Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 25, 1915)
f POKIlOK DNU r KKPNA 1915 fitnma 11 i Obláčky mládí MPMi C X ftVOHOUA sula mu ruku t "('-'tikátji na vá abychom í je líté podali ruku' "Míkuji vám kIcčio 171 june Jh(í NÍ VpOlIlIlřla" "Vzpomínám čanto" "Jako já — Tnly zítra P' "AlJ' O jedenáctá hoditič'' "Přeju vám viío dobrá" "Jikuju Příjdctu hí na uiio' IoJívutf" "Ne mmohl bych lam být orijHIHťtť All! blldll HÍ liti ÚA vzpomínali" "Ji kí taky vzpomenu" zaňi ptala nončkud jíž jako v boleni U'm pláži "Slečno" po chvílí nepovným lilancm řekl Kubín "vid te že pře jniiH: Ke jednou milovali" "Ano tenkrát" Políbil jí ruku "S nohem" zašeptala a iiMiiiálii hc naň Oči její hýly zeelu ziih) yi né 1'cliopila pak jeho ruku u dlouze jí htisk la Jíozeňli se Kiihíii hy m byl rád ohlédl al neodvážil he V duchu líkal ni Leriiiontova : fteptal í virMf i T vjeli tli irhf i)h v jiný va jí ] (411) daleko Jí kroků inib tub dobře yUn Ím iotv vjoíiifin-A i doll jshtUeh tuQ tnýcti MábovýVli Vrátil m opčt k portrétu Tkli vA poMV&tnoMt jakoby ho ovívala Dlouho jeálé tu Mál lloeh netr pčlivé jíi přecházel Kubín po li líze je na obraz inyhlil ni "A pícce Jhiuo ho milovali! Ano mi lovali jníiH! první Jánkou! Te hda byla iná tehda jmiie ne vrouc nň [slíbili tehda jwne byli jediné xrdeoj Kdo však může líni že ví proč ím vw! zmínilo f Jediným o ním (♦ouzvukein vyznělo naše Sté h(í Zmizel Ki'ii a nevrátí m Ni kdo již nemá moci vzkřísili ho A pravdu mela vyžíval jsem ji sw uvého nnlce í" Přititkl ni ruce na tvář Jiřík byl ve vedlejším pokojí (Kubín u bíral e tiše za ním a za chvíli byl již na ulici Uláža při právo vala ne k Hvatbč Méla mnoho starostí h výbavou liyly k matkou neustále z domu Kubína Hotva někdy zahlédla a sotva kdy ním promluvila Za mlkloKt jeho a skromné chování neušly jejímu zraku Odpustila mu a brzy jí ho bylo líto Poci ťovala zvláštní bolest takovou jakou cítí ten kdo šťastné vyplul na břeh nle soudruha při tom str čil do vln Myslila nyní na Ku bínu víco než jindy Vžila se ně kdy do jeho smutku a velice se znepokojila Pyl příliš tichý pří liš trpělivý příliš ubohý Přemý šlela neustále jak by ho potěšila l'ři nejbližší příležitosti se mni u smála a ptala se ho na nékteré po drebtioHti Jednou mu poslala do bytu květiny Pich to vše dral hí jí do srdce teskný smutek Myslí vala si že by byla úplně šťastná kdyby jí tato jediná bolest neza stírala radost Hošek který sem denně přichá zel stal všem i 1 Slazené velice milým Jemu bylo vše miadiu pohodlné Dovedl býti čilým ve selým zamilovaným dovedl u krýti lehce každou nepíí jemnost každou rozmrzelost Dovedl to proto poněvadž byl zkušeným mužem a všechno již žil a pouč vadž sám riiéim uchvácen nebyl Mluvil k lidem milé věci ponč viulž chtěl aby i oni tak mluvili I 'přidal si vše tak aby v tomto tónu zncl celý jeho život A sku tečně tak bylo Čím však byla ISláža těmito jeho vlastnostmi šťastnější tím vítší byl její sou cit k Kubínovým osudem Svatba určena byla na první dui v červenci Jiřík měl již prázdniny Kubín odmítl pozvání vymluviv ho množstvím práce při zakončení roku K Pachtům ju nechodil týden Paní bylo to ve lice milé ponrvadŽ všechno bylo vysunuto pořádku Když po sledně odcházel Kubín od 1'achlú rozloučil se i h DláoU Stalo se to však před rodiči a rozloučení by lo velice obřadné