Btran 8
ivwKmn iyAUt um
POKROK
PUHUSHIMi CO
IOKBOK ZÁPADU
)ijlí rJáui
dnttm jiro Hulínu okrm Nfo
HrlnyUt 'lřka jirg Colfu ikri
Nb Wilwu Km pro tst Km
M V "llíf ÍUpiin ! Jr0 Ul
lowg v Ht i'ul MinnaajiolU Miim
pro tt WinitMiHu r TymUll H D
pro ststjr Moutb Nortb Dskotu
říidpUtaé:
Pro Hojn Hltj Pro Kndu
♦ttW Do Evropy I2J50 foan
Zámlk úéjíet so puuwvl p
eílnlcb poukázek (Muun OrJri) i
prtukli (itukázk (Kiprunn Mony
OrJr) huni vulib jioukaiek (I)nuk
Lr ři) nxlu v roipitruvtoťm dupí
OxbsmujDta li tvé pruuléJnjváiíl uJuj
t Urou i novou alrtu
Dopinjr i kruhů éteo&rttva OťboUě
nvafcjitlmt Mul btí tluíiiA pné
ts Cinydu ďkolio oolué pokoliti
odt)p4n plujtn jtutSutrn kf jíí mA
býti t redakci uUjewo anebo dopi
itm nvtlejuí no
Mi
ODHALENÍ NÉ-
MJECKÝCH PIKL0
("JuMopiř New York Herald kte
rý v minulých dnech přinesl od
halení rozsáhlých německých pi
klů v tito zemi otevřel oči téiu
kteří se domýšleli že pověstí o ně
mecké činnosti tt ohledem na pře
vrácení amerického mínění a do
cílení zákazu vývozu atřeliva z té
to zemií jež ohjevovuly se hned
h1 podzimu minulého roku jnou
Hmyšlenkou udržovanou při živo
tě nepřáteli Německa World ne
pověděl mnoho nového To co
povédél a důkazy písemnými po
depřel bylo známo 1'řiíel 8 ně
kterými novými podrobnostmi
kterými dosavadní známosti o ně
meckých piklech ve Spojených
Státech byly doplněny
Z série článku jmenovaného ča
sopisu jež založeny byly na kor
respondenci hlavních pracovníku
německé propagandy vyšlo na jo-
vo že německá vláda podporova
la vydávání časopis píšících v
její prospěch a útočících na ná
rodní administraci Tyto časopisy
vydávaly se za publikace ameri
ckě ale ve -skutečnosti byly pub
likacemi německými psanými v
anglickém jazyku Byl to přede
vším časopis Fathei land jehož re
daktorem je smutné proslulý Syl
vester Viereck který provozoval
tuto propagandu jež bez jakéko
liv pochybnosti znameuala národ
ní nebezpečí pro tuto zemi V kte
rékoliv jiné zemi na svété způsob
psaní Fathcrlandu považován byl
by za velezrádný a Časopis takový
byl by potlačen ale ve Spojených
Státech jak bylo v minulých
dnech oznámeno není zákona kte
rý by této podvratné činnosti uči
nil přítrž
Německými penězi měly by ti zí
skány i jiué časopisy aby psaly
pro věc Němců Němci chtěli se
pokusili o získání kontroly nad
tiskem Spojených Států ale plá
ny jejich v mnohých případech ío
zhatily 1'omoeí tisku přcdnáSek
pohyblivých obrázků a tak ava
nýeh "mírových společnosti' měl
býti vyvolán v této zemi neuli
ment příznivý německé věci
World přinesl důkazy toho in
němečtí úředníci a agenti učme
ťká vlády měli ruce v nedávných
stávkách a dělnických nepokojích
ve zbrojovkách a lovúnúch vy
rábějíeieh válečný materiál 2a
tím co německá vládá protestoval
proti vývozu zbraní a sstřeliva da
Kvropy spojencům stialila m i
koupili a financovali továrny v
této Zemi aby luohU zUkati střeli
va a íbrané pro Listní avoji po
třebu Néaieeko pokouíclo í li
skali kanirohi u 1 Wrirfhtovuu
tová tnou na arip!av aby tnuh
luoiiiiia dUku aroplanA spo
