Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 22, 1917, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    POKROK
vvtíímnm co
vydává
roiuiOK zlvkhv
tulí tul yyáínl
v Cruta i)ř Huliia okrei Nbj
ttetmykv a ClrlioB pro LWaa okrw
Nobj t Wíhwn iíani pro t4l Kan
tu r (tolar Jtapbla íaf fcro atit
Iowu r Bt I'ul a Mlsatapolia Mlnn
pro ttfit MlnuMtutu a T Tyaditll M I)
pru táty tioutn ríyrifl uaioia
POKftOK DNU 2a SRPNA l&Jfl"
WedplatnéJ
l'ro Hojené btaty 4200 Pro Kauadu
1200 Do Evropy 1300 ruin
ZtJJt jjbuížuI díjUi pomocí p
nřinleh poukázek (Money Ordun)
prcini( h poukázek (Expreia ÍAomy
OnJers) buukyviiícb poukázok (Bank
Dsrft) anebo v rgitrovančra dopis
Oiiuuinjot# 11 své píeutíhovitl udej
te starou i norou adreimu
Jtopiie x krubu čtsnařitra ochotné
uvořcjulme Musí byli slušná pniuii
box úmyslu nikoho osobo! pouk od i tl a
podopiAny plným jménem aC jíl mi
bytí y redakci oUjono anubo dopl
him uvnřejufino
45
NĚMECKÉ NÁLADY
S(M'IvhollilkV ZpřaVoduj tis liilll
( ' n S a S Č K
Tun dni Vossische Zeiiung Stě
žovala si že I-ÍZÍ svět JlCVéíí HČHIC-
ckviu iráváiu z bojiště ba že i v
neutrálních zemích německé zprá
vy nikdo nečte Nechci zkoumat
pokud as tato stížnost jrsí správ
jioii ale předpokládám že něme
cký autor byl si iisi dobře vědom
co píše a tedy že v tomto případě
měl pravdu Jinak není divu že
přehnané rprávy německého hlav
ního stanu ztratily úvěr až příliš
často svědčí o neobyčejné stylisti
cké " liledanosti ' která se snaží
zakryti pravý stu v věcí
Ostatně jiné zprávy z ne'pnilel
skýeh zemí v německých novi tiá-h
nestojí výře eo ne týče jejich vě
rohodnosti Jmenovité zprávy z
Ruska nesou velmi výraznou pc
eeť loho eelut by si Němci přáli
by v Hušku bylo Především pro
niká německým tiskem snaha po
štvali spojence mezi sebou 1'roto
německé listy h takovou radostí u
veřejnily falešnou zprávu z I lapa
ní ndy že revoluční hnutí v Petro
hradě se obrací proti spojeneckým
vyslanectvím že na př anglické
vyslanectví v Petrohradě je stále
hlídáno 800 anglickými námořní
ky a 1000 ruskými vojáky ozbro
jenými nejen kulomety nýbrž i
děly
Takové zprávy se pekou v Ha
parandě na švédsko-fiiiských hra
nicích ' Jaký význam přikládají
Němci své luparandské posici vi
dět i z toho že německý konsulát
v Ilíparundě kde by vlastně jie
tněl eo dělat má 17 zřízenců! Kro
mě toho V llaparandě je celý štáb
německých novinářů kteří lapají
tam svěží yprúvy a posílají do via
ítt íuiebo kdž zvláště směle lhou
nejprve do stockholmského ger
manoťílského listu ' Aítonbladcť
odkud potom je cituji německé
časopisy iiilávajice švédský pru
