t ' i
I
¥
1
£1
3
ŽENSKÁ HLÍDKA
CO 81 VLHKY POVÍDALY
1
1'ovMtdy v beku ilittttiióu
yumiihuU§ivt t(t vlny
'm je mu wiij kuHy iviyjí
drah'' nlwlfcí) duAii plný
A luuíai JunJyclealtn
yi dmioiiiff tvoji mk
kj tvých ořích jurni
( junYilí JIllí mu t
Zeleně ly Miby nvčfcí
jřlny mlíi-Vť Jiifily AípMi
cliolčluijí 'Iiihí tvojí
til) !lli U lili pul i bit ti
Maílty irilni' moiliš AMIu
zlatě vecly motýl bílý —
li 'ty vlny h vcť-iioii iixiií: —
Jdi iimj míl j'li lij aiílý!
Cii fy vlny povbliijí
lldU í llllll VI' píl'lllll'
ti ji ní Iv č čelo slíbiim
vyvolím U z tvojí 'linie!
4 4 4
V Ví
SOUSEDSTVÍ
Mnuli v élnvék jest sám sobe in
piílch-m poněvadž si v 'i j vio l ní
ŽÍVOt X) Ijií' lij' své volni' !
Mnýui bezohledným jednáním v u -i'i
w vý in bližním Jest prírozcno ž
žádný člověk který jen' 1 lochu
přemýšlí se neeítí spokojen a
šťasten klerv vedomc ztipenjť
život jinýtn ať ji z ohledu ']
kýehkoli Vždyť každý élnvék je
nli(líiícn eítovvni iut rojím h liyť
ly se í sebe víe vonel piee se
nenbrťiní imcit lim je v jelio ni
tru ve prnboiizf a )íipomíiiijí na
bepniví jeliož t-e rloponslí na ji
nýeli otiHVuje jím živní iniiysl
né ( 'Invěk lakový se stm pnprH
voje o liliilié i' íty spokojenosti
o poeity néné hrejivosli níliti je
piiHolií iih mís pakliže juni" svým
pí iéinéiiím plíspéli l:n oblrení
svýeh blíliíeb ktl výšení l!ilo
by1u jiiiýeh eož není níe jiného
neli naší svatou ři)Viniiul í vinn
jeilni ilrnliéniu en liilé
ll'íllie si U V '[( I U i í i e sét
neií jen pro jeiiiinlm ale naopak
e lalý má ''e 'ejiié právo je
den jako druhý A jfst tiidí imíí
povinností Ideděti spíše jeib-u
dniliémii živni zde idilažili m-ž li
nepři jemóovetí A ěím (lí'íve'si
povíiiuoslí tylo plipumeneim tím
lépe pro mí- všechny neboť -i u
ředino' mnohou trpkou ehvíU
4
2ENY CESKfJiO VOJENSKÉHO
VÝBORU
hť einí lielinť zahájily prio-i v né
kolika nboreeli Ve středu dne l i
I in zahájily vsuéováiií kursu
iiíietřnvateUkťlio pod vedmiiie pí
] Miškovské jejž VVIléUje pí
)r Olya ''ladná a do kterého se
pi lidáiilo „'O paní a í v lí ' su
Imtu Zíipoealy té zeny práei v o
lun u piíplilV pro llelioe liiee je
lni velili lkou je pí luseťina 1 1 U
deěkovlí Sbiir Huleslava éí: lili
1 ' povolil ze své pokladny
ifYlMI e prospVh tohoto Inntlí a
ii7 mil vvboii vdééí Též í íád
ilrliil!l eÍ4 lili 7 i I 1 p
Volil '! NI pln tento úeel který" s
diky přijal nebol' vvlmr pollelui
je 1'inaii'e ku zakoupeni milriá
lil kli sé praeí iMIV jei uvu
lily pli lení praeu)i pilné pi d ve
lit liiui pí lilii" StéliiekoVe za eež
jim vSeelina éenl !
