fttrana 8
I'OKHOKINK Jí 'AÁftl Vir
POKROK
PťitLLSIUNG CO
vyd4
I'OKfiOK ZAl'ADU
it mítui vyJ4nl
v ( rt pro Híifío okr UdU v
Bcbu)r Urkou {r ColfiU okrw
Nb Wílxíii ! pro kUl Kiu
M V 'Uř JUjďls In liru Ut
Iou r Ht Psul a Mím8ujoIí Mmn
pro ftát M i nn u a TymkU V
pro táty Huutli a Nurth Ukotu
rřkdplatné:
Pro H(Jn Htfcty llr)0 I'fo Knlu
Po Kvropy I310 ro'n
Ziiúlky iiiřífil dljtet m fumud
oiinlrb poukftxek (Motiy OHn) !
prmil b poukáxok (Kxm ilon
Ordort) bankovních ooukkwk (Bank
Draft) ubo r rt(itrovtiói dojám
OsiiamujMU li tvé jfitfbvauí udJ
U ttaxuu i novou adru
Poplay kruhft ítnáři"tT ochotu
vefjníiw Musí Lýti lu4nA nn
bet ůmytla nikoho onobiiA poíkoditl
poiiepiány plným Jménem ať jii mít
bfÚ rudu kel uUjono anebo i dopi
m avcřejnřuo
VÝVOJ A LÁSKY
V přítomné (Jobi' kdy události
na evropský clí bojištích a v ne
klidné republice mexické takřka
zmonopolisovaly pozornost veřej
jiohti nelze se diviti že zprávě o
toni že Spojení Státy zahájily
htavbii železničního systému na A
lašcc nedostalo se takové pozor
noHti jak by zasluhovala A pře
co zahájení této práce je věcí vel
ké národní důležitosti neboť uči
něn byl tu vlastně první důležitý"
Lrolc k vývoji a osazení velkého
arneriekébo území kterému před
povídána je veliká budoucnost
Zahájení stavby železnice na A
lušcc má velký význam který
mnělo múze býti porovnáván h vý
znamem zbudování Panamského
průplavu
Soukromé společnosti pokoušely
sc o zbudování Panamského prů
plavu ale pokusy tyto selhaly
Strýc Sam uchopil se energicky
práce a dokončil ji Soukromí
podnikatelé pokoušeli se o zbudo-
vání zavodňovncího systému na
_ i i _♦„ o vi
zupuue aic opeiot: ouji cum vj
nucen Kvléknouti kabát a zbudo
vali hráze a zavodiiovaeí příko
py Soukromí podnikatelé měli
příležitost uěiniti náběhy k vývoji
Alašky ale Ciutfířcnhciraové a
Morganové odepřeli zbudovati že
leznice a otevřití území pro osa
í o vfiní leč by jitu byla věnovala
celó toto území za tuto prací Nc
zbývalo ničeho jiného mŽ aby
Strýc Sam opětní chopil se pra
ce a učinil první krok k vývoji
tohoto území Podobnou historii
mají i jiná místa nejenom ve
Spojených Státech ale i jinde
Kdekoliv soukromí podnikatele
nemohli vvkonati práci nebo
vzdali se jí poněvadž neviděli v
ní rychlých výtěžku vlády byly
nuceny práci dokončiti
O Alašco převládá všeobecné
mínění že je to pustá a studená
zemí kdo jenom Kskymáei a sobi
mohou žiti kilo je sníh a letí po
celý rok a kdo jedinou příčinou
pro budování železnic je dobývá
ni zlata mdi n uhlí v zmrzlých
horách Ab? to jo velice nesprav
ný obraz o AlaŠce Aluška je zce
la jinou zemí než se domýšlíme a
niá před sebou velkou budouc
Host
Alašku nav valí dííve "St war
dovou pošetilostí" ponevadl byl
to Sťward který odporučovul by
toto íwemi nakoupeno bylo ol vlá-
dv ruská Kupnt cena ta toto
VeiU úeiuí byla 7UiK0(H) Ad
íťimUtntee tohoto ůťemi fttU v 14
du i do nynější doby MPOOO
a příjem v dutiich byl a-1
pobiviiai tohttu obtiosu Al V
UVhtu tmatřu-ltl letech která U
plynuly od íakoupenl AUíky ee
tm nerosta a jiných produUň vy
r#vaýeh i této a ia' luéU ť U:
léiitťť íil biííiouu dulUiů NeJ
eVIiílf jillU př tHlukteiu té tu Jtťlué
bylíi 1 ib posu l oS tu tUUh kte
rhu )'I'ihi ťy!u t vui
IHKU Na druhím inUti uaU
i]í m t ty líjt4řkA in luiHi '
l4 A!a' ih4 It-t ťboa Vvlkwu
luIouemt AI dipud yrv
lt bb 14 UHlKUUíO j ímlkto
lita IndtUílrt Uwndti tvrdl
ÍHvlu!ři tU ttiléíA mi tb'pv
ut t4 AI1' % pUhkitb Vwly
jtiisl A bik f in]iritlml ry-
Ufakýml luuiti iit%
AU IhU trt d-'kellV mj!
