V1'
rOKnÓlC PNE 2 TiflVjZSA 1910
w n
POKROK
VVHUSMM CO
!
VJ"Jvé
f ďett ro Hlit okrM Ntb
IkbuUr íJrki pro C(lfi ubrM
Kbf v WUmui Kun pru Ut Ku
M r ('silur Jinjihii jro ttfct
lowu v Ht l'ul MÍJioMtpoli Mino
pf ilit MiniiMtu v Ty lull H V
pro itity Kiutlt Nurib Itokotu
řr MpotiA Míitf #1i0 Pro Knilu
2) Po Kvropy roťué
Zámlky yiiétuí iijtt powooí po
tiiaieh puuUcok (Mony QrJr) i
prMiokli puukizok (Exprut Mouay
Ordom) Uukyvuícli poukáíek (Brník
Draft) bIjo v rgitrovkié dopil
Onauiujet li iv6 přitborBÍ( udj
U it&roa t norou edrosau
DopUr x krabů étniřitr ochotu
roftjndit Murí btl aluííoé pitnný
tax ómrulu nikoho oiobné poíkoditi
podapiánr plným jménem at jíž mí
týtl T radukci uUjwno aobo doyt
m ovřjníno
SLOVANSTVO A FRANCIE
Dne I! února zahájena byla iii
pařížské Sorbonno za přcdscdni-
('tví presidentu poslanecké SIMMIIO
Vli v J'íivIi Drsdiaiiela ntila [inul
láiíck a S I víi í i si vii oi'ilaiiýi'li
1'staVflii Slin aiiřk v'i'li Stmlií 'J'u
cit řekli Jmiii' )ii-l tyniii nn-síci
o olcvíciií Školy Slovniiskýťli ntn
tlíí na Kiii- ' 'olleyr v Ijoinlýnř
niftžíMiii' ojtakovatí i iIijch o (xmIiiÍ
ku f)ai'ísk''iii : -Mi- tri o riu vdi
Jv'lio a polil irki'4ln iona lni a
vzliiivlriii k 1'iitin'nm místu kďn'
v irorjuiiii pífilnánck vykááiio
" h ti ui jď' tť' o nosý 'cnii
iVpéeli i"'i'i(!' aliťauii':iií ak"-
Podnik tento byl by nuM viliky
význam i kdyby liyln k 1 1 ' m ti do
Ňlo v dohí- míru líyli byi-liom snail
i'(k!í w ziHiuifiiii mezník v histo
rii Hlovaiihlto I niiicouských n {
jijn'int ('ťsko-1'rHMcoiihkýi'li ntykn
ííni ix nu míhto plutnnickýcli hvni
jiatíí xtaví vážni'1 h bluboři' založc
t:6 úlí o vzáji'iinn'' pnnání a l
ruiitiuiií Doflnizí-li k podniku v
tlobt' Hvť-lovi' války kli-rá popr-
V' plistltvilll iSltlVMIJNt vn po bok
lifiifnuTkťf iiu tni l'ívřopy ) vv
ZIihiii jeho tím vrtní rpřostífd bi-ti-vní
vítivy klifá tlíc uiini'i'ki'liii
wíiAíVu hiiuia okiiI)'i ji1 jndiiiyin řo
Jhm1i'Íiii svťtii dostává ni- tu ke slo
vu i niinoUihká a hlovaiiská véda
u niosolic tiby vztýčila program
iiovť Kvropy na ákladcrh vhIi--i-kó
pravdy ti práva Nrnifcki' plá
ny tj budoucí 01-yanisiK'i Kvropy
tvoří gcir-rálovi'' a exaltovaní Šar
latáni kteří nepotřebují pravdy a
potlačují ji Nám vsak pravila je
liejlepNÍm spojenec ni a budeme
tím silnřjši čím lépe pravdu bude
me znát a Ňint Ať prUtoupíiiH k
problému Slovaiist vi a střední K
v ropy kterékoli stránky ethno
ral ieké eniépihué neb hospodář
ské vždy pravda je pro nás 'n
1 1 ú s mluví moderní prineipy prá
va pro uá si'ib'í siiiéi'niee soei
iílnílio vývoje pro uas mluví i o
beeué ájmV evropské ei vilKuee
Killy touni tak nebylo kily by
iiíih proi am odít raněni loibsbtii'
ké riin o utvoření hMiboilné fede
ree slov aiekyeh národu uloMh
byl na néjakýeb prepjtttv vb
Vilusuú-li l'atit(ťií'li máto by
láiu pomiildo kilybyehom méh
ttebl i tliiti ku vétší vnj ickuU "ílo
k íiispitsiei I tvary kteié mají
řávo k evivti m i a pt nucené pod
Iníitk m iiielou ptodivtu inUtlim
tfVttb' bvtt iineti tíi ii in Mioíitč
íty O-tporuje h v né- o sih v '
mu ronimi tiknynj' h to ivvoj
