Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 24, 1916)
I I I r -ll-!!(-'řď--9- ČÁST REDAKČNÍ EDITOR JAL SEČTI ON POKROK ln 24 kvčtfiu 1016 V ÍJ llMIIIlItktlí tÍtdtk bidtí 70XKÓX"iill(l( in AdmlUmcnf V)l CmI Try "KOKKOK" J'iMt Válka a by vulá mexická císařovna Charlotta PO TORPÉDOVANÍ LODI HVMRX IRO POXMOX UNAVIL ' OTAKAR CHARVÁT PpIOHlřcd SpUStOHCIié JL5-1 VM' mezí Spálenými vesnicemi i městy jako oása krásy míru na lézá se úhledný zánu-k v kterém Žije bývalá IWXÍcká CÍsařOVIia manželka nešťastného Maxinílía nu šílená Charlotta Svět málo hiHVIlí W O lllto Ht liroil ílllllll ží jící řadu lc v ústraní v Mýt jejíž III'kI jc Zlltcmilélia )0 I0- sledních padesát let ii teprve udá Johí i v Myú íifiřt n" upozornily na 1 ulo nebohou ženu Poslední zprávy udaly že mívá eh vílcmí jasié okamžiky a že je naděje že nabude zdravého roz inou Charlotta neví ničeho o tom 'o událo se za posledních jhmIi-hú t !') a neví ani o tom jaký strašlivý zápas zuřil a zuří dosud v Nízko sti její zámečku nu kterém i ji od roku Nabude-lí zdravého rozumu doví se ž její přítelky ně' ! Víilit francouzská físaroviui Kvžiuiic dosud žíjf že cínařoviia ríikounká AIžIk-Iji byla zavrazdé na l''nin!Í' j- rt fuiblilcou a mi'1'ko cíiařst vím ž- slaíí její přá teli' zemřeli a nvř-l se mnoho změ nil Že jsou tU telefony 1'oiiOjl'll ty aeropliiny válka v relé Kvro pé a žal a Minutek na vňeeli stru nách jejího zámečku I'ude Ne cí tili AťuNtiiéjňí í Dozví kc též e má dvanáct mil líoiui maji-tkíi a že je její poviti -iiomIí uéiuiti opatření jak nimi naložili po její hmrti ('Iiorlotta je lielickou princeznou ale není jí dovoleno ji I) v navAlívilu cleny tielícké královské rodiny Ciziu ci nalézají ne nyní kolem ní Když kapitán vou Schinitz v ce le némeckéh0 oddílu jízdy razil mí cehtu hkrze spáleniAté I5eíe dorazil také do vesnice Mouchou) kde jelio pozornost upoutal prkny zámeček v příjemném obklopení Kolem vše bylo spiistoseiio ale zá mek byl neporušen A nad ním vedle vlajky rakouské vlála jiná vlajka jakou iiriiircký jízdocký kapitán nikdy ve Mvém živote ne viděl a pékné bráné k zámečku nalézaly se dvé pozlacené koruny Kapitán von Srhmitz znstnvil rozhlédl kolem a po té nařídil aby u bran zámku bylo zazvoněnu Sloužící v červené hedvábné li v rej i objevil se ve bráně Roz hlédl se udivené po rušitelích kli du a připravil se zodpovědět i ja kékoliv otázky "Kdo se opovažuje vztyčovati neznámou vlajku nad tímto zám kem!" ptal se mladý německý dů stojník podrážděné "Ir to obydlí Její Veličenstvu císařovny mexické" odpověděl zdvořile sloužící "Ali tak" zasyčel německý dů stojník s ironií "Nuže učiním jí návštěvu" "íe to nemožné'' prohlásil slou žící "Císařovnu je mrzákriii po posledních padesát let NYpřijí má žádných návštěv vyjímaje dvorních dam a reremoiiiáře" " Při veďte eeremoniáře !" rozká zal důstojník Dostavil se ceremoniál- starší úslužný a v řeči opatrný člověk který opukovnl to též i-o sloužící v červené livreji že eísitřovna po padesát let je mr áknxeiit