Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 25, 1915)
Htrfi I 1'OKUOK DNU 25 HUVSA Vm POKROK PUISLISUINd CO 1'OKKOK ZÁPADU (nUtui vydliui r ( n-U yi Mlin okin Ntb Hebuyler Clufkuon jirv -'lfn líff Nb VMUun Kmi Jíru lUt Km v (lir lupiiln ! Jíro alst lowu v Ht ťuiil a Míi]iip'(li Mmn„ [ro tňt IbluiiHnMtu a v Tymlsll H Jj pu nt&ly Huulli a SoriU Ditkutu Předplatné: Tru iiijuuí řoíty $I5a l"ro Kanadu tJiifl Jo Kvropy 250 totoá Xkmlkj pt£uí Jíjti'i pomoci qiilb pouk&ek (Mouk Union) preuiíi jmuk1ck (Kipre Moiioy Orlem) Unkgvní h joukiwk (Hjiwk Draft) ínI'0 r'({itrovn duptwi O0ftmut li své feMliUváoJ udJ U lUruu 1 novou 'lrtmu I)upUy 1 krubů íteiiftfitva ocbotiií uvejii!iiie Minií bti iluiné pasné bz Giylu 11kolio onobiié poíkoditi a poi]6ny jiliiým jménem f jli ma byti v rmlnkri uUjhdo iiiobo dopi- lll OVI)hju'tlO Koosevelt oznámil v minulých dnech že zústune progrcssivní strunou Hývulý president je jako kuždý stutcéný kapitán který ne opouští své lodě ani když ae jii potápí Někteří lidé v přítomném stále deštivém počasí 11 ucházejí útěchu aspoň v tom že déšť uspoří jim práci s kropením trávníku kolem obydlí lilažen ten kdo v pohá ru rmutu dovede nalézt! krůpěj ú těehy 'Totřebujeme děla a 110 mírové chrámy" volá guvernér Wiscon sinu 1'ravdu má! A je-li už tře ba mírových chrámů uť zhotove ny jsou bombovzdoruými stře chami I)r Steven Langdon profesor assyriologie na Oxfodské uni versitě výřeti ze staré desky o le gendo o ráji že nebyla to Kva jež snědla jablko zapovězeného stro mu nýbrž Noe Vždycky jsme si mysleli že jednou dojde k obháje ní iiusí pramáti Zprávy z Georgie docházející nasvědčují tomu zo je tam zname nité počasí pro lynčování Ti kteří mají nejvíce z naSÍ ze mě musí ji také nejvíce milovatl Z toho přirozeně následuje že v případě války první kdo vySli na válečnou frontu byli Vander bidtové a Kockefellerové V městě- New Yorku za první polovinu toho roku událo se 12G vražd tolik co za stejnou dobu v celé Anglii Příčina toho jo lehko k nalezení: Na každých dvacet vražd je jenom jedna poprava VELKÉ NĚMECKO A NÁROD ČESKÝ V zemích spojenců doposud pře vládá náhled že dojde k rozdíleni Uakousko-Uherska po této straa livé válce která ničí výkvět všech národu na ni se podílejících a u valuje m zemS strašná břemena dluhů Spojenci nevzdali ne do- posud naděje že podaří se jun po razit! Němce přiměli jo k uza vřeni míru který byl by pro spo jeneo uspokojivým Uznávají však le i porážkou Německa "ne bezpečí Evropy M nebylo by od tt raněno ježto Německo předa vším bude te snaíiti aby chránilo svoji kuži a tudo liletléti říka ti 1 Hn války i kdyl a ni vyjde poraíeno 5ud s snaíiti !! ti tím I k '4 vtee připoutá ra koutké nJmeekí letni Uskutí ni o Velkém NěmeeVu iVjíu tomu Í Nímel vytla? ni byli by 1 Kranci a jkJ i 1 poliUho Aírmi lVju tomu lt lu!i iikA rWouVi jTuvinrU kd Waiení jvu itílové Uunsun tk 8nliihrdki límka i Uukwnu a Sioiko lUmim a Ur ffifovinu Irji lomu I Vhry t Ctthy taum mi'ítnýiul a Krnow Ukl Hl4ka a IiJruuko Nírurrktt JH M pbHi!v br ibýva jil U l!aktuik a iU!a hf m iin?knl níiii ml na plátku tllkv !Ukuu%ko l p M ikU l!rt iidttťka tnlpítm wi'rno# o V!kíw Nlwoffkíi lvU by tV w !Ví% l n lkajř v4r hy % ni n#ftdtU mítífU IUkmku lv %!atiií jfiHi 1 Hfj'bil- H l mhw! Křoiv vnuknuti tnnlUt tilkf přvll4t hAhl i' křAH? jiná v#l #vrp%k4 anebo skupina mi-miieh národio- ti by JíukoijMko ve válc poruiU Tu ke na poculku vilky nynejl bylu ťutiiiíi tuto slbot Kukoij- uka J{akousk& vojnku prohávula nipoid a siifnl do umsiijtio uni bvlíi bv na iiciřetlžH('m út I'U kdyby Némei íieuehopílí se utií opojených tcutomkých unnínl Ně ineélí důntojidci nyní velí rukou ký m pluk fini a rakouští K't'rálo- vé podiíxení jhou K"ciáláni ně iiieckýin Osudy rakouské íiíe íL iuy jsou J5eilírnrm a liakounko sotva kdy již vyuuiiii kc z tohoto vrchního němeekélio poruěctistvi Jinými slovy uť již piítomiiá vál ka skončí jakkoliv Velká Něme cko bude jisté utvořeno V článku v čísle minulém pou kázali jsme nu to že slovanské ži vly v rakouské řííi tento konec předvídaly již před h ty a upřím ně rudily k zahájeni jiného směru v zahraniční politice Uakouska Správné poukazovaly k tomu že Kukousko je říši převážně slovan skou a že jako taková měla by spi se hledutl spojence ve veleilsi tu ské u v íímcIi které snaží se za ehovuti Kvropé demokracii po krok a svobodu národ il Ifakou sko ku svému nynějšímu konci hnalo se bezhlavé Iíyla toho snad hlavně příčinou okolnost že 'ne mělo od dob Metternichovýeh sil ného diplomata který železnou rukou chránil by velmocenskou důstojnost říše Nemělo státníků kteří by uznamcnali že jenom ve spokojenosti všech národů rukou ských spočívá budoucí jeho síia a který by poradil k jinému hihm ru v jednání H těmito národy jichž nespokojenost tvořila hlav ni složku bezmocnosti rakouské lí še Kakousti diplomati polštinu- vali vždy po lerlínu a byli tak krátkozrací že nepozorovali že je to vlastně IJeilín který pracuje k zániku velmocenské důstojnosti Rakouska Nyní kdy toto Velké Německo je pravděpodobným důsledkem přítomné války uvažuje se mnoho o tom jaké důsledky mělo by to pro národ český kdyby stal se sou- částkou toho elkeho Německa Spadl by v rámec této německé veleříše neMehybně jenom v tom případě kdyby nedošlo k úplné mu vítězství spojenců a kdyby Ua kousko a Německo hyly schopny uhájiti si většinu svých nynějších provincií Jsou mnozí kteří se domýšlejí že znamenalo by to vlastně zánik českého národa neboť osud náš jk) té podobal by Be osudu luži ckých Srbů a německých Poláků kteří jsou systematicky germam sováni Německo by po té s pří sloveěnou svojí důkladností pro vádélo " očistu" a ta znamená la by pro národ náá velké nebez pcěí Je sice pravdou že v tom při padě způsobeno bylo by mnoho škod ale nelze si mysleti že by došlo k takovým koncům jakť kresli pessimisté Balkánské ná rodnosti vydržely staletý útisk od Turků a pře to ve vhodné dobí byly aehopny povstati k nové mo ci Nebylo by možno take zdola ti národ tak kulturně a hospodář sky silný jako jo námi Český Tlak budi protitlak a jistě touha českého národa po svobodě po volném vývoji a pokroku nedula by se utluuuti i kdyby hydra ger manisačni jakkoliv # namáhala Musíme pamstovati le tyto na děj národa českého v koueeíU splněni snu o svobodí byly by pl- ně oprávněny neboř nelze si my sletí le by vítězství tentonskýrU