Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 4, 1916)
rOKUOK Í)XK 4 (itiSA 1010 POKROK 1'UUIJSIIING CO vybiv lOEfiOK ZÁJř AJD9 f l yo Mklíiu ©fcft Nib v §elgl CUtktna yt) (UA'%% Kb WÍUoii Kfl re Hit K Im r Celu ! {iro t4t lunu r Wt IW MiitMftiulii Miuu liru itít Mloiťxtwtu t Tyuilal) U $300 9 Erroje %1ZV río Zkílkj pMuétui Uíjtel pomoci y tíffiffh jfíukíri!l( (Mon Oviurt) ti friil:a jouk6k (ExprnM Mnou r4ori) btukovnícb puuk4k (Liuuk í'rJft) imbo T roglítrovancw dopiw 0owbJU li vé přMtňbovkol ulj t lUiou i novou adrwwu Dupl krubfl dUwíMva ochutí vaffjnítn Muxl býtl fluíuí paanť boj ÚDiyulu BÍkoliO owobni poikotUli podejmany plným jriiítiem dť již n i bjHI v rJakcí utajo anubu i dupl en nvfJořno VÁLKA A MALÉ NÁRODY K lirut Milford ve "l-Vnl ničily Jíevíew" jíi : Jestliže ji'ht jediné véej vny liějším světovém zápase která je neobmezcná jesl jí německá in trika N'iií jediného státu v ši l't'm uvété kteréhož sebe nepa trnější výhody inuhly by býti zí tíkány tip fatheriand aby nebyl podemlíván ďábelskou vynaléza vostí systematické a vytrvalé pro-německé propagandy Viděli jsme to v (Jiné utkali jsme e m zjevem v 1'crsii v Americe jsme ídíce piídobnú Ktálými Nvřdky ubv jicj vy brané j Aí snahy téehto jmd zcmiiMi pracovníků jsou reservo vány pru malé neutrální yernř ko lem tiúniuekého pitiiiezí Jinh pu čet tvoři celou leii a ooce jich práce otravuje liyli jsme toho svědky když neochvějné nutkali nynějšího svého protivníka Ku jiiuiiísko aby ho spojilo k líulliar hkem k útoku na Huško jnávě ja ko při pokuse rozUiiychati lio laiuUké veřejné mintní proti An glií roztrušováním zpráv že tato zamýšlí zmocnili se průplavu Sehcldty V pravdě není dnes du ře na líalkúuě nul i v Nizozemí právě jako ve Skandinávií jež by nevěděla ti kterých protaouistii velkéválky její nároilní zájmy it as]iiracň jsou zabezpečeny Pro íi šecluio nepozdvihnu prstu ku po moci spojeneckého vítězství ane bo k prodloužení německého - J'nié? Nřtneudíý ajrent iiriieoval piílíií úspěšně na nadějích a oba vách každého iieiitrálaj na každé pro-i-pojeiieeké prohlášení ozve se sin néueidíýeh jt končené něme cké vítězství visí nad nim jako jioéní pi'?ntk Věří že spojenci jníiií dobře ale může mu býti ve zlé vykládáno když uzavírá že pro každého důvěřivého neutrála cesta do německého pekla bude dlážděna dobrými záměry f "ihdendu est Serbia" zvolal urči Hun A od balkánské lišky došlu odpověď skrz hlásnou trou bu UtuloKlavti! "Srbsko více ne existuje!" A jak a prué byla Jlel ('ie zdeptána! Nepoěal německý feuerálni táb výstrahou ku svým důstojníkům proti "humanitním tendencím minulého století"? — Nesnaíšlu s(1 licuiei ká vládu ospra vcdlaíti násilnosti svývh ioldáku (již působivé "varovaných") ob- uiováuitn mirumduvněho obyva UUU u ítoéínu kterývk ne inu Ida um uijttkýut zi'ůsobcni npůchu ti uclhalu obvirtujw je i pro dení tukových válečných odvet jt ku pubuřiMti tnotU ÁdcíUHiiicli u vtiuiuvúui vUkít % vojskem U V&tindm Iťtrttuuin průvod ttývh bdickou (trmáduti jut ústu pu f Nohíréjat Ui tUvt ká ddate klu "tlUtnýtu" potiiSeti Pkťlé dy vatcl 4v j-dné nbcc 4 n' m ki?lťt v jeho4 Itnui (14 vy tl"( i iun ialubu í ptttudu in N nu p sutuul ď )4 JeWl ait