duševním ž Žije lierušerě v tomto zámku a že nepřijímá žAd nýeli návštěv Když pak uziiame lutl Že historické vědomosti mla dého německého důstojníku trpí povážlivými trhlinami a že neví ni čeho 0 tlttjjrdíi bltítlM spojeuct rí saiv Viléma rakouského eUaíe l itiutWkrt Josefa vyprávěl celou hUtoríí ml počátku ' Povědět německému kapitánu jak osmi malitál si aicUěvodoii MBHiiiiliaueiii který ožniíl m h ťhHrbdtoii dermu král Ieop díl btlfirkélio Pověilél lnu jak mladý pánk iťmlo jit ti itíja bon dobu m kršniéiu 4itieckti Mi liioioie le drtleko IV til Toto ště lt bylo piriuiciMi kdvl fi lineou ský H-iii Npttiu Trvtt jiřiinlu vil i obttiikké války Miueritkě lkotkéti ríí IVwulisku Jo srÍH ty pokllvl e o i4bii ut vel kčlm t ÍMiittl v Mexiku VyprÁ vět jk XtitltuiIlHii M t tuillotU ledVli rrAIUUUIkM nlloÁdil do Mexika Juk t li nUuiA koruno Uni itk v (Uliul imi líiddi ivňj iUúr Vypráiít i Mmiliu ktt-rý byl idtkrin Hrjirkti'kýiH Hjulrltt tifítoM'd ki ibtknli tul TU iívkt( ltd l itňtelkri t ho bylo povstání v zemí Po skončení občanské války v Americe Hpojené Kfáty varovaly Francií a Hu kousku před porušo váním Monroeovy doktríny Nu polenu Tírtí odvolal svoji armádu z Mexika m rakouský t-Uní- Fran Usek joser nerluit svrlio bratra starali se miiiiih o sebe Pověděl mu jak císařovna Charlotta ode brala se do fOvropy a marné objíž děla evropské dvory aby získala pomoc pro svého munželu Max- míllían byl zajat domorodci u za střelen Charlotta 20 roku stará a krásná nemohouc se doprosití pomoci pro svého manžela sešíle- la Nezískala zprávy o popravO svého manžela íla na zámku tom to jenom svým vzpomínkám ma jíe 'i to že dosnil je císařovnou mexickou "Podivuhodné podivuhodné" prohlásil německý důstojník Ce remoniál' vedl jej po é rlo zahra dy kde skrze křoviuy dovolil mu pohlédnout i v místa kde stála cí sařovna stará vysoká dáma odě ná v černý šat obklopenu několi ka dámami oblečenými v obleky stejné barvy Její tvář byla bílou bez jakéhokoliv výrazu jakoby byla vytesána z mramoru Kapitán von Nchmilz pověděl o této své příhodě svým představe ným Tito se upamatovalí že v licími žije manželka bratra spo jence císaře Viléma Františka Jo sela Prvního a v díísledku toho na bránu zámečku připevněna by la tabulka h následujícím nápi sem "Tento zámek je majetkem bel gické koruny Její Veličenstvo cí sařovna mexická manželka Max iniliaiia švakrová císaře Františ ka Josefa našeho osvíceného spo jence v něm žije Rozkazuji ně meckým vojákům aby nezvonili li tohoto zámku a nechali místo toto na pokoji" Druhým důsledkem toho byly články v různých časopisech O ubohou šílenou císařovnu obnoven byl znovu zájem Vyskytly se po věstí že nabývá duševního zdraví Prohlašovalo se že bude schopna učinili poslední vňli jak uui být i naloženo s její majetkem odhado vaným na dvanáct niíllionfi dolaru Jeden z těchto časopiseckých článku sdělujících že je naděje na duševní pozdravení císařovny za ložen byl na prohlášení holandské ho lékaře Ceyse který projevil náhled že