f
POKIlOK DNU r KKPNA 1915
fitnma 11
i
Obláčky mládí
MPMi C X ftVOHOUA
sula mu ruku t
"('-'tikátji na vá abychom í je
líté podali ruku'
"Míkuji vám kIcčio 171 june
Jh(í NÍ VpOlIlIlřla"
"Vzpomínám čanto"
"Jako já — Tnly zítra P'
"AlJ' O jedenáctá hoditič''
"Přeju vám viío dobrá"
"Jikuju Příjdctu hí na uiio'
IoJívutf"
"Ne mmohl bych lam být
orijHIHťtť All! blldll HÍ liti ÚA
vzpomínali"
"Ji kí taky vzpomenu" zaňi
ptala nončkud jíž jako v boleni
U'm pláži
"Slečno" po chvílí nepovným
lilancm řekl Kubín "vid te že pře
jniiH: Ke jednou milovali"
"Ano tenkrát"
Políbil jí ruku
"S nohem" zašeptala a iiMiiiálii
hc naň Oči její hýly zeelu ziih)
yi né 1'cliopila pak jeho ruku u
dlouze jí htisk la
Jíozeňli se
Kiihíii hy m byl rád ohlédl al
neodvážil he V duchu líkal ni
Leriiiontova :
fteptal í virMf i
T vjeli tli irhf i)h v jiný va jí
] (411) daleko Jí kroků inib
tub dobře yUn Ím iotv vjoíiifin-A i
doll jshtUeh tuQ tnýcti MábovýVli
Vrátil m opčt k portrétu Tkli
vA poMV&tnoMt jakoby ho ovívala
Dlouho jeálé tu Mál lloeh netr
pčlivé jíi přecházel Kubín po
li líze je na obraz inyhlil ni "A
pícce Jhiuo ho milovali! Ano mi
lovali jníiH! první Jánkou! Te
hda byla iná tehda jmiie ne vrouc
nň [slíbili tehda jwne byli jediné
xrdeoj Kdo však může líni že ví
proč ím vw! zmínilo f Jediným o
ním (♦ouzvukein vyznělo naše Sté
h(í Zmizel Ki'ii a nevrátí m Ni
kdo již nemá moci vzkřísili ho A
pravdu mela vyžíval jsem ji sw
uvého nnlce í"
Přititkl ni ruce na tvář Jiřík
byl ve vedlejším pokojí (Kubín u
bíral e tiše za ním a za chvíli byl
již na ulici
Uláža při právo vala ne k Hvatbč
Méla mnoho starostí h výbavou
liyly k matkou neustále z domu
Kubína Hotva někdy zahlédla a
sotva kdy ním promluvila Za
mlkloKt jeho a skromné chování
neušly jejímu zraku Odpustila
mu a brzy jí ho bylo líto Poci
ťovala zvláštní bolest takovou
jakou cítí ten kdo šťastné vyplul
na břeh nle soudruha při tom str
čil do vln Myslila nyní na Ku
bínu víco než jindy Vžila se ně
kdy do jeho smutku a velice se
znepokojila Pyl příliš tichý pří
liš trpělivý příliš ubohý Přemý
šlela neustále jak by ho potěšila
l'ři nejbližší příležitosti se mni u
smála a ptala se ho na nékteré po
drebtioHti Jednou mu poslala do
bytu květiny Pich to vše dral hí
jí do srdce teskný smutek Myslí
vala si že by byla úplně šťastná
kdyby jí tato jediná bolest neza
stírala radost
Hošek který sem denně přichá
zel stal všem i 1 Slazené velice
milým Jemu bylo vše miadiu
pohodlné Dovedl býti čilým ve
selým zamilovaným dovedl u
krýti lehce každou nepíí jemnost
každou rozmrzelost Dovedl to
proto poněvadž byl zkušeným
mužem a všechno již žil a pouč
vadž sám riiéim uchvácen nebyl
Mluvil k lidem milé věci ponč
viulž chtěl aby i oni tak mluvili
I 'přidal si vše tak aby v tomto
tónu zncl celý jeho život A sku
tečně tak bylo Čím však byla
ISláža těmito jeho vlastnostmi
šťastnější tím vítší byl její sou
cit k Kubínovým osudem
Svatba určena byla na první
dui v červenci Jiřík měl již
prázdniny Kubín odmítl pozvání
vymluviv ho množstvím práce při
zakončení roku K Pachtům ju
nechodil týden Paní bylo to ve
lice milé ponrvadŽ všechno bylo
vysunuto pořádku Když po
sledně odcházel Kubín od 1'achlú
rozloučil se i h DláoU Stalo se to
však před rodiči a rozloučení by
lo velice obřadné Poklonili st
jen Kubm si vsak ryciiie vzpo
mněl že bv liiěl něco říci a popošel
k slečně Přál jí mnoho štěstí do
nového života podala um ruku
již on iMilíbil Všťchua zbledlá ře-
k!a: 'Děkuji!"
