Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 11, 1915)
HfMlft I 1'OKtOK I)NK JIHUPNA 10ÍÍ POKROK vvnusmm co tará v řt tr halma ok tm Htb v HťLuUř a CUrligoa pro dlřai ikf Nb Wlhon Knut pro it&t Hnu iMf v Jtjil la pro it4l lOVtU V H J'lj ft MiftHSpoll Ml II II pr nikl Miiifwitu v TmlulI H U pro t&t H#i)tlj a Nortti JJaltotu 1'fadplatna: Pro ioj'' MUtr l6 l'ro Kanadu Zaailky pnndíui (Jíjtsí puuiucl jr i)iííh poukázek (Mvnay Orlr) pruUU poukázek (Kijiroim Money Ontari) tankuviilb jiouk&íek (Haok frtfi) afleba v fBgUtrovanřia dupíM OznainujU-Jl avé pfiUb(iv4u( udej U itami t uovou a'leu Loply i kruha f noiuntva ocbothi uvfju!nni Mnul lytl iluioé pué bnt údivula n' koluj otobué poko'litt polrii4[iy plným juiénam ať jit nift trýti t clskci utajeno aoubo dojil am ovHřfjnřuo Většina lidi jo ochotna jroká zuti vára luskavosti — když jich nepotřebujete Pozastavili jste ho nikdy nud skutečností že je 2'ílWU00 otvo rů v duňí pokožce! Německo ne nepochybné domní vá že všechno co potřebuje naše vláda vědět i je jak Spatnou jo Anglie Všechny projevy p Dryanovy daly by se hhrnouti v několika nlovťch: l'oIporujte lidi' jircsi- denta já nemohu To je rámusu že Caruso věno val velký obnos peníz rodinám po padlých italských vojínech Vždyť je dostal za písničku Vídenská zjrávu udávající že mezi "válečnými dětmi" jo velká proporce hochu vzbuzuje obdiv nad starostlivostí přírody Kvrojwtí národohospodáři sou- dí že vystěhovalectví po válce bude malé To jo zcela přirození' neboř nebude tam pomalu nikoho kdo by mohl no vystěhovati Německo úředně nenalézá se ve válce g Itálií Soudíme-li podiu jeho logiky o vyvážení válečných potřeb ze Spojených Států pak jistě odepře Hakousku dovážet! střelivo Sezona kyHelých okurek a no vináiBkých kachen byla Jetou krátká I jKvěstuý mořský had který v této době pravidelně stra ní v novinách byl letos jenom do set stop zdélí riukovník Roosevelt prohlásil v minulých dnech že "pravděpo dobně nejhorší vadou našeho ná rodního života je zvyk uiívati sil ných hlov bc rozmýilení" Což je novým tivédectvíia že Roose velt j typickým Američanem Francie prohlásila žo nepřeje si žádného "chromého" míru Třes to ale čteme v časopisech že nikdy Francie nenakupovala ve Spoje ných Státech tolik dřevěných noh jako v přítomné době 1'ovidá tie ie na Kvropu přišlo neštěstí protože důkladně byla vykrojena Cínu potkalo neité htl protože vyíbrojcna nebyla Já čehoi následuje že jako Člověk élověktl tak i xemé eiui se tieiuů irt aehovttli Kdyá člověk íttf íprivy 1 iW lina ttěiní ni Ú4Utiek U všichni Runové byli pobiti uut-bo jati íh itliufek4 riuád4 je neporuš n a ítim U némeektl armády uují itráty v kaidó bitvě tt po viilivi lidnou Uk it je nutno J d'piňiva(i lun by utarvi rrrideltl Ném ekv miim I kké AllUiie yUvd v minulých dttweh H'pkoj lUMit poalrdní met tekou tiutuil Něiutťki) pc Mid fa prNUUnl WiUn n4 b-dkťtu téiu 'trtd irtdt5j i(4 inotU4toll4 " Nríit iei inánui tu i li J'lvidil ¥ ňioyUt UekA4t ti m 0 iHiivuétoiuit tli ttdik j jitS fa tlUli 'rrdrhUka Vid tmdai rolu%lí(l mtUk KUay tukollV lUv Udí iUti v M-xlo) IViHm JMl l4t piUluiulky ut %]kijt AmttiUui HHrd4 lv (ut HiiUJj lift lota tlála m w kujM ¥tkftivt&it Iiiuekýiui hlasy v píštíeh volbách