men Tak se stalo také se zmíoé
lunt zprávou u ncbezpeéi hroíciiu
iiiiíilickému vyslanectví v 1'ctro
lirailé Ovšrin že nepokoje u nepohni
ky v Hušku - - n Imhuži l tttko
xveh iíjt u jo htále ještě dosti -
vedou Němci lmi pečlivé v pu
triiosti Kaidý drobný piípdd v
řj-itrcenéiti koiité hne m íveliěu
j' a udivÁ jako jiiunaěuý íjev
pro et ikovou situaci mi u
uiimoiádaou poirostÍ uleilujl
ěiRimst Ltnimaš tiřuiekí linty cti
kly vlail ítchotaé v iíelito duevh
inohlíUřoí "Iírtíínského kurý
xt" It populárnost vliv Letu
m v Rtifcka tAI# toupi Tri tom
poUnkmi takového útn jkn
filjkov ju vvlten
jk iiřhiiiiní áoviii
I nlíiité éng{u!ttni " hv m
lllivkho ntuvrriirfta t v Huk
uklJ i houbliÍ luslrdkj "
nUtiV4é ttiwt lyta dut Háwí
luřgr Kriiut nbtati
Kumiik4 mk4ji i l rvn-
luěwilť hmUÍ i'kU'l vyvlji v
mirt'hittťkétrt twř jioit 0Vm
n4tťkýtu tkfw iHni IwUlivl
lř4ťváiy li i tuni it vVvfcujr U
!y duVťUnt lťhoAv! liluiaoij
r bi by ftílsi uUv'4v u j#w
rJi 4 vult{tlsl mtét-
?hy t i! urw#ihv#?t
uH%Uíihk(} hnutí v Kuki Ji
stý hamburský líht Jokoicc vytý
kul nčmeckým politikům a uovl
náfňm h zbytiřM jrojcvovalí
rudovi nad ruskou n-vojucl a je
jím výziifiwiťifj pro utnír m Něm
ckem protože prý tyto projevy
iiiufuiozu přilily olejů do protině-
meckéby ohni u měly řipoluuěast
nu tom íc hnutí pru zvláštní mír
bylo v Jiusku uraženo
Ale uní oputrný jinak Jíerlinrr
Tajícblutt neilovedc skrýtí svojí
radost mul tím že rozklud ruské
ho vojsku jenž wásludovul m re
volucí a znemožnil operace většífdi
rozněrů Jia ruské řrontí má o
hromnou vojenskou cenu pro
Nřmee Sjíojenei ehtélí prý Ně
mecko sevřít kleštěmi ale zatím
se ukázalo že jejich kleště mají
jen jeden zub - - podotýká vojen
ský kritik J5 T jizlivě
Ale v posledních dnech lze po
zorovat v německých listech jistou
nervosu Jmenovité rozhmloé ml
mí! nutí pokusu o zvláštní mír ja
ké uéinilu nová koaliční vláda ru
ská zřejmě rozčarovalo Němce
('ekalí že ruská anarchie bude sil
nější a bezhlavější u proto je mr
zí že se Rusové v poslední chvíli
vzpamatovali Ostatně známý pu
blicita T Wolff v Uerliner Tae
blattě varoval Němce před příliš
ným optimismem Kusové prý ne
mohou kdyby chtěli přistoupili
na zvláštní mír bez ohledu na
spojence protože v tom okamžiku
nejen musili by počítat se všemi
nepříjemnými důsledky pro sebe
se strnuv oklamaných spojenců
ale byli by vlastně vydání Něm-
úni na milost u nemilost
Zp všech těch úvah u poznámek
vysvítá jedno: touha po míru ú
nava a vyčerpaní Ncmecti kon-
servativei sice ještě haraší zbra
němi ale sám kancléř je nucen
vzbuzovati jejich nevoli svou chu