Paul Paehtová upozornila muži
pohledem na jemný tento veršík
románu amilovauého studentu a
oe i jí al ivlhly
IWední dui před svatbou ític
mkojovala se Hláa myšlenkami
e se h Kubínem rolou'ila chlad
ně a upjatě Itjlu jí jakoby se
ilupustiU tvrdého nevděku l'va
ituttla r by nula učinili Zdálo
k jí Ir pújd k ultáři V U'f U t
kým srdeeiu TmiliU po jakémM
lankavém j ho slově po jelm ik1ju
itild by (KUiiatrt ii tulil lie
siaotiiý Ni vídéU ani pitjdi H
dd ViMt t Mouá i jti ho niti
neuvidí tMííM včovánl Jiti
U pr piUU řk Tato myslntka
i ji id iu náviatiiA vidáb n a
h iiUtnb jho poUdnl iniulkKi
ut! duně smutno velice ji iniida
t hliU ina pát i ib inUklíí e to
ho Vlttikly V I l iJy íe siuvtuo
luktitlítýlnt %fUÍ l'iitďlU
thit vtlitěti ( KlbíMlbtU s ptttib tl
iiilttt dn t vl vboa V' - V t i Ku
l itt% v ult klroa vIivkIÍiI h
tivh lilku
II tfvtl kwltu I p4tÍ!4 l'o
kpllU k HČ1HM :
Slinut iťhiu HUtMu 'sl-
"Vídyť nikdo nemoh' ráil Ui mít
Jak já
tak iiHtýin nrdcein ohnivé u vďV-iu'
Druhého dne byla svatba Mno
bo kočárů hostí a lidí Hohati
toilety šustily v chrámu Zlěváe
zpívali kn'z mluvil Pyl tu
strýc Kutiieš mramorový mládě
nee kléry se toho ilne siniiii s ar
chitektem Paehtou Při mši si
neustále tento Aedivý pán myslil
"Já jsem první věděl o její lás
ce" A myšlenka ta velice ho
hřála
Nevěsta jdouc chrámem vše
eka bílá plná svítícího illusíonu
s kyticí bílých růží pátrala šedi
výma očima po obecenstvu Neza
blédla koho chtěla uviděli Ne-
mohla pak vracejíc se od oltáře
ani všecky ruce stisknout i které
jí přály štěstí
Hošek vyvedl ji po schodec
eb rámu íismívuje se Žebráci mu-
mlali gratulace a poděkování za
dary Sta jeho známých dam a
slečen hrnulo h: za ním aby uvi
dělv nevěstu mladičkou a svěží
jako jabloňové potipátko
Kubín tou chvílí ubíral se sady
nu Karlově náměstí Sel zvolna
rozhlížeje se po nebi i stromech
"Vše je pomíjející" říkal si s ú
smčveiii předstuvuje si množství
lidí a kočárů před vinohradským
chrámem
KONKC
OD NÁS
Jar Špaček
Ve vestibulu pražského nádraží
rád se nčkdv zdrzím Není bez
půvabu pozorovali proudící živol
spousty ríinvch tváíí známých i
neznámých Většina jich je člo
věku neznáma Mihnou se jen ja
ko v kinematografu a zmizí Vi
díš je po prvé a naposledy ('aseiu
mihne se mezi nimi i tvář známé
ho venkovana Odráží se od o
státních svou rázovilostí v létě
tmavá osmahlou jako vypečenou
tváři Venku na koleji stojí při
pravený vlak do jehož vozů prou