n-isu'!o I V di h ndtl4 kostrl ni v't VniU aut inwuťHiUt NřbUy erié M-tv 1 lidil' {tdoly uí ťibtu i puuhvali ru iu h jjfiti4'U dpn-Ú NetlKŮitt kd j t klh- t"l ť!A brlgKki iřiiiidi of jfdiOfhrt ri!tílut !k jhrl tn#l psbsif4 lut a h lU i díWŮ MtH ÍÍ h ty 0WX pokojfiýcb Jicváléleíeh iíclíííéonft mezí umw fifilezuli w jíturci ženy u (Udil JtozbodU e vlád íiénieckA — viáda vfiech vlád povádéti liikovmto bezu hlcdiýui a primitivním způobeiri válku na kterou m připravovala po celé pokolení I (Jí m? německá armádíi — ta artnúda váecli r mád pouze povlckula dl pil bu výeh žoldátJikých prototypů ze středovfkuí J(u Jifl Vraždění Jeljfíc nebylo nerozniýiJeíiým lo ťínciij itozhodné od počátku až do konce znělo poselství každému 1 sebe menšímu státu jak na vý chodě tak í na zapudí uby klesly hi kolena pod trestem naprostého zničení jued Ze Vseeh Nejvyšší Xohy a vydláždily tak cestu ku trůnu jenž bude celý svět kon trolovat i 'A této okolností možno vidět i proé na vzdor — současně protože — hroznému nebczpeéí h nímž jsou kontrolovány Holandsko se přidržuje míru Dánsko jest němé i Skandinávie jest zticha zatím a v přímém porušování meziná rodního zákonu jejich lodi stáva jí se jedna po druhé oběťmi ně meckých ponorek Ve své despe átní snaze reprodukovat! "ber íuský výnos" před sto lety h ího ovuti Auxlii Německo učinilo z m utrality komedii Stalo se že ti o malí neutrální národové po třehli že veškeré zbožné aHpi wiec všech spojeneckých pllbliei ti nebyly s to zachránili líclgii a Srbsko z an f'crmáiiskýei drápii miz mírumilovné onyvaieisivo iřed zhoubou a v yhnaiist vím Že kaudiuávská království d'-bn hápnii své ijcbcpeéeust ví jest řejrno ze hnutí ve smyslu spolu 'isobení jež započalo hned na po 'útku války když vladaři Nor věž ka Švédska a Dánsku sešli se U tonťereiiei v Malmoe aby iiranžo vuli systém vzájemné obrany a p é podniknuty kroky pod uuspi jeini Švédsku ve smyslu Lí?y ne ttrálú Německé ujišťování vsak i nliázclo v hojnosti a "aktivis iiis" vzrostal 111 jicb podporu i 'očekávané potížn se dostavily fi yjednávúní selhalo Ale nebezpe í zůstává Němečtí kancléři od lclternicha k Itismarkovi lehce MÍhadovali malé národy m jich as iruee Ale dnové kdy národové i "neměli ceny jednoho pouiořan kého trrauátníka" již zašli Ně necko více neposmívá se malým lárodinn ono jich využitkovává V když místo aby stali se pomoc íky stávají se překážkou (rraci isně uvádí je d kouzelného kru nt německé kultury aby kv"tl íapořád pod vlivem pruskélu ndělověéeiiství O povaze podob ého [loruéenství 11 ej lepší svědee ví na příklad by poduti mohly Kolské školní dítky v Německu jež jsou mrskány když se modlí ve své řeči Nebýt i tubo že civi lisovaný svět dosud neuznal moc i nejvyšší vládu podobný osud y byl stihl již dávno ilolitmMci Dánsko 1'řes In však krise může ciíždou chvíli přijíti Od srpna lítli tyto dva státy osvědčily se oýti zvláště dobrými sousedy jichž Německo i-lné využitkovalo Xijeti že poskytly ochranu jeho boku ale ony byly otevřenými Iveřmi kterými dostávalo se Ně uiecku nutných zásob pro vedení války a ku živení obyvatelstva na zdof té okolnosti že obchodní íoiffctvo jeho smeteno bylo s moři Vše to ovšem dělo s v