V pí lích volbách budu rozhodováno jiných důležitějších otázkách američtí Němci neumí zapomínali že hjojené hiáty jmm vobodnou n iiolvíhw náiodnoulí a níkohv polovieatou nemeekou koloní ChícuKHké volby mohly by Něm vum iloijZiti jako vyhlruba Chi iko volívá pravidelně demokratu lo ňadu mayora 1 v poxledníeh volbáeh mělo nilného demokrati ckého kandidáta lile ponžvadí ííhi ju ale ukut zeelu jiného A Némeí chtěli % jeho německého merická ítoiihlava utálu k ale za- původu vytloukali kapitál zvolen byl mayorcw republikán prekvu pujíeí větíínou Chicaj(iké volby jsou nejlepAím důkazem toho že německé vyhrožování možno no važovali za mluvení do větru Ve Spojenýeh Htáteeh nalézá ko- en 11000IMK) nknteěně ekýeh voliěfi tt ti otva nechají i ' Němci diktovali jak mají volili PRVNÍ ROK VÁLKY A SPOJENÉ STÁTY Velký stá pan v Evropě zuří již přen rok a žádný konec není do- poKud v dohledu Národnosti podílející e na válce kontrolují asi jxilovinu populace Hvěta Vse ehny finanční a obchodní podui ky pocítily válku hned na její pu ěátku Spojené Slály nenalézá jí rw ve válce ve vojeiinkém Hinyslu a doufejme že nikdy v ní nebude me ale v obchodním smyslu jsm v ní od počátku a budeme až do její skončení Válka otřásla a- merickým obchodem Velké amc rieké obchodní odbory byly ochro meny a za poslední rok žádný no vý velký průmyslový podnik ne- yl zahájen vyjímaje těch které jsou v primem aneno ncprliiicm spojení n výrobou válečného ma teriálu a tyto podniky ho shroutí až bude po válce Hudou-li Spojené Státy ve vo jenském smyslu zataženy do vál ky anebo nadále těsiti budou se míru to spočívá na rozsaínosti residcnta Wilsona a na rozmě ru podpory jaké těsiti bude se u amerieKeiio Udu rrcsicicnt jo o- rávnen k podpore každého obea- na nez rozuiiu narounosii strany a víry poněvadž je presidentem Spojených Států zvoleným lidem těší se moci jakou žádná kon stituce jiného národa nejvyššímu svému výkonnému úředníku nedá vá Je nejvyšší hlavou armády a námořnictva Nemůže ovšem vy- íilásiti sám válku Jenom kon gres může ji vyhlásiti Ale kon íren pravidelně jedná na základě oznámení fakt podaného mu pre sidentem Musíme státi při presidentovi poněvadž je osobností dokonale seznámenou se všemi zahraničními událostmi Jeho pravou rukou je sekretář státu a tito dva lidé spo lu se svými rádci mají příležitost poznati závazky mezinárodního práva jeho porušování a vůbec všechno co spadá na vážky vzta hů jedné země k druhé Presiden tova schopnost a správnost je u- znavána i jeho politickými odpúr ci Musíme při něm státi joné- vadž trvá na zachovávání smluv a zachováváni mezinárodního prá va Mezinárodni právo je "sbír kou pravidel které eivilisovaiť národnosti uvolily se zachovávali při jednání jedna s druhou" Ta- to práva stávala se ktále lidštější mi a spravedlivějšími Mezinárodni právo dovoluje válku vedoucí národnosti zastavi li na moři loff kteréhokoliv náro da a pnhlédnouti ji nevesse-li kontraband Tento kontraband může b v ti odstraněn Loď můŽ bjlti zavezena do píltavu zábavu na anebo zničena AU- v každém připadá jo nutno Hsuruti ne o heečKt na válce se nepodílejí tich občanů kteří naléhají e na patubS atf ii přUlušl ku ktertko liv námlutMiti Německo poruši lo tato nuditárdul