tí k povinnosti Na západní fron
tě unjílicko-fraiícouzské kladivo
se strasno!} pravidelnosti dopadá
na německou obrannou linu a po
kouscích drtí linii I liiideuburo
vu Ve chvíli rozpal u Něini chtě
li popřít víibce existenci této li
nie Není prý žádné linie llinden
burj'ovy je prý jen jistý systém
opevnění kde místy pronikli Je
zle jestliže pro tlilo linii je ne
bezpečnou etí nazývut se llínden-
borcovou
Censora v Německu a ještě ví
ee v Rakousku ovšem slaví své
hody Ale i přes tuto přísnou cen-
suru pronikají zprávy které ne
svědčí a vnitřní síle Nieblimž
skýeh spojenců Drobná úvaha
Nene Krcie JVesse května mlu
ví o takových nedostatcích potra
vin v neghližších dnech že končí
přímou radou: "Hleďte se aspoň
těch nejbližsích dní nějak pro
tlouci než dostaneme nějakou po
moc z jarní úrody zelíuáihké'' A
ni brambor není A v némeekýeh
říšských časopisech také mnoho
místa véuovuiio je tomu "celto
není"
Avéddký lékař který nedávno
přijel z Německa vyprávěl že ne-
lostatečná výživa má v Německu
i takové důsledky že se rodí děti
často bez nehtu a částečné i bez
koze Sesláblé tělo matčino ne
má dosti látek pro vytvořeni tu
hýeh částí dítěte! Zvláště nedo
statek tuk ú má prý velmi rfebla
hé následky
Za tukových okolností málo po
silní Němce étou li ve svých éa
sopisech přehnané právy o toni
jaký hlad hrozí Rusům o tom
jaký nedostatek v potravinách
způsobila ptiiioiková válka v An
ulii když sami j u tak lak živoíi
ries všechnu přísnost eensury
Iťp eitit v německém i rakouském
tisku hrftu před nastávajícím
dnius hrůzu co bul% protáhne
li válU ješté píe ťiiuu hrůu
poUiMi ki ruské- poměry urov
uat spo6 do t míry aby riuké
vojko iufblo e a ujati inki
ti vy
Ale hyln by ntyln dronivti
se íe rU " brítíení" pr kte
e tak nadchli taktní Žiuuufr
vahlistl mílu nníd hlubší vliv ha
dusi liruiet kt ho Vojáka Nikde t
ni stopy stiinosti 114 uvolnčiil n
turike vujensk káinl! h(Mmt
jfiil pnvhnpii kdvl jeiu si pí
ěell cUiifk millií-hu h littiek-
it pubiivUty !% l-A Oorhre
"řri'íit 1 pulitika" nvftejrsliiý v
i'w'ie r nfiwřťkftu !Uikil
l'vrl tinthre J kor rehu doHu
!ky ii fnuité Htslťdnl rk it
rusk4 fií N' tlu!eiil l l t%
páii fttilkcuil "t 11 fuoi!
rfliwým pahtiekýirt tuvtueutáin pil
twwUiHtt fikjt Jaki i4rMtvf bé
ntiiky ívi np4l éllaVi
iíů h na německé řrgnfí) J nejza
tytéjáí socmlísté un politiku n"i
nemyslí že všechny jejích otázky
jsou fcoutřťdény na vilcc i vojen
skýeh věcech Veškeré ty po
litické pory domácí jím unikají
protože nemají možností jj sledo
vat Mezi frontou a jiěmeckýrfi
tyíem je neschídi4 propast!
