Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 1, 1915)
Btran 8 ivwKmn iyAUt um POKROK PUHUSHIMi CO IOKBOK ZÁPADU )ijlí rJáui dnttm jiro Hulínu okrm Nfo HrlnyUt 'lřka jirg Colfu ikri Nb Wilwu Km pro tst Km M V "llíf ÍUpiin ! Jr0 Ul lowg v Ht i'ul MinnaajiolU Miim pro tt WinitMiHu r TymUll H D pro ststjr Moutb Nortb Dskotu říidpUtaé: Pro Hojn Hltj Pro Kndu ♦ttW Do Evropy I2J50 foan Zámlk úéjíet so puuwvl p eílnlcb poukázek (Muun OrJri) i prtukli (itukázk (Kiprunn Mony OrJr) huni vulib jioukaiek (I)nuk Lr ři) nxlu v roipitruvtoťm dupí OxbsmujDta li tvé pruuléJnjváiíl uJuj t Urou i novou alrtu Dopinjr i kruhů éteo&rttva OťboUě nvafcjitlmt Mul btí tluíiiA pné ts Cinydu ďkolio oolué pokoliti odt)p4n plujtn jtutSutrn kf jíí mA býti t redakci uUjewo anebo dopi itm nvtlejuí no Mi ODHALENÍ NÉ- MJECKÝCH PIKL0 ("JuMopiř New York Herald kte rý v minulých dnech přinesl od halení rozsáhlých německých pi klů v tito zemi otevřel oči téiu kteří se domýšleli že pověstí o ně mecké činnosti tt ohledem na pře vrácení amerického mínění a do cílení zákazu vývozu atřeliva z té to zemií jež ohjevovuly se hned h1 podzimu minulého roku jnou Hmyšlenkou udržovanou při živo tě nepřáteli Německa World ne pověděl mnoho nového To co povédél a důkazy písemnými po depřel bylo známo 1'řiíel 8 ně kterými novými podrobnostmi kterými dosavadní známosti o ně meckých piklech ve Spojených Státech byly doplněny Z série článku jmenovaného ča sopisu jež založeny byly na kor respondenci hlavních pracovníku německé propagandy vyšlo na jo- vo že německá vláda podporova la vydávání časopis píšících v její prospěch a útočících na ná rodní administraci Tyto časopisy vydávaly se za publikace ameri ckě ale ve -skutečnosti byly pub likacemi německými psanými v anglickém jazyku Byl to přede vším časopis Fathei land jehož re daktorem je smutné proslulý Syl vester Viereck který provozoval tuto propagandu jež bez jakéko liv pochybnosti znameuala národ ní nebezpečí pro tuto zemi V kte rékoliv jiné zemi na svété způsob psaní Fathcrlandu považován byl by za velezrádný a Časopis takový byl by potlačen ale ve Spojených Státech jak bylo v minulých dnech oznámeno není zákona kte rý by této podvratné činnosti uči nil přítrž Německými penězi měly by ti zí skány i jiué časopisy aby psaly pro věc Němců Němci chtěli se pokusili o získání kontroly nad tiskem Spojených Států ale plá ny jejich v mnohých případech ío zhatily 1'omoeí tisku přcdnáSek pohyblivých obrázků a tak ava nýeh "mírových společnosti' měl býti vyvolán v této zemi neuli ment příznivý německé věci World přinesl důkazy toho in němečtí úředníci a agenti učme ťká vlády měli ruce v nedávných stávkách a dělnických nepokojích ve zbrojovkách a lovúnúch vy rábějíeieh válečný materiál 2a tím co německá vládá protestoval proti vývozu zbraní a sstřeliva da Kvropy spojencům stialila m i koupili a financovali továrny v této Zemi aby luohU zUkati střeli va a íbrané pro Listní avoji po třebu Néaieeko pokouíclo í li skali kanirohi u 1 Wrirfhtovuu tová tnou na arip!av aby tnuh luoiiiiia dUku aroplanA spo je ne íliu (MhaUnt těchto li!tvťkýťH pl kh přúUi v fhviU kdy néiy { rrb ettt lvU pi4-h!iy ♦! tjf ti výv-u stí !v a ibratii t t mutí T) U sehúíw niily býti p 4dány Aurriny