Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Sept. 1, 1915)
POKUOKDNIÍ Í'Mlí VM EHrtflft 10 IP O T Japial: Hrant tMfckihwi4 Jdi h'linu lvé nemohoucí! wjtarií tak juhclník tt v komoře u iJosUti i Luhiiu Zutím wi opH ! jihy iin I horokí notnou nvlo- vyjanili nicíc v úplňku vyel nal Jcmjj NAhlu Mhkoéil Šmo ka jrlli jt 1 napíetl h korní u he- dlivě pwéul prolil íi U pudu Konú tudy h!i — řekl — jeď milí nu pozoru Iu vyprudm:- vidčti utopy kopyt na bJátí — Kdi Uy tudy molil jetí když tu žylnú cehty mníj řtkl jedn z vojáků jenž Mťl při panu Kuiili-1 čoví — AI klopu zde jeht — li to po nejednom koni Jíle tam mezi j nOHiiami je vidít Htopy jawnú jako na dlani — Knad tudy dobytek hnuli -— Není možno Není doba les ní pant vy ohtatnú jc zřetelu' zná ti kopyta 1'rávé teď tudy umučil jeti nijací lidé pohře by bylo kdybychom nějakou hájovnu na lezli — Jeďme tedy po htopé I — Jeďme ! Koňka opět Kkoéil do xedlii a jdi Sledy kopyt v raíclinove půdě byly Male patrnější a nékte ré pokud bylo lze při měsíčném Hvětlc rozeznati zdály se býti zce la řerstvými Avšak koně zapada li už [ kolena a hloub Vojáci hc již obávali že uepřebředou že snad jeŠte" hlubší močály ne před nimi skrývají pod rašelinovým povrchem ale asi za pul hodiny u cítili zápach dýmu u pryskyřice — 8inolárna tu musí být! — lile tam už je vidět milíř! řekl voják A řikutecně bylo viděti v dáli pruh éervenavého dýmu prosyce- ného plamenem okolo něhož srše ly jiskry uhlí pod zemí doutnají cího Přiblíživše se uzřeli vojáci cha tu studni a velkou kolnu sbitou ze sosnových klád Koně cestou tmavění počali řiěeti a silné rža ní odpovídalo jim z kolny Záro veň se před jezdci objevila jakás postava oděná v kožich převráce ný vlnou na vrch — Mnoho koní i zeptal se clovčk v kožiše — Člověče! Ci je to smolárnaí zeptal se Soroka — Kdo jstef Odkud jste se tu vzali f ptal se znovu smolař hla sem v němž se chvěly strach a u divení — Neboj sel odpověděl Soro ka — nejsme loupežníci — Jeďte si svou cestou nic tu pro vás není — Zavři hubu a veď nás do cha ty dokud prosím Nevidíš chá me že vezeme raněného? — Kdo jstef — Dbej abych ti ručnicí neod povčděl ITpší jsme než ty chla pe I Veď nás do chaty necheeS li usmažíme tě ve vlastní smole — Jediný se vám neubráním a le bude nás více () hrdla tu při jdete — Také nás bude víc jen ná doveď do chaty -— Tedy pojďte není to má věc jak se dostanete odtud — - Co mái k jídlu dej sem a kořalku také Púna vezeme kte rý zaplatí — - Jn aby odtud živ odjel Tak rozmlouvajíce vešli do cha ty ve které na hrubém krbu ho řel oheň a z hmků postavených na roštu vycházel zápach uzeného masa Jizba byla dosti prostorná Soroka hned při vchodu poznal že u třn utojl ientMůiťk hojné po krytých beranlmi kůžemi — Tu jj nějaká mužská dnúi tlil pošeptal soudruhům Nabij te kí ručnice a pozor Toho chá mu KtMtt% aby nukloiul lliuiul tKei ař # vyapl venku fuy t j'u by neuntoupltuB — Pánové dru nepřijdou frkl smolař — Tím lij nebudeme m aspoň o byt háďtt a ráno odjedeme ovl ovétl4 Horoka — latím vyyp UKM IIA luUlt lirbiifj jm hladu ví 0V4 kohllU lulituj — A (nlkud