Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 05, 1916, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 12, Image 12
0 a-ť t"i4f 'uinn [r-Jj POKROK IřVMAHHHiíl CO vyUvi i OK km iklkVV MÍ#tJ fjflínt r í řl4 (v KJi# 'rm Ult t$ HfítáfUir lurkcM Cvíínt ohm $ H # £ ftrv i4t Km v rU uýíi la fř tit IM V t rwl Uuip'AU MIM pr# fiit MíftWNMtd r Ty4'l l řítelny Mpojeoých HfkHt VUrí 0- Mf 24 prowitu úroku vydává 1'OKftOK DN'K S LfcWÍÁ 1910 řf0 pvjut 4tj $J0 fr K4u 200 P £ t2SQ itéfM 7kikf ulíu áijUtí M pwnoti ffě titnUk puukkiutk iUuMf Otút) ftumtiUM ymkkM% {Yiyi Wom Ór)) lnthi)fuí'U pouk (liuuk VruU) tužbu v nahtrikuh 4np (JyAHUuu)UfU ví jf#UIvv4( 4J Pepi krubt lUbiíitrs oelivti fex 6o)flu b(kiO frMliol pwikoU pj4p&uf plným juíotiu f jlí mi 4 Tím w íiá uhríiúú i zv vy f'yikřirjf wíiy čilí rftolří( V ií promítni u bomiy StyU V m ÍJd ' thkuvíny phnoUi uá pllWué I" vkíáfaf ku vnif tm hh y vMU-uot hlWp w luštili Dbmúk ryuHjwi %- Uihiii j phohiuM iniuy l nu povnh k h lAArfoÚ un ktrrtkotiv pit-j mUUtn o tfiU'vk(vHt uúttlt OVLÁDNUTÍ vzduchu M kl?rk jcHř oprftvithm pí-ijímu U npithU lil vkfftd ho npofitelníUo nynlfaim w l(Jží poŤMhui tm ittrr(-Uoiv ptAU ronfwKixfiT (U-norni Dívíním #f í'((al HavíriíCM Yínnh'mton ) (' PODKOPY ČILI MINY 0 POŠTOVNÍ SPOftlTELNÉ 8P0J STÁTU Vl&íU H[oj' iic} Htifii píjímó 0 lidu pn&U)Vni Kpi'ít4řií vklafJy ku rii ykníVí ú htni (trnky u zaru- falý' jich ypln'i-hi na pofÁúíiň Kubáň iH')it v Máí ( JO i'kij ííiílže í oifsiUi ti)fitovní vkla' iioil jviií jn'ii ii kdyí uloží j di-H twb U ť ďílliini jih íořtoviíří úi udí- kt-r$ j'nf oprúvnřři pi'íjí uiíiií takoví- vklidy Vkliul vdurn hmy j'Ht iíj)li)' clnájiřn pť-d do hlídkou Hind) ph-Ub frknu yjího mu fo í'oStOVřlí ÚíťdltUÚ ÍJlljí zupo h'ť)i pronnjivut f(ikov'i vkb dy &ind výhi ol(iou k(í'r'koljv žila V kludy tmánu "íin jak ('asfo třeba vňk ftuhik um dm nmniih iÁú ví'i jicž )(K dollfirii v hkl Mi h lilílí VÍí- Ji'yí 50') ťlollíl KUřít dmAih i:n-M olvrítí pn éfovijí vklad n'i'hC jiavítíví ktc ronkolív pontu OMdow kd'ž oh dťá idw objiMiní 1'akdí vzhíc dťftj k íigtik' tiíí!Íiié by h(f ih-jmo- hlu dohtrtvíf í íif-chť poéle tm-ho zú- htfipcc který oldrží pon'i'ifí jíik M vklitd IIIÍIŽ4Í UílUHtí l'yfoví vklftdy moliou být j ote vřeny U' poNfovní ziiHilkou Toto ůítUŽitít ruMfvui nUúhy jž vcSlo priiktícký ňríuck že proMÍTdky jak uhnutí poílovni vklfid ptnif hií k rukám každé owly v Kpoj iiycti nmvvh iinoím uydím v liiístě kd't poílovií úad ímmjí o pr&vuén vklady poštovní hpoííti-K ny přijímali muí nyní otevřití Mvftj rtW olirňc-tiím hf k místnímu poítmÍMtm yú pudíi jí íiihfrukcc jak má jednali Když již úVt byl otevřen vklad míiže býtí neiiiři) buď ONobnř lieb zňníllpeeiii )ieb pe nřžní poukázkou rovněž j-ekoiuan-dovanž pakli peněžní poukázka není pf íriiriiou Poatovitf spořitelní vklady Jmou potvrzeny poAlovním dowvřdéeníiu tak zvaným eeHifjkáfcmi který zni UM jméno vkladatele a hlouží jako kvitanee Tyto eeitilikáty nejnoii prodejiiH a nemohou e píenéhtí nu jiného Když tyto eertifikáty m ztratí zniél aneb jo nřkdo ukrad ne novů w mohou za tyto ibmtatl Vkladatel hi mÍMe v kterýkoli iui víeehny peiiíe nebo ěliht jieh vyzvednout i na požádáni zároveň m úrokem který