k'il bU l kkánt pru itěHckmi % atttjrU Níiwin ku!dti r!kU i(HVtn i %a t 'kiťatta k-W íuěl tý ti přUt řiti t prvt v i u ittmni třlua "v 4j'i li lko ti ' l'u tíittU nUiW4 -ti k Unt tVv4 kunvttu' N I ta tV tv bytřětiým vjrkaiuvi- Njjltiííím tlhtiti U World 4 I NJ prostřednictvím svých Úřadů V tě lo t mi snažilo učinili zdání íu pro americké občany německého původu jioii v platností ikon německé říše Několika amerU ckým továrnám vbislnným Něm čí bylo MUÍHHflH) Ž llesmějl vy j ' I 'i o v li f í kontrakty pro spojejce hemajílí býlí považováni dlu zá konu německého za zrádce WorlJ uvažuje o této propa (andě řu'(i-í'k4 Hjtrň vih prohlá- kil že vlastně je to politické špik nutí proti vládě u lidu Spojených Států Dokumenty jež ocitly c v rukou jmenovaného časopisu nasvědčují tornu žc není žádného jiného jména pro tuto německou činnost Spiknuli toto Mcijo jo z íerlína je fiiiHncovino ličme ckou vládou Náklad na tuto né meckou projiaKiindu je veliký í odhadován je na $'-'000000 týdně 'ropatfandu byla sír(fanisována m příslovečnou německou důkladno stí která ebarukterisuje veškeru německou vojenskou činnost byla součástku německé kampaně jiik operace armád v poli & i i NemeeKou nropatfiiíMlu možno nazvati podvratnou ježto podpo tuje vzpouru a popuzuje občany Spojených Států proti vlastní je jich vládě 1'čelem této propa irandy m ní nic jiného iož zniéíli americkou neutralitu a obětovali a poškodili americké zájmy ve prospěch německé ÍÍap World zcela správné prohlásil: "Jestliže eií vláda vide na ameri cké půdě propagandu proti presi dentovi Spojených Států proti administraci proti kongresu pro ti americkému průmyslu a ameri cké práci proti národní svrchova nosti samotné — propagandu která poškozuje americké vztahy s jinými zeměmi a míiže v jistých eventualitách ohrozili bezpečnost země — federální autority nemo hou zustati lhostejnými" Mělo se za to že federální úři Jy zahájí ihned vyšetřování této německé činnosti a učiní jí přítrž ale místo toho se dovídáme že čin nost tato je zákonnou a že není tu zákena kterým by se Nfmeůui za kázalo štvát i pro! i americké vlá dě na americkém území 1'resident Wilson prohlásil ve své poslední notě Německu že o hrožení životů amerických obča nů na mořích anebo zničení jich bude-li se opakovali bude pova žováno za akt nepřátelský Něme cká propaganda v této zemi je ak tem vyloženě nepřátelským po škozujícím celý národ jeho ob chod průmysl jeho svrchova nost ale není tu žádné odpomo ci Nemůže přece býti nepřátel stějšího počinu nad tento něme cké vlády když podněcuje vzpou ru a nepřátelství proti admini straci proti vládě s kterou žije v míru a pokoji Kdyby tato německá propagan da byla jenom činností amerických občanů německého původu napl něných přemrštěnou oddanosti a láskou k rodné vlasti a její císaři pak dala by se snad přehlédnout! ohledem na zachování svobody řeči a tisku ale když j prokážu no že tato činnost je řízena z lier Hnu úředními autoritami německé vlády u že financována je ní nic ckými markami pak dle našeho náhledu washingtonská vláda ne- melu by k ni přihllžcti klidné LEPŠÍ NÁRODNÍ OBRANA V píitoinné době mnoho mluví se o tom je-li třeba lepši národní obrany Spojeným Státům anebo nikoliv Jedni jsou rozhodné pro lepšeni obrany Spojených Mátu puukutijiee k tomu Jit t iku připravenost je nejlepši lártikmi míru a! dnui mail za to ž tyto snahy saváuějt mUitarUmeut (1 tom ale iieid sporu jf vojenská I t ravue"t Spojených Států Ji m dostatečná a v pt iputló války juiotj ltt!