!fn In viliee siiiuUu' ( dMlo
li 1 1 že Žen} I 'h' V Amélie'
isuij nu i ny pmívaii bolestí a
1 éué i -1 tiivil i miie a sv u a
VŠtk en plaluo jsme jnluoll Vi
válen a Imt jes( nud poviunosli ji
viltoii ďJ'uj iv ali eo4 jest ťi II
lé putuím u všeeb a lí jita ne
lij ItuiiiM VsIliUplU do liu) V b'í
t leh mu-i pMiiudiili Mu M
jmlieba kiiie Víak kMd f li l
s iuiin iiplaliull u l'í kttdibo
na Je (uba by dle ill sýtl pia
i Vil
A "4
BKOlNl 1'RArpHINY
po l'seř tn('í"li liveií víee lioilíu
íkoláeb Víik jak IIU Vieeh
Ktraiáelt lze zřítí j možno mno
dým dálí ziiuiéniníní a slee aby
peéovali o yabrídky eož jim — už
ilojwfon binle jen ku prospí
' bii Kdo tu!i ui furtriieli příbuzné
ieb přátele fož jest pro (lilky V
hec zábavné a i uíieém' kdy?
ztravf irřiilníoy ékolní ve volné
příroilé zieboť la zniénii vžly Ve
líce prospéjc Vti ze zkllňennstí
nelioť lo bývala kdysi moje nej
vétší radoHt jeli iih veliek na né
kolík lieilřl víe iuu! připadalo
lam tak krásné I (o jídlo bylo ji
né víee chutná Vlilo nežli (lonui
lak že jsem nikdy ani ilmní' ne
elitéla A proto vím že všechny
dílky touží po zuiéné a po volností
a tím se zajisié posilní ku dalším
pravím školním Prolož kdo mů
žeš dopřej dílkám svým této zmé
ny a odpočinku
3Í vj4 $
Teta Vítimváuová Omnha Neb
- ''léna pHiii puřadatelko a druž
ky % II Tak se tu Hlídka scvrkla
až iih jeden dopis pí Marie Slár
kové z Vail lovva I' nn v "(Jray
slyne" bylí dva bratří studenti
jménem Meíowaii - jsou mi ťar
mé 1'aí studuje lékařství Olee
jejích jest velký rsílnv muž Mož
ná že náhodou je budete pí Stár
ková 'iih Tak jcM nkoiiéeiií řknl
líího lifení hoši již se rozjeli i
ii a mne ubyeli firavdu řekla se
po nieli stýská Nékdy mne tak
rozzlobili ž bych je byla všechny
vHiázelfl a pak zase inné ji"h liy
lo líto Pří vzpomínce třeba mu
s{ do války n třelm se nevrilí tuk
jsem jmi to zun odpusl-ibi A když
se při odchodu loiiéilí každý řekl
--"Na shledanou - mi podzíui v
IJruystoiie a inh ve Krmící!" 'ylí
zde hoši snad ze všech st M I li Kuie
líď jstii" zde byli jako jedna
velká rodina Též zd byli dva re
šlí hoši bratři Koldové ze
Sprínlíebl S I) A uéilelky odjí'
don za lýilen a asi za měsíc niv
1'iule nám Miiulno po Orav tone
vnuk nic netrvá vééné ani la ál
ka nebude Až jeslli se odstéhll
jem odlud pak budu uékile hledat
prácí na larnié kde lo ješié i:e
vím Musím si iodat někam žádost
a napřed i inetal vvsveuceiu ne
laď bez toho se teď neobejde Dnes
jsem v dobré náladě a lo proio
že jsem doslala dopisy a sice jeden
Z l'latlmnulh druhý ml dél! Ze
ht iH é si- v m hni i V I k-i I ti i
loku nw ni ( b I" I l h Iv)
Sil vit ( Verk a I re í ml Zdenky a
Marie z Wauvvalohu Wís„ kde obé
pracují v úslavn ehuriuiiyslnýeli
Iíbí se jim lam a vždy píšou -Tělo
lady by In lo pro vás ! Nu
vsak kdo ví en ještě iiem Iť lé m
Tak jak pak rostou zahrádky '
lé mám laké ni'-áeiio ale jen u
mý écsiiek a to v taiiiýeh liriihiu-h
abych lo mohla přenášel Itedele
si mvslel ze Mnul se neii juei lil o
