i
' jj""'' "" ""' -''-'"►':
w " -
ČÁST KEDAKČNl
EDJTORIAÍ SFXTION
tg O 'm" r '
POKROK
Ono 20 iMopodu 1016
J "'Tri"-"- ' -
7Hi 'ťOKkÓK- miáHtri
'Iry "POKfOK" PímI
Tculonskc záméry s Polskem
HfO rOKKOK UPHAVíl OTAKAR ř ÍARVAT
lííiin iiíiIi'(iíí'íiii ( v í"ii ríní
f) '! Il V X II I I
I" I li nám několik dfilwizn
O IOIII I' lllHlUni' HC (I
pakuje V- mnohých n
dfiloslecll liyiléjšícfl vi
dětí míižuiie opakování událostí
minulých Také znovuobnovení
Pulslil je opakováním lii ilořic
Napoleon o něco podobného tr již
pokusil Polsko které zřízeno by
!' nyní rakouským ii německým
flhlIlCIII IH'l)[4ljllj" VM'I'( UZC
mí které Napoleon pojal v vel
kovévndsiví vh rša vsk (' Napoleon
k nynějšímu území ! l i i dle 'li
In: tenlme kých vlohu iiii tvořili
svolím tné Polsko piipojil ješle
rii-l'H!i piovíucii Poznaňsko Ns
pnb-ou í J ponechal Prusku pni
' ký distrikt který kdysi j I 1 I
vnl Východní Prusy ml liylku
liiíiiMh'liiii:ilii'hn k n'il(ivst ví I'n
nechal 1'rnskii Kilíiir Iwi ii mu n
1'Mili jniily kletý yísknl kri'i l!c
(líii-h při prvním ili'lmií l'iMn
ďlio tflnniovi 'íxii'í 1'nkmi-ki-mu
pinii'1 IiíiI puk llili''
Kily Niipiilrmi rinvnl vi-lku
vi''Viilslí Víiršii vskř liyln jilm
IoiiIkiii ískíili pnlslď' njňky íi A
íkil jíi'h iiiiinhii i'ii'ii rrjinciiii
: ký iiinrŇ:'ili'k J 'on ia I ou ski In I
rnlákmii Skiiilriiini polských ku
pínníkii inilřiilii m' při Níipiilcii
no vi při iiiiuiliýcli přílciliisi'i'i ii
lišíce polských ojiikii liojoviilo
pro tičho pi i kom ciiýi'h liilvimh v
roce lsl: Napoleon v dolu"- kdy
Ivoil vekové iulsl í VilCHilVské
1 1 1 1 1 1 I nic v iniiyslu poškoilili líi
líollslíi) ll poiiechlll 1'l'llsy ile li
iilné ilc i)ii iVsI i mohli iii'ilcilmi
ri orniieiieí
'i iir ličmeeký il elMír riikoici
1 pil fvniciií iioi'ho polského
I 1"i!hs VÍ Vedeni jsou stejnou
niioii jiiko Nipoh nu Jedná r
vojíny klére chtějí
lni svoji oliriinn prol i línskn {
'onsko uciini v iimysln vditi se
'vveli '0011001) 1'olákii v lliiliéi ii
inké Německo nemá v úmyslu vó
noviiti hvojc polMké pnvincie no
vé ul volenému polskému králov
ství Německo í doliřo xe pícdá
ním svých polských provincií no
vé 1'olsce utvořilo hy eď nnvi
ýehodní a ápíidní částí Trus
Kdyliy melo hýli polské králov
ství obnoveno v pravém slovu to
ho smyslu muselo hy v né hýli po
Jito nejenom celé ruské 1'dlsko
i de i více jnk polovinu Hulíce íi
cki't nélliecliá Území podél lič
mecko ruských hrnnie Z východ
rieh 'riiH utvořen li I hy němec
ký ostrov v slovu nskéiu umři To
púsnliilo hy ovšem značné nesná
c Německu ačkoliv Inkové spo
jení všech polských Úeilií hylo hy
jenom činěni sprinedlivým Ale
Nčmeeko má na mysli piedcssím
Voje zájmy lastní a o spojeAÍ
ťoláku se mu málo jedná pokud
to lielillde slolliti k jeho prospč
ehll
1 1 1
Jim o po
pojat i do svých ni linul a i
kťíí jsou vIihIiič iicjvícn proul'
idedoválií ze vmci Ii zlnlnkíi polské
ho národa Kakoimko iičínílu ulili
Že Haliči po léto válce die-llilii' )4e
hiiiiiosprá vy Jaká lato Hiimo-piA-vil
Inide není doposud jasno Je