AUlkw WHiljt fa lul
ti JU řk%pujbl tMm
imWIUkjřt AI U ilkA
vnitrozemská údolí vedoucí krz!
území sousedící m JJrítskou Co
lombíl která mají témě totéž
podnebí jako Alberta a Kaskut
ťbewan mírné) nevěrní podnebí
kde je možno vypěstili obrovité
úrody ubili u m in Zdo vyživilo
by se velké množství obyvatel
štva
dá se to nemožnosti ale pře
mýšlejme o tom! Vho je třeba
k vzrůstu plodin T Slunečního
svitla a tepla A každé místo na
povrchu světa má stejné množství
světla během roku V našem pá
mu dostáváme sluneční světlo le
tnéř stejně rozděleno mezí dny a
noci po celý rok trochu více v lé
té nežli v ziriuj V srdci velkého
Tunana údolí na Alašce slunce
svítí jenom asi dvě hodiny v pro
sinci Ime 21 března noci a dny
jsou stejné délky Dne 22 června
lu ale slunce svítí dvaadvacet ho
in denně Ol 21 března do 21
září tedy v době vzrůstu tato
ěást Alašky má více slunečního
světla nežli Californie anebo kte
rékoliv jine místo ve Spojených
Státech
Norsko Švédsko l-insko a ru-
ské provincie Arehantfelsko V o-
lotfda a Olonec leží asi v stejném
pásmu a mají asi totéž podnebí
jako AlaŠka A tato území vyži-
vují 1 10M)()(X) lidi Aluška je asi
lak velkou jako vseclina tato jme
novami území dohromady a v pií-
lomné době má celkem bílého o-
byvatelslva asi J5(K)i)
Když železnice v západních ca-
stech Spojených Stát ň byly bu -
dovány vláda dala podnikatelům
n stavitelům většinu pozemků po-
dél rout kde železnice byly budo
vány Osadníci kteří se zde usa
zovali ahy pozvedli území a po
máhali železnicím k výtěžkům by
li nuceni plat it i značné obnosy za
oiajetnieké právo k těmto pozem
kům Na Alašce buduje vláda že
lezniee ani by očekávala vyté
ky z jich budování a operováni
Až tyto železnice budou dohotovc
ny nebudou tir železniční spolčí
nosti které prodávaly by pozem
ky ale vláda sama nabídne ji do
irioviiiaiiim Muvha železnic tia
Alašce zahájena byla tohoto ro
ku Časopisy byly právě pilně
zamést miny válkou v Evropě a no-
věnovaly valně pozornosti tomuto
podniku který znamená otevření
k osazování velkých rozloh země
nu kterých dva milliony rodin mo-
hou nalčzti dobrý domov Je to
jistě významnější událost než
zbudovaní nové válečné lodě ane-
bo vycvičení nové armády k vraž
dění lidi
NAŠE ítEKY
pojené Maty zDudovaniin ra-
namského průplavu provedly prá
ci která má velkou mezinárodní 1
národní důležitost Před nedáv-
není v jistém sborníku jsme četli
ze otevřením Panamského průpla-
vu je možno dopravovati dříví z
piisiavii pn racmcKu n mw
Yorku o tři čtvrtiny laciněji čili
za čtvrtinu ceny již je nutno za-
platití dopravuje-!i se toto dřevo
! ' a I ř 1 - i i
jo iiansituiiiiuciiiaiuicii zeieni i
cích Obrovité doky které byly
zbudovány anebo jsou budovány
v přístavištích při Pacifiku jsou
svědectvím jakou důležitost lid
Spojených Stát i přisuzuje otevře-
ni Panamského průplavu Praví
se žt l psetuee % Montany a Ja
kot buibi vožena k Pacifickému
pobřeží a odtud po parolodích do
pravována do New Yorku to jest
V dobř kdy Velká severní jeíefa
jsou zamrjdá