spojenců — kdyby stalo se skut krm — bylo lArukoti udru na b td budoucí Hvlo by to vlatn a- utavrnt války na nijakou dobu a lueitttm irtiriiě inocnonti pripra vovaly by w k válee nově 'ouf- adj byly by jim k sUubám obro itě idrojt? připravily by dů- kladně tak h by byly sťhopuy Německo pr#tti Přípravy k nově v4h hromijil ntlU j vil ka piítoiuiiA byly by diktovány nutnosti ruotským uioemmkm utust jiti přrdťiliu o t s ftby u lř i na bU Mvvb Yltětu t-utonkýrh spojenců iiuitutntlu by jkol tit4Udtt Němeů ohro J-it jim) sWtuvýeh trhů a pod [ kdb lujr liub pojrneVii u utk lUif líUtKá 0 V)J d uukraeiř pokrtktl a hepfU? kwii a národní svoImhi pak k ji! rv4m k 4 váK dtmetd bví -t fcribim nfbipriMm I nJíMřekv hlt t ultovém pntl Ut tH btl t kkutrk t tl'Hts dAust livf id ndljl na twui i m f tttfoU íiklH bvbi bv nH lickě $n%A ldf Jtm na čas prováděna byla by vnin hiMwtí v (Vcliúcli u per si koce Ale pel k' ku cil českého iiroda ti vy konala by to o co by se Vel kéiini Něrueekii jednalo Taková persekue způsobila by novou ne spokojenost vnitř ni boje a rozeř vanost které by ovsem nepřispí valy k síle nové íí A právě o tuto vnitřní sílil se bude jednali státníkům velkého Německa l'rv ní starostí po válce budu vyhla zeni stop válečného kroku Žerné ať vítězné anebo poražené budou zadluženy průmysl a obchod bu de nucen hledali nové trhy a bude nutno spolupráce každého občana aby země vybředly z dluhů do nichž uvrženy byly válkou Tu bude třeba obětavosti všeeh Státníci Velkého Německa nepo chybné budou mít i před sebou ce lou řadu důležitých otázek jichž rozluštění nebudou stěžovat! si rozněcováním vnitrních nepoko jů Hudou vědétí že před nimi nalézají se velké úkoly jichž vy konání nebylo by možno kdyby nadále národové (voíícj nynější Wakousko byli nespokojeni Jin de se jim jednali o to aby zuhla dili stopy stjirého nepřátelství a uěiní jim jisté jazykové ústupky aby učinili státní svazek jednot nějším Nebudou ovšem tak jed nali z nějaké náhle vzplanuvší lá sky k těmto národům ale čistě z vlastního zájmu ro boť přesvědči li se jak slabou na vetu k je říše kterou tvoří národové nespokoje id kteří ve válce přejí si spise ví tězství struny nepřátelské nežli vítězství říše jejíž jsou součást kon S tak vyspělým národem jako je národ český musí se počítat i pro budoucnost Národ takový dovede již obhájiti svoje právo na existenci IVrwekuen českého ná rodu nové říši které se musí jed nati především o vnitřní klid ne přinesla by žádného prospěchu Zkušenosti které líakousko mělo v přítomné válce nesmějí se opa kovati Nové Německo by nesmě lo být i považováno za říši rozerva nou tvořenou potlačovanými a ne spokojenými národy na které ne bylo by možno se spolehnout! Doufáme ovsem stále ve vítěz ství spojenců a těchto několik řá dek napsali jsme jenom k vůli těm kteří již dnes zoufají nad příštími osudy národa našeho Ná rod český přečkal těžší rány a ji stě i v novém státním útvaru po vstalým ze spojení Německa a Ha kouska by obhájil svoji imliví dualitu a nenechal by se vyhladit! RUSKÉ NÁHLEDY O BOJÍCH V POLSKU Huský lid přijímá zprávy o po rážkách carských armád v Pol sku celkem klidně Je mu dobře známo že hluvni příčinou