l tilíti u l" piesnt'l n triidit tu
ekč imbor ri"v vídfekýtii rozW
rejy (éelito otáck nutili' vyjdu ílll
jevo jednotlivé otázky ovftin
kIíi' m e odlouéítí e uutint je ulil-
dovalí a n-iiítí ve vzáj''liilič jejícll
noiivísloftti I kdyby lil nebyly jed
nolíeílio prvku příbtiziiotí Vuwyť
a jazykové již la okolnost že víc
ehny btvandé národy mají hm
leroého lieplílele nutí kil polc
néljlll řeiieiií V liifll jednot 1 1 výťll
Mlovaiiskveh otázek Není tlalekit
minulost kdy toto wlovauské upo
leéenství budilo ve Fmiieií u v An
glií nedfívéru 8jutřovttlo m v
nim t zv slovuntikú nebezpečí
kterým tuk dobře dovedli vždy
Nčinei operovat Dnen kdy Fran
ci" i Anglie vidí jak hílné je St
meeko přávé proto že používá ku
w vy ni cíliím podrobenýeli národu
sloviiuskýeli mizí tyto předxmlky
a cítí se naopak jaké bylo netílé
stí že právě touto cit solidarity
nebyl leckde dosti silný
ťraneíe dnen vidí lépe Jiež kdy
jindy že je jejím iiejvlusliiéjŘíiii
žámem spolupracovat! k upevnění
slovanské dohody a k odstranění
nedorozumění která jí stála v ce
st é a k ictvořeuí HÍlné federaci'
slovuiiskýcli státu která byla by
hradbou proti rozpítí Xemeelva
mimo jeh-o přirozené brauíee Nebuď-
lí tato lederaee ntvoieiia ne
bude li zabráněno ovládnutí střed
ní Kvropy Němci a Maďary ni
kdy nebude moci být zabráněno u
skiiteéniti velkouémeekého plámi
Kniín 1'agdad fi Nčniceko byt by
o dnes poraženo mohlo by za ěnx
znova a snad s lepňíni úspéchcin
pokusit se o dobytí evropské he
gemonie hédici francouzské revoluce
mohou na tomto díle spoluprací)
vátí s klidným svědomím Nebu
dou vyháněli ďábla belzebubem
nebudou připravovali pínlu žád
nému novému tentokráte slovau
skéiiiu imperialismu Váciiéniceky
imperialismus byl a bude vždy je
diným svého druhu a žádné jiné
nice IMiií eiejší než přávé illlli
vidiialistieké nn'c slovanské A i
kdyby Rusko jevilo nějakou ten
ihiiei k vácriiskému imperialismu
o éemž dnes nenníže být i řeči puk
nutno iiíiti na paměti že právě i-
'ea slovanské solidarity a ledera
ee jest jeho m jpříkíejštiu proti
kladem a nepřítelem Takového
imperialismu jako je německy
který vyvěrá z povahy národa a
- - i - i
liesen je KoilcKIIVIll jeno vuii ni
kdy ovsem v Rusku nebylo a ne
bude Byla a namnoe ještě jest
ruská byrokracie sobecká krátko
zraká nevybíravá v prostředcích
Ta vsak nikde neměla více neprá
til líc ve vlastním ruském lidu
než u Poláku a i u (''echu Právě
tato byrokracie byla íiejvélsíin ne
píítcleni společné slovanské věci a
vítězství této včci bude její poráž
kou 1'roi' Pavel Miljukov mel v duh
nu miuul'ho roku rozmluvu s re
dít k torem "Nccoht" o builoumio-
st i Slovanstva a slova jeiio znova a
znova měli by si připoiueitout i ti
kteří nepochopili dosud bepred
illétliost ířáse o slovanském nebez
pečí "laky bude nás program
pro Rakousko? ptá se Miljukov
a odpovídá: rplatnčiií Mazzinilm
principu neodvede a svobodí e
tiárody rozhodující o véiu osudu
Není nic pi irociiéjhiho m i že
princip tento je nebezpečím pro
Rakousko nevidím vak jak mohl
by by t in bezpečný někomu jiné
l U Srbsku Si bittu tYehy (V
ehum l íny loviem iin nsené po!
