Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 11, 1915, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    is ' v A-—J v~ 'J
M"" &- 4M
POKUOK DNJÍ II HíiCNA J9I5
Btmri 7
PítEKVAPENÍ
Pavel Vyííi
Ietní ml uwff pražilo do praž
kýeh ulic h tenkrát bylu jefclé é
ta kdy opravdu ly íy teplé dny
Jbi horké V takových dnech kle
ré právem mi íiiiýviijf "dny pní"
ělovřéo venkovane děkuj ž w
Jní ve Movéžaté maličce Praze Ti
jo hotovým horoucím peklem —
Dlažbu zdí domi vficehno vyde
rhiije itckclný žár lidé x potáče
jí jiko napolo uvaření -— zkrátka
horoucí peklo ktc-nu kdo mWc
nkážo n radostí puty a záda 'An
tukového Měhování riárodíl ven do
tiolí luk a JcHfj poskytují pražské
ulico u pražská nádraží živý obraz
kutění u hemžení Drožky h ku
fry a krabicemi plné tnifijwnyc k
nádražím dopra vují xpouHly n-
prelilíkfi ke každému vlnku Al
ícnlo úprk k nádražím a odjezd
je jen závěrečnou kapitolou vzru
šujících událostí které Hft odehrá
vují v kn?dó domácnosti která jc
nu útěku Už týdny před tím se
dějí velká přípravy zejména žen
ili členové rodiny začínají velmi
záhy Nastávají tajuplná výpravy
ke všem inožnýin olieliodníkfím a
dodavatelům kteréžto výpravy
mívají jako předehru ěiisté domácí
potyčky nebol! týkají hc velmi těs
ná tobolky přcdnoitú domácnosti
Hoj bývá tuhý útočnice í obhájci
stojné houževnatí
"To je hri"iza" dání se otce a
manžel "co h těmi penězi ijélá
fcl" "Nejspíše je jíme!" prohodí
uražená panická
"Skoro k tak zdá Kdo to mám
hrát! Kradu ái mám fabriku na
penízu! "
"Vždyť nechceme a nekupujeme
nic zhytecnáho — !"
V tomto hodu bývá prává iicj
více rozporu Ženská totiž nepo
važují nic rn zbytečné přednosta
'domácnosti naproti tomu ne-li
- -? 4 V
1370 — Dáinaká lukně Střih
v (i velkostech: lil l!i ''H Id)
(r
Módní svát {
v — - J
arr $Ěf
-1 f I
jih
Šh i
v
a palce míry v pásu Vyžadu
je to fi 'i yardu !)fi palcové látky
nu Niikui h kanýrcin nebo íiT h
yardu na Klikni bea kanýru Na
kanyr x vyitvúní jent icnpotíebl
t:'i'yurdii 17-pah'ové látky Sukné
píi ihdcitim okraji inčtí usi 2Vh
yanlu
3004 — Dívčí řmncouísUi lu
kně Střih ve l velkostech i 2 4
(i u H let JeHt na potřebí
du -li palcoví látky mi vclkoil
člyř rokiV
0OD0 — Dimské itjr k noáeni
podonuUku Střih v 7 velkostech i
a u au as n u a u phe
míry pře přM Vyladu j tiij
yunlu a pitloové látky u& velkit
M pnleft
fiaty jro dimy — iivůtek 1380
mkiii I3a Mutr ha Jivňtek jent
v dkiUM-iM ai ati as pí 4j
pdh' tuiry píes pina '- HtřiU um
Mukni v elWtchi UJf íl IX
% au m :ti pU- míry v pátti Jot
ptitsett -j )rdti Mti prtlcoM
Uiky 4 Jmitek M yardu M
pd'V látky kni pv utředal
Vi lkt l Mtdtull lkl Utííí i
ynli 'IV t vi ji dt h U1
b tiA iitury luiidý tojí ltV
If I 4tk Ul tMtlt }ÍM MJt
lH kM4tt Mki ttrui
MU i tUri i
vAccíno import vřfíířin včcí AIk
pak doxtan! eo prolo žfl jako muž
Nký ničemu íicroziifoi lein pivu
řjemřií nnrázkii) eo pořádná ro
dioa Jede lí ven potřebuje V ta
kovám poxlňvení byl pan HtraSÍ
rybka manžel hezká paničky v
nejlepAfeh h-tech li otci' l rh-cril
ňck Clcnářl znalý života vidím
té jak jní zbledl ! mít ženu a tří
dccruwky to je přeci? jen mnoho
na jednoho řlovčkft zcjniána jeho
kiiimu A třebaže (o byly doNiid
žáby Školačky jednu v nich do
konce jc)á ani lo ňkoly nechodí
Ale včcí dokázanou a nade vSÍ po
i hybu jihloii je že oleovó dcej- (JÍ
ve íedíví než otcové chlapců dříve
idárnou a více řetří a Škrtí Pan
Slraňirybka tivým povoláním do
bř situovaný obchodník řasto z
hlubokoNti zarmoucené duSe jio
vzdyehl "Koho Ufih chce potrestat toho
obdaří dcerami! Zatracená drahý
spás!"
