Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 29, 1915)
Strana 13 POKilOK DN'15 20 PJW8IVCK 1Í15 POKROK PUtíUSHÍWG CO IkhuyUff (JrltS pr Ctlai okM Kfb t WÍJ Kas pra sttt f aa m r CVísr Jupida la pre atát ItH V tit J'Stll UiMHlif( MiBB frr tit MínniKta v Tyo1ll i D pre státy Muttk t Kartfc Usktrta FfadpUtiii: Ťto pjoé 0tát $1410 I7 Kaaala 200 I Krropy Í2J50 totué Zitílkf ptmifM HUt M pomnít p# ínkh pouk&Mk ( li outy Ordara) i pninleh poukÚMk (£iprM Mom Ořdtď) ki4kov&íeb ponkáMk (Bnk Prtft) obo r rjfítroBfai dopiM Oxoamot U tvé pfMUhorásí ttUj DofUj c krulĎ Uo4řitr oebctbJ víJdíoi Muí'bti lioíní pn4 z omyitu nikoho oobni poikMiti podnpáo plným Jinéoffl f jli ni btl ▼ r'lakei uUjono nbo dopl Vánoce Vúnoco jsou yiu a opttiě při náífjí nám pow-lxtví Jánky míru u ior( vulc J'olovíné wvřta to to jwwlntví zriarrif'iiíití biwie krva vou ironií Vknoťd naleznou K vrojMí promínř-iiou v obrovité jat ky Mil liony iiufii nalézají na válečných 'frontách a kultura a vřda Kvojy nalxá m ve služ bách války v ničení v takovím měřítku jak yhA tím nikdy m poznal vt't íjltáříí hhiHatelt! mí ru a pokoj( byly převráceny a Htánky bohoslužebné promínřny v ruiny dežtí-m kulí Míhto do bré vul zavládla npnáviwt uiillío nu proti míllíonům lidí v kraji nách od Baltiku k Středozemnímu moří a od úrodných údolí Fran cie k trtepíin Kuxka Lidství zno vu j"'Ht tu taženo na Kalvárii "1'okoj Tin zemi v't lidem do bré vůle!" Jak púwbíti bude to to heIo vánočních dnů na obyva tďf juhtow'íi:Ji krajin Belgie J'olka a Srbska? Jak pfíHobítí bude v jiných zemích kde ženy a dítky v tíhíeích a tíhících domovň chvějí nu obavami o životy mvých otců a manželů nalézajících m na bojišti? Dolefct bude nalézati ae v hrdeích míllíonft lidí o těchto fclav ných dnech vánočních místo ra doBtí jež jindy do nich byla zvá na Vánoce budou v Evropě váť Icy Minutka ft Žalu poněvadž v těchto dnech více než jindy bude vzpomínáno těch které povinnost odvolala % pokojných domovů a přidržela je více jak rok r nebo utinných krajinách putofcných krokem války Téměř před dvěma tiaíci lety přililo z Palestiny poselství míru a dobré vůle Tííálo do avěta kte lý otřásán byl nepřetržitými bo ji 1'říšlo aby povědělo že zá kladní podmínkou spokojeného a klidného života je lánka ku vSem lidem mír a pokoj Poselství to to přineslo novou naději v lepil budoucnost lidstva Lidstvo pů kobením tohoto poselství stávalo se hpiíiu Války staly se řidéími zjevy Před několika roky mělo se za to ž" všeobecný mír a od {brojení je v dohledu a lile Jitice váleěné s rozzuřily a dnen pólo vína Evropy j zbroeena krví Uiitbarství a násilí vSudc triům íuje llude válka tato poslední anebo následována !ud jinými? J5utane poseKtvI míru lásky pokoje a do llé vůle neoslyienti ježté V násle ilujíeích stoletích? Hude prožívatl lidstvo nové utrpěni podobné dne#nímuJ Na tyto otázky Uw těl ko poskytnoutl olověf Omn iiúet méfclcn st rušného vražděni Iti řvu phkýi h bojistíelj itepnuějlú doposud lidstvo o xhyteěunttl mr háni draltocrinioii lidkou kut vViiávít národa k naroila neo ihbU naopak stsU so hthtnn vil ky jjt-iti 6 tááuivějsi Kniuhté váuoett budou mitl tt nás doma ví stsré vlasti Jak mnoho uidtíéi k Ueh dobrých mi liéik irk'('b írtpUre jak mno ho mnnik Kstrm ldí jak nuiohn !itrk si poíaltije t' sUomku VÍ nMni! !udoi schaiftí jitu (titeo V( tHdlilé hoU whUbcí 'Uí pni7kii lu jim v fA cli v lil! 1'iiblrd % prt'dtté luiitit kd dMl