Slrao 13
Hořký r o nití ii
Nflfmal KaM f?(fcr
JíIííÍKiiWAMlW
'i1 K ryi j 1 velmi dvorný o poklonil
0 "ZajUté!" civřtíl UyU tó ub
'kiípřui mtioa prw zíbetA airot
fej Vh urclíi) nu prvním iiftř po
Hjcb' psina lVlu Ah'lt HffljfKTOVŮ
RiíM I Kmil vzal kto m' jíiIvoH-
Iímílíir zatím kríomýtnfi nibíiii
lukanm a irbž vulio- nikíivy
hVivly povWla w 111 íiř' i í'# HVřtjiu
chotí pívínulu ht- W'hu(: tak ří
til teplč tíMo j? ji h ť'iiťo'fiy in ti
auičvem Ubalit j'j nu linllo clo
tvrdých vuiíkii Uíniovolnl povo
Joval HchuuJ hlavu ihy ilosihla
fladkými rty na jho tvář "('v
ho Ke bojíí?" udí) dniliíf" do u
cha tnu íeptalu "lJudii odf liifs
ka ictřit uvidíí! Satca iiActříin
víc tiež bude třeba! zio-liťíin
bratra nenechá vj ho padnout
ztiáá nejlépe co by to znamenalo
pro celý jt-loj život! A on j ndu
dý inožc se pulepMÍt ! Jislé po
lepu hf — !" A potům se přitn
lilu jete tť-Miéji ješté hladčeji ne
ptala tnu do ucha: "Tuky jú m
j oli'pAíin ! Hildu hodná uvidíš!
Nebudu té nikdy ví' zlobit ! l!inln
té mít ráda! Jiudu tvou otroky
ní! Jenom teď mne neohlyřl!" Mí
Mo vykřičníku byly polibky
"Hoí trest na linie! lioí trest
!" volal tajemník oéi jeho zvlhly
"Taeí dva synové jeden zloéiliee
a druhý Odplivl iiciloívkiniw
"Takovou hanbu vinnu rodu nu
Seinu připni vil ! V míšeni rodu
byli poetivei! A náhle jako kd
ilVdiel poctivou krev otráví! Jak
ie lo slalo? Kde Ke vzala ta zla
yená krev? lYo několik iiiiernýeh
ret zniěit se na věky Oli Kmile
1'Iwil" cos mi to iiéinil?!" Na
jednou le-Z" VšellO prochodil Z bez
mezné zuřivosti rozlítostnil se a
i-Iy proudem vyhrkly mu na vět
fale tváře zavzlykal Stárnul
stárnul patrné ! - -
Kmil zfrnule díval se na hodi
ny jik rm-o-La pomalu neznatel
ní se otaěi Hylo sedni hodin
Stranou šlehl oěiuia po doktorovi
— ah ten byl za rděly o tmavn
na cele vy vstaly mu drobné křupě
je potu Roztál pod polibky
Za píil hodiny odcházel ríiuil
odnášel ěeho potřeboval Vesele
f očima jasnýma s hlavou vzty
čenou h úsměvem na rtoch odchá
zel Scslrh doprovázela jej přes
práh objal ji políbil zašeptal:
"Díky!" Tajemník otíral zavlhlé
oéi "Lehkhmyslník! Lehkomy
stník! Do bahna upadne čest i
dobré jméno zahubí!" huěcl "A
hle : tu jde a hvízdá ní!" Doktor
nemluvil byl bledý jako smrt
žluté skrvny zřetflně vyvstávaly
nu chorobné jeho pleti
Vidným krokem odešel Emil do
záložny 'a chvíli přišel ředitel
Kyneš diiCří byl ještě dřevěnější
než obyčejně hlavu zlomil do za
du díval se přes špičku vlastního
rosu n vyhrnuv dolejší ret od fit
koval nahoru Účetního ignoro
val jakoby ho neviděl a neslyšel
A Emil dnes byl tak kousavě
vtipný Žertoval anekdoty vypra
voval — ředitel nic — neslyšel
O deváté přišla komise členové
výlwru jevisoři účtu Suchý Ver
ner 8 jízlivým pohledem pod bí
lým nu chmuřeným obočím stál
ruce xaloživ na prsou jakoby če