Nt uiň2i! býti lepšího důvodu pro
splavněni amerických ítk iteilil
tuilo ťtsjěeh Panamského průpla-
vu rentu průplav mohl by itu
inntati jištž větší výhoda pro
Uetlitl ('ústi vpojviich Států
kdyby duš!u k spUviiénl řeky Mi
vtp( t ktt ra utuhla by m lak
láti ouátkou Atlantického o
vianu řpUVleťnl ky MímIU'
pt vyúilítlu by si ovsem ílialií I
liáktad ! v n kolika b ti-eh by
Utu Vis!ulťst4 jj pUoÍ4 pělUtVA A!bnri vUti látku k ét
4i4 by m apUvniti 4 k St
M-nn It
IMvul nebvlu ni ipavlá íi-U-iJuiml iihu-hu valitihu nibtlm k
isí bibt téťhUi viKhď h et hoj
ni imiiiiváion %l!iict fti V V
tuctljr tělnvř i tbehtHHt liíkUditl I
i l'nl pimdiy SpUviiítit řk a
l tiv id dopi AVtdhtl lil liiia I
i imUi uuMt by Vflký vh u ví I
AÍ ktíjla ktrfýuil prolékujl C -1
d Híl priMtlřtdnl Vidlkinti bu
drfvioA bU t 14 liUvnhh U hii
kiih ř fuuh pUviuiibu Mlhou bvU tiutioi jtik p%4ti
UkH by luínl jvila tbil( lUlul
by jhi uUK dwv44il tMWMhumUwfiieki liUrturv ine-lm Hel
Ueimíjl tiťi p l-inielK lviep 'a
ké! zemfi jíž dávno pochopily jn
kou důležitost maji uplaviiéi) U
ky NVinccko íná vedbf výborní
síté železniční řadu uplavnřiýcli
řek které staly se důležitými ob
cbodnínii tepnami To platí též
o I'f aneíí Holandsku i Anglii Uu
ské eky jsou rovné důležitými
obchodními ti pnamí zemé
Ovšem (akové splavněn! ameri
ckých řek muselo by býti prove
deno systematicky liylo by nut
no započít i u ústi Mississippi a
pokračovali nepřetržité až práeo
byla by dokončena Splavněna
Mississippi znamenala by nový ži
vot v celých státech které rázem
získaly by na obchodní důležito
sti 1'řinesbi by blahobyt celým
krajinám
ČESKO-AMERICKÉ
NOVINÁfeSTVÍ
v posledním čísle měsíčníku Ko
nienský píše redaktor K A Kutálí
znjímnvé o česko-americké lilera-
„' Hní7í se naléti příčiny
„„' vlastně tato literatura je tak
chudičkou Uvádí tu Úsudek To
niáše ('apka o řesko americké li
teratuřc obsaženy v znamenité
jeho knize "Padesát let českého
tisku v Americe" iisudek který
niožno prohlásiti pro česko-ameri
ckou literaturu za zdrcující
"Ohmatal jsem desky snai
všech samostatné vyšlých publl
kací" píše ('"upek "ba i s obsahem
jsem se hleděl seznámili ale věru
bych byl na rozpacích kdybych
lměl ze seznamu vybrati pit cen-
ných prací slovníky a učebnice v
In nepočítaje"
Pan Čapek má za to ze toho
příčinou je rozvoj česko amcil
ckého novinářsl ví jež mohutnělo
na úkor původní literatury ale
pan Kuták soudí že příčiny toho
vězí také jinde hlavně v nedo
statku poptávky po původních
pracích Není pravdou že by zib
nebylo dosti lidí ktcií by neměli
dosti dobré vůli' k [testovaní třeba
skromných kvítků na česko-amc
rickém literárním úboru Nalezlo
Iy se dosti takových lidi jiko '
i
se jich nalezlo dosti v minuiosu
ale všechny jejich snahy rozbily
by se o nepochopení na kterém
stroskotaly se naděje všech těch
dobrých našich lidi kteří v minu
losti učinili náběhy k utvořeni
I
svérázné česko-amei ícké liteia
tury
Není tu pochopení pro původní
cesko-americké práce není čtena
ííi kteří by se po nich ptali a ne-
