~~ _ 1:1: : ±l v- — -' v z
' "
r
"
í
BtrtM 0
POKROK
PUHMSHING CO
f
lOKfiOK ZÁPADU
Bibtal vydáal
v rt vro Hulili okraa Neb v
(kliuJnr a Clark ion pro Colíai ar
Neb) # Wilaoa Kana pro at&t Jíaa
tu v Cadar Baphla la pro tat
Jowuj v Ht 1'aul a Mianaapolíi Win o
pro atát Míiiíionota a ▼ TyadaJU 8 1)
pro aut Stuia a mna vtnoia
Předplatná
I'ro Hpojouo 8t4ty $200 Tro Kauftdu
2SQ Do Evropy $300 ročoí
Z&MÍlk peníinl dSjtoí pomocí po
bUmícb poukázek (Mouey Ordori) ai
preMolch poukázek (Expraaa Ifonay
Ordem) bankovních poukázek (Ilank
Draft) anebo v registrovaném dopUo
Ouaiuujoto li ivo pfeitřhovánl udej
to starou i novou adu
Dupíny s krubfl dteoftTitva oeboUi
uvofajnluio Mual býtl aluínA piaoá
bor úmyslu uikobo oaobiil poákoditi a
podepnany plným jroéuera ať Jil má
bytí v rodák el utajono anobo dopl
aem uveřejněno
--iJjlAli"'"
CO UČINÍ VÁLKA
PEO SOCIALISMUS
Jistý velký list předložil Char
les K Russcllovi socialistickému
kandidátu za guvernéra státu New
York 'v letech 1900 190 a 1912
i spisovateli několika národoho
spodářských dél otázku co dle
jeho náhledu válka může učiniti
pro trvalý pokrok a povznesení
socialismu ve Spojených Státech?
Na to odpovídá Russel v delším
pojednání v kterémž na počátku
podotýká že odpovéd na otázku
musí hlavní záviseli od toho eo
Vlastníš list onen míní pod názvem
socialismu Pakliže m míní druh
onoho Htiarehismii jenž v době
poslední pod přijatým jménem so
cialismu zahnízdil se v jistý-eh
částech zemí dílaie rámus jako
broznejš válka netiéiní pro něj ni
čeho Není v ním žádného Výro
ku Nikdo n nic nedovede povzní-
tl uki £iluAtf uiiKt lirmfl íohftž
pojeni pokroku otáčí xc stále v je
dnom kruhu
Ale eo vlaHtně míníme pojmem
KocíaliHinUNÍ Co já tím míním f
Míním pojmem tím demokrati
Niiiiis — pokročilý demokrat ÍHinun
Míním přídavky k určitému (dup
ni demokratismu ku kterému jsme
nyní dospéli Míním Ktálý poehod
ku předu na místě Ktálého kczc
ní a odpočívání na eesté již iro
nás druhá pokolení prorazila Mí
ním demokracii v politice h demo
kracii v industrii
Deniokraťie v politice míní pro
nás nyní všeobecné hlaxova í prá
vo žen výsady pro všechny do
hjiiilé nu absolutné stejných pod
inínkách aby všechny úřady byly
právé tak přístupny ženám jako
mužům Mínilo by to zakončení
polovičaté demokracie s polov
iMti obyvatelstva ovládaného ale
nemajícího hlasu ve vládfi jež jim
vládne
Iále mínilo by to odstraněni ve
škerých pYkážek mezi vůli lidu
a prováděním jejím s přímá moe a
přímá zodpovědnost vloženy by
byly spravedlivě na celé obyva
telstvo Žádný usurpatorký feu
dalismus žádná více idea že vlt-
iU jest darem nebe pro několik
v v braných a hvichovanějsii h Po
kročilá demokracie mínila by po
pulární vládu zdokonalenou a o-
pérující
T jest politická fáe její která
n sem prvid piiehíwí a také mu
I přijití Alo pkud ie týká in-ilti-tiic
jot to tiitU víc Indiutrie
ihVc b ti aule mok rafinována prá
vě tak jisti jako vláda ici]
j Iumtt-lné liiké bude Iudiitr
álnl autokrai lf není le víe ev
ť4jl v dbodičitt průběhu kvéni
liře" bjl MliiikA auhikraeiit
liftu není Mc feudální a iileiiý
tul iudustriáliii oi ifanisrte la
ktrrrl likohk ji otl li v lil sklidi
itvoep iiiduttrie iim y lidu
í ídpdky
A ptohi abvihotM vrátili k
pAímlul ofáít f jelUJe jrt In tou
lu druh íiuiu víc i v 4 a
ktt1rčii4 jl jel iuinii4 no
ladný (fiun hinui vtlka ti jiti
i+ )rw jrbi (rvala iiéo#u{ -á!ka
Metni I j drfitiltlud hi
littku t iiUtiat o a to lutla jU imu
ho tl jíl dIr ku k donaJnil !