bude prý í za míru dlouho trvat í
než německý voják se vrátí ku
své politické trudící před válkou
ba namnoze docela změní svou o
ricntaeí Ooehre přímo se obrací
proti těm kteří nu základě něko
lika nahodilých dopisu chtí odha
lovat jakési vření ni německé
frontě j německý voják i noeíální
demokrat na frontě prý koná
pouze svou vojenskou povinnost
Tento článek by měli ěístí naiv
ní lidé v Rusku kteří myslí že
pouhými řečmi dostanou Němce k
smíru Němci dnes nu ruské fron
tě prolij mlčí že mají plné rue
práce ve Franci a v Itálií a vo
jcjisky si nemohou přáti ničeho
více než aby rijské "bratření'' tr
valo aspoň tak dlouho než si zase
uvolní ruce proti východní frontě
a ukáží nové pokračování Stocho
da 1'olom sjíad naivní duše ru
ské budou vyléčeny ze svého
zhoubného optimismu 15 1
ZA ČE3K0 SLOVENSKÝ STÁT
(Tisk kane ČNS a SČK)
Dne ló června skončilo první
zasedání rakouské říšské rady od
poéátku války které — doufáme
bude jeho zasedáním posled
ním l kolem zasedaní tonolo nyio
ukiizati světu je-li Rakousko o-
pravdu státem tuk prohnilým a
rozervaným jak my a ostatní Slo
vané rakouští od počátku války
světu dokazujeme je-li KchfTpno
života a reformy a je li schopno
uzavřití se spojenci mír jako jed
notný stát s jednotnou vůlí a pro
trraiiicin Když' lir 'laiii-Mintinitz
a hr ('zemin rozhodli se dne
dubna tohoto roku svolali říšskou
radu 1111 žádost německých sociál
nich demokratů jedoucích do
Stockholmu k jednání o socialisti
cký mír domnívali se že podaří
se jim od poslanců rakouských
národů vynutit i odpověď kladnou
a pro Rakousko uspokojivou- Od
pověď dostali jen že právě 0
pačnou než jakou očekávali: slo
vanští poslanci nejen že neučinili
žádwého projevu pro Rakousko
pro dynastii a pro válku jak vlá
da se domnívala nýbrž naopak
slavnostně prohlásili že Rakou
ska nechtějí že válku neschvalu
jí porazili vládu ('lam -Martini-tze
a odepřeli utvořili jakoukoli
vládu jinou sestavenou dle pravi
del parluiiieutarisinii odepřeli 11
činiti projev pro mír kterého vlá
da tolik potřebovala odepřeli
schválili nesčetná císařská naříze
ni vydaná za války za nepřítom
nosti sněmovny odepřeli uznalí
říšskou radu za sbor povolaný k
řešení jejich národních otázek
kterou vláda navrhla k jejich' u
spokojení a statečné prohlásili že
jen mezinárodně o príšt im osudu
rakouských Slovanů může hýli
rozhodnuto a to jediné jen ve
smyslu újjuého jejich 'národního
Kťbeiiréení
Všechny pokusy vlády a koru
ny přivést i Slovany ke smířlivěj
šímu stanovisku úplné ztroskotá
y Nadarmo nabízel ministerský
píededl Seídleť lit von ní veliké
ho purhiiiiculárního ministerstvu
o L't členech v němž měly být i
zastoupeny všechny rakouské ná
rody nadarmo nabízel utvoření
vlastni státní rady která měla
píipřiiviivttti eo jicjrychlejši opra
vu ústavy ve smvslu národní uu
tonoíiůe nadarmo etkroěovtt il
iř 11 všech slovanských stran u
nadarmo se uhodla! k roxáhU po
litkM ituueshi Vieehuu Ůilí o
roešeui krUe 104ti Ulila se o nc
ílmuuý olpor kolnUruicU stran
lflvnskýih kttrí in vednl řt
skéhu klubu v)trvly pevu n4
