Htrari I
POKROK DSK JH HRPNA 1915
POKROK
VVMAHHIM CO
vydává
POKROK ZÁPADU
wUiá vyláni
v I lit pro Halina bkrM Nati
Hlifc-iylíff u Cliifk'H pro Colfai bkrn
Neb- v vvilmjn Kn pru atftt Kas
aaa V Oilur itapcli la pru Ut
lowu r Ht 1'iiul Mifl'icsfoliti Mitm
pro t4t Mimn-notu v TyieJaM D
jro lkly Houtli N vrtli I 'tikotu
Pro Hiuín4 Htítr #l'ai i'r Kanadu
♦'00 lo Kvr[)jr roína
Zaailkj' pvuHnl (Jjtí pomoci pa
pttnlrb pouk 4 (Mou Orl'i)
prMMiicb poukáivk (fcapr Mou
Ortiori) bttfikovulrh poukák (Hauk
Draf4) anebo rfíítrovan6ia dopUa
0nafiiuJt li vé přMUbováoí údaj
t starou i novou alruu
l)ij % kruliA iHenárgťa ochotné
avřjnini Muí ti aluíiia paauá
bt 6nyilu nřkolio oobul poíkoditi a
pQlmioj jlným jmiínero ať jU mk
bytí v nvlakfi utajnno anabo i dopí
ain tivefujnno
PO PÁDU VARŠAVY
J Vttl Vuršuvy starožitného kapi
íolu Polsky je novou ukázkou vý
hody připravenou! i nud nepřipru
veností Němci těžíce i dřívějších
svých omylů v pokusech dobyti
města zahájili boční útoky ku
kterým připravili dokonale —
Jsouce podporováni systémem u-
leniéním na pohruníčí a tentokrá
te velkými reservami dostatkem
střeliva a jinýeh potřeb byli scho
pni provésti odvážný tento pohyb
do posledních podrobností J tušo
ví nebyli podporováni tak dobrým
železničním systémem a zásoba
střeliva rovněž nebyla dostatečná
Nebylí tak připraveni jako nepří
tel který nepochybní postavil
proti nim í převahu v mužstvu U
Varšavy zvítězila připravenost
nad nepřipraveností
Je tu nyní otázka získalo-li Ně
mecko dobytím Varšavy takových
výhod aby dostatečné odškodněno
bylo za náklad jaký na dobytí
tohoto města věnovalo Jaký je
stav německých a ruských armád
pro příští boje není možno dopo
sud říci 1'odařilo-li se Němcům
seslubíti carské armády tak aby k
jich udržení na východě stačily
menší vojenské oddíly a hlavní po
zornost věnovati mohla se bojům
na západě pak Tcutoni d ubytím
Varšavy získali Jestliže ale vel
kokníže Mikuláš bude moci co nej
rychleji udeřiti na armády nepřá
tel pak vítězství německé je ceny
problematické
Jaké jsou německé úmysly po
pádu Varšavy! Ve Kra ne i i a An
glii marně snaží se získati na otáz
ku tuto odpověď Kampaň na Ví
ale blíží se pomalu ku svému za
končení Udeří nyní německé vojt
na nové ruské linie na Bus řece a
nebo se zakopají a připraví k d
fensivní kampani v Polsku zatím
eo hlavní armády poslány budou
proti Krancouzům a Angličanům
na západě anebo proti Italům na
jihu t
Ruské Polsko západně od řeky
Visly a značná jeho část východně
od této řeky nalézá se v moci ra
kousku německých vojsk Ale ně
uiečtí a rakouští stratégové nese
tkali se h úspěchem v hlavní své
snaze chytit i do pasti hlavní část
ruského středu který leží severně
a jižně od Varšavy
Vrlkoknižt? Mikuláš vrchní ve
lite! ruských vojsk provedl ústuj
tak že získal si obdiv i U svých ne
přát 1 Předpovídalo se že velké
množit ví Rusů bude zajato při
tomto ústupu a že carské armády
budou miti lakové ítřáty lů na
několik měsíců budou ut hrnmetiy
Ala ruské armády 4utu!y lieporu
svity a dít poslcdiih h prav na
vcrtl nuvé liuto íahájíly guovu o
iCUsivil Uuskému Veliteli podali
l vyprostili celou armádu
výjimkou malých zadních oddilo
které pil podiihnýeh ti!c2itutfrh
jou pravidelné obětovány ne
lep t nelni pitoUvenl a tlottali
vtj miíUotiy v l'p vj K4 linií tut
řeew Ituu jej i 4 alt cd tvofl Mres
Litevsk Nvi rushA lini iiyid !