císařovna byla dne I února roku ION ze tří čtvrtin du ševně zdravou V srpnu předchá 'zejícího roku bylo prohlášeno že císařovna je z polovice zdravou Před tím její stav byl takový že často zapomínala svoje jméno ale později se dobře pamatovala na mnohé události V roce ls"!t nié- la tři jasné dny a tehdy se před povídalo že pozdraví se úplně Ale po té její stav se zase zhoršil a po tři následující roky iieziníiiPu se nikdy o Mexiku V roce 1ÍMU počala mnoho mlu vili o Mexiku a vyvolávala vzpo mínky na první doby pobytu v té to zemí Někdy má za to že dosud nalézá se v Mexiku a vydává roí kasy svému dvoru Jindy opětně mluví o své cestě do ICvropy i Mc xika Jednoho dne dokonce min ula o Seohodovi Lopeovi Mi riiiuoéioví Juarezovi jiných „Mv XÍkáiiech o Itazaineovi veliteli tinucoui(ského vojska v Mexiku t Ira je na piano a housle kudéln dne někdy po několik hodin V časopiseckých článcích mluví to se o tom že císařovnu Uny bu de whopntt učinili poslední vfUi a kalkulovalo se Juk s majetkem vým iiulojíi KuíJSe de litfii je její poiučldkem nic clsníoviii % pMlnutUC době nelituje se llíltl i ikMli Kcuiíe li Hltil liy nabytu mlrtivého iiuumii její luajctrk tm ite odébli liici dítky lesiiulélio bt laického kláte licopobbi a dílk) J ho ťralm trnbřle r'liultrké tor o itaj' v ta i ítiiinitéhi} bet iřk kéhu král AlhetU Juk roudř li iVůj UltfjHrk rUhvii lthu Je ti udrHvělui roiumut HiuU m4tovU ti brttrii fcwhu nmu Ut tU&h rkouktio KrmitUk Jurfiit Hotvul (IsafMVtu iteml U ra itítoi vUiluI láky kily) mlepřt untm itViuu lrtru M% nu! línovi M rtci 0A t Vil-- mmmmš m m (íoueéoé httii k' zápas o město Hrbové bojovali Mtalečnč a Raku Uthv ii Němci zaplatili krvavou re tnu n UVlmi iní'hu liojovalí o !I'jiIoo píď nuly a iHlopovali je ! iioio tehdy kdy uznann-nali že kiil( další odpor byl by marný t iÍ by zbytečný m proléváním kr i o Mvedeny byly také prudké ipul'éií boje v Péehradé Srbové bopvidí zoufale na ivém ústupu Pohrdali smrt í Přesila Rakušanli li 'é)jeú ale vítězila Do nemoc loee dopravováni bylí štáb- rané ní Mnozí zmírali dříve io-ž moli la jím být i poskytnula pomne A noTielíá lékařská míssie pracovala každého dne hodni ale ani tu nedostačovalo Konečné rakousko německé ar oooly získaly plnou kontrolu nad nié"item Srbská armáda ustoupila ►uu-rem jiziinn xemoeuiee po U uabViila se pod rakouskou koulro Ion iKdvž armáda usloupila mi jim íi l eutooi vyilali se a ni ne byli dopravování žádní ranění di pélebradu Americká výprava p předala nemocnici Rakušanům a vydala se na zpáteční cesiu d Ameriky Od " října Iftl 1 dn IM i'-opadu 1'il'i v nemocnici pe eovalio liV o o liDMU raném cli 11 lieiuoenv'e Vhutum iiyrlglit Mn l-')orfi Jluiei froni AnuMlcun í'ti-mí Aseiniln Obrázky tyto zhotoveny byly jistou zenou jež nalézala m- na pa lubé torpédované jairolodi Hiimscx Německý velitel ponorky byl pn trestán za torpedování této lodi Časopisy přinášejí dopisy které psala dlouho před tím ii"ž mysl její se zatemnila Před oči veřej msti se' staví krásná