Ci 5? íllLDAKtUÍ
ED1T0KIAL SECTÍON
POKROK
Dne Í4 června 1016
ki) 'POKflÓK te'aHttl
In AdtftUmrt &JtCt
Try "FOKKOK" ťlrl
BUDOU PROSTŘEDNÍKY IVjJftU V EVROPĚ'
Něco as historie
balkánolkÝ£} státu
VW J'OKft0K VlHAVlh OTAKAR CHARVÁT
stálo tu V cestě H i tink o I voí ílo je
dinou přirozenou restu k spojení
Myrlína a Cuřihradu Od Dunaje
jižné y široké ii krásné údolí k t
i C tu protéká řeka Moru vii Tolo
údolí Iv oři dobrou restu Ií Níší
V Níší pak otevírá se nové říční
údolí k jihovýchodu tvoříc snad
ný přístup k údolí řeky Marica l
planinám Thraeie a Ií Jut i'iii ii Ho
lin To je routu orientální želez-
TAKA balkánská bvhi
fj I vždy jednou z ncjpulči
Kvropy ii je těžko říci
dostane)! se jí UMHiko-
jívho rozluštění v přítomném
"Vlili írkélfl zápase v oémŽ Malkáu
íl 11 j' ťollí IO'lllllloU chvíli
kdy konají se přípravy k obnovení
krvavého zápasu na tomto polo
ostrov' bude jisté zajímali ii'co
z historie států které tu v posb-d
míiii šlohli byly zřízeny a které
inolily znamenali značnou moc
kdyby došlo mezí uíuií k vzájemné
dohodě Poibdní vdkli balkáu
ykýflt státu s Tureckem ukázala
jakou úlohu molilii dy krátí ve vý
hodní Kvropé balkánská jilliiiiiri'
lit VOÍTIII Zll l'l '-ť ! Jtl UpeVIléllí II SC-
sílení malých téchlo svobodných
států Druhá vi I ka mezi bývalýlui
spojenci oi'tn iikíznlii jaké dů
sledky může míti oliiio vi-ttí starých
sporu
Jali obraz poskytuje nám dnes
Malkánf Se slovanského stanovi
sku velmi smutný Od let padesá
lých pohlíženo bylo na mladé a z
mrákot se pruliouzejíeí slovanské
národnosti s nejvělšími nadějemi
Mélo se Za to že zbudují til llloe
nou a nczdolatclnou hradím proti
pTwánské expansi Naděje tyto
sesílily výsledky první balkánské
války kdy malé lialkánské stály
měly příležitost uéinili na vždy
koiiee tureckému panství v Fvro
pé )ruliá brat rovražediiá válka
zmařila tyto naděje
Dnes Mulharsko nalézá se v tá
Imře ovriuánském Svojí vojen
skon silou pomáhalo zdrtili srliský
národ liil upřímné slovanský a u
plílllllý ve svém odporu proti oer
iiiánství S pomocí liulharska oci
lln sc Srlisko a Černá Hora v moci
Trilionu 1'iiilliarsko triumfovalo
Pomstilo se za domnélá příkoří
ulrpéná po ilrulié ladkánské vál
cc c tti ale otázka liudoii tato
teutousko bulharská vítězství nad
znavenými armádami srbskými mí
ti trvalou eenuf
V Soluni soustřeďovánu je ťrau-ko-anedo
srbské vojsko o sile pul
millionii mužů Vojsko toto co nej
dříve zahájí pokus o vyl Jařeni Ten
tonu ze zahraného území a osvo
bození Srhska Může se tento po
kus set kat i s úspěchem? Vrzmc-nie-lí
v úvahu přípravy spojenců
na jiných 1'roiilách oživení ruské
vojenské síly a scsílcní francouz
skvěli a anodických vojsk přijde
me k náhledu že úspěch zhraní
spojenců na Malkáně je mužnosti
Bulharsko může těžce želeli zrady
které dopustilo se na myšlence slo
vansk é
Turecko hude příliš zumést náno
v bojích v Malé Asii proti ruským
armádám než aby mohlo se stáli
důležitým vojenským činitelem na
ilalkáné Rakousko bude míti plno
práce na ruské frontě a na IVoiilé
italské a sotva bude schopno po
sbiti dalši posily svým balkánskýma
armádám Německo pak musí ce
lili oIVnsivé na východní a západ
(ii trnuté a nebude ochotno risku
Vliti svoje vlastni bcpeéi k Milí
těko splnitelnému snu na Italka
ně Mulharsko J"iiiž celá vojen
ská síla zuslane po lento 4á(ias
sotva dostaéi k diláni společné
ho uápolll spojenců Vedle toho
je tu Ji stě silná IIKltost( Že i {c
rku a liumoiiskii zasáli um do těch
io hojil na stinné spoj -m u ti pak
oviflll leulolisk V III a hulhiifský Ml
stiůia ohledné ipamiviiiii llalkánu
o incn ht I by konec
( tni bl llalkán v minulosti!