prograittu 4uiettttýťh Arod
uieh strttft proliláieném 'lne 'M
květa
VUd Němeům neh t4
ktvt# iwé kiniittl st ilU4ei
ti#iiiuMit vm Uiku tik }4
ki It llmiann ll"!l-tf jenl ota
ni f 'rrntn"v stiíky tt nutřeHl
SU)v#nť bwtlive Hlpijrl
iitieen luiutl iséprwlý tirup'li
vřhi 'ku n rpr4tul mir
RiukťiH 7uu'i I4U utuU
I ťVi máji přv4u ivrdili in
ti4iHÍiutu( utáiky lok niski 119
lVU t'Akěb p4taiueilu
bu'ui lojrriUnr 4 uly mj
liikimí vrk vint n ftubl j
iué íthl Bb pfJk r b
jíštfeh lud rozhoJov(l JVuto
říšxkA rada nnrofunn n jedíno (i
stuvtil výbor pověřen dalším ne
veřejnn projednáváním ústav
nich otázek aby tak na veuck by
lo povzbuzeno zdání že nezmizela
jíté veškerá imdřjc na dohodu
mezí poslanci jednotlivých náro-
dfl
Aíijiistcrský předseda Heidler
pronesl ještě před rozejitím se íš
ské rady velikou řeč v kjeré snu
žil se zakrýtí katastrofální výsle
dk parlamentního zasedání u nu
til sc do nejrůžovéjšího ojitímí
srnu "Vláda vyjde vKtříc každé
ukci parlamentu směřující k re
formě ústavy a dokáže lak ěinein
že v Rakousku není ani utlaěova
nýeh národů a že každému náro
du při zachování státní jednoty
má zůst ati zajištěno právo sebi
určovali Tím bude" — pravil
di' Seídler — "nepřátelské eízi
ně odiuto poslední zdání zámin
ky vměšovali se do věcí které
my zde mezí sebou máme uspořá
dali" Ministerský přiylscda po
ložil ovšem hned podmínku ze
kteřé je patrno jak představuje
si ono rakouské sebeiiréování ná
rodů kterým by ehtél Slovuny u-
spokojit! Dualismus rakousko
uherský musí zůstali nedotčen a
veškeré zcela nepřípustné vměšo
vání se do poměrů rakouských
musí být i vyloučeno
Rakouská vládu zdá se že si
neuvědomuje že již tuto jediná
podmínka činí jakoukoli dohodu
s Cechy a Jihoslovany nemožnou
neboť ťeši nikdy se nevzdají po
žadavku sjeduoeení s uherským
Slovenskem stejně jako Jihoslo
vané ncpopiistí ani čárku ze svjé
ho programu žádajícího sjedno
cení všech Srbů Chorvatska 11
Slovinců žijících dosud jak v Ra
kousku tak i v Dírách Protože
pan Seidler si rozporu toho neu-
vědomi! bylo třeba aby Češi zno
va důrazné mu jej připomněli a
lak hh též stalo
Veškerý český tisk jednomyslně
oduiíll prohlášení ministerského
přcd-edy jako hrubou provokaci
u velmi rozhodně prohlásil že ne
jde a nesmí dnes již jíl i o nějaké
záplatování staré rakousko -uherské
ústavy které zejména ("Vši ni
kdy neuznali a že není také ani
pomyšlení aby v dnešní histori
eké chvíli kdy na staletí rozho
duje se o osudu národů (Vši 11
znali nedotknutelnost uherského
státu a vydali bratrské Slovensko
na pospas Maďarům Politické
delegace českého národa - lak
psaly Národní Listy — stojí roz
hodně nejen proti centralismu i
v novém jeho vydání nýbrž i pro
li dualismu který -ministerský
předseda bere do ochrany České
prohlášení je pro historicko poli
tieké individuality' a pro spojo
vání zemí ve větší státoprávní cel
ky Vybudování těchto celků mu
sí býti takové aby měly všechny
vlastnosti samostatného státu Or
gán agrární strany "Venkov" vy
slovil Ne ještě radikálněji "Český
nároď' - tak píše vídenský do