válku když o ní nepíšu líi aloi
i i i i
ile Ho IIIMKV plil iioven ni
sla na jim' my-šlénkv Tuk jen ho
illlé plhle! Až budu míli ViVe en
budu lez psal éastěji
Milá teto! Teší nás že jíle zase
na naši "Hlídku" dopisem v po
mela are vim ilik a hiom ii zn
dopis ml visl pi lieiM ne Je) za
síláte k uveřejněni Tísihi b nás
kd v by obě krápník v obiiis :"-IH
dopis do naši statě unoho II
davu ijislé by kaž km nás
iimal 'Aii tni by eh jim byla uhre
Vileeiiii Mileeiu' as iliaH i i' si
se ii i pidvlaeov áui
1'iUílditl lká
4 4 4
Miivtp a Ivkiu Wiiuvatoni
iv t nu um 117 loaba e
to' Miumi ikťiil Nniil deku eit(
i s intlý dopis i iíitvíitv Valy
huirbué uei kav tíHic V tiši psii e
nim puitdi'e i oh pulěsítr K
liOUlt ( iHmU klil se l " i ! s n
bimt kvlv í imio ji-nudlU Tu vile
)v hvt io ldy livrlinlil l't tl
mdťlitlv T' Je e Vsiia I k sj
'na v vldidki Al mé duhu ti t mls
P0KH0K UNIÍ W ('VMfiK W
Blrni 11
To lylo jako Utíyf uiú íMud jhiií
ani fepjo nebudí? Hluk ]mn a
wm bylu Juko v úuú Dnhí Tu
lo tm Škodo iidm tu JM tiní fa
jtunn jely do MiJwaijkee JUtuU by
vhoin iini nevídély Jíik vvpíidó
Máz)ie Máme fttdy 4aaé boliiée
li pbiféjí V dollarři už sto t$
dně KažK' den néen jiného N'ej
horší je středa kdy musíme praco
vat za jedno dévée a jití m zí ty
blázny Musíme sbírat po obédé
veěeří nádobí Zdenku byla ne
tonou a jedna bláznívá žena jí
eliylltf ii etitf-bi % ní tancovat To
jste m£la Zdenu vídét jnk no e
klu! Teď se bojí ii samu by tam
prý iicAIh ani kdyby jí hory u do
ly slibovaly Mlíé ase jednu elití
la utéci Než jsem dvéře zavřela
už byla ii dveří a já tíží jí -drela
zpét Na štéstí byla ošetřo
vatelka iih chodbě a tak jí hned
eliylla a zavřela do pokoje Tady
se nikam bez klífi nedostanete
všecko musí býlí pod zámkem Sy
šlím že jsem vás již dosti s naším
místem seznámila Co se týě poho
dlí pro blázny mají všecko Na
procházku jezdí se h nimi v auto
mobilu mají {dana a ví"!ndi fi
je zde (éž les aby ničeho nepostrá
dali My chodíme také tm procbáz
ku do lesa Trhaly jsme fialky ty
UŽ lil" jsou odlkvetlé teď tflállic
konvalinky laké Vám je posílá
mc Škoda žc Vám jich iieionžein
poslat víee v psaní se jich mnoho
poslat iiciiiuže Nového lu nic tak
není abych Vám mohla najnat
Snad Zdena buď Vám moci víee
napsal Zatím píšu já a ona také
buď hrzv psali To víte mm musí
i
dlouho se rozmýšlet aby nedělala
chyb tak jako já si myslím žc ne
bude tak zle když v mém psaní
pár pravopisních chyb bude
Těšíme se Ze Zlise ui'i hťy ode
píšete A D Deinui Mích 12 eervna
!)I7 - 'léná paní pořad ilelku
''Zeuské Hlídky"! Ilovoluji si o
pé zaslali dopis do milého našeho
"Pokroku" a snažné vás žádám
za laskavé jeho u veřejném' v sta
tí pro ženy Teiilokrále rozhodili
jsem se ps'd těm naším chrabrým
j u i ii k i mi ve vojšlé - Nuž' líď
lení hoši vézle že vaše dopisy
vždy pozorné procítánu a léž né
kolíka řádky vám o tmu vědět dá
vánic! Kjišťiiji vás že vám véuuje-
nie milmi vzpomínku a vše lo nej
lepší vám přejeme Pamatujte na