IHMil líirďo ilíliilo oliuoveuí 'o
rdiii lile zatlačeno hylo z ruských
pijkkýeh provincií na úemí o
liýviiné vlastním tiNkým ohyvii
lehl veui
' předcházejícího je vidno Že
Rakousko :i Německo ulvořetiím
nového polského království liéou
na selíc velké li iko a oliaovení
l'ulla v dolu' kdy ( i i veikč- moc
no lí h l pány Inndoi kdyni
mocné lise in In lo ani pomyšlení
Mocnosti lylo rnnily v náhle
dech ohledně Unikánu ii jinde ale
v záležitosti 1'otska nebylo žád
ných nedohod Ale v lom případě
kdyby válka skončenu byla preii
vypiieiiim Némeii a Rakušanu z
polských zemí Knsko igélu by
rozdílný náhli d s ohledem na
1'nMíu Ur Rakousko a Německo
a jistě I rvalo by na os obneiií ne
jenom Poláku v novém stálé ale
vnbec všech Poláku
Rakoušl í Poláci byli doni i dulc
žitým činitelem v duální monar
chii Tím že pravidelné provozo
vali vládní politiku získali ní
značnou politickou moc a jiště ní
ji udrží bude li Rakousko po léto
válci zachováno Ale lilo rakoušl í
Poláci nebudou spokojeni v Ra
kousku jestliže podle nich milé
zuli bude se lieudsislý polský
slál a spolu s oslaliiíiui Slovany
v duální monarchii mohou ohro
žovali jednot nu 1 habsburského
moemilslví Rakouští Poláci ne
přestali by toužili po lom aby
pi ipo ji ti i byli k ii 1 1 v i i u pul kémii
I ní In v I v ! a tak mohli I vóřifi si
lu s k l :'ron v I' ť ropě bylo by nul
no počítal i
Oitalně samostatný polský stát
ať už jakkoliv byl bv veliký a ni
už kdokoliv byl by ji ho panovní
kcii) toužil by po sjednoceni
vAeeh Poláku Vidíme lo na pří
padé Rumunska Země tato má
panovníku rodem Němce a k Ra
kousku ii Německu byla vázána
allijiueemi ale přece jenom po--tavila
se proti leiilonskýin moc
iiusicni ve chvíli kdy viděla na
ději na uskutečněni svého národ
níli snu o spojení všech Rumunu
Musíme pamatovali že Poláci až
I omi udá by proněmecká horeč
ka a život vplynul do pravidel
ných koleji pohlíželi by k Rusku
jako pomoen kii v uskutečněni
iiirnduieh siuí A Rusko podol
ně jako podporovalo Srbsko v je
ho louhách podporovalo by i Pol
sko nejenom proto že jednalo by
se o prilcitost k odplatě Nélllelilll
ale l spojení slovanského isiro
da
Proklamace oisdv is mi po
ského státu Rakouskem a Němce
Kdyby spojena byla jenom ra j krm znamená že Němci vdali se
koňská a ruská polská úcmí ne ! naděje e podiu í se jmi uzavřití
bylo by takových obtíží Obyvn j separátní mír s Ruskem Můžeme
i i'i iiii i-' i i- i- i
icisivo rusKello olsKa je polsUe i t loilu lilhe sollillll Ze Nemel se
všude lam kde není židovské
Stejné i západní llllle je obydle
na většinou polákv 'ťvto zhunkv
vzdali naděje ze podali se jim
docílili bivkclio a tmnlnélio viléz
st v i Němci ucosvobodili niskv ch
bvahlio polského království u 'Poláku ditve dokud neuziuitue
tvořily by tiši v rozložit (iáOOO j unii ze naděje na rychlé víléslvi
etVeťeélliell Ulil Jež měla by ji není Německo pot řcliuje no é
0011100 obyvatelstva AU' lei tu ho Vojska k sesibuí svých linií
stát odiinul l I bv ml inoie ně a loji- piiciua proč poskytlo Pul