kal až mu pokynou aby pronesl
smrtící úsudek Hyl přizván jako
znalec Kmil přívětivě se naň u
smál podával pánům ruku vyšlo
vil fivé potěšení 1'áni výboíi se
červenali Dva tři ním ještě pře
devčírem píli šampaňské tykali
si s ním Professor Doubrava celý
ztrácel se do země neosmělil se k
Emilovi pohlédnout jenom barev
nýiu Žútkem čelo otíral Kdosi zu
j lkavý in hlasem vysvětlil proč pij
chájsejí — - Kmil jsdvcřile s poklo
nil odevzdal klíč od pokladny
muhI potřebné knihy konečné
tim st poroučel aby nijak p£unm
V řevisl nep ek&íd Yele ode
Kel jeitil Iuí rabu napálit i eijfa
rettkti Niit a tcJm ne létal h
m tdíci jakoby bytu do rána řt
et ladda Kď ho potkat tórami
► po něm ohlédl dobil iiiámt ja
koby KtniU iunni!L Mwtřht toho
onoho jak V tnvává (a nJi uh
re čj d pnljedu aby m ihu
to inUd sejit V Kt ln iruvi ul é
IL j s néťn tlj Jenom m
úroik IKh ime pK4t uchválnl
Irithí (traiiy aby imJd Kotduvi
'dt ruku blrtMt mu křiknout
J'tM idirí" IVJ Do iKhiftí
pil li itMulni pít ta iví xuU
In té eilí jaKu pálit} Abí
přťe jMilom rku Itrroit Ktuitovi
p4tt otfel 0 kattioty
Koni HřjHplťhat bavila U
kut h j I lly berttil toia j
etvř bh4ný tel ktrrt
dobři ÍhU ruprrk4vajt i stul
a policejní revÍMor ustavil ne
daleko u bledí za ním v nejíitolé
i'ciuí li nad pokynout tt úoí
knin uby jej zatkli
J)rze díval se í do oken za zá
shniumi všady viděl zvědavé oéi
ttíí kleré se juni KMiávuly I' Vr
bii okna byla zastřena slečna lr
ťe a dres stftné Emil ušklíbl se
jedním koutkem úst —
O šesté hodině večer teprve re
vise bvla skončena 1'áui re viso
í'i otírali upocené tváře i čela od
dechovali Nějaký radostný úžas
lib-dél z očí všeelí tak zhlgubi du-i-
oddechovali I'io]essor Dou
'o iva pďšlapoval na krátkých
ioh"ii niaélíal v íčka oční aby ra
dosliié nadšení Iiepřekypčlo sla
iih Jctioni Verner stál tu jako
zkamenělý nad poslední knihou
opíraje se hubenýma rukama o
stul nespouštěl z konečných čNlie
očí ústa obrostlá krátkým šedi
ým strništěm se pootevřela by
lo vidět řídké vykotlané zuby
"Pokladna souhlasí!" řekl klo-
'i
"'šecbiio v pořádku !'v' zVo
iíi! třesoucím si- hladem professor
i' slzy opravdu mu vyskočily na
tvář
cmer zavrtěl hlavou a nrud-
l:úu bouclinutíiii zavřel knihu
zah
uce
I risli jsme pozdě
zlost ně
Nikdo ho nedbal [táni najednou
radostné se rozpovídali všichni
věděli prý předeni že revise takto
dopadne bylo to jen bezdůvodné
podezření zaujatého nepřítele ne-
m i-1 o se vuliec (lhal ilaueh iiovv
i a klepu Čím si účetní zaslou
žil lakovou nediu cru f
líeditel hyneš stál opět s llllt-
v o 1 1 zlomeiiou do zadii koukal
on s šiičku nosu a odfukoval na
horu ale v mozku vrtala mu žá
ha la jak to vlastně jest — když
posledních několika dnech ně
kolikrát s Vernerem soukromě
zkoumali knihy nalezli nespráv
nosti a dnes — všechno v pořád
ku! Hm!