práva potopě nim luttiUiiie a jiuveh hli a o- litlouvá ne e nový válečný p(l troj polen ks iieutiUt ilopravití Utif vlo piKUvu niti lu iuůle ptU Tlil i O briprčlliritt lěeh kdtli iitiléťajl m n pfthd4 Také Au gli mruiiU iiteiináriitlid právu pieUiíiiváním obehudsl tnli Hpv jmiut Máty kkaiutiiavkkyuii írluvod jmlojrtdui lutu V Srvrř- idti uuiít i'rrtdut WlUvm pro Utvl proti ubě m pi Spadům Jcdtli4 mniutml váiliýťh IhhKi h'l v tiFptmtliHMkti Njnvťťka TU IooJikmI j kt adiVU4 t4 kUdtvimi rvwtdíiy lnrl uun4řrht{ republikou i aHktv obita U h lruk ut4v t4tit jak vyj4dřrim ljřl ř-čml nluMW Iu rí4f pnjr hWkťh - myalíttdú jj založena mi moci o 'íar j ívrchovuným vlió-tUi u Německo o obéi eblubnž tvrdí Že je pudcát Jet v popředí ostatních cívilínovuných národnonlí a k ná Uledovně jeoprávnéno vnulítí vo- ji vulí víem ontalním národio- ktcm Muíme eíidti rozdíl mezi - néoieekým lidem a německými vládními kruhy Německý lid rud drží lovo jVunká moc která po - iiadenát Jet dominuje v německé ložina na vůlí lidu Americký ná - hod považuje m za uioráJně vúa ný zachovávali hmlouvy a pravi- dla mezinároílního zákona a žéulá abv i jiné národností jednal v no- dobně I-ienident trvá na zachovávání hhj ijtt Biiunnii Il Ulili t n 0 - ' ce JHm kterou německo sice u znává za závaznou ale jí vyho věli odpírá iJle mezinárodního zákona žádná neutrální národnost není oprávněna poskytovali zbra ně u válečný materiál zemí válku vedoucí ale privátní podniky 1110 hon prodávali kontraband které koliv z válčících mocí na svoje vlastní risiko Německo uznává toto právo a po posledních pud sát let opatřovalo válečný mateři ál mnohým válku vedoucím ní rodnostem A praví se z 1 nyn získává ze Spojených Států stře livo prostřednici vím skatidináv skveh zemí Nikdo neví jaký bude konce přítomného rozporu vlády Spoje nýeh Státu Německem Jestliže Nemceko odenre odpověděli nu poslední notu Spojených Států bude li iokracovHt] v potápěni neutrálních lodí bez výsliahy bez prohlídky a bez opatření v zájmu bezpečnosti těch kdož na palubě se nalézají jak vyžaduje meziná rodní právo pak nepochybné pře rušeny nudou přátelské styky 1 Německem J resident ma právo určití směr budoucích našich vztahu k Německu Poněvadž v teto záležitosti jedna opatrné a rozšafně je oprávněn ku podpoře viseli ílílrv-l Jl„ ik vi-h lčn riu NĚMECKO A POSLEDNÍ AMERICKÁ NOTA 1'oslední americká nota kterou jasně bylo označeno stanovisko a merieké vlády nebyla přijata v Německu příliš příznivě Něme cký tisk soudí že americká vláda podléhá anglickému vlivu a vy hovuje překvapeni nud tím že vláda Sjxjcných Států odepřela přijmouti stanovisko říšské vlády německé a využit kovat i nabídek v notě obsažených Ať jakýkoliv je náhled herlinske vlády a nenič ckého tisku o tělo notě o tom ne ní pochybnosti že president Wíl son touto ráznou ixl povědí zavdě čil se celému americkému národu Vládní úředníci členové konáte ku a americký tisk jsou jednotili v náhledu že poslední americká no ta nemohla zniti jinak a že ume rická vláda má plné právo žádni i na Německu aby svoje útoky tii moři provádělo dle uznaných tii sad mezinárodního práva Německo tvrdí že nevyhledává nepřátelství m Spojenými Státy a že přeje si zachování přátelských