Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, June 20, 1917, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 12, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    — — '"-i~mmwuRipHMjiiKMt
Hořký romtín
" Napnul Karel iwr
At dfikuzy! dnkiy!" ziisípid
I'U tor jcdočkavě
VcrniT vytáhl ziífíÍHiiík Otl
"Itémnulová jehlice pro paní pro
fcuMorovoii — dv1 Mě bitých
doktor Kul vodu vm! um knížku
z niky — byl to fcoučet runých
vydání Kmilovýeh iíhí pul jo
ku Hpúny byly vácchny dárk
koupené od klenotníku ou hj I Tt i
kúře od zuhrudníku doktor udi
ven poiílcílt'1 k Vernerovi -Suchý
liullheiualik nocltul rmd nm
ročně — řekněme — čtrnácte k
príjiuíi za pul loku napočet! jsem
vnuk o dvě siř věfňí vydáni — jiu
že pochopujete?"
'evěřím! Nechci věíiti!" za
vrtěl doktor liluvou
Voriicp fovl zamručeny mrazivé
chladný "Počítal jhciu kal k ulo
vili hpocctl jsem ze za dva roky
ncdoNtulo ne lnu tři tisíce dvě stě
padesát zbitých rpozornil jsem
ředitele Kynene --- nechtěl věřili
jako vy už Káni m přesvědčil
Přál liyeli váni vidět jak kc tvá
řil jako když v jícnu kost 111 1 1
vázne oběma rukama chytil e za
lirdla natáhl Idavu a jen Mpavč
1 dřitkoval" 'erner se kiiňc 11
Nlllál "VlIŽe teď VÍle doktore
jícím' vás zve k suliě vás jako
právního zástupce záložny Máte
vzít zapÍ80Vatce s ncIhhi -- páni
vyholí budou shromážděni hilu
ji — jio jeho liuheiie tvari kinill
s" HotVfi znaďlný úŇkUdiek "že
moje juwelství je tak trpké IVo
vás i jiro nine Ale zde přestávají
svazky jiřátclské i )í íhuzenké
:d" m jedná o to zabránit velké
mu neštěstí které liy stihlo eeé
tiiésto celý Airý kraj kdyhy v éns
liehylo zakročeni" Xacliiuuřil
ředivá idničí doktor jiostřehl zlý
zúhlenk ve zracích j-lu ďábel
skou ni dost lovce Který ulioiiil ni
čeho netušící kořist Mladý muž
w otřásl odvrátil se
"Přijdeme!" řekl Evženovi Pí
sař Ke zakolísal ztrnule liledčl na
Verneru prsty se mu křečovití
svíraly — - zmocňovala ne ho šílená
touha skočit n smáčknout dlouhé
hrdlo strašlivého člověka který
neodepřel si radosti zvřHtóvat
sám osudnou zprávu jemu a dok
torovi Advokát vyšel 7 pisárny jo
liřm zmizel beze slova jukohy se
ode zdi odlepil šedivý Verner
Evžen mechanicky připravoval
papíry vybíral péro — Najednou
ozvalo se slabounké zaklepání ka
deřavá hlavička dívčí objevila se
vt dveřích Evžen se vztyčil oči
mu zvlhly krev se mu vehnala do
tváří
"Je tu IJolioušf" zeptala se Bo-
ženka Teď málokdy se objevila
málokdy jootevřela dveře hleda
jíc bratra — a vždycky letem zmi
zela sotva veselým úsměvem Ev
žena pozdravila Ale dnes vidouc
že nikoho tu není vklouzla do pi
sárny Čichala ve vzduchu zvěd
noue rozpustile hezounký nosíček
— opravdu to tu páchlo už nřja
kou éertovinou jako v jiných kun
ecláříeh Zjiozorovala že je Ev
žeu nřipraven k odchodu "Kam
jdetet" řekla a váinda si že se ee
lý gacbvřl Zvídavě mu pohlédla
lo o?I — sklojůl je 'Co je váiut
Kam e ehystátef Kain jdete?"