Itl loitaiiiikovým úcmim a hnil
ďihiitou lolli kdykoliv Asialé
pokoilM'l se piťliísti svoji ťivill
smi tul úiiiii Kuopy Nt každém
lumto svnit postupu směit-m
uiniiu Atute bvlt iitoeni véli
polky těmito halktiiukýhu oáro
il lieih luuhW ťtthijilt hol ku
v{i rdům Hlo Indii pinuíe
IIVIH h' křestinskt liUtnlooli
Huopí J ul a) in o ti iiltt polo
osltov Hvhul ! 1 lo 1'inii infíi
Jlviopou it A tl
l (Ulkáii #Ukt lmý i wihhi
a i iff r iu 4é ii it tť k V b MíihÁh
Síiufvka ituii!u ropj í do
MU Am lu pňr4íi wnl"
tnili tlu"U ťlil mc lUlkáit
itliulhi hl4 Vil W UH)'
nice J'o 'řece Moravě od Nise
směrem jižním přijdeme do údolí
Vardarn odkud pak otevírá se
nám cesta k Soluní a k místům při
l'(o'jském molí
To byla cesta kterou následova
ly různé armády na svých výboj
ných výpravách 'o této rentě
vracely se různé vojenské výpra
vy se svou kořistí Solun tvořila
v minulostí bránu k tělo cestě a
od nepaměti byla městem kosmo
politickým jakým zůstala dosud
Panství turecké nedovedlo městu
Inmulo vtisknouti svůj ráz Soluú
vždy patřila všnn národnostem a
žádné národnosti I'a má i svíij
vlastní jazyk jakýsi druh španél
litiny kterou mluví vělsina obyva
telstva Druhou hranou mezi Iv
vropoii a Asií je přirozené Taři
hrad město které ve své historii
bylo nejméně třicet krále obléhá
no Dokud město toto nalézalo se
v rukou křesťanu nebyl možný
postup niahouiedánu do K v ropy
Jakmile ale ocitlo se v moci Tur
ku jejich postup do evropského
území neměl již žádných vážněj
ších řck(iži k
V polovici ('Irnáetého st (Jeli
hordy iiiahnmediinii překroéily
Danhiiielly rozlily se po plam
iích Thracie a postoupily k přiro
zené cestě k planině srbské Turci
teprve po té kdy zaměnili se čet
ných krajin na polostrové balkán
ském zahájili dobývání ('ařihra
dn a Soluně Nebylo tu Žádných
armád judiž útok od zadu mohl
by čckíiti Jedině na frontě mohli
c obávali útoku
Srbové postavili se jim na od
por na Kosové poli v roce lMt a
byli poraženi po chrabrém boji
Kosovo pole stalo se Thermnpyla
mi pro srbský národ Zde posta
vili se na poslední svůj hrdinný
odpor proti hordám tureckým a
zde také měli v úmyslu postavili
se na poslední odpor proti Teuto
iiiiiii a lulharum Srhšlí vůdcové
patině počítali na to že historický
význam tobolu bojiště nadchne
Srby k nove síle ale na konec u
znameiiali že osobní statečnost ne
znamená ničeho proti přesile do
konale vypravené moderními po
mučkami válečnými Jako po bit
vč na Kosově poli v roce lak
i v přítomné válec Srbové uchy
lili se do hor l'o bitvě na Kosové
poli ale nepotřebovali spěchali
ježto 'i' li re i neodhodlali se ihned
k pronásledováni jich do hor
Teprve o 10D let později postou