je ne íliu
(MhaUnt těchto li!tvťkýťH pl
kh přúUi v fhviU kdy néiy {
rrb ettt lvU pi4-h!iy ♦! tjf
ti výv-u stí !v a ibratii t t
mutí T) U sehúíw niily býti p
4dány Aurriny k'il bU l
kkánt pru itěHckmi %
atttjrU Níiwin ku!dti r!kU
i(HVtn i %a t 'kiťatta k-W íuěl tý
ti přUt řiti t prvt v i u
ittmni třlua "v 4j'i li lko
ti ' l'u tíittU nUiW4 -ti
k Unt tVv4 kunvttu'
N I ta tV tv bytřětiým vjrkaiuvi-
Njjltiííím tlhtiti U
World 4 I NJ
prostřednictvím svých Úřadů V tě
lo t mi snažilo učinili zdání íu
pro americké občany německého
původu jioii v platností ikon
německé říše Několika amerU
ckým továrnám vbislnným Něm
čí bylo MUÍHHflH) Ž llesmějl vy
j ' I 'i o v li f í kontrakty pro spojejce
hemajílí býlí považováni dlu zá
konu německého za zrádce
WorlJ uvažuje o této propa
(andě řu'(i-í'k4 Hjtrň vih prohlá-
kil že vlastně je to politické špik
nutí proti vládě u lidu Spojených
Států Dokumenty jež ocitly c
v rukou jmenovaného časopisu
nasvědčují tornu žc není žádného
jiného jména pro tuto německou
činnost Spiknuli toto Mcijo jo z
íerlína je fiiiHncovino ličme
ckou vládou Náklad na tuto né
meckou projiaKiindu je veliký í
odhadován je na $'-'000000 týdně
'ropatfandu byla sír(fanisována m
příslovečnou německou důkladno
stí která ebarukterisuje veškeru
německou vojenskou činnost
byla součástku německé kampaně
jiik operace armád v poli
& i i
NemeeKou nropatfiiíMlu možno
nazvati podvratnou ježto podpo
tuje vzpouru a popuzuje občany
Spojených Států proti vlastní je
jich vládě 1'čelem této propa
irandy m ní nic jiného iož zniéíli
americkou neutralitu a obětovali
a poškodili americké zájmy ve
prospěch německé ÍÍap
World zcela správné prohlásil:
"Jestliže eií vláda vide na ameri
cké půdě propagandu proti presi
dentovi Spojených Států proti
administraci proti kongresu pro
ti americkému průmyslu a ameri
cké práci proti národní svrchova
nosti samotné — propagandu
která poškozuje americké vztahy
s jinými zeměmi a míiže v jistých
eventualitách ohrozili bezpečnost
země — federální autority nemo
hou zustati lhostejnými"
Mělo se za to že federální úři
Jy zahájí ihned vyšetřování této
německé činnosti a učiní jí přítrž
ale místo toho se dovídáme že čin
nost tato je zákonnou a že není tu
zákena kterým by se Nfmeůui za
kázalo štvát i pro! i americké vlá
dě na americkém území
1'resident Wilson prohlásil ve
své poslední notě Německu že o
hrožení životů amerických obča
nů na mořích anebo zničení jich
bude-li se opakovali bude pova
žováno za akt nepřátelský Něme
cká propaganda v této zemi je ak
tem vyloženě nepřátelským po
škozujícím celý národ jeho ob
chod průmysl jeho svrchova
nost ale není tu žádné odpomo
ci Nemůže přece býti nepřátel
stějšího počinu nad tento něme
cké vlády když podněcuje vzpou
ru a nepřátelství proti admini
straci proti vládě s kterou žije
v míru a pokoji
Kdyby tato německá propagan
da byla jenom činností amerických
občanů německého původu napl
něných přemrštěnou oddanosti a
láskou k rodné vlasti a její císaři
pak dala by se snad přehlédnout!