'Kam hpěcháte!" optal se Ver
ner professura Doubravy který
jej předhonil skákaje krátkýma
iiuhaiiia po schodech záložny
"líěžiiu Emilovi zvěstovat vý-
modrým šátkem
Verner s'e zamyslil "Půjdu
vámi" řekl Chtěl vidět Emila
v té chvíli až se mu oznámí že je
řře v pořádku podívat kc 'účetní
mu do tváří "Měla být re
vise hned! včera! na místě!" hu
boval cestou "ale to u nás všech
no tak po sousedsku liknavě cho
dí samé ohledy na právo na le
vo oby žádné pohoršení se nesta
lo nejlépe všechno notiehounku
zamazat ututlat — chaehacha!"
řeřavé se zasmál "Jde-li se na
zbdéje dá se mu čas aby s při
pravil by se vysmekl — hezky po
matičku aby se nelekl — !"
Pau professor jakoby neslyšel
radostným rozčilením poskakoval
Verner ilusit se hořkým vztekem
Syčel: "Tak! Vysmekl se lišák!
Pomohli mu rozvázat smyčku na
Krku! Kdot Eh kdo! Snad ta
tik snad z obeení pokladny vzal
a donesl synáčkovi aby zamazal
eo kde chybí! Jakí Nevěříte
ť ow každý krade nekrade jen
ten kdo už nepotřebuje anebo je
tak hloupý že nedovede!" Jílost
uý Mule It bublal mu v hrdle
fíekli jim le pau účetní je v za
hradě v pavilonu Professor ote
třet dveře (ještě ieliáiejo v nich
ktoi Verner rychle vktount za
iiíu aby žádná změna v Emilovi
tváři mu neunikla Ale oba ne a-i-aili
professor v rozpaeíeh cou
val opět až za práh I ' vnitř byl
Kutil — ale ne mih pyšná krasa
vec a rudými rty a cVrnýma lhou
címa očima bybj a nim knihu ně
jakou prohlUeU
"Paul Stajoerová V řck vápen
pdohtat m vydM ht Verner
"tVho i přejte pátMivf' tret
vhu nevrle e ubrátil Kmil
Proliip (ustoupil ii kr4 ra
dťtiiA iirtdv ni ip't jej pteimddo
imVtit rkuo4 "Všeluto —
VMvhie V puíáJSsu!" přeskakuji
ťím Ji-m ! Kmit jen
o-OiAt jmlMÍut kutk#tti itt nie v(
et Vrrner neibWl
V tá ebvffj pant &ajnrrl ni
j4ký ar H ptdtíitl tiM "Hutím
tdy wttt ťuVtttf r!lvat na va
1 dúrM itot t" trkla jstií W
i- H repki b) la ia--!
tděh i il i l!st 4 lixtbkv IJtíJ
kjr U kaáťtt uik rtíta ukaaujf v ivt
lým fismévem upsal xtejný obrioa
i pak obrátil se k oběma pánům
iroiiiekím vyzváním! "Je lího
pánové liiké něčím přínpét k do
bročiiitiému účelu?" A a jedová-
lym ÚMriéíkem podíval se Vcrne
nni d očí Pan professor zatím
uvažoval že zde v pavilonkti čpí
stejná voňavka jakou jeho Ku
luska napouští své šatečky — —
Dnen páni v plzeňské pivnici ac
děli jako bez duchu nějaká neji
stota tížila všechny Vlastně ne
věděli proč nebo byli snad něčím
vinní? O výsledku revise dosnd
nikdo nic určitého se uedovřdél
během dne rozkřikla se povést že
zpronevěřeny strašlivé tisíce nn
okamžik zavládla paniku ule brzo
vrátila se opět rozvahu 0'ekáno
na výsledek Páni seděli zadumá
ni pivo nechutnalo "Já to tu
sd!" řekl jeden — "Tušil! Mylo
'ó jasné jako den!" se zachmuře
ným pohledem dokládal druhý
Xaeinkhi někde sklenice dým
doutníků válel se pod stropem Se
dlák Odrimez vtipkoval — proti
vu! -- sliboval že sám dnes šam
paňské zaplatí ož jemu bylo ne
měl v záložně nni frroše!