meekýlll lielliim éásleélié "bv skli svobodil Pulskil llll opatlťi
db ovm Polákv a ub iaiiičciiv ai na leiiton kv m pojeiieuiu novioi ni
ulpadě lélliei k MIH pi uv ilielenu v madil Pollt ba nového Vojska i
IleHMI iije JÍIM' liu i ás Poláku jtak naléhavá e V )Hitomne ilolit
iont t' piíčiui proe Německo i se neuvauje o in bcpiH i aUo
''Cehcii dát) tvého svoleni k iiblm ImUZe pion stt t icní llcod V lb lni
eoí 1'olskil V pla IO slovu tolioi polského stálU Německu
iiVll' 1 IcsIliZe Rusko a jclut slioicmi
Kdyliv piipiistibi abv Piinii' v it v teiu válce možno oceka
i imijoiiI bvll k iMlVelioi poUkč vili e Rtlslo m tVíll-m o
tni k llluV st V i oo Polsko Inde j V Mbneni takollskýili a němce
v se v piilišue titizkitsti I i v h Polikil Rusko slíbilo pi l
Iti I lion ' padne od i k Vlhsko iieiiniouoi piáv t ik
Mht mivtni iOsk"0 'di ťKP' Jmvsltotu Jako Je uvni i iisei
ml s-t' Němce Ji diioi nost ent t aloimi iMoťiMtstnti Ilmle li
PlOska Iv l ílnA!i u o4lěle Řinko pel ilJetto V pMtoune V(il
i Polska Ul'tki0 lo je ln i li ' Mjde e k v v 10 olobu kelu V i
! UMIMI pko bvti Hiu'me vale ptislí a je Ji-(u h' (lude k
lot aliV doi b l il lvlo olclii MU' !vlb lnHr Jisllo Uot'ene i
i Nčmo I t liiMte i # tp ilii tul i ttttcMttt loitiť ImmiiiIi MťtU
lly aotlm nu ll bvll ' (KU! ll spJote ítlé# ii orbo joo
fmni tnťVlon (d-ktooi (um lnuti uvili 4t lotďoi tu ISilikv
li V idaioVt lo Ul Polsko Nf"Mt V j" Mleli nirtíi' po loVtoilhlill )!
I Vt tli II tt t Itlltit V II Vt4n- l:ot nl
i %(-jut inuiiW o linul Mto lú j AU' -nlVá otit it A nlM
k tm skl U I I i Ifítll4 ihnl-tUť k Sv
Niius kt lo ll Ulilo plutitliO llk llll ikViibmlv uleluiliU lvtli
Mo lk íiIm U kOieví 1'uU I Jtkv lioktiliv ulili! velidv k#
tlÁDVOkl POLNÍ Nř!M0CNI0K NA IWTKVNÍ MNIL
li-) ii — m — mm
chod do polní obvazárny na bílevní linii která iialéá si
ohnéiii dč 'elkěho výkopu užíváno je za polní nemocnici ď
lléllýlll pok t lije se prVllí ponrie
poil
zra
polské armády a proto není mož
no zabíhali do podrobností Tolik
je ale jisto že leiitouskč mocností
nebyly vedeny k znovuobnovení níi
inostatné Poh-kv láskou k Polá-
oslalní uároilové Rakousku lni
i ld II hlásili se o své liiidoll lo ple
ib vším 1'c 'hové klcri po staletí
bojují za samosprávu a obnovení
českého i lál ii klerv zrušen bvl
po bitvě na Pnlé Hoře Nvní kďMkúiu anebo
ífiiknšaué a Néíiiei jsouce páuV I národům N'éiu
ruského Polska počali osvoboo
váli poddané národy v Rusku
Rllsku hllde jisté opláceli stejné
dostane li se dále na západ
Rakousko jak tomu nasvědču
jí čelné důkazy dlouho slavilo
ic prol i německému plánu o in v n
lení sa most a I iiť-ho Pol ka l'ln
íaué obávali se důsledku klcie
bude míli zřízeni poi' ho aulo
nomiiilin stulil Nelinu ale trvali
ul svein pilinu piuieviulz jeilua I Šedesát let
lo se jim o nové armády a jeje h i dobou v živoiř
i :-:i 1
v uie v iieoi S( j reci
ul laeovany m
o a líakoiisko
nevyvolávaly by k ' život u pol la
ceiu' národy kdyby nejednalo se
o jejich vlastní prospěch přede
Vsílll Jedlli se o váleéllý ilskok