ohledem na zachování svobody
řeči a tisku ale když j prokážu
no že tato činnost je řízena z lier
Hnu úředními autoritami německé
vlády u že financována je ní nic
ckými markami pak dle našeho
náhledu washingtonská vláda ne-
melu by k ni přihllžcti klidné
LEPŠÍ NÁRODNÍ OBRANA
V píitoinné době mnoho mluví
se o tom je-li třeba lepši národní
obrany Spojeným Státům anebo
nikoliv Jedni jsou rozhodné pro
lepšeni obrany Spojených Mátu
puukutijiee k tomu Jit t iku
připravenost je nejlepši lártikmi
míru a! dnui mail za to ž tyto
snahy saváuějt mUitarUmeut (1
tom ale iieid sporu jf vojenská
I t ravue"t Spojených Států Ji
m dostatečná a v pt iputló války
juiotj ltt!(tei lMe mně lité'4 b
juiotu m#lit prtilíji nu vítítvi
1'řetl teUvm-iu Mítiámdjr H'V
V) 'h Němei d byv pvvii"U
K-w n v evrrtdiu IVUku ukul i
Milí pHldvl Kdyby dvl palibní
j-brtnty potily Snij m M t
Ihih'Iv ťwhotii atti jediného al
! iUé k lítraitil Kdby
řlieirt ihrtípiiidiH !eř}'l4 d '
ktrýck dKi hy % v tiivl ptniítli
lodnUli bvťluou ji h vb' li
Til A }! tíeht bt Jt
iar"Ki druhu pr PJ umh4h'
evi l mífíiv Nfjvl ! v 1 1 l y
tifpateinrh u!nih d'!t VUri
l4Mnnili nvěďtU i!ťli
♦i'- H t Avu pomlfnl mUu
(4Uh d-'l bvfhwn ttikteha
N'muv Vý jHMinp %4 S'MI f
slaven jediné lim žo íran
eouzové měli převahu v hU&inh
polních díbeh NřmeJ nepochyb-
ne nepočítali li to že budou jit
kinání v dčloslelcetvu a bylí nu
ciiií nastoupili ústup lOinké ne
úspěchy možno přičísl i tni úíet iie
dostatku dél Jokud Hak usáné
Němci neměli převahu v délostiď
leetvu nad Jíusy Kusové postupo
vali nepřetržité ale hůře bylo
když tcutonšlí spojenci dopravili
na bojiště velké množství díl
ífiisfim zásoby střeliva pro díla
došly Spojenci na íjalipolskéni
poloostrově mohou pomalu poslu
poval i jenom z loho důvodu že
mají dobrá pohyblivá díla
Jlindenburg porazil Henncn-
kampfii pomocí dél díla zdrtila
íiiitych Antwerpy Namur ruské
pevnosti v Polsku a pod Macketi
sen odrazil Kusy od Krakova po-
mocí děl Italové ve Uvé kampu-
ni proti Kakousku přes to že vy
nikají osobní udatností nepošlou
píli by v opevněných horách po
hraničních kdyby nemilí dél
"liíib pomáhá té straně která mu
nejvíce těžkých díl" prohlásil
prý Napoleon a v přítomné válec
se to plnf- osvědčuje
Klruna která nemá hojnost do
brých dél nemůže docílili vítěz
ství Praví se že je třeba od J00
lo IV) dél k hájení mile zákopo
vých linii ve J' rancii Ale lekne
me že je jich potřeba padesát n
nebo jítadviieet Kdybychom
vzali nejnižší měřítko shledali