rt ii i MíoÍMriim ttidské kraj'- Ita
lií inmuiiské Rumunsku faké je
V toul slovanské le bi ' Jieeí ? Jest
iibavii pi i d ruxkytu impířiabv
tm m Nuie mohu vátu ii i ie Vi
bká větsiioi Hustl (Mívaáitje toto
"slovanské nebepečí" t vehk'
Hebcípeéí pt edeV lil f'l U'sku
Ani psietíii ky iit igresh ní itnpe-
ríijl"KlUs S Nklý je li'i ťu! iilll
i i kteil bojí -e 'soV illiskvlto lit-
MtVftitA lovfink4 voboJu tím cen
iiřjí zárukou pro Krumíí proti
hrozřeífuu německému nebezpečí 1
Není Ji zájmem rnmeie a Angín
aby (ttIupra'ovíilíníi vybudování
teto ledenee která bude novým
typem inezínórodiil nolídaríty niň
že být i také bude popeli ná ním re
je KvropéT
Vo l''rineíí den ode tlue je více
léeb kteří eliápou toto společen
sjví zájmii Francie u Hlovanstva a
lusí velikost dčjíiinýeli ňkolň kle
ré společenstvím tím musí býlí vy
konány -1m lépe bude Slovan
stvo o u západě známo čím lépe
Miát i bude luivzájem tím pevné
jí položeny budou základy této
Hpolupráee ('in pařížské universi
ty je velkým krokem ku předu na
této eesté a je pro nás radostným
ziidost učiněním že právč zástup
cům české' védy v díle tom připa
dá podíl tak čestný (' H H
"HERR SCHRAAT"
Sjíoliipracovník "Fígara" I
nest Daudet počal uverejúovitti v
"Corroiioiidiint" studii o rakou
flkém dvoru z níž vyjímánu' tuto
kapitolu jednající o intimním ži
votě Fraiitiňko Josefa v lšlu:
František Josef žije tu zpravi
dla velmi uzavřeně v intimní spo
lečnosti z níž vyloučeny jsou v Se
ehny nároky a ceremonie jen
l-dyž je přijat nějaký panovník
neb význačná osobnost činí se vý
jimka Jeho dcery arcivévodkyně
tJisebi o Valerie z nichž první je
provdána za prince Leopolda JJa
yorského bmtra nynějšího krále
druhá za arcivévodu Frautiški
Salvátora z větve Toskánské ěa
Mo j"j navštěvují zejména Vale
rie Mimo to má císař intimní
piátele od nichž odlučuje se ve
mi zřídka na př svého prvého po
hoéníkíi hraběte l'aara soinlruiiT
') mládí hterv na základě staréhi
narovná prolilásilii fa j hckcIjo)
na vykonat! tuto povinnost
"Nechť oznámí mu to Mine
Hclinuit" řekla A opravdu
hrozné drama bylo ozníiiiieno eisa
Si jeho řavorílou
1 pří jiných méně trajfíekýcli
jjíležílosteeli použito bylo íliter
věnce pani HehraHlové Tak vy
pravovala se nu př vc Vídni krát
ee red válkou tato příhoda Fer
dinaud Koburg král bulharský
přiel ilo Vídní aby iiiivSťfvíl cl
aře a získaj jeho zájem pro vá
království Avšak císař který o
de dávna mel k nému odpor nikle
rk sc neměl k tomu aby jej pří
jal
Právě v tu dobu slavil se v okolí
favority svátek sv Kateřiny její
patronky Pří té příležitosti do
stálu mnoho daru Jistému členu
cizího diplomatického sboru ktc
rý jí navštívil ukuzovalu Mnu
Hehraat tyto dary a předcvSím
dar který poslal jí císař její
"Franzerl" jak mu říká Avšak
toto je ještě krásnější pravila —
a vyňala ze skřínky nádherné bri
liantové náušnice a ukazovala je
v plném světle aby bylo viděti je-
jich lesk
"To dal mi Ferdinand bulhar
ský" pravila "doufá pravděpo
dobně že císař na mou žádost ne
nechá jej ď'e čckítti na aiulien
"i o kterou jej Ziiiiitl
hf(iz u cli liiit vi e VíiustAí
-ut bpe Uvtdomutí m b 'p 1 „ 1)hi !„ M mir