Poklonili st jen Kubm si vsak ryciiie vzpo mněl že bv liiěl něco říci a popošel k slečně Přál jí mnoho štěstí do nového života podala um ruku již on iMilíbil Všťchua zbledlá ře- k!a: 'Děkuji!" Paul Paehtová upozornila muži pohledem na jemný tento veršík románu amilovauého studentu a oe i jí al ivlhly IWední dui před svatbou ític mkojovala se Hláa myšlenkami e se h Kubínem rolou'ila chlad ně a upjatě Itjlu jí jakoby se ilupustiU tvrdého nevděku l'va ituttla r by nula učinili Zdálo k jí Ir pújd k ultáři V U'f U t kým srdeeiu TmiliU po jakémM lankavém j ho slově po jelm ik1ju itild by (KUiiatrt ii tulil lie siaotiiý Ni vídéU ani pitjdi H dd ViMt t Mouá i jti ho niti neuvidí tMííM včovánl Jiti U pr piUU řk Tato myslntka i ji id iu náviatiiA vidáb n a h iiUtnb jho poUdnl iniulkKi ut! duně smutno velice ji iniida t hliU ina pát i ib inUklíí e to ho Vlttikly V I l iJy íe siuvtuo luktitlítýlnt %fUÍ l'iitďlU thit vtlitěti ( KlbíMlbtU s ptttib tl iiilttt dn t vl vboa V' - V t i Ku l itt% v ult klroa vIivkIÍiI h tivh lilku II tfvtl kwltu I p4tÍ!4 l'o kpllU k HČ1HM : Slinut iťhiu HUtMu 'sl- "Vídyť nikdo nemoh' ráil Ui mít Jak já tak iiHtýin nrdcein ohnivé u vďV-iu' Druhého dne byla svatba Mno bo kočárů hostí a lidí Hohati toilety šustily v chrámu Zlěváe zpívali kn'z mluvil Pyl tu strýc Kutiieš mramorový mládě nee kléry se toho ilne siniiii s ar chitektem Paehtou Při mši si neustále tento Aedivý pán myslil "Já jsem první věděl o její lás ce" A myšlenka ta velice ho hřála Nevěsta jdouc chrámem vše eka bílá plná svítícího illusíonu s kyticí bílých růží pátrala šedi výma očima po obecenstvu Neza blédla koho chtěla uviděli Ne- mohla pak vracejíc se od oltáře ani všecky ruce stisknout i které jí přály štěstí Hošek vyvedl ji po schodec eb rámu íismívuje se Žebráci mu- mlali gratulace a poděkování za dary Sta jeho známých dam a slečen hrnulo h: za ním aby uvi dělv nevěstu mladičkou a svěží jako jabloňové potipátko Kubín tou chvílí ubíral se sady nu Karlově náměstí Sel zvolna rozhlížeje se po nebi i stromech "Vše je pomíjející" říkal si s ú smčveiii předstuvuje si množství lidí a kočárů před vinohradským chrámem KONKC OD NÁS Jar Špaček Ve vestibulu pražského nádraží rád se nčkdv zdrzím Není bez půvabu pozorovali proudící živol spousty ríinvch tváíí známých i neznámých Většina jich je člo věku neznáma Mihnou se jen ja ko v kinematografu a zmizí Vi díš je po prvé a naposledy ('aseiu mihne se mezi nimi i tvář známé ho venkovana Odráží se od o státních svou rázovilostí v létě tmavá osmahlou jako vypečenou tváři Venku na koleji stojí při pravený vlak do jehož vozů prou dl všechny tyto zástupy Ah jsou meí tímto proudícím živo tetu a strakatinou neznámých jsou také lidé kteťé si dobfe Zit pamatuji š a které tnut vidíš ča stěji Jeden a nich bjl starý ta tik kttiiho j- tu velmi iato l tlťi val Zacházel tam rád na to nádraží Tam tudy jcm před le ty po prvé přijel do Prahy Tu je jitkxi "lluš" lládliUÍ 4 llčlioi jezdívám Mho vui ibuuu Stokrát jin projel tlí tu stokiloiitetro voti trř a kdy i někdy s mi a stnné touhou m domuvč riHtném kraji stavím s na tom nidraíí kolem Uťhoi putuji dvliué lV výia povoláhlut Pil Ičthto itiiiitavkáeh v luUiiul ktr vvjídiovaly tou hu Vi li donuV k nam j m si p V stud stdteho tallkd kUl ý tam j skoro pokaiulc kd)koU lam % jda