(tei lMe mně lité'4 b juiotu m#lit prtilíji nu vítítvi 1'řetl teUvm-iu Mítiámdjr H'V V) 'h Němei d byv pvvii"U K-w n v evrrtdiu IVUku ukul i Milí pHldvl Kdyby dvl palibní j-brtnty potily Snij m M t Ihih'Iv ťwhotii atti jediného al ! iUé k lítraitil Kdby řlieirt ihrtípiiidiH !eř}'l4 d ' ktrýck dKi hy % v tiivl ptniítli lodnUli bvťluou ji h vb' li Til A }! tíeht bt Jt iar"Ki druhu pr PJ umh4h' evi l mífíiv Nfjvl ! v 1 1 l y tifpateinrh u!nih d'!t VUri l4Mnnili nvěďtU i!ťli ♦i'- H t Avu pomlfnl mUu (4Uh d-'l bvfhwn ttikteha N'muv Vý jHMinp %4 S'MI f slaven jediné lim žo íran eouzové měli převahu v hU&inh polních díbeh NřmeJ nepochyb- ne nepočítali li to že budou jit kinání v dčloslelcetvu a bylí nu ciiií nastoupili ústup lOinké ne úspěchy možno přičísl i tni úíet iie dostatku dél Jokud Hak usáné Němci neměli převahu v délostiď leetvu nad Jíusy Kusové postupo vali nepřetržité ale hůře bylo když tcutonšlí spojenci dopravili na bojiště velké množství díl ífiisfim zásoby střeliva pro díla došly Spojenci na íjalipolskéni poloostrově mohou pomalu poslu poval i jenom z loho důvodu že mají dobrá pohyblivá díla Jlindenburg porazil Henncn- kampfii pomocí dél díla zdrtila íiiitych Antwerpy Namur ruské pevnosti v Polsku a pod Macketi sen odrazil Kusy od Krakova po- mocí děl Italové ve Uvé kampu- ni proti Kakousku přes to že vy nikají osobní udatností nepošlou píli by v opevněných horách po hraničních kdyby nemilí dél "liíib pomáhá té straně která mu nejvíce těžkých díl" prohlásil prý Napoleon a v přítomné válec se to plnf- osvědčuje Klruna která nemá hojnost do brých dél nemůže docílili vítěz ství Praví se že je třeba od J00 lo IV) dél k hájení mile zákopo vých linii ve J' rancii Ale lekne me že je jich potřeba padesát n nebo jítadviieet Kdybychom vzali nejnižší měřítko shledali bychom že Spojené Sláty mohou hájiti jenom osmadvacet mil I i u t -bursko má víre děl než Spojené Staly Více děl má j Kanada Austrálie ííecko Holandsko a Švýcarsko Spojené siátv nemo- ly by podstoupili žádné větší války kdyby nepí ipojily "100 no vých díl k dosavadním Trvalo by to ale značně dlouho než by olik dél bylo zhotoveno Afiuá la bez dél podobá se motoru je muž schází stroj vyhlíží velmi iczky ale nemůže se nikam do- stati V první řadě k zlepšení naší ná odní obrany je třeba del ale to není vši ebno Nikola Tesla zná mý vynálezce je toho náhledu že v první řadě je nutno opevniti na še pobřeží tak aby nepřítel neměl naději nu napadnutí Spojených Států a úspěchem Kvropské zku Šenosti poučuji nás jak obrovité ztráty pro zemi vyplynou pusti-li se nepřítel do vnitia země a je-1: nutno bránili každou píď půdy kázu a utrpení jc v krajinách kudy kráčel války krok Tesla přimlouval se vždy za lepší opev- není a obranu pobřeží a přimlouvá se znovu nyní kdy o národní o brané se více mluví Jiní přimlouvají se za zvýšení poétu naší pravidelné armády V píítomné válce V Kvropě Němci docílili úspěchu jenom toho dů vodů že lépe byli pro válku při praveni nežli