mu patří totiž na té poště kde peiikň jsou uloženy M ňie také jtoŇtoii nebo hvýut zú htupeeni vklad vyvediioutl ťroky dvou pnařiit v platí na oblino každého t rt iťikát it této po iiovid upoidelnyi úroky zaéluajl kaldúho prvního niíieť lme po vydvllui nttiřikélu a po tiply Iull roku jou pldeťiiy knidý lok dukil'1 e ptoUo v poileloi) po heehaji Ulné úniky ' neplatí lit loiitt k lilku (Haiímy ntéo Hel jeden ilolUr Um IihU k poilt kdv4 ►! jedliolli Uhí koiipl poátovtii kpoi Itelui lrk a potui( iipolllehd iliiunky kft l Jd ťflltlV hpOl ltrluj lifitrk m MU iniitřloiiiii mainkitlíii e pil JI tl jiihl lld jednoho (Udbirii IneíUi k olťVM-nl pníímidlui iu I o Ví za utarýeh dob užíváno při obležení podzemweh ehodeb aby podkopáním pevnostní zdí m ní't Idy I'odkopú nplníiýeh xtel- ným jiraehenj užíváno koieem Htolťtí V mnoho jíeh užívali Turci pří útocích í obléíiání mh iu Vidné JC8'I) Vfluban tvůrce iiiethodiekého útočení na pcvnoKtí jehož záady [udržely fémřř celé dví' htolefí platnoht dal popud r WVJ ke zřízefií wtníny míiieori) nimi konal dokladné pokuiy je jichž výsledky byly podkladem pro jeho "nauku o minách" Do ned4vna w Houdílo že min možno používali jen v peynotní válce aváak ří stoupající úéín noHtí htřelby nebylí ochotní je vy Hokoeenifi Avíak vydatné použí vání jích v bojí o J'ort Artur a o! opevněné poNtc v runko japonwk válce ukázalo že mínéní loto j"M mylné Váeobecné podkoj)eni jmenuje mc chodbu pod zemí před hrad bou nebo pevností na jejímž kou cí zařízeném pokud možná blízko pod mbttí-m kudy útoéíeí vojsko nuceno jcht projití V nejhuthín) zástupu mc klaď' náboj ze utřelné ho praehu dynamitu nbo jiné řankavíny aby výbuchem vyhodil do povct1 éánt zemí a ní í úloé niky kletí m na ní nai-hiiejí Xcjúéflné jní bývá podkop éili mí na položena pod překážkami pro ti blížení M- nepřátel jako pod zá ciími kh-re mni nepřítele na míté onom dée prodlévali V pevnoHlní válce klade podko py obhájce zejména přel daleko vystupujícími éatmi Ironty aby pUHobil proti akcím útočníkovým (jako jsou výzvřdy odstraňování překážek postup útočícího voj- sku) Náboje třaskavíu se tu kla- :Jou do chodeb podkopních které už v opeviiéiiícli jsou irovedeny a po případé w jestř ro7Řířnjí nebo lo galerií podkopových systémů z nichž zvláštními naslouchacími chodbami se vyšetřují práce kte ré podniká v přídí nepřítel Do byvatel se totiž ijnaží prokopat! se pod zemí k podkopu obráncovu protipodkopetu éili koutniminou to jest podzemní chodbou pokud možná přímo k iníitíiiu kde v pod- kopech obráncových jest íimfstéu náboj aby tento buď vybral nebo vodou zalil nebo jinak zneškodnil 'rotipodkop j-st praeí velmi ne- muidnou poněvadž ji-t ueMiiaduo stanovití místo kde leží náboje o branci) a ovsem i nebezpečnou Také se v území před opetuéní- in i kladou jednoduché podkopy (naplněné kameninu které rrau ťOUZOVÍ jmenují íoiljrade ucho ťu- Orassej ty se kladou zpravidla ve skupinách Zapáleni miny se déje elektrickým vedením % bezpečných pozorovacích stanovišť nebo jest samočinné pří t zv dotekových minách (které Xímei Jmenují Trťttminne) kde ncpfátcke voj ko jdouc tlakem kročejii zpiinohí míra itapalky nebo tímto tlakem xpAtuhl kontukt v tlektriekéiii ve deni