slova že toliko li uejlepší muži
jdou vojsku a také my vás jako
jedny Z těch liejlepšíell srdeěně in
dra vlijeme liojujle za práva a
svobodu každého člověka pak za
jisté splní se slova že je královsl v í
každému ělovéku uděleno Snvo
" deaiokraeie " lilllžele vynechal
nebol' lomu mnohý nďozuiní a
nonu mnohý ani rozuměl iinlnr'
Mohlo by se z I nim yvinoul špal
né vílěslv T! liojujle jako jeden
a vsieiuu za svolím ii nlstvíi
íiiílickém limito hlavu je Ireba n
žívali všedních slov neboť doi'i
je těch kleli b uiolili snadno brá
li slovo "deiiiok i al " za polil ielnu
stranu n těch jest víee 'álku
pmll" mělni stanovily Aei ky
polil ieké :l anv a není tudíž ZUiiii
la v uí jik -e někdo d iiivá
pouze jt dna st l ana je to celek
ve vši é krase "americké ld r
ly ' ' Jelikož by I dán základ kle
i ý doilm X se udí u je aby In la ui
se volniili zuelmv ainl II lulvz l'
byla valitii vyhlišeiiá ulvidie Im
dl' milí hoši ten krMii ' aiin ro l
iikoli H dfujie pev UČ -Vod v i
lil pnsUUJIe iluclut sveliii ii t il
sté nad ucpi helem ťvílť iie Tě
ku psit o linu o ei lu člověk pi(
e se doiuiiívá t tlí ale ji se spi
llllii II 1't'IU vloVék se iloiHllivlt
myslel Tuk se piy má htké invu
stát dm i'i ziiii I vádii t tu in '
lu mU pidoxli !l ' lili den neeo
vy xiiiiiim lu
'i i:t fjj "?:?
Vpomlďdfi lni el imfií jmní pořw-
dafelktJ In U wwto liidi o třeli
iríeeeli vřďřt li ž iidm uM )
okuv V 'MvííilmÚ id jionidí Ho
srdeéným pozdruveni im xvfij
nyní tedy koními
Ctěná přítelkyň! TMÍ uh že
jste oiét dopisem mezí IlU ZIIVÍ'
(ala Co se týéc práee výpomoené
stivá lí ve vašem mésté "Ameri
cká výpomoeuá líiii žen" lož je
nejlépe pracovali s nimi? im b za
ložili odbor éeský j"-lí možno a
pracovali ve spojení ií nimi Záro
ven se vím dostane veškerého nuť
něho poroiuěcní Tak lo éínítw! my
zde v Omaze Mrdcénf vás zdniví
Pořudalelka
ERUČÁL
Hunioreskii Krantiška Klosa
Pan Valentin Tíeliý majitel ho
slince tří korun" n rozsáhlélio
hospodářství jest v inřntě I vá
žená a milovaná osoba ač zevnéj
šek jeho i chování nemá v sobě níe
přílaŽlívélm Po celý skoro den lze
slyšeli jej ha Husiti po domě jen
éasně z rána a před večerem spě-
bává ohlédnout se po hospodář
ství Vysoká jeho postava iiz s
prohýbá ač poznat i lze snahu 'u
drželi týl po vojeiisku liylť pnu
Valentin za svého mladého vřkil
osm lei v bílém kabálě a pět le
nosil vedle šavle lískovku Zbyly
mu po té mih vojaiiéíiiě jen mo
liolué rychle šedivějící kníry
zvyk kouřili a píeliání v nohou
lo prý ni přinesl z Polska kdež
kdysi celou noc b-želi ve sněhu
Obličej páně Valeiiliuíiv je vý
razný obočí staženo rly pevné se
vřeny Vlasy vždycky králce při
slřižeuv tvar zarudla udev pečli
vé upravený vyeídéný' "Každým
coulem voiaK in h nua i ohuisck
jeho váleimý soudruh "ale iiech
tc ho tun 1 1 bručet" ulře vous
zamrká a vjede pro březovou i
vonným labáékcm
I rese vseelvu pi"liani v nohou
clillZe VmIcIiI inov a jed pevná III'-
1 1 i a rvehbi jakoliv si v diieliu
dva
' I„ S i!1"?- 1 „"' Ji