V osni hodin otevřely se dveře
vesel Emil s přátelským úsinč
w ni jako vždy klonil se vlídné na
s 'celiny strany Vytřeštěné oči se
k němu upíraly miinovolně scho
vával každý ruce ano pan lékár
ník vedle kterého si Emil sedal
odšonpl stojiri Ale v tom oka
riziku — buh ví kterak — jakoby
pnuanem z ulice sem vnikla ur
čitá zvěst "Vše v pořádku!"
Vytřeštěné oči zasvítily Milost
ným úsměvem nice se objevovaly
a zatřepetaly na pozdrav v celém
chomáči kolem Emila nestačil
pravici svou podávat přijímat
trrutulaee i polibky Zase jednou
ho na ramenou nosili ačkoliv to
neměl rád Dlouho nřes níilnoc
veselili se —
V tu dobu doktor Kalvoda ne
klidně přecházel po své pracovně
Cítil oehablost všech sil únavu
blízkou mdfobě a spánek přece ho
míjel Xavřcl-li oči viděl ve tmř
jiskry padat ve spáncích bušila
krev Rozsvítil lampu snažil sc
číst ale písmenky mizely v mlze
Sedě v pohovce naslouchal tikání
hodin hleděl v temný kout něja
ká tíha hrozná ležela na jeho hla
vě na prsou i myšlenky drtila
rozplývaly se pod ní Najednou
mrazivé zachvění projelo inu ee
iým tělem až v samé konečky pr
stu Malá ručka lehce spočinula
mu na rameni aniž by nc obrátil
uhodl kdo vešel Emilie v lehoun
kém bílém oděvu jak z lože vy
skočila bosa s rozpuštěnými vla
sy které voněly fialkami imklo
ni lit se k němu Cítil objetí te
plýeh hebounkých paží — zavřel
oči
"Co je ti? Co tě trápí?" še
plata Jako dítě stulila se mu na
klín hladila n líhala jej po via
ech i po tvářích až vyloudila ú
smév na jeho líce Nechal se lí
hut měl pocit jakoby ze žil mu
krev vyssávala horkými rty A
přimhouřenýma očima díval se na
ni ihí rozhuleiiou šíji na obnaže
ná ramena Pozoroval její pleť
i chylu svěží iicbytij bílá ošklivé
skvrny viděl po ni Emilie iiiučIh
je dovedně zburvit zapudrovut
ddut pleti mladistvého lesku ale
tc(f v noci iiepnmytdda na to Je
jí tváře byly svraštělé některý
zub chyběl ohnět téměř miiuelo
I vlasy byly prořídlé Díval se
nu ni -- och ovšem jemu jevila
♦ jinak nežli eiímtt íraku pro
jiné byla krasavicí rozutiloii vě
půvabnou jenom on choř nul
ty skvrny ošklivé lluté skrvny
nt uvadlé pleti Poil prsty cítil
jjí ronněklé itepruiné rátni
Jitk jinak jevila s mu — kdyi!
Xarlivél A pteet jt miloval
I tak — třmi skvrnami a tělem
rhútralým touitl p ni miloval
ji slepým poeitrm jako ten kilo
se inj-d iHMrovanéKo nápoje $
chvil se dUuýui roiětte nim byl
li mu bthko Nevřel ji v rukou
Pduvi mne!" ieptatu mailiví
' ' ! 14íikii Vik vitu r ti ttedá
wt Něketik lěrh M-t kteří jsi
Kmi!vt pttjéit Octni e boji?