typtávafa se úsilovuíji Zamával
nemotorně rukama jakoby plašil
mouchy " Neptejte sť slečno llu-
žeuko! — Hozumi se le ojiako
vata otázku lichotila -— a na ko
nec Evžen zalit potem se zoufa
lým povzdechem řekl vědél ň
sečně dvěma třemi slovy "De
rrHudant!" vykřikla "N nevě
íim?" Evžen jMidival m ni vlh
kýma dobráckýma očima potřásl
hlavou ! "Jemu j tu pdobtiol"
Zamlčela loutky zaťala do rtu
kterě náhle ípsinaly tJi jl la
keltly Zved!a ruku k celu Pa
trné Kviena nevidéU ztratil so
ra id zapomněla naft Obrátila
se t paměti tm4la kliku u dvrH
Mleila Kvifa hleděl td vytř?
ítěll'lirt 'ui!j
"Půjdeme pane JoVnf" ftlVíl
m hU UktorAv — -
Vrkii tyt ttver lJdy ivlt ly
melt tělatýml ťhtt ity lloliii
divU e k tdnt ikm u v vt
kkřněh pokojíka tA loaUť
ka ě#ll coi nuklědU M p ih
ti nviděl kinavou barvu aa tvi
líékícH prt'vnťu mlhu v očfch
neviděla jnk m chvěji dívčiny M
li pnty pololeii na tirn xSma
"EmiM Kmill" vu4rlt ndídou
) Uvinou ''J v nfhřiM? SV
tuit!" lVk ♦ tt latoíd kt
díéky se ]ícd očíuia rozsypaly
Mtará paní se ohlédli! "Kam
jfleéf" Sotva měla síly lmženkd
oijovřdét stísněným hlasem:
"Nikam níamiiiko " Prfdiloiizla
potichu ze dveří -
Ne Eiri'1 iií-tuííl! 'Tou dobou
asi řekla mu paní jinifesMU-ová :
"J tť dnes opravdu Jiesiesifel
ný u s koketním vzdorem idrátibi
se od jiého k mladému adjunktu
ciikrovui 11 Veliká lampa s bí
Ion koulí íizařovula pí íllnnienýii)
iulitnníui světlím útulný zahradní
pavilon V číškách na stole jako
ojiál svítilo drahé jižní víno Entit
sedíl v rákosové židli nedbale
p'ioiv nohu přes nohu ruce za
vírej! do kapi a zahleděl se k"
stropu za kotoučkem cifraretfové
lo dýmu 1 I jaksi v nedobré ná
laiíé jizlivý opravdu nesnesitel
ný l aut jroressorova otlsunulíti
pvou jNihovku dále od něho Její
ruka bílá měkká u hladká jako
Najednou rozletěly ne dvpJ
Sj iiibité fdílo MVplilo se rot zem f}
Siidutýtio výkřikem fífácejíc m ku
jí('du a náručí rozevřenou fadly
piV'4 jráh ~- Holenku její
byly vytřeštěny vlasy ropoutané
7 jod šátečku visely do lti v
pootevřených zatňodralýcli rtech
i-vílily zoubky J)ívokým jíi!í
kctu uvítala jí celá společnost
cinkotem pohárku rozpustilým
Mnichem
I Pcrtiélíjf se smála tleskala v
ručky myslila si: " 111% také ona
přišla !"
Jen Emil vstal mléky stíu s
nu kmitl v očích Odstrčil l"hee
Ih rličku h přiskočil k Možcně
tiši l v ča — viílčfl jak namáhá
m aby dechu nabrala chtěla vy
vlíknout! iiajediKiii však chytila
e obéiiia rukama za juvía a beze
tu í 11 těžce jako mrtvé bezcitip'
lělo )iidila ku předu Zachytil ji
Vili
NLAltf A NEŠŤASTNÍ
"NllŽe co cheelí' ode lllllC?"
