VMWOK VSI' 27 (tllUA 1U'
Hlrtttm 11
degeneraci habsburkO
a rakouska
ÍMImlfiií kť-rí umínil nuiílicý
IÍmoviIc Hc'(I o zdraví wsh
rVanlíAka Ferdinanda ac jiodiia
Zuobein ohleduplným
vy varovíním víí Menwiccchlívohlí
neobycejní jiřek vipíln vfcjnoHl
kteri ~- h to í v zemích (Icmokni
tíckch zvykla xí obklopovali pa
novnické hlavy jUtou aureolou ň
Hy Francouzský tik ode tlivna
liboval kí v Aírtuií legendy o 1'Viii'
tisku JoKcfoví "patriarchovi mí
ru" M'íl jej jako panovníka pra
(ovitého oddaného hvin povinno
hfetn zoceleného h zniomlelého
tWkými životními zkouíluuiii ti
fritujícího o vyrovníní protiv me
zí národy rozdělenými hlubokou
liena vintí vídél V Mém rozhodčího
1'Jvi'Opy jenž VU frvé klIHi-llOhli ti
iiioiidroHlí brzdil imto vinoii
prudkost u dobrodružná choutky
Vilému II IMálosti prokázaly
jak byly řalcňiié vácehny tyto do
miičnky I když fif-ip usl ímf že
Némccku připadá lilavní díl znd-
povédnoHtí 711 nyncjíí klÍHi neboť
bez jeho podpory u hlibů Kakou
hko nikdy by nc bylo ani neodvá
žilo poiiiýnlcti na zapnu h Klínkem
je niciném' jisto že Habsburkovi
přáli hí konfliktu a pilino jej vy
volali Ultimatum ze červenět
bylo Kchválcno n pravděpodobné
jcítá zostřeno německým vyslán
van c Vídni panem Tschirskiin
nc bylo sepsáno hrabětem Tiszoii
a l'crelitoldem a následky jdio
které takřka neodvratně musely
nastoupiti byly uváženy a přijaty
vídeňským dvorem
Přirozeně naskýtá se otázka jak
je možno že dynastie které ne
lirozilo žádné vážné nebezpečí vř
domě rozoiitala takovou katastru
fu že necniivla před zodpověduo
stí za neskonalou bídu a utrpení
jež jednání její musilo vyvolali a
že si ani neuvědomila nepříéet
nost a šílenost svého poěínání Tu
to otázku iiifižem' si zodpovědí)
jen tehdy uvědomíme li ní že jd
o rodinu degenerovanou Vždyť
jen chvíle klidné úvahy byla by
musela htaéiti ku rozpoznání ž
válka uť ilopaduo jakkoliv nevy
huiitelně přivodí konec Rakouska
V případě porážky říše se rozpa
dne v případě vítězství přestáni
existovat! jako stát samostatný a
Módní svět
11U — Kimono pro (Umy —
Střih Vr d velkosti ťb ! Malá Míctl
ni a velká Vyžaduje l't yardu
pitlcovit látky na piostn-dnl
V Ikoot
1487 — Redingotový úbor pro
ilečny a útlé ácuy ----- siúh ve i
tlkitcbi Hi ! iío bt N"t
lři4putrib{ 5 yardíí II paleové
iíy liti Vtlkoxl H 1'nkU Suklu'
inťii at 1 yardy pit ďlulu
kraji
H70 Divéi ialy iprsfthou
areb bi ni Mtdi v- I mIU
fcln h 4 Ji li f ku Vjioďljl
{ ytú H paboé látky ni
tlkl M l4 ipi rky i
h% yibi tuťinV
Ftnh v 5 %lkoMbj i I t h m
ll rikt Jt rtpthl l IU Jr
ibl mt prtletni bitky Iti lkt I
ff M!tfc Utl Mlll
ttrtk i'i i44tw ut
rt M4oAu VtlA lflli4 H -w
kwl h4U Iim fc4ítM4 iiH )
II llt4 (Ult
npiidni' v odvíslost N7'iiiei'kn IMl-j