ti tt loěř ptiltio s'V řisé H JUtié a
iienl výMnkrt v bídném toUh -Uuká
psjc jsmi ídnjší t'"r
fi ky Jí VUÍ p'H tu U i ti4 y
né Uííli a krun lnitii ritiuly 114
! 44JÍ e IdíJi iU íiMm'Si h
ltuW lU fi !tild pmi4 i jtni d
titjii I tl kdjkitltV pfrl lim ala
př ta tuk4 utoi id iti-tuidáu
UtvH i iahijdi ttfeiimti í !i 4hv
jřit rkt j"ji-h viny m
ilMUlknu atfrlit a tud li vnad
trvati nkolik inésíeft než Jtusové
budou moci podniknout! nápor za
účelem vytlačení nepřítele vé
ho území 'A toho důvodu luk se za
lo ím Němci pokusí o opevnění
linie na Vinli tak aby učinili jí
nedobj telnou h vrluiou hít vid
svou ofennívní sílu na jiné bojiště
Myly pronášeny jůuč dohady
kď možno očekávati v příštích
dnech prudké boje Já se že pří
ští velká německá kampaň zahá
jena bude na západě
Mnozí jsou toho náhledu že eí
sař německý věnuje všechnu svojí
pozornost a všechny svoje zdroje
na proražení Iniie anglické v snaze
dostali se do Calaís nu francouz
skčm pobřeží Také vojenští od
borníci Spojených Států jsou toho
náhledu že nyní svět bude svéd
kem velkého zápasu mezi císařem
Vilémem a lordem Kítcbenerem o
nejslabší bod na západní linii —
Jestliže bud Kítehener má doma
velkou armádu připravenou k po
slání do Krancíe p ik měl by ji po
slali co nejdříve na západní fron
tu Cím dříve tato armáda ve
Francii bude lim lépe bude pro
spojence
Císař Vilém svoje další úmysly
naznačil v telegramu který poslal
před nedávnem své sestře králo
vně řecké V telegramu tomto na
značil že zahájí na západě tak sil
nou ofelisivii 'že celý svět buď"
překvapen 1'raví se že Němci ra
ději by dobyli Calaisu než Petro
hradu Paříže a fííma poněvadž
odtud mohli by provésti vpád do
Anglie o který se jim jedná více
než o cokoliv jiného Válka je ja
ko obchod a Německo počítá aby
na ni co nejvíce vydělalo Jako
stalo se silným po válce s Francií
v roce 170 tak chce vytěžili z
války i nyní A Anglie je jedinou
zemí která je schopna zaplatit!