eiiu clia a builoiicliosl ulíai
Joiizí li telilo Německu do ti
r jak loto einí i nadě je
— ' i
nmožftlví "mnfkodnipu" (i umí
nimi vyniká zvláště i' Hřřtilli
ova budova o dvnačtyíeítí po
řcbodích
i U-n-MHi z roku PtOO udal poéef
'ibyvulelstva v Heiltle na K0000
ale v i'i 1'Vi'W'i roku PM' oznáme
no bylo že počet oby valelhl va do
Hloupil na iiíOOOO Musí býtí pa
maioviíno že poměrné pomalý
vzro-1 v pionýrských dobách za
víiicii byl lilavué okoluoslí že mě
sto nemělo Zeb'Zlliéiiího opojení
Pevní železnice doslalo hc městu
až v roce a líroiné toho v ro
co hh'J velký požár zničil v tomto
méslé za i)í7000000 majelku
lířevařská pila byla prvním
príiin) šlovým podnikem měnln
Sealilc Dďvaíský průmysl byl
prvním zdrojem obživy osadníku
tohoto města Později vyráběly se
I ii šindele ve vi Ihém a po celou
radu Id množství zde zhotove
ných šindelů překonalo množství
vyrobené v kterémkoliv jiném
aié'lé na světě iJnes dřevařský
iriiinysl města Sealilc má světo
ví'1 jméno a vyvážejí si odtud lín
ové firoijuklv do VNcch stran
světa
Také rybářství a spojený s líni
průmysl hrál duleziloii úlohu ve
vývoji tohoto pozoruhodného nié
sla Dnes koleni PJOOll lodí má
jí"íeh cenu kolem 'íáOOOOOO II
ziimslnávajícíeh iui liOOOl) osob
'i I iv vó se loveni lososu klen' se
v' různých závodech v Scat tle na
kládají Z toho můžeme si učini
li pojem o rozvoji tohoto průmy
slu v Sealilc Více jak itil'10000
000 je investováno v '100 naklá
dárnách ryli klerě zaměstnávají
ÍOOOO lidí Náklad na konservo
vání úlovku sezónního je asi
sfiDOOOOOO
mí
POZORUHODNÝ ROZVOJ
JV1KSTA 3EATTIK WA8II
VYV0J ČASOPISU
dnu kdy podnikavý římský
ažďuvilel a prodavač' zpráv
Německem zríz' uý polský sbil
ih není tím po četu Poláci lotiŽí
Poláci sní o spojení všech pi ísluš
m i li i i včho národa pod jednou po
'ilickoii vládou ať už lito nalé
'ají se dnes pod ruským rakous
kým anebo německým panstvím
Rakousko a Německo jsiui proti
obnovení polského slálu v pra
véiu slova toho smyslu ZvláJc
pak Němci jsou pevné rozhodnu
li Ze nevzdají se svých polských
distriktů Důvody toho j-oii na
bíledui
Není poch v bnosl i o tom že
Němci při I vol ení nového polské
ho slálu iieopom učí i iivaoviití o
uebepďl Jakč- Z ii ho Německu
ii Rakousku hrozí Jaké jsou plá
uy Néuiei ka s ohledem na Pnlskd
v budiuciiosi i ii ni určilo známo
le možné Ze Němci iniji v umy
slil ut voi iti z I 'ol-ka soiičási In
Néllieckíl II Polsko V budoucí lié
mecké íiši mělo by postavení ja
ko lliivořsko a Sasko Je moné
že nalezl by se nějaký hácek a že
Německo trvalo by na hepoiliur
uečličlil UlpojeUÍ Polska k ibisa
Viiiluímii Německu Prualim se
jedná Německu o shromážděni
loiiieřlie I-: Cil I l 1 1 1 1
( 1 1 řehol ol i V Ulč-
V e Ncilesnl let
zívola města Seatlle Wasli vi
dělo jeho vývoj z pustiny k pří
tomné jeho Velikosti a světové
diilezil osli Kra vývoje byla za
hájena v roce INVJ kdy skupina
utužilých ú k tipu ík ii z nichž je
dui doposud v Seatl e žije při
stála při pobřeží v AI Ki místě
právě n nynějšího vjezdu u při