ostí již V prvníeli oéMiefeli války
ňsudek ten potvrdily i nyní není
jíž mí Mikouské armády aul r-
kouské vlády iíakoiisko neitlo
v boríím jtoddanství nežli Hasko n
Ibivorsko Nelze lí jíž poéítntí n
ísařem který ani v nejsk vílejší
době Mvé kariéry neměl víee intel
ÍKejiec než rakouský poddůstoj
ník n to jisté není vysoká ároveň
a který jíž dávno vidí jen v ml-
boláeli události které hc koleni ně
ho déjí jak jen je možno že nenu
ťte se nějaký areívévoda který by
měl folík ~- ne lí noblesy dueha
tedy aspoň instinktivní hrdostí a-
by byl se vzepřel proto politice c
bevraždyf Abyeboiu hi to vysvě
tlili je nutno a také stačí — při
pomenout si eo to jest fukoilský
dvřir a dům Nikde není tajemství
tak neproniknutelné jako ve Víd
ní ti život vládnout ícii osob je tu
zahalen závojem lak neprůhled
ným Že jen stěží lze dopátrali se
pravdy Avšak přcM všechna opa
tření pravda pí ! jen ponenáhlii
se objevuje a my na tak dovídáme
co za korrupei a nízkost skrývá ne
za skvělým zevnějškem a přísnou
etiketou HchoenbrilliliU
Dvě knihy vyšlé v Anglii podá
vají nám v tomto směru zajímavé
zprávy První byla napsána hra
běnkou Marií Iiiiríshovou dcerou
vévody liiidvíka bavorského bra
!ra císařovny Alžběty a má titul
"Moje minulost" Druhá kniha
je psána dcerou císařovny Alžhé
ty hraběnkou Xanardi Linuli a na
depsána je "Tajemství císařo
vny"
O této dceři rakouské císařovny
veřejnost posud nic nevěděla a již
tento fakt sám vrhá světlo na cí
sařskou dynastii a na Rakousko
že existence dcery císařovny mohla
rakousko uherským národům a
světu být zatajena svědci o m
zdravém poměru dynastie k náro
dům a zároveň dává nám tušit
mravní poměry na vídenském
dvoru které mají své vzory na
degenerovaných dvorech XIII Klo-
letí a císařského Říma
Oba spisy nenáleží do známé ka
tefjoric spisu podávajících chro
niipie Ncandalcusc různých dvorů
Nejsou to spisy odstavených mi
lostuie ani paní Pompadourck
hraběnka iairishova ehrání se pro
ti dvorským klevetám n proti nař
éení že ona svedla korunního priu
ce Rudolfa s baronkou Vetscro
vou hraběnka Zanardi Laudi hájí
práva svého rodu a žádá legitimit
ci kterou císař František Josef své
manželce sliboval Oba spisy mo
hou být považovány za hodnověr
né historické prameny třeba ži
každý je hodně subjektivním lite
ráruím plodem svých autorek (a
jejich literárních pomocníku) a ž
mnohé údaje nutno přijímat i opu-
Irně a kriticky V obou spisech a
bychom uvedli jen jeden ale důle
žitý příklad smrt korunního priu
ce Rudolfa tvoří jeden z hlavních
předmětů: podle hraběnky Lari
sliové Rudolf v Meyerliiijfu sebe a
milenku zavraždil podle hraběnky
Zauardí landi byl zavražděn Obě
autorky dovolávají se vážných au
torit a Kvědect ví !