lotu vblini
IVnlu tlndt jeJ takl jedtoýta
dinlfiu jeti! luui lUiiiltlifiiti J
fl$M lif#h lt řJMjuh í
těch bloVo "oí#limu" bylo
(jk dAkUdně diskreditováno po
slcíjiími -skufky díb}'nlíty uh
kterých jeho Iilanatelft tu pro
mnoho rokli to posínM zn tttrM-
ktt pro víceko ttm muU pojno
Ale ideu a m znáíuka lepil po
míry podxtat vřei v ní4 doufá
m — to nemůže být nikdy pora
ženo aniž odloženo Niť nedovede
více zastavit! dinokraeíí která j
nám tak blízkou Celý iiroko da
leký svít prodělává právé HO
fcinírnú jiiužny nejdíilťžitřjsl ze
víech o kterých jámo alyíeli ane
bo snili a vieclny umífujl k dt
mokraeíí — k politické 1 ijidiiMtrí-
íVnf
Pozorujme Dví veliká vic pře-
konávajíd velkfi avřtla v historii
demokracie jsou vynálež knílitlu-
kařství jež počalo demokrutmo-
valí věděni ti pád Uantily jenž při-
pravil královskou myšlenku o víe-
hen její půvab Od té doby co
Hvřtla ta počala záíítí napřed jo
dno a po té druhé lidská mysl bí
ře c ku píudu rycbkji než vSe-
then zbytek rckordovaně? historie
dohromady Ale víechny ty pře
měny í ony dř jmenované ne
oudou tak velké jnko ony jichž
inidcme svědky po válec nynější
'euf nyní jeht jisto že válka
dnešní skončí správné poslední
hliněný starý král odstraněn bu
le z posledního hliněného trůnu n
po celém světř nebude jiné uzná
né moci iv i moe Jidu
Pravda -- že nef Příklad po-
kytujc Kusko a Čína !
A dlužno říei že Mna Jest po
Jívuhodiiřjší Věnovali jsme jí
málo pozornosti ačkoliv událostí
jež se tam odehrály byly nejvý-
znamnější v celém století ) nan
Sbih-kai a jistý americký univer
sitní profesor soudili že bude hez-
é a siiHdné zřnliti net čínskou
monarchii Proto ae o to pokusili
Ale lid povstal prostý lid v nej
vzdálenfjsíeh koutech zemí u ně
hož by to nikdo nepředpokládal a
porazil eelou víe Co věděl onen
lid o demokracii T Ktaeilo ze vě
děl sám o sobí že si jí přeje Že ji
musí míti a nikdy nepřestal bojo
vali a přinášet i oběti pro ni do
kud monarchie nebyla odhozena
do starého haraburdí kam dávno
již patřila a republika neobjevila
e bezpečná a trnimfujiel
Ano ale jak toto víc t)ká se
nás í
Následovní Nynější válka jest
poslední nejvítšl nejkrvavřjší
srážkou mezi demokracií a auto
kracií mezi dvěma ideami v liď
skveh záležitostech jež jsou na-
prosto nesmiřitelné a jež po sta
letí mezi sebou zápasily o nadvlá
du světového duehfl tentokráte
jest to boj na život a smrt ~ až do
nejtrpčiho eonee Německo repre
sentuje a representovalo vždy
autokracii — politickou společeu
skou a iwhisfriální Naproti němu
stojí vešKerá demokracie IVtopy
Kdyby Německo mělo vítězit i
autokracie stala by se ntodoii sta
la by se vládnoucí po eclém svi
li Nikdo neví na jak dlouho —
siw aŽ do konce ěanu
Spojené Státy vstoupily nvtd do
rfid demokracie evropské ji i bo
juje aby zachránila svtt před
tak bezmeznou pohromou Daly
svňj osud v sázku ze dobrou věe
a přinesou také obili pro všeobee
ié dohro ( přinesou peníze a krev
h budou snáčeti útrapy Když u
činí vše lo pro demokracii nikdy
více nebudou se inocl spřátelili
autokracii nikdy ať již jest v ja
kékoliv formě 1'říhlásily se oddá
Iv absolutně bezpodmínečně s ve