těchto ruských neúspěchů je nedostatek střeliva ale pevně věří že tomu to nedostatku během několiku ná sledujících měsíců bude od pomo ženo a pak že nastane d 11 odpla ty Tento klid neeheeiiie li říci lhostejnost s jakým obyvuteUtvu říše ruské přijímá zprávy o po rážkách v polských provinciích jewt jednou z nejpodivnějhích psy cholerických události války Vět šina ruských časopisů všech poli tickýeh odstínů chladně donává že nedostatek střeliva působí ru ským armádám velké obtíže Víc obecný ústup a vyklizovánt důle žitých měst ruského l'olka ozna čtijw ta pouhé nutné události v průběhu pozorně plánované kam pan IVtrohradfcký ěusopi Novoyi Vrrmya j toho přesvědčí id f c t jakkoliv jsou velké úspěchy Němců v IVsku konečné vítnhl přikloní Ku na stranu Uuů j-lto Ivtisko můj si ke šemti ďřitl 'ftsu kdíto pro Něoiee kubu mi nuta lni velkou důb litost ""mo pi tento prvl : "Němci rbjl na nás tusheha ně tnasur tmtlslta a kovů Vyna kládají nyní vJevhnu nvuji iUi í mnte idrdti rukou arro1! t a uf i niti ji nlkmlnou po tak dlouhou duhu ro by staéthi jmi 01 áUti M t4 i4pad prt ti naJtin pnjioům NrohMiťjl na obrovitý itrily umlttva a nttklnt stNlitfia J# nm Jinlnt t4 pro t4 vrUkou U a její sUtrěoí fsáířlntk lioui romioljl a piiubi ntiipujl mho tjvajť a nnroiaal fm i'jl it hi a i Miii]l# prudkě tUv ne pHuU blhrm doíamníbo HtlHl St ídail Ur J# a tntMvi 51 Jf jt IU a iWha J ii i'a vrů i4 a JJl d'k nrwktbuj AÍ íujíce v ni a jnouc hrdými na J-jl chrabrost nezttáclmn odvahy ná altdkem těchto dočasných ústupu a a neochvějným klidem oé káva m vítězství spravedlivé vécí" l'odobný náhled vyjudřuju pro fesor Kuzmín Káruje v v petro hrudském éasojiise Věstník lro "V liusku každá Železniční ttu nice je naplněna mladými zdra vými a silnými dělníky každý velký restaurant má plno posluhuj paroplavební piiry na Volze a po uliéfií život každého nie( neie Hvédcciví že není mezí nám! ne dostatek tělesně schopných mužů Ať jakkoliv velký počet vojáků 0 debral se do války zásoba mužů schopných bojovat! je mtále obrov ská 'A toho důvodu máme dostu tek materiálu abychom nahradili ztráty v naší armádě Němci bez obludným mrháním střeliva uka zují že potřebují rychlé vyvrcho lení války za každou cenu A my potřebujeme aby v ni bylo pokra čováno Každý dodatečný měnil- ! kdyby nebyl provázen novými ú spěchy zvyšuje naše naděje tu konečné vítězství" Také západní spojenci Huška jsou přesvědčeni žo jedná se v Mnišku jenom o dočasné neúspe ehy Mnohé niiiilieké a francouz ské čosopisy mají za to že Huso vé lákají Němce do vnitra své ze mě z které žádný z předcházejí cích vetřelců nevrátil se jako ví těz Tak londýnský časopis Spec tator píše : "Nejvíce co se může Husům stát i jo že budou pokračovali v ústupu jako často činili ve své historii Ale ústup Kusů jak již shledal král švédský Karel Dva náetý když učinil prudký náběh do 1'oltavy jak shledal Napoleon před Moskvou spojenci na Kry mu a Japonci v Madžurii nezna mená porážku anebo konec války ani nic jiného než choulostivou si tuaci pro vetřelce" Spectator uvažuje co učiní ně mečtí vojenští velitelé po tomto ruském ústupu Má se za to že píijmoii tu boje zákopové jaké jsou v proudu na bojišti