tiiwkruiiekv niv ib ok) je 4 pu Mil
ie s rozvinou jsou ruťstirtiy v
o ni sít mi ejri4vAnéjS lnv
jniii!tU"l ii iu imiiiÍ kulí Kvint
Trtdt i ku J Uepiite U ptU
V í -ttt tjfe jako ehrtpltU j j ti kts1
H bjt %e tubríjmi ilitv ttiisketii
lij 4um iMtJMUtí ritWwUsk v cit
H'MVel!ll je il lit l ut i téketU
piit!V itMt:i S ifelwnt MUV (llf
Í:hdiishli4 it 'í oUtiiy of
iin-tíitu bn:(oKH'H tátiV O
VŠIIt # I Vil t tf Vlt tMH MP
vittti b%ioy U áirttVfá iirit#
tfrái!( ťstdtiil hI tteh tJ#t
Tt M tnlt iďiwf II iitl Uibil í
?tjMkiM ivři#htt ttjť 4 M I U
iie}stiu!i dii t U infi t titrtií" hnul
it kooec tn-ílivluč ts tléitt
Pltitil VÚfU" j-ltt pnt!Íké o
I i riU vtdiiii v itiitt ctniHiii
ptil i viteiih pji tti ťký v h tr
Itiáil
A i k Jioiě Jiiť lot tťlV ik1
ltlt ptt ! kc pit tilMuky Vt#ll
1'tťd lfyiiiiei}ky tu poifui {ié'"
tvttu pi vj'ibwtv ijii t)t tmdi ftly
sbViMkv pllb ttt Vť MsíiVi
stusti iikniiv snd ) n jcjuthvé
)% b t xitll ide blstel O' t rtit
- I 1
ii m nittioi tniktiMt io[i tu tun
O ltttii t4iud t -k p'4 k sib j
k V" Í bitÚinl ky btt InblVi ttu W
Vll-tlt tlť ťlllV i M bl't'l
klt (kliolv jikti i t ! k Jřat ll
viuut i i U- í p 'r- i v p'ltl-
Ítí ttrelÍ fťdefttvt U b 4
v'WH"l I lm4 Mí t M ll1
lil NtWU ik tH lderIi
přátelství má právo mu tykali
stejné jako ještě plukovník hrubě
Poyos jenž zjskal toto prívilegi
i ni tím vx má iiiimořáduou sehop
nost rozesmáti panovníka svou ve
selostí svými vtipy duchaplnost
mi a spoustou ne jrnziiiuuitějšícl
anekdot jichž má plnou hlavu
Avšak největší místo zaujímá 1
tomto intimním kruhu stará favo
rit a paní Kateřinu Schraatová
ticha že na oko je odsunuta ď
pozadí Její styky s Frant -lose
lem datují se z dalekě minulosti
Pocházejí z doby kdy císař chtě
je dáti sv vm poddaným důkaz své
otcovské péče rozhodl se přijímá
ti jednou neb dvakrát v týdnu vše
ihny kdož o to žádali Neměl v
úmyslu napodobili svatého Kudví
ku a rozhodovali rozepře pod du
heiii Avšak v určité dny hrad o
tevřeii by l každému kdo přišel í
návštěvníci mčli právo předložit1
trnovníku své prosby a stížnosti
Kateřina Schraatová která té
Šila se jisté herecké slávě byla te
hdy v iiejlepšiiu rozkvětu svýel
NViidnveli daru ('htěiíe nřednést
jisté stesky týkající se jejího dl
'jídla přišla k císaři Při loiiid
setkání uplatnila všechny své vna
dy rozveselila svého společníka f
spoutftla jej tak dobře Že pouto
( bylo jen květu nikdy již se
nepřetrhlo Od té doby herečka
(Snes ve výslužbě žita v sousedství
císaře který každého dne ráno ne
id li právě nemocen jde k ní lín
t šestou a sedmou hodinou vypiti
kávu kterou ona mu připravuje
X této úloze jdkou hrála kdysi
Ibihurry-ovii nastřádala si Si hraa
tuvá krásné jmění Ríkú se že ji
pitilpbtl ttá u Že dt st platit i slu4
by jež vykoná Nit druhé ►Iimi í
vsiik VŠt-tJieeliš se tlliává to
Ití liest llfplKt lieílhlnul i? tloVe
tle poltitífl V jistyVli liehotláeh st
íúsluťiinit horlivostí a vtiv její
ne by t ikitihtý fetátu protože inebi
dohrou % litstttiist i nepletla s
du politiky 'lim lnké lysvftbiji
S jtsti slutvivtlUt l jtlkott si li
HÍ VV V bb ťt kě spob éttosji ItlíilVl
Tentn etttě r!stt ttv úlH i t !-!