Je p4ilum(Uuky póloví likov nky ixliit pokuiuj1 I krátké dýtit ky j lot v) bob n4 tvář iaiý to4 chytrým ih im táU un é ťhviteml % IVřdtm i Uvvi ijd k priwlsivtíťcť nov in kter1 iuV fík4 m n uMiU4 tu a tvt ItijlkťliO IÍi#ot- 11 h US h loimi jsii # siarviuo Hiaménni Nedulo "ié u zejtal jse m prodavačky novin i "Kdo pak je vlastně ten élo- vžkí" I 'smála m jaksi jemné ironicky a odpověděla j "Ná pan insjM-ktor " Ale íuspektorskřlio mnoho nu té tváří zrovna není Vypadá hodné jednoduchá prostomyslná a v očích je všechno jen ne zná má ínspektorská přísnost Prodavačka na mm hledí a u siiiívá se "Totiž to my mu tak říkáme" "A kdo to jet" "Nějaký venkovský tatík — hodjiý dědeček Ale že je tady vařený pečený více než doma tuk um dali jméno "náš pan in spektor"" "A co tu déláf" Prodavačka se zasmála svým vlídným způsobem : "Co pak by tu dělal? Hcdí po kuřujc zastavuje lidi známé i ne známé Pude ona mu asi dlouhá chvíle tak si ji krátí jak jeti to jde!" Mezitím ale "pan inspektor" utkvěl na mne a na prodavačce svým zrakem Zdálo se že pozo ruje že se mluví o něm Zivó náa stopoval a když jsem odcházel najednou starý vstal a přišel ke mně Pyl jsem tím dost překva pen nu však nepříjemné Pan inspektor se vlídné usmíval a dí val se na mne A hned se mne ptal co že tam tak často dělám? "Nejste také od nás?" "Odkud to: od nás?" "No z tamtoho konec!" Jmenoval mně větší krajské město které leží na té trati Pově děl jsem že jsem z blízké vsi od toho města a tam že jsem studo val Měl oči viil ně nesmírnou ra dost jako by bůh ví co objevil "Hned jsem si to myslil že jste od nás!" Skoro jásal "A proč pak jste si to myslil!" "Proto že vás tady často vi dím!" "To jste uhádl dobře!" "Tak krajan krajan podívej nic se!" Ani jsem nemohl pochopili tu jeho radost že jsme krajané že jsem také "jeden od nás!" II St: starým tatikem jsem se se známil a dohovořil Zvěděl jsem že se jmenuje Pondělíček že je na výminku a tady u syna který má pěkný obchod na blízkém předměstí ne tuze daleko od ná draží Pan Pondělíček je sedm desátník ale statný ješté chlapík je na něm viděli zdravého venko vana Je hovorný a silný a proto jsem se lineu první ien uoveuei kdo je odkud jo a čím té je Hýval kupcem na vsi pak v městečku a při tom sedlačil Sy na dal studovat ale ten se mnoho do studií nehnal Když vychodil tri třídy reálky přišel k tatíkovi a řekl že má studií dost že by se mu lépe líbilo doma v obchodí Matka která snila o "pánovi" spráskla ruce r "Ježíš Marija hochu co by te tohle napiullo!" Tatík bručel titké ale ten víc lak na oko 1'vnitř byl skoro rad že si syn vybral kupeckou dráhu Sude po něm jeho pokraeovate nii a dodieem Však obchod pit né Pondělíčkův nebyl nikterak k zahození Ne nadarmo um iika lil "ten sysel pondělíček" 'In znamenalo že je pondělíček za zobán I to mne pověděl o tom syslovi Smál se při tom Pak lodal : "A vidíte hoch dobře udelui e Sel K oiielioou Ues jo sami "tiituý má krásný obchodí" "A co vy!" "No já jeiu U liěho Ale lil !