'ckl Emil ílruliébo dne časně z rá
na v (uacovné doktora Kalvody
výiii klidným jií geiiinýiu bln--cin
Doktor dul jej tak éisnč
ořidvolat Chvilku byl o ticho -
kc po píí-
_ tíijeniník - v nervos
:iím chvatu dlouhými kroky huč"
" sýpaji' přebíhal od stěny I' té
111" rvd iielito-tnč iri'AediVi'lý
všechna krev se mu hrnula
00 tváří Kiuil si povšiml e ot-:-iioniiiě
diirs piěesal si proří
dlé vlasy a sehnat je kn predit n
áinka na klku chyběla I' sto
!n edě doktor Kalvoda hlavu o
picl do dlaní hluboko zapadlé oři
" ( (M il v o m-íilNlelie noci
- ií !' 1
le hllcke
SIIHll IIC
( ! vi I v se in-Kam lez i I
Dlíže iďiiii v rozkoš
n'11 upáiď:u na pružin
e:!éli ívnllie pohoupáv
té ií bvlo VÍ'i'lo
oř !ra a íďv jejich
k Iv oba usmáli se maličko
1
t L
hedvábí ležela na stole a pan ad laail s úsměvem obiéd
junkt lehounko ji hladil Emil vi-! omných
děl aniž by se ohlédl že zamilo
vali v mladíček dnlvká se kolenem
jejího 'kob-na že mu rudnou tvá
re rtv se chvěji a oci mziUaii
hlivě a iciloékavé Zapálibi si
eifía ret I u ale neilokoiuila zoyleu
poiiala adjunktovi Kmil m- ušklf
h - je čas ab se s ní rozloučil
sice jej In ena jisté zradí
Na druhé straně stolu seděl ne
pat cný jakýsi úředníček s proříd
lými vlasy Jeho paní hezká bon
belatá pohyblivá jako rluť dová
délii nnvi dvěma ilda-líky ' ola
mžiku kd manžel moťtl se otví
láníiii krabičky se sardinkami je
'icu z ucti tciital ji vz-uíit na fí
ku druhý odln !io al jniničcc š--lečiiě
vidný rukáv až vysoko ual
kulatý bdíet Dránila se kvičela
Ernil zívl měl chul" poslal je
v-echny domů Pohleděl na ho
dinky bylo teprve devět V toni
achřestil venku na pěšince písek
Emil se ohlédl ke skleněným dve
řím — za skl"in mihla se ženská
postava Rozběhl se dokořán ote
vřel Na prahu stála — Herliěka
Všichni na okamžik udivením
strnuli — úředníček s krabičkou
-ardifiek v ruce jeho paní se hon
Iciui ulehtaiiá smíchem až slze
la mezi oběma mladíky pyšná
paní professorová i adjunkt jenž
iidsně hladil její ručky Hertička
ve zmatku s hlavou sklojienou
bledá jakíi mrtvola jen těžce od
dychujíc stála neodvažujíc se oči
pozvednout kroku udělat Ale K
mil se usmál objal pi kolem bo
ku a téměř ji vtáhl dovnitř Za
jiadly dveře a veselý sutích uvítal
nového hosta Zacinkaly pohár
ky a wnísice rozpustilých výkři
ku zalehla líertiěte ve sluch ubo
há však nechápali! nevěděla co
se s ní dV'je Emil dovedl ji ke
stolu a lehounko ji zvednuv po
sadil si ji na klín Zazněl nový
výbuch uličnivkého smíchu píi
kterém bledé tvářičky Itertin
zrudly do temna Ale pak už ju
kobv jí tu nebylo nikdo se po ni
ucíddéď Pani protessorová flo
1 e'a sw oďiáf da a odsunula sví ji
židli k udjunktítvi krý jmlapil
it hladil iďě její měkké niéky
'! i JJLSi IL Z 'Jm'
zliabílál hiM Ií tltreb&kííi Juto
jím náía svou vinou uvou vfdí ne
"ídíčtJ něčeho mimo tunel A sám
t dfé vn Hvé hříchy odpovídáni I"
"Víítíš Japá to je ynstarolý
náhled jie ji kroěílejsí řťekl
bVeh v lom jeví sř zásadní roz-j-íir
mladé n starší írem-rnce"
Oli-c zaboiiír zoufale rukuna
"Dost! Pro Pohii! 'ož iiccbápcS
Jiíjak vážiUist tohotí! okamikuT
Nuž máí na hrdli- ' chc jiočí-i-'!"