pisovatel Vnukova — "nepředsta
vuje si ovšem novou úpravu po
měrů tak jako vláda a má na zře
teli úpravu jinou úpravu kterou
již důrazné proklamoval když žá
dal Zřízení českoslol veiiského stá
tu na němž trvá a bude trvali
dokud tohoto vytéeného cíle ne
dosáhne "
A podobné psaly i jiné listy
konservaliviii í socialistické Kon
ference důvěrníků strany sociálně
demokratické která dosud býva
la nejhoilivějšim zastáncem ra
kouského parlamentu šla dokou
e tuk dalekti Žn žádala svoláni
poslanců ue Zemí Českých národ
nosti české i německé ve sbor po
věřený právy úsUvdárného shiu
ttiáídéní ktei'4 jedině můrt nu
hoduouti o budoucí úpravé éeskf
ho státu lo jen ceU logickým
JAsledkem teto kituet i ěritl
pokhuei odepielt kůěastiutt M po
rad huhkoaiitětu úuQÍha výba
ru diaťeuéh k pmlrobnýtu pora
diiu o nuuéh ústavy vhram
jics k} jeduati tatím lOříi kebou
4 a Nrlní lUdoii tiienou drrtu
MatikM iu o útav nh h takát li
budouťibi ťíkulurnské(ti tA
Im
Tímto avýut rtuhiMlsmttm dU
i'ti pvM4iu( nejlíp 114 jcvo ie
Jii dua pracuji na vvlwttu! $i
klada uavlii piUtiho ti4rudUia
latu h Ji dn% řiti e býti a
uiotétnýiu t4lHi a h iiun4
laji jt ' IUkoukka jtki kUlu h
ptau t Utitjíih Čím dAla tíut
itilvé a patrtiéjšlai á ěrské le
tu Anta)i k Kakouki Ni
merku v iwtwirii sKďto'w jik"
'4 'fnl l'li k Neutr ku p'tu'f
i ' f írrt rozdílem íff Néířieeko Jlel
(říí netroufalo aí dosud formální
onektovatl a belgické obyvatel
tvo nutí násilím zatím jen k pra
eřiři v muničních továrnách kdež
to v dechách ftnektovftiiýeh postu
pem ataletl Rakousko počíná i ja
ko v zemí porobených otrok A kte
ré nutí I k bojí proti vlastnímu
tiárodu a státu
Tím dána jest také zcela zřetel
ně Auiěrweo našeho odboje za hra
níeemí Jako Jlelgie a Srbsko vy
puzené z vlastního území jiepřc
stávají býti samostatnými atátý
které se avýmí státními orgány
svou vládou a vojskem uchýlily
se na přátelskou pudu Spojenců
tak í my Čechoslováci musíme u-
silovali o to flbyejiom vytvářeli
pouejiáhlu mimo půdu své obsaze
né vlasti všechny ty "vlasljiosli
samostatného Hiátu" o kterých
mluví "Národní Listy" a kterých
náš lid domu a nafli politikové do
sud vytvořili nemohou Opírá-li
se dnes právní existence IJelgie o
"kus papíru" podepsaný roku
lH'J(j evropskými velmoeemi a roz
trhaný Německem r Pil I proč
nemohli bychom my pracovali k
uznání své statuí existence opíra
jící se o kusy papíru neméně cen
né než smlouva o neutralitě IM-
gie jež mají jen tu widu že vedle
těchto "papírů" na které Kvj-o-pa
již téměř zapomněla máme
pro sebe mocný argument jednot
né statečné projevené vůle nájro
a podrobeného cizímu pollačova
teli a když mimo to je nás mimo
hranice na dva milliony a tudíž
mnohokrát více než je Srbů a Hel
gičimu mimo hruniee obsazeného
Srbska a Relgic' Máme na svi
st raiě pní vo a také jnáme moc
Máme již dnes politický organ u-
znaný od dvou milionů Cechů a
Slováků dlících za hranicemi via
stí h kterými vlády spojenců zá
vazně jednají máme také již voj-
ko které zítra již může se stáli
armádou větší než jakou má lec