bychom že Spojené Sláty mohou
hájiti jenom osmadvacet mil I i u t -bursko
má víre děl než Spojené
Staly Více děl má j Kanada
Austrálie ííecko Holandsko a
Švýcarsko Spojené siátv nemo-
ly by podstoupili žádné větší
války kdyby nepí ipojily "100 no
vých díl k dosavadním Trvalo
by to ale značně dlouho než by
olik dél bylo zhotoveno Afiuá
la bez dél podobá se motoru je
muž schází stroj vyhlíží velmi
iczky ale nemůže se nikam do-
stati
V první řadě k zlepšení naší ná
odní obrany je třeba del ale to
není vši ebno Nikola Tesla zná
mý vynálezce je toho náhledu že
v první řadě je nutno opevniti na
še pobřeží tak aby nepřítel neměl
naději nu napadnutí Spojených
Států a úspěchem Kvropské zku
Šenosti poučuji nás jak obrovité
ztráty pro zemi vyplynou pusti-li
se nepřítel do vnitia země a je-1:
nutno bránili každou píď půdy
kázu a utrpení jc v krajinách
kudy kráčel války krok Tesla
přimlouval se vždy za lepší opev-
není a obranu pobřeží a přimlouvá
se znovu nyní kdy o národní o
brané se více mluví
Jiní přimlouvají se za zvýšení
poétu naší pravidelné armády V
píítomné válce V Kvropě Němci
docílili úspěchu jenom toho dů
vodů že lépe byli pro válku při
praveni nežli spojnici Jobu llays
Ilammond praví že nyní je vhod
ná chvíle aby Spojené Stály slá
taly se o lepší připravenost k vál
ce Zanedbají li tuto péči pak
může se státj že v budoucnosti
budeme trpéti následkem této ne
připravenosti jako (inu V píi-
lomné době nalézá se ve Spoje
ných Státech objednávek nu stř
livo v ceně iMOOUMIIíoii Takový
obnoHstál 1'anaiitský průplav Abv
země naše mohla se ubránit! v pří
padě vpádu nepřátelského vojska
bjlo by tichu nejméně n!)UOi)
múzu Inkovu urmadu snU
by so ve Spoj n velí Státech vel
tni nesnadno ylo by sice luno
ho těhotných lidí ktul po první
vy v5 'stuvi!i by se nu hIoíhui
vbmli ale tito iHioělí bv ádu"ii
vojenského výcviku a trvalo by
to plný rok n ŽH bylí by připlave
ni pto akci na válečné linii Mcjři
litu ale itepiiítl no Id by jl Dba
dttl relé výrbudtti atirbu í padni
naše pohřťit a beje ifťnteny by
!y by nu a!ii-ri'ktnt pudu
V námotnl válce v jM!idii do
bě braji hluvid ob bu ponorky
iteié stálť se kotiaUt ji Nabíe
d'tn vímhii% lskea l Spoj
vS Státy p tfebuii pí kolik au 'i
ebni ivýíiti píluumtv počťt
♦ vých petiorrk v tAjmit nábiilá o
brny tvébu ú'ej V budmií-no
ll tbitd jistí jUittVh VrlkVťíl
ii ísttitf p{ h bitev ptototka řpůvv
v lutrridin vrdvid v41ky lu
teto i ptt o!utM it vrt
kvvh v4i tčU w JI ji íhí!'