ki lukobit lu-piJoiišitji naopuk s
i í iKílit se mst k tlohru je
lm f rnust Jeli ttaié "IhiimŽi I
nivl" tu n tam píiéiotni vewlo-Ui
ttl je pťrdKuýtetit liftu ipUe ť í 1"
kt "lletf Kihřttiiť" ňtk e Vid
ni m í tkii liril j' ho pub niee
V faktkéni kUvníitt mélí p
pthrit tvfí'y je iH-tinnší wi
Itv lU rý %ktotta tirf Fitiiďfek
JwsrN m j -kol t-t'Uitt rťafslií
uslitty - -kdy pmdk
Kdi I 'it ImII l pn$4 tbi
Vidní iré imtli nnétttl
látiUJfé ti b itjtřv préVfi#
t tttt ni tu MUi t té h h- tuku
lei itebwUt se Mi4fiti ttkdeut
iprvitt vtřhti WiiniiSí w ujitMii
tutU Awk íďřťy ťkHs ň'
VĚDECKÉ EVANGELIUM ČE
SKÉ A SLOVENSKÉ
SVOBODY
Kniha jíž by měli Češi a Slováci
zaplavíti celý vzdělaný avét
(Tisk Kliic l"'cn NAr tiení)
Předzvěstí obrovského zápasu
evropskýeli mocností byla řada
publikací jichž myšlenkový pod
klad vyvěral z podvědomí blížící
4C doby velkého boje o primát v
Kvropé vyvolaného velikášstvím
pruSáekého militnrismu výsledku
to mravního úpinlku německé pau
ké filosofie Německá " kultura "
cítila že přišel její ěim kdy má
změřit svou schopnost k živni u v
boji se starou kulturou francouz-
kou a :t)rlii'kou a s rodicím se
áiiem Slovanstva
Nic tak nekarakterisovalo přeil
váleěnou dobu jako četné knihy
a brožury z péra iičimu-kých mili
taristu a: jiz od pruských vojá
ku Picmhardiho Frobcnia aneb
jích předchůdců spisovatelů poli
tických jako je autor brožury
"hřiccni a ziinviizhuilovaiii Ku
kousku'" ei " Vclkoněiuecko a
střední K v ropa v r l!ll5" u jí
nýeh hoilitelíí pro liěliieeké heslo
"Ausrotlen!" (Vyhubit!) Jim
i clily knihy a brožury éeské tře
ba nikoliv tak bojovné a éisté vě
decké jako NiedVrlovo "Slovun--tvo"
a méně cenné ac dnes zají
mavé i okumentv nro mnohé vy
horné postřehy skutečnost i jíž
jsme se tuk bránili Ilejretovu bro
žuru " Pitntíi rinuiiisin a Slov an
stvo" Stejné francouzská litera
!ura toho druhu čelila všenéineeké
lileritluíe iicjznámější u nás byl
í 'ttérailumiiv spis " Kvropa a otáz
ku rakouská na sklonku dvacáté
ho století" Připojíme li puk zde
dili našeho uejvčtšilio dnes pří
tele plot K I tenise "Cechy po
bitvě nu Hilé Hoře" "Konce st
Uiostittltosti eeské" jeŽ liálit by h
stejné drahé jako "Dějiny" Pa
nického dále ladu francouzských
spisku a pojednáni (Naši brutíl
ťt ši u jt sumostittitjch tub vsu
uutých do vědeckých prací (FJíeé
Ijetlits letfer U j) včetně Tnuf
tzeiovu tlíbt "Ludevíl Šlúř u ideu
neodvislusti slovenské" (vydáno
i Viti v Pitižf byla i lileiutttra
posibtjít í nás v národnostním boji
dosti silná uč se pohybovala pin
íl i tibl tttillé litttic U ItetuH UŽitVil
la se jí pitkrtMiH smělými nudě
j tni do budimeiiít h t íť váíeb
ttt pitth Slul itost Vrt utěšovali
proti útiM tinsti a Víriwltt pMMMef
inanismu kullnritim vítětvltii
s-Uilttlttl jtk je pudní i loti fltil
tf A'tU t lit 8'tiťtiMlri