Vitvf ti Je vrtt '
"Jak! Odkud?" utu4l a i-hof
tfpee
"Ki IWkhvýr durvltta
"íbrt i ktavu tám#J VVkřl abi
na tu wnlil! lloopMiti jsou tas
solšíiA to-pirtiot! lbla i titt
užt tíbit ti aama PrtnlAnt %i
l jasteu uirawky — Ty
Jít vaayewi íieaurdi t ly m
lojíi!" akoreta zhniui jraríla
"Ptníziř ony jmu nlok-DY tvro hř
zletilou jakotml Annu ftlavíkovu
dnea éí zítra iouhíw J' vyplatit"
vyivf tloval atluíířnf ala Eiua jen
odpověděla rozpustilým mnichem
"Ocho a? bojíš f Najdou ar vy
táéky prňtoby — bya byl ad
vok á t tm 1 Všech no bud Uob? ! '
léšiia jej "A neiayalí ua toí Na
mne mysli! Uoéváta' ar nu tebe!
Necháš e Jíbat necháš se objí
mat a sám jsi chladný juko led!
Opravdu tř mé objetí nerozehře
je?" Pitíikla m k němu tíže te
plýru třletn( libida jej aílajícíiaí
rty a on opětné cítil jukoby rno
krev 7n žil fétuí polibky vyasávala
Sladká mdlobu e bo zinoenila
zbavila jej síly vřdomí Viděl
jak Emilie hlavu odklonila aby
masnu lumpu nu atole lina vše
chno zatopila —
Prošel druhý den Doktor Kal
voda chodil rozechvěn jeho rty
zesinaly krčil nevědomky hlavu
a ohlížel se v pruvo í v levo jako
by čekal odkud z nenadání rána
lopadne Jak nahradí peníze kte
ré (illotth nemohl nujit pravé
Movoj které vzal uby bratru ave
zeny zachránil? Nevydržel nrueo-
vat z prstu vypadávalo mu péro
rozechvěn vstával prudce přechá-
I nachýlen jako pod hroznou tí
ni 'A kouta pisárny hleděl naň
Kvžen kousaje konce držálka Ih'-
c chčťein v kanceláři opětí sa
i i itva iioKior iiavno iiroimslil
iiibého písaře ze šetrnosti dou-
ii je ze sei li no sam zastane J'ri
eliázeli klienti odcházeli Ozvalo-
i se zalb'páuí ua dveře otřásl se
Inktor a s vytřeštěnýmu očima Ke
(ta jeným dechem čekal
A přece zdálo se tnu nebyl ob
nos tak prilisny Několikráte chy
til tužku noéílul Vvijujčit ! knii
lo mu hlavou Kde však? 'o díí
čjší doby zbyly mu dluhy niče
io z nich neoplatil věřitelé stá
li1! se časem netrpělivými — kde
iy měl hledat najednou nový ú
viti A — nechtělo se mu niko
mu říkat! Vždyť by nu něm kaž-
ý poznal proč se dluží Ne! Če
kal odkládal rozhodnutí — nevě
děl nnč čeká v co doufá jestli v
zázrak nějaký v nějakou šťast
nou náhodu Cekul — ránu K
večeru vstoupil Verner Doktor
přeslech tentokráte zaklepání vy
skočil zděšeně když najednou
stál i před ním s tou svojí Ke
sehlou nepřívětivou tváří h boda
výma očima a zlým úsměvem A
neměl přece ani tušení proě Ver
ner přichází! Sotva jej přivítal
Verner mnul ruce hovořil o po
časí Doktor nijak nemohl si vy
světlit proč nějaká úzkost sevře
In tnu srdce Co by tu Verner
chtěl? Jistě lhostejiíého cosi mož
no nějakou právní radu hledá —
Najednou vytasil se h listinami
byl spluomociiěu vyzvednout pe
níze pro nezletilou Annu Slavíko
vou To byla onu rána! Doktor
Kalvoda cítil ji v čele "Prosím!"