bych tu u molAr tty tve V4AÍ -~ Vehiiolný ]4U vo JUul Slylcli jitií koně pol kul Iuhi iuí tu být Udy Ui1 ovi aiuoloa jw r-iiti — T HjooU MHjtí koni At jvm tvoji li ba ! Irit wul jk wii HyeKUt chlpl SmUr wmn!vtf t Voj4íi m loilH nfdflSa Pn Uj IU Uiko pak idH k vt'H jed!i rhtivi U"B h il 'Kaniiuitl jíl mnaitl HéUtW t krbu Ují A Vilky AUt ij fowíii ii kofulky Vám ws víuk jenom ncputrini wipil n vojákům jítí nedul byií Me rozhodl že po et lou noc hu- jui chata h luky pro íeht muú 'při kteréž ržálo kIimIo koní zdála oe mu hýtí podivnou u podezfc Ion Měl a to ž jo v íitulku lou peznikú a to tím Hpíne že v ko molu ze které píincnl kořalku odkryl hodné zbraně rozv-tMiic po Měnách i houdt k prachu a růz né nářadí patrné na dvorech šlechtických vyrabované I'io pii pad že by e nepřítomní obyvate lé té chaty vrátili nebylo možno od nich čekali pohostinství ba u ní milosrdenství proto ustanoví' kc Sorolui na tom že m: ehaly u zbrojenou rukou ujme a že ne v ií udrží buď prcrmjeí nebo vyjed naváním líylo to nutné z ohledu na dra vi Kmiticovo jemuž ne cesta mo hla Máti záhubnou i z ohledu na bezpečnost všech ostatních So roka byl voják tělem i duší jemu jenom jeden pocit byl cizím a to byl pocit strachu A přeci hc ho nyní při pomyšlení na kníctc Ho li uslava zmocňovala obava Slou že ode dávna Kmitieovi véíil sle pé netoliko v statečnost ale i ve Štěstí mladého pána viděl nejed nou jeho ěiny přesahující všeli kou míru smělosti a hraničící na ciré šílenství jež přece sc pove dly Odbyl h Kmitíeem všecky nájezdy na Chovaňskčho úéunt- nil se všech výpadu vraždění ú nosú a došel k přesvědčení žo mla dý pán všecko může vše dovede z každé tůně že se vyprostí a kaž- Uetio koho etice ze uo ni pohrou- ží Kmitie byl mu zosobněním největší moci a nejvřtšího štěstí a tedy nyní patrné přišel svůj "i svého — nikoli — pan Kmitie při šel na lepšího než je sám Jakže! Jediný muž který byl už v rukou Kmiticových unesený bezbranný dovedl se vyprostit r jeho rukou a nedosti na tom: povalili samého Kmitice pobiti jeho vojáky a po lekat i je tak že sběhli bojíce se jeho návratu? líyl to div nad di vy a Soroka hlavu ztrácel pře mýšlejte o tom — nebof všeho se na světě spíše nadál než toho že by byl někdo kdo by pana Kmitice překonal — Jen zdáli je konec našemu neštěstí? hučel pro sebe rozhlíže je se v překvapení vůkol Druhdy šel se zavřenýma očima za panem Kmilicem na tábory Chovaňského obklopené osmdesá ti-tisícovou armádou nyní vzpo minka na toho dlouhovlasatého knížete n panenskýma očima a 8 růžovou tváří vzbuzovala v něm povéreěný strach Sám nevěděl co činit Lekala ho myšlénka že zítra nebo pozítří bude třeba jeti po bité cestě na které je potkati mňž onen strašlivý kníže nebo lid ku stihání jím vyslaný Pro to právě sešel n cesty do hlubo kých lesů a nyní toužil zůstati v oné lesní chatě dokud by ne zmýlili a honěním neunavili Peč i tento útulek z jiných dů vodů s mu nezdál být bezpečným chtěl vědět čeho se držeti a jro to poručil vojákům aby byli na stráži u dveří a U oken chaty po celou lox a sám řekl smolařovi — - Vezmi člověče svítilnu a pojď