Německu vydání s válkou spojená
velkou váleč náhradou Finam
Francie Ruska Itálie a IJelgie bu
dou na konec obrovitého tohoto
zápasu úplné vyčerpány
Jenom Anglie bude schopna vy
držeti toto veliké finanční uapjetí
jak nejlépe bylo vidno z poslední
válečné půjčky která byla získá
na rychle a bez velkých potíží Ně
mecko dobře ví že jedině tehdy
kdy pevně usazena budou jeho
vojska na pudě anglické a naléza-
ti bude se v jejich moci Londýn
Anglie přizná svoji porážku a bu
le se snažiti získali rychle mír V
tom případě německý císař byl by
schopen diktovati podmínky míru
Anglie by byla nucena platiti
Z těchto důvodů lze očekávati
že 40-mílová anglická fronta na
západním bojišti stane se opětně
scénou krvavých bojů Calais mu
sí býtí dobyt má li býti docíleno
brzkého míru Zprávy z Anglie o
zniimují že anglické vojsko je při
praveno k odražení německého ú
toku Na linii 40 mil zdélí sou
středěno je veškeré anglické voj
sko a je dostatečně zásobeno stře
livem Angličtí důstojníci prohla
šují Že linie je sehxplia udrželi se
proi jakkoliv silnému náporu
Projektované tažení na Calaís
vyvolává v Londýně neklid An
glie dobře ví že jche zdar spočívá
ha vně na okolnosti jaké zaujmou
stanovisko doposud neutrální ze
mě liiimunsko Pnlharsko a fíe
eko To je hlavní příčina proč ny
ní diplomaté tcutoiiských spojen
ců a trojdohody činí tlak na bal
kánské vlády a snaží se je přímé
ti k rozhodnutí Kdyby ltumun-
sko liiilharsko a fíecko postavilo
se na stranu spojenců naděje na
nové německé vítězství na západě
by se značně zmenšily Kutnuusko
a Knihařsko mohly by postavili do
pole millioti dobře yzbrojených a
vycvičených mužů veteránů a po
slední války ueck pak podílet!
mohlo by tc na bojl h o Jlardanel
Iv a umožnilo by lak Angld a
Francii by část Vojdi určených
pro boje na tlalipolskétu poloo
sirově mohly použiti k scsílcnj h
lití li jtápttdé
IkUlOUlisktl A itillhitlskti Ucpu
luhné ve hpojiud Kuskeiit ti
Srtketti írtlutjity bv útok cen
iMint ihíirstvi na vychiMlč u Um
Němci ko ! bi hy přinucenu ttby
vi ikeié voje tnuistvtt tt dí b pou'
Imln U4 V tt i-1 u ím bojtitl Ol Ú
toku na I ♦ t a prtk byla by nul no
Upustit) Kdvbv Unitliltiki iul
irsku ittáhly d ÁpU pak
Německu Uttuiiikt twitljf ly se
ve %r!ud Iprttoiui post rol j-
)U h Vjliké idnije byly bť ítoi'
ié iMpJ ity
Nviiu-dm prulo # hn h
K kd pt itiu li Humunko li d
4fk H l't kit bv tt o ! lu
Ulfrtulit IVuIotUti ¥H-Il 1 jtU
cv édťrld ! ěinlittu piuit jitin
IntVtthýťlt letuj iknl iiHtub(tU A
Je z to nevzdávají naděje }t
polaí JM? jím udrželi j mimo velí
ký cvropnký zápas Tuto ti malá
balkánská království dovedou pl
ně využilkovatí situací u čuehrujf
n oběma skupinami válku vedou
cích národností v snaze zíkatí nej
lepší podmínky
Je jisto že spojenci v bal kán
skýeh státech se zklamali Anglie
byla pevné přesvědčena že ydská
pomoc ítecka v útoku na Darda
lícily ' tohoto důvodu podnikla
první útok na vodní úžiny tyto je
notu s loďstvem majíc za to že
vojska pozemního oude dostatek
a fíecko odhodlá se do ápami
vstoupit! Humunsko téměř od po
čátku války bylo nakloněno Vstu
pu do ápasij na straně Jtusku a
kdyby bylo zakročilo v době kdy
ruské armády zaplavily {Sukovi
nu postavení ruských vojsk mu
hlo bytí mnohem výhodnější Od
kládání se zakročením poskytlo
Jíakousku a Německu příležitost
k nabrání dechu a k napravení
všech nedostatku J)ncs Itakousko
i Německo jsou silnějšími než by
ly před šesti měsíci kdy byla nej
výhodnější doba pro vstup Jtu
mnnska do války
Stanovisko ífecka je podivné -Kolem
1000000 Reků nalézá
pod tureckým jhem a nikdy před
tím Rekové neměli lakovou příle
žitost k osvobození svých bratří