Emil jKikrčíl míněny "Nevím
otče" Starý pán až se zakolísal!
Odplivl rozhořčen
Doklor f fa vil : " Iiev idoial í' í
jíloii k deváté hodině -~ říkám
vám to Múžcte-lí cosi suinl ia
jMitvíf scházející nahradit —
ř'ám sklopil očí - Emil se usmí
val bledé unií
"Nií závažného nenajdou v
knihách jsou v pořádku — d"!
Jsi 111 si záležet" ří'kl váhavé
"Ji o v jiokladnč z hotovosti chy
bí tři tisíci dvě sté iiadcsát zla
- 1
'ýeh poéílid jsem včera" Za
mlčel se "Kdybych měl ty pe
níze kdybych věděl odkud je
vzít " Zasmál se trpce "Jaká
ío ironie! Mými prsty projdou do
ťi kil statisíce vidím jak se hro
11 !ilí hiKuý mamou - a já se dí
váii jako hladový na un-kou ho
'inu Za ii:'tď'iinický plat imisím
-r diíl kd" naší šoxití Niiboliov
pi i ilou a v liíi a jí in okv 1 1 le
-iii-iální otázka !"
Dollor netrpělivě mávl rukou
' li -duá ' lady o to mnele li do
hodni sehnal políebnou
i 'ku" M lady účel ní pohlédl
'-leč' en od doktora k olei a a -e
S lcnadcjný ni pos'i ikein
o f I i l Cllee
on
on
lf
Pí
i l
líi
CíU
01
na
Díl
iíj
o:i
tu
en
a a
tu
ií
Povšechná slabost
Zlcnlvtlost jater ni45Jvnoet vleklá zácpa a netUi'
noet velíc 3Iabujl nemocného Abytto napravili
tyto nepořádky atak ramezili Jojlchdaltl vývínajMl
blí celou tojutavu borta
Severísv Životní balsám
(Str§' liUrn l Lift)
Povšechný oiliteL
Cena 78 centfl
Chccte ll důkazů o joho účlnnotatl itfite náelfldující dopis:
ti
ri
mi
uu
an
ií a
m
na
li
bu
uu
tni
ni
r
' I Vťnl lK!flí'iil SkutIW íl4nl tiléfii Jaoni
t'i-riij {ilmWni fdiihilmi vlinl H!I4Woií t-íij' !!k )
ti 't uivíi i "J um lálivit řM-vnn ii Itirfnllio liultmiiu l l j
íimky mii ly CikíÍiu !iyl l uvleii:i t Ouiiuvli dli I Juí
t it r-ruí k'lu jiMmí trji'
Ví t'n''ií l M'fjiiitli V t
tu
na
tu
na
}Mi-ti řitfify hi ly M l kťfiíli Vfi! i V W un
flvli ti li-Kniik iii-iii rsnTi¥ lity uuxli Jn nlilM pm in -I)kíimI i ii'-
ItťU (1 ii Mílii l!tť'U 4lt
W F SEVERA CO Cedar Rapitle tevn
nu
tioMonotursr:
smEcrrcrTiiij
LlilllltiiltfllJUlJ
lohoVce
i se ji-
Hleděla
lid se po
znova se otázal
se odpovědi Vé-
'uil nedoěkav
děl ni se děje dověděl se toho už
včera večer ml uděvnié scbváeené
liociiky když ji ze mdloby vzbu
dili stříkající do sinalých tváři
cek děvčátku drahocenné víno A
ni stopa nějakého zmatku neob
vyklého vzrušení neobjevila se v
j 'ho obličeji klidně trochu zvě
ďivě trochu ironicky pohlížel od
í tec k doktorovi Zdálo se ? ti
dví obávají se promluvit začít
Konečné zastavil se otci pred
Jj -lilj-ui zvedl ruce jakoby klet
bu vrhal prsa jeho mocně se vze
dmula přímo synovi do tváře za
týpěl : "Darebáku !" Kmil sotva
zamžikal levým okem
Doktor se vzchopil "Pane
bylo vidět jak shledává slova
"pane účetní — "
"Švakře!" polohlasem opravil
Kmil
" — zjištěn byl v záložně scho
dek s namáháníni vydechl
doktor Skla na očích se mu opo
lila neviděl Za to tajemník sto
je těsné u syna nespouštěl s něho
zraku Kmil se usmál zamnul ru
ku o ruku Jeho klid tak puso
bil na otec že starý pán nepřim
Zené vytřeštil oči otevřel Ústa i
v tyčené imo bez vlády klesly mu
k bokům
"Mnoho li obnáší — - sdtoib k?"