souhlase s předem stanoveným programem l"icd íesti lety za právě takové M tuaee jako jest nynější v dohledu Německo přimělo ochotný svět a ítv revidoval zákony námořního vábení takovým způsobem aby 'doupeua byla námořní velmoc o vou řpvsobilůst íhraně udvetut Ačkoliv návrh ten řiejiuě tiami ten bvl proti Aujjhi byl pokorně pt ijat bťttirkým pat lament in od HliOí M' uvsetu ucmoniu uití' ti e pm-htpi htétdoniiký humor íehti ťuámky "1'iohláietii bm dýuské" Jot to pomník britu ké hloujMisti přivé tak jak nustrov skehu lilhu neuieeké pedvkUv Ntí Jediným sktluiitiiu pJ'4 unii? tt( byt iMjmH'titji n'štv ivé ti jíku Idiiknbijii í IIHK H ne pKulnimt utřvtřny nrwf prupU vy m (iabovinÍ firttrUndii v Kd vlily tn-hriť (UivtiUi krt byl v luuekh fv4uýh fi kar iliidMt pnni ipi Nntiií vUjká k f i" (KprÁtrMé thutl fhhii ftiji tlti iřb U' dtikumíiílu U -4JIW pni lifutíéhd fib htKUui i ipiM Uií yvhi# It ~~ m?ňt% jitfhi iitt I t i(X ff íU 1 n4f mu do Downiiiíf ulice a ucínnuil blokádou tento poťouchlý obchod rychl klena Malí nevěrní náro dové přestávají býti Německu uži tečnými ÍVo liťjbližíí dvu nebezpečí jest zjevné Dne kdy Jkdjfio jest v rukou Němce Holandsko jest ně uieekým podnoženi u bylo by jeslé více kdyby měla Jíeljfío Německu zfixtatí Htatí Německu v cestě — juk Uelgic ví a Hrbsko mftžo do- svédéjtí — jest 'nebezpečné A Holandsko stojí v cestě Německa — do Auf(lú'( do neiiá viděné An Klíe l'o rok a půl měl Hun v Ant verpách "pistol namířenou na srdce" oné úskoěné země ule ta okolnost že Holanďané vlastní li stí fSehcldty zabránila jejímu po užití Zeebrutíífc občasně poprá šené brítiekými monitory jest chudou náhradou Naproti tomu pobřeží Holandska posloužilo by znamenité jako base podmořských útoků na ISrítauii A tuk zatím o válka se protahuje a teuton ký triumf jest čím dále tím více dirožeiiější německá desperát tost se zvyšuje a s ní i holandské icbczpečí Historie učí že státy mohou bý i si-(! zničeny alu národové pře trvají 1'řese všechno své míněn! sobě své velké inteligenci a své 'iultuře německý národ není im icrialislickým plemenem Pruská heorie řídí se zásadou: 1'olknou i a zničiti Individualita států uávě jako jednotlivců jest "ver xitcn" jedné a jediné kultuře se vše musí podrobiti Jest to tnar a a bezvýsleiluá theoiie Tvádě- v praKei na vsecn Jirann-e-n la íémeekých říší vypravuje stej cni historii — ve Šlcsviku v Pol ku právě jako v Klsasku Přísně lo precisního a methodiekého po lícování jest mnoho assimilace idiiá Ty nejdesperátnéjší pro dřctlky nic nepřinášejí Ku zná--ornění pruských met hod vzor e-asko-lotrinský jest klasický Ja :ý výsledek mělo velké iniporto ání "dobrých Němců" z ostat lích částí? Na místě poněmčení raucoiizskébo obyvatelstva dobří i Němci přidrželi se piBtiny 'raci vlastních rukou svých v terékdiv části světa ve svém ednáuí s podřízenými rasami ve Listních koloniích německý ú adník jest odsuzován Met hody ichž používá brutálnost již je ině zná jsou charakteristickými: pravedlnost jest mu cizí a sym atie neznámá Pied:ti takovým 0 lidem pouze proto že jsou prv ími exponenty vojenské nimi ži oty a osudy malých národu v K ropě bylo by zločinem stálou -Mou nepokojem a zápasem V nynější