jiiko v době přítomné Národ ře
cký sám je ochoten vstoupit! do
války poněvadž v přítomné dobč
za poměrní malých obélí dalo by
se docílili velkých výsledků ale
královská rodina válce nakloněna
není Musí lyti pamatováno ze
tato rodina má za sebou silnou
stranu Je pravdou že strana jež
nakloněna je válce je silnější ale
přece jenom její vliv není rozbo i
lilijici
Rumunsko rado bv osvobodilo
kolem 1000000 Rumunu žijícíel
pod rakouským jhem Rumun
sku se v přítomném konfliktu po
skytuje pí íbvitost jaká nevyskyt
ne třeba se již nikdy později aby
za poměrné malých obélí docílilo
velkých výsledku Rumunsko sa
mo nikdy nemohlo by se odvážili
měřili svoje síly s Rakouskem -Nyní
ale kily Ka kousko napadeno
je na několika stranách Rumun
sko mělo by příležitost docíliti ry
chlých vítězství aniž by narazilo
na velký odpor Spojenci pouka
zují na tuto příležitost a jsou o
cliotni v případě svého vítězství
poskytiioiiti Rumunsku ony části
Rakousko-! 'hersk a které jsou o
sazeny lidem rumunské národno
sti Teutonšlí spojenci nabízí Ru
munsku rukovinu a ruskou Pessu
riibii jakmile z této Rusové budou
vytlačeni
Mnozí jsou toho náhledu že bal
kánské stály již dávno nalézaly by
se v přítomné v álce na st ranč spo
jenců kdyby nebylo té okolností
Že jejich panovnici kteří jsou ve
směs tcutonskébo nuvodu sv vm
vlivem snaží se zabránil zakročení
bc ohledu lia to Ze lieehávijí t
unikali piíleitost jíž podobná
snad iienaskytne se již uikdv nu
ly
Král Konstantin řecký je pu-
toniek teutoiiského panovnického
rodu Nehlesvvig i loktem a nalézá
se úplné pod vlivem zchytralé své
manželky jež je sestrou německé
ho císaře Král rumunský Ferdi
nand je původem llohenolleju
to jcl je členem pruského panov
nického rodu jehož cisuí Vilem je
uznanou hlavou Král bulharský
Ferdinand je potomkem jiné ně
niceké panovnické rodiny S4e
Coburgů narozen byv a vychován
v Rakousku Panovníkem ltulltar
ka volen byl asi před é v rl stole
tím Oba FcťduittiidoV é jsou velne
taumíiA leju li filuvnl iuvcstmcii
ty jsou v Rakousku a Néme ku
Obit byli jii rakouAou a niue
t kil Vláiblll ValiiVsini (' jejich
majetky v těchto multh budou
kinfiknvúuy jestliže dovolí n
by jejich Uemě podílely u% til
ce na straně nepřátel (Ukousk
Německa 'A Vlitstnilni svého it
jllHl palMiVhhl lilo hliiMi se ítlilá
mít tomu bv n iné Jcjk h jmHlťlv
se tut valee tut slrané kpujei(1 u
Pravou plhům svťhu odpom k
všhe tm stran) hpojen ů uviem li
I" pHnVli t luiiíŠ tajit t neboť 4
nbié juni piniij! tHin4jf Vii!ié
ťhtlti libvtoViH sVtiJt vUsítij
jmiv rijisHtu prtiiovtdků
Rumunsku Reko i Itutharu
lllllsí Jhřjlrttt pHd-Vittt % blubiu'
imi Uulh vrsku fotili po lotu
vyltaédií Tm ky úpln $ Kvrnjv
!) x inetu krajtu kleté
ud n!ťji tt v NmiTltikA Ra
iMtuiskv vidi t j ha r 4
I fki Hj't4 jetim mércm Iv
lUUunt 4 spwjctd ruttttuukťhu
národu mohlo hy lýlí provedetio
jenom na Mim ty Ita kousku íe ní
ee pravdou ž i v ruském územ
žije značná část Rumunů mId o ty
ty krajiny kdo nalézá se tuké vel
ké množství jínorodcú nejedna
Rumunsku tak jako o Hedmíhrnd
sko kde itumuií tvoří převážnou
většinu obyvatelstva Řecko touží
po rozšíření svých držav nit úlraly
Turecka Spojenci nebude li jím
balkánskými zeměmi vyhověno
nyní kdy pomoci jejjeh potřebu jf
hnilou se v budoucnosti snažili
klál i překážky národním snům
balkánských zemí ' těchto důvo
lín možno očekávali že diplomaté
trojdohody vlastně již čtyřdoho
dy neboť Itálie nepochybné po
vulce utvoří svazek s Jluskem
Francií a Anglií setkají se s úspé
chem a balkánské národnosti po
slaví se do řad nepřátel centrál
nich císařství
VSADILI JSME NA
SPATNOU KARTU?