se mnou lcda louči mohu velmožué tmi [ánu posvítit svítilny nemám — Svěť tedy loučj j spálíš li kol nu a koně je ml U jeti no { Při tukovém rorkszti byU lu cema ihned nalezena v komoře Soroka j-orunl smolili i aby š l nupí d sám l 14 nim pUtoU v ruce Kdo tu tbýv4 V ta ehatí! ít ptal Ktt tťttU pánové tu obývají — Jak jmenuji? To tlumím ří i ťj vi lim čbivččts 1c iloU n i kuli' ku di Id ivy Milý Vláčný psne — tlp vítlél noiolař — kdybych lupová Jíl pruvdiví jmčno musil lyN býlí tk upokojt n -~ Tw jt pravd A J niht iMi u„? — J tu M4řý 4ii d y noví a lv bbví - r4je1 ilerbla - 1 1 wbýtajlf í O — ("'ttHeřil rd' A eWll Ubil vi kde — A odkud Jhoii ty koněf — - Pánové je přivádějí a od klid Pfih ví — fíekní pravdu řieloupeží tvo jí pánové na nílníciT — ( 'ož já vím vzácný jancf Vi dím že koní berou a koiuif — to není má starost — - A co koní činí f — TaHem jích vezmou dcw t - dvanáct kam je ženou to také nevím Tak rozmlouvajíce vešlí do kol Iiy Ze ktelé bylo sljíeti lkáld kord í vešlí dovnitř — Kvér ! řekl Soroka Smolař zvedl lucunu a nvítil na koné iři stěně Soroka si prolili žel jednoho po druhém okem znal ce kroutil hlavou mlaskal jazy kem a hučel si : ~ Nebožtík pari Znd byl by rád Jsou to koně po!skéf mu skevské a ten valach je půvo du německého — a tahle kobyla tfiké Vzácné koné! A co jim dá váte? — Abych nelhal — - múj pane zasel jMcru tu z jara dva palouky OVsem -- A tvoji pánové zde od jara koné pěstují? — - Nikoli ale poslali mne sem s rozkazem — Ty jsi jejich? — Pyl jsem jejich prve než šii na vojnu — Na jakou vojnu? — Co já vím vzácný pane? O dešli daleko už minulého roku a vrátili se v létě — - A čí jsi nyní? — To jsou královské lesy — Kdo té usadil ve smolárně? — Královský lesní pánův pií biizný který také koné přivezl a h odjel s nimi a už se nenavrátil — A nebývali tu u tvých pánu hostě? - Nikdo sem cesiu n najde m )0) v()koj jsou huhm u j„ jnoI11 j(]jný viv{uu j „i divno „uj jam žo jHf( WIU c(Ktu na k(0 „„aj] f(sUi tolit bahno pohltí Soroka chtěl odpověděli ze les a cestu dobře zná ale rozmysliv se řekl si Žo je lépe okolnost tu zamlčet Zeptal se — Jsou ty lesy veliké? Smolař nerozuměl otázce — Jak to? — Jak daleko se táhnou? — Ach kdož pak je přešel : jed ny se končí druhé začínají — liúh sám ví kde přestávají Já tam nebyl — Dobře! — řekl Soroka To řka poničil smolaři aby w vrátil a sám vešel do chaty Cestou se rozmýšlel co činili a váhal S jedné strany vábil ho nápad aby využiv nepřítomnosti obyvatelův koně vzal a s lupem u jel Pup by byl cenný a koně ve lice se líbili starému vojáku ale po chvíli přemohl pokušeni Vzít je lehko ale co dále činit? Bahna jsou vůkol — a východ jen jedi ný — jak ho najiti? Náhoda jed nou posloužila ale kdož ví zdali poslouží i po druhé Jít po stopň kopyt není radno neboť obyva telé měli jist ň tolik rozumu že zú myslně učinili stopy falešné kla inivé vedoucí přímo k tůni Soroka znal dobře spňsoby lid! kteří koné kradou nebo lupem hč řou -~ Hlupák jsem — zahučel ~ vezmu smolaře na prost ram-k a po ručím mu aby mne dovedl na sil hici Náhle se zachvěl vysloviv po ledn{ slovo — Na silnici? A kníže f A stihá ní? ~- 1'atnáct koni musím rtratítl řekl si v duelm ítarý poberta a ta kovým Žalem jakoby byl ty ko ná od maličká vypěstoval Ynl jinak — štěstí tiast j u konce Teď ja třeba M b ti V rhalé dokud psu Kmitlo se tiHMdra m-úh ' vo!f!tiru obyvatelů nebo U-i n& ho a c potom bud na to j pln kovidkova hbtva Tak rikm)třje vrdld do ehsty Opaltit! vojáci tUi u dvf li A4 Viděli dilky Uilmi tni holili V t OtliU lulťi i titerovl Sttruka a smoUř )Vi ptre? potu fiU jmi aby opvČlřU kvlu Jou prv j díl rlialy pinii li Hitřoka roká4l abr jAJ uj ti v blbl in! xjiildiU 4iti j Hbíd in lůikti vedl Koulic V thi llbl ti hl jt umu evrčel HHsaH vm obvvkbttt dnt íku a Ví rd!r)l kooote mvil Ido dály ita či oti v nhrmu lěnlm karaloirdt ( horý ? % }%u butltl a patrni v korM?r tírilil nebof Horoka slyšel srozumitelná ale nesouvislá slova r — Miloslívý králi odpusť Tam ti jsou zrádci Víieka ta jemství jejích povím Jfcpubli ka je červené sukno Dobře mám té milostivý kriíe J)ž! Milostivý králi! Tudy ncboC lam je zrada Soroka zvedl se na lůžku a po slouchal I c ehif ý vykííknuv lič- j kolikrát pět usnul a potom ojiět i 1 1 1 ti hC JTMIIICJU u voiai ! — Olenko Obiiko nehněvej kC t I Tt pl Ve k půlnocí se Úplně U"- Ikojiil a usnul pevné - Horoka také ! počal dřímali ale hned ho vzbu dilo tiché zaklepán! na dvéře Soroka vyskočil n vyšel 7 (ha- y — Co se stalo? zeptal se — Pane strážmistře smolař 11 tekl — IJ sta ďáblů 1 Vždyť na nás zbojníky píivcdc A kdo ho stře zil? — líilous — Sel js m s ním napojit na k-iiě řekl Pilou 4 — omlouvaje se poručil jsem mu aby vědro stáhnul a sám jsem koně držel — Nuže a on? Skočil do stud ně? — Nikoli pane strážmistře ale mezi kmeny jichž mnoho vidi studné leží připravených do mi lířů Pustil jsem kouč - - neboť byť i by se rozběhli jsou tu jiné — skočil jsem za ním ale on mi v prvním dolíku zmizel Noc -- tma — chlap zná místo a tak zmi zel Aby ho mor chytil — Přivede nám sem ty ďábly — přivede! Aby do toho hrom u deřil Strážmistr se zamlčel a po chví li řekl — Nf půjdeme spat Je In ba bdít do rána každou chvíli mo hou přijít A dávaje jiným příklad useď na prahu chaty s mušketou v ru ce vojáci sedli kolem něho zti cha mezi sebou hovoříce nebo po lohlasně popčvujíee u opět na slouchajíce zdali v nočním šumu lesním nezaslechnou dusot a rzáni blížících st koní lyla příjemná měsíčná noe ale hlučná V hlubinách lesních vřel život Byla doba ííjení proto les zvučel rykem jelenů Krátké chroptivé hněvu a zarputilosti plné ty zvuky rozléhaly se vůkol ru všech stranách dál i blíže a chvílemi jakoby těsně za chatou — Jestli přijdou budou takó řičet aby hííx zmýlili — řekl Pi lous — Kh té noci nepřijdou Niv chlap k nim dojde bude den! od pověděl jiný voják — Ve dne bychom měli pane strážmistře chatu prohledat a mí sty kopat neboť obývají Ji tu loupežníci musí tu míli poklady — Ncjlepší poklady jsou v té stáji odpověděl Soroka ukazuje na kolnu — A vezmeme je? — Jste hloupí! Výchotlu odtud nud a jenom bahno vůkol — Vždyť jniue sem přece přije li!! — Bůh ná sem dovedl Živá duše st 111 nepřijde ani