ntťtt iKíHléel pro Imdl kK itti k V j'jí h duiíelt Nř bude (o Mdxoiiié náUdy vánoční jiko V jitiýih lr!cll HoiUltk h sribud# 114 VlH lál Itillti bude Ui hlia lid' Jut V tévfc to dnb rmí# vayiiuuVy zalétatí budou tam do daleka do vlasti unii krásný tam x vodami a ho rami kter4 tolik trpí poněvadž o sudy stavily jí do rámce mo narchie která zlovolně bez jaké koliv potřeby vyvolala tuto Ur tu tam válku Hpojcné htáty jsou jedinou vel kou mocností na světě klr& nt poilílí m a válce Americký ná rod j jediným velkým národem který bude moci krásné avátky vánoéní strávítí v pjkojí a míru Hvátky vánoěul jsou dobou kdy měli bychom myslttí trochu méně na aebe a více na jiné Američtí Cechové y této slavné chvílí vá noční měli by vzpomenout! na drahou trpící vlast a pamato vali vánočním dárkem pro fond českého Národního Sdružení lí cujícího pro lepíí budoucnost če ského národa Nebudeme moci se státi tvůrci svého vlastního štěstí a apokojenosti dokud nebudeme národem samostatným a neodvi- ídým Naíe všechny snahy musí vésti k tomu aby toho cíle pro který dovedli naíi předkové kr váeeti bylo dosaženo Žádá se na nás pranepatrná oběť Nežádají se naíe životy nežádají e na elistence Žádá m jenom peníz na prácí dobrou národu prospěš nou Kdo oslyíí této prosby mat ky trpící a v jařmu lupíeí? Kdo ti- zavře své srdce k slzám millionů? Kéž by příští Vánoce zastaly vlast naSi drahou jako svobod nou Kéž o příštích Vánocích vzpomínáno bylo by v Cechách na přítomné hrůzy válečné jako na dobu která musela přijíti aby ná rodu dostalo se spravedlnosti a postavení čestného mezi ostatní mi evropskými národy které po právu mu patří NOVÝ SVÍT Dlouho před tím než obzor spí cího kraje přiblíží se k záření pa prsků slunečních zuburvuje pruh nebe'1 nad obzorem nádech světla dlouho před tím než jaro k nám zavítá doopravdy předcházejí j příznaky a poslové dlouho před tím ricž objeven byl Nový svět tušení jeho naplňovalo mnohé my slí a existence Ameriky z daleka dotýkala se duší lidí patnáctého věku Podobně dávno před tím neŽ plné světlo poznání osvítilo ducha lidského a než srdce lidské bylo schopno pocítiti a zachvčti ví blahostí "příštího jara" při cházeli jeho hlasatelé a poslové ivěstujíce příští nového řádu pří ští nového duchovního světa Čím hlouběji od nás do minulo sti tlm spořeji jeví e nám hlasa telé ti ale za to vystupují tíui mo hutněji Círa blíže k nám tím ví ce jích vystupuje a tím méně zda jí se nám tak výmineční jako ti dávnověcí Zvláště však náš věk jest proniknut hlasy nového po znání že to samo o sobé může bý tí i svědectvím blížícího m: obra tu i zároveň zárukou že součaa ní mysli nezůstanou netknuty to líkerými hlasy jež na ně působí Mám-li stručně vyslovíti v čem záleží ten obrat co jest podstatou toho nového světa a smyslem no vého řádu řekl bych takto : Až posud platilo a také platí za mravué to co vyjadřují pojmy : ipravedluost láska k bližnímu obětavost — příkazy a ctnosti jež mají na zřeteli naíe bližní jedno tlivce ostatní povinnosti člověka k lidem ostatním Od véků nej starších vždy lidem vštěpovány byly výchovou státem i nábožen stvím příkazy mravnosti tohoto druhu Pro bližního pro obce pro vlast pro stát pro lidstvo o hětuj no a pracuj a bude! etuout ýl Vedla tohoto mravního směru panujícího a většinou uzákoněné ho hláslval směr druhý 7 j ěátkn jen apofe a jn některými jednotlivci Nedoeháel žíre sUť elw a byl 1 pronásledován okři kován a lapiuován