Současné se zprávami o neúspě
ších spojenců docházejí yi slan'
vlasti zprávy o persekucí českého
lidu a žalářování předních ée
skych lidi Je přirozelio ze tylo
zprávy přispívají k vážným oba
vám o osud národa českého a sly
šíme již tu a tam hlasy že vsadili
jsme na špatnou kartu když vi
škeré své naděje vložili isme do
vítězství spojenců
ar
I kdyby nebylo té okolnosti ž
naděje na vítězství spojenců jsou
doposud takové jako na počátku
války jsou tu i jíně okolnosti
které musí mis sesílití u vědomí
že nemohli jsme jednali jinak —
Nikdy před lim nemluvilo se v e
vropských diplomatických kruzích
o nutnosti osamostatněni národa
českého tolik co v přítomné době
Nikdy před tím tužby naše národ
ní nebyly tak často stavěny před
formu evropské veřejnosti jako
nyní
Poslední zprávy ze staré vlasti
nasvědčují tomu že celý' národ če
ský sjednocen je v přesvědčení ž
v rámci rakouské říše není pro ně
ho místa Kvropská válka semkla
Rakousko a Německo v těsnější
svazek a je dnes téměř jisto b
Rakousko po válce stane se sou
částkou Velkého Německu Co to
by znamenalo pro národ český
můžeme si snadno vypočítali Ne
dá se sice mysleli že mohlo by bý
ti provedeno poněmčení osmiiiiilli
oiiového duševně silného národa
ule jeho vývoj na řadu let byl by
zastaven neboť boje s germánskou
hydrou vyéerpávaly by všechny
naše síly
Ryly doby kdy přední vůdcové
národa se domýšleli že v silném
Rakousku je záruka naší bezpečné
budoucnosti Ryly doby kdy če
ští předáci doufali v obrat smýšle
ni rakoiiskě vlády ve prospěch Ce
chů Ještě před třicíti lety když v
srpnu roku Hsó došlo k schůzce
rakouského císaře s carem ruským
v Kroměříži napsaly Národní Li
sty: "Tento zjev v osobních po
měrech mezi vladaří rakouským a
ruským dlužno pokládali za důle
žitý potěšitelný pokrok na tiráže
k onomu cíli jenž v budoucnosti
oběma státům kyne Rakousko s
veškerou budoucností svou je pou
kázánu na přátelskou součinnost
na dobré srozumění na upřímný
spolek s Ruskem I vnitřní jeho
dožení i zeměpisná polohu i liú
rodohospodářský vývoj jeho dá
vají mu poznávali v Rusku nej
přirozenějšího a nej v ěrnějšího
spojem e f druha Nepopiratelná
většina domácích Slovanův už tic
dá se odstrčit a Zatajit aby Ra
kousko jako druhdy mohlo bvtt
povahováno ve světě řuhruuičttéiu
z stát německý 1 povinné zřete
le ku této slovanské vlastni vělši
ně ti neshoduji se s pěstováním
néjtké žárlivosti a nevole k sever
nímu VelentátU sloVilliskétuU '
dají li tukoušl! Němci aby tálo
říše chovala se přátelsky k nové
tnu einuMví německému kterél
pl ccn Jenom U Sadové V málu svůj
počátek maji liijisté t nilejšl Slo
Víiué plné právu dovolávali se
by Rakousku ItpUstlbí ode Vší e
d ivéi v k V liliím i slovanské kletá
tun prodlením podedoiliu lUl
tlik d ikiiít ne piUttě ti dohnlui
m inim hu oued4vi ív M pmlda
A iiMiějai sduaee světového lihu