Škrrmi svou nioel a a veškerou svou
duši na vidy věci demokracie a
nemohou se obrátili xady ku ave
mu ideálu Iietiiokrseir lidovláda
není od nyníjika pouhým olovem
anebo naloženou vlrom jet lo pra
ě vymaní a vrouel válen A ne
demokracií t mrtvýeh íaň od ná
hiWibehi budř to deumkrari
noví ďdiy kter4 mus býlí iiulu
triálul nř ruínl nel poldiekou
úplnou dokonalou a lahrnu
jící
A kam ná lu vši" povede ťvaí
me ' poměry v Industrii M kle-
rýth miliony lidi vMn¥aji ve
skeřou piáej a jistý ét malá
toeiikiiia shrábne iik i práce
iejion ule vleť ileaiokrato kA iifl
jeký bt HlUifu abudulUmu
rarúv iifut lii prav dat Není (o
ti nt měnil iMintirk 1mmuiIví
a iI#sjmiiiuu nel aianarehie Je
ik re! % #1 ini k jwdtltetí
driouklaiit Dehuda fsl) k uik
tiuli mht 4Íi anol poďdoiá i
i4(u ip iuykli tndnstriál
( dťaoA ae
Nn lu j lv se nrkU
atiiamettliivalj t#tti Uk w ji
u um jiaiJiwiww mm a ji
fromotí tosrí o Května mi
''fff
1
tíí m jíl tii u(tti tty to prolili
oila a Jistým učinila Vílki aby
ehom n ni započali objevuj vd
kýml ěervenýml a ěeniýmí slovy
hroznou povahu komffíonlismij
fozbíhn litého n v mřít AU o
iia zároveň současní zjevuje nevy
hnuUliioii náhradu a lék pro ko
merdonalísmiiH A těmito Jsou lez
podmínené Hjioleén5 Dobro tml
Veškerými interny Ho uk rotného
Zisku — což jest dne uznáváno
všude
Následujíc! vid jil učinil brl
tieký kabinet v ona nocí 4 srpnu
Jíílí po prohlášení války' bylo
převzetí brítických drah & ope
rování jich pro víeobee né Kpolcč
ní dobro První víeí jež francouz
ská vláda učinila když aezmda
žc jest donueena k válec byla
převzetí franeoiizskýeli drah jež
až dosud vládě nepatřily
Obě zemí pak neznaly že dráhy
jsou pouze počátkem Pojnaly že
musí míti vládní továrny a vládní
obchod Pozorujeme eo to iníní
Vláda vynoří s z jeskyně v níž
po tolik atoletl žíla životem pou
stevníka a stana se největší a nej
mocnější nirciiturou ve všedi de-
partmenlech obchodu Převzala
vlnařský průmysl a dobývání u-
hlí senařský obchod a výrobu
koží i kožených výrobku převza
la kovová řemesla jakož i barvíř
ská Dnes jest řemeslníkem ob-
hodoíkcm továrníkem a zároveu
dopravoval elciii A se stejnou spú-
sobiloslí řídí vlády i paroplav
lu Brit ícká vláda na příklad před
liřkolíkii již měsíci převzato měla
1001 továren různého druhu
ííekněte že je zase vrátí Ně
které z nich snad ale ne vse-
hny Sotva bude st- moci zříci ob-
(hodu do kterého jednou vstou
pila A to následkem stávajícího
jíž a stále vzrůstajícího dluhu
jenž vyiniká se veškeré předsta
vě Aby nudila platili uroky z dlu
hu toho vláda bude musit při
vlastnili si zuaéiHMtčást zisku jenž
dříve připadl sobeckému a roz
mařilému Privátnímu Zisku Ne-
i niií jiného na vybranou bud
to nebo zkázu Nebol kdyby se
pokusila hradili obrovské ony ú
roky kolektnváníin peníz stalým
způsobeni uvrhla by veškeré děl
níky u producent do ehinloby
lak veliké a beznadějné že cívílí
snee by revoltovala a industnefna
konee by byla zničena '
Jinými slovy eo máme před se-
bou jest obchod vedený pro Spo-
cčné Dobro na místí obchodu
řízeného pro odměnu jednotlivco
vu A zde jsme dospěli k cíli Ta
ková jest naše víe
Můžeme viděti již v plném