pokračoval doktor otíraje šátkem
skla Namáhal se zakrýt mze divě
ii ale šátek se mu třepetal v pr
li:i:il!l
vrčel ryvalii
II" Ilili'i!l!'l
i i mio:-i ! ' di
li"':'
zi'lďdč
o hni' i
Iis:n-é
ře i
llles)
i poklailiiii ji
ZI
e'IÍU
e Oo ze
( 1 1 1 ' í 1 1 u
1 1 1 i i i i i j
reiia -
mladíci lebtali kvikající veselou istetdi
piiiič-ku a její manžel pojídal mr
linky a zepíj"! vínem Kmd
ítei tičkou téměř saiuěli nikd" '
jich nevšímal Houpal ji l dio ii
ku Pit kolenou s Úsměv: Ol hleděl
nu tii bavily bo její rmtpnky tii
dání ruměnce a smrtelné bledu'
Itfl pnVvitné pleti Nebyla jslu?
ni krasavicí tu plachá dívčimt ale
Kutilovi lichotilo toto vhěstti
Vebof lušti co přemáháni vo jtou
ťatě odvdby stálo tibobnll krůt
kiu dohře vyeltovatiots iHvťjtut
liežli it'UU! Ovšem ie éd(Vo!
ji vhIU Jk rál bv lvU ideklu
!ertiékí lpět U n'pttti ji To
iiU 0 jf hlnv uero# rnávul co
k iti hovuil věděla jep ie ji v
jeho moci li j posdě Hmýib{
t útěk A piU Vity i jí ttahl a
potal sUdkého vlnu l'ol iš-n'
rděěk jxiédla lilišnVAt úl
kiwi ktrr4 ji ívIrnU u%tuiMivn!d
i jkěi Iťhkomv slitě řrsiníci J
#U ~ myUn ftháiiU eal
NuJe rhri fiděl e ni hudi
dílt Ztěd4Vi prcs ít! jv ěka
UvU M tu %rrtoa rhecfjfet
pumě ku m tlotěravl mladiky A
piU sldkě hm ktřrě rehřh
bv Ciida jk Kmil jl HW roku
hI pitii pi# iU přt VoltifVty
výiř al f}f tokfl — nruttiiidt
a kiie má piirkuiiftr
V lé chv íli vztyčila se pinií Iv
iiiil:e Ve světil riizkoillélil Župánku
vztáhla prst ku svému utauželu
'Ale ty máš!" nkln určitě Kmil
!iř viděl jak doktor zesinal
í:'i krada se mu zatřásla jak ule
haný pohled plný úzlcosli obrátil
k l'milii
"Ty máš!" opakovala tvrdě
''1'omttžeš Kmilovi !"