válce není místa pro eutrály Německý Apolon mává erulí Ty kdož bezprostředně ne htí mu sloužili v jeho krvavých hutkách bude se snažit povraž ít postupně svou kulturou Tím 1 oním způsobem vítězné Němce 0 míní smrt malým národům - -oii (c svobody vlédu 1yrt a louhé sebeobrany národy ty mu 1 se spojití Pokud se týká spo ncu jichž vée jest jasná právě ko ušlechtilá světlem vysokého ičele Tasili meé svůj v zájmu iialých národu a dle slov britické o premiéru neschovají lm opět do iochvy "dokud práva malých íárodnosti v Evropě nebudou da ta na stanovisko nedotknutelné" l'o jim poskytuje co Německo m--ná — a dalo by mnoho kdyby nélo — ideál Ve své kultuře se výmt materiuUstickýini cíly a dmžúováuím sily nikdy jej ncua cziie Aniž jeho oběti nynější i :amyšlené Oné plamenné lží v jisté tt přesvědčivé naději lia zuo uvíkfíií-ni jehož Uclgie u Hrb ku budou prvním ovocem a které řinee i ostatním národům evrop ským ivobodu spojenci a miliony ktcíi nimi souhlasí mohou cela tobte tidpovidatt Maua c-t ve ritus et prevulesbit (ecnoslí ]'řed dvěma roky měli veliké vyhlídky na vítězství Jsou dosud nadmíru mini v njeivýeh strojích nic jsme nyní v tomto 0 bledii pří ncjmcnšúu rovní ti ne mohu se vyhuontí jířcsvčdčcní že índí viditelné jsou wúi muži lepSÍ J)ouřňuie mít i za krátko zřetelnou převahu Jsme to pokračovali v rozmnožování zbraní střelivu tt potravin pro naše vojsko a obsta ráme více mužů bude-lí to potře bí ale už dosud nebyl podán žá dný konkrétní návrh na zvýšení hnmícc veku" Ještě pět roků války předpoví dá plukovník Jiobert M Thomp son předseda námořní liyy Spoj Států Vyslovil c: "Jeden z nej spolehlivějších zinilců námořní lí (íy strávil rok v Evropě od té do by co válka počala Je to muž který strávil celý život studiemi vojenských problému Jeho úsu dek o vojenské ortranisaei dlužno přijímali jako iiejspolehlivéjií Věří že válku neskončí dříve než li v roce lí)Jl K tomuto náhle du přichází po bedlivém přehléd nutí situace jako celku Dncsnl slav válečný' je ten že se obě stra ny drží v krutém zápase bez roz bodnutí Informace které má lia v rukou svědčí vesměs o tom že Německo bude poraženo nevyhnu telné Pude však třeba jesle dlou hého válčení nežli budou poraze- li napřed jeho spojenci a bude puk samo obklopeno na svých hriinicíeh 1ÍUZNÉ NÁZORY O DOBĚ TRVÁNÍ VÁLKY iii ittkv podstkrvtát D ibv pit 1 tsd psed nťkíJika dny kd bvl nd Hni édk(ttt pokUM S obriu'' uýtm valr ny mt uy n t bojuitt e UIH tt ! "M4m nyut vtopskoit tt mi l Iťi í:u AHy b-yssmt uuiiťvai U Ju4 rtaé 4 ťt Áf u'li du V S It lun ktl i l J t kuss'ť vilky v ti taťsuúh piv H jité tausí si? pťUáíiticHti pSP IttuU tJ'JUi aiuífOViiHvta 4todfía ni vé é kítt}yR-vu a-rvbit i Km"i fcajji t uby v'4 4 M OTÁZKA VÝŽIVY Výzíu tělesného organismu lze upraviti se zřetelem na ceny jcilno- tlivých druhů potravin a se znič eni na výživnou hodnotu těchto potravin tinliz se stauovisKa no- poflářského a zdravotního Aby hom mohli výživu z těchto obou didisek ekonomicky (hospodář ky 1 prav it i musíme si osvojiti poů hlavní zásady výživy těla se týkající ( 'o jest účelem výživy ! ť čelelll tčlesio výživy jesl do dali télesnéuiti oratiiun'1 tolik a takových výživných