pije ze zvyku ii srílee Aall neví
o níé'mi
A byli nou fiijtntt a té Viohv —
Díviw jd! jiz na iininiiíicly VMiipu
je do let kdy malinka jíž" niynííla
h Miilu VuknlUuivi Jiožu nebylu
' l-pších Myslílu jíž také nu iiřko
lio Ale nejioví Hni U eelíéký %y(d
nikomu ani malince fo je lo
Pan profesor Kmivtilínkii příM
do mi první étael Vt4ei'ii krá
sný svřt v i toéíl se koleni něho
Profesor — to se líbí Konvalinku
— to je tak iříjcfiiné h KhvI
tuk romHiilícké u osoba páně nro
ťessorovit í h jmviiliou k ulíbání
Hmál se mi nélio celý v(d
A podívno! Pan prořessor vy
hledával společnost řlovřka který
nikdy se uesmál uh slále bručel
jaká lolio příčínH? PnŽH Tícliýchi
přestala prozpěvovali
"Tísúf milíoufi už je to ii nás ja
ko v klášteře Mařko Muřenko
i i ' f a i f i i rl
jc lo liospoiiarsi vi ciovck } ii:cn
ženských nedovolá Hožo!"
"Hned tatínku" ozval se hlá
sek iih Hoža nejde
" Poslouchej Mařenko eo jo h
tou holkou Má elirupot? Nebo se
jí stýská po nových Málech? Proč
nezpívá proé se nesměje"
"Jnk pak se smát když ty ústa
víéně bručíš a hubuješ" odpovídá
paní Mařenka žertem ale : její
celo se zacbiiiiiriijc
"Já
iiu im :
isie milioiiii
kdo to jak živ slyšel já bručím ?'"
Pan Tichý hiiévein se třese Ma
fenku ehléjíe nechtějí'! luosí se
sinal
"Nech jen necli" chlácholí pn
ím Valentina" vóik já to vy-
jkomiiám To vis děvče jde do e
kdy jsme smutní pláčeme touží-
é t
ine nevedouce proč zpívánu a ne
víme žádné příčiny Já lomu roz-
jeilll i
il ve
ra
by ste
lo mu
nalili Mém dopídiv a'i ll v KImi
l pik ll i i i''
III HvV
e i-i- in
pllk lit eM
lak iť iiiiie M
Utvlt livip
lom ud v ml i h iii
UUIisi v v svět íit ui u
UK ll losllill leiU
v i s v v ii ui plami
Hie I í l-Mio il j l i
li V ttv
uiiekd Vrtlkrt #(' t ve llte V I i"d
i n _ í 1 l t
pí po dpov lliH ix I nd Jcv i vii ii"U' i„ v ih t- jt mi
'i'rtlv Lilo to bitii insk piOilislé ok 4 mÍHÍ í' i lvl M 'J ! ď kmiiil J'it IohIui mi
uiiiibé Idk liiiuslué iitv(oli li binlt til wi psal ii tké iiilm dovoldy ujímá mé '-
tom nu % itftiMMin o p i -oivi ! li h b iou-i t jiti ď vl
h lo t mm tm pit-in í jedue A Psicím n-ťviiii mi jiti I odvu
oiinU m ImJ u dud ) lita ! In "Idké to iM iit inuemnati u om
U l íwl ílVulliMl putiib A írtjllěi ll-rt I II V 4 é UM il Idy b% MM
il( iiiipiiitli i bavil #1 Vl íi lni jdi l ťi bv lvi IM or ' I
Mii i i l jií vU to d- bii i tu ) t o to iidH li ui #1" %
(1 !á!kimi i tMitil ptltít in sd linu lo #di Vn4
1 i i i
t ikl
M
tll"M jU '4ře t jJ Í-U! :r
J I
Mí tt I
pil
ti „
tdii lo
ďH pf i
i i I ll p-t
K iptli
H V O 'lil ( S
in I k i
I V t
ahnum i iiMud I t tvíuttu K i Ii
skl tU [U ke plrtu IHllM I v V
Vieivtt pivkliMla? pl ttoí pu l
li k ť ibivit k t mu tli v
Ml lt' l u- ( klilďl i' "'U tu
pMM kloil Kvlikitilc l'ť Jm t
btíbl VI it 4 lllíídK U Cl I v V
polllieill poMisii
Kdož by s tako-
i J i i í ho
ne m po
jedna
4 f!i -í ' bo ilii 4 -i Jl i- v ' lnK
t 4 Alt Hě ij rt t) ki byli tA "Ui iko kdj j m piy')" wvfeU i '-"'" t iA jw l !