Charlotta jak vypravila se s manželem svým do daleké země aby ukojila svoji ližádost V jednom z dopisu po slaném z Chapultepecii dne L'lí června roku lM(il babičce králov ně tieljíické Marií Amélii libuje si Charlotta pobyt v Mexiku a prohlašuje že Mcxikání touží po dobré vládě a mají důvěru v Ma xe " Prohlašuje že Max setká se s úspěchem v krásné mexické ze mi která připomíná ji Itálii V dalších dopisech píše o tom jak mexičtí republikáni byli po ražení u přinuceni k útěku do se verního Mexika a že země byla uklidněna Později v r lH(iri před- stavovala si že celá republikánská strana vzdala se odboje Jak se klamala! Snad později viděla že mexický lid nikdy nenabyl důvě ry v Maxmiliána a iiznamenala že plameny odboje vyšlehá vají v blízkosti císařského zámku Pro to spěchala do Fvropy by dožádá la se pomoci pro svého manžela Marně prosila 'Zůstali všude hlu ší k její prosbám a císař Maxmili án ponechán byl svému osudu Nebylo klidu od těch dob v Mf x i k ii Několik let jen strávila re publika tato v pokoji ale po té re voluce znovu se rozplaiueiiila Do dnešního dne není klidu v zemi v níž císařovnou byla Charlotta trá víc! smutný zbytek svého života na malém zámečku uprostřed spá lenišl' belgických vesnic a mést POSLEDNÍ DNOVÉ SRBSKA Slečnu liessie Seladonova Ame ričanka která jako ošetřovatelka raněných strávila sedm měsíců v nešťastněni Srbsku vrátila v minulých dnech do Cli ten tra a ny ní rozepisuje se v časopisech aí- BOUKLIVA HISTORIE MÉ STA DUHLINA KeVOlliee V DlUllinc VVVOlilla vzpomínky na mnohé bouřlivé cpi sody v historii irského kapitolu na ponreyi irsíťeiio more viia lenclio l nule od iondvua a mene nez sedmdesát mil od llolyrood in vedl revolucí v roce JWW YiihU"! dopadei byl ve chvílí kdy lotiěíl m svou milenkou K UílIŠÍ re voloei dořlo v roce iHlx kdy vM i'i'in povstideři byl Wíllíiim Hiíth tPPríei jižního IrnUu K íiov revolucí pak došlo v foce JJ!(J7 Doblíoský zámek kícrý hrál tuk vynikající úlohu v různých ír ských revolucích bučloviii byl piivodiA ve Třináctém století Za ujímá téměř třikráte tolik místu jal o kapitol Spojeých Htátfi Ve Wasbífijtonč POZORUHODNÁ ŽENA Jednou z nejpozoriihodnéjšícli žen v Rusku je velkoknéžna Atia stasíii manželka vclkoknížete IÍ nuláše velitele ruských V(jsk ílll Kavkaze která v posledních něko lika měnících docílila řady pozo (uhodných vítězství nad Turky Velkok néžna Anastasía je velkou nepřítelkyní pro německé kliky ll arského dvora a maří její prácí Nis v pravidelných dobách KDO ohv Vafel ale v té dohé mave o svých zkušenostech slď na Scaiiloiiova byla čleiikyn! aia ra-Kc výpravy červeněno krize ai s touto prinyia Ho Nise loeasiielio (l jjj J( j-1 o prísla visté I I - I I I I 4 4 11 r ' srííshi-no Ha iHMtiil ne ii mih ! i i„ í i: i : 1 ' '' I I il I I I ' ř I I MHMM i l M I I I l e ílio stolci i je naplněna l'l'UH o lion loeei icino zvysn se Mil onu ' Idlud vv'U'ava vydala se dále na sever do líčlehradu kde její prá ce bylo Ireha nejvíce PHV ini I ito Když blížila