Kmilie pohodila ftrásnou hlavič
kou " Ano viiléla jsetťi : ležely v
pokladně čtyři tri-ovlry" Zor
ničky t doktorovy se nepřirozené
i ošiřily
"Nejsou mé" odpovídal téměř
pološeptmo 'lsou složeny od
strany přichystány k výplatě
"Což na tom?" Kmiltiii hlas na
jenom na okamžik pomoci - za
livé se přivřely přikročila blíže k
manželu "Což na tom! Je třeba
jenom a nokamžik pomoci — za
den za dva opět budeš mír peníze
zpět Jenom ted — !"
Maužel neodpověděl mlčky za
vrtěl prudce hlavou Všichni se
zamlčeli - v tichu bylo slyšet ti
kání hodin na stěně Zraky všech
se k nim obrátily
"Zahyneš ve vězení prokletý!"
vyktikl tajemník vztáhnuv vy
hiútié ruku k synovi "('as ubi
há!"
(Pokračování)
-M I
1 ' A -a tmt W Wii ěi ili r " vir l~ tm
t -i
FRANK SVOBODA
UMtUCKY ZAVOĎ
pomníkový
Krrný nový cn-
Jř n ! i llFH! 1 1 f t f V
r "iH Plttc aí o ii:- Jnei
í -££?"' Ani uíetřtia peníze
lr:U 1I2I5-31 SO I3T-HST
UMAMA
rHVIk SVOtODA CtSICM 4I00
i
NEB
-Gass-Aíidrgssen HarJvare Go
ťiiOPWA VI' WMKtW
Uaeiié yriiiini a lukovuué pliiclmvé riiííínt — ('Inomný jiliMh tnWiuj ptf h
kuvové bořL — t)tnatý Uríit bffMUy nořífnkí božt hic y h iy ntfulní tbr
uř rCihojn a upnrtovuó řboit vSubo druhu
íth and Hainey Strfets OMAITA NXRPASKA
Lmtá Žílíl
Pištěl - Zaplatle až se vyléSff
li u-'l ni 'i Mn í ryli'- KlMlill! írihl
řf ř li'J!li Wtfith 1 ťt řilfeí-lit lit II U
li- 1--i- rdnlih Zj-ltit -ři rfi ia
i i i ml Jllíř ti-nnvn -l ir -ti I k n- l uHii Há
l i-iit iti íifin v UM in IMí i- iM! iili viiii ti l ifiilxi iiiiiiel
l-ltll IMIH"!! Ulili l 'ltl 1 „ kl kl II lili Ulllltl lltllllltll jiihiij itíinlfi -
! - t i miUMiiwii iiii mn nii ni- ii
Dr E K TAKPY 210 Km BKJir 0!AILA ŤiTB:
W tHH-l-HW-H-t-H-5-K-HM- K"W~l+W+4-K-HH-H-H-ř+H-~H
r
Nejlcpúím místěni k uskupování stavebního dříví jist
česJá dřevařská o h rado
Chicago Lttmbpr Co
na 14 a Mrcy ul Omaha Kib
Čeští prodavači Vés vždy ochotné a vs-orné olislouií í
Zlaté pravidlo pro léto
S příchodem ranieho 1 t ? ohje
vu jí s'' vdy náhlé aludei-ní cho
l otiV pUMiliClle puk lesky V J I II
ménaitu teploty od parných dut
k ildnltťiu nocím měnami vody
Ml pod 1'rikit kter prtVIll inož
pití unzvtiti rfhifým pitividícm pru
ílčio zni l'drnjie své vnititiosit
!i[-otv íácpv n iiéisťujtc j od
leih itikatiýi-li bitek I'iti'i' i
TtUť toVit Léčivého lloťkélo Vlna
iíai hov iMttii ďtb iitv
pííkajf Triioruv lék vytidtt
všceliny ikodlivě látky x vnitíím