MH p-timk mičílt y%%i%
Uv oeioU v Urětuo! bf ř ptij'
v Stity itfpt tnViíi-jl na u íí In
hťkdy HťdV ftlisÍMt la Jt
tiwttMu vl?ku UUvitl ti i ir
t # pi břn pnbft í rHra
hhk M pfrl tpltvttl WtpfSt' i
JWjrky mohou btí tu fjfljUtřJ
ki obranou r ioWj Mláty iélv
by zbudovali nejmeuj 100 pono -
k nejlepšllni typu Zbudování
jedné takové ponoiky vyžaduje si
nákladu '000 Torpédo slojí
um $J-00 j'onok a torpédem
může zničili válečnou lof na kle
Idu náklad byl % 1000000
III
norka muže býti tížena dcsíJ mu
zí kdežto superdreiidnought in
posádku 1000 až 1000 mužů
Spojené Mály mají nedoplatek
ijcroplanů a lidí kteí by je řídili
1'řed nedávnem bylo oznámeno í
v případě války sehnalo by na
nejvýše 200 vzduehoplaveů a pro
ty nebyl by doslat i k strojů (ílcnn
II Curtíss soudí že Spojené Státy
míly by milí nejméně L'000 lo
brýeh aeroplunů pro služby armňi
pozemních i námořnictva Aero
piany jsou donrou ochranou vu
léčného loďstva Jíuské loefstvo
na rerném moři ebráníno byb
sedmi aeroplany v Americe zho-
lovenými a tyto stroje do zlíně
né míry umožnily tomuto loďstvu
že kontroluji' v přítomné době té
méř celé toto moře až ku branám
Cařihradu Nemáme doposud žád
né vzdušné ochrany pro 1'iinamský
průplav pro Filipíny a Ilawajské
ostrovy Aeroplany ukázaly se ve
velké evropské válce velice cen
ným přídavkem armád l'kázalo
se že moderní armády nemohou sc
obejití bez aeropbinů a v budouc
nosli aeroplany a vzducholodě bu
dou hrát i rolli ještě větší
' předcházejícího se dá soudí
li že Spojené Státy mnoho potře
u j t aby národní obranu učinily
pší Válka evropská v mnohém
posKytla poučení v jakém směru
lepšení národní obrany naší mě
lo by se pohybovali Iepší při
praveností je třeba Taková pří
pravenost nemusí znamenali vždy
inilitarism íepsí připravenost
může býti zárukou míru a pokoje
BUDOUCNOST RUSÍNŮ
Kusy rozdělujeme na tři velké
skupiny velkoruskou běloruskou
u maloruskou Velkých rozdílu
mezi těmito skupinami není a pro
to všechny tři skupiny považová
ny jsou za jeden národ Maloru
sové jinak Husinci Kusňáci a
I krajínci usazeni jsou mezi fe
kami Sancm Pripretem a DnČ-
strem a čítají sedmatřicet niillio
nů duší Jedna část mezi nimi ti
kteří nazývají se Ukrajinci toiit
po tom aby tato maloruská sku
pina považována byla za národ
samostatný a touží i po autonomii
O této touze Ukrajinců rozepisuje
se časopis líritisii Kevievv a nise o
Rusínech jako národu potlačova
ném Zdá se nám ale že tohoto
slova je těžko užiti v tomto při
pudě Je sice pravdou že pro
všechny tři skupiny ruské zavede
na byla jednotná řeě ruská ale
Malorusové nemohou přece mlu
vili o potlačování jeilná-li se j--nom
o dialekt málo odchylný od
řeči vflknriiské Kdybychom tak
soudili pak i ( bodové dudáci
Hanáci moravští Slováci a pod
mohli by se považovali za národy
potlačené poněvadž vyučovacím
jazykem na školách u pod je spi-
sovná češtinu
lú se souditi že původní Kusu
ye neby li rozdíleni Tvořili jeden
národ Kiátee po vpádu Tutitiu
rozdělili se riu tíi plemenu Jak
se toto lozdélení stalo lu by lo d i
postní nalezne vysvuleno a vsc
ihny iiaMeiié tbeorie ukáalv sc
neuspokojivými Kusíni kteii ži
ji v líusku a částiťne také v la-
kouské Haliči prtddašuji Že jsou
nejčistším typtm Slovanů a íe
jsou potomky starých Skythu Je
pravdou že imibiiuskú skupinu
velkého loutnla ruského zachtevala
i líejvělšl plellOtllOHt éistoht tlě
bof Uelorusové put jí V sotij sil-
m u plilo' iivln ltttvskťbo u po!