látek pro střednictvím různých potravin ko lik jich tělo potřebuje 1) ku stavbě tělesných pletiv (vzrůst těla- 2) k udržení těla v jeho tě lesn' sile II) k náhradě látek p tfebovanýeh prací — Tato prá ci' tělesná jest dvojí: ťysiologieká a mechanická fysioloická práce záleží na příklad v udržování té-e-'j]é!i() tepla v cirkulaci (v obě hl) krve kterouž se živné látky i-i kn-e vstřebané k výživě těla rovádějí a spotřebované v těla směňují dále pohybu vnitřních f -gánů: srdce plic a stři v atd ! c haiiielíoit Jiráci koliáme chů zí zvedáním břemen a podobné Tělesa činnost ve své podstatě není ničím jiným než rozpadávánu se 1 "lesýcll pletiv ebo živných látek d těla pnéděiiýeh na slnoěcniny dnodiisší a na prvky ze kterých o vstaly Při tom uvolňuje se i klesá je I: xbé poutala a sílit li! projevuje se V teple a V pra ci Hlavní prvky ze kterých se potraviny skládají a kterých k vý živě těla jest zapotřebí jsou: du- -ík Kyslík uhlík u vodík vedle nich též síra železo fosfor a jiné Tyto potraviny které obsahují du -ik nazýváme dusíkatými a po bíl ku a vejci který jich nejvíce ob uhuje nazýváme je bílkovinami Vedle dusíku ob-ahuje uhlík vo dík kyslík a síru Pátek dusíku týeh jest nebytné zapotřebí ku 'tavbě tělesných pletiv ony tvoři hlavní obsah jádra buněk l nichž pletivu masa kostí pak buňky krevní atd m kládaji V této ú ki6 tmimhoií býti látky ty nabiti i ny látkami bt-dusikuiými Je tt bílkovin potravině obsaženo ví c tiih jich j t k výitivě tělii ř- jpotífbí slouží té k spahivání k J vyvinováni tepU a práce Tuto funkci (úlohu 1 ol tir j i l vněji látky bcd t-i uat které pUe hlavni jicb son áuky uhlí ku n o v Mne ublohvdráty 1 tuky K níu túbíi škrob '-ť-nv v ottut v bf(iidor'i b utd cukr ob Míctiy v eukfl Ifpoveiu v ovou v turdu v jtřSciun a j Tuky ť rtlíiH (ltj nUvovy trpkovy l!"bt ŽtVMOiáHé CO VYKONALA REPUKLI KÁNSKA STRANA Í HO PflWTÉHOVALClí l'o dobu téměř pélíidvuciti bd tvořilo Hfí hnutí za účelem obmeze ní příatčhovalcetví Pčheiii této doby republikánská strana stála jako bašta proti těmto snahám o vyloučení přistěhovalce ibt v provádění zákonů vztahu jících tm k přistěhovalectví repu blikánskou zásadou bylo zmírnit! přísnost pravidel a miíznd a uči nili co možno nejsnadnéjsím pří stup přistěhovalce do této zemfi Tak silným byl m-ntíment na žící se zamezíti jiříslčliovalcctví Iiřítomné doby že ve vyvrcholení vylučovacího hnutí jenom hrdin if: snahy republikánského presi denta Taftu uchránily přistěhoval--c před vyloučením Toho bylo locíleno jeho vetováním lJurncttc l)illůlhnmovy předlohy zákona o 'řisléhovaleetví dne 18 února ro 'iu 10i:i Tímto zákonem který vyžado val aby přistěhovalec byl schopen ísti 11 psáti v nějakém jazyku při těhovaleet ví přítomné doby bylo by značně sníženo ježto '!") pro cul nové příchozích nebylo by u-hopiio obstáli v této literní ikoušee Tento výměr o literní zkoušce prošel senátem nneb do nem zástupců Kcdmnáetkráto od oku 1 H t Doslalo se mu ichvá 'ení dvanácti státními zákonodár-i-iuii 001)!) dělnickými orjfanisa cini a čtyřiceti velkými městy Hnutí za účelem obmezení pri lehovaleelvi dosáhlo takové sny e senát přijal iiurnctte-Dilliiijr laiuovu přeillobu pres Velo presi