který z malých válčících stálů
NOVÉ RUSKO
(Tisk kane ČNS a SČK)
"Národ bezmolvslvujct"- - Lid
mlei — těmito dvěma slovy cna
rakterísoval Puškiii ve svém llo
risu (ioduiiovu poměr ruského li
du k historickým událostem pře
vrátivším vnitřní i vnější poměry
Ruska v 17 století Ruský národ
mlčel - - neb lépe řečeno byl u
mlčen V Mvropč západní a slicd
11 í — a do tělo části Kvropy geo
graficky třeba počítali i náš na
nd — ovládl nesprávný názor že
samodržaví nevolnictví temnota
bezprávttost je jaksi přirozeným
živlem pro ruského člověka Vši
ehni viděli jen samoděržuvného
ani buťušku za nímž lid vždy
lůjde v slepé oddanosti a nikdo
na to nemyslil že počátky ruské-
10 státního života až do tyranské
poroby naprosto nevykazují abso-
utistieký ráz ze samoděrzaví pro
niká teprve v moskevské Rusi a
to ještě jako přímé napodobení
mongolského a byzantského ubso-
utisniu a že ještě moskevská Rus
prvé doby musila zápasili s řepu
ilikánskou soutéi svobodného
Velikého Novgorodii a jeho sou
sedá Pskova u že teprve poraze-
ním u rozmetáním těchto ruských
republik (narodopravst vo) za l
véna Hrozného byly na Rusi do
kyřáit otevřeny dveře samodržaví
Ostatně je charakteristické že
scUké nevolnictví zavedl na Rusi
florU (ioduiiov člověk tatarské
ho původu
Proto ni to i dnes a jest tro
chu cizí pio široké nheeeuUvo
mluví li se o demokratické ruké
republice dukunee o tmeialistirké
ruské irubtieeAle neprávám Ru
ský uárod jiJ před m Imy byl
trlv pru politickou uvobodu jii
tehdy tiejlep] jebo Mvy mluvily
o tiutbiwti kotutituef Sperauaklj
dvkHi# " urjvélUut auublaseut"
euvv)val v roku IMW uhwh ú
ttavy prft Alexandra l V }n tk
ItatUii Nkuvuat (kvalty Metan
dra I bla pučinou ju tehdv
Hušku iidoialo se ihtavniltii il
mil é aut rovtdinid pokut d1
kttblUtU V roku l š'' liftuel Úípé
vbu a l teprve vliV-i trxdin ť
luku tHAi vy tnitit t si poetky H
stavuiha ituda 1)4 li UM % té Ir u V
Íl]U4lhruii duuti
t ran )e i kdy 4 a iVuiíkru
pakovala uui Nnpdevumo
ujek bývalý b kr!r' k Jťuib
lsr b e tse iiříapouueli a buV
litu # tiíuumhl' U jsldnUu pa
novtiikoU tukúu tnotej luta l
lt pouitli lk l# Hlriim ji
vltJ D4U iU í taul bk kte
rou mu
dala rusko jjjnousbá vA
ka jí upojená ní rvvoluv ttůsí!
ía mjjriou H úpornou avěhiavosij
odmítal zřítí rfiziiých prcrftfM
lív nic nedbaje n to ím faktická
při nvé alabé povaze veliké výkoJA
né mocí nemá tu že jeho Jinéiemj
íde ve vlastní prospěch vedou jci
ho vládní sfvftry Jt nechával vel
kou říší za strašné války v ruk
lidí kteří myslili buď Jen na (
osobní výhody nebo pracovj
nřímo do rukou nepřít cb IlísOř'
rie Rasimtínova tiosloužíla k ťí
mu že ukázala všem lidem korup
eí na něj vyšších místech tt talj
Iíl!! 1 11111 lilio ntiili velmi sílí
něho kouzla — tajemné povýšen
stí nad zloby dne A když po ni
bílí Rusputíuu car Nikolaí II vší
ehny slabé stránky avého vladaře I
ní podržel když vládni zvůle mi
nezmenšovala stalo se jeu olái
kou řasil kdy vypukne revolucéí
která smete starý režim Na fej
velmi jasné ukazoval ještě v mii
nulém roce (Jučkov ve svém piv