proudu tento stav věci existovali
v A uplil dnes vidět i můžeme po
čátek ve Spojených Státech llu-
déme svědky jak postupní ne je
dinou ranou bude ničen starý sy
stém dle kterého vyráběli jsme
"nucenou zahálku a strádající in
dustrii" bilionáře a naprosté nu
záky brlohy a pnlÍM-o nadbytek
pro několik n nedostatek pro mno
hé A vše co změnu lu může při
vodili musíme aplaudovali ať lo
nese jakékoliv jméno a af již ja
kékoliv obítl bude to vyžadovali
Ha i válku Toto jest sice hroznou
ale ještě hroznější byl by osud ee
lého světa kdyby depol ismus v
NA STRÁŽI '
ním pfavJádiiul kdyby % níbo v
ni naděje prehly žůdnčho Jim'
ho zákoníku morálky iuež zisk la-
kofa a materiální ůpéh jiného
deálu než zmocnili au všeho eo
st dá a podrželi lo
Od neaěetuýeli a trvalýeb hrůz
onoho zoufalství kdy o svobodí
nebylo by vůbce možno mluvili za
chránila a vít bitvu na Marné Hroz
ná jest eemi již Fraueie zaplatila
za náa všechny Hylo nějakě jne
česly f Nebylo jiné Francii! zapla
tila Mimu onu eenil Pohlížejíce
dnea na novou dobu probouzejí
cí se pro veškeré lidstvo byli by
stc raději aby eena ta byla za
držena odepřena I
NřMECKÁ ÚŘEDNÍ
RE0 V RAKOUSKU
li
Amnťkř vejilk kioiá lrní u
vb illciiiýdé i a vUdnl"U
luj(V V
Zalím eo aifcnlí všeho druhu ob
(házejí po neutrálních a spojenec
kýeb státech h theorií o proliní
meckí náladě v akousku a o mož
nosti separátního míru a Rakous
kem vídeňská vláda a rakouští
Nímei pracují plnou parou k pří
pravě ťermánsko-uuidarske Mil-
teleiiropy a k zabezpečení němec
kého rázu Rakouska Nemůžeme
opravdu uplili svým nepřátelům
že dobře rozdělili si úlohy aby
Dohodu oklamali a zachránili as
poň nějaký zbytek své nadvlády
ve střední Hvropé Kdyby ncbylj
nuceni ve vlastních novinách re
ferovali o politice vídeňské vlády
ii německých stran které jsou je-
linou její oporou a kdybychom
my nebyli stále na stráži abychom
nestydaté jejich lži a manévry
vyvraceli snad by dnes veřejné
mínění v zemích spojeneckých mě
lo za to že v celém Rakousku je
hotové pobouření proti Německu
ze připravuje se vojenská výpra
va na Herlín že se sympatisuje s
Francií Ruskem a Anglií a že in
koust í Slované a zejména Ceši
jsou dnes předmětem nejlíehoti
v'čjší pozorností a ohledli vídeň
ské vlády a císaře
rknziiie ne ovšem i v léto vál
ce že lež přece jenom má krátké
nohy zejména když bojuje se pro
'i ní pravdou Tuk na příklad ve
Kraneii a i v jiných spojeiieekveh
zemích mohli jsme zásadití rakou
ským iutrikánúiii těžkou ránu
zprávou že usnesením vídeňského
říšského soudu ze dne lí(J ťniora
učiněn byl v Rakousku první oři
uelní krok k uzákonění státní
němčiny Nejde už jen o požadavek
iiěineckýeh radikálů převzaty
dnea všemi německými stranami v
Rakousku nýbrž mámo před sebou
hotovou skutečnost Rozhodnutím
liejvysší instance soudní ve věcech
ústavního práva bylo prohlášeno
že jednací řečí ústředních úřadů
je notoricky řeč německá že tudíž
všichni občané a korporace na ú
řady ty jen v německé řeči smějí
se obraceli
Podnět l( rozhodnuti tomuto
které vyvolalo velikou scumh-Í v
Rakousku i v Německu dala stíž
nosí tří většinou českých obchod