pučil a
liiz dva - a šp mělkou n kodlou
tiskne k boku jedna - dvě jed
nu dvě a zuby néen bručí usla
v ičně
Polkále ho pozdravíte tak aneb
ouaK odpoví Z im velty za
brind a jde dál Pokusíte se ropří
di s ním hovor "Nu jak se daří
pane Tichý jak '"
"Až na věky děkuji už mi no
hy trochu neslouží ale co je vám
oo lom '"
1 i' IV I II I I I i Illl I I 1 I llllll llll
Podivu v i'lovék !
výin briicálem rozváděl
vor Zastavili se ohlei
vás m Iďlii í a jde dál
dvě raz dva
Že nohy mu již neslouží pan
Vaieiiiin říká jiz nějakých i řičet
h ( lovék který pana Ti 'héliu
nezná učiní si o něm podivný ú
illdek ale I i ldiiž ho zua ji po
pojdou a ním tri kroky a když
i pnu Valentin zastaví a ohledne
podají mu ruku a potřesou za
énou o jiném a již jsuu v proudu
Ovšem pan Tichy kouká na vše
eku černýma brýleina hubuj" v a
i!i se ale bv vá v t ipný
Nejlépe los hilil Umějí lidé " po
! řehni" Najdou -i ho vždy o sa
motě mei éty i nia očima
llllblije bí lící ale lli uilepi e
" Nu no rád in ra l lady má
le nu počkejte piidiime aby bylo
poi línáno ale al vás Maicn! a ne
ídi je lue luisptidy Úslá uehýl
ií lne bv clonu Ut Uléli Tllk t ik UZ
hl bude však k llllll ll'1'íitť člověk
dčbi i ii ni miUť" a vyvede plti
ebiiika pťkné taviiě opiilllié ib
Merku l ipe tkali
A Malinka jelm zemi je dobrá
ullše Ze by M tlee t t t li jeli U
l'V o loni NuKntiii nevěděl "SU
lý nud zlý lu male ule al vás lie
'obuje leílidiu ičly delt"
VďaloVi ' ' Uilinill M VlSMib k
de r t-ii i diiibeiu v i eo dýi b i
)ik pk ne na lidik lvi jeden drn
l lei po u i '
Jl 1 In (u I l ik v d-H IO l iIhVill
t i Mi!'( tiku sb il Tleln toi Pii
VrtIv t i 4 lniiiU tlevcMÍ Itulec
lb ni ťsmiMcfý a jp p pi
e I Itpsve v sedmém Id le
m li Minii! Ut V t l' Id m n Lu -V
li H b ni i l-lv i tddt) ukuvu
Hl tká la 1 dveiioi Toho o j
' lit cli n lítali MidMd jmi pan Unk
' i d Si Iii U lič tn pltliuvitv
! It f I ih'V 1 1 linii IdjVM ' pall
Vvbldiil -ii ť O v I I i
'f i t al i o iK dl t n i tl
tiuiin iii-Hm ř!clv tti ) ! ih
"A to je pěkné luihpodářst ví "
illevilje s plili I leliV lieelmpílje
"ly jsi by !a také laková ?"