pili Turci až k Itělehradu kde po
stavili se jim na odpor 1'hři pod
lanem llunyadnu v jehož řadách
bojovali také čeští bratříci zbyt
'ty to vojenských rot které zavedl
dn ťher Jan z Itranilýsa aby
chránil zemi tuto jako dědici vi
Ladislava 1'ohrohka Tito hra
nici povaowdi válku za řemeslo
a nechávali m- jednali pro jakýko
liv hoj Tvořili velké bratrstvo
které hlo vázáno společnými lá
dv ale Jednotlivé lot v jednaly
'ccli Niltiostallié Jejich lolmistti
hvli áky slavných bojovníků 7aI
kv a Jiných hiisitskýeh hejtinanů
lt liinoi Z lěeli kiloA lialéťrtti se v
tct titn mtách bojovali ve válkách
liM-iLkvrh Uvil to fckmit hojov
nici v bojích oltúdí a osvědeill
se i v hilkáeh s Tnikv Héh lirad
ale padl di moci luici ký eh vojsk
v rc l iM 1'rtuhnul a Soluň
tllouho pívl lim oeitly se v rukoit
Turků a lak lilo Ult se pAu
vievh straleiflckv dilh ťUlVih lttt
iu4 Iblkioí O osm let puídji Tur
í Iteilli m pfnl hliHnimi S idn
4 Nt é doby Vídeň ihlO(!ovinrt ly
la 'luikv l4h' 1'nto ohhlh
lurvi Vídeň roen VMI tw
HH lhvi hrvKthi ji ítt ur !!
I lni kdekoliv píl lim V
twHihi r # polský král Jmi S4ti
kki vedl Moji ttothoi rmA lu kkr
Kipl h)ml Tirky ( lu
uij dd kdy iádná jiná umm-
rJv —
I 'holou by A iruTlrari 1'rmiH Ahhhi IiiIIhíi
Španělský král Alfons a pn
jako o možných jirost řednícíel
adent
míru
Wilson o
v I'! v ropě
kterv
těchto mahomedánských vpá
dů je jiatrno jakou strategickou
posicí pro Kvroiii byl IJalkán Ne
ní proto divu že žádná z evrop
ských národností nebyla ochotna
popřáli jiné mocnosti aby získala
pi'e vládající posici na lalkánč
Kakousko mělo vždy za to že v
zájmu jeho vlastním je nutno aby
kontrolovalo srbskou planinu Ku
sko louží po staletí po ('aíihradč
neboť je to jediné východisko k
teplým vodám Anglie byla proli
Kakousku i Hušku neboť viděla v
tom ohrožení Krypta a své česly
do Indie
Dvě ruské armády nalézaly se
pícd branami Cařikradu tile po
dvakráte koncert evropských ná
roílností přinutil je k ústupu Ha
kousku snažilo si naklonili Srbsko
a v roce 1HMÓ přinutilo je aby
napadlo Bulharsko Rakousko vy
cházelo tehdy z předpokladu že
získáním kontroly nad Srbskem
usnadní pro sebe situaci Tento
plán prohlédlo dobře Huško a sesí
lilo Mulharsko Srbsko bylo teh
dy porazeno Rakousko po té sna
žilo se získali přízeň Mulharska
na jehož lni ně nalézal se německý
princ Přimělo Mulharsko aby na
padlo Srbsko ale opětné vsadilo
na špatného koně Konečné ale v
červnu roku 11)11 zavražděni ar
civévody Františka Ferdinanda
poskytlo mu záminku k vyhlášení
války a vykonali práci na svůj
vlastní vrub
lalo strašlivá zen krvavá vv ro
sila ze semene které zasázeno hvlo!