západ ním 1'íše o tom: "Jestliže se usadí tam kde nyní se nalézají a zakopají se pak bu dou míti před sebou neobyčejné těžkou práci I německá smělost o vynalézavost musí sc chvěti při myšlence na zákopovou liuii od rumunských hranic a? k iíaltické mu moři Taková zákopová a 0 pevněná linie mohla by účinné hý ti udržena jenom inillíony mužů a nebe ví jak mnoho děly Ale i kdyby k tomuto prostředku Něm ci so utekli pak linie byla by všu de velice tenká To znamená že mohla by býti proraženu Kusy kteří by brzy uznanunah že ne bylo pro ně nutností míli jako my ve Francii a Flandřích souběžnou linii — v tomto případě tisío mil dlouhou" těchto posudků je patrno že ruské neúspěchy v 1'olsku nejsou považovány za tak vážné aby zna menaly konec naděje na konečná ruské vítězství Jak už dříve bylo psáno válka zastihla Huško v ne připravenosti Huško potřebuje jenom čas nby se vpamutovulo a využilo plně ivýeh obrovitých zdrojů Huský průmysl byl nyní oriuuisován pro vojenské účele a nebude to dlouho trvali a ruké armády budou míti dostatek stře liva aby mohly zahájit i ofensivti Německá vítězství v 1'olsku nu řnamcnitjf porážku ruskěho nůrn da Znamenají jenom prodlouže ni války a delíl dobu německéht impjett Německá throrie o napje tl síly a řdrojů účelem rychlé hit ltětvl sotva se tentokráte íwvědčl ZÁPAS O PŘÍZEŇ BALKÁNSKÝCH STÁTU Otáika jak Mcliovaji se balkin skA stAty k přítomně válce je d k poud iirrojMcna a vlec hny iliwa dnl přťdjxivědi ukauly lny i trnul V přítomně dob éinl ttuwní tUW diplonwty o1his skupili ia!M ih rmi ua tyto balkituké Irmě aby řVly riboně shniv aby bylo jasno r od nich v bu doueuoati je ttiojiu itklvati M ititeko a lUkukeťhirrku A I íl ita niik iťhaviid pfátrlskA utraitty a lul "přiUUkou" OfHtrstiiii j Jat jUu KUnní a HtitHuiuka ikrie ktr j Mi4ro dopravo til MMUtt d Tuvrke kd# jh isoKv ti prtáltti # lenil a n#přlj l li pomft rv Turel lobudon vydflU st nwKrt tUka ! lrdllv klb1 k lUi řukě( AI dojut Uumua ko udržovalo neutralitu kterou v Německu považovali za "zlomysl nou" to jest lakovou kteá klálť v aoběj chovala velká nebezpečí Až doposud pevné odpírá dovole ní aby ski ze jeho únoí mohlo býlí dopravováno střelivo do Tu recka Německé časopisy bezohlední tepují tuto "zlomyslnou" neutia litu rumunskou Tvrdí že Hu muusko svým vlustnim výkladem neutrality piikozuje Turecko tře tího spojoiee Ncmeeka a Rakou ska 7 toho dúvdu prý líakou sko a Německo nalézají so na vu háeh zdali ony jsou vázány dří vějšími smlouvami a Humunskcm líumunsko prý následkem smluv centrálními císařstvími to jest n Hakouskem a Německem mělo zaujmout! zcela jiné stanovisko než ono které volilo Německo nemohlo nabídnout! Humunsku žádného území Ale ir Činilo tlak na svého spojence Ku kousko aby svému sousedu n vý chodě nabídlo odškodnění ve for mě území obydlené rumunským lidem Ale rumunští státníci ne jevili vulné chuti hráli tyto rukou ské nabídky za bernou minci 11 přimnost Kakouska byla brána v pochybnost Kdyby líakousko n Německo zvítězilo snadno by se mohlo stá ti že by odvolaly dří vější smlouvy u líumunsko jiezí skalo by žádného odškodnění za svoji "přátelskou" neutralitu Spojené! učinili Kumunsku nabíd ky