čji bych byl domu tam u na- ' l lověk t venkova jako ja kKry tam mávil inlý iivot k stáru ju tiko vyká Pia" Ale Kdy! Mutcha jiád na mniM ustaňte Irdičku j-n ůitute í A tl mu 11 é i ti" kove má dva kluky n íabku — - laky na luno vUl jiko klUťaU Jak pak b)eh mohl odtrhnout od toho!" A "um rhodite ČAitu!" otAiil jwnu se ťrtto tři?! kdy den tmo lo m ni ik ná jaká od y na dt ko poJe ten by mel radot kdyby vát Hwitl ii j-te kra Jan? Zdilo im umí fa UiH krjn utvlm li j nj-V4 řslíimA němec "A ťi 4o tk čti sem rluhUti na nl ltuH? Poi vim A tk lihl!" Pun Pou lilš-ik bvl ni v viii Živlu a živé jal se vykládat! ry chlými posiiňky { "No víte ona ujde tak chvíle člověku Já bych mohl sice porno cl synovi v obchodě ala on min nenechá dělat prý Jsem se jakživ dost mitíjicoval a pultem v Vrdmh l nadřel na polí Ale já myslím že sí taky myslí při tom že už jsem ze starého vydání Ale ať lak čí onak dlouhá chvíle jo člověku a taky to uteče Vlaky přijíždějí u odjíždějí lidí pořád dosti a skoro všichni jsou tam "od lián" víme krajané I" "'ož pak je znáte všechny?" "J toto neznám Ale jsou to knijíiní n od nás A to já všech ny jako by liyli krajane matu rád A často vidím i opravdu zná mé ti pak niám velikou radost Víte ti lidé co přijíždějí od liái i když je neznám mně připadají jako by mne přinášeli pozdravení a jako by z nich na mne něco do mácího dýchalo A ti zase kteří odjíždějí zase odnááejí tam k mim mé pozdravy! A proto sem rád chodím Jscm-li tady na tom ná draží a vidím ty lidi krajany tak jako bych byl na polovic u lián Tak tu jsem skoro denně!" Když to všechno vypověděl na klonil se ke mně a pravil usmíva je se : "Víte jak nmž tu říkají!" Nechtěl jsem mu zkazili radost a říci že vím Proto jsem zalhal s tváři nevinně nevědomou: "To opravdu nevím !" "Pan inspektor! To jsem nevě děl jakým pánem budu na stará kolena!" Při tom se zasmál vesele a hla sité a prohodil : "Na kupec je to krásná karié rn skonei-ii jako inspektor iict Smál se vesele a dodal : "Ale já si z toho nic nedělám I" "Nu oni to také nemyslí ve zlém!" Stařík byl čím dál hovornější Najednou odskočil nebol! několik venkovanů se hrnulo od vestibulu Pan Pondělíček byl hned u nich 8 zaeiil odkud a kam Když mu ťi řekli patrně udiveni proč se jich ptá a jaký má na tom zájem vy- volal pan rmulciiccK nesmírné potěšení : "1 bože to jste teda taky od nás!" A dodal jaksi vítězně a hrdě: "Vždyť jsem si to hned my slil!" Při tom mířil ke mně a ozna moval radostně: "Tak v krajané taky jsou od nás !" A vrátiv se k nim začal se jich na všelicos vyptávat a jo vil ne smírnou radost když znali lidi na které se jich ptal Opakoval záře radostí ustavičně "Tak toho pozdravujte ítekně te že Pondělíček pozdravuje!" Použil jsem jeho radostného rozrušení nad novými krajany a pozdraviv se s nim na rozlouče nou jsem odešel 111 Několik ilní jsem pana Pondě líčka neviděl byl jsem mimo Pru hu a když jsem se vrátil byl jsem příliš zaměstnán než aby byl mohl si dopřáti návštěvy nádraží Ko nečně jednou mi nedalo Sel jsem kolem nádraží a vzpomněl jsem si na "pana inspektora" co dě lá jestli iiiMpiciruje "krajany od nás" Vešel junu do vestibulu ale tam nebyl Přistoupil jsem k prodavačce novin koupil jsem si číslo novin a při tom jsem se ze ptal co že jo s "panem inspekto um" "Již tu nebvl několik dnů - [Kyr-- „- Wk H : f'i s-w-- i m~ Frank Svoboda Umělecký fávod POMNÍKOVÝ Nejvčtáí iklad pomníků ve Spojených Státech 1215-25 Bo 13th Etr OMAHA NEBR Phoneg i Office t Douglan 1872 Jtcftidencei Douglai 5216 Lee-Glass-Andreosen Hardware Co PJtODAvA VK VKLKÉM tlaéeiič vyr&Uiié s lukovanó plnchovó niíiiil — Cínovaný ploch íolezný pch kovová zboží — (Mimtý ilríit htuhiUy nožířské boží bicykly střelné íbrs ué rubojo s sportovnó xboží víubo druhu 9th and Hanicy Streets OMAHA NEBRASKA na úspory a ukládání peněz při 7% Uložto svá ponízo v 7% přmtnostiifch dílcích u společnosti límiio Huildors' Kuždý díloc jnnt zaruíen iiiarkyřoin na lot a nový domov nu jsakHliu společností postaviniý Ž&dné pimízo 10 nepůjči na staré budovy 8poIočnont Horno liuilders' postaví na zukéliu pro kohokoliv kdo vlaHtnl svůj po onuik nub kdo můžo první íjdlítku udčlati zbytek bude pak splá cen jnlio néjnmné Nový tento spnsob dává BpolečnoNti kontrakto rňr výlelok a 7% na voSkoré penío opatřené pro stavební účelo Knihy jwu každému podílníkovi otevřeny k prozkoumaní t kuždý čns Kivldendy se vyplácl každého ] července a 1 ledna každý rok hotoví1 nnebo mfižiito své ponízo znoviniložit v dílcích První markyčo v hodnotň od $10000 do $2150000 na nové domo vy v Omaze Jhou vždy na ruce pro ukladutelo J'ro bližiíí podrobnosti navítivto: — r)2tř JAN M FIXA 202 Jlžnl 17 uL u Amorlcan Bocurlty Oompany Omaha Nob tu se liéeo stáli!' odvětila MiUHibi uunV "Moiná že sluně -" piobodil lieliee který stál vedle a sly m I naě se tiiii (ilt šil jM iu a a dva dny kd)i mI jviu kolem ná draží sljšiiu dťivéiuý blan "llejkritjiiie!" lil to on pan 1'inidélieck l"A ac- měl ííitpektoritkou shulut na uadraži Uvl vm ale nřjak pře padlý "Pru pána krále pane 1'oitdé dckiu soud jle uebvj n Mioe nr oláíal jelu ' lu "IU bvl bl kumarátle A Itioťilo (o le tu bud' ikU'e Al jfťin s tad%ť nastudil Nikdy tv tu přepaden ficl!" "A i' liťjslť domn kdil j t kov 4 iíuia!" iSwIhat H4 imi ty oéi jako by likulyi ptk bveh to vydrJI j t' inolnA vuniťt" l'rnj'il jsem rdt nad Um !' t- utdravil a proil j in mu iak u au lVnMls k ml U ? Pozor! I Pozor! Buďto bedlivými když opoufitite káru a neobcházejte jl ni kdy zadem dokud jutě se drive nepfenvfidčill že nejede Jiná kára opačným směrem Nopozornont může snadno býtl příčinou vážné nobody Pomozte nám svým počkáním zabránit možnému přípa du neStóstí flmaha A Hnnnnil RluffQ Sm R R Pn ý WIIIHIIH W WVUIIVII UIUIIV WllUUI III III VUI & ř 4 SOc dobrá káva SOc Zasílíimo kamkoliv naši výbornou kávu ne m6n5 jak 25 Z iiber po 20 centech Zboží rozdělíme dlo přání na pěti neb 10-lib balíčky Pište si o vzorky této kávy na zkoušku OMAHA COFFEE IYIILL Frank Žaloudek majitel Z 1904 So 13 St Omaha Neb 4 4-~M-M-:"H-H~r-M~HHH-H~M-l"H F DVORAK prodavač vepřn AKT ROOEB8 prod dobytka 1 AU roWELIi prodavač ovci Dvořák Commission Co Telofonujte nub pište nám a dostanete bezodkladnou odpověď — Tel So C07 — Hen Phones: 8o 2118 — Bo 3780 Room 216 Exchange Bldg SOUTH OMAHA +HHH~HH~h'H-l-Hl-l-H-Ht-S~HH--h-HHl~hhhI-HH! Let me send you FREE PERFUME WiiU toJay for a Usling boltle cf EDPIMAUDSLILAC ri 1 V vv r M~ Á — Tn vodďi nut fantout rxrfum evtiy A 1- i ll UiK I m aítrř lún Aí th ům h in lb ififunw— ou don) iHy rtr k bitu v Lulikv Tb qtukiy w viivlri(ul 'l Ke wily 75 la ti X c I tli inikf Un)r~fiHaiH kt 50 liAiidUnltkl PARFUMERIE ED PINAUD ta riNAin miuiitMi Nrw york k' ttap'ih PiaJ KritnU de naditMÍ níjai liU trnkuvnn l't Poudi ii k bud bil U nii li 4 v)%hťbl j% inlkud ktim A jik mu olHbUU blo vidvli u jb fa lul ukmtnoH u IMI PwtmA hi krajíiuV "tAin ol } Adolf A Tenopir Ctaa! H tt4 tk tl WiUUMI KlU OMAtU KHKM1IU TirMii tw mr ~Vef)f Ku-