jako i iiťvvlUené otá#ky balkiti
ké piimu nutkají Uakouko hy
sobě Idejéhi dokonalé upl iitiné
shody S RukitU a dabl Vvhusl
♦ ti pvútii kt( ii mu liii Rusko
jílku In bi jp n ho kolknlrhta Vít
vi lniiM f Hské ji lm dHlojitusti
PtaviU jet U h Rakotiskii lunu
betu vi Výhod libiid' V opolktl
Ruskem nv ln něhu někďrr)
loi přivé nejdubíiUii otilky
sví vyřídí toliko v shodí ním
ale x nedůvěry k němu že napo
řád má jenom škodu AHiíme ru
kooko i usk4 je pro monaleůíí
habíburskou Idtiviiím článkem
progrimu aé chce li lato monar
chie opravdu naplnili svůj vdiký
déjiMiý zeměpisný n kulturní u
kol R kom lo ule Ifllposleelllo to
boto upi umu ho hlasu českého
před tícílj bdy a Jíísmiirckovi
pod iřilo Kf převédčitt rskouské
diplomaty budoind osudy Ita
k0Uka j-OII bepečéjsí v spjal
osudu n lisí německou Rakouští
diplomate nechutí e JWecvéiJíli
že Rusko usiluji o ymenšení vý
ziuimu Rakousku jako světoví
mocí Rakousko dostalo se do vb
ku Německa u že to bylo jenom
k jeho škodě tomu nasvédéují ne
úspěchy v balkánské politice Ra
kousko uiolilo mítí dnes ticpopíru
telný vliv na Pulkáné kdyby j ho
diplomatické počiny nebyly tíz
ny zlomyslnou rukou z Perlina -
Rakousko dnes nudilo opanovali
balkánské lihy kdyby bylo spo
(upracovalo s Ruskem v balkán
ském programu u nesedlo na lej
programu paiigermamsmu jenz
ukázal se nepraktický poiičvadž
narážel na ncpřekonatcliié pí n o
zení překážky Osudný tento o
myl se nyní na Rakousku mstí —
itakousko ponévadž dalo se do
vleku Perlínu a na jeho příkaz pě
stovalo pmlislnvaiiskoo politiku
seslabilo se politicky i národoho
ipodátsky a ny ní je vrakem který
z područí Perlina se nedostane -
Ještě před třicíti lety byla možno
stí náprava a čeští politikové k ní
upřímné radili ale Rakousko od
vrátilo se od tohoto směru který
mohl znamenali jelm záchranu
Jak už svrchu podoléetio Ra
kousko uvázalo se úplné v područí
Německa Rylo lo Německo které
nenem nitonnn vaiKV nyio nuce
no upokojili ( hry Rakousko po
drobilo se příkazu Perlínu u I'-
hřiim dalo větší hlas v řízení osu
díi země Rylo to Německo klen'
za Rakousko vyjednávalo s llalíí
A bude to Německo které po této
valee skončí li pro né vítězní bu
de povazovali za svoji povinnost
'zavěsti" pořádek " v říši rakou
ské Rakouští Němci kteří pošil
hávali po Perlínu po celé poslední
století mohou býti úplné spokoje
ni "uvedení pořádku" v říši ra
kouské Německem je věc po které
toužili a touží Německo pokusí se
učinili konec národnostním spo
rům Rakousku u jakým způsobeni
tobolo cíli bude se soužili dosáh
uoiiti je na bílediii Německo je
rozhodnuto po válce provésti "re-
orgiiiiisiici středili L v ropy a tou
to "reorgutiisucí" nejvíce utrpí
národ český
Přijde tedy ku koncům proti
kterým čeští politikové bojovali
po půlstoletí V roce llH český
lislorik Palacký poslal sněmu ve