Píeoe však vidy měl jako ivláštnl struna po celé dlouhé gesti lidstva AI !)' it( ivláitň od druhé pulovU-u mi ttulého století sesihtje se ivuk je ho struna kdysi jediná stitá u wtuauéuiia unuihs atm nikdy dá se i tvuk souťiiřtií jest tak tuoe Iýi í plrhluiuja ivuky uUtl l i al)ití jttiout jej A Ira hlaa J pravh nikoli $ etnost dosavadní uin( itiitiii Milovat) Idiitiíbo nen dokottabiktl u j ale tuk lti bV k iMité k é U( ni e UnUncí k SM'uii liluíiiíit Jito tu tťotat v nitru svťm n ta tsí jut dokinaltl Neo t)ej)Ui fcl4wU VVkoéi 14 h iívot jk)ii uký Hň vysM fclávou jeat kdyí al kaidý du u- ložlí in nřeo vykooáá a něčeho # csiřekneá abys tak stále sílil v dokonalosti Práví tuk jako není šfaati-ři ten koho jednou v životě potká liíeo neobyčejného radost ného ale tea kdo každou minutu dovede žiti tak Jako by v tuto jedinou minutu shrnut byl vše then jeho Život j práví tak doko nalý jest ten kdo Jest dokonalý každou minutu To jest tedy teti nový mravní svět který se blíží a od něhož lze čtkati obrození fdověka a nové jaro lidstva Ne tedy obraceli e na venek snažením svým po zdokonalení ale obraceti se do aebe do avého nitra Každý v sobě tuší a eitl schopnost dospětí nejvyšší doko nalosti Třeba jiti za tím tušením třeba se učit jemu rozumčti a je chápat) třeba na vy kati abychom je slyšeli Ne všechen zřetel vie chnu horlivost a všechnu píli vy nakládatí na' to abychom přesvěd čovali obraceli a získávali lidi ji né pro svojí myšlenku a pro před kevzetí ale předem věnovali zře tel píli j horlivost na to abychom sebe poznávali abychom sebe pře svědčovali získávali a obraceli a bychom vlastní svůj vývoj vedli abychom sami všechno své jsouc no i nepatrností všedního života [ozářili eírasi vznešeným a veli kým Posud jit r nitru našem tem nr jiejasno chaos Jako když 4 vrchu hledíme do údolí které naplňují mlhy večerní A většina lidí posud tkví v takových mlhách i tápají v nich jako se zavázaný ma očima Ale jsou také lidé iest jích mnoho a přibývá jích íiehž usilovnou snahou jest mít t jasno v sobě Není to lehko a ne ní to darem který někomu spad ne jen tak do klína Jest to ovo- cem vytrvalého vnitřního úsilí j Hned Jakmile odejel z Konopi ště aby zakryl svou prácí nechal po světě rozhlásit! Jakoby svazku Německa a Kakouskm hrozilo rozpuknuti Noviny tehdy psaly že hluboce byl tiražen vídeňský cí sař poněvadž ho iíruorovídí "Nc smí prý Vilém nikdy více překrO' řiti prali hradu vídeňského" Jak upřímně to bylo mínéno přesvěd čil oioia -každý v poslední dny července v roce JÍI14 Jíž před válkou věděli povolaní činitelé žc nebude válka nynější zkouškou jen pro vojsko ale také zkouškou hmotných mravních í duševních sil národů a mnozí vy nikajících mužové politicky vzdě laní volali žc nesmí býtí válka vypovězena bez vážné příčiny ne boť bude válka inítt ohromné dů sledky hospodářské vedle všech jiných s vájkou vždy jdoucích Strany bojující vždy se snaží aby se dostaly k určitému cíli jak jen možno nejdříve a bez obětí a v té době naprosto zaniká jakýkoliv zájem a ohledy hospodářské ty u- stupují ba stávají mnohdy v pro tivě se zájmy válečnými Vítěz ství ovšem jest částečnou vzpru hou pro hospodářský vývoj ale tozhodně postup klidný je ho spodářskému vývoji nevyrovná- tělně prospěšnější Již před válkou počítali Raku šané i Němci že budou musit vésti válku hned jakmile vypukne na dvě fronty a tehdy se připravo vali k docílení nadvlády nad A drií A přece