Přes tyto a jiné rozpory oba spi
sy jsou hodnověrný Kritický čte
nář rozpozná čistě subjektivní
zbarveni a pi imésky pozná příěi
ny toho subjekt ivisuiu a nckriti
ckosti autorek j ale právě proto
pouá že cena spisů tkvi v zprá
vách o intimním životě li dvora ve
zprávách o osobách it jejich vzá
jemném poměru A ovšem histori
cká a mravní hodnota těchto práv
je docela jiná než jakou jim při
siuuji obě autorky Ony amy Ho
li v podttutě část mravního ovzílu
it dvoru proti kterému bájí sv
právu
V Rakousku obě knihy byly jsa
kéřány ale jejich obsah olti ii-luě
iit nipii-ii jak to v jiných piipa
bi b stalo
Puiláiiu' napřed oh-Mih spUn lila
Očitky yaimrdi handl
Hraběnka anirdi andi st nu
loddl lokli fsi v íálnkil Ntissctnt
v Normumliit odkndi bvb briy
lijo% plcviíťlui do Viibtě de bv
11 cd vd ti rodmťV jtiki knsi Kí
i bv Vi4bho biokovnibo Icdilc
bi v IU ilÍH1 PiUa s do VMiii
pf Yitfhovttt pluto tljiin-lv i du!
ry v iMvtvuy utM nmbl Lo tnivati
lt-tit l V)bHU jl í4 vh"Ud
dil ťíírtřovnrt v duí navitou
Vl M li-lit jcbo Wvhoválil To
to %v Liuiilviv uoó dlU ťUtitoVltii
bt l i i kovat nuU Mýt b liUi
rA k t -1 luA Udy ih nino o
dv0a diktovttnývb itmtdoU n
(MOá neU kptltt Ukokt i Itkv t ť
VI ob lí k'l i b dvoiít Í
I Jtb itýitt knde Ani iUř
Uuivol t tu lovdiui utuA lý
kat xvé děti i-ísařovnii nemoldi n
nesměla vyehovíviit a prolo ní n
mínila udělat z Karolíny volného
élovéki vyehovfinébo jodl názo-
i) i'říéíeích zejména tmářské-
kleríkalÍHmii paniijíeímu ni
Ivoře Prvé détí byly cÍMařnvné
odúaty pod záminkou že není
uchopím je Niimii vychovali prolo
sí přála aby iispoií jedno její dít
ko bylo ušetřeno nepřirozeného
tlaku n intrik dvora
Karolína jíž v rtUéni mládí pozo
rovala uvé zvláštní dvojaké posta
vení a také o wvéin původu všeli-
om při'Hleehla neboř vychovatelky
a komorná to věděly Konečné by
la od císařovny Marné v tajemství
zasvěcena
Detaily které hraběnka Zamíř
il fwiudj podávala o svém mládí
popisy osob událostí a nejrozma-
nitéjšich poměrů dokazuji pravdi
vost vypravování nade vší pochyb
nost Mimo to hraběnka má křest
ní list má mnohá psaní císařovny
poslaná jí a vychovatelce jimiž
pravý poměr hraběnky a císařovny
je dokázán naprosto K tomu ještě
fotografie hraběnky u její dělí
mimo to ukazují nápadnou podob
nost rodinnou Hraběnka jen krát
kou dobu mohla si myslití že je
dcerou cíitaře Františka Josefa V
dalším vypravování o intimním
přátelství císařovny Alžběty h ba
vorským králem Ludvíkem II o
posvátné úctě k jeho památce na
lézáme pravé vysvětlení přísné taj
nosti a odloučenosti ode dvora ve
výchově Karoliny Císař však slí
bil Alžbětě uznání Karoliny za
svou dceru za arcivévodkyni ale
byl příliš slabý aby dostál svému
slovu pro odpor dvora který se
bál volně a svobodně vychov'iiné
dcery Alžbětiny Náhlá smrt císa
řovny Alžběty učinila všem plá
nům dorůstající princezny konec
Tajná policie která ji střežila za
života císařovny starala se o ní po
smrti matčině tím více
Našel se policií vyhlédnutý muž
klerv si Karolinu vzal za ženu
prospekllloval její dědictví po Alž
liětě ( I mil K) a učinil ji nešťast
nou Rez peněz nebyla dvoru už
tak nebezpečná Přes to její pro
následovatelé chtěli mít jistotu:
zařídili věc tak že Karolina byla
nucena (roku l!J(Xl odjeti se svýiíi
mužem a dvěma dětmi do Kanady
Zde záhy toho dosáhl že se Karo
lina rozhodla pro rozvod neboť už
vykonal nvč poslání: zničil blaho
byt a štěstí Karoliny Rozvod byl
proveden Karolinu statečně živila
sebe a své děti dokud nepoznala
hraběte Zanardi Laiidiho za něhož
se později provdala S jeho porno
cí počala se Karolinu domáhat
svých práv jako arcivévodkyně —
Ale rakouský dvůr byl na slráži
zamezil její setkání h členy císař
ské rodiny (jímž už dávno před
tím dal falešnou zprávu o jejím
úmrtí v Americe) n užil svého v 1 i
vu k zastrašení jejího advokátu
dra Walt Rode Tento totiž po
nav správnost dokumentů ujal
se n velikou energií záležitosti v li
stopadu r l!Ul Náhle však jeho
zájem nápadně ochladí viděl na
jednou mnoho nepřckouatelu ych
obtíží a radil hraběnce aby přijala
dvorem nabízenou peněžitou ná
hradu (napřed uahícl milliou pak
půldruhého inilliouu korun) A
když hraběnku stála na svém a
odhodlala se vyhledat i pomoc je
stě italského advokáta (k čemuž ji
dihe dr Rode radil) oznámil j!