se výprava k líčle hradu iizmiuícna la všude po ceslé velký počet rovu h ilrevčiiýuii kří i liylo čleiiuiu výpravy sdéle no že jsmi lo hroby vojáku kle íi padli v hrdinském boji za vlast Rčlehrad v době kdy do něho do razili byl bombardován Rakuša ny Poiiibiirdování opakovalo se každého dur Nemocnice kde usa dila se americká výsprava 'byla moderní a dala se porovnat i h po dobitými institucemi v Anu-ríce Mohla pojmouti lból) pacientů V době příchodu americké lékarké výpravy nalézalo se tu !K)() osob postižených tylem Většina ne mocných miléala se na lukác'i tak jak dopraveni byli sem o kolnieh tnísl eželi tu v odévn svém n hotaiiii plni bláta ncéislo ty íi hmyzu Pyl na oč hrozný po hled I )ť Kdvvard lí v au vodce ann-ri cké lékařské výpravy zahájil i hned práci Sesl lékařů a ILÍ ose ll'ovaeel bylo mu k ruce Počet telilo tciosltéoVlll l obslouženi lal Velikého počt II Uetuocnýeli lile ikleeh K prvním irským povstáním do jšlo v Šestnáctém slolclí Jedno Uejpozoruhodlléjšťcli vedeno by lo sirem Thomasem Fítzicruhlciii Kdy olee tohoto mladého šlech li e byl popraven v londýnské vě ži vzplála v něm touhu po pomstě Shromáždil značnou armádu a po chodoval s ní před Dublin Oby vatelstvo pustilo hranami měslit jeho armádu dovnifF lile když po koušel se města vytáhnout i shle dal že brány byly uzavřeny Fílztfcrahlovi ale podařilo se z městu s několika stoupenci prch nout i a jako ii i k oj 1 1 í vzal s sebou několik dělí Výměnou za tylo dít ky podařilo se mu získali ostatní své- spojence Revoluce tato brzy byla pollaéetia a její vůdcové po praveni v roce lóili v Tybtiritu Za slit hu po sturlí sira Thomas Filzjrorahla učiněn byl novy" po lku o dobyli diibliiiského zámku To bylo během povslání v roce ' lil 1 1 Ovvcu 'oiiuoly tehdy ndha jlil loto spiknutí a zachoval město a áuiek pro krále V době l'ran eoliské revoluce duleitýiu činí jleleiu v odboji Irčanu byl opětně 'jiný Fitzjícrahl Pyl lo lord ť]d íuiird ('"íliícrald vinice spojených ! Iiciiuii který získal vojenský vý" velkým úspěchem Jť 'HtťOU královny italské a dcerou íerno lorského krále a jednou Z málu en majících vliv u ruského dvo- Ira která ma uprimie siovanuKe ílélií Anastasia narozena byla v roce o7 v tlen kdy její otec ÚiUNÍI Turkv V Rusku náležela vždy k předním hajitelkám slovaiiké niyšleiiky a svým vlivem působila vždy k tomu aby Rusko stálo zu malými slovanskými iiřirodnoHlini na Palkáně Nenáviděla vždy Ra kousko stejně jako Německo Ry la ale upřímnou přítelkyní všech slovanských snah Když v roce PM2 slovanské národností na Hal káné vypověděly bojí svému od věkému nepříteli Turku osobně přiměla několik ruských důstoj níků ii by šli bojovat! do řad bul harských a srbských Anastasía má velký vliv i V di plomatických kruzích Kdykoliv zakročí vždy má na mysli jenom prospěch ruské země a Slovuustvn líuská prospěchářská byrokracie má v ní iicjvélšího odpůrce hcrólní xtraiui muká má v ní při- Iclkvni ii velkok něžná jiúkolikWito její prospěch zakročila GENERÁL NEY vslel