nich komor v Praze v Českých
Budějovicích a v Plzni které od
volaly se k říšskému soudu proti
rozkazu býv ministra obchodu
dra Spitrnmcllcra ze dne LMi čer
věnce 1)11(1 nařizujícímu aby vše
eliuy obchodili komory s nadří
zeným ininisleisl velu dopisovaly
jen německy (Tento podaře
ný dr Spiluiiielbr byl indávuo
donucen pro neslýchané skandály
vzdáli se svého ministerského Ú
(údu Ryl usvědčen že sc svými
dvěma ministerskými kamarády
a s židovskými bankéři dopustil se
Velikých podvodu při tbdávkáh
armádě )v se dopustit v této hrojt
iié ilobí na rakouských nátodceh
lločinu v Ikokiádeíe Kdo dovedl
ukrástí celý národ u uejdiahoeen
1 íjši poklad o ieé tru lehce u
krade národy I o peule Y
slupep ktiiuosti prudký advokát
nr Hebaurr pronesl pří veiejném
líčeni před (iv-kv ui soudnu skv
bm tdďiajovacl {cé v nli ihkau
val Jak iiMtUenl mioistiistva pil
l se kitkUvé paiMKrafu V stát
rákiuta u úilaviddi piávei b u4iod
liostl #e piit l se Iři vyktem a
picdrvíioí jKikiuje aájniy sláht
Nelichá aul dikláVrtti ie ý
vtNly bvy IlmuiIiU Itiailm n1
irdj {imIhhI I ii-k bo soudu
by t palroá IoiIiivm til t vhvíli
kdy ministr HpiUtmieller avýta
nrUeiiiiu ákoi (Mitukd lUkotiM
ku nebylo by Hakotiokciu kdvby
ťjv v jt lni soiolol tířady neby
Iv dlo Urí Mvvéd rná lrd) o )
loHH'0 simkou vkvbd publiky
MMlo iuiiluil k vlsé lado
kli V idrlukt ll a berlínskl l U
kk li ktrrý jrfi se Jjli kottoiné
ijtitftivé n tttiMfkiu4 uimla
a JMtku v Kliuvtlit UítiUt kUié
po litu mu mmw "rossíseiiJfau kde í viř ír"t t( I
Líluníí" z dna 7 března v ň vod- že mílí doupě své je !'' "'"'
ním článku sí pochvalovala že ko-Ukým h 1 nespravedlivým V
neční napravena bylii těžká ehyba
kleré dopuslilí a němečtí povou
ej prosincoví ústavy 1 roku 107
lim Že opomenuli itanovltl nérnec
Jrou átátní řeč Opomenutí loto
praví teulo časopis bylo základní
příčinou vší vnjtropolítíekí bídy
Rakouska všech národnostních
bojů kteří nikdy nebyly by moh
ly tak osudní se vyvinout! a o
tásti přímo základy monartdiía
kdyby se jim byla od počátku po
stavila jiepřekroéitrlná bráz v po
době německé státní řečí Ukázalo
se prý že všechny pokusy C'eehů
a Hlovíneň o omezení vlády jazyka
nčmeckého směřovaly k podvrace
ní monarchie Teprve válka se vše
mi trapnými a politování hodný
mi zkiišenoHlmí které Rakousku
přinesla otevřela prý Němcům
oči Teif koneční chyba bude na
pravena a dlé určitých zpráv dá
re prý očekávali ž již v nejbliž
šíeli týdnech rakouská vláda Clam-
Miirtinícova ve smyslu rozhodnutí
líšského soudu uzákoní německou
tlátní řeč cestou cÍKafukého naří
zení
Mohli bychom říci s biblí: Dlaho
slavení chudí duchem blahosla
vení proto že tak názorně ukazu
jí jak vypadalo by Rakousko
kdyby i po válce mělo byli zacho
váno a že smrtelní nemocnou mo
narchii habsburskou chtějí přivi
ti k životu lékem který tím bez
pečněji zprovodí ji se světa —
( Vskosloveuská Samostat nost
KRUTÝ OSUD UBOHÉ POLSKY
Krátce před tím než zemřel
slavný polský novellísta Ileiiryk
Sienkicvviez adresoval na němce-
kélio císaři- Viléma II veřejný
sf který jak se zdá nikdy se
nedostal lni veřejnost v Německu
nic Kterv iloslal se do Kima a kie-