ní nakladatelů kteří by ju vydá
vali ( esko-amei ícke literaturo
schází vlastně všechny podmínky
k její rozkvětu Ti kteří pokoti
Šeli se učinili nápravu zanechali
dalších snažení pro mrzuté zkla
máni které jim tyto pokusy píi
nesly A to bylo jistě škodou nc
boť bylo zde dosti lidí nadaných
kteří b)H schopni tvořili dobré
věci
Nkajoud mohl se stát i česko
americkým ifrnatem Hermannem
kdyby dostalo se mu povzbuzení a
vzpruhy Česko americká čtenář
ská obec uvítala jeho "Hordyn
lt i- i t
Karu s niuiseniiit poneViiuz ilo
vedl v nich vykresliti figurky zo
známého prostředí Neviděli jsme
ovšem v "liordyrikáiíeh' nějaké
ho vzoru ba bylo by inožno uuto
Irovi vvtvkati nedostatek umMtv
ckého vkusu ale kniha byla své
deci vím Ze spisovatel je schopen
práci lepších j n kdvbv po nich
bvla poptávka Nkaloud mnh se
vvhověti davovému vkusu ab ji
stě dovedl by povunésti svoji lit
rárnl tvorbu kdvbv byl viděl h
dostalo by se mu punomměnl
lHirtui Ptttner byl znanniutviu
humoi istiekým Hpisovatelm
všechny jtho práce at uí ilmbuo
(povídky humoristické črty tuihu
I úvahy jsou sáuy nmíb i kým
Ivkuseiu a imuo je prohlásili t&
jedny m jbuiH-jsleh j i w tu
[objev ily A íee ani Pitiner ne-
olvaioviil se k lidi sttn VťUÍ tiá
e přu HedttstAtrk poeloipeiti 04
Ivtrně é ku am i ii kťhu ět iiá
nvm vym praelm é uko am i
- kiho prošlí dl &U fttd lni lis-
[utvfitd ík ano ii b!tt!n
IV A mhh li prvdl li i b ho
pooítřdrd prAe k ttiml Vo'tl bil-
ku tVk Afiurii kéhi UoU nu
J rvVltj prviiini jeho pvlm
psaným v t n-hAch s!rvvst
lWH itnivhu # ivíhu Umvlvrkdtvi
JvkiM'1 Miad U přbMuv by!
jin4 !♦ ítni?k4 pt ku
tw ru pr( m lu
řfskiv aiivřlťk4 iurntluti N
o éesko amerícké novínáfutvl nc
nalé4 trn na takovém slupni na
jíikém by kláli mohlo a mélo Za
čátky českého iiovínářstvl v Aiiit-
líce byly velmi těžké a vyprávěni
o lom co bylo nutno prvním (v
sko americkým redaktorům pře
konávatí jakým n''p"'oumčním
bojovali a pií tom jenom živořit!
čle se jako pohádka V tomto no
vinaření nebylo žádmbo zisku
zádně sláyy ba ani ne slušného ži
vobytí
Ale časy se změnily líeiieni lei
misi krajané naučili se t-ít í české
noviny a dnes je vzácnosti skoio
nalézlí českou rodinu píístéhova
Ion kde nečetlo by m časopisů liě
kolik V přítomné době čte se jí
sté mnoho Vycházejí tu veiké
české časopisy které opatřují to
mu kdo čísli chce za pakatel řit
ní hromadu Ale v těchto časopi
sech je mnoho přetisků velmi má
lo věcí původních Velké časopí
sy jiných přistěhovalých národ
noslí v mnohém předčí časopisy
naše
Jsou časopisy které výhradně
tyjí a žijí z časopisů jiných vy
střídávající! všechno co do krámu
se jim hodí aniž by přiznaly ž
len či onen článek vystřihly z to
bo či onoho listu Tento systém
je hlavní příčinou proč postaven
českého novináře v Americe není
lakové jaké by mohlo býti Ndi
lomu dávno co jeden velký časo
pis česko americký denně vychá
zející prohlásil že vlastně redak
toři jsou zbylečnoslí že sazeči by
stačili k vystříhání článků z ji
ných novin a k opatřeni několika