odtud ne vyjde nezná li cestu — Ve ilne ji najdeme — Nenajdeme nebof zúmyslně udělány jsou stopy koňské aby v omyl uvedly Neměli jste pouštěl smolaře — Víme že je silnice odtud na den resty ~- a to v tamtu stranu frkl Pilous tikauje prstem na Východu! ěUt lesa -~ Pojedeme d"kud Je licpře jcdcine — To mysiiš In ul bud4 pá nem až bud4 na silnici? Icpšl jt kulka od lotijtíidka ml tam o prátka ~- Jitk to Otče? řekl Bilom — Tam na náa ui dmajUta iV — Kd'i otče? -- KhU Tu Soroka náhl umlkl a u mlkli UU vojáci j4k by pole kání ~- AI I řekl koneční Pilmu — Ttl !e i tam lei č lt jjko tU'l - Vibitnii ná jik ptAky do lt ZJ lupiči a tam ítdh - ftkl jmt? vojik Hrom bij ď níchl Upliji mim fn finlt a lupičrtn ikp 1 d blrm itlpivčd' Itjunt ?♦ by kidi# nnnřl sptJkv řtrnttu nm tti lni lt#ajiU yvia t V fiwkl přeci se brl itndČ lv d kfíiku co mu itvli v I Kl i jtiku ditčli NVmůiť bít jinak itr I I ki o3rov#l vll'l Jvm j kd)l w na VilkoVkkťbtt vrhnul ÍM vyrostl Jako sosna Nebýt to ho já bych ho nebyl pustil živé ho — Hlupák jsi h'n na něho ne skočil — Co jsem mé dělat pn strážmistře? Myslil jsem si sedí na nejit psím koní bud" lí chtít-— uteče a mb íí lí mne — m ubiá ním se neboť na černou moc lid ská nestačí Přetl očima lí zmíi a je v plachu — Pravda je — řekl Soroka Ž když jsem na něho střelil ja koby ho mlha zakryla a chy bil jm-iu bybil když na ko ni sedíme lo st každému přihodi lo proto že sc kůň kroutí ale ze země -- lo So mi UŽ od desíti b t nepřihodilo — Co je po řečí — řekl pilous — !uFiien c Vitkovskí Zavra lyiiskí náš plukovník a všecky jeden muž povalil a lo muž zbra ně nemající takové muže z nichž si každý nejednou se čtyřmi vě děl rady Pvz ďúbcUké moci ne mohl by toho dokázat — poměrné duše Bohu nebof má li s ďáblem spolky ukáže mu ďábel také cistu sem — I bez něho má dlouhé ruce takový pán -- Ticho! řekl náhle Soroka — něco tu v listí šramotí Vojáci umlklí a nastavili uši Poblíž skutečně bylo slyšeli jaké% těžké kroky pod nimiž spadnu'' listí šelestilo — Je slyšet koně — zašeptal Soroka Peč kroky počaly kc oddalovat! cil ehřity a brzo potom rozlehlo se hrozné a chraptivé zařičen! je lena — To jsou jelení Jelen se la ním fihlašuje anebo druhého ro háěe straší — V celém lese je hluk jako by se čert Ženil Znovu umlkli a počali dříma li jenom strážmistr časem po zvedl hlavu naslouchal chvíli a pak mu hlava klesla na prsa Tak minula hodina dvě 11 konečně nejbližší sosny zŠeděly a vrchol ky stále více bělely jako by je roztaveným stříbrem polil Uiče ní jelenů umlklo n ticho úplné za vládlo v hlubinách lesních Zvol na přecházel první zábřesk ve sví tání bílé bledé světlo stále více prosycováno bylo růžovými a zla tými paprsky konečně se úplně rozednilo denní světlo padalo na unavené tváře vojáků spících tvrdým spánkem na prahu chaty (Pokračování) s s s S a s 1 M a 3 a 1 B Klový způsob na úspory a ukládání penéz při 7% l'!oJto tvá [ionlo v 7% přediKintnli h tlilclťli o i(i!'iioiti Hornu Uiiililcrk' KoMj? tltlttfi Jettt aruřt-n nmrkyíom na lot a aovf tlomov na íttk&íku npulrínoiill nitavťný ZďlnA jicnín an iiťjifijM 11a 