spojnici Jobu llays Ilammond praví že nyní je vhod ná chvíle aby Spojené Stály slá taly se o lepší připravenost k vál ce Zanedbají li tuto péči pak může se státj že v budoucnosti budeme trpéti následkem této ne připravenosti jako (inu V píi- lomné době nalézá se ve Spoje ných Státech objednávek nu stř livo v ceně iMOOUMIIíoii Takový obnoHstál 1'anaiitský průplav Abv země naše mohla se ubránit! v pří padě vpádu nepřátelského vojska bjlo by tichu nejméně n!)UOi) múzu Inkovu urmadu snU by so ve Spoj n velí Státech vel tni nesnadno ylo by sice luno ho těhotných lidí ktul po první vy v5 'stuvi!i by se nu hIoíhui vbmli ale tito iHioělí bv ádu"ii vojenského výcviku a trvalo by to plný rok n ŽH bylí by připlave ni pto akci na válečné linii Mcjři litu ale itepiiítl no Id by jl Dba dttl relé výrbudtti atirbu í padni naše pohřťit a beje ifťnteny by !y by nu a!ii-ri'ktnt pudu V námotnl válce v jM!idii do bě braji hluvid ob bu ponorky iteié stálť se kotiaUt ji Nabíe d'tn vímhii% lskea l Spoj vS Státy p tfebuii pí kolik au 'i ebni ivýíiti píluumtv počťt ♦ vých petiorrk v tAjmit nábiilá o brny tvébu ú'ej V budmií-no ll tbitd jistí jUittVh VrlkVťíl ii ísttitf p{ h bitev ptototka řpůvv v lutrridin vrdvid v41ky lu teto i ptt o!utM it vrt kvvh v4i tčU w JI ji íhí!' MH p-timk mičílt y%%i% Uv oeioU v Urětuo! bf ř ptij' v Stity itfpt tnViíi-jl na u íí In hťkdy HťdV ftlisÍMt la Jt tiwttMu vl?ku UUvitl ti i ir t # pi břn pnbft í rHra hhk M pfrl tpltvttl WtpfSt' i JWjrky mohou btí tu fjfljUtřJ ki obranou r ioWj Mláty iélv by zbudovali nejmeuj 100 pono - k nejlepšllni typu Zbudování jedné takové ponoiky vyžaduje si nákladu '000 Torpédo slojí um $J-00 j'onok a torpédem může zničili válečnou lof na kle Idu náklad byl % 1000000 III norka muže býti tížena dcsíJ mu zí kdežto superdreiidnought in posádku 1000 až 1000 mužů Spojené Mály mají nedoplatek ijcroplanů a lidí kteí by je řídili 1'řed nedávnem bylo oznámeno í v případě války sehnalo by na nejvýše 200 vzduehoplaveů a pro ty nebyl by doslat i k strojů (ílcnn II Curtíss soudí že Spojené Státy míly by milí nejméně L'000 lo brýeh aeroplunů pro služby armňi pozemních i námořnictva Aero piany jsou donrou ochranou vu léčného loďstva Jíuské loefstvo na rerném moři ebráníno byb sedmi aeroplany v Americe zho- lovenými a tyto stroje do zlíně né míry umožnily tomuto loďstvu že kontroluji' v přítomné době té méř celé toto moře až ku branám Cařihradu Nemáme doposud žád né vzdušné ochrany pro 1'iinamský průplav pro Filipíny a Ilawajské ostrovy Aeroplany ukázaly se ve velké evropské válce velice cen ným přídavkem armád l'kázalo se že moderní armády nemohou sc obejití bez aeropbinů a v budouc nosli aeroplany a vzducholodě bu dou hrát i rolli ještě větší ' předcházejícího se dá soudí li že Spojené Státy mnoho potře u j t aby národní obranu učinily pší Válka evropská v mnohém posKytla poučení v jakém směru lepšení národní obrany naší mě lo by se pohybovali Iepší při praveností je třeba Taková pří pravenost nemusí znamenali vždy inilitarism íepsí připravenost může býti zárukou míru a pokoje BUDOUCNOST RUSÍNŮ Kusy rozdělujeme na tři velké skupiny velkoruskou běloruskou u maloruskou Velkých rozdílu mezi těmito skupinami není a pro to všechny tři skupiny považová