nevěděli Kakuíané ani Němci jak se konečně rozhod ne Itálie a za druhé jak obstojí o hromné moderní ale dosud nikdy neosvědčené válečné lodi V Rakousku počítali žc by mu seli povolnti pod pa[Kry 2M0000 mužů což by stálo denně více než 17 millionů korun ač se těšili že stačí jen 2 mil mužů a výdajů jen 12 mil denně což by činilo M0 In RADUJME SE! VESELME SE! ŠŤASTNÍ NOVÍ ROK celé čtenářské rodině POKROKU z upřímného srdce pfije VYDAVATELSTVO A REDAKCE I —1 „IUJ1— UJOJWM JtU jest to výtěžkem neustálé práce vedené přesvědčením že jo nut ná To jest tedy ten nový svět : o braecti zrak a mysl do svého ni tra uvědomovali si duchovní svo je anažení poznávali cesty a pro středky ke vzestupu k vlastnímu sebezdokonalení A vskutku na tom záleží i spra vitt se dříve sám se sebou než se obrátíme k ostatním Kdo pod stupuje větší zápaa o boj než ten kdo {xxlstupuje zápaa sám a Se bouf Kdo může znáti svět lépe nel ten kdo poznal sebe} Každá dokonalost na tomto světů sepjata j a jistou nedokonalosti jako každé světlo vrhá svůj atín Kdo jen zevních úspěchů hledá snadno zpychá přeceňuje ae ne tprávuš rent aebe i lidi ostatní Kdo však poznal dokonale sebe nauč! so skromnost j a pokoře A jen ten má rovnováhu v sobi a mlr a klid v nitru nesklám aebe a jiné nesměni se vnějšími pod něty osudu rftJPRAVY RAKOUIKA DO VAtXY Prrd vypukuutim hrozného v Ječného lápaau píiprMvaly e všechny tnoentl horečně k vál V uovináfh stále aule juit četli rume nápady toho neb ono ho stÁtiuka ale p(r jtti nikdo tlHttkil h' Váttéit4 hliCH tak 14 Idf a tuk bift st ro4iil i J tu Jt i f Urft Vilém o své IMwhdid návštiké V KuuopiaU Vjjediisval areUMlon Ktatlti sketu dtf tnu to bylo k vy potdt Úlky á 0trfbí mil měsíčně K tomu však jest nutno přičísti ještě 20(M) mužů námořnictva což by vyžadovalo náklad nových 210IXX) K denně čili 72X)0()0 K měsíčné Před válkou se tohoto výpočtu v Hakousku hrozně zalekli zvlá ště když vzpomněli na výdaje ve dlejšl a ztráty které vzniknou odvoláním mužstva od jich ivo lání Po roce 1917 měla mírová ar máda rakoiiMká čltati -HtOOK mu žů Stav morový před válkou' byl 085% obyvatelstva ale tile nového brauného zákona inčl stoupnouti na 101% (Francie 181 proe Itusko 1U2 proč Ně mecko ltHi proe a Itálie 0U7 poc) Ul uvedeuého státy sjo jenecké byly by mnohem lépe při praveny nežli llakousko Hlavním však bylo i byly také mnohem épe penřinii aabežpečeny nežli lUkousko Před válkou stálo ve xbtaní 1 milltAiiy muiů ale válka tile vý pmMu před válkou měla Jich áá duti UiXMVmmi Ze stanoviska lidskosti vlátly neičítalv o to jim nešlo ale le kaly se peiiři i l)t jn liakoti iko v rrte p)M tHttíehota!ii im atmádíi v míru — 7iYHJft) K N ojciiský roťpočřt trojsjHjlku te dy lUkouska Niitiťtka a Itálie v lie rokli éintl :i:'lt luilhonU koum &M'jeuký ropoťtt tij dolunly vibil 1 1 mil koř řtU v táty v řoee P'1 lt iMiltid ko- JiHltllélH 'Urt bjtil VJuliiHl tlj- llk"'iii a tt oj IuIh Ion tt HuHiii d H4 vojko — v udru Kdí pti I Cťiva k tevtu tak ottitul 9 vropské atáty Jzo říci že rok před uilkou stál Kvropu aby udržela tnír — Yltmimm) K a řekne- me-lí y 4 míllíony mrižň kteří byli vzati od práce bylí by vyde lalí 4 millíordy což není níkte- lak přehnáno zaplatily evropské státy v roce 1915 JO míllíard Ko um k ČemuŽ Ještí sluší přičísli 4% úrok llakousko však také za poslední tři roky před válkou učinilo 523 míllionft dluhAa bylojížpřed fi nančním rozvrátí m a peněžuíci je