že se vzdává jejího případu "neb
by mařil svůj ča i svůj život v
marném ti bezvýsledném zápac "
Dr Rode je znám jako advokát po
ilanee Supila V procesu Friedjun
tfově
Kdy! hraběnku Zunurdi lauib
nldcibila že se marně domáhá
výih práv právní cestou mlho
dlalii se piedložit oU věc šilsi ve
iejnosti vydáním svého jUvotopi
Ui tuk VKiiikl spi anglický ndmi
tlaUké i řrtiueoUíSké dátí tichv
bt dovoleno Také Vatikán velmi
podporoval odpňrve tleery cí-mm
vuy Alíběty
1 'udali jtioe obsah knihy j n '
hrubá piotoíe pru iús má t f jen
jin pnlttiiký Máme tu tolt1
LU rti juk vldi ňiký vlvttr h dvo
mu ťvtá fiietclit {ikoutko j
kot unipováno V i-bioe jk ťíať
oV lil jdml krtídý VOU CC-itu l
tidÍ ' pu A je JU I iilií V ir (
nu li iiiiinov ie i i ivoo l ibm i
trobti iv'-nnf!Í xkmd tvu
M'bíitl 4 íe píivvdl ji k výlud
tio-Htí tn jotiJ v v Uauitli t puísd']
ublíilái Mdime jak roídvujeoí vi
Mtkvb dS ln 1 tU't b ítUuoi
% íjooHni korunoHui pi kť
ll J xktV 10 pHlHÍt VIO Itida t U
iv to v iVáivo fvnukv i mttivnc
hrabéle Pombclb-H jako bbivního
tivndcc idnlolřova
Vidíme Jak dvřr VÍdei-ký je
vhn-tné bláznivý invéHtíneej psy
choMi icřesl li zbéio dekadence
II degeierice lysíeká I duševní ní-
éí Habsburky a jimi celé Rakou
sko Takoví lidé nemohou mílí zá
jem ve zdravém vývoji národů ce
é úsilí je obráceno k lomu udržet
nu pří mocí ii zabezpečit i sí l ínané
ní prostředky pro kvůJ zkažený ží
vot Politika takového dvora ne
může být ii' intrika a násilí udr
žované všemohoucí policií A loto
klcríkální Turecko snaží se fef
Vilém II svými vojsky zachránit
před dávno zaslouženou zkázou
neboť Némcí bojí se jen — Rohu a
ničeho jiného na světě!
Ccsko-Hlov Haiiioslaluost
STARÉ HftíCHY
Zuřící nyní válku teprve jasně
dokazuje jukou ohromnou sílu do
vede rozvinout Prusko A tu mi
modčk jak jenom se podíváme nu
starou mapu naskytuje se otázka
odkud se to Prusko vzalo?
