i ftujde i hrát a matni Miikrut ttl nikdv to bitili- ht houpat na kole nou vypritl jťtuti a tnoři — -Mor mr íNmV Ma Uta a nikl broiui tiivšleuk tnu ldrka htavfoi i Hnad práti U lUthuká totha lo mři i bjla ji Mka 4bu I la Měl lott tlil lu hukot je a iumot jjl ilny likaUt jfj lvu iXfAn jU 'Iv iijftfj pM'A Ja 7i7 thriíly ái%Wt i'M Hi lu 2to'ly fát u udtiily f Liti hrot A on Mřilafa má tm t jeho hiurú vírxi velikou vínu On v uhn rozněcoval tu touhu po moí tfek fatto mu o utm vypracoval a Jeií takově poíctilottl mu í J al že zapáhfiou líyéii acdnou ii na tň a hbaj k moří — — ' f d r Malata potíral hlavou u '''} t vzdýchal ~ Boli brní mi milostivý — o pokovat polohlaííié to chvílí a tak ie uíu zdálo it ty tromy ko letu íií bo ty bor' v dálc Yn v4 ghio í O jeho břichu Pešel IkcZiiiOVOU í Hrdovo Uíí- jel veliké opuštěné Koiiury na hickaijÍHku íii fO liOU'Uly V tmu N'ťblo mě síce ani htézd jez byly by miti ulehčily ecrtii Tmu picl ním tma za nim Jen tal: ze jicrr'! po pravici údolí Pelé it Surový1 ííiádok nad ním Ab později ne mohl už rozeznat am toho Sum už pristury -- aepfiil - iieiiožeíj tak chytro — — Nohy se mu třásly Chvílemi zdálo se in u že nž při příštím kro -j lo padne k Zemi i - Ako že ao vyzerá - (demí lid o MihIíov i ii hvlo mi lo i Ir mv - li n v ždy do pláče M"Zi Sekllllldiclii U Miiebálll nylo Mata a vooy ij sKoro pod iociia Me on ncuiuil ne Ho sin V nohá a oábiilo A či si V ostlílnej chvíli vzpo- iiujej aj na mun rozvazoval lále a slzy dndy se mu do očí J Pešel velikou loui u zabředl lotom jrřté h Alf Zapadl do po tňčku vywoko nad kolena Otřásl se mrazem a slále drkotaje zuby1 al do namáhavého běhu Aid iui toho iierozehřálo Snad zdálo se mu že je v mori - prošla mu hlavou myšlen- :n ale už zdlouhavé těžce A !ič zacukal mu úsly Hože moj bože tak už som Uiiá eidkoui sám a sám pólo ihtMiě zalkni a tak mu bylo ja oby už nikdy neměl mít v žitotč ani jediného okamžiku světlého Smutné doživotí smutně skoná "šáiii a sám Větérek šuměl ale bory na ob- yi reeh mlčely Trochu bělosti nich zařezávalo sc do Icnina ale k bylo k nerozeznání i to Myl už na Machách Stěží je přešel dvakráte už se zapotácel a málo chybělo aby se kácel do bláta Nikde už sniin 'm'c1iii( jitivo o XilUll odešla ji vzal i "cbot Inši M iškovu --- ~- 1'vědomil si hukol Itelé Ano ta jej zabila - -Zastavil se a pohrozil rukou v lu stranu jakoby tím vyčerpány byly jeho sily v pustnu okiiiiiizku kle I k zetni Chhil ho provanul irnivc studeno Myl ei-lý ve vo č až loi prsa mu sahala ač kle cl Kdyby byl pudl celým tělem zemi teď už b snad o sohé ne Měl 1'okřížoViil se a chtěl vstáli A e nemohl Chtěl ledy lézt i po oleiiou ale am to nešlo Mllsll i' dříve helmou! a pomáhal si i i klima 1'délal několik kroku č zapadl nějak ještě hůře Može bože ašeptul zlo lněným hlušeni a pocítil už je ním konec Vody bylo už po krk takové liiule stiideio- hnusné v niž pln idy