ho sami řekli že by válka hospo dářský život rozvrátila a říše že by otřesům válečným po stránce hospodářské neodolala V létech 1W3 až 1913 vydala říše llakousko-llherská jen na ar mádii bez zeměbrany 5233 mil K Na zeměbranti vydáno nejméně 1 W)0 millionů Kdo si dovede představit! tuto ohromnou sumu 7 Kdo chtěl by peníze ony ve stří bře dopravíti drahou potřeboval by k tomu 32Ú0 železničních vozů kdyby v každém bylo 100 metri ckých centů stříbrných korun (22500 liber) pyl by to vlak dlouhý asi 11 mil Abychom vlak ten obešli potřebovali bychom k tomu čtyři hodiny času VziHmeneme-li si kolik druh by se za obnoa ten mohlo posta- viti kolik řečišť upravit kolik půdy zvodnit nebo země odvod nit nebo sirotčinců nemocnic a [xxl ústavů postavit pak nás jí má hrůza nad nešťastnou politi kou Jíakouska— volali čelní mu žové nejen čeští ale i maďarští Jaký by mohl býti blahobyt A to bylo vše málo neboť na jaro 1ÍJ14 chystali poplatnietu rakou- f-kému páni generálové nové da ně A dle 8 14 vypůjčili se když ííšhká rada nebyla ochotna povo lili Povolili si vyšší počet bran ců povolili si na jaře ]í)14 375 mil koun bez souhlasu lidu Z tohoto obnosu bylo použilo 227í3H(X)( jako náhrada za mo- bilisaci balkánskou v roce J!)13 52m il na doplnění výzboje bV mil na mimořádné výdujc vojen ské a 30 mil na stavbu vojenských drah v Itosuě a Hercegovině Odstavili potřeby lidu Provedení půjčky samo již po hltilo 7'j mil Obnos ten připadl kapitalistům kteří půjčku státu učinili Půjčka musí býti spla cena během 15 let Z toho berou na úrocích ročně 10875(XX) K te dy za 15 roků 253120000 K Do stanou za tu dobu místo půjče ných 367500000 K — 028125 000 K Tedy o 200625000 K ví ce A to všechno musí zaplatit lid na nějž však připadne zapla titi všechny závazky státu pro hra je-li nebo i když po vítězství nedosáhne příznivých podmínek Stát rakouský mohl peníz ten získati zvýšenými daněmi ale ka pitalisti kteří by uevydélati a kteří vlastně stát mají v moci ncsvolili Rozumějte tedy proč stát se vrhá v šílenou dobrodruž nou válku Nejen aby se pomstil ale aby získal někoho kdo by mu hozué břemeno s šije sňal Našcl-li pravou cestu uvidíme až skončí nynější válka Ovšem že i jiné státy zbrojily o překot ale jak jsme již po dotkli jsou státy ony mnohem léjrt? j'iiěŽuS postaveny a lépe ta ké spravovány Francie samo nedlouho před válkou povolila 2 milliardy na vydáni vojenská a námořní Ani Kusko a Anglie nezůstaly pozadu a na Hulkáné se rovněž nešetřilo — tam se seskupilo Hrbsko H f{i ekeui a Itumunskem a ostři sv)'eh uhraní namířili na trojspolek -— !nea Hrbsko je zkrušeno uedíme (tničeuo a fteeko tt llumunskeiu váhají čekajíce asi kdo jim vlee podá Ostatní státy v trospolku se tu lily rovněl kladly tm bedra svých poplatníků nemnlrué pojadavky A před samotnou válkou psaly rakouské noviny i "Pěkné to vyhlídky do budoucna! A tieul jisto neplinášl li rakouské oby vateUtvo téiké tyto občti pro jt ué V některých ruských časopi sech se ptetrasi otáíka utvuM-iii nového velmtHTtiského svaiu SI tneeka Kusk a KraÍe který by tl roiebtal naši Bumarehii Ně ký rtř prý by ptott tomu nie iiemél Vétlute tomu úplné i b%v Vdi'i tuho bjl M-hopetl NtjUpe t" u kitU jednání u vstupu 1 1 a H do wlkv TrWy toIoUě hl 1 talátit fast ktvimi Irtdali Ul i a tuuěá by dl í Heduuhrady l!u aunům A Že )y Vilém zadarmo posílal avé Němce pomáhat Kakousku lomili přeco iifbude nikdo věříf ťhiiť na fíakousko má kde