dl všechny tyto zástupy Ah
jsou meí tímto proudícím živo
tetu a strakatinou neznámých
jsou také lidé kteťé si dobfe Zit
pamatuji š a které tnut vidíš ča
stěji Jeden a nich bjl starý ta
tik kttiiho j- tu velmi iato l
tlťi val Zacházel tam rád na to
nádraží Tam tudy jcm před le
ty po prvé přijel do Prahy Tu
je jitkxi "lluš" lládliUÍ 4 llčlioi
jezdívám Mho vui ibuuu Stokrát
jin projel tlí tu stokiloiitetro
voti trř a kdy i někdy s mi a
stnné touhou m domuvč riHtném
kraji stavím s na tom nidraíí
kolem Uťhoi putuji dvliué lV výia
povoláhlut Pil Ičthto itiiiitavkáeh
v luUiiul ktr vvjídiovaly tou
hu Vi li donuV k nam j m si p
V stud stdteho tallkd kUl ý tam
j skoro pokaiulc kd)koU lam %
jda Je p4ilum(Uuky póloví likov
nky ixliit pokuiuj1 I krátké dýtit
ky j lot v) bob n4 tvář iaiý
to4 chytrým ih im táU un
é ťhviteml % IVřdtm i Uvvi
ijd k priwlsivtíťcť nov in kter1
iuV fík4 m n uMiU4 tu a
tvt ItijlkťliO IÍi#ot- 11
h US h loimi jsii # siarviuo
Hiaménni Nedulo "ié u zejtal
jse m prodavačky novin i
"Kdo pak je vlastně ten élo-
vžkí"
I 'smála m jaksi jemné ironicky
a odpověděla j
"Ná pan insjM-ktor "
Ale íuspektorskřlio mnoho nu
té tváří zrovna není Vypadá
hodné jednoduchá prostomyslná
a v očích je všechno jen ne zná
má ínspektorská přísnost
Prodavačka na mm hledí a u
siiiívá se
"Totiž to my mu tak říkáme"
"A kdo to jet"
"Nějaký venkovský tatík —
hodjiý dědeček Ale že je tady
vařený pečený více než doma
tuk um dali jméno "náš pan in
spektor"" "A co tu déláf"
Prodavačka se zasmála svým
vlídným způsobem :
"Co pak by tu dělal? Hcdí po
kuřujc zastavuje lidi známé i ne
známé Pude ona mu asi dlouhá
chvíle tak si ji krátí jak jeti to
jde!"
Mezitím ale "pan inspektor"
utkvěl na mne a na prodavačce
svým zrakem Zdálo se že pozo
ruje že se mluví o něm Zivó náa
stopoval a když jsem odcházel
najednou starý vstal a přišel ke
mně Pyl jsem tím dost překva
pen nu však nepříjemné Pan
inspektor se vlídné usmíval a dí
val se na mne A hned se mne
ptal co že tam tak často dělám?
"Nejste také od nás?"
"Odkud to: od nás?"
"No z tamtoho konec!"
Jmenoval mně větší krajské
město které leží na té trati Pově
děl jsem že jsem z blízké vsi od
toho města a tam že jsem studo
val Měl oči viil ně nesmírnou ra
dost jako by bůh ví co objevil
"Hned jsem si to myslil že jste
od nás!"
Skoro jásal
"A proč pak jste si to myslil!"
"Proto že vás tady často vi
dím!" "To jste uhádl dobře!"
"Tak krajan krajan podívej
nic se!"