"I'ai hy b Valeiiline tuková je
každá1"
"Tak jc po tubě já jsem tu
kový nebyl nikdy"
Mívulě posadil klobouk na lila
ii sáhne po špiuiOlci a jde se po
ohlédnout po polích Nevšímá si
že vlažný večer zburvuje oblohu a
zenu' blaženě oddychuje má v hla
iě jiné my šlénky
"To je po ní po ní divná ée
pláčeme nevíme proč smějeme
se nevíme proč lak im jednou
proč se ledy nesměji' kdo je toho
příčinou '' ' '
Pan profesur Konvalinku při
chází mu polní cesloii vstříc Nu
dcscl krukii smeká klobouk a dě
lá poklony hlubší než před panem
inspektorem: ule pnu Tichý nevi
dí je hluboce zamyšlen jeti po I i
dui bručí Pnu Konvalinka po
zdrav opakuje "Až na věky" dě
kuje pnu Tichý
"Jak se ráčíte palic Tichý"
pan priďessor zavádí řeč nepoo
ruje zamy šleiiost páně Valentino
vu "málu polěšclií vtšuo! t již
zrnili ráčíte snad na nnie se pa
matoval jsem Konvalinka pro
fesor" Pan Tichý jc vytržen myšlé
nek "Iiěkuji jen nohy už mi nějak
iieslouí ale co je vinu po ťi il'"
a jde dále
Pnu prnlessni zůstal jako když
ho opaří
Pan Tichý se zaslav i! až po še
sti krocích pohledl na pana pro
lessorn který dosud stál s Ho
lioukem v řuee u poMlilij" roz
pacích knír
Kdy pan Valeidiu viděl e ne
ni následovat 'abruéel a šel dál
jednu dvě jednu dv
mt ldeiiv m tempem
' Nějaký pyšný panáček slují
kmiká stoji soud bv mi to mohl
ťiei eo je s lim dévét tem "
Pu ehvili pan pridi-isvii- se vpa
iiiuhtvitl " ritkový bl lléf! 1 lur-
ulit! kodi h nul tak bělounkou
ďiiu-ki! Itužii piv a l krtÁlť ne
dřle Ha kiueltli' siu piMlesol' štd
lam (iduioi dvakrát pi deKtlé
piitt( l sletím Hwiiu dmi
Ptitkttlí s nOLibkiil miih iou
iiibivili u viViek v šeiduM ivek tuk
dlmitiii ni pl isli lil t čt t ttvbi dni
voslí juko tni Iriií "Nu voí vci
lim vždyť j io dřvív jeíití dí
lil" ' J
"%ku( dílř h mmitiáetí lety"
zasmála se paní Mařenku "ale ne
tulí iíjíitný vkus je 14"
"fn nový professor Konvii
línku viď Vždyť jsem ni In my
línku viď? Vždyť jsem sí to my
slil pozoroviil jsem je n
té"
"Ano ten bojí se té odbyl
prý sí ho jednou velmi nevlídné!"
"Já nevlídní? Slyšel to někdy
svít! J Valentin Tichý nJhoho
nevlídní? Osobo ot se mýlí! Ma
řenko lo není pravda ule pimít
lio nebudu !
Snad mám k němu dobíhnotiti n
říeí J'ani professore slyšel jsem
že se ví lil ráčilo niilézlí Zalíbení v
mé holče tuhle ji máte a vřeeko
mé jinéní"
"Ne ne pane Tichý" vpudí inu
do řečj pan professor Kon vulínki
vyřítiv se ze dveří "jen ručkou
spanilé slečny iSožcnky ničte mim
obJažíl u já budu nejšťastnější že
nich pod sluncem"
"To říká každý! Nu h Pánem
Bohem si ji vezmete ehee li vás
Já vás sice neznám ule budu nad
vámi držet ruku Božko co ly to
mu říkáš?"
Poslední scéna dopadla náraiii"
ní romáiiově omluvte ženské nu
jí-li políčeno na mužského fy lo
umějí na vléknout
Pošlé když všichni seděli při
svačině pan profesor odvážil se
zkoušeli v čem zálež 'la asi nepří
zni vost prvního setkání lázni se
jen tak máni "Nu n jak se daří
pořád punc otče ?"