liudktíllélll blíko II Země i n jsou miny! Joit to náboje tiankavin umUtéiié v zemi ve zdí VII skalách tu bo pod Vodou je jlrhi výbuch Iliči okolí hi zem ských Inillijeh jst 0lieejué nutilo Kalosti étoly vedouc! ke komoře kde umMéiut Jent hiIiihi iummi Štol) V pfldó kte'4 lo ul dotrtteě ne pevná nineí t t i vj l -dněny (ohrttivody) illjvitu pi Itvttlýeh podkopceh pak Vdíoi (ualnie) Mosty tum ly a jiné dub in' stv bv kter ttUuaji fhnUltl tieplltelt Vitikm ll ! áeiná áadué lU pil ktívhá ihudáiaji výklenky pln mi y ítuležíty joii polomír nálevky a polom r ex plos výbuSnA íára 'vzdálenost středu náboji od ka£ dého bodu obvodu nálevky) O byejoýoií podkopy nazýváme ty jejichž nálevka mu prúmír stejný s nejkratíi čarou odporu a pří nichž tvoři pravý úlod Velmi nabitými podkopy jsou fy ujucbž polomír nálevky jesf vétsí než nejkratáí Jíníc odporu a protilehlé polomíry xptosní tvoří tupý úhel Slabí nabití miny pak jsou fy kde polomír nálevky jest menší než nejkratíí čára odporu a zmínění dva polomíry svírují o strý úhej )eíií vítíí úlohu hrají miny ve válce námořní kde jíeh užívá k hájení pobřeží vstupu do přísta vů ústí řek atd Zakládají so o byícjní pod dostřelem pobřež nich pevností aby nepřítel je ne- mohl lovit í a ničili Materie pro hájeni mul Jsou teď pobřežní ne bo plovoucí Kladení min déje se obyčejné zvláštní kombinací aby nepřítel nemohl proníknouti sy stém jeho a nevčdíl že na tom neb onom mbttó míiže nastalí vý bď li Klíč k této kombinací má pouze velitel námořní pevností u nejvyšší dííhtojník pobřežní obra ny Nepřátelská loď nemůže pro níknoutí za obvod min neboť pří- blizi-li ni' k mini nebo vfduje-lí dokonce na ni utrpí výbuchem ji stou pohromu Kladení min jest mnohem laciní jáí než kladení pod kopů pozemních a může být i pi o vedeno snadno kdekoli J'ří tom jcAt íikí denetkrát vydalníjsí ncí néínek i výborné dělostřelby Míny mnjí trojí význam: I lodí jež na minu vjedou bv- vaji zničeny uplne lodí zdržují postup iiepííte- lú v 'J působí účinkem morálním lírn že nepřítel nevychází z obav aby nevjc] na minu nebyl vyho zen nebo potopen Podmořské miny jsou kovoví nádoby jc ke dnu mořskému pří kotveny bývají řetězy tak aby se vznášely 2 až 'l yardy pod hladi nou mořskou Vzdálenost dvou sousedních min líže řady nepře vyáuje 20 yardů a miny jsou podle zvláštní zmínčné kombinace kla deny tak aby přístav byl vílsím lodím uzavřen Dle toho jak vý buch vzniká rozeznáváme miny dotekové čili nárazní a miny po zorovaní čili tfulvanické Mina do teková jest podoby srdcovité a vy buchne samočinní pomocí zvláštní elektrické zápalky jichž má mina až pčt Narazili na ni loď nebo jiný tvrdý předmčt vychýlí se ná razem kulička takže m dotkne de sky nad ní uložené spojí se elck Irieký proud a zápalka uložená v Miehé h vlhké střelní bavlní se vznítí a způsobí výbuch Nebo se nárazem urazí tenká rourka kte rou vniká pak voda do oddílu na plněného kaliem jehož spojení s Malou uvádéjl se západní látky do explose Míny pozorovaní bývají podoby kulovilř a vznášejí se mnohem hloubíji pod Maninou než miny dotekoví Výbuch spůtobujc se z pozemní pozorováci stanice t lek- triek) ni proudem ve (divili kdy o ctne m' loď nad minou nebo blízko ul Dráty vbíhají do mapy jež 4uázorúuJe rozdíleni min a pouhé tlUkuutl knoflíku stačí uby kte rákoli mília rázeui m vzňala Za liillojuho počukí a Zit noci je po iorováuí min doti iichoadné krom toho mohou pozorovací stanice bý ti nepiíleleiu také luičcuy l'rot uliv se (!