A jku siurui i uštvi it skořian
eoiiAvkc p ététié hrdiiiskiitt smr
ti Jana uet odiítiskťlío n íeky rb
pánu V lotvě H Krtw-ttku trvá vši
a Karla IV mělo odt 4vu kul
ttirnini a nářiMlnttit litutě ek' tt
řttémy iit kuttiohotsky tu dekri ti to
kdy i popud Hu i 4 Jett-ny nta
nitvtlíta ptaiká db iUbttla
itt lra(p"tewks bb'gtt'e itána v
píiiu tiaio!a i ki tni tak v
Ídoíi i ) ! h r'MffttiieNi:fcť
siiuiitiiislii abajvtié i ttitt
Utegré il Frawiť projevrut íe
skilty miohii proti btiuitafdw%!í
Palice Jutí iHi#vid rJa%ka
l- ifinik v Ist f'i psu Hati-i
tlobé phá i 1'ty nabývá kou
krétního cšeiií prací naších jřá
tel
Možno koro opakovali v jiné
obměně ttloVH proř Masaryka h
dřívější přátelské styky králů
francouzských a českých měnily
se v přátelství lidu francouzského
a českého
V ňnoru zahájené přednášky na
slovanském ústavu pařížské um
versity kde přednášel prof Mm
fsaryk o paugermauismu a panslu
visum a prof JJeneá o Ceších a
Hlováeíeh j projevem sourueen
tví francouzského vědeckého
politického ttvětH A bylo li třeba
ještě po obětavé prácí pro českou
věc již vykonali učenci jako De
lii heger u j řlúkazu Vřelého eí
těuí francouzského vědeckého své
tu s námi podal jej nyní Arthur
Chervíu bývalý předsedu Společ
ností Statistické u Společnosti au
thrOnoloirícké svým dílem "Ka-
kousko a Phry zítřka" Kniha
vznikla ze série článků uveřejně
ných autorem v "Journal de la
Societě (c Statístíqile de Purís'
a pan "Chemii přiznává že úče
lem "knihy je poskytnout i důkazy
statistickými nezburvenýmí čistě
vědeckými daty pomoe spravedli
vé věci slovanských národů po
t bičovaných v říši Františka Jo
sela
Autor nepodává pouze suchou
statistiku ač i tu je sama došli
výmluvnou a pro kruhy diplomu
tické a státnické nejvýš poučnou
příručkou ku studiu problému ra
kousko-uherskebo jehož rozřeše
ním se budou musit již nyní obí
rat ale dokazuje výmluvné a se
zápalem vědeckou pravdou i smy
slem pro právo u spravedlnost
prodehnutýnii statěmi nutnost roz
tržení Rakouska a to - shodně s
politickým programem politické
ciiilrnicc eeske veileite prol na
sa rykem
Víme že do nedávná ješlé lii
kousko přes všechny své hříchy
jež za staletí navršilo proti svým
iiaroMiim i prou civiiisaei meio v
anelieké a 1'rnncouzské diplomacií
nejlepší zastance Rakousko se
svým císařem bylo pro ně menším
'eui než Německo Rakousko re
presentovalo v diplomacii Němce
Madary a Poláky bylo spojencíun
přijatelnější než Německo repre
sentované diplomaty školy líls
marckovi Maďaři se dovedli v li
ehotit Francoiiziiiii a Aii(íllčaníim
u bylí jim rytířským národem
stejně jako Poláci Rakouským
Néiiicuiii leccos prominuto - pro
llidisburky k jichž hlavě --Františku
Josefovi měli větší důvěru
než k Vilémovi Zkrátka Rakou
sko považováno za menší zlo
Teprve válka otevřela spojene
cké diplomacii oči A nyní diplo