vztahů Je-li toto tvrzeni prav divé pak němečtí ministři a vo jeuštl radei naleznou cesty nlv udrželi si přátelství této zemí Způsob jakým bylo by možno do cílit i dohody je velice jediuslit ehý Německo může jenom ůied ně doznat i Ž uznává požadavky vlády americké za správné a i na příště vynasnaží m? aby neu vádelti V tiihe?eči životy neutra lů Cestujících tltt Uliti leh Jedinou překážkou pírtleUk dohotly dle náhledu některých di plomutů j okuinost le německá vlátla kdyby se potlvolila byla by nucena odvolali prohlášeni o pd itioinké valen kteté nedávno uči něno bylo německými úředníky ?v uémeekým línkem Americká m tt t 11c i iiiuivi o iMttio proiutM m i správná aoudi i "Jeatliln válktt i dtt Irllu: liemíM opláceli nepříteli anil poškoovtiU I i v t y itutrálů y% ko l jejích majetek lidk prá vá tak jako pivcd!iot k4 i patřičný ohled u vUUtojiuNii neu tiálnteh riot iníly ly dikttivttl aby it v prakni taková utU Kdyby V id pídirauvabs (voli bt by lc 14 UWýrh tko!utwit m odpvutilřliMm urUku reHrtvno UeutrAiniho nárU postile tvl4tá pak uiávátkft amirl eká noty j vf iii4miv4 pM tii junné urozuiiíteloá "Mezilím pk hodnota kterou lato vláda Hlaví -a dlouhé a tm pormíené přáteUtví mezí lidem vládou Hpojeiýeh Hlátíi tt lidem vládou německého národ-i nutí pu ukáuti eUiilkUi iiémeeké vládě na ' nufnot píÍMiiébo zaehová vání neu tiálníeli práv v této kritické zálu zítoslí Přátelství toto numo po bádu ící císařuké vládě }a opu kování Veliteli německých lodí ěí nu které jsou přistoupením těch to práv bude považováno vládou Spojených Států když týkali bu de se to amerických občanů za úmyslné nepřátelství" Y tohoto jo patrno že Spojené Státy nebudou déle klidně unášeli poškozování lodí amerických ma jítclu a ničení amerických životů na vysokých mořích Německo m nu vybrunoii: 1'uif bude poktuéo vuti v dosavudíiíeh Hvých metho dáeh m znepřátelí si Spojené Stá ty anebo vzdá se svých method v podmořské válce Mnozí poukazují k tomu že vy hovení americké vlády narazilo by nu odpor německého lidu Ab má hi' za to že loyalitu německé ho lidu k vládě je taková že vy hovění americkým požadavkům bylo by přijato jako nutnost kle ié nebylo vyhnutí nu lo li hýli 11 drženo přátelství velkého národa za mořem Juk již svrchu podní ceno jedna li se německé tládř o udržení přátelství Spojených Států pak snrfdno nalezne způ sob kterým bylo by možno zabrá nili rozl ržc( PROĎ NÉMECKO NEVY HLÁSILO ITALU VÁLKU? 11110 oiiizku siysinie nvni velice i i i easio romer mezi NemecKem a llalií je jednou z velkých záhad do nichž doposud nebylo vrženo dostatek světla Dobrý znatel e- vropskýeh poměrů prof (í Ker- lero uvazuje o teto otázce v Imz ných číslech amerických časopisu a vyslovuje řadu zajímavých ná- ledň Ilvaha jeho skytá příleži tost iiuhlédnouti do vnitřních jmi mě-tu Itálie které nejsou takové jako zdají se nám jri etetii ureu nich zjráv z filmu řed vyhlášením války Itálií lúikousku Německo několikráte vyhrožovalo že vyhlášeni války udc zuamenati pro Itálii dva ne- přátele Kakousko a Nčmecko erlíu oznamoval že několik ar- mádních sborů bavorského vojska shromažďuje se kolem Mnichova a německý vyslanec v Rímé snažil se iieiruli dani ze toto vojsko vrženo bude do Tyrol jakmile