S panem Slraíirybkou budo asi
souhlasili hodná otců Neboť mít i
několik dcer znamená nejen po
třehu mnoha penčz ale míli proti
sobe ustavičné jnkčsi stálé spiknu
li neboť všechny i n matkou drží
k Hohé spojeny společným žen
ským citem solidarity proti které
přednosta domácnosti jest úplné
bezbranný a už předem vždycky
je poražen
V tomto před pekli kterým se
jde do rájů letního bytu a svaté
ho pokoje domu v Praze žil tedy
i Slrasirybku už několik nedči
i nedočkavé počítal dny kdy ko
nečné bude pokoj kdy odjedou
Vydával peníze súcastňovnl se o
sobné několika nakupil — aby prý
se sám přesvědčil co to všechno
slojí říkala panička Koneční
bylo všechno už připraveno a če
kalo se jen mi začátek červeni e
už zavřou školy a nastanou prázd
niny Děvčata se už nemohla do
čkat a přiznejme pan Straširybka
také ne Unavovaly ho ty stálé
přípravy a hovory
"Už kdy byste byjy pryfi
pravil jednoho večera když zas o
ničem řeč než o letním bytě
"To věřím — " prohodila paei
)'a trochu významné "To zase
bude svata zlata svoboda co?
"Ani ne tak svoboda" rozklá-
d:i pan Straširybku vážně a una
veně "juko trochu klidu 'o ho
nezasloužím!"
"Zasloužíš zasloužíš niilánku"
mluvila panička ironicky "Jsi k
politovluí"
"Skoro!" prohodil pan Stniši-
rybk a
Paničku povstala uražena
"Skoro! Tak ti jsme na ob
tíží"
"To ne iniloiišku ale je tu po
slední čas trochu hiučno O jiném
sě nemluví než o letním bytě Na
jiného se nemyslí už jste jednou
nohou tam tak ať jste tam obě
ma
i"
Pan Straširybka povstal u od
cházel Panička volala za ním
posměšně :
"No zítra budeš mít už pokoj!"