( o min koiubíiiova ných pozorovaných i dotckovýili ate tak iti''Uciiýfh ťe uioino jf po moc] laoa Vinutého koh m klad kv upeviiéiié n dně potopttl tak hluboko aby je loď pícpliila be ÍÍVadv Yi n plátel-ikt ho útoku popluti se Uuu miny se vinenon výiw a plUtitv je iue uťavh n Dtdsíitl druhem mtu jm A íu''( p!ouunl miny kteiř tn-íi picvltmi il vlaiiuth min k lor- ImhIAoi Itili OO J Jit I 4 irtťinoH 1'robjíni plavby vzduchem mol no považovat rozřešený a io jak po Íránce theoretickí tak prak ti rk í Nevadí pří tom fakt že prak fíckíniu užití se problém dosuď u hýbá — poněvadž současní znánu příčiny íí lépe řečeno píUdua e totiž pouze jedmá a její zdroj hyb ní síly tedy motor V rit čtenáře — sledující síer ú spíchy tak zvaních íditclných balonů i letadel mei-haníckýeh ale nedosti zasvícených do povahy problému letu — nutno předeslat í níkolík slov výkladu pokud možno stručného ííídítelný balon napodobuje vy on jiyoa vznasi se ve voue stejně pomocí 'balonu" naplníní bo lehčí látkou než jot voda totiž pomocí vzduchového míchýře ja ko se balon vznáší ve vzduchu na plnili jsa Jehčí látkou než je vzduch Vedle toho ryba i řidi telný balon pohybuje se íí snaží se oonyoovati ve svvcn nroste- díeh vlastní milou ryba plouřvemí řiditelný balon pracujícími vrtti- emi Lei rozdíl mezí vahou vodv a vahou vzduchu máme-lí na mysli rybí tíla a jeho vzduchový mí chýř jest nepomírní vítáí než u řiditelných balonů rozdíl mezí va hou vzduchu a vahou svítiplynu čí vodíku kterými jf-st halon p 'A tífo okolnosti vyplývá nesnáz řiditelných balonů kdežto u ryby představuje míchýř jen prostoro vý zlomek vzhledem k celému ry bímu tilu kteří jest pak v určifíií) smyslu motorem obstarávajícím pohyb ve vodí ~~ u řiditelního ba lonu jest tento "míchýř" k síle moloríekí v poměru naprosto ne výhodním Kyba která by mohla představovali dnešní řiditelní ba lony jakožto jllustrací jíejj nesuá zí i M'hopuostí pohybových vlekla by s sebou ve vodí při vlastní váze dvou a půl liber — dcsítílitro ý míchýř naplněný dchíli litry vody nevalní zředění lihem ab plula dle zásady "lehej" vody" A jeátí i v lom případě by bvla iioti řiditelnému balonu v jisté vyhodí až je ja-no že by mohla s jakž takž pohybovali jen v klidné ii mírně tekoucí vode A k tomu okolnost že voda při sví hutnosti je schopna mnohem vífsí rychlosti než řídký vzduch byla by pro la kovou rybu mnohem menším ne bezpeííiii než druhdy rychlé vzdu choví proudy pro řiditelný balon který v tom smyslu zůstane vždy hříčkou vítru ' Zda nejlépe otázku ovládnutí vzduchu řeší sama příroda Živo čichoví lítající vznáší se bez vý jimky nikoli dle zásady "lehčí vzduchu" nýbrž dle zásady "fčž íí vzduchu" pouza svou vlastní si loti motorickou totiž prací svvch křídel Methody aviatiků opírají se Mej ní o tento základ Ale stavitelé c tadel po vzoru ptačích těl již před daletími mí roskotávali na ok Ino ti že síla lidských svalu na tuto úlohu nestačí a ani umělé zdroje síly