ny jsou za jeden národ Maloru sové jinak Husinci Kusňáci a I krajínci usazeni jsou mezi fe kami Sancm Pripretem a DnČ- strem a čítají sedmatřicet niillio nů duší Jedna část mezi nimi ti kteří nazývají se Ukrajinci toiit po tom aby tato maloruská sku pina považována byla za národ samostatný a touží i po autonomii O této touze Ukrajinců rozepisuje se časopis líritisii Kevievv a nise o Rusínech jako národu potlačova ném Zdá se nám ale že tohoto slova je těžko užiti v tomto při pudě Je sice pravdou že pro všechny tři skupiny ruské zavede na byla jednotná řeě ruská ale Malorusové nemohou přece mlu vili o potlačování jeilná-li se j--nom o dialekt málo odchylný od řeči vflknriiské Kdybychom tak soudili pak i ( bodové dudáci Hanáci moravští Slováci a pod mohli by se považovali za národy potlačené poněvadž vyučovacím jazykem na školách u pod je spi- sovná češtinu lú se souditi že původní Kusu ye neby li rozdíleni Tvořili jeden národ Kiátee po vpádu Tutitiu rozdělili se riu tíi plemenu Jak se toto lozdélení stalo lu by lo d i postní nalezne vysvuleno a vsc ihny iiaMeiié tbeorie ukáalv sc neuspokojivými Kusíni kteii ži ji v líusku a částiťne také v la- kouské Haliči prtddašuji Že jsou nejčistším typtm Slovanů a íe jsou potomky starých Skythu Je pravdou že imibiiuskú skupinu velkého loutnla ruského zachtevala i líejvělšl plellOtllOHt éistoht tlě bof Uelorusové put jí V sotij sil- m u plilo' iivln ltttvskťbo u po! skélot u V 4 ikoiusové 1'iiiskť ho i'i atl článku t huduenoú liusínj V iStittsh Kt vievv soudí že bylo by lo j notu v nijititi Kuska kdyby pk llo lťuinuii autonomií a soudí it' to vthitio lyb bv ldiV Iiě balkánským liArodiKMtciii "Jístliie ljusktt můin ťhránill jíní sUViuski h(todiosti anij by jim panovalo můi tm hov ti Pdbti5 k rkrajineům " U " V jtitrimtithélii Ústě "Nísptuvcdí n'l j i!oim i% ptvi pono a tftbské p)Í!ovt N tt pttdVbtlO i o Iímm t Jhebirtiil p jvie d tu bti pí-piav ni ptiuvéd iU k i- mu il k lej y prou ou s lťlí4 ít t stuUpcitei t4lí i4 Iv I vii- bni Slované %UtitV tvo jed t pitel MAK lidi lidottu Ind l iůUb a' jstu slayčitl i'tVIl arV WltUllU Si !4ltl Vho hhmi a imnt thmll bohatí libv a jistili si služeb áil iokho j tisku 'lilo vůdcové ruských na íiíonalístfi — mho raději fcknémi VaVruau — jou řusto ukrajinské ho původu sami anebo jsou ínspi rovéni ukrajinskými odrodilcí "Sír IvJwurd ÍJtey prohlásil ¥ březnu že "každá národnost má právo na mi-dvulou svrchova nost" rVl mnolo ni dále než vůd eovó 1'krajínců kltíí činí si jo nom nároky na národní i islenci Jejítdi touha je čistí konslituční htéjí aby uvedena byla v čin nost znovu práva která přizná vána byla lkrajině eary samotný mí v době unie a v letech násle dujících" Tužby Kosinů jak uvedeny by ly profesoiem Volkovem v londýn ském Časopise Jíussiau Kevievv jsou následující Zavedení ukrajinského jazyka jako jazyka vyučovacího vc ško lách obecných zemědělských a ji ných nižších školách kde místní obyvatelstvo je ukrajinské Zavedení vyučování ukrajinské ho jazyka jako jednoho z povin ných předmětů na všech Školách v 1'krajinř Zavedení vyučování všech odbo rů dotýkajících se 1'krajíny u zřízení korrcspondeněriíeh stolic na všech ukrajinských universi tách přítomných i budoucích Volné používání