Klid svatý svatý pokoj! Kdo
lochopí kouzlo těchto slov lépe
než manžel a otce rodiny týraný
celý rok tím čemu se říká rodin
né štěstí! Což ve skutečnosti ne
ní nic jiného než Indně starosti a
zlosti Kdo má trochu porouchané
nervy ten ví co to znamená tro
chu tichu klidu a pokoje A kdy
by měl rodinu svou nebe raději nu
nějaký ěai po tom klidu u tichu
natotií Kdo by se proto divil pu
tin Strttširybkovi jenž byl posled
ní dny pořád v kole že s radostí
vypravoval hvoii rodinu pryě jak
koli jt měl opravdu rád Pomáhal
kuťry plnit kVMzovuti rance žku
tule u osobné objednal Veliký koš
Přijel h nim rychle nnkvup jako
hasiči neboť paničku ponahi te
prve V poslední ehviti Že dosu
vudoi nestiu'1 a telefonovala vhoti
xt MU do obchodu Pťijel juk po
věděno jku híiVtči u kdy i viděl
tu kupu nuuuiuUl uprťukt ruce
'MvAt abych doběhl ke Seli 4
očlovi libo k Suehéiuu — " prii
vil
"ťo tiiui!" otáíiibl e píOÍ#kíi
nechápavě
"Aby nám půjčil žttHltérký'
Vili - " tekl pan St!a4U')bksl ise
ÍHU
Panička jnirttČi!4
"To ucpttiťbujcm AU bihy
m"íih ptMÍ!i i iIh IuhU k ručtifm v i
tk Ml ftť to dnVVíotl l4 ItAdlrtíi ti
iť tui j-u včxS"
Pan Straikrjlik iunl tento
uUlh piÍMiým Jb-itohu v řMÍ
piiv h h phHiyiUl tom jik te
V IMtl MOMuttt dtl ilivíky% V i
U l j dubrý n ipi řeokl ji
p'vc p o prktkkě Menií Ivcl
vezmou do drožky ty válší odvc
zou niobová nu vozíku
"To je dobrý nápad!" podívá
lil pan Mtrufiirybkrt upřímné nvou
choť
"Mívám někdy nedobré!" od
vrtila poněkud neskromná
"Ne nikdy ne "
Pnu Hlinšiiybku už byl U tele
fonu a telefonoval firmo "Straší
rybku a Puče" jejíž byl spolu
chéfcni aby poslala dva Kluby a
vozík Sám pak sletěl po Hehodech
objednali povoz Najal f in kru u
tryskem ujížděl domů
"To je dost že tu jsi houk
la panička
Pan Hlrašírybkii chtěl fícj něco
ostrého ale polkl to kousl se do
rtů a otřel ní pot
"Vždyť lilám jako blázeni
procedil skrze zuby u z hluboká
povzdechl jako na mučidlech
Paní Slraširybková byla koneč
ně hotovu Jcšlé prošla celým by
tem jako inspekce je-li všechno V
pořádku poznamenali! celo křížem
a provázenu chotěm Hestupovala
lolů kde už čekal kočár Děti už
nedočkavě stály u povozu u služka
jelu nipícd tramvají na nádraží
aby dohlédla k sluhům a zavaza
dlům Chvíli před odjezdem vlaku
pak píihrčel ťiakr z něhož vyšlou
pila paní Slraširybková h dceru
šluimi a chotěm Dojemné loučení
Hubičky slzy hubičky Jen pan
Slruširybka neslzí
"Tobě to je jedno že odjíždí
mi'-"
"Vždyť přeco nejedete do voj
nv -- jeijcte k mamince r
"A dej pozor na všechno — i
bohem !"
"M bohem!"
Vlak oilhučel zmizel v tunelu u
nádraží a pan Straširybka octl se
před nádražím Mylo mu jako by
s něj spadl něco ukrutné těžkého
postavu se napřímila V tom o
kamžiku živě chápal pocit nevol
níkíi jimž dána svoboda Poctivě
budiž řečeno že panu Struširybko
vi ani nenapadlo aby této svobo
ly nějak zneužil ale blahost její
jen pociťoval jako oproštění od
rozčilování posledních dnů Těšil
se ne snad na nějaká alotriu u do
brodružství slaměných vdovců —
na to byl příliš střízlivým obchod
níkem ! — ale jako tm odpočinek
a klid Představoval si živě krás
né ticho které panuje v bytě ni
čím nerušeno jalc se tam bude
krásné odpočívat duké In budou
nádherné poobčdní spánky — —
Kráčel k obchodu kde svému
poleéníku oznámil že si odpoledne
udělá prázdno aby si oddechl po
dopoledním a poledním rozěilová
ní Pak zaměřil na plovárnu ktc
ra ovtu prcpinenu nenoi nvio
horko k zalknutí Plovárna se
svým okolím vypadala jako něja
ký ostrov v Polynesii Nu ní ve vo
dě nu kroužících lodičkách plno
osmahlých nahých postav lidé
zdáli se být i více vodními tvory
Pan Straširybka vstoupil do kubi
ny a za chvíli už se potápěl ve vo
dě s rozkoší kterou dovede pocho
piti každý kdo zažil pražský čer
vencový den když je přes třicet
st upiítl ve stínu
Pozdě v noci už ke druhé vru
cel se pan Straširybka domů
První den samoty se trochu zdržel
v přátelské společnosti Pyl v do
bré náladě nic ho nctisnilo Uodi
nu je venku v dobrých rukou ti
tchýně On j tu sám domu čeká
tichý byt aby přijal svého pána
tentokrát opruvdového ne jen ti
tulárniho svého pána Pohvizdo
val si melodii "Podvedené paní"
u h opravdovým potěšením kc bii
žil po schodech k svému bytu
"Kde puk máš klíče!" jnibručel
"Aha tady jsou!"