do nedávných let nemohly podepříti tuto snahu poněvadž by ly příliš tížké vzhledem k své vý konnosti Teprve aiitobohilisni byl příčinou že vynálezci praco vali na sestavení motorů o malé váze s velikou výkonností Jedno tliví továrny podnikaly hotoví zá- v ody v tito přičiní a je logické že výsledků tíchto návodů zmocnila w v zápřtí aviutiku Dosavade dosaženo toho že n benzinových motorů připadá jedna koúská síla na dva kilogramy váhy stroje aí tento poiuřr je jeslí v určitých piipadech stlačován Tak známý aviatik Farnau užívá mo toru jenž při viz 1-'U liber má W lil' Ovsem že tyto závody to váren ve stabí lehkých motorů um jí své čertovo kopýtko i monoit řlistýťh poruelu leč tlto inožoiist odstraiiíti učinili imeuýíí práví Ittk důleidviii poíiulavkeiu svýc 1- IL I !!! 11 ' i sc V dnešních letadel jwu kídla nehybná — eheeme JÍ jíž mluvití křídlech Jejich pohyb zastává vrtule h letadlo se vznáSÍ práví ta do výe jakp dífuký drak Jehož na kloněnou plochu Vede do vzdil chu část síly běžícího chlaja c V uvážení váeho toho jeví nám nyní problém letu jako pro blém z přemíry jednoduchý lze chápali že zde systémy rúz ných letadel pranic neznamenaj pokud se týče umístíní ploch Ica dla Jednoploňník ímonoplán) dvojplosuík (biplan) frojplošník (tnplan) toť nejsou než variaci na jeijmi zaklauui a jctjnoilucnou myňlenku a tedy Jiříčky vynálezů aviatiků Hlavní vící jest a zůstane motor Jeho práce a výkonnost a nad to vfie ji-ho bezpečnost a spolehlivost Jiného ohledu dnes není! Až bude postaven motor ať jíž leiizínový ať elektrický či jiný ale motor na níjž bude možno s naprostou bezpečností spolchnou- ti aby se mezi praeí nezavaříl n porouchal čí vůbec z jakékoliv příčiny nevypovídíl službu — pak nastane lidstvu den kdy otázka o vládnutí vzduchu přestane býtí otázkou ' Totom acroplaiiy zbrázdí vzduch křížem krážem A jeslí snad otázka pokud si týče ryehlohti Je zde vážná okolnost Dyli jsme zvyklí stále poěílali s balony Než se halon vznesl bylo nutno počkat i s jeho krychlovým obsahcni sju'jjíží s vahou osob Hucasinenycii pri plavné a s po dobní blízkými okolnostmi I pou hých několik liber často hrálo oli Letadla mechanická přešla klid ní tuto otázku Aviatik létni iii příklad v Kcmcší půl hodiny po tom přistal vzal na seilaillo ve- Archiv skrývá v sobí mnoho bi dle Hfhe miie li vlelěl steiné ii ' 1 1 ťl „! I I 1 1 ' provádíl svůj pokus před zraky jsou vyzvednul v' to jest mnoho obecenstva jako před chvílí sám j rukopisů které jeátí nejsou pro- tímtéž strojem a tímže molo- j lilčdnuly a prozkoumány I 'potře- eni IVed tím případem nčkdejí J tu[ j(H dovoleno osobám zduehoplaveeké zkušeiomti jaksi t pnluíží nijaký vážný úmysl u-tupují Výpočty uložené na studijní a sice dobv' která' jem) 'asi ředeíi let od nynější vzdálena pro sebe Jíž ten íajúpiný titul "frtjný" Udí jsini nMiyiid $i pod lim myslet níco fji jemného hrůzu vzbuzujícího z čeho iííf bí zcú a hrůza Muoliý si pomysli un jakýsi deiili starího kláálera a flu ítýmí zdímí a zamřížovanými kínky Ale není fomu fak 1 taj ní archívy touží po svítíc v do slovním i obrazním smyslu a tak bude j tajný archiv hodit se mezí ostatní budovy kteří v prví adí žádají svitlo Okolí v kterém se jeití dosud