Ani jsem nemohl pochopili tu
jeho radost že jsme krajané že
jsem také "jeden od nás!"
II
St: starým tatikem jsem se se
známil a dohovořil Zvěděl jsem
že se jmenuje Pondělíček že je
na výminku a tady u syna který
má pěkný obchod na blízkém
předměstí ne tuze daleko od ná
draží Pan Pondělíček je sedm
desátník ale statný ješté chlapík
je na něm viděli zdravého venko
vana Je hovorný a silný a proto
jsem se lineu první ien uoveuei
kdo je odkud jo a čím té
je Hýval kupcem na vsi pak v
městečku a při tom sedlačil Sy
na dal studovat ale ten se mnoho
do studií nehnal Když vychodil
tri třídy reálky přišel k tatíkovi
a řekl že má studií dost že by se
mu lépe líbilo doma v obchodí
Matka která snila o "pánovi"
spráskla ruce r
"Ježíš Marija hochu co by te
tohle napiullo!"
Tatík bručel titké ale ten víc
lak na oko 1'vnitř byl skoro rad
že si syn vybral kupeckou dráhu
Sude po něm jeho pokraeovate
nii a dodieem Však obchod pit
né Pondělíčkův nebyl nikterak k
zahození Ne nadarmo um iika
lil "ten sysel pondělíček" 'In
znamenalo že je pondělíček za
zobán I to mne pověděl o tom
syslovi Smál se při tom Pak
lodal :
"A vidíte hoch dobře udelui
e Sel K oiielioou Ues jo sami
"tiituý má krásný obchodí"
"A co vy!"
"No já jeiu U liěho Ale lil
!čji bych byl domu tam u na- '
l lověk t venkova jako ja kKry
tam mávil inlý iivot k stáru ju
tiko vyká Pia" Ale Kdy!
Mutcha jiád na mniM ustaňte
Irdičku j-n ůitute í A tl mu
11 é i ti" kove má dva kluky n
íabku — - laky na luno vUl jiko
klUťaU Jak pak b)eh mohl
odtrhnout od toho!"
A "um rhodite ČAitu!" otAiil
jwnu se
ťrtto tři?! kdy den tmo
lo m ni ik ná jaká od y na dt
ko poJe ten by mel radot
kdyby vát Hwitl ii j-te kra
Jan?
Zdilo im umí fa UiH krjn
utvlm li j nj-V4 řslíimA němec
"A ťi 4o tk čti sem rluhUti
na nl ltuH? Poi vim A tk
lihl!"
Pun Pou lilš-ik bvl ni v viii
Živlu a živé jal se vykládat! ry
chlými posiiňky {
"No víte ona ujde tak chvíle
člověku Já bych mohl sice porno
cl synovi v obchodě ala on min
nenechá dělat prý Jsem se
jakživ dost mitíjicoval a pultem
v Vrdmh l nadřel na polí Ale já
myslím že sí taky myslí při tom
že už jsem ze starého vydání Ale
ať lak čí onak dlouhá chvíle jo
člověku a taky to uteče Vlaky
přijíždějí u odjíždějí lidí pořád
dosti a skoro všichni jsou tam
"od lián" víme krajané I"
"'ož pak je znáte všechny?"
"J toto neznám Ale jsou to
knijíiní n od nás A to já všech
ny jako by liyli krajane matu
rád A často vidím i opravdu zná
mé ti pak niám velikou radost
Víte ti lidé co přijíždějí od liái
i když je neznám mně připadají
jako by mne přinášeli pozdravení
a jako by z nich na mne něco do
mácího dýchalo A ti zase kteří
odjíždějí zase odnááejí tam k mim
mé pozdravy! A proto sem rád
chodím Jscm-li tady na tom ná
draží a vidím ty lidi krajany tak
jako bych byl na polovic u lián
Tak tu jsem skoro denně!"
Když to všechno vypověděl na
klonil se ke mně a pravil usmíva
je se :
"Víte jak nmž tu říkají!"