těch zpráv místních bez nichž o-
všem žádný časopis by hýli ne
mohl
A tak vidíme že mnoho časopi
sii česno aiticricK v en vycnai ne
redaktora v pravém slova toho
smyslu Několik těch místních
zpráv nějak se st luče a ostatek si
vystříhá z listů jiných Proto ú
roven česko amerických listů není
takovou abychom s ní mohli býti
spokojeni Proto časopisy naši
iicmaií takového vlivu a takovou
j váhu jakou by míli mohly
SEST SET LET ODBOJE
PROTI GERMANISMU
Ze staré vlasti došly v minulých
dnech zprávy že vídenská vláda
opětně učinila útok na práva ja
zyka českého přísnějšími opatře
ními o užívání němčiny jako ú
ředního jazyka na železnicích ra
kouských Zprávy oznamují dále
že lato opatření vzbudila nelibost
v českých zemích a že jsou odsu
zována českými politiky kteíl
soudí že vláda dopouští se osud
ného omylu když v přítomných
vážných dobách opětně vyvolává
národnostní otázky
Nastávají tudíž národu našemu
nové boji" proti Kcrnimisaěníiii
snahám rakouské vlády Odboj
proti trermanismu trvá již plných
sest set let Zahájen byl již te
hdy kdy Němci počali se do zemi
českých stěhovat i a jsouce hýčká
ni českými panovníky také se
roztahovali na úkor obyvatelstva
českého liž v roce Uló tedy
právě před l'X lei y trpce nesli
Cechové že Němci v královských
městech najmě puk v Praze se
rozmáhají následkem skýtaných
jim výhod bohatnou a to na úkor
českého obyvatelstva Někde ěe
ské obyvatelstvo venkovské pod
jiorované českými pány a rytlí
stavělo se otevřené na txlpnr pod
dalistvl a moci Němců Vu měslech
jak vyehál nn jcvo ze starých xá
UklV
zn luuia ttvtphti počínali st
Němci v Cech Ach jil pánovité
majíce oporu v panovníku který
inu ziiunu pial Kionihu ovskv
napsal u tuius "AčkoUv jest Vil
loí éeskó letui Velebil pri to Vsild
Němce po íi iiii ji nt plodil Nťh
kdo js i téměř ni v rh ki alovf
kvch iiost'eh V IVtlaeh purtf
luistiove a kotoudo bvli? Němci
A 1 důvod ji nt jUtý že ličme
vkým pbiin tniii níbol b)l ]-!
Alil l 1 ld:'4 ét skoti i UU os4
lsti a ťtthy ptinti!it %i vplť
ineiuli j-jkoj e j st [ (4 Ucha po
ÍÍIU'I í llbib 14 trtlil'i'l h l?C
Vch ftlvi ti liecbtili jtů llÍ MA
k t i % a
mi m inuio'1'k v tu '
Pí pícd Ktlt-m Ctv Mýiu dovM
#r!u k nirítlhťsttiPn [uptt 4
(rJiilcni a 14 to ! I vla ( nUH
ekl'OV Ano JaK 0M Vd l 14
i kruotkit lii4- kteří
U14 pia nn sí'i kH
14 l l' fc K tlU V P4í V bi
flObll llo!f4llUit bVfttUV'l
tlVýlt liiliehu i Í4U ti !♦ 4
i4oHié prvliutyilnwtl íiiolt
Uk I ok 4 i bylé tlfMitU t#
zí (U t-hy domácími n Němci pf-J
rhodcímí povstával různice až
sis o 1 na jeho milost i fsařMkoii
VZliáAelo"
Jlusílé provedli národní očistu
Af už jakkoli w iwudí o vlivu liu
nilských válek mi národ éeský to
lik plinalí dlužno že české vědo
mi lémílo slavnými odboji bylo
si síleno n že jazyku českému do
stalo se opcím- m)ia klére mu
přináleželo Tehdy psalo se i do
jiných zemí česky a polenláti
vzali sí prácí aby zvěděli tu Ce
1 hově jim píši Když duti Jiskra
z Urndýsa bájil práva krále La
dislava Pohrobka v hořejší zem]
uherské n udatnými rotami "bra