ukrajinského jazyka na všech schůzích a Vi1 všech veřejných institucích 1'iávo zemstev kooperativních pojišťovacích sdružení finančních a jiných inslitueí v Ukrajinu tvc riti unie zahrnující celou anebo čásli Ukrajiny K tnuto požadavkům praví rritish Heview dlužno připojili ještě požadavek náboženské svo- xdy Vtlšina rakouských Kusí- nů jsou řecko katolického vyzná ní ale tomu ruská vláda není val ní" nakloněna "l'řed válkou 1'krajiiici ve vý hodní Haliči byli uniaty to jest řeckými katolíky" praví dále jmenovaný časopis "Tato církev toleranci ani netěší se v říši ruské jako latinsko-katolická formu Byl učiněn silný pokus obrátiti halič ské Ukrajince na pravoslaví ale nezdařil se líuští Ukrajinci jsou většinou pravoslavní ale mají sil nou touhu po neodvislém synodu K i jevě" Urilish Kevievv podotýká že U- krajinci v přítomné době jsou lo- álními k Kusku Kakouská vlá la ale snažila stí vždy probudili v krajincích nenávist k Kusku a tylu lo ona která podporovala Ča sopis který hlásal nutnost auto nomie pro I 'krajince Kakouská vládu vždy přeje autonomii náro dům kteří nenalézají se pod její vládou jako bylo to viděli v pří patlě Albánie ale doma ve vlast nich hranicích jsou ovšem její ná hledy zcela jiné Kakouské vládě podařilo se získali řadu rusíu ských předáků kteří projevovali otevřené nepřátelství k Kusku! 1'atrně takový rakousky vliv také měl co ěiniti H projevem fusíusko katolického biskupu ve Spoje nýt h Státech Ortynského který uveřejněn byl v rusínskéiu listě Ameryka vycházejícím ve Uiladcl fii Tento nasvědčuje tomu že u niaté nemají valné lásky k líusku a že jejich sympatie jsou a leu tonskými spojenci Upíimiié slo vanské cítění v pílpisu tom se piá vě neobráží Kiskup tento mezi jiným praví "Tyto dopisy jsou výrazem žalu a odporu k ruské církvi a vládě které snaží se představili svČlu jakoby byly Hpusitelkami slovan ských národností a že mají jenom opiimiiou lásku pro každého S) vanu Pravíme ale otevřeně přtd celým světem i Pane } íat hoví j uit přt d takovou lákou jakou Kuso vé ukúiili slovanskýiu tíusluům v l krajině a pošlé v Haliči Jiu kovině a Uhersku!" Jednu ke tu jelnu tí slovao Hyen iHilesll jim ptslulotvfU muito iiekoltk Iltnle itutmi pru- envati k ml-ti in id těchto spmů v řájmu UÍ l utloucnosli vstbohk van st v a UAIKÁNSKf STÁTY JSOU DOaui) NA VAHÁCH Uumulý' pttftlup spojených vj aK!ik éeh a íi nfotwk č h in (iu)ipilském pobmslrov ř j tdavid pi i'ineu prtA hatkantkě státy 4Ía u- áltj( m vlupu do v ilky Tnilu penalt post op proti Tur ktim tkJ tílfft to w t rWt'U 4 Anfld kK bvbi ttkUdno i 1'iidtnrlly ďbly budou rvthU' a l r#v jx é tU'ie pa l ťahltra tlu Ohi ukufuny válčících tiotj utikSi dobyli kapitolu (Jttomamtké liš) tříklátlajl vilkou důležitost Xpojencl y loho důvodu snaží ne uryi blití dobyli JJardamJI a N4 mecko a líukousko opětné hledají cesty jak by tomu zabránily U ázka Hardanell j't íiluvni příčí iimj iroé nyní pilné se vyjednává % balkánskými stály a proé ličme ílí dítlomaté jsou lak zíinníčiié činni jmenovitě v JukunSlí hlav ním mésté iíumuuska Ktjyž Jíuiiiunsko odepřelo roz hodné vyhovili žádostí Néiiieři a dovolili průvoz střeliva a zhraní Tuikům německý tisk nečinil žád ných pokusil aby zakryl avoj ne příjemné zklamání Doznával