[{ obtiuvj pravidelnou liulnet tA
liVftvi 8 postit H lMvNi I iUtlsit
Triiietova léčivě ll-itké Vin J t
proťv itej!(-pším b ketu pru í atn
irAu-ol Wpsi ludýiíitttd tií'div
Id i vy rt jiné nesu nt4i ut tít 'I
ho ťdd i Cna l ' V 11 's-
tirtch Tikě Třun-rv liui nei r
tiicMe std t '! - T'tio lkií
JM-Hl il í Miidoě pi l kliárlt
miIhiio !(n icb iioirdiřiriývli s
l id b # pil a j riivtA i %v
lí- nvm vfin Ateu-nt i h V
Klilil ihledčl xe ke tt!i'll
"Myslím -" pravil dluiibtic
"sctiHxi v pokladně tři tidec ihé
sté padesát jdatýeb"
Itoktot taaličko zaviávoral
vpoiuuěl ln bubenčho Vcro ta
dobré- ptičital! "Zevrubná icvÍm
ei l bl ještě proveden! lejonc
dnes " (loktu!' !itdd skll a
hleděl n Kmtbu
e hmh nutenv P-stvv U(
rw vie ío luít ' řekl klž ínef „
tlen
Mh ll o {v ste pttílešítl
his tv ukrad vvutiríi j
starý pH a t liotnáě ♦divý h vou-
ň tivě mu tucti prsty Kin d A v
Mis %iUk ilivně pAsolil nit oba
odmlčeli ne
Kmtl jakoby e nálde rob(dl
poíiild prmiťi n rn "Co hee
le od lune!' frkl "ano it"jtid
Jsem t"
Tajemník pjěl Hice al m j-ť
t iAprakals "A ty p '
v 'i tk kldné W nnaistťut ?'f
S it si tisk rotit d voinky "Kb
Hop f 'e ÍuUhi I' jsi mib !
dotl trtsívoj ineilřfltírll Ir til -
Jeli tu kl viittdWm M}%w to Iťoippli idtm ttf1st jKkvtteiii "
FR ANK V U N
vlantiil ité h Iiujiiú rt0n
řeznický a uionářský obchc J
V Čtau: 'A'(MJ Jit J8„ OMAHA
Mutitíty sýliéř erslvřliu luaiilt nnJt jliiirii
a řKy iiťjl viiíjit Vfíkeré výrnbky Moiiifk4
éii ) Iti niř!t-l jakunti ()lj'!uU kf iiiuimi uH
-í-h-h - !- - h+ -l-t- W"í-eSHW'H-M-e-W"-f 4H4~HH4"iHH'W+++e-H"H 3
DIBELKA FLAKS & CO
Arrltiltktl
VBitiujiii Jy aa jaki lniltir ItuJitvjř m celí Aiiivro Na ttvju# tm
iiivy jakut i ikeljř ui't(MHÍi til tiiijr Jiff i( f luil u$ tU li
U e tt ff tli-i
Npftil nUttkkl ftrma Kukl v Anii1
130 W 6tfc A CIltCAQO HJ
% U ti
V l 4 li! 1 Poiiijli' 11 JHI
CIH
ji klu klHilti tnt lulAi kcbátrn
U rtfoilwdia On j ilpvělt4 nb p-ili W '-
pokleky jediťi' - M
Krl hfikýii i!l Ifiit t%
0á N Njiutkt "T j teoli
Vi'4 l' sV V JeUř
J s Tri
konniissioráři dotytkem
t!tluitmc UitilJiiiu MocK Yurtln Stnllutt
S0U1H SW OMAHA MIUUASKA
ji t tt vNkt ťJ lUt SW %lUt kVM t ikU
♦ '' - #♦ 4 %! i í 4iawiii
kwk A rvi# mil m U 'u#atiéi alt it
l tit 4 tuUttiMil Jktr itiU t-- l4iM Iťť 44 tt 4
''"i' ♦ilN!# wait l a i j 4 '
tOhu ii ji il-l-jlO ijiui'
Hlt ti vi i
St AsKUnil e I buiiř - d St
1 1
i f
i
1
w