maté jeví o ně velký zájem který
však je Rakousku daleko nepři
znivéjší než kdy před tím
A kniha jako je tato Chcrvino
va je rozčarováním ze všech těch
mylných názoru na habsburskou
říši Světu se strhuje záclona
s pravého obrazu národno! nich
poměru rakouských Najednou se
svět dočítá že Vedle necelých 10
milionu Němců je v Rakousku li
u pul milionu Velni pn- dva mi
liony Jihiislovann milionu Po
láků a n pul milionu Maioiusti
II Rllsll V I hláeh pak Že Vedl''
10 milionu Maďaru je miliony
Slováku i miliony Jihoslov aun 'J
miliony Němců 'I miliony Ruino
nu pól milionu Rusu a pni mdmuti
jiných národností A lak tlvt rit
tlOUské " I let letiV nik V " jsoll V hlst
ně v nn nšiné proti národům o
sidtiiint Néniťt tvoří ituhýeh 1 1
piin'eni ' lúikuáiHiu Mnliiií
pouhých I1 procent "I hru"! I
št u Slováci původem jedou vt lev
slovanská jsou o inabi jnictoe
slrtbší Itež Nemel u Ma'dH U Sin
Vato pak tbihiotiotdy j-iu silnejsi
tii4 jejn h protivnici lo no eko lna
Jit lsti
Xklšlka i lúikietká inonili ho
jet slovanská budila němu kým
pne i líni
Autor kapitolu o i se h kotti i
pluji tem piu ( Vskott Satittuli!
lut Pojt duátd Hbtváeb h je ty
bot né ve vé lot iilé t tJ-tlo 10 oje
Jito' lé stejní poit i' rv Jlu- lov oo
y(ti poilany ptav ne moiJ Vi(be
poprvé Kniha ty u Kuluje a kun
i i % poiadavkil autota tt i
kladl Wvké pravil MtMmnJ
ni v ui : Sjttijilil lektlb fcloteli
k)i lt íeiltl ť sjíitle ni l l ii
j ni JtkusUtiíitu tt ttatiíud Nim
til a Mí#t'"K tffhoďoint tjaijo
v titt msli který by můiu m
l yl pit bradMit m t alpikýmt
NvWl Jladary - - Mol t n l4i
ít Ht kltfUtetUt tl tutl 1 byl by
drakwí po mi pif 5y by re
nkl- prurnylové výrobky k iUUi
v lim jíhoslovítnským na hhh h
'Jaderského -Moře aniž by w mu
lo jako dříve projížděli Vídní
Mapou onoho 'koridoru' dokíi
zuje autor možno! spojení stálil
československého H jílioslovfíl
ským Knihu nazvali jtme védským
evangeliem české a slovenské svo
body Správněji měli bychom fí
ti mohla by jím být Mohla by
kdyby rošířena v tisících výtifť
cích vnikla mezí kruhy diplotmi-tU-kí
politické vědecké novinář
ské Je nyní povíniioslí národ
ních orpnísaej českých sloven
skýehu jihosloviinských aby spo
lečně zakoupily několik set a lépe
několik tisíc výtisků a rozeslaly je
po celém světě To může vykonat
v prvé řinlč v Americe naše Ná
loduí Sdružení u Slovenská IJtra
Kniha slojí pouze tří a půl fran
ku tedy asi bfi centů Měla by být
ihned zaslána všem diplomatům
všem universitám všem vážnějším
magazínům a redakcím velikých
časopisů
Tím spíše ze knihu podává vě
decké zdůraznění programu české
sloyenské u jihoslovaiiské emigra
ce politické! A to je více než do
statečným důvodem abychom kni
hu lu považovali za největší naší
zbraň kovanou v duševní dílné
nehynoucího vědeckého duchu
Francie našeho iicjvémějšího spo
jence !