k vyhlášení války dojde Ale jm vyhlášení války sjíokojilo se Ně- ineeko jenom jirciuŠením dijiloma tických styků s Itálií u nechalo na Itálii ťítoěiti ne svými děly ale časopisy Tyto hlasy něme- kého tisku nezněly nikterak li botivě a bývalí spojenci nazývá ni byli bandity a bývalé přátelství 1 poměr krajně neiřirozený a nepříjemný Německý kancléř ju-onesl v říš ské rudé německé řeč Z které da la se tušíti strašlivá nenávist k bývalému sHjciiei Jeho -jtoéin odsuzován byl silnými slovy a mluvilo se o nevděku u pml Sn landra na tuto řeě odjiovětlěl stej ně ostře Ale to bylo 'všechno (J ba tyto projevy neměly dalších následků Jtnlští a němečtí vojá ci doposud s neutkali a zjrávy o jtřltomnosti bavorského vojska v Tyrolsku nebyly jit vrženy Tylo (Mik lady vyhlášením vál ky vysvětlují se různým zifto bem Mnozí jsou toho náhledu Že jedná se jenom o diploinit it k v tah kterým jedna ze z tmí nniuí se Vlbllioiti KtNljiovědnost za V'41 ku la druhou Jiní ale soudí ie věe je dab ko vážnější než dá na prvnt jMihled jeito vatoujteni Ivmiuinska do piítoiniuho vrop skéhd kouflIkUi sjutčivá na okol- IKMiti jestli Německo Mliebo t!lť VhliUl válku A jsU dikouex H tlé kleli prohlašují J noíi Ita lil a Nťíittekrni rittlj tajní mbmv která Německo I- taliím tu4 roudélitt Hiiůttky lúvkomku a utvoíiti itovoit ailian ri proti rvjdoltis!4 1U tolmia u4hlrdti Itálie jtku! labrati mkoMká italská provineitt a lUrnd k tdnt pídéhajit I #utim ro Ná litre V t 4br llělllefká rkoti%kí plovinri 4 přímili t hrrskti k (4 vaiiitwti N4 kourtf prý ) talie t NíHuekent vnutj ndr trojJohodá obá nu pak ibiHtinuvati bndvi Mtil bít i pmtuv4iuv l v I talii J jiMiřmeek4 trua kU-ré ale unit (ttHtni aíliitMi !# j mocnou pro postaveni které um jímá Pruvl tu že véUínu e(iálij nuklonéiiu ji) Německu u je tul hod16 proti tomu ab vmIoiijÍIo e proti této zemi Tuto mw nofiUká jt runa měla bJjě přívr ženců Kníže liijelovv jiíisoli hluvnó na tuto Hlrunu v Hium za bránili válce Ivvétnovj událonií a vyblišení války Jiukouskij zni čily všechny naděje jueoWovy a nu čau od-4truníIy vliv K'nnttfiofil- skéj fctrany Ale nemníuie do mní vuti že struna tuto 1yla újdiiř ničenu Něiiieckb iievvIdáilo Jtalíi vál ku a bude se jistě ze vScch sil vy hýbati takovému počinu aby ne poškodilo tuto htrunu která je jříznivu Německu lak aby uioltla v budoucností až dobu bude pro to vhodnou jednali novu tt za bránili tomu aby Halo neiostaví la i v tábor rozhodných nepřál eí ctnlrálníeh císařství Rakouska a Německu Německo nemusí vyhlásiti vál- ku Kalii a přece Kakousku může pomáhali Jroti italůni Německo můžu vyslali voje vojsko 'proti Kusům a nahradili rakouské ve- jenské oddíly v Halící kteié jmk mohou býfi jMjslany nu italsko rakouské pomezí Po tak dlouho lokud válka Německem Itálií ne iiidc prohlášena jrennanolilslii stranu v Italu muži? prucovnti aby získala zjtét část svého býva ého vlivu Kdyby došlu k vyhlá šení války Německem Itálii a k srážeo itulských u nřineckýcli vojsk pak zničeny byly by vše bny nudéjo této strany Kdyhv lošlo k jirohlášení války jmi {'crmuiofilové (lovažovúni bylí by za zrádce Nyní iionévadž válku ešté vyhlášena nebyla ircrmuno i ilové jsou odsuzováni pro jmehy icné mínění ale dosud jtovažová- ni