Yankřurlě proslulý svůj připiš v
kterém hranil proti Německu:
irávo Rakouska na existenci V
te době Cechové a Chorvaté viděli
svoji záchranu v silné rakouské ii
V roce I sliti kdy vítězní Pru-
áej po bitvě u Sadové' Vcreinou
proklamací slíbili ('echům právo
na samostatný stat lid éeský zů
tul vernym llalisluit kuní v te
lobě národ écskv naléal se j ště
od vlivem Palackého prohlášeni
loku Ms "Kdyby Rakousko
neexistovalo museli bychom je u
tvořili"
ie JlZ V loec po nezdaru
llohenvv áriových siuitovaéck pro
hlásil tyž Palacký- "My Cechu
ve byli jsme před Rakouskem u
budeme i po něm' Tímto prohlú
šcnim Palacký dal na jevo že li
toval svého opi iini-mu t iviku
Ms Patrní přišel k náhledu že
Rakousku lieni schopno aby se u
drželo "icdpovidat pi [lomnou
kttlasltolu Rakouska A fotu pro
hlášení Palackého je imií soithl
ueiu proyratitu écskéhu národa
Ptitolilliá válku sjednotila lipl
ně česky národ Stranické spory
které lak mnoho škmty ťpůsobity
národu tiašeiiiu ustaly Kdyby by
lo podobné sjedtuiccliHttl VH ihvl
li kdy vídciiká v l ida isadda ě
skť smioptávé políček íiIacuíiu
koitiisatské vlády v ťVcháih dalo
s tlUHihrllHl íallllilll Vlátb pí i
vypuknuli války m'U naději íe
liěktcié 4 tVskýih fu podali se
ji pru sebe lískali PoéitaU hlav
ně na udadV hvt kle i tukutt
kialv vylihU ji tm nohy Ab u
káralo se ie aut na Mtladoéi vhy
p dali M Mé
Kdyl vudcuvé 'esk v h slrati u
inaminatt kam kvapviu bine
Rakouoku kdy 4 tnohlt t v vpo iu
U na prste h l pt RaSviutíku
bude V tasilo) j liotU llílHw kMU
pltVon d pH bopdl Iv jakýkoliv
projev pro monarchií uchyl by n
UéiU Vládu naléiidu lot fululo
íeehy i itn jíní nfriny itby uítníii
byl pojc m kterým mohla by twt
před svělcfu cblubítí AI' fnkorí
ho projevu vynutili nedovedla ~
Olnulio m ujímala vyčkávitcí sla
liovísko ule když- se přesvídčílu
ž odpor náoda českho k válet n
k přífoiiinčmi' režimu každým
dnem jenom vzrůstá ulekla Mf k
starému svému prostředku j iiáí
lí Ale lyfo násílnč činy rukouskí
vlády jenom sesilují přesvédícní
českého národu že v odporu k ví
denské vládí (o smí ochabnout i
V přítomní kritické dubí postavil
se nu strunu právu u spravedlno
stí a vzhledem ku své minulostí
nemohl jednat i jinak Nesmíme u
ni nu okamžik nechuti se uchvátili
škarohlídsl vím a domýšleli se ž"
vsadili jsme nu špuluou kurtu -Kdybychom
jednali jinak prohře
šili bychom se na svém slovanství
na své minulostí Násilí nesmí mí
li žádného vlivu tri nuše rozhod
nutí Národ který v lak vážných
dobách jako je dnešní osvědčí
pevnost charakteru není národem
určeným k vyhynulí Naopak ne
rohoduost U ehabo't v těchto chví
lích by nám škodila Doufejme
pevně že svatá naše věc zvílězí
u podporujme obětavě snahy za ú
čelem osiimostatnční národa naše
ho Doufejme pevné že dobu kdy
nad krřisnou naší vlastí zvednou
se červánky svobody je nedale
kou !