1itrA luiilovy Hjiolt'noit Konto biiildtfiV iitu na ak&kii pro kliikllv kld vlsutnl ivdj u 'im-k neb kla mfio první IAtkti uilťlntl xtiytek tnulo puk ii fn jako 116J1011116 Nový tento Hpftimli ílAvi íirli''iii)řti kmitrasio řůr výMpk a 7' na vpáktoé §♦ I ejiiitřfní ]ro U velmi ht lo Kniby jitou kaltlómu jiixlllntkovi etovřciiy k pronkuumial t 1'ivlttrntly vyplat'1 ksMěho 1 řfrvpiifa a 1 lettna kIJ ruk botoví anelit} niBIfta v4 penUtt inovuulotit v tlllcteh První msrkyíti v blnotA ol ftUOoo In 2'uooo na nova 4wo vy v Otnaxit junu vMy na f a t ♦ ro uklieliitťle i'ro bbtM poilroťnonll v t I v t — IStř JAN M FIXA j SOS jliui 17 ul a Amtriesu 14 I 14 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 Má noUéjl lo so vyléčí boi nolo J Mi utteiá olptJittít ni pit íl't iííiiviií hiiiMtiiii ttúasi ki v jmy ru uuíi kljí ittm ultpvnt i14vimu k mu bi4ittt J lAy Uié uUtli 4 t ''S4 tti IMtitlpillkttVit £ "Wio I kV kmi Mtni flti inutiiM t H-tli 14 desnim vtttd Vt H It k U t Uin i j-te lnimli k ů í l't lVi 14 t'M4 U ('M itH 4ÍU U UÍHMÍ Vi tUMit Uí IUHI t Misi Vílket 4t4fjt 4 ait It ky vvltm dpi s u t si ~„ I J KH NřMtv Miaftt Ttl f fAkwv4klti lkutlytk úunvl w4tu i'# piu 14 mtj ¥ #íelS kUíkt ~- J U il : Mna ruANcrs OTOUPAUK VYTtbittk pitroUiiich Uktt lUvivl City Nhr tlMl4ttMMMHHMHIMtMHMHMIMM4l444IH4 merH'H'eWft+IHfHfhtneH't+fKlfHfH J Jelínek peltnř n Gukrdř YjMrti4 l'nrlm party -fi vtly 1 j ní pf UPtttl tnjtdt4ky r)vld# )mnjl 3 { 11 i Vlntatt ul Onukl IN J OÍTHONIČ ů tirsktlYfcf pUimhtt $ JOHN Jltoioviny pro ťmulm ftautb jj umanu y vfcoiií4 My jmf tMlf J jwilnl)i' iiiní [AyímiiM fit vli4lin(J tyknu!) inm k (ifiitiini lmp(lj'iit Vi-iťei itM vwijfl " t vři íi( yťl- VjpuKji fAttniiit ZiKílfjf HK Ifltfdifiii Tylwf 12''!' lIHI 1111 )4"l I 'I Ml' f U Omsbs Wilrl j Pitu: Hlt Jiiil 11 i'!l' FONOGRAFY ti-nH- r'krr'ly ifnnnvliiií tsl Ihn voil iihnifti I)foJi'!iifj n'í lř j — V'í k ttiixtíinl u - 4 H ií JOHN rm 13 HOFMAN ul OMAHA E H Vrána & Co architekti a inženýři Vyliolovii í( pltfiy rm v4i)io ilnilm lU tlovy — Vflkí filinlviloriiA ti'ictioilr1 I mluvy ílmty kostely n Jjnfl InJnnJf l(tiu iifňt'1 jitko slíiliy a pielnliiiA ťfřiilovni: 87fl 77 I5raiiřlol Bltlg O nnilis Kolt liS HOSTI NEC — Vllltllf — FrankSemcrád 10 Wllliura ulic OumIm Nol-r Vlfíný Metieftv U-fíik )kn) i pf fi ini iirtoviin'- jilcťil kIsIa tm fiyu K orlctrivn vlnu n )l'( liliovtnr r Iňvá l ve velkém — Chuttý likuwk lAli f í ruen Dr Chas Rosewater teský Ickur Úfsdovns: 210 Ba BM OMAHA fnl Iiiidíiiy — II 1I0 12 hoil tlnpnlj Z tto 4 mlij V nttltm r :m ]„ a ty 10 'lo 12 I10I ilopul Kotčra 6c Sloup vljmtnl boj n ( řáitdtiPriý (ibťhnd grocerni a železářský í J2C1 Bo 18 Btr — ToL Doug Bft7S lliiiilvftky uíctM vMy pnnlit bii tloti li 11 iilíinl iibchmlovst VMy trr st vé mmil) A vejce 471 LOUIS BERKA český právník a veřejný notář 336 Hec lildg Omaha Vy ni Mi & tlAiltťtvi s sruvn&vA nmjntťk rilo I v íjicliicli l)'i v4m iliilirou rnlo n xastoopl vík v o vSimH xiitnJiiich jiMpa Icrli — Tel Dauglat 5007 i 8 B 3 S 3 I 1 i 1 ! RoiuiUy Cmiiuy Ouuha Nb ♦ 4 i 4 4-4 44 44 M 44 -4 f44