lilků" češi inu panovala i v II-
hrách a lliiúád vysílal k Jiskro
vi posly kleřl dovedli mluvili ja
zykem slovanským
Na sněmu konaném v roce J(JJ"i
v Praze kterého siičastnil se mezí
jinými laké velký vlastenec český
Moravan Karel ze erotína při
jitt byl zajímavý článek klerý je
zároveú objasněním slávu věcí ná
rodnostních panujícím v té době v
Cechách V článku tomto mezi ji
ným se praví :
"A jakož jsou sobě stavové ku
paměti Přivedli klerak vzácni
předkové jich snaživše se národ
svůj český vzdélati oběti velké
přinášeli aby jazyk svůj český
navrch přivedli tak i my ukládá
me: Na potomní a budoucí časy
(xl uzavřeni tohoto generálního
sněmu aby žádný cizozemci! jenž
by jazyku eeskelio neumel a po
třeby své v témž jazyku srozumi
telně' piednésti nemohl do země
za obyvatele ani do měst za mě
sléiiína žádným způsobem přijí
mán tn byl Kdožbykoli ten byl a
jsa obyvatelem království české
ho jazykem českým uměje jej
mluvit i nechtěl a jiné též od mlu
vení českého odvozoval aby v ze
mi trpíu nebyl nýbrž v půlleté
pořad zběhlém ven ze země se vy-
stěhovat i povinen byl A poklidí
by toho neučinil aby jako rušitel
obecného dobrého dále žádných
práv a svobod království českého
uzívati nemohl"
Dovedli naši předkové před Pi
lou Horou obhajovali práva české
ho jazyka Po bitvě tia Pílé Hoře
nastalo v Cechách licho Práva
českého národa byla dupána do
země zašlapána a nikdo neodvážil
se zvednouti Jilavv 11 ozvatl se
Němci ponetiáhlu stávali se v Ce
chách pány a byli jimi až do na
šeho prnbtizcnského hnutí Jazyk
český byl potlačován hanoben za
šlapáván a bylo skoro hanbou jím
mluvili
Za posledních šedesát let ale
stal se pravý div Láska k národu
a jazyku vnikla v nejširŠÍ vrstvy
idové a národní vědomi rychle se
šířilo Vzrostla nám nádherná li
teratura a ěeská kniha dokonala
ak práci našich buditelů jichž
památce nikdy nepřestánému ze-
mati Národ český vyšinul se na
iiejkultuinější národ y liakousku
a stal se vůdčím činitelem v kul
turních snahách všeho Slovanstva
Doufejme pevně že i po tétvU
válce v nu jedna se 1 osudy na
tbi českého mateřština naše o
étuě postavena bude na místo
které ji po právu nalezl Nesta
ne li se tak pak pokračováno ht
b v bojích úle vée spravedlivá
na konce přeci jenom zviteziti
loiisi Sest set bt (slboje proti
('i-riuaiiisuiu ! Co nerie bvlo vy
čerpáno v těchto bojích! Ale snad
piijde doba kdy in-bud" v ('
ebách nutno vystřibávati sily tti
tyto rá pasy a kdy národu našemu
popřána bude pillcitost aby
MHU a pokoji maje urueeiut
wvojo přirozuiíV práva postupoval
ti4 cestě pokroku a vývoje
Česká amerika
PRED TKICITI KOKY
Začátkem jsálj lokli Jsši poěívl
v NoitU llmd Neh vvcbáeti
nový český édsopU NovA VU!
j bo redaktorem bvl p - II Je
Libí V ťVíi pi vydÁviu bvl akci
oviti spuioneMt JeJU rt'-lc!oit
bvl p P 11 JciWk pkbtdltlkm
V K VrtU4 MsUttil lli l'b U¥ V
Uk P Mii ra 4 J Mciuik
Pívd tt i t'i roky venku iucřttl
cbitsí i tlápH pelllt t jt
t ik loííi nebolní t iloby ptlUou
ktclj dotuýíb jl h' cb eco
l v by d div 4dU lu íukIí!