Vytáhl svářeček kličů n strčil
jeden do leámkii Ale ten nějak
tam nechtěl Okusil druhý třetí -pořád
marně Najednou cosi v
píeddui bytu m dveřmi se hnulo
t iwe-pnlv hbts se táiah
"Kdo to!"
Pan Stiíiiin bki jtrmil Po
íunil hlu uvé tchyně Jak pak l
ho pepiuual který eť %y ho ne
mal!
"di!" odvětil
Dvéře se otevřely tt v nich tk
hi ntii tt livně vičko v ruce
I miiÍviiU se pH'i tt Je bv U Tuže
-ptli
"To se div tle ti io!"
"Dvbu ipiVv!il Ktb jnlc
- to víttU!"
"Tu je Uk" vvkUdih
ptoi "kdvl Iblbl" - totll p-tl
StritltrihkivvA "olpdevbve pí j í
j I j jem klj U krtu lUbl t
m'i i aul iuidv 'm iVvW-hi
lvdi #e váto la toohv tmmto e
etoUe ibv Loitinee t utravu Tuk
p m uchitiU M jvdí tem
sí zimo pobudu v Pruž! n l#y inná
nehyhi HtnuUw vzala jsem si hc
bon dálí vá druhé dcery I vám
bude veeeji'
Pan HlniAíryhku ne hořď mini
val u paní Ichyné dodala
"To jsme ván př-kvapíly co!"
' ncuvapiJy ! doznal pan
Klniíírybkit u dovlékl se do lož
nice Hvlčkl e u když ulehl vy
dral se mu Z prsou bolestný po
vzdech jíiku by ho někdo přetáhl
kiirabáčem
POLNÍ kazatel
AlfoiiH Daiidet
Když pudre skončil svou mší
přivedli před nčho raněné jjylo
to v divoké skalní Jují hor ti Arí-
cluilcjrui Spadly balvan skály
obklojicný obrovskými kořeny
mohutného fíku sloužil zu oltář
kterýž byl poněvadž nebylo jiné
pokrývky pokryt kurlistickým
praporem ozdobeným stříbrnými
třásněmi Dva napolo rozbité
bány sloužily za kropoiku u
když sakristián Miucl který pří
mši posluhoval vstal bylo slyše
li jak v jeho kapse chrastí mi se-
ic narážející patrony V hlubo
ični mlčení seskupili nu vojáci ná
padníku trůnu Dona Carlosa v po
lokruhu nu rameni nu bandaliru
měli ručnice koleno klečelo na
uláni baretu polomeném nu zemi
Slunce navarské velikonoční slun
ce vysílalo své žhoucí snaliiiící
paprsky do skalní rokle ve které
se nic nehýbalo nic neozývalo le-
la že někdy mezi slovy knězo bylo
slyšet volání kónu Úplně nahoře
na hřbetu horslva byly postaveny
straže Sluly nehybné u jejich o
brysy se jasné odrážely od oblo-
Tento vojenský kněz který u-
prostřed válečníku vykonával svůj
úřad poskytoval zvláštní podíva
nou ik bylo v jeho tváři wiá-
reno jeho dvojí povolání: knčž
"č i válečnické Jak zvláštním
způsobeni se zde spojovnla exta-
s přísností a tvrdostí Jeho o
'ej ručí bronzovou barvu jako
Ivář vojáku v poli zde bylo ví-
i asketu bez bledé tváře bez
jakékoli stopy toho co obyčejně
tváři vlisknje klášter Jak záři-
y malé temné oči jak vystupova
ly po obou stranách mohutného
cla cévy tak silně jako by jimi
myšlenky jako pouty měly být i
zadrženy vo výlučném vlast ni-
tví toho kdo je myslil Kdykoli
e kněz obrátil ke svým věřícím
aby h rozlnžcnýnn rukama řekl
)ominus vobisciini bylo vidět pod
omučkunoii řízou uniformu hla
veň pisiole a ruuoicť katulunslui-
id nože
"Jaké má asi s námi úmysly!"