rý uveřejněn byl v katolickém éa-
sopisi Corriere ďllalia )ri[Hs
psán je polsky a je tobolo zajíma
vého obsahu :
"Veličenstvo : — '
Ve chvíli kdy oči celého eivili-
sovauébo svčla s úžasem iipřunv
jrou na provincii poddanou vlá
dě Vašeho Veličenstva a kdy tisk
všech zemí nejen potvrzuje ale
i odsuzuje křivdu jež byla páchá
na na polských dětech v Pruském
království je vhodným pro každé
ho křesťanu a zvláště pro každé
ho Poláka bv se obrátil na Veli
čenstvo Vaše ve jménu spravedluo-
í --
Spravedlnost je nejvyšší a nej-
dokonalejší cností Všechny státní
příčiny a politické pohnutky kle-
staví se jí v cestu jsou tímto
zde usvědčeny jako veliká křivda
vedoucí nu stezky strašného omy-
lif Všechno zlo a všeehuv urážky
lají se napravili a náhradu jedi
né spočívá v moci panovníka Pro
zřetelnost která nevyzpytatelným
osudem dala Vašemu Veličenstvu
zlomek velkého polského lidu sou
časně obdařila Vás povinnosti by
ste lid ten lučí v úctě byste pra
coval pro štěstí lidu toho 11 byste
sám na slráj stál při jeho v líc
jeho rodné uiliivé I radičích a všech
sentimentech Místo toho však ze
lné kleiá je poddanou Prusku
stala scdomov cm neskonalého zá
rmutkii jenž se nu neštěstí pod
vládou Vašeho Veličenstva zvětšil
1 prohloubil Nyní pak všechny
stížnosti proti takové mieiii be
jen vyuiviiil na piano ale vláda
Vašeho Veličenstva odpovídá k
nim ve smyslu miriciii která l ci
íflllU lidu liedaji se byli ničím Ji
ny tu než pru jevem pouhé nenávi
sti l limo- a dílem msty
Mírumilovní obyvatelstvu pol
sky stejnou itittou jako obyvatel
stvo Německa odvádí dnně svoje
ni krvi a na pehéietu neuchýlilo
se ku ihřaitim a plotu je beíiVel
nýtu vysvětlovali všetboy inUd
nosii y Deud a nenávistným tr
ením áe (Sdáei tmiii pievratu
V Prusku de t lieduklojoí vlátlv
il mocného stálo m hy loje li k
pkuu iáb n( be a jmyi li tvr
ícoíin něčí ho v co lievélí aaiuy
Nik!u pí ev0 loimliie spalíovali
polilickon ajíílaii v keit litiiic
ní jediní v sebt tuhováni a od
porti prut j itasitl ptUbatiiifu na lni
kČ pl II O( llltslí
Dtivoláváoi se prttlo die% V an hu
♦ vřdtool tb utslvnf pMiMský
mednlk los4l se K UAw me#l
poUký hd a krále (iIhuL aKy k
honu lobt# namohla pruidkmui
li éáduá i!oba Vas ro tt%tvo
dnes níirt vb pii( td d ívéui a
le J k tt t sim b li h ( dost tú lt
il pHtIk i Salvou V diuíedi h
jloÍ polt Vo v lkííiije m%U
Mi { d utítk 114 vut-u ui {
11 1 '! k L niDi 1' fi'S
mravnými v žádném směru f
ohledu ospravedlněnými jsou vše
dma nařízení kierá ťísícíim
ehudýeh a bezbranných Mvoření
i 1- lcri i
1' i_i 1 rn 111 il íLolv U
J 1 B
eM-nr ii-yn-íM f- - - 1
kteří poskytovali by světlo dětí 1
vedly bv k Rohu Jsou jen ubohý J
1 I i I 1 U lil' 'lili VHl-lltf i a r
lili lllll uninnj ni-i -
lič jen aby ze zasazeného semene
které je polským ncpoelivýui Způ
sobem vypěstili bylinu jež se zdá- j
la německou Každoroční ví? n Ě'
vřic slzí frolíto ie ve školách lěeh
o stále Masitějším stává se šleh
dotek aby každý rok byl svědkem
většího a většího mučedníci v í
Míra pfed Rohem a lidmi je ny
til naplněna Předkově Vašeho Ve
líéciislva pustili se do mnohých
válek šťastných i nešťastných