skélot u V 4 ikoiusové 1'iiiskť ho i'i
atl článku t huduenoú liusínj
V iStittsh Kt vievv soudí že bylo by
lo j notu v nijititi Kuska kdyby
pk llo lťuinuii autonomií a
soudí it' to vthitio lyb bv ldiV
Iiě balkánským liArodiKMtciii
"Jístliie ljusktt můin ťhránill
jíní sUViuski h(todiosti anij by
jim panovalo můi tm hov ti
Pdbti5 k rkrajineům " U "
V jtitrimtithélii Ústě "Nísptuvcdí
n'l j i!oim i% ptvi pono a
tftbské p)Í!ovt N tt pttdVbtlO
i o Iímm t Jhebirtiil p jvie d tu
bti pí-piav ni ptiuvéd iU k i-
mu il k lej y prou ou s
lťlí4 ít t stuUpcitei t4lí i4
Iv I vii- bni Slované %UtitV tvo
jed t pitel MAK lidi lidottu
Ind l iůUb a' jstu slayčitl
i'tVIl arV WltUllU Si !4ltl
Vho hhmi a imnt thmll bohatí
libv a jistili si služeb áil iokho
j tisku 'lilo vůdcové ruských na
íiíonalístfi — mho raději fcknémi
VaVruau — jou řusto ukrajinské
ho původu sami anebo jsou ínspi
rovéni ukrajinskými odrodilcí
"Sír IvJwurd ÍJtey prohlásil ¥
březnu že "každá národnost má
právo na mi-dvulou svrchova
nost" rVl mnolo ni dále než vůd
eovó 1'krajínců kltíí činí si jo
nom nároky na národní i islenci
Jejítdi touha je čistí konslituční
htéjí aby uvedena byla v čin
nost znovu práva která přizná
vána byla lkrajině eary samotný
mí v době unie a v letech násle
dujících" Tužby Kosinů jak uvedeny by
ly profesoiem Volkovem v londýn
ském Časopise Jíussiau Kevievv
jsou následující
Zavedení ukrajinského jazyka
jako jazyka vyučovacího vc ško
lách obecných zemědělských a ji
ných nižších školách kde místní
obyvatelstvo je ukrajinské
Zavedení vyučování ukrajinské
ho jazyka jako jednoho z povin
ných předmětů na všech Školách v
1'krajinř
Zavedení vyučování všech odbo
rů dotýkajících se 1'krajíny u
zřízení korrcspondeněriíeh stolic
na všech ukrajinských universi
tách přítomných i budoucích
Volné používání ukrajinského
jazyka na všech schůzích a Vi1
všech veřejných institucích
1'iávo zemstev kooperativních
pojišťovacích sdružení finančních
a jiných inslitueí v Ukrajinu tvc
riti unie zahrnující celou anebo
čásli Ukrajiny
K tnuto požadavkům praví
rritish Heview dlužno připojili
ještě požadavek náboženské svo-
xdy Vtlšina rakouských Kusí-
nů jsou řecko katolického vyzná
ní ale tomu ruská vláda není val
ní" nakloněna
"l'řed válkou 1'krajiiici ve vý
hodní Haliči byli uniaty to jest
řeckými katolíky" praví dále
jmenovaný časopis
"Tato církev
toleranci ani
netěší se v říši ruské
jako latinsko-katolická formu Byl
učiněn silný pokus obrátiti halič
ské Ukrajince na pravoslaví ale
nezdařil se líuští Ukrajinci jsou
většinou pravoslavní ale mají sil
nou touhu po neodvislém synodu
K i jevě"
Urilish Kevievv podotýká že U-
krajinci v přítomné době jsou lo-
álními k Kusku Kakouská vlá
la ale snažila stí vždy probudili v
krajincích nenávist k Kusku a
tylu lo ona která podporovala Ča
sopis který hlásal nutnost auto
nomie pro I 'krajince Kakouská
vládu vždy přeje autonomii náro
dům kteří nenalézají se pod její
vládou jako bylo to viděli v pří
patlě Albánie ale doma ve vlast
nich hranicích jsou ovšem její ná
hledy zcela jiné Kakouské vládě
podařilo se získali řadu rusíu
ských předáků kteří projevovali
otevřené nepřátelství k Kusku!