mnohem lákavější ale neúspě chy Huška v Polsku n malý po stup spojenců na íialipolském po loostrově přiměl rumunské státní ky k opatrnosti a k rozhodnuli vyčká vat i dalšího vývoje situaci Není o tom pishybnost i že větší na tumuuského lidu nakloněna je spojencům zvláště když Itálie do boje zasáhla Ale panovnická ro dinu je nakloněna věci teutou ských spojmeň Ministerstvo je prostředníkem mezi korunou a li dem a jo tu otázka zvítězí-li přá ni panovnické rodiny anebo přá ni lidu Jliplomutí spojenců shledali že dříve než mohlo by dojít! k svor nému zakročení balkánských ná rodnoHti bylo by nutno odstruníti nepřátelství které mezi nimi po vstalo po poslední balkánské vál cc Hulhorsko se domnívalo že u činěna mu velká nespravedlnost když po poslední balkánské válce vzata byla mu Macedonie na kte rou činilo si nároky Srbsko získa lo jednu část tohoto území a Re eko druhou Srbsko a fteeko zdrá hají se povolili Snud Srbsko by lo by možno přiměli k ovolnosti kdyby Bulharsko zmírnilo svoje požadavky ale Kecko sotva se vzdá své části Maeeib nie ve pni- spěch Itulbarska Situace na Kulkáně neni tudíž pro sjMijenee v přítomné době mnohoslibnou Dokud Německu bude dopřána příležitost aby po ráželo jednoho ze spojenců po dru hém potud balkánské národnosti nebudou jeviti příliš mnoho chuti podílet i se na zápase Snad něja ké jtfjzoruhodné vítězství apojen eů nu'lo by vliv na příznivé jejich rozhodnutí ale takové) není v do hledu Spojenci mají za to že ně jaký nový úspěch nad Turky vy jasnil by poněkud balkánský ob zor a proto pokoušejí ao usptšiti kampaň na flalipolském polo ostrově Ale dosavadní jejich ú spěchy na této části evropského bojiště nebyly takové aby svěd čily o tom la Ture! Cařihradu ne ubráni a le tento ro nejdříve stane se kořisti sjKijcnců Třea t se však očekává le v přištieh tičko Uka dnech dojde k nějakému roí bodnuti a Itěhoi dá se souditl ro bude možno od balkánských státu oětkávati ¥ budoucnosti Sněni iv t ký a kibský jistě jednali budtt o teto otáícM a snad V té věci pro iitbtveiti) bude rohndué shnit NÉMECKft ZAMGKY Svět niítritS doposud anaíl se rozlítil ilk td4tkti: Jstkě jioti dd ii láměry Němci kat liude pukta ěoviuii v ufiiisUi na v i hohdii bojišti a htld učiněn poku A ď bytl iVtrtdiradit aorb budou vr Jma pfrb teču vnjtka na jinJ fronty Kdybvehotu wuidiH d' u Ubwtt poldida dnů frkli by thia Nětucl Hku( a pontu ftnstl k přiiUvtduut ioětu liiiM i ultud dile n tv#ř k IVtřobrn la 1'tatl I l Huvé uvatuil 1 llW#v'ěl takovětm pohvbu a v tom připadl pfntěhntaU bv al-llu foski vUly 1 tVtrohradu do Mimkvjr U vojťtiltl Hrufi pojťiieů prohlašují fa ia takový pohyb Němci m h ULi Ncpíín! by jim zcela žádných vojenských vý hod iejme toau že dvacet ar mádních sborů německých bylo by schopno dobýt! Wmy a poslujova li dále na 1'etrohrad Jíyl by te dy tukový pohyb možností ale ní métl vojenští velitelá dobře vč dl In by i by i krajně n ubezpeč ný Iylo by to obrovské plýtvá ní fiM-rtfít které německá armády v plítomných vážných chvílích sl dovolili nemohou JJyl by to "ránu do vzduchu" která by Ně mecku žádného prospěchu nepři nesla Sídlo ruské vlády bylo by přestěhováno do Moskvy do které od Jiu#u je