Odpověď je smutná a krátká:
stvořili ji Slované Pěkně po po
řádku na jeho stvoření pracovali
Český král Přemysl Otokur II po
kořiv Prusy a založiv Královec
daroval to všechno německému řá
dii a Zikmund křivopřísežník
jednom a témže roce a na jednom
a témže koncilu spálil Husu a da
roval Rranibory lehdáž ještě slo
vanské llolieiizollerníun pozdéj
fiím dědicům německých rytířů -Tytéž
Hranibory staly h středi
ekem pruské říše a jsou jím dosud
Poláci pokračovali v šíření mocí
Pruska a při nich Prusko osvobo
dilo se od lennílio závazku
líeilřich II cílil hc už na tolik
silným že ze zemí koruny české
níž kdysi Itranibory patřily jako
pouhá provincie mohl si vykrojit
liohalé a lidnaté Slezsko a z pol
ské koruny od níž nedávní jelo
předkové byli závislí jako lenníei
vykrojil si jakožto "poctivy hpo
jenee Poláků pobřeží Poznaň a
Varšavu
On byl spojencem Poláků a ju
kožto spojenec Rakouska a Ruska
[irávě on podal návrh nu rozdělen!
Polska Tato dvojitá úloha stejno
dobého spojenectví s Poláky a žha
vého nepřátelství k nim snad po
ději posloužila iSismarkovi příklu
děni když utvořiv spolek tří císu
řů : ruského rakouského a něme
ckého zároveň uzavřel H Rukou
skem lajnou úmluvu proti Rusku
svému spojenci! Tento znamenitý
příklad německé poctivosti a nibe
ltinžské věrnosti nepřekázal His
markoví aby se veřejně v říšské
sněmovně ncpoebvústal že jako
dobrý kovář má vždy dvě železu v
ohni
Nevětší zásluhy mohutnění
Prusku provázelo Rusko Napole
on 1 věuovav celý svůj život pří
mému i nepřímému boji s Anglií
pracoval hlavně nu evropské pev
iiině Zde provedl dvě zcelu obrat
né úlohy
Itálii rozbitou nu velkou řadu
malých státečku Napoleon zeelil
u tím podal nové době první pří
klad Že se Itálie sjednotit dá O
všem opravdové a pevné sjeduoee
ni uskutečnilo se až za pól věku
po smrti Napoleonové ale podle je
ho receptu
Zcela obratně počínal si Napole
OU ohledně Německa Toto ač sic
pěno z velkého počtu velkých a
malých státu a státečku tvořilo
jeden celek ve formě svaté římské
tiše Napoleon 1'ozkliil telilo ce
lek a svatá římská říše zemřeli
hanebnou smrti Napoleon bos po
dařil v bv vidé německé íím podle
své chuti a sVcho nápadu prchu
#uje panovníky jednotlivých íím
to sem to tulii Alty ukíiídl že
celé Německo je lítačkou V jeho
nikoli skltil a-e spolek se Zehd
nu Rýnu ale pod svým poručen
tvítti a áiovt u bjowil s Iťakoti
skřiti a Pruskem
Zvláílé po-b'dni I ititilo litu krev
ti Lty 4 měl v Ty Wi scliťui m ciimh
Ab vfOidlelIl I tU : iuxiň se ho 111
vtntdtti ukscoj" ni opttiovtiti tty
néjoho Ruitaui -ka o iott'áki b bt
iItHuělťt i Uíi ťíUtbiud ttb Voecluto
til ccmi Itby Kul b'(tlidcl' lie
pickáítl v ronrtii Pitcki lit
kopytuh kod lt(ttiituíkyh ky
t v ttik i
{ tuto podmínku ' htibilo w
jcditáv Aid Vrtl' Ab-vjlubl pi4-d
Pitičko
Nrdontt tobo! Kdyl k v m to-t
Vlttiktá V 'l lít pťlttdbt Fťmteti
li Vokvy( kdvl ttt Ntpo!coo
V jediní Ulubol P'ťktl bvbl bt
MtcHil tU ť t t bb'ókčiu ki!-ťve
MtiKbtttl RiiA t lk p 1 1( N Mt
pobouk(4 byb tyskHnuti jvko
by jí nebylo všechno vráceno
celkem i ne U nUiváiiil pořádku !