jsou za loyáltií občany Zdá Ht že Německo dojmsud nevzdalo se naděje že podaří se mu přiuiéti Jtalíi by ukončila álku k Uakouskcm ještě pred za- koněeníni evropského konfliktu a snad i k obnovení alliuncc s Ne- meckeiii na jiném zákludě Nelze sice h iiicitosli rici ze Německo setká si v této snaze h úspěchem ale jisto je že pokoušet i bude se to všemi silami ježto tukové za končení války Itálie Rakouskem loskytlo by Německu nejednu vý jodu uiKa iiaiic s jtakousKciii je nejenom s vojenského stanoví ka nebejicčnoii onévadž zvý- siij počet nepřátel kterým cen trální císařství musí ěiditi nle jro Německo zvláště znaincnú dijilo matiekoii katastrofu konipromi t lijící prcKtyž dynastie Německo miiže jiouziti jeiioni dvou cest za účelem m1 vráceni ozoniosti německého lidu od vy loženého nezdaru německý zahra niění politiky Buďto in úže vlá da Hvýiu vlivem jiůsobiti k tomu aby Itálie jiovažovánu byla Zi "zrádec'1 u jako taková odstizo vánu anebo pokusili se k přivede ní Itálie "k rozumu" u k návratu do bývalé alliauce po vyhlášení války zdálo se že Německo volili bude první cestu Many učiní! ckého tisku o "zradě" italské zněly velice ostře a jak už (mihu podotknuto vyslovováno bylo po těšeni nud tím Že "pociu 1 taliu zbavil Německo ohledů 11a krajné ueju iro ný a jiepřijt uiný nuučr k banditům" Ale Keriuunoíituvť v Itálii neocliybné uvétloniili ně incekou vludu ze není vseeliiit! idriieeno a že na dně pochybnosti Je ještě jiskra naděje 1'ruto za hájenu byla jiná politika jejíž ů ée je jasným těm kdož henámetii jsou a vnitřními poměry Itálie Německo jxičítá Je nuiobo itut sliýeh řéijmft — polilíckych i m rodtthosiodaíských ~- jo v fáv nosli k německá íiši Je jisto J teldo tV věci VíhiJ uj" to jHfcoj v rnfUJ Lotolyně u 1 VI rob rad á Kdvlv Itálie nvui Vyhlásila válku i Německu poU v Francii AmjUi a l{uku byla by vřtš raditsl mi kdyi Italu vstoupila do války a líakotiskeiu Uvšeiit lelttii stav včel ttcmújtt lni ti žádný vliv m k mu čiu' %vtedky války Jestlile Něinet ko ttlvíl hy lihlástbi váiktl ititUe potoáhdti ltkmikit jroti Itálii tak 1 tiUt auil by vjhbUiU válku Néiaeekti uiňJe HškiMtVtí rUařovu řUl N'apad nim Ibtkoiuka a primici tiba (éttt lemá bv brooiá jdilil na jíínbh braitiťlth ru ttr j íc Vojska Italik edbuj NěiUfťkti v jb bji proti Francii Auii íi 1 4 lvUM Jtii tt Jt t!u jhsUH tltbýtl prtivtocu %UU HtV4lUJ přáVťMt la v m je lil wdi( ! U-ikmi tiku 14'lala ha jintVK lxtjitit h boje dopoaiid nebudou rihwlnu ! HhHh pídi naléuti bwit m iu rohmiii ihide pro ií nutno W rozboduouti má ll ! nffokojiti tím co zKkula anebo pokruéovati w válen proti centrálním daf' lvím už do konce Puk může na sluli okamžik kdy Německo mů že tu: pokusili o odplatu diplomu cii trojdohody vyuiv(thiin spoje ni se strunami které stavěly nu proti válce a přinutili Jlulií k li zu vření separátního ním ' To jo usí zákulisí UUmly proé Německo nevyhlásilo doposud ! tulií válku ilulíe unu k vylila- Keni války nechce se oJ hodlali ježto nepleje sí olevcnébo nepřá- lelství Německu a poněvadž si ne pře jo aby zodjiovédnofct rn válku byla vrženu na ní Joou ale lidé kteří mají za to že t nto slav věcí dlouho trvali nemůžo a že musí brzy dojili k v hlášení války Ně meckii i