rpravedlívýcii í nespravedlivých
jak o tom rozhodne jednou sumu
historie Války ly však byly velí
kým zhoubným podnikem Nyní
puk vede se válka největší válka
proti dělem V léto válce na jed
né straně zbraněmi jsou prut a
nebo vězení a na druhé straní -slzy
Čím pak je větší vítězství Va
še tím větší znamená - nečest A
to je okolnost pro které Vaše Ve
ličenstvo nemělo by dopustil aby
zápas lakový byl považován za nej
vyšší cíl vlády Vaší a aby zápas
ti 11 pro všechny věky byl historií
pojen s touto vládou Slova krá
lovské proklamace z roku hí7 pol
ským poddaným zaručují že při
vlclcním ke království v Severním
Německu nesmí býlí urážena víra
jejích a jejich jazyk mateřský a
že v hraiiieíeh království toho mo
hon zůstalí Poláky by jejich ja
zyk spolu se všemi obyčeji vždy
byl respektován
Ieé jak byla královská slova se
slibem dodržena? Naše Veličen
MVo je strážcem německé cti a
monarchie a je representantem
luoiiarehistíeké ideje Jestliže čest
iiejnižšíeh poddaných spočívá na
dodržení slibu a na věrnosti k slo
ženě přísaze pak dnes nejen Po
láci ale i čestní Němci a z těchto
zvláště uioiian hist íčt í Němci ie
li by se dívali na pon
lii'h u liívftt&l lmi'llOtl
důvěrou Svět proto nemůže w (
vn t i na Prusko iinak než jakň V
zemi která nespočívá na zákl' ( M
morálním na učiň by měla sv y
ěív
d
Chci poukázali pouze na histori
ckou pravdu Že vláda která sama
si vše dovoluje učí své poddané
sama tomu že vše si mohou i oni
dovolili proti — ní Není zákona
proti zákonu a Múh dal právo k
rivotti všem národům Proto v bez
práví je vláda která sc staví pro
ti zákonům jiejpiiroenéjiíin u
a iiejzákladitčjšíiu Vaše Veličen
stvo nechť je sumo soudcem MM
liony lidi které Prozřetelnost své
řibi dohledu Vaše a Vaši péči jsou
a v boly Vaší nešťastnější než jak
byly kdykoli před lim Právo člo
víka k jeho zemi a jeho vlastnímu
srdci bylo raněno a slzy dělí skrá
pějí lo eo zůstává novi duší a
Rohem Vaše Veličenstvo! Nechť
Vaše svědomí jakti křesťanského
krále učiní pýítrž Ičmto věcem!"
Dopadlo to aiuxtní
llolistuil Te Velký po!te
byl minulý Ivdcu působen po ee
léiu Texasu itmiťMÍ o krajana
bankeM' V Paula vliiur u my
stebl si' nciiintk ne' r -i- sl t 11
bili velkoměstsky 1 h InifU 11 a la
Le v lom Mlíeru Zahájenu bvltl
I 1 ' il i I ! I 1 I
I 1 j' -1 uijiii 1 u ihíii m
jui Paul otlej I c Miuer dl é
HoiiMonu iltli m uplavili nit
lliobd tt laké lul i v baO' c oíttA
id a'e kti sc ncvitteel í dv
dny bylo ídiájeito pitiání ob
po Paulovi inkď'4 eltl t stopy
tlilui pupct přinesly pHthii utyl
CM' MťtmlhV JaMt I Ji iU vvo
ťraíeol itékleli jetu lualtl lul
I' J V ll-lslooí !! ď'l d 'pltV
II U4 putn ejnuh slsto 1 K t
itklivíl ale vseti nu t I iiidi
ktt t a
V lt t"l lMOO kJ! I: l!
í-keiu kaádý pu -v vd-' o i- tll
skuleeil y ptrpH tt lej-f
I -! Í'd e VMhi(í Ji t„i d
Mituer i se Mali d tiw „íi
I 1 i s
itaa ♦me lt a #' 10 auu j ti-d
H jik uu yl pni! pt
I 1 1
u'4' mu utt t i it
loaoíi MrtMu ít t
Němci iiýH
rušení s I
tí 11 vší 4 ii
ívati Nechci he plést i do osud' j
lo záležitosti Pruského královští' 1
v ti
' I dvb-
MH t 11 u„l j j í 4 t(„ S i
l I b f' ( s(
1 i H
latu #dř ( 1
di ii J p „tt