pochmurnější než v sluncí se lajný archív nalízá ovsem jest koupající DahJem Ve staří Části Berlína mezí Klosfersfrussn a Ny ví Fríedríchhtrass-e na Částí býva- yeh marklirabskych pozemků zve- dají se jednoduché prosté ne ozdobné ►tavby bez jakéhokoliv ornamentu které tvoří domov nr- í i vu Hlavní budova jejíž ne- obyčejné vyaoká a široká oknu vzbuzují pozornost jent mohutná kííú z jejíž zevnějšku nedá se soudit! na obsah Bylo to kdysi museum sochaře Kaucha ale nyní jest to ohromné skladišti listin kteiémii se málo který archiv na svití vyrovná V tajném archivu velmi pečliví lovanč listiny sáhají až do 1 I století Všechny státní smJouvv 'yjednávání míru celá diplomati ku pince a jiné doklady dějinné- 10 významu zde jsou uloženy Kromí toho jest tam spousta vseli- ých pozoi uhodných dobu i lidí líčících vící Tak iiiiiohv rozkaz 'elikčho Friedrichu plný vtipu ironie nebo posměchu možno fant nalézli Také děkovné přípisy které vydával Friedrich Wilhelm první když mu poddaní neb slech ei přinášeli koroptve bažanty uky šunky lososy husy u jiné lakové lahůdky se zde nacházeli motorů Jaku jejh h uUkou Ahti a nejlepšim motorem je pak ten ktc lý" oba ty tu kardinální piúudavky lučuj Kterak sílu motoru u acropbtuu Uplatnili lo jest jii 4'iítostl ji íOU a V ťásadí dát liu ItuliSeiiiiil Je #iijo4vo — h Irpive bmlou iuot tloAtalrUé íajuU Caenl tuto kolnost ze takí ide Uit v od- zkušenostech s halony u letadel nieehiiiii kýeh pozbývají svého vý zmírnil Praxe předstihuje tiieorii a je pouze jisto že při novém n-še ní otázky "vzduehoplavby ' nasta ly jiné okolností jez jsou nota be H řešení problému na prospěch Na tom základe možno jíž nyní bezpečné říci Že vzduch předšla vuje novou říši poměrů kde na stanou nové poznatky a zkušeno stí — Jeden theoretik aviatiky tuším TÍMiiidjer popsal již přibližní typ b' tadel a padesát let Míní že je jíeh Hiiosné plochy (křídla) budou celkem nepatrných rozměrů bé letadla budou se pohybovali rych lostí na UMO míl v hodiní i více li sté ucpřest leluje Uvažme jen že prví automobily jež toho jména opravdu zasluhovaly míly výkon nost od desíti do iivaceti nlil v ho diní I iies po dvacíti lelech mají ňeileí-ái osmdesát sto -to dvacet ! í i'o tich zkušenostech h autoiin bilismem in ní možno jioi hybovati o htejnéui aspoú lámáni rekordů ve vzduchu ncmužeiiie-li jíž uše třili v tempo ještS rychlejší když žijeme v století dvaeatím které snad nazváno bude historiky bu doucností stoletím ztřeštěným TAJNÝ STÁTNÍ ARCHIV NĚMECKÝ Nedaleko Deťlína nachází se pří vítivá osada Dahh iu která jest sídlem různých institutů věde ckých které svým rázem spiše ho dl se pro venkov nebo kteří nut ná nepotřebuji Vilkgliiísta lest tam botanická Kahridn institut pro řysologii rostli4! ' pokusná a (láriil stanice c[itíký biologi cký institut pru eiiiídéUtvj o les llietvii tli iuslitut ♦ IřemédiM stvlj dále iitsttttit pro fysikátu! rhťtitii tdektioi heitiií a epe jmen tábii ihelupii buktcl iolotrké od ibleiií Uaiského jÉtliiivotniho ú slnVa emký Únlav pfo vodtd hv uit im atrmiomieký výpočtový in stitut král útiv pru ukosiimí hmot Kmíne toho litá Daldem t i l-l lÉllti%illll lltítkl-litlk lil i tiillht národě a kou má „A I v t do ního