1'atrně takový rakousky vliv také
měl co ěiniti H projevem fusíusko
katolického biskupu ve Spoje
nýt h Státech Ortynského který
uveřejněn byl v rusínskéiu listě
Ameryka vycházejícím ve Uiladcl
fii Tento nasvědčuje tomu že u
niaté nemají valné lásky k líusku
a že jejich sympatie jsou a leu
tonskými spojenci Upíimiié slo
vanské cítění v pílpisu tom se piá
vě neobráží Kiskup tento mezi
jiným praví
"Tyto dopisy jsou výrazem žalu
a odporu k ruské církvi a vládě
které snaží se představili svČlu
jakoby byly Hpusitelkami slovan
ských národností a že mají jenom
opiimiiou lásku pro každého S)
vanu Pravíme ale otevřeně přtd
celým světem i Pane } íat hoví j uit
přt d takovou lákou jakou Kuso
vé ukúiili slovanskýiu tíusluům
v l krajině a pošlé v Haliči Jiu
kovině a Uhersku!"
Jednu ke tu jelnu tí slovao
Hyen iHilesll jim ptslulotvfU
muito iiekoltk Iltnle itutmi pru-
envati k ml-ti in id těchto spmů v
řájmu UÍ l utloucnosli vstbohk
van st v a
UAIKÁNSKf STÁTY JSOU
DOaui) NA VAHÁCH
Uumulý' pttftlup spojených vj
aK!ik éeh a íi nfotwk č h in
(iu)ipilském pobmslrov ř j tdavid
pi i'ineu prtA hatkantkě státy 4Ía
u- áltj( m vlupu do v ilky
Tnilu penalt post op proti Tur
ktim tkJ tílfft to w t rWt'U
4 Anfld kK bvbi ttkUdno i
1'iidtnrlly ďbly budou rvthU'
a l r#v jx é tU'ie pa l ťahltra
tlu Ohi ukufuny válčících tiotj
utikSi dobyli kapitolu (Jttomamtké
liš) tříklátlajl vilkou důležitost
Xpojencl y loho důvodu snaží ne
uryi blití dobyli JJardamJI a N4
mecko a líukousko opětné hledají
cesty jak by tomu zabránily U
ázka Hardanell j't íiluvni příčí
iimj iroé nyní pilné se vyjednává
% balkánskými stály a proé ličme
ílí dítlomaté jsou lak zíinníčiié
činni jmenovitě v JukunSlí hlav
ním mésté iíumuuska
Ktjyž Jíuiiiunsko odepřelo roz
hodné vyhovili žádostí Néiiieři a
dovolili průvoz střeliva a zhraní
Tuikům německý tisk nečinil žád
ných pokusil aby zakryl avoj ne
příjemné zklamání Doznával u
příioiiě že bude nutno nalézti ni
jaký způsob zásobování Turků
střelivem jinak že pád Cařihradu
bude otázkou krátkého času Ně
mečtí diplomati ovšem dosud ne
vzdali se naděje ím podaří se jim
naklonili Jíumunsko nu svojí
síranu Diplomati spojenců ale
jsou téměř jixlí že rumunští stál-
uíei zůstanou hluší k jejich sli
bům Prohlašují že Kumunsko
co nejiliíve bude nuceno opustiti
svoji neutralitu a postavili se po
bok čtyřdohody
Lid rumunský jak už několi
kráte bylo psáno je nakloněn to
rnu aby Kumunsko vstoupilo do
války na struně Anglie Francii
Kuska Halit: a Srbska ale dvůr
a jistí vysocí vojenští důstojníci
sympatisují n Německem Kromě
toho musí býti pamatováno že ja