(Kdo by chtěl pomoci k rozšíře
ní knihy té nť jednotlivec spo
lek neb pobočku Českého Národ
ního Sdružení nechť laskavé za-
sic svu iiris ocvck na jeiinii ei více
knih Chcvriiiovýcli ústřední kan
celáři Českého Národního Sdruže
ní :!i:!Ů VY 'JCth St„ Chíeiiro III
Každý dur bude zvlášt kvito
ván a sdéleno kinu kniha poslá
na
FrancÍ8co Villa
IJ Paso Tex„ března
Fruueiseo Viltu vinice banditu za
kterýni vypravila se uuierícká
trestná výpravu je jednou z uej
zajúiiH véjšíeh postav posledních
mexických revolucí Narodil se v
roce lsiiH v malém hornickém mé
sťeěku duji NievcH v DiiraiiKU jed
nom nejhoršícli u také iiejchud
šidí mexických států V tomto
mésteěkii znslal Villa až do svých
chlapeckých lei n po té odstěhoval
se se svou matkou a hcstraiui do
Sítu Andreas v západní části Chi
lilialiua kde se stal pasákem Ve
věku jíiioHském stal se vojákem
Praví se že v posádkovém městě
usmrtil důstojníka který oklamal
jeho sestru a následkem toho byl
nucen uchýlili se do hor kde sc
stal banditou Když v roce J!)I0
FřiineÍHcn Maděru vydal k mexi
ckému lidu manifest v kterém vy -zývjťí
jej aby povstal a svrhl Dia
ze Villa se svou tlupou banditu se
přihlásil do jeho řad Jako voják
se usvědčil Když Jlucrlu svrhl
Majerovu v ládiit'illii postavil se
do litd nepřátel nnvébo lliesieké
bo diktátoru liy v iisianovcii vuib
četo i 'ai ranovýeh vojsk svedl s
leilerály mnoho bitev v nichž ví
tézil Mezí Carraiizon a illou ule
došlo k nedohodě Villovu vojskii
postu vilu m- proti Carianzisl nm
Ale válečné štěstí poV stuleckého
V ůdce počalo opouštěli U Jio lléko-
bku porážkách opustila jej vétši
na jeho vojsku Viilu po uznání
Curriiuzovv vlády Spojenými Slá
t stal se ucM íteb in Američanu a
touto nenávisti dul se svésli k Ion
pežnétitu uiipíiilcnl Cobimbus N
M dm bremiiH
Obavy pred nepokoji tu me&i
ckém pometb
Siu AolKltio Te U-t bícťtpu
tlil DloaiIsVliie UŽ pO pIMHlťi t ull
Itoiih obavy pud pov řtániitt Cul
luoziivy i h vojsk proti íuttet o ky m
pomeliiíM městoot livlv ohlttilťtiy
po ípl avě ti tinii e in lál tU
ll rii ia i Ji tt 4 Cul ttuitiivýeli
viob ti pn 'i l m svým vojskem tbi
V tHuva tábora Povést i o ttnpuktt
J' mul i no i pnxtdkini t Joateiu
došly si tt od bodnoví IttVt It itltnt
mátoitl I ntí tltihoo Pit b i
jlmbekého ( biku ktt tý lolb :ik se
ii i id Ort 1 1 !" do t oitiltibus bode
tnu-b b O pit piit r)ii ít toč i b ii
lhittý ítlttý plltk pČhott kle
n ! to ni l' bi k iw hraně komu
tdkaí ' t It loni jf "ttriáfa I Vislou
't b' pottM
at i tt i
pluk ttihliiti t 'ttbititbit di s
ťliHý tbhlibiký pink podán
byt Alt tet Jn ift ÍittitnV t!b
Neiblb ku IbitniísVdb' Ii4b'44 %
plttwoot" lltbi kobtli t mni tt
kýl h t'jik ji pi#ii ptttt t
Oiotíl ttteilil ttafi4 ' l'tMťtiÍŇ
V ttlot trk At i o d
i-i tafc palrobiiati bod ptuto n
ttiekátá w ir tliufatt ttiilv