staviště Zde první neumělé sru
b bv ly zbudovány a první dumo
vy budoucího města zřízeny
Později ale lito zákopuici I vidi
lepší ochraně píed bouřemi na
Pacifickém oceáně zřídili svoji
osadu na východním břehu
Noví osadníci byli přilákáni
sem úrodností pudy a výhodami
klecé poskytoval pii-lav a ueoby
čejiič mírné podiu bí Zřídili I u
nejdříve pilu na diiví íi lo bvl
aUad budouciho velkého dřev a i
skelio přiinivslii tobolo města
Dnes Sealilc a stát Washinjítoii v
místo vynikající Dnes Sealilc je
iiádlnTii v m městem jedním z nej
pěknějším na západě Jeho ob
ehnilni část pal ii k ' nejlcpsim v
činí hlavně z toho diivodn že při
stav bě budov bV lil včlinválul po
''ořoosl ladnosti Nvni lialéá se til
na malou piallormii a ililí
svoje zprávy luelu ot rokli
vytvořil dvanáct kopií
()
Ji i o
1 on
lov a
a lak
prvního casoiusii do oříl
doby kdy obrovité lisy met ropo
lilníeh denníku ehrlí na Ktiitisíee
výtisku moderního časopisu ji
příliš dlouhá pr'riodn-íthv~7norrt(T
hýli nálczilé vylíčena v krátkém
článku
Prvním vv da vnlclciii časopisu
pravidelně vycházejícího byl
vlastně Julius Cncsar ' době
kdy stal se konsiilcni v roce (10
před Krislciu vydal výnos dle
kterého poéiny senátu měly býti
denně zaznamenávány a uveřej
ňovány Julius ('nesni' znal cenu
veřejného oznamování a doufal
že tímto způsobeni potlačí zálud
nou polil i k 1 1 Důsledkem tohoto
rozkazu bylo zřízení předchůdce
moderního denníku Ada Diurna
i'tli Denní Jednání
Tv lo prv ní nov iny byly psány
na bílé lahuli Později pak k těm
lo zprávám ze senátu byly připi
sovány i jiné noviny a Římané
tímto způsobem denně byli infor
mováni o všech důležitých udá
lostech které ve světě se seběhly
Psané noviny vydávány byly pak
až do století Patnáctého přes to
ze měly mnoho odpůrců V roce
ItiOO počaly pak se objevovali již
noviny tisléné Itálii 1'Yaneii
Německu a v Anylii V Německu
tyto línléié uovUiy puk v IdwH
uoji dujících doHÍíhly iirjvctAřJio
V( Voje
Jínešní noviny ovšem prHNtiliii
jí vší' co tu bylo S vyiiálrwiii
IcNynifn telefonu a jiiý'li Uď
inuníkiiéiiíeli proKtřcdkíí přišlo í
zdokonalení lístft Diicm odl-nil'
denního IíhIii dovídá w o ilftlcží
lýeh událoMtech Vf Nvélé zn tielio
lík hodin po té kdy ne Muly 0
všech dúležilých bilváeli v Kvro
pé získáváme zprávy za šent lio
díu po té kdy hc udály
Moderní donní list je diveni v
pravém tJova loho NtiiyNltt TínÍcc
a tisíce lidí pracuje nby byl mož
ností Pří čtení MVého deniiíktl ÍIH
tivědomujeme hÍ ani že tuiniie v
rukou práci tisíců lidí NYiivčdo
iiiuji tiie ni jak mnoho lidí prtteo
válo na lom aby zpráva o nřjaké
události dostala ho do tiašícli ru
kou Pracovali za tím líéclťin
zpravodajové lekáni físlé sazeči
a tiskaři Každá ze zpráv která
přijde no itenniiio listu prostu ni
kami velkého poélu lidí (''asopis
dm-šuí doby je světovým denní
kem a zaznamená vá všechny dů
ležité události jež seběhnou se ve
svélé
NĚCO 0 RUMUNSKU
MÍSTO KDE FRANCOUZSKÁ A NÉMFCKÁ V0J8KA SE UTKALA
-3
JšSo wmiH
tolsi nuslí hvln i!nt t!t'i kl -i !-!