Nechtěl jsem mu zkazili radost
a říci že vím Proto jsem zalhal
s tváři nevinně nevědomou:
"To opravdu nevím !"
"Pan inspektor! To jsem nevě
děl jakým pánem budu na stará
kolena!"
Při tom se zasmál vesele a hla
sité a prohodil :
"Na kupec je to krásná karié
rn skonei-ii jako inspektor iict
Smál se vesele a dodal :
"Ale já si z toho nic nedělám I"
"Nu oni to také nemyslí ve
zlém!"
Stařík byl čím dál hovornější
Najednou odskočil nebol! několik
venkovanů se hrnulo od vestibulu
Pan Pondělíček byl hned u nich 8
zaeiil odkud a kam Když mu ťi
řekli patrně udiveni proč se jich
ptá a jaký má na tom zájem vy-
volal pan rmulciiccK nesmírné
potěšení :
"1 bože to jste teda taky od
nás!"
A dodal jaksi vítězně a hrdě:
"Vždyť jsem si to hned my
slil!" Při tom mířil ke mně a ozna
moval radostně:
"Tak v krajané taky jsou od
nás !"
A vrátiv se k nim začal se jich
na všelicos vyptávat a jo vil ne
smírnou radost když znali lidi
na které se jich ptal Opakoval
záře radostí ustavičně
"Tak toho pozdravujte ítekně
te že Pondělíček pozdravuje!"
Použil jsem jeho radostného
rozrušení nad novými krajany a
pozdraviv se s nim na rozlouče
nou jsem odešel
111
Několik ilní jsem pana Pondě
líčka neviděl byl jsem mimo Pru
hu a když jsem se vrátil byl jsem
příliš zaměstnán než aby byl mohl
si dopřáti návštěvy nádraží Ko
nečně jednou mi nedalo Sel jsem
kolem nádraží a vzpomněl jsem
si na "pana inspektora" co dě
lá jestli iiiMpiciruje "krajany od
nás" Vešel junu do vestibulu
ale tam nebyl Přistoupil jsem k
prodavačce novin koupil jsem si
číslo novin a při tom jsem se ze
ptal co že jo s "panem inspekto
um"
"Již tu nebvl několik dnů -
[Kyr-- „-
Wk H :
f'i s-w-- i
m~ Frank Svoboda
Umělecký fávod
POMNÍKOVÝ
Nejvčtáí
iklad pomníků
ve Spojených Státech
1215-25 Bo 13th Etr
OMAHA NEBR
Phoneg i
Office t Douglan 1872
Jtcftidencei Douglai 5216
Lee-Glass-Andreosen Hardware Co
PJtODAvA VK VKLKÉM
tlaéeiič vyr&Uiié s lukovanó plnchovó niíiiil — Cínovaný ploch íolezný pch
kovová zboží — (Mimtý ilríit htuhiUy nožířské boží bicykly střelné íbrs
ué rubojo s sportovnó xboží víubo druhu
9th and Hanicy Streets OMAHA NEBRASKA
na úspory a ukládání peněz při 7%
Uložto svá ponízo v 7% přmtnostiifch dílcích u společnosti
límiio Huildors' Kuždý díloc jnnt zaruíen iiiarkyřoin na lot a nový
domov nu jsakHliu společností postaviniý
Ž&dné pimízo 10 nepůjči na staré budovy 8poIočnont Horno
liuilders' postaví na zukéliu pro kohokoliv kdo vlaHtnl svůj po
onuik nub kdo můžo první íjdlítku udčlati zbytek bude pak splá
cen jnlio néjnmné Nový tento spnsob dává BpolečnoNti kontrakto
rňr výlelok a 7% na voSkoré penío opatřené pro stavební účelo
Knihy jwu každému podílníkovi otevřeny k prozkoumaní t
kuždý čns
Kivldendy se vyplácl každého ] července a 1 ledna každý rok
hotoví1 nnebo mfižiito své ponízo znoviniložit v dílcích
První markyčo v hodnotň od $10000 do $2150000 na nové domo
vy v Omaze Jhou vždy na ruce pro ukladutelo
J'ro bližiíí podrobnosti navítivto: — r)2tř
JAN M FIXA
202 Jlžnl 17 uL u Amorlcan Bocurlty Oompany Omaha Nob
tu
se
liéeo stáli!'