u příioiiě že bude nutno nalézti ni jaký způsob zásobování Turků střelivem jinak že pád Cařihradu bude otázkou krátkého času Ně mečtí diplomati ovšem dosud ne vzdali se naděje ím podaří se jim naklonili Jíumunsko nu svojí síranu Diplomati spojenců ale jsou téměř jixlí že rumunští stál- uíei zůstanou hluší k jejich sli bům Prohlašují že Kumunsko co nejiliíve bude nuceno opustiti svoji neutralitu a postavili se po bok čtyřdohody Lid rumunský jak už několi kráte bylo psáno je nakloněn to rnu aby Kumunsko vstoupilo do války na struně Anglie Francii Kuska Halit: a Srbska ale dvůr a jistí vysocí vojenští důstojníci sympatisují n Německem Kromě toho musí býti pamatováno že ja kékoliv rozhodnutí má velkou dá ležitost pro budoucnost tohoto balkánského království Kiiiimn sko je nejsilnějším z balkánských států a považuje se za póloví linoe Domnívá se že toto její postavení je ohrožováno Knihařském í Ku skem Kdyby alt připojilo se k teutonským spojencům bralo by na sobe risiko mnohem větší An gliělí francouzští u rušli diplo mati snažili a snaží hc ze všech sil aby docílili dohody mezi Kuiniin skem a Kulliarskeni právě tak ja ko mezi Bulharskem a ostatními balkánskými státy Toto diplomatické vyjednávání tvoří kapitolu tajné historie války n vt jde ve známost už dojde Ku miinsko ku konečnému hvénm m bodnuli a vydá obyčejnou zelenou žlutou červenou anebo růžovou íiiihii jt Ž obsahovat i bude diplo matické depeše pečlivě vybraně aby postavily zemi do nejpřizui včjšího světla n několika zemí které tlooHud zůstaly neutrální mi Kumunské ambice vedeny jsou několiku směry Kumunsko rádo by získalo Jíessurabie ji ž nalézá se nyní v moci Kuska Volo úze mí není sice čisté rumunské ale přec je domovem několika set ti síc rumunského lidu Větší touhu abí Kumunsko cítí po Hnkovině kterou prý Německo vždy velko myslně jednající h majetkem své ho souseda již mu nabídlo a po Sedmihradsku V obou těchto ra kouských provinciích bydlí Kunui ni kteří touží po tom aby stali se příslušníky Kumuiiska Jinou příčinou proé Kumunsko doposud nepostavilo se po bok čtyřdohodě je okolnost že nerado by vidělo aby Cařihrad dostal so do rukou Kuska Kumunsti stát níei mají za to že to znamenalo by velké nebezpečí pro budoucnost jejich země Praví 2o Franci a Anglie poskytly Kumunsku záni ky že ťaíihrad po svém pádu do stane se do no inártilní správy Dipltntiati čtyřilohody snaží m iíumunsko plťsvědéili že nt vie a! lim 'duněli [Uttsp lo by i Jjtj i-iuosku do (íiutéiié ndry neboť o tcvřiiu byla by lak eestu pro v voz ttbili kterého Kumunsko má Vtlké ?asoby KtlOiunslnt by mělo ni (pi o bávali tip vmui itčiiut kťho vlivu v Cuhhrtnlě To miauoimlo by pro ně miiohťiit %éiši m b p i m i ruskě panshi nad lluitlítulland Mu bo mluví o tom t Iruťui ská vojsky pokusí o pttruí il rttly tlo Turecka skrť Ualkiu a to jMiauonaUi by pilmo idtrmuil it li tdiil uiin c vs t U baHau skýt h států Kakouské déloi ttVu V loinuléth dtoeh Utuťnar dovati p nit ťl t l ké Ttto bou bittdovátd jiooii seďtlo imvěi h Itutonstt spoj lo i sbMotl Tuji " I frtti I h nkmiskt srUlkis ru euoskýth rlU vojsk k Ujal p ll tlkiu Uč l tu teholft til pi j jHiřk pv ilasid ltiUnr%ka Iíiiutt4 j In ik pki iH I " Tuisfttn ktH lonij jij lu dUI k HliV4 a lí taní