kdyby lOibvU blitu ítaUa u b 1
#puliU ipcr% k Vjpr"vl
tehdy b v d-bé Utrirn y
k'h k p-4' itet utc
ji vit'vovb a 4 p bij-i oím
říjím! Tk i li-ihndt kH
iv 4 si i4 rlin %M W r4i't
klassí' kón dru 'Otln lo' a provedli
ji luk pč-kné že í německé řasopí
ny o lom jmily a české ochotníky
chválily Německý list tle veland
ský napsal tehdy 1 "Na německých
ochotnických divadlech neviděli
jsme doposud jediného předsta
vení jež by se mohlo slavéií po
bok lomuto českému "Othelu" a
bylí bychom si přáli aby němečtí
ochotnici provozování jeho býval'
přítomní v počtu ncjvalnějším"
#
Okresní pokladník Lapáčck v
Colřax okresu stěžuje si veřejnou
vyhláškou v Pokroku Západu ž
roku 1 HH' se daně špatně platí 0
znamnje proto že dlužně daně bu
de přísně kolleklovati Aby si alo
krajané nemysleli že z krajanské
lásky oko přimhouří podotýká
důrazné- "Demokraté rcpublika
né zelenáěníci proti monopolisté
Némej Irčané Švédové Ameri
kám' ba i Češi budou důkladně
požádáni aby bez odkladu zapla
tili a nebude žádná porno a vy
hnutí mž zaplatit!" A dodává
významné: "Moudrému postačí
napověděni !"
( Vši v Cedar Kapids la založi
li sl roku Jmhó CVský politický
spolek klerý obral si za úkol "do
máhali se (''echům piíslušícího za
stoupení a vlivu ve správě veřej
ných záležitostí a působili k to
mu aby se strany veřejné správy
městské countní státní a pokud
možno i zemské přísně šetřilo se
zájmu praeovného lidu ve mě
stech i na farmách" Jak vidno
Cechové v Cedar líapidsíeh zahá
jili snahy za uznání českého živlu
záhy a proto dnešního dne mají
v politice a veřejných záležito
slech tohoto města velký vliv O-
pčlně důkaz jak pravdivým je
přísloví Ranné pláče dál doská
če
Prant Čemus založil v Chica
gu české knihkupectví v naději
že po české knize bude hojná po
ptávka Ale nedařilo se mu v uži
tečném tomto podniku mnoho Ca-
sy se za tecu třicet Jet ninono ne
změnily Do dnešního dne česká
uiihkuM'c) ví v Americe jenom ži
voří
ři konvenci demokratů v
lovva City konané počátkem září
roku lřS" v níž zasedalo ]Ó7 de
legátů a mezi nimi IJIJ Cechů ob
držel piof Politími! Šimek nomi
naci za okresního měřiče Puu 1
lt Letovský od Slovana Amcri
kánského byl čelným kandidátem
nominace pro úřad poslance do
státní lettislatury Při posledním
hlasováni obdržel (i!) hlasů ale
1 tul 1 obdržel o Id hlasů více a tak
získal nominaci
Pokrok Západu oznamuje žu na
státní výstavě v Lincoln v roce
bvvi vystavoval pan Jos liarbor
ka hodinář z lovva City který ve
stavbě věžních hodin nabyl již po
celém západě zvučného jména jo
den z vyhlášených výrobků svých
velké hodiny věžní bijící čtvrti a
hodiny Práce tohoto věhlasného
hodinám těšila se nu výstavě vel
ké pooi nosti Pan Parboika o
patřil svými výrobky celou řadu
vládních budov na západě a také
l poštovní budovu v Omaze Nyní
tiii í na odMn"iuku v lovva City
spokojt uě zbyti k svého života
Něco ne lickde před tliciti lety
Uiitsj-to šustnout! neboť Pokrok
Západu varuje Slavme slavné
slávu slavných Slávů ~- a nedělej
lne jim lustlldu !
V St Paul Minu abizui byl v
červenci roku lss dramatický
pobk Tyl který hned lahájd
pilpravy k pLimtii ciimti
Václav Plcha byl předsedou Iru
cii r H tK4 i4j ititiikna o
máí Skok ikbidiiíkitt a Tomáš
Krát fcditiUm V St Paul v tA
době bvb jíl %th ťcskA lSítd4 a
čsk4 divaďa v m často blÁU
ab sli uni ir4Mi4ttcki bo lu by
Dua P v hraU v síni t idu
Cech
V t biertjju vob 11 byl pHttkťii(
íiil n ku lss krajin p Ad
Kt4i přv ddoti ikuhil tady
V IVkroku yjpa di I Am íl tX
tl 1" llruc: "Pan ' IUlř4 t
iifod U kl ryl lamte 1 %
apPlm I4VU41 tb tmuh v 14 14
iPwo lďcbitdltli 4 Mlíli
l"i id uht w scíiclinili ' —
'tu V x pritumni dubá
pidwib! vdVtUlv4 Pkfiku
1
I
1
I
t