"Až nu věky dekuji jen nohy
už mi nijak neslouží ale eo je
vám po lom'''
Jedli pili dohrou v í'i I i měli šim
lu od poledne do večera
Po čtyřech mísících byla "II
Iři korun" velká slavnost I Jožka
by hi pii ní professorkou Karel
Konvalinka milým '''pniieni sy
není " pnní Mařenky
Pan Valdiu brnčel potichu
Po roce jednoho odpoledne měl
pan Tichý velmi na pilno Kořma
iiii zajelo do dvora jako z inračlut
a hostii do šenkoviiy zapadlo jako
much Od lé doby co Itoka jest
pryč pau Valenlin nemá chvilky
k odpočinku
V kuchyni vyřizuje něco idnžka
od paní professorky Pan Tichý
zaslechl jen na pul uchu Věděl ko
lik uhodilo Marné volání marné
cinkání o sklenice pitu Tichý jo
v prachu
rdýchán vstoupil do pokoji' N
tváíí zpocenou zamručenou
Cl
apei
i
' lim tak rodina I
ii i é i
ťiiK se vede llozce
Pan professor přešlapuje všecek
blažený ale neodváží se uapome
iiouti pana otce aby mluvi! íept-mo
"Iiev se tn s lim devět tiin
iivjviet Hi"ll intlý Uitťi"
spiHliM kdvsí mní Npifuk im
octiVi H Ihi piiii J ieltt h niťii í tyr
ani im Ihii "n i niv Jiní e Jtetu
lUU l klmtti tMttnč k í'rmn!
bvtli n dmoHit idMiovibt ii P
Hna M plUMlbl ke švmu -V
ty u s řty % di bi 4 ' tM
" U denní l h li % ti
1imI" Vú Vltii'm tyl iuukií
"Kde je? Aha lady je už té
iiiáin "i již se shýbu! pan Valen
lili do kolébky pod modrá nebesa
opatrně zvedá klučíka vesele do
-véla pohlížejícího
"I ty šelmo čiperná" vyrazil
ye sehe pan Valentin a pak se za
smál tak hlasitě a upřímně že po
kuj se o řásl není divu měl:' pui
Valentin -smích nudižeiiý přes tři
cet let!
Vine z paštiňáku
Na I libry paŠliiuiku který se o
škrábe a pokrájí mi koláčky a dá
vařil du 1 salonu vody n vaří se
pul hodiny Nakrájej dva ii-anio
a jeden t il rou mi kohiekv du pu
lévaiié mísy a přidej I libry Mikru
a nilej ui to tu pi ťčči-inii o u
v ni se pitsitňdk vuil A když to
sehladue přidej ilu lobu jeden
kousek kviiMiie n nech lu ad dm
dni slát pak to d'j do Muidku U
ii U lliěsicit lu stoč do lahvi a do
bi íuiilkuj lest tu bodné lu pu
dubiié k kiiíitpiiiukému v i-m Zni
sobil si tento pledjiis k iždý tiuít
tile Idiosli
rttlévU i mrkve
V clil i tyil Vi lké inlkvr ihl
lii iunbtu v dvr eitmle a dv ualové
ivblV vše dulile iMlslj a tiknl
jej u i kmisky i di j na it inMik ďi
V lvi ViIkVtll lle Itmsll liebil ule
je ii in tli btuky do řbiltoi unii
id K'j pak ilo lirnkil s pIÍ lu
Miky i' i vodv tt vu i lvi fiuí
kie Pltiieď sklí' sylo di ! j lj
VÍ Hiisti tM Idvbitký thf líí'
liM-kíné Iruí ptUťt lkv ttut lui
vnkm soli mvrink-j bi'tio pt
piv th' ilotlk Itnilm I p vat i
ilivVI V JUO 10 Ipukll plIpMVl í v dv4
luiiiky mb kii iti luno I e t t
anuk Vv p ni j je ib ndt vky tt
ÍVnf e t-o lil Mtiliulv tiv4!v4 k
I M' 4 i io ' a v t ldfclt i tu f
ktvktv
í
i
i'1
1
'i
'
t
V
ii (
1 l
! 1H
V"
Ta
i X
V- -
I
í i
!
'ří
♦ 4
i
%
st
1
i
tli
L
i
VAi