I"-1' iUMi M'" !' M'""v4ul l'ro pouilí mladších listin jest nul no dovoh-ní pruského předse dy ministerstva ale osud ho ješti nikdo nedodal Dokonce jednou německý historik dř ' Syhel po třeboval nějaký mladší dokument ale nedostal ho což tehdy vzbudilo trapnou vědeckou seiisaei Jsou v archivu pěstovány také ohledy na nynější ještě žijící osoby dvůr atd I tajný archív má tedy sví tajností které nesmí přijít na své tlo byť by se z temných čtvrtí stě hoval do těch liejsvětlejšíeli NOVÝ DRUH LODÍ Anglický zpravodaj Ihirtlett takto líčí nový druh loďstva u Darilaiiel Jednoho dne v červen ei ihjevily se ve St řcilijzciuuím moři lodě jakých svít dosud uevi děl: Dyly to Jodéf NíkolivJ--' ní loď bvla jaká jříÍAtsWi-fiáifodii se dvčiia díljff''Druliá loď objevi la se vu-íJťavu KcfaloNskíni Ne moŽAvííncj e tam přijela parou spíso se kolébala sem tam jako pře krmená husa Nikdo nedovedl íí cí zdali přijela prídou svrškem' zádí Dle lidského soudu zdála sn kulatou u vysoké ploché palu bi byla jen obrovská viž se dvřuiu nestvůriiýnii díly Tato nestvůru kolébala se sem tam přístavem Ti síce očí se na ní dívaly Nestvůra Zakotvila a nastala nová setisace Její mužstvo vb zlo do vodv a pro cházelo se kolem lodě jak se zdá i( šlapajíc vodu !'od Vodní hla dinou byly totiž boky této lodí nsi ! stop a bvly zakrouceny zase dovnitř takže povstal jakýsi p JentllŽe zaMÍhue torpédo tento chol ploduje ve hpouste hmoty neznámého původu uuiz by puško-' díl loď V túhto nestvůrách vidi nuiHhký zpravodiij vábenou "loď budou itiislí" 'l Uo lodí juni vel mi pitívtolié tl-Ao je líillli ale liiclají c svýrh dél tií ťtvili tuny kovu n i vídáh-iioít I V aovtii kýeh mil Ni j-ot Iu vUsliie ani lodí pue plošiny pm dí la Vtvkoiinly Kutiiortt mm) i h thv k ni se Vlídni lil lití io tm t ttUti kiiiuei Kf fi iirh iiovuhii Iiululiid iul : i i l li' ' i i " ueoM ne pnpui -in m isoluj i i j 1lM hoeii Mimin ilMvIm a po bývá sM řasto lobenpi énu i loď lil m iln h licliit ht lllntiliU littllive i iLt m lí t-IA I 'l i - I i 1 i i t ' - : i i " v " [m'h nim ohi iiaioj" m t m jit jk iimit it jasu ovvaji iilje % % i i IIÍ li : 1 - I I vii „ v pivtiií pni mc i li piMimii kle -hhíi Mile ♦ utility h Mloé pluji aitn kluilahl iMfU tyuiílilll ettyjiv liU bjll Vvbo#e do povihi V m-Ul i-bepeviií pio piÍMuV j tli' b vast kUbt n rvjřlstruauý pauoU ínul pvUi pí k tuNoďtvu k jeju Imm luU jn h U tl íhoili S}UÍU Vclkílio tVlaiJpieiiesiij koncem h ta VHt tjuv j ' tí Asquith ílovl se jo i lisla tiá!e ktelý jlí pu lodi státni archiv Ke sUvbint budov ído luole Miřdeťemiiiho ťosbín tl lý po it mláxtí koiistruovanvi li H)4 knpřutý loOil Joiiluv rt ťpOMl1 ií't pu-l-itit ílirtliieliá liřjdokoiuibjíif doMidlpio licitováni lilili plo úiednikv #(mu pi 101 nu l 11 l ploutvi pm návMtévmky iiv„teb se Uu v „„ „„: odlil šlwub - Vltlile la !t l-ied lodtívuiiu #iti'lH lu prtliiiv mi liiicnaioi i v lajo alchiv sdjttd podiva iike I „ hpulu si mluvou MW!lHt vý iiomlo podved M I"1' ' W M J" kttl"-- ' lilýdi p!m It v I Vrtl i fckiilriWi b Ulatlii Hillil jo školo ielnvu '" tv J-bunt neJťajMlol ♦nťiMt ptáka pták kbtý je tiil piibtiuvmi Vftuhv litr bou po jjl'h pu kiapmi v dosavadn jw i jti4 AU té j id j t i ríímtad