lenla Talia a jenom malá chyba 7 plánech způsobila že nedošlo k podobné ukei v domě zástupců Velké změny staly se v po-Jed lích několika letech v stanovisku ' přistěhovalci Nyní staré přistě hovalectví a "nové přistěhovale- fví" jsou v kontrastu Od roku ' H'J() do roku HK') byla perioda starého přistěhovalectví" kdy í"i procent celkového přistěhovale lva přišlo z Anglie Nětiiecka 'iinska lieljíie Francie a Švý' earska Po roce PSiSJ došlo k rychlým niěuáii plernnnného charakteru vrojíského přistěhovalectví! V' pohledních klech více jak 70 pro :ent této "zelené vlny" mělo svůj n'iv(d v jižní a východní Evropě To je "nové přistěhovalectví" Pod "starým přistěhovale tvíni" cizince seni přicházející yl volným a nespoutaným Sou časné i objevením se "nového při íi iiovaleetví" také obmezení se -bjcvila V roce koni-es po i vé přijal zákon obmezující pří tup do této zeni"' a počinem tím nejméně žádouení přistěhovalci byli vyloučeni Seznam tříd při téhovídcú jimž přístup do tělo einé je odpírán byl čas od času rozšiřován V hcv t~i!tl citiiiii ' ruce prbt ého válec kých záuoiiii v ia vzata slátuíni a předána i'e i 1 áliiím úřediiiíiuiu Zatíui co docházelo k teitito zrně ii" tu dle "nového přistěhovale 1 tví" bylo :i!ué působeno na i 1 otircs aby přijal zásadu za ú 1 clem sníženi počtu přistěhoval 'ů 1'ríliš iiuiohi přistěhovalců oiicházelo a nikoliv z takového riuiiene aby uspokojili ty kdož jevili nepiál- Iské stanyviřko k při ' těhnvideů-ii Velkým príteiea "nového pri léhovab etva" bvlu republikán-! 1 Já strana Mluvčí Caunou utru tl svůj prestyž a sílu chráněním nově příchozích v kongresuíeh půtkách když jité živly snažily - e ojtutřctd o literní zkoušce vté Mi do zákona Osrjr S StraUK sekrs-táf ih hodu U plá-o v Uiioseveltové kj I metě hlava pi istěhuvidecké -ludy byl tulným odpůrecin t4 1 t vého obiut ováni Jeho titanu visku melo vliv na ecbut přtstřhu vidiekeu fcHtibu a rdijevil se sklon k velice lďri álnítii roíludováidirt tt pouiíěiii rtft}tet du t ta 'ciné l'rriďMit Tft jmenoval ("Imr b Níťla k vvtii l 'ud v Ú!tU p í-trntse Tkí NavUv 4 duti- iproJý lid kť-rý tyl m !") kdž lého roku ve výcliodníeb pří stuviítíeli" "Pevný Jif" J" vždy demokta Cckým n jeho J'"" í"i''''' cemi sírany yikonodáMiii ve Virginii přijala texoluei zu úče hun íicjpřísnčjšílio obmezení d'í idéhovalei-tva prohlíitiijíc U žád ní přítl(hovubí ií jíliovýehmluí K v ropy nejsou íáloucíuií v tomto stálé Houth ('atolitifl a NVUi ' lolůiíi nařídily vým ářcdníkúm tiby nezvali do státu přistěhoval ec přítomné doby "Nové přúdé hovalectvo není žádoucí nu dem' liratíekéur Jihu Je to příliš moe ný nepřítel presidenta Wilsona Níe než velký evropský konflikt odložil akci demokratů v kňoure u za účelem juijHÍ zákonů k vy loučení "nového přistěhovale etva" Znoviizvolenj preVideiitt Wilsona zajišťuje přijetí nových ojuitření která budou provedenu n nejvělší rázností tiby zabránila Miažívcíim hledajícím příležitost v tělo zemí uskutečnění jejích na dějí u tužeb Pl istčhovaleeký itrobléin se svou složitostí a se svými důsledky a roky stále rostoucími diskusemi za sebou stal se praktickou otáz kou našeho politického vývoje Ti kteří nalézají se pod vlivem "sta rého píislěhovalcctví"eítí po někud tísněni novým Pravděpo dobné příčinou toho je domněnka že příležitost zde pro starý pořá dek věcí se úží k bodu kde není více svobodnou anebo že Anieri-l-i vybudovala cestu k větším pří ležitostem v jejich domovské ze mi Přistěhovalci v Americe měli by přijati s v (lékem kandidaturu gu vernéra Iluyhese Týž je nejsta tcčnéjším přilehni nové příchozí ho Jako guvernér prosadil prv ní opatření za účelem praktické eiin-rikanisaee jaké kdykoliv při jato bylo kterýmkoliv státem v té lo Zemi Státní úřadovna pro industrie a přistěhovalectví v New Yorku zn :-C!lá (íUVí-tlléreiii HaKlu-em je u vzorem jiro dolinu í pí iti'houU ekoti zásadu která v celo národ ním směru nebyla dosud dosažena a ku které New York se nejdříve přiblížil NeW Jersey Masuelillx : ctts Hhode Island a ('alifornia ol lé doby přijaly zákony jež braly 'a základ zásadu slutu New' Yor ku Ve svém p selství k lejislaluře v roce paili uvťruér lluhi-s pro libisil: "Poměry přisičLovaleu z ciíeh Zejilí kteří ve vclliélu Mc t I zůstávají ve státě vyžaduji tpal r ion pozornost N1 můžeme igno rovali situace a mim první snaln u mělo by býti porozuměli jí n učini- V ti jakákoliv potřebná opatření ku ochraně nově příchozích pied zvláštními formami pnlnd:i kle týeh stávají se obdi t náležitý ni iejieh ! ozdeb iiilji a účelem Uikll "cíleni jcjii ji clí m 1011 li hodno- Iv (iiívcrnér Ihiehe m '''{ náhl - !y těch kteií povaují v cizině iiarnené za něco neamerického a pravil: "ťasto slyšime lidi mluvi li o "Američanu" jakoby přinále žel k nějiik''-ini zvlášluimu pleme nu a často vidíme ciui m roz 'II mezi tak zvanými "Američa ny" a tak zvanými "cizinci" N utám stmpatbie pro pro jakého !iv náhb l(Jnto druhu Atttcri aneiii j člověk oddaný ita'1 íusti a odoliv člověk viáštuího po vodu ' Jsou lidé vyloďoviiui téuii-r lUŽdehu tlne í loili nu illli I -a ď kteti j-ou opravdovými Am ričany pět roku pied thn než tu hou st vyzvednouti svoje piiolno viní bsttuy "Jsou tito lidé pravými Annu runy v tom ukanu ku Kily stati o nH etncrieké [ od ' pro svoje patu otické liJddedy lteé plive Uy je sem ít pru ftYojl VtlkoU lakit l Vobod ubVl vládl pod K!t ititm'1 která rht ni a olinéiuijx I ín uihv ot 4 ipi! u ! n pttnášl iS'ritiu (I kaný um jet k" Volení l!'IVť! Iiťl Huj! p ! i t- I tMll bu ! II IV 1-t 1 O V fl!Ht i'- ké b ktorti P tde t pu J fe ! ln Iittk muž l ri i Imh! iu i i ' oh4bnji ttujvte uldiku tt vodíku " ilt'st td- ' 1'tMiÍ Uliulta Jstu lv- 4biVfttUm vyvtjt %v (lt4krt {bol Heifiil cíví ai- pi h : tuhk t pU ptiet j Aí p spl ' i V r"ip'UU tíutťiv Id-í-rViiim!! Vťiu deí pvoilu Jb-'y K-t litilvbtAti ii Uilxvtu Otlr'ítwdtMl J a' ilvutukialklii %třá-jdi %-tt4 itt-bti bvtt vciiiy Ui :j t tivilfstěí il!i nb kt i 4 iHeoltteiil Vd n ji %t-(tu4 oMtuvy a lkninv tttdtví lát 1 1 "ic iuui býtt tťju v kvftiodíy i iukviiti k n Mranuu Zdi? j-í ly Ut bite tiult nUcttU 4 4#nýit tlutHlt t itv-H tt jtit fa 'r-nl Wthmi W)U i !pť intuhývlt tuďijti h rukm i i4-i-et'i'H ptn#i#ti řřiutny"n#M jtniéfcrtvbeur "Cl 4 itdí tUunivňh i t ttťh be řkr ft %U jnt ?rAí'fná iU by iidůtatiějii JAolUi MnV Inli ! j-t4 r4ta fiutty iilat i m l JAÍ4 ©VHaá itviU1) 4l e4 aihv4 A W