ÚSPĚCH MÉKENÝ DOLLARY
Je velké množství spisovatelů
kteří v časopisech sbornících a
knihách nám vyprav ují 'juk mož
no doeíhti úspěchu Ale všichni ti
to lidé inčt í úspěch iiuhroiiuidéiiíni
dollaru Pie jejich náhledu jenom
len člověk který po úsilovné hon
bě za dollarem nahromadil maje
tek sel kal se m úspěchem Kdo
nahromadil millíon je jejich ídcá
cm A pro! o tito lidé učí mis jak
vydělávali peníze jak htiáti se za
ollarcm jakoby nahromadění pe
něz bylo hlavním posláním a cí
lem člověku nu léto zemi
Několikráte by lo již řečeno žo
lonbě za dollarem podřizujeme
svoji spokojenost štěstí a klid Je
mezi námi málo spokojenosti a
sfesli nedošla vlije se do liušieh
srdcí líni tehdy kdy podaří se nám
nahromadit i hromádky dollarů a
kdy jsme dle učení moderních ii'
meriekveh filosofu úspěšnými —
Dollary nám spokojenosti nepři
nesou
Před nedánctii otištěn byl v ji
stém časopise dopis mladého mu
že který po iičkolikaleléin pobytu
v nove vlasti odebral se na ven
kov zakoupil si několik akrů po
zemku a věnoval se ovocnářství
zahradnictví u rolničení Mimlý
tento muž píše že není sice bohá-
cín ale cítí se úplně spokojeným
ježlo malé jeho hospodářství pn-
kytiije mu slušné živobytí a zbu
de mu přece tolik aby zakoupili
mohl si knihy předplatit! několik
časopisu a opal řiti si věci které
ho těší
Lidé kleii píší o Úspěchu jisté
tohoto mladého muže hy nczuncsli
na seznamu úspěšných lidi Jeho
kariéru m ní dosti okázalou Nenu
hromadil dosti dollaru aby jeho
úspěch bil do oči pn-eti teuln
mladý muž je úspěšným Pu pí í
jezdu do Ameriky konal různé
práce a jeho výdělky byly jenoiu
malé Ale pi ictnlivosli stal se mu
jilclciu půdy stal se lieodvíslym
Možná že kdyby míl tolik dolU
ťů jikn Rockefcllcr anebo Citriie
gie Že nekoupil by si více pm w
be im ži en již má vyjímaje nčkolt
ka #by leťtiosii kleté k ji hospoko
jeniedi by jii ucpi 'spěly Hlavni
věcí je ie pomohl t k spukojemr
sti uuú by byl poškodil Jito bi
aniž by na jeho tnajetku lpěla
kletbu A takových ůspěšttvi li R
di jaku je onett mladý kiajiu má
tne ilohlalck V kaidé nsadé
Je si-e pravdou kuAlv mi se
Min"ilt dm iidi t u t mino tn jvyšii
bupii4a id b' j také ptaubu
e In j lne všichni li jul a ťe
kadý hndi s pni mitu v !
íiMlpovédué J pi a vilou J n til
vidy tuba tiíitt ♦( hi „ vv
soce plan ité udsl uhy ( !oi k
tiiobt se niivalt icp' ny m M
rvkottv élovék kfvt v écshíií m v v
dlává hšuí itvidvH Vyvluivává
éesll í svoji ro-lniU li U'ld # mlit
dobli tul cmtt i v iivutá
kd bydli povaiuvali tl
Úspěštuho šechův tlu-utl ju
š iIlVit Ukě nu kl té méií tt
spěch na dollary Spckiitc!!
klid ih[ jsiui hlavnutd kiiočat
kalní ptaViln (ipm hu