lale tmo rozbila na kousky M Ně
mecko brzy opéf řtMlížcuo JRuskii
ioeejá příjemný pocit h min
j'oiom ono osvobodilo Kvrojut n
Rakousko í Prunko hojně ukořisli
ly z porážky Francie
Ze zase Prusko bylo Ruskem za
chráněno lo vyznal sám pruský
král když pří cestě mi Rus xpa
Iřív v dálí Moskvu poklekl a pra
vil svým dětem že 'um to jest Ruh
"nás" spasila
O tom jak Rusko spasilo v r
IHP) Rakousko víme dobře
VřeehtlO de vyložené je vfi'0
beeiiě známo já dělám jcil jedno
duchý závěr Jtusko mléhilo vše
chno co mohlo aby jeho nejdražší
sousedé nejen se udrželi lile ještČ
zmohiiluéli přál bych sí jen vě
ci co naopak Rakousko a Prusko
udělaly pro Rusko
O dobře Vím Že byť bych cekal
-clý věk na rávu o dobru učiiiě
iiéiuii sousedy jiro Rusko iiedo
' ká ni se Také není Iřcbu rozhodo
vat nebylo li hříchem praetivat na
mohutnění sousedů vždyť známa
jsou slova caře Mikuláše J prouc-
- cit 'i ve Varšavě před poniiiíkeui
lana Hoběského
Ale ani nevděk projevený Ra
Loňskem a Pruskem za Krymské
války nedovedl rozehnat mlhu
kterou byly obestřeny ruské oči
V r lHíili a ještě více v r 1 M70 Ku
-ko drží svou ochrannou ruku nad
Pruskem a toto povalivši Francii
ylovává ve Versiillu novou říši
německou jejíž dědičnou hlavou
titulem císaře stává se pruský
král (A léto ochranné ruce vypo
vím svým časem mulou podrobnost
vlastní zkušenosti)
Zvláštní hrou osudu Itálie li
Německo tentokráte byly stejné
V tutéž dobu kdy Německo se zase
(jednotilo i Itálie završila své
(jednocení Že povalením Francie
i iiadiiiíriiým sesíleiiím Pruska sta
h ne chybu to přiznalo Rusko už
r IrtTó nedovolivši Prusku po dru
hé vrhnouti se nu Francii Ale
tenkrát už pozdě Prusko které
mohutnělo za cenu krve ruských
molodeň bylo už na tolik silné že
mohlo pomýšlet nu scslubení svých
mocných záchrunců u stvořitelů a
už r 1H7M Rusko vítězné v boji h
Turky posazeno v Perlině na la
vici obžalovaných a Rismurk v ú-
loze Čestného makléře měl příleži
tost dokázat že zná pořekadla: —
"Nevděk svělem vládne" a "Ciň
čertu dohře peklem se ti odmění"
Dobře známe v té příčině výkřik
raněného srdce Ivana Aksakova u
každé poctivé srdce ruské musilo
se zachvít stojíc pred otázkou:
lest líže vítězné v boji Rusko odne
slo si z Perlina těžkou diplomati
ckoit porážku co bylo by k námi
v případě porážky nu vojně?