Turecku POVSTÁNÍ NA HAITI Spojené Státy měly mutné zku šenosli H rejMiblikami které zřízc ny byly ve Velkých A 11 lilách po lé když svrženo bylo v nich vropské jianství jež znamenalo jenom vykořisťování Svobodu by- u pro obyvatelstvo těchto rejui- dik květem tak omarnne vůně že ztrácelo v její nadýchání hluvu Nebylu to sladká píši 11 Hvobod) jez hy rozsela ozehnuní v těchto zemích ale I'Íhcú plná falešných lonři jež rozšiřovula jenom zrna lek Politické ilčjiiy nové zrozc ných republik byly riekonečnv'm 'etéi-ni krvavých událostí V kr vi Zříwlila Hi svolioilu těchto re- niblik a krví brodila m- dulsí jc Iieli historie Inkovo hylo ovoce loehyhciiého piiiiství evropských národností v krásných ostrovních koloniích amerických Kubu byla jak takž přetvořena "u upořádanou zemi Zřízením dvou stanic v této ostrovní řepu- ''lico jtixlařilo se Američanům u- držovuti jwřádek a dnen ju-cco jc- iom panuji tu jioměry snesitelné volby jncstaly tu býti událostmi krviivými JVomincntní Kubánci netráví již povolební (xlpoěinek v neinociiicíeli v společnosti ošetřo vatel 11 n ranhojičů klejí jiravi delnč! jo volbách měli plno ruce práce s vytahováním kulek z těl jiroiiiiiieiitnícli politiků Není si ce možno iíci že Kubánci nena chúcjí již iHitěšeiií v provrtávául těl svých politifdiýclL (Hlpurcil kulkumi ale jiříjmdů těch jo cím dále tím méně fi je naděje že jed nou nadobro vymizí V rejtublice Haiti u v ripublicc Dominikánské jioměry m však do posud neurovnaly Obé byly vlá dam i šjtanélskoii a francouzskou vykořisťovány llaitiané dosáhli své svobody hromadným povstá ním u vyvražděním všech bílých lidi nu ostrově jiočítajc v to ženy i dílky iiyl to jeden nejstrašlí vějšíeh tiiiissakrů v historii ]5ý valí otroci Šinnčlu získali samo- správu u utvořili dvě HumoHtatné zelin' V nuiežhlví Jtolitickýeh via žed se obě země solié rovnaly SjMjciié Státy jirohlúsily ze e vrojtské země iiemuji právu jim pimovuti Žádná unit rická nárotl liost hi ule ueelitčla vzíti je na ttaront Mexiko melo jtlnó ruce jiiáco doma neboť revolueu byly tu v iiiinuloist i jako v době při ttimiié nu denním pořádku ] tru řilio měla svoje Indiány a který mi často nevěděla si rady Argot lina a ( hile nejevily mnoho ehu ti státi se krotiteli krvežíznivých Černých politikářů na tiaiti Pm to Kturost o ně idisouena by h opojeným Státům jako iicjvťUi iiioentHiti Nového Světu Pitftlcdui u Vhtóul v Put nti 1'rinco fciiad nebude tulil tuk ílých důstcvlku jako lHtVstáui t t delnořu jící Ptcsidelil (iuillauiue jeni byl a vražděn itiáasluhuje si jki litováni Sátu dt'j'Util m diavn vraždy na 110 svých politických prutiviiUieh tltUnuenl jich k nnti hylo xttHimiit K4 kttiv t nhutťtl ttiaiillaiiine tmttj Ale llaitiané ttu4iH 111 íiitái tliti prá vo ktlyl vnikli da vynlaiďi tv ei íich ititt inii Ktlyby Fran ie In by U Uk dio taiiiéstiutta to ma jisto wtiiiittla by c ti potře tánl apikb neá pra hntítt n jt j v vtlaoet ké rtHid nee (Vi t au piine ti4l'4 ati lit id v hoví MtUtt4buitáU t'tp rtoita a jeho námořníků MuJni )!H4 tlátla tUanUtiváli4 btnlt b-4 dal iUU Výtllllitalj 4 IHtUnA Jt dojdt nowuiu krvvitrvthtt t iittin 4výutt ii4mitiitiky alt piiéml e rh all by vladoI převrat m latii vy ltUl si ttlteil tt ne jmění