kusy hlíny drev sněhu le lu Matulu začal se modlil Ale sin a modlitby pletla ne mu v ústech Cl ma vidi diišii Mtškovif' napadlo mu a jakési teplo ro o ie mu fcldcflll llcilltill kolem sehe lii lliňže ll i M wtwVZr {' j c4 Mim mmm tt-? — — J-T"VJ Df Richtera PAIN Expellcr Pravý Mkú v p''fohrtifeb '! mltn'f '"kv pidiltl) )'' v i'ílí ([Ktífii J"i tvnli fh' l'y'J' í ! Iw il M a hí ("fit o ii T AU RJCMTMi le CU 74 60 Va1i'J5? ton 8tryt ww yoin n y Ol lui l)R ŘrAT4£K J 1A aev záj' iol H n Jíkkory al Tel Doiiiíbm i41 Dft KOUTfliiř JOHN W„ W mm 21 ui So Omnhit Telefon Hoidli IVI 1R NtMrO CIÍAH J 1'IHJ VVillniiii ul Om nim ™ Telefon )outliis 2hl7 Operacím se věnuje zvláštní pozornost DR SWOBODA F J lol I Williiun ul Omuh Teleřoii Jžouikifi 2313 DR ŠIMŮNEK O I Vm již 13 ub Omaha Operncím n včnuju zvláitnl pozornost DR HUGO CHALOUPKA a D A E WANEK Tel Bo 773 v liinhivó f Jrjih-u ru Tbqntfi Z u M ul Su Hhlu OiiiaU dr oloa Mastný r''J Worhl llcnďl Hll Tel- fon: TyI'T !'i!t Tel ohyllí l'r hiuntní: líar ney 01 ul V Iřl lf-í - )ti bv lilbylo n1iO véci'u(i( iivoli-jtň Tyler l's DR EDW CHALOUPKA I i:OÍ I J rit Nittenal liíiuk IOUi ni 4 Fin Hltili (i'ťir Pliilie IKIikIiiM MlPi ŽKNSKť: NKMi'K a ďllí K Onlllilll! lei "i linii filpiiciiť My shora uvedení lěkaři dle jinivídil lčkuřxké ctikttv ricj (Jčniznéji odsuziijeiiio veškeré o lihišovárií klfiéliokoliv lékařo BiiJiui 'a-lm ve kterýchkoli? ču BopiHceh svými piieienty ticdiť ui je to jakýmkoli v zpúnohctu ať vo zjiráv4i:h místních něho OBuhrdi h 4'1 tř JOS T VOTAVA PRÁVNÍK ÚfadOTna t! poko) AOO rte íniiutua Tleřii !Jouj!m M OMAHA KERBA8&A s - čeho aehy tit ale Ji lm i u"i uilv nlioiiih do voilv l More mole proletělo mni hlavou Psutá I Tak mu bbi jakoby míl Miš kti u b houpu! ho mi kolenou i khlťoval Htm - Vruiufiu Uv4il api ibii iii sadiMMu na út a b ií haj k m n u 11 : Dr F A Setlláuck l OMAHA NCtt f řftAťoVNA: JÍ7U Hu 13th Mr í prutí lluttiht l'rtfu- I T t Ji I 4lí ItKsiliKVťi: ÍKiu H lltd htr lei Tyittř tmv V fJÍíAlHJVNÍ o l J du 4 and Uílpui — V uUlt oj V Jo tl 1 hll ilejitll i JOHN JOSTnONIÓ lK'uuí yttt Omnba a laatk Offiaha IipII Hlty práel prtit IMJ v fiurn imuuarii# aail tMtbi tli( jls44 viuut4 a "t li'vf Ja aail l4ttiivu a vvVufi4 j k filtáma Hkttjbl Vtlttli itt 4uj ta ujtlut é' Ai A lati A tkt 11 Al II i i I ' _ i 1 ' ™ W wmw Ul V' l voi juiHMiue saiieiu r laluUM ttt_ m ttikt Vrllkl h"l' a Ol blld M I1! 14l( jlluf 1 1 ii mori — — A k U-m dokola ine n#i iiiwt a nnď Km áhnf ud jen vo ukráué jk b -kiiu w skláněl k da kam # hna 4ivU bliMbě)t mi iismí v dl m na rty a h kalo podiv Mtd Jen tetu U!al Ješlél ' j V lam Irt iMuretn Miko (noj 1 1 t#l i-y aa Mtakfm ISi lion Miofl - ISlťdni kily jj opustdy i p dal pomalu v nárm i Muttí Kd) otlif íti4'dy ul ji h Owtaa NWiaa t t#a ♦+♦♦-♦♦' m Alf nl td 'povídiI polkl prv id ibnii-k dy a in j h% iítiik!i "it ld v In -josidy Jej urnu PAU" i ) i