ještě hodně daleko Mezitím ruské armády by ae zre orKunisovaly k protiúderu a ne pochybně žádní t těch Němců kte ří by se dostali do carského kapi tolu by se k hlavním avým armá dám nevrátili Jak mnoho vojska mají Němci na východním bojišti není jisto Mnozí odhadují jioéct německého vojska na východě na 2íť00X) k čemuž dlužno připočíst! asi 2225 U00 mužů rakouského vojska Jed ni soudí že Německo má méně vojska na východním bojišti ntž líakousko Ať je tomu jakkoliv je jisto že tetitonská vojska na východě mají početní přesilu nad Husy kleíl kromě toho trpí vel kým nedeslalkem střeliva V přítomné době teutonské ar mády dorážejí na druhou obran nou liuii ruskou jež táhne se od Kitfy k Mrest-Iitevsku a dále nu jih a JSerlín nepřestává tvrdili žo lato linie stává se pro Husy neu držitelnou Kdyby podařilo se Němcům dobyti i této linie sotva by postupovali dále Další po stup do vnitra Husita znamenal by velké nebezpečí f'ím dále naléza li budou se německá vojsku od svých základen zásobovacích tím pro ně bude hůře Dá se očekávuti že německý vý boj nu východě zakončen budo je ště v tomto měsíci Tak zbude Němcům ještě tři měsíce příznivé ho počasí k prováděni operací vc velkém méiílku Německo nepo chybně v těchto dalších třech me sicích zubují mocný nápor na lit které jiné válečné frontě Je sedni možných pohybů v příštích třech měsících u jsou to následující! SjK)jený námořní a armádní 11 tok nu Anglii Toku o dobyti pcvnimli Vcrdu nu u celé linie na Muuhc ve Fian cu I'r otuženi fruneouHkcho středu ti Soissons směrem k 1'aííži Útok na anglickou linií mezi Vpres a Da iiassee a dobyti po břežníeh francouzských měst ťa lais a lioulogue 1'ostup na Oděsu po řece Dněstt skrzo jižní iCusko i'roražcnl skrze Srbsko a Uul harsko a spojení a Tureckem tak aby spojenci mohli býti vypuzeni z Dardancll Vpád do severní Itálie skrze prňsmyky Alp 1'odrobcnl Anglie jo jedním z nejvřelejšíeh německých přáni o le jo to velmi těžký úkol Kdyby však podařilo se Německu setkati se a úspěchem v tomto pohybu puk ovšem zakončeni války bylo by jisté Ale Německo dobře vl ž Anglie na takový útok je dobře připravena Lord Kitcheiter má doposud 2000000 vojáků v An glii kteří byli by vrženi proti ve třelei Anglické loifstvo jo v po hotovosti někde na wveru Anglie a jistě bylo by schopno odradili fl ink německého hd'tva Němci so ale doumivajl ie i neúspěšný ú tok na Anglii by jim znánu nitě prospěl Vyvolal by v Anglii po plueh a nastalo by voláni po 11x4 vleitt mirti Ale udá ae ie apiše takový útok pí lupě! by k odhod IttUiodl Anglie pokračovali vu vál ce i do úplného udoláni Něm cka Na nápadní front natéiajl tři míta kde Níwei mohli by dtw rilitt Vrlkýih a možná i i rotho duji Uh výshdků Je tu luti nu řie Mi 11 pravě straně ited b ku HoUtoim ve středu a ve r"ltt dibh na ktraiil Iwé 1'triika ipojto'í v kterémkoliv a těehtu jmrnovatiHh lidut uvedla by l'a til do lHíb liřWlpeěl Níktiíi 'Udí h Němci prutdu 'vntřef dtllV ltHiř v víerH tívhto dl leh Kdtby poUri!o 0 jiitt přu aiti w slřrdu mo )'aíii byt bv iiétlín Kapitol FtatodA io dovedl by dbioh iA kům t'isvh idl'h-hk I A I 1'aril bl by pro r rnl llíkou ranou ktil atJJi f ta vipatoa tovala