řekl Verner klada listiny nu stťd
Doktor je vzal prohlížel byly
správný "Proě se vám tolik tře
sou ruce doktore?" zeptat se
host
"Unce?" bezmyšlenkovitě opa
koval doktor "Nevím" Složil
opět listiny "Ilaěte přijít zítra
ano?" Divil se že pronesl to hln
smi docela klidným Ale očí ne
zvedl "ťo teď! Co teď?" hovořil k
sobě v duchu doktor procházeje
rozechvěn nejistým krokem Kv
žen přikrčený za svým stolkem
hleděl nuú pozoroval každé jeho
hnutí Hrýzt zuřivě držátko pé
la čelo stáhlo se ve hluboké vrá
sky
Deze slova vyběhl doktor po
tléze ven z kanceláře dusilo jej
cosi pod střechou Dlouho do no
ci bloudd toho due ~- pamatoval
se á u několikerých dveří stanut
Sahal jii io klice aby ti toho ono
bo příteli požádat o pomoc — a
ťeotevirl Neměl síly Zdálo se
mu íe jt vie tnarpo Každý po
tmá na něm ro atato Je utra
cen Y rána vysílený bea wyítanky
wkal Hleděl na deie aiiij by
oé lvrálil A nevěděl po lekne
Zas přeslechl klepáni ale viděl
jak dveí se otvírají jak vrhlt
Verner prutmtýiu úsměvem bit
li sc k němu Advokát nepovstal
Mi:rl mu vtile bál e l by a
vr&votal Uáh vl itoě jMHMtjat
kolik krok a nděli Verner wU
dťí 1 k jeho ktJku
Pau Verner mnul rue# idbova
fit it po'! i úsmíveot vyloid mu
listiny A tvokit bral jedou
druhé Medii d iibh neviděl
ptmtneny VynJtoiil bd
ui ihy lek tíy aby prnesit "Haf
ta pigit jitra — litr Ujl
MHMHim —
Cl
O
PO
o ci
DO
au
Povšechná slabost
Zinivitot Jattr nerážívnoat vleklá zácpa noctrav
notst velic líalabují namocnílto Abytta napravili
tyto napořadky a Uk zamtzíll Jajích daltl výtrlň a powi
jill talou iioubtavui brt
Sovorův Životní bolsám
(Sr' tttlm ! Lila)
PovSechný silítel
Cana 7C ctntQ
Chcet-ll důkazů o Jeho účinnosti fitíta následující dopis:
ua
Kil
QQ
MU
na
O li
"'r Viiu pUWovbU i řV)rt 2iTia( Ul-im ftyl im
tiAli Isluilťht rhořtljou )wun Volnil flihUm t tvt fduO k Jt
dlu i'9 u!niui )Jb4 iti Kovumu Žnuílio Ulánei tylu pfl
tvítki imlly ťrixlm l)"i tu uvtttvjuill v Imuiiímx Ii mL I jul
t tubu řrpll kJu pvJulUÍ tli"
Pí Píá ( Mjuuli Hlt
Žálrjl BuMrcff Ukf IikJ f liíkénií-li VnrujtK vk U ilnUulii
KJr' sk likérník umuřl Sutovy U"ky uli J iiwtjiíl in i ubjcilimil "!''