kékoliv rozhodnutí má velkou dá
ležitost pro budoucnost tohoto
balkánského království Kiiiimn
sko je nejsilnějším z balkánských
států a považuje se za póloví linoe
Domnívá se že toto její postavení
je ohrožováno Knihařském í Ku
skem Kdyby alt připojilo se k
teutonským spojencům bralo by
na sobe risiko mnohem větší An
gliělí francouzští u rušli diplo
mati snažili a snaží hc ze všech sil
aby docílili dohody mezi Kuiniin
skem a Kulliarskeni právě tak ja
ko mezi Bulharskem a ostatními
balkánskými státy
Toto diplomatické vyjednávání
tvoří kapitolu tajné historie války
n vt jde ve známost už dojde Ku
miinsko ku konečnému hvénm m
bodnuli a vydá obyčejnou zelenou
žlutou červenou anebo růžovou
íiiihii jt Ž obsahovat i bude diplo
matické depeše pečlivě vybraně
aby postavily zemi do nejpřizui
včjšího světla n několika zemí
které tlooHud zůstaly neutrální
mi
Kumunské ambice vedeny jsou
několiku směry Kumunsko rádo
by získalo Jíessurabie ji ž nalézá
se nyní v moci Kuska Volo úze
mí není sice čisté rumunské ale
přec je domovem několika set ti
síc rumunského lidu Větší touhu
abí Kumunsko cítí po Hnkovině
kterou prý Německo vždy velko
myslně jednající h majetkem své
ho souseda již mu nabídlo a po
Sedmihradsku V obou těchto ra
kouských provinciích bydlí Kunui
ni kteří touží po tom aby stali
se příslušníky Kumuiiska
Jinou příčinou proé Kumunsko
doposud nepostavilo se po bok
čtyřdohodě je okolnost že nerado
by vidělo aby Cařihrad dostal so
do rukou Kuska Kumunsti stát
níei mají za to že to znamenalo
by velké nebezpečí pro budoucnost
jejich země Praví 2o Franci a
Anglie poskytly Kumunsku záni
ky že ťaíihrad po svém pádu do
stane se do no inártilní správy
Dipltntiati čtyřilohody snaží m
iíumunsko plťsvědéili že nt vie
a! lim 'duněli [Uttsp lo by i Jjtj
i-iuosku do (íiutéiié ndry neboť o
tcvřiiu byla by lak eestu pro v
voz ttbili kterého Kumunsko má
Vtlké ?asoby
KtlOiunslnt by mělo ni (pi o
bávali tip vmui itčiiut kťho vlivu
v Cuhhrtnlě To miauoimlo by
pro ně miiohťiit %éiši m b p i m i
ruskě panshi nad lluitlítulland
Mu bo mluví o tom t Iruťui
ská vojsky pokusí o pttruí il
rttly tlo Turecka skrť Ualkiu a
to jMiauonaUi by pilmo idtrmuil
it li tdiil uiin c vs t U baHau
skýt h států Kakouské déloi
ttVu V loinuléth dtoeh Utuťnar
dovati p nit ťl t l ké Ttto bou
bittdovátd jiooii seďtlo imvěi
h Itutonstt spoj lo i sbMotl Tuji
" I frtti I h nkmiskt srUlkis ru
euoskýth rlU vojsk k Ujal
p ll tlkiu
Uč l tu teholft til pi j jHiřk
pv ilasid ltiUnr%ka
Iíiiutt4 j In ik pki iH
I " Tuisfttn ktH lonij jij lu
dUI k HliV4 a lí taní