kdo Znají všichni že se dlouho udrže li nedá rozvrat hospodářský i ná todnostní tomu stejně nedovolí O tom pak Žc válka vypukne a že ji sami Němci a llakušauy bez Italío vypovědí avědčí zprá va z 10 května 1014 která oiia movala že náčelník rakouského generálního štábu měl v týž den několika hodinovou poradu a ná čelníkem generálního Štábu ně meckého štábu ffen Mollkem a h se — dle berlínských listů — ladili o zmčnž'sítunee která byla ihned podporována rozsáhlými vo jenskými opatřeními Němci chtěli válku a nastrčili hloupou Vídeň kterou do války nutili celá léta aby učinila počátek CO STOJÍ JEDEN VOJÁK Časopis The New York Evcning Post přinesl nedávno tabulku mnoholi který stát platí ročně na jednoho vojína Dle jeho výpočtu stojí ročně v itakousku ifsl3 v' Itálii #24 v Ja ponsku #33 ve Francií #42 v Německu $54 v Jtusku $73 v Anplii $178 ve Spojených Hiá tech $1115 Rakousko udržuje své vojsko ovšem zcela jinak než Amerika a myslíme že by si na americké vo jákování sotva zvykl neboť na ta kové pohodlí jako mají američtí vojíni nejsou liakušané zvyklí sko ein ani z domova V Německu do itane voják na ruku za celý rok p38 čili něco málo přes 3 dollary za měsíc V Anglii pak #89 a ve Spojených Státech $18!) ročně Kdyby mělo dojiti k udržování stálé armády Spojených Států ja ko jest v Evropě přišlo by nesmiř ně vysoko a jistě by se brzo vo jáčkům na jejíci ajr}lVvu trochu šetřilo Pak jistě mnohé které dies vojínům se poskytuje ubývalo dobrovolníků kteří by ho odpadlo Tím ovšem by zase ta ke k vojsku dávali lívážíme-li že b bylo nutno pro zvýšení Ntav vojska získati více dňstojnictva a větších ubytovacích stavení výstroje i výzbroje nak se zatočí hlava všem kteří mají ještě trochu rozumu ale zajeli svými návrhy na nepravou cestu militaristiekou Těm kteří za zvýšením obrany stoji nelze se diviti poněvadž oni to platit nebudou To musí zapla titi všechno lid Nejhorší je že se zvýšeným po čtem vojska může vládě narůsti hřebínek který ji povede na cestu vedoucí do různých dobrodruž ných podniků Generálové mají totiž jednu hroznou vlastnost Stá te jen touží aby se postavili proti nepříteli aby lid nenaříkal že nic nedělají Kdyby byli měli v Evro pě jen o tři čtvrtiny méně generá lů nežli mají byl by tam dnes pokoj Uctivý V Dlouhé pohádaly se před cha lupou u samé silnice dvě soused ky mladá Koptíková se starou Douškovou a vynadaly si jmen prapodivných MuŽ Koptíkové vyslechnuv všechnu tu květomlu vu ze sedniee a chtěl zastati se že ny vyběhl taktéž před chalupu a vyjel na Douškovou i "Voui jed na stará ocheehide stdřj{ se!" V tom právě šel po silnici mly nář Hurda ale dělal jakoby ne- slyšel V neděli po té přišel Koptík do hospody a usedl m stůl nedaleko mlynáře Když byli přítomni v růžové náladě povídá rozmarné pnu otee i "Poslechněte Koptlku kdy! ul jste onehdy staré Uou skové frkl ovheehule proě pak jste ji při tom onikalf" "Prosimich potldá táianý dyf je to moje teta l" Zatvncleo Hbčh lidi m nábřeží — někdo e topí Z davu pojednou vyběhla - mul odhod! kabal klobouk sko- en uo ieny a ua mocninu lempy blU! se k toimmimu Chvíle na pěti a jil statečný ochránce eč uboiAka ku bii hu Za chvíli byl promočený mul přiveden k vědo ml Oto lei nH pudl val se na aé ho ím hřánee pak se obrátil k UtuH t-tojiťiutu udíe a íckli "Přo-!in vU jíníte tomu panovi o mne v 'Ah' le mu děkuju" "Tady stujl hknéte mu tu SW "Jen UiU to ptiwbu % V)tídte ay spoUt hukáme "