Ill ni ) Ulili (itilUU Ull
au
ua
ca
rtfi
O & B9B BO D Ofl
UOBQOOOIJC
VV F SEVERA CO Cedar RapSds lowa
lOBonirs
i o o a a assssaaxxzs
au
au
uu
uu
UU
SBODDOrSQCI
-fr-TTg rr-TTa ra ra m m cm a n
FRANK SVOBODA
UMĚLECKY ZAVOĎ
I - L
ií i lič-'iiťiijřrr í - i ' V- -y
Krásný nový con-
t nik právé vydán
C Pláte si o tiéj dnes
J Já vám ušetřím peníze
„ ei2!5-3I SO I3T-HST
as „-?rrr"rs
OMAHA
NEB
tkAM SVOtOM WSICN MIOO
Loo-Gass-Andreesen Hardware Go
prodXvA ve velkěm
tltitné Tyrfibřní a lakován [i)i Uoví oáóiil — C ínovaný jlm b ttUruf pinek
i kovov boit — Ontnntý drát hMfky noiÁUVé bot bicykl (tulné ibr
ui rabuj a iportovui tboíí vloho drubu
9th and Harney Strets OMAITA NEBRASK4
Zlatá žíla
Pištěl - Zaplaťte až se vyléčíte
Silní nWOum 1 M'loli Umí lífl Klalml tilu
lOUI ii litii ri-kUlul iiiilniiv v Vtii%in tt# a ií
viimfiit rahlHiji-ki1 HA'riy 'iíUti ililurulwim
ilt-ť IH-Iiu lilift t!('iOt:J pr„llMlll M IMillltl Vv-
l4l luHltfno i kJliu nliiul ki-tf t H t„ uírUvfiut Ol lii II m nirtlf
llnkllJ liMUKIlt nnil rli pi IMlK al g Ml I li Itn-ln lii l jr1-'i f jmfliY t futlli '
mra tli h mu riiklf b lull kirll IOi liai v)lwnl
Dr E U TAUXY 20 Ba Bld OMAHA NEB
s"l' r l -l- "M-l-hl -l--l '-M-H-H--4~l--l--hl-i-H-H'+-HH"l-H~l-H~l-l--
Nejlejwíra ruístem k nakupování atavebníbo dříví jtht
česká dřevařská ohradu
i Chicago Ltimber Co i
{-za
sítí
ni 14 Maroy ul„ Omaha Rtb
' CeStí prodavači Vás vMy ocbotuS a vorní olmlonií
lliss & Wallman
kommissionáři dobytkem
KxchatiRO BuildhiK Stock YitrtlM Stallou
ISOUTH SIDH OMAHA NKURASKA
Jatu jii v tomto obchodu 20 rok a Ní vUntut ikutuutit a ittaloal
iojeiit a nUnil kttri ytt nit pracujt — mjl m dluuhulutoa
ikuiviKMit A lrutu můita a Uívífm ua n& upult-tiiimiti nim véřili
LVtaitt jawa tutllioaft itollru ubraťi otubudnika v Uto dobi r du
av Uoji ta ítltrl maji v aia U-Híru a la jma jim aiakali ty aaj
vyíii eay ia jnk dbytka jl trk kyteal
rRIDUUZTS IS K KARI ARMAPB
Malt kuH avhlt avé doavy
a Kulovaté ajby i cKkraaa
WOODMEH Oř THE WORLD
PRCVAiO aVÍTOVfCH
latllt Ultřl1ť'tijl )'' )! )
Wkltvi kalJui ak(dti tiiiV
lta U lMtwkjMt (ahta
Ctouílaa JUT
44a# wléWk ta yiv#Uat
J T YATtií W A UH) H
IWralary 'rtUal
dh7e iiolovtciiiňek
lul -(i ai4 atiK
tu ! awi tiuak i! aaaaf
I''-ř tat( Mta
l'-lm uiiui I ja
a a ♦! twanm
V W aHsiil
ltl-tH„m halu ai 1aj
tW Dit BtTlSLAV Dl
tlNITBHR rky lutol lAkaí
Ikoj i li t btitofi City S'
tíoaal lnky l a Harnay u —
rt !tuff!ai tM JU Vm Hai
li Htr 1I IVmitM ťt
Jtij t) 9 kth ibK d-t % ktiti
oslp Valcr r dl ujaslulaL ~
AkJttrUaaaatat li U
I
ě
Dr B DIENSIBIER
teski) zuňnl lékaf
JI5-7I6 Cíly Nitlonal
liti BuiUint
na a M tni i
a
#S
My)
V
li
-1
% m"-
' " t
?ía ™&m-
-SJf--
Tr
r