Všechny další pletichy německé
m ilu no všt inu st ani bulo všt inu
správu a konečné připojení Posny
Hercegoviny jsou přímé následky
muziky kterou nám Pismark za
hrál v' Perlině r ls7M
Nyní naši drazí sousedé vyrost
lí péčí ("'echu Poláků a Rusů na
cházejí možným vystoupit otevře
ně se zbraní v ruce proti jediné
mu silnému státu slovanskému
Rusku proti této jediné opoře a
naději Slovanstvu
Za staré hříchy našich předku
stejně strádáme ('echové Poláni (i
Rusové Toto strádání musí nás
sloučit v jediné společné snaze ve
likým vítězstvím oěistiti se tul sta
rých hříchů u připumutovut pá
Z&itoťy
lobky
koupdl u
i (I
%UUXXtttttZZZZZZZZZZZZZZZZZZZ2ZZ3tZZZZZZZZZZZZZZ1
Ať vaš8
objednávka jest
iVteiti ilsottAmta tiJw lva jakitl ! i frituj kuiutijr
ktvť mtlit ti vymíuii id vttU uttuUatttl i'řvhuítíi vy
ťiíitv vny jou v lulciu vi'vmU vátu katb'a'u V-Mf
Fred Krug Breving Co
nům Néucfiui jích vlaslní příslo
ví že 'Vím bůh mc poslu rit I o to
aby Mromy nerostly do nebe" —
Také německé nedorostou 1
Až po dobytém vítězství bude
me uzavírat mír nesmíme upome
nout co m vítéznýri Ruskem pro
dělala Vídeň r J8jr a perlín r
Pí7H nesmíme zapomenout í ohled
ně Rakouska u Pruska stvořených
a vyhýékiiiiých námi Slovany ž
je psáno: "Prach jsi a v prach se
zase obrátíš"
F Kovářík MVlioNlováku'
Překvapila louiscdy "Moji hou
šedé bylí všichni udivení" píši pa
ní Henry Zevícky z West Draneh
Wíh„ "když mne viděli zino chodi
li ježto jsem bybí schronicnu rheii
mat ismem Dru Petra Jloboko
mne vyléčilo ale nejen to já jsem
i přibrala nu váze Moje přítelky
ně paní Seleven jež doktorovalo
a chřadla 15 let následkem zádu
chy (aslhiua) byla také vyléčena
z její liemoee po využil í dvou lá
hvílloboka" Dra Petru Holinko není k do
slání v lékárnách Zvláštní jed
natclc ho dodávají obecenstvu a
iieb ho můžete objednali přímo z
laboratoře výrobců Dr Peter Fa
hrney & Hoiik Co 1í)~LT So
Iloyne Ave Chicago III — Ad
vcrliscmeiit Nejvíce zásobený groeemí a řezni-
cký obchod vlnNttií
A Fr Kunci
1902 již 13 ul
Zboží vždy řorstvé 9-tf
Dr Chas Rosewater
český lékař
Úřadovna: 210 Bee Bldg OMAHA
Ord hodiny — 11 do 12 hod dopolj
i do 4 odp R:30 do 0 odp
V nodftli 10 do 12 bod dopoL
Kdykoliv jHto vu iačté ZttJdět(! navStívlt
ADAMA SLOUPÁ
elegantní hostinec
324 13 a Harney ul Omaha
Znamnlt6 pivo výborné likéry chut
ný lun4 a vonel& upoloCuoitt
LOUIS BERKA
čehký próvnlk a veřcjiiý notář
336 Boe Bldg Omaha
Vymált4 dfldlctvl a irovnAvA raajotok
xdo 1 v Coch&ch D4 vám dobrou radu
a znxtoupf ván ve vňocb Roudnícb pfipa
doch — Tel Dougla C007
4 Kdo by al pral dobra čouká a ♦
ť lacln& jídla ať přijde do nově u-
t pravonóho rotitaurantu k ♦
O V NUDEROVI ♦
t rob 14 % Willlam uL ♦
! Taktíi mfiío pp clulncflm po- ♦
ilouíltl ÉlHtýml pokoji ♦
0tl£ilTFFiT!TrCJÉtl}l
" - v - 1 Ti r
rři
Dr J J Warta
fesliý RpecialiNta v léřcni chorob
oři uSi nosu hrdla n přiHpňso-
bovAni brejlí
1124 W 0 W Bldff Omaha Neb
Hodiny od 9 tlo 5
Telefon Red 2830
Vtíclav Kozák
laniLZ řeznický o uzonářaký
Z!M 80 10 8TR OMAHA NEBR
íiTítvíhu iiií-m jakvl vlelik rf X
umátkA i ajleU jtkkonU Zkuile
tu l" juduou a sajtotA I ]udruké yH- 4
d lllíilittty tilk liAitttl Élfk T
řu tu iiti PuugUt 4733 4"
THf MIRN0U LIKC