slijém srpnovém dopise generálu'
Alexejevu kde také poukázal na
to že zbraň která se kuje proť
této anarchii shora je dvojsečná i
protože může při věstí k probuzenfy
duchů kteří zase s dola mohou l
hrozili stáluí bytí Ruska
Ovšem projevy mínění toho rá
zu jak vidíme na připadá (Jučko
va byly v lé době spojeny s mno
iiyiui nepřijcmnosi mi nam liiuj
kov utekl se před následky avého
kroku do "lázní'' na Kavkaz Sin
hové starého režimu tvrdili že
tam omlouval převrat spolu s bý
valým iiáiněslníketn Kavkazu vel
koknížeteni Níkolaiem Nikolaievi
cení
Ani Miljukovu ktorý na pod
zim při zahájení dumy vystoupil
obžalovací řečí prosti Stiiermero
ví nebyl ten krok snadný Soud
který mu pro tento parlamentní
výkon hrozil mohl skončit pro
něho nepříjemné jeho řeč rozle
těla se tehdy v statisících cxrm
pláříeh po širé Rusi a byla jedním
Z ncjniohill učjsíeh prostředků )'
gitace pro převrat lívážíme-li žn
válečné neúspěchy joul iiejsilnéj
ším důkazem špatností politické
ho zřízení a nutnosti nolil iekého
převratu i í ř Miljukovu byla jj-
loženu (irávě na tom že odhlaV
valu příčiny ruského neúspěchu J
nechácla ie především v netehoii
110 ti a ješlé více v zlé vůli 1'idyJ
Ovšem revoluci nedělají jed-J
notlivci lakové revoluci se říks
palácová revoluce stal ní převru'
— ale massy Massy které kon
cem února oeilly se na pctrolirud
i'i rii 11 iif
eké Prolopo)ov jisté s tímto zje
vem poéítul a byl proto připra
ven petrohradská pliie měla j
ilisposiei poueouy piieri kuioiiiii'
tň aby očistila ulice od dělníků}
hladových masu kterým vyhláška
velitele petrohradského okruhu
Chabalova tak výmluvně ukaž
vala na bohatství třMy které pij
si napekly zásoby sueirů a pr
lo že není v Petrohradě dosti m o
i - i - 1 _ 1 _
Ky iiiaiovc iiiv vsiik iieiiuiy
zlákali vládní pn voka i k ohvy
klvm kdysi " e 11 'iiria -ím " n
brž pokračovaly proti vládě tfr
uionslřovat v " l 1I11 tiylrt vy
hraná jakmile na 1 -a it i jeho jn
čali se přidávat vojů -i poslaní 1
smiloval vzbouřence Kozáci in
učeni zkušenost mi roku l!J0ó
dali se lentokllile svesti U služ'
reakci Ale začalo i blésit i i
dové vojsko Neleppči všeobe
né branné poviiiiecii p o abso
tisinus ukázalo se pn ie pnUv
(osti v plném rozsahu Ditu[ vi
sko -- zvláště to které bylo v l
volnění dni v Petrohiiti é to ne
vojsko obvcejinho vojenské)
drilu to j vlastně již milice v
děná několika vyšším) ibWojník
vojáky 1 řemesla MaM dftidft
niťká — prapojčÍH ~- je dw
obiakeho rau a nmsaa u)
ktva je vlastul edUk a dln
oblečený dí jitk uuiforu
Na lo není času aby pil spt-ín
výcviku voják oave-jil l oby-
nou htirn artpoa iif poiaui
nalour o kterých a na ptZ
ale veiejiií mluvilo jm dnji
sobily na uvolněni alťpé kUoí
ěi iladaii A hUh proto w%
tohiťtd siijoál aby se njnijdi v
tbdt nipík0jen I detun lvii
kV tld bitUi44ic iifibtA i
%ko
l"tv dvou dnevh pruVil vvé r
btea a iicia jtho vladuu i-
ul Ulil I řirkoilll truuvk
líťbtw "koUHMttl byht jj fvlfUi
niio ktiu tYté Rusku pili
mkleblH 4 UpkljciiilU lviii
foui it imU hal r
čmou (vilika tiťt(ř
Mjcliíl JMlil
ar kiny I 1
vf 1