áznli se polekaní zajatci ěckají
e niť kotíc! mše Zatím vzpomí
nali nu různé historky které sly
šeli o nezkrotné divokosti a kru
tosti tohoto polního kněze histor
ky které jej učinily nesmírně o-
lávanou osobností v karlistické
armádě
Podivuhodnou náhodou byl kněz
ohoto jitru v mírné a smířlivé ná-
adé Slavnost mše úspěchv kte-
ých jeho lidé dobyli den před
ím snad také posvátný den ve
ikonoční měly vliv nu podivného
luhu božího u v jeho tváři bylo
ze číst rys dobroty u přívětivo
sti který se tam jindy nejevíval
lakntile byly bohoslužby skonče
ny ti suUristmn uklízel oltur
zavřel posvěcené nádoby tlo pěti
ny kterou nu pochodu nesl mezek
- zavolal kněí jtujuteo k aobě
tylo to asi ilvatiáct voják A repu
dikáuski urmáily Pbožúei byli
lolomrtví jetlunk útutvtoi po vče-
ejší bihě jcttnak tukostl pletl
iv v'm osmbto iivřeiii nu slámě
odoly kam byli odvedeni po ho
li v němí byli uiti ítiiiviH noe
tistiivé bánt tt starosti Pdetli u
nav ent hladoví a íiitnivi thiétli se
nu nebe jako st'uK luuuié nu dvůr
jttek Seno iiliitiia vi-ieí na je-
ich tiniforioách opitiky kterv se
Minuly na ůtťku m v tutej se o
illy V nepořádku je šiř htoiim
ruch který je ptkrvvul od hro
u ieiint ni io ttutt kiui n to
tv
to Vx hvlo Hejtoeit íttitu
ktU ptOílíelfh H llkrtltlVilto Iv k
i lcoé piďUcv e píipojtlst kč
inríiviii tiii iv t
PtJol kně so chvilku i% tt
vl a li jehvi rtevh pehrával vl
čítý U-ouh l!o jej l v hlt
tepnb!iktnkě vojtkv tak VhohV
unavené rcdrsA kdito katH
ié jej hi ítttly e rrkrotovaly l
aVttrskvVh h(skihkvVh kiili"t
hvU t!ok dohřťt vyihhjení% itnv
If tlnA pii tv v
Vtv Dovv dJ'i ' p-Al V tX
hvitUi doht tiAbdy " U'puhlk4
Potřebujete
v méMé í nu
Ccsko-Amcrický Venkov
mxmm"iiim9iuummmmmMmmKmmmem mmmamwismi'is sa fivmxxrftresi9ax um
dnen uznané nejlpíí fiowpodářitký énsopíři
J7eHvédéte m o tom Dopistc ni o číslo nn i
kázku 1'řcdplatné $100 nu rok Pište naj
CESKO-AMEP!CKY VENKOV
1417-1419 Bo 13th
ri0BlECBSZia:EBEElZCBia-BCIiaiBaBIIIlS21Ca3SZBBeiSSa3XI3
Wv y% m wfn
na úspory a ukládání penčz při 7%
Utočte tvé jioiiíij v 1''n {třoiliiiwtnicli dílcích u HpoliiénuHti
llumo Uudilcis' Každý df Ion jest uruřnn niurkyčom nu lot a nový
domov na ztiltňzlui H[mkiírioMtí jtostnveriý
zVulnč) pctitzit mi) iicpňjíl mi uturfi liinlovy S[ioleřxiOHt llomu
riiihlcrn' postaví na za U A ku pro loiholioliv lolo vlastni nviij po
wmek iml) kilo niGžo první opilí tku mlňlatl zliytek lnulo puk plá