httOlli lt tlíl k Mlls ttH jlO é likH ll t-r
toS vílím Níoo l v v kopab vil v klp do-ii
htt IUi-mI lvll IhVOiHi Vvl!i--ll I 'lni-uiv Iti oioil u I jtlii
Jil polili 4 #l'Uk JtU
' „A I '1 Ml i I mJI
I)iiiiii j od Tiirmi-Severinii až
Tiirlukai činil před válkou hranici '
Rumunska prol i Srbsku a Rulluiť
sku nil Titrtukíiie íodktnl jde no- j
vá zi inská hranice téměř U Var
ně na (Vrném moři) puk až po
'ii f I -II I IV ty '
usu miiezi iiiimuusKu oněma nrc
hy svými jest tudíž Dunaj pro
zemi velmi dííležitou a velepo-
hodinou drahou obchodní Při
IMIllilJI 1'SIIO MIIOeill IIIIJIIII lllť-
sta obchodními styky svými ve
lice důležitá totiž (lalac (100000
obyv) mezi hrdly Prntským ti
Sen tským odkud se vyváží ve
dle obilí i dříví sul vlna a pclro
lej Ilraila ( 10000 obyvatel) jež
jest ncjdúlcžilějšíiu přístavem va
líišským a předním tržištěm obil
ním a (liurjíevo (ě Džurilževo)
jež udržuje styky a obchod se
všemi důležitými Iržišti v eizině
Oilý obchod vládne také v někte
rých přístavech menších v Tur-
im-iMcvcniie v iHiaiai a v Mana
rclícli avšak obchod jejich nedo
st tipuji' nikdy rozměru jimiž se
označuje v místech výše dolce
ných ('ctné lodi plachtové i par
níky lodi vlečné i nákladné s vlaj
kami všech národů brázdí hladinu
širého toku zvláštř níže Uraily a
spěchají hrdlem Snlinskýtii nyní
všeho nebezpečenství prostým do
Černého moře kterémuž ovšem tl
hylo důležitosti otevřením prů
plavu Suezského Z nilrozcin
ských měst rumunských nejpřed
nější jsou: Kraljevo (Krajová n
fiOOOO obyv) v Malém Valašsku
Fokšany ClóOOO obyv) nad Mil
kovou Ploješti (-iáOOO obyv)
Jassy (ě Jaši s 100000 obyv z
nichž jedna třetina Židů) hlavní
město inultauské mul Prutem a
lliikurešt čili Rukarest nad Dutu
hovící (L'00000 obyv) hlavní inň
slo Valaška i všeho Riiiutinska
Ilitkurešť hlavní město rumun
ské má universitu zařízenou po
zpnsobě německém Město samo
má třídy a čtvrti některé velnu
špinavé vedle iicjvybrunéjšílio
luxu nej bíd nější chýše vedlo nej
mullicrnějších paláců ráz městu
dovršuji bezedné ulice Cizinci po
orují tam převahu východu nad
cívilisovaiiým západem Pěli ho
din třeba by bylo k pouti kolem
všeho města ježto mnohé domy
zvláště předměstské jsou roz
troušeny a jakýmisi zahrádkami
obklíčeny ' obyvatelstvu jest asi
KMMKI až KiOOU západnicli Kvro
panů kteii po výtce tvoři ti Mu
vdělanou asi íIM)0 Židu Klet i
ovládají obchod a 11000 Cikánit
Hukitresii jesi vi ak nesíittilnu
projit i jako poprali Asi uprostřed
městu jest čtvrt obchodní se étyf
mi hlav nimi li idami s tlivudlem
s pabo i kniecimi se sklady řbto
ťi v oii hi v vloieuv jsou vý robky
íi u'doliiucke řboi j lápuihl i
V vchodil a s Hu'i'tuý lili kil iti tlu
mí Ptiivý kaleidoskop liálinlnf
uděti v MtltrmUi kteiéi nuliylo
Uuuionsku roku hiH OhvVtttid
sU vit lot in-iii mnoho nud 'jtm
HNI duii tuei iiimii iuk mMl
m UMl Hitnmm IťMUHl Hulhu
ut -otmrt UmmV 'hhhh TuiVft
al tnliiv m tlt bwtif livkviu i Iui m ttl pronířuřmi ii Mll TUrň I Iti t ftiki lí Ul
wd-n t vl lo ťip-i ndrijio tih' Pt tl inúVnv m Nihnert { íftd t Mil Vtt m
k V tibv tiitii tt h idiik ktlvi fl iii voink V ÚttWici Jťšlí lillt) Iřilu hkil nrLu tM
4shsiuji i ii te miittitvi iioiirtuUa bud lUkán r roivikí
I 1 1 1 1
1 -i
4 - '
-'"♦y --'' '