odvětila
MiUHibi
uunV
"Moiná že sluně -" piobodil
lieliee který stál vedle a sly
m I naě se tiiii (ilt šil jM iu a a
dva dny kd)i mI jviu kolem ná
draží sljšiiu dťivéiuý blan
"llejkritjiiie!"
lil to on pan 1'inidélieck l"A
ac- měl ííitpektoritkou shulut na
uadraži Uvl vm ale nřjak pře
padlý
"Pru pána krále pane 1'oitdé
dckiu soud jle uebvj n Mioe nr
oláíal jelu ' lu
"IU bvl bl kumarátle A
Itioťilo (o le tu bud' ikU'e Al
jfťin s tad%ť nastudil Nikdy tv
tu přepaden ficl!"
"A i' liťjslť domn kdil j t
kov 4 iíuia!"
iSwIhat H4 imi ty oéi jako
by likulyi
ptk bveh to vydrJI j t'
inolnA vuniťt"
l'rnj'il jsem rdt nad Um !'
t- utdravil a proil j in mu
iak u au lVnMls k ml U
? Pozor!
I
Pozor!
Buďto bedlivými když opoufitite káru a neobcházejte jl ni
kdy zadem dokud jutě se drive nepfenvfidčill že nejede Jiná kára
opačným směrem Nopozornont může snadno býtl příčinou vážné
nobody Pomozte nám svým počkáním zabránit možnému přípa
du neStóstí
flmaha A Hnnnnil RluffQ Sm R R Pn
ý WIIIHIIH W WVUIIVII UIUIIV WllUUI III III VUI &
ř 4
SOc dobrá káva SOc
Zasílíimo kamkoliv naši výbornou kávu ne m6n5 jak 25
Z iiber po 20 centech Zboží rozdělíme dlo přání na pěti neb
10-lib balíčky Pište si o vzorky této kávy na zkoušku
OMAHA COFFEE IYIILL
Frank Žaloudek majitel
Z 1904 So 13 St Omaha Neb
4
4-~M-M-:"H-H~r-M~HHH-H~M-l"H
F DVORAK prodavač vepřn AKT ROOEB8 prod dobytka 1
AU roWELIi prodavač ovci
Dvořák Commission Co
Telofonujte nub pište nám a dostanete bezodkladnou odpověď —
Tel So C07 — Hen Phones: 8o 2118 — Bo 3780
Room 216 Exchange Bldg SOUTH OMAHA
+HHH~HH~h'H-l-Hl-l-H-Ht-S~HH--h-HHl~hhhI-HH!
Let me send you FREE PERFUME
WiiU toJay for a Usling boltle cf
EDPIMAUDSLILAC
ri 1 V vv r M~ Á
—
Tn vodďi nut fantout rxrfum evtiy
A 1- i ll
UiK I m aítrř lún Aí
th ům h in lb ififunw— ou
don) iHy rtr k bitu v Lulikv
Tb qtukiy w viivlri(ul 'l Ke wily
75 la ti X c I tli inikf
Un)r~fiHaiH kt 50 liAiidUnltkl
PARFUMERIE ED PINAUD
ta riNAin miuiitMi Nrw york
k' ttap'ih PiaJ KritnU de
naditMÍ níjai liU trnkuvnn
l't Poudi ii k bud bil U nii li
4 v)%hťbl j% inlkud ktim A
jik mu olHbUU blo vidvli u
jb fa lul ukmtnoH u
IMI
PwtmA hi krajíiuV "tAin ol
} Adolf A Tenopir
Ctaa! H tt4 tk tl
WiUUMI KlU
OMAtU KHKM1IU
TirMii tw mr
~Vef)f Ku-