i'cii jako nÍJi'inně Nový touto upAnob dllvá HpolcřnoHti kontntkto
ro K výlřlok a 7% nu vcňkcró penízo opiitřmiCi pro Htavcbnl účelu
Knihy jnou knzilčunii poilílníkovi otuvFony k prozkonniAuI v
knžilý ííiih
Iivllcnily iin vyplrtcí kuMho 1 řcrveiico a 1 ledna každý rok
lioliivř (inclio niňžctu bvó p(uilzn znoviiulnžit v dílcích
První rnarkyřo v h(nlnot('i od iiijOOO ilo jnooOO nu novó domo
vy v Oiiiiic Jmou vždy nu ruio pro ukliuliitclii
Pro liližSÍ pudrolinoHti iiuvAtivte—
JAN M
202 Jtžnl 17 ul u American
EyCIEBBBBXSBlBllBBBBBBBBEIISBBBBBfl3BBBBSaSBaBEBB3SaBBI
živi své Ntouponeo patrné jen vel
mi bídné Jste hubení jako pyre
nejští vlci kteří jakmile jsou ho
ry pokryty sněhem přicházejí clo
údolí poněvadž je láká vůně ryb
a HvětJo v domech Kdo zasvětí
své síly dobré věci vypadá ovšem
jinak Což děti nechtěli byste to
zkusit? Zahoďte tyto prokleté
helmice a vezměte místo nich bílý
baret Jako že jsou dnes veliko
noční svátky slibuji vám žo daru
ji život těm kdo provolají : -t
žije král!" že jo přijmu do nuwe-
ho vojska a že se jim povedo prá
vě tak dobře jako ostatním na
šim vojákům !"
Icšté než kněz domluvil o {ho
dili všichni své helmice na zemi a
hlasité volání : "Ať žijokrál! Ať
žije náš polní kněz!" odráželo se
ode skal Chudáci! líáli no tak
smrti a všecky ty pochoutky kto
ré se vařily a pekly vo skalách a
jejichž vůně pronikala až k nim
byly po vytrpěném nedostatku
příliš svůdné Sotva kdy byla n
si pretcndentti Carlosovi provolá
na sláva tak z hloubi srdce jako
těmito lidmi
"Dejte jim rychle něco jíst!"
nařídil s úsměvem kněz "Vijí-li
vlci tak hlasitě mají ostré yu-
hy"
Zajatci se vzdálili se svými no
vými druhy Jenom jeden z nich
nehybně slál ješté před knězem
Jeho hrdé u rozhodné chování by
lo v podivném roftporu h jeho dě
tittnýini rysy sotva viditelné
chmýří pokrývalo jeho tváře Je
ho kabát byl piilis veliký tvořil
Míl xádeeh a na rukávech četné ifá
hyby padal přes kotníky jeho ni
ky taUc v tomto velikém kabátě
jeho pictiivii m jcviht ještě khthši
ix štíhlejší Jeho oěi horcěuě plá
ly byly to veliké oěi Araboiul je
jichž áte je napálena tut špnnél
kéiu plameni Pohled těchto iár
tiýeh lč byl vojenskému ktěi
iit pudný
sTu jvi4 vheeU" Uul a
"ie Cekám jen tihva nuhodl
u niém usUilii"
"Tvoj twtid v rovni imuvUi
tvývh druhtV Nevyjd jvui niko
hvv nbrl mUltl mihmt iettM
"MÍ drtthovv jotl ihrtbélei a
ítívdci Jomvivi jí jctti nimi ne
VUt
Kné e iaťhvěl vh v tuii
pvkliv t
"Jk jioetutjcit"
"Touio dvi "
"tVlkttd jil"
M Puy