vova a a Američané hotue našla k odpočinku i e iK nillllV UI'1'Clie K OillMiiMIlUU i Voli! i sil domácích v kiaiali i I1 v Americe lulc sloužil v ni vále Lord Kdward Z liejpoorulioiuicjsleli re yl ír v zájmu neuměných a raněných jakých revoluénieh viideu v Osm velmi iiuioho Nebylo téměř ani J naet Y ni století a jeho manželka jediného dne aby neobjev il si' nad krásná Pamela podílela se na re niésleiii rakouský iteropbiii a ne- idiiei spolu s ním X roce 1 7!H vrhl několik bomb ť'i'nucouské j lord Kdvvard byl dopaden a vržen aeroplany dopraveny byly do lič : do věeuí kde zeiiirel následkem lehradu a svedly rakousky mi zranění je utrpěl v lnice n vojá vzduchopbivci mnoho bilev vejky kteří jej alýkali viuchu ! Irský vlastenec Pubert Kniiuel AMERIČTÍ VOJÁCI V MEXIKU ZÍtíKAU POŠTU Z DOMOVA í Cf ' -i— mu ikj d„ i s mwrm w M f 3 vifSťi Jitss hl- r 3 Vši J ty A'J t i -r -r n rí m w li V1"! 1 ' I V I V-I (huh 1 11 li AiHřfičll vj4cl% nJi'íjíci v Mť%iku iu'irp%MHis iHikÍMji ku ( Ás!k # Spujíuých SiA lA klrr Hřkitv likAvJl rolittuiehÍil mirplHiui Kdvl n4tit plíjih' toon dMoov tt "valeěuj iprAvy" v UyU UU e ijií joMouii DtCICIiCUdOOlí OH Ů (ílXlN 0tt£! CZ} "Nejstateětiéjší e stiitečliýcli" tak myslel Napoleon o mih rftú loví Neyovi který byl pravou rukou v jeho kampaních Ney byl velíte lem zadních vojů Napoleonovy armády na ústupu od Moskvy V roce 1812 n zachránil tuto ěast od upineiio rozprášeni muerioo ivl to Ney který vedl starou gar lu k poslednímu útoku Stuteé- n v tento Lfcneral popraven hyl prii- I 7 t! II 1 ciiciu II oiovem ponrvuiií "y dán Napoleonovi více než bour boiiskéiuii králi Ludvíku Osmná ctému Ney byl synem kovopriieovuíkit V devatenácti letech svého vřkll vstoupil do husarského pluku li ve čtyřech letech vyšinul se na poru číka Když Napoleon stal se prv ním kousuleiii Francie Ney jme nován byl generálem Osvědčil se lak znamenité že později jmeno ván byl polním maršálkem Po pádu Napoleonově v roce lsti Ney vstoupil do služeb fran couzského krále Když ale Napo leon vrátil se z Klby připojil se novu k němu U Waterloo bojo val s Napoleonem Po léto bit V měl ještě kolem (1()(MM) bojovillkft h kterými se vítdal v Paříži nu pod minku že všem udělenu bude lim nestie Ale boiuboiiský král nedo držel slova Ney postaven hyl před soud a odsoucn k smrti prachem a oloveni Popravu bytu vykoiuV mi v lucemburských githradách Vojáci chtěli mu xtiváxuti oči nle Ney nepřipustit "Víte pane" řekl k luluttéihit dnstojuiku "h voják licltojt w marti?" Meul vojáky kteří Uslunovruí byli k vykonáni popravy nitléřitlu se liékidik kteli sloužili V NVyuVÍ iirmádě kdysi Ryti tu tvrdl voj t i ale muchvřli se iatem kdyl b děli stalečllého enclálil klhluí JIH tdiJcti suhí i vslf le kalněl povel Dívaly se výstřely Ueuerál Ney klest k nelni Praví se lo několik vojáku omočiln né Wtky v krvi Ncyuv tíhy uuMi m něho pmit4t U ritlěk--A jk tlloiiho (řlklAiiO lf lu jednom mUté! Tmu~t toni míli pani fo ttcinhlji koudet i ť t I v- té y ' T"" i-s -m - 1 i f I