i i Malkáně pied osmatřicíti roky
Uoiiirresem v lieriuie a skiouku
války v letech H77-W Rusko
mělo ('aidirad ve své hrsti a ar
mády jeho dominovaly poloos) ro
vu Turecko podepsalo mir v San
Stelalio kterým Zpeéclěno hv lo
turecké panství v Kvropé Ale jiné
mocnosti evropské zakročily a pri
nutily cara ruského aby přišel na
koneres do Mi i liua Na tomto kon
yrese pak Rusko baveno hvlo o
viee sweh léžcc dobvlvch vité-
st ví Mylo poukazováno na ne
vděčný úkol spravování Malkánu
Rusko ale projevilo ochotu ujmou
li se tohoto úkolu ale evropské
mocnosti nepovolily a na konec
přinul ily Rusko aby se podvolilo
1'tvořeno bylo několik samo
'latnýeh a polosamoslatných stá
til Neodvislost Rumunska byla u
znána Srbsko a Černá Hora staly
e síi most n I n y tu i Mulharsko sta
lo se autonomním státem pod kon
t rolou Turecka Východní Rume
Ni dostalo se také autonomie v
menším rozsahu I zemí toto nic
později bylo připojeno k Mulhar
sku liosna a I lerceeovina byly
idevzdány pod admifiisl raci Ra
kousko riierska Novibazar zůstal
ttireekým ale Rakousku bylo do
voleno aby postavilo zde železnici
a udržovalo t u svoje vojsko
Téměř všechny evropské národ
nosti byly vzaly na poradu při
tomto upravování mapy Malkánu
jenom balkánské národnosti niko
liv Myly považovány za polo
vzdčlané bojovné kmeny a nikdo
neuvažoval že mají vlastní svou
řeč ideály tradice a aspirace Mi
hem let náhledy o balkánských
národnostech se změnily Malkán
ske národnosti po setřesení turec
kého jha mílovými kroky doháně
ly to co zameškaly Rozkvět bal
kánských stálil V posledních le
tech byl pozoruhodný a zvláště
Rakousko nelibé neslo rozmach
malého siého sousedu na jihu -srbska
Srbové vyrůstali v národ
t i 1 1 a sebevčdonn Dali nékoli-
i krátě na jevo ze mají v úmyslu
i v ni il i mocnou hradbu prot i rcr
i manskému svd n
] vlast a ký div ži
jce ukázali se hrdinskými obhájci
sVe V liisl I
Rakouští cticrálové shodují se
v náhledu Že Srbové jsou licjlcp
áími bojovníky na celém světě Ji
stý rakouský iencrál prohlásil že
Rusové budou se drželi po tak
dlouho dokud
ale Srbové se drží
držet anebo nikoliv Krbové byli
šťiintným h upokojeným národem
pid válkou u žili v poměrném
blahobytu rauperism iuzáetví
rozšířené do ziuién' iiíry mezí Ji
pudními národnostmi je tu věcí
uznámou Není tu žádných ehu
dnských domů neboť každý Hrb
je schopen vydělávali si slušné ži
vobytí
'Au tureckého režimu Srbsko na
lézalo se v neutěšeném stavu Ne
bylo dovoleno mílí školy a stavě
ti eejty 'o setřesení tureckého
jha ale Srbové zřídili si dobré
školství a vyvinuli svojí zemí v
pozoruhodný stát Musíme se sku
tečné divili co vykonali Srbové v
jedné generaci Srbové jsou ná
rodnosti malých farmářů a upra
vení jejích života je takové ýe
nikomu není možno aby stal se
mocným na úkor druhých a tím
zároveň znemožňuje se uby někdo
stal se tak ubohým aby byl odká
zán na dobročinnost druhých Srb
ský národ byl svobodným v nej
širším sotva toho smyslu Jeden
srbský král pokusil se přestoupili
meze své moci a jednat i proti vůli
lidu Tento král i se svou manžel
kou byl zavražděn Myl to král
Alexander který klonil se Ra
kousk ii
Srbsko zdvojnásobilo svoje úze
mí v důsledku dvou balkánských
válek v letech VM a l!t: Tak
stalo se o něco větším nežli stál
Maíiie Také počet obyvatel byl
téměř zdvojnásoben 0 této no
vější éásli Srbska nebylo přesných
informací Mylo to území značné
zanedbané a Srby čekala tu velká
práce Sol va se započalo s reor
"anisací tobolo nové získaného tí
žemi vypukla válka nová a znač
nou část starého i nového Srbska
proměnila v poušť Vc staré části
Srbska ale byly před válkou více
jak čtyři tisíce mil dobrých cest
a skoro 2000 škol
Srbské zemědělství bylo před
válkou na značně vysokém stupni
a k vývoji jeho značné přispíval
dřiížsteviiieký systém Všem ven
kovským obyvatelům Srbska vedlo
se dobře Ze starého Srbska při
jíždélo do Spojených Států velmi
málo lidí neboť neměli příčin aby
hledali novou vlas) Stará vlast
poskytovala jim dostatečně pro
středky k životu a Srbové dosta
tečně odměněni bylí za svoji prá
ci 1'iiké Mulharsko vyvinulo se v
pozoruhodnou zemi od té doby co
setřáslo se sebe turecké jho V
minulosti bylo slavnou zemí jež
měla značný rozsah Mulharští
vládci často vládli celému balkán
skému poloostrovu a moc jejich
dosahovala značné na sever Mul
harsko za svoji samostatnost jak
už řečeno bylo v předcházejícím
vdéčí jenom Rusku V době kdy
slulo se samostatným nalézalo se
na nízkém slupni vzdělanost ním
Skorém devadesát procent dospě
lého obyvatelstva neumělo éísli a
ni psáti Dnes procento analfabe
tu je značné nízké V roce 1 í 1 lí
věnovala bulharská vláda +1-0 na
hlavu na vzdělání lidu To bylo
nejvíce ze všech balkánských ná
rodností V Mulharskii nalézá se
skoro 0000 národních škol a uni
versita v Solii patři k jedněm z
ne jlcpšíeh v Kvropé
Jako Srbové tak i Mulhai i jsou
většinou zemědělským lidem Jsou
tak demokratickými jako Srbové
Srbové zrušili šlechtu a Mulhuři ni
kdy žádné neměli Jsou to věrné
děti své pudy Jako Srbové Mul
'ho se drželi j lliiři nemají žádné zahálející ho
ať je echo sel hatě třídy lidu a nemají také nu
Milovali svoji
v přítomné vál
POCTA PRO NÁM0ÍINÍKY POHRBENÉ V MOftl
ě:- ' í v
lutl VvhoJVt Slhkl liehvU vhopili to učuult
Tuto mtitintitrtti l'f ptdvrv l kvřluoiini vUjkumi hvhi ucIvmoi spuilíotv tm nmit v NVw
i Vrki jfku vipomiokíi !♦ urlvé níiimi niky pJiibiHi' v moii
zákň UuIIihíÍ joii 'ýiiHmi-tiílýliťt
vojáky n bnlluiřsk' m-mhily m
x)unuť m- vyznamenaly v bojí
proti Tnn-ekil V roce JÍM Jí
Rumuni nepocítili tíží turwMut
jha jako Srbové ii Mulhuři tlil
inunsko ale ve xvém zřízení podo
bá se ziinéné jiným západním
vropským zemím Jsou zde velcí
dalkáři kteří vlastní vétAíiiu pft
dy na níž znaénoii část venkovské
ho lidu zaméslnáviijí jako najaté
dělnic) vo
Rumunsko nalézá se ve zvlášt
ním postavení v přítomné válci'—
Má ve své mocí část půdy kterou
získalo na Mulhareeh v r 101 ií ~~
Mulhaři chtějí tento pruh pfnly
zpět Rumunsko na druhé straně
přeje si získali Sedmihradsko u
Mukovínu které nalézají se v mocí
Rakouska 1'řcje si získatí dále
Mcsat-íibíí která nalézá se v mo
cí Ruska Část telo Mcssarabie pa
liila Rumunsku mezí lety lHr(i a
I H 7 s )c posledních práv teil
ionské iiioeností snaží se získatí
Rumunsko na svou stranu Slibují
mu Messarabii a snaží se přesvědči
li rumunské státníky že pro zemí
bude snadnější získatí tuto ruskou
rovíncii než Sedmihradsko a Mu
knviiiu Níi kterou stranu se Ru
iniuisko vrhne rozhodne-lí se pro
vsi up do války je dosud předmě
tem spekulace
Mnozí mají za to že spoéívatí
bude to hlavně na vývoji událostí
na evropských bojištích Mudoil-lí
Němci a Rakušané pokrnéovati ve
: vých úspěších pak je možné že
Rumunsko připojí se na stranu
"ciitrálních mocností I'káže-lí sc
ale že Rusové jsou schopní zasadi
li znovu Rakousku prudkou ránu
Rumunsko připojí se k spojencům
Rumunsko zaujímá stanovisko vy
čkávací a jedná se mu o to aby
získalo co možno nejvíce při liej
ineiišíeh obětech a snad nezáleží
mu na tom na které si raně přiblíží
ve ku svým cílům
Kdyby Rumunsko získalo vše
chno to co si přeje stalo by se
iicjdůležitéjšíia Z menších evrop
ských států a slálo by hned za Še
stí evropskými velmoeeiní v ohle
du vojenské síly
Jak bylo by nutno iipraviti polo
ostrov balkánský aby zajištěn byl
na něm trvalý mír? Mulharsko si
přeje Tiinieie a Macedonie Přeje
si získat! také Soluně neboť potře
buje tohoto přístavu pro svůj ob
chod Přeje si současné získatí tu
hé přístup k Adriatickému moři
Srbsko éíní si nároky také na Ma
cedonii poněvadž toto území bylo
jednou jeho Přeje si získatí také
Soluň z téže příčiny jako Mulhar
sko Přeje si získat i také příst lí
pu k Adriatickému moři zvláště
proto že Solun zdá se být i nedosa
žitelnou Chce Mošnu a Hercegovi
nu a po případě i ( 'horviitsko-Sla-vonsko
a Dalmácii kteréžto země
jsou obydleny lidmi jejich jazyka
a krve
Řecko přeje si vedle pobřeží Ií
oc jskčho moře získat i všechny o
slrovy v tomto moři poněvadž by
ly vždy v niiiiulosli řecké Sní o
tom aby se stalo dědicem říše My
zant inské
Je velice těžko říci která bal
kánská národnost má největší ná
rok na uskutečnění svývh poža
davku Nesmiaic zapoiuínati že i
jiné země mají své požadavky na
Malkáně Rusko přeje si získatí
Cařihradu Rakousko přeje si ZÍ
skali cesiu skrze Srbsko k Soluni tl
moři Ktícjskéiau Rakousko také
picjc si zabránili lomu aby Hu
ško mělo vliv na balkánském po
loosl rov ě
Německo přeje si projiti Srbsko
i ridili mocné panst vi v Malé A
sii Itahe picje si míti iicobmci'
nou mor v nou i Adriatickém Itala-
nezapomíná c St i rdntfeuitlí
more hvlo jctlmm římským jeze
Irm
Franrir Anylie a Itálie jsou
sjeduorruv V loue aby TcUloiil
a Slované získali pevné posice iui
Adrtatiku Jak patrno balkánský
poloostrov momi přirovnali k iil
i tioviiicj kde evropské llÁrodlIosli
slále (tapisi o výhodu 1'riul pří
tomna válku konce Murým sporům
m nodukti trvale balkánskou ulA
ku? To je problém nu klerý iteul
Hnilili dosud dáli odpovědi
Je ale Ji sin h olrtlku balkán
dvil nebude Uspokojivě oll UŠI í
lo bud-li pnh liliemi k spi uvedli
výiii loirolkům jednotlivý vh )l
kHKikyvh nAiodnosli Zvilííl li V
lení viUer Tellloiii pak iklll e
lirpoihvboě o tivUdnuti tohoto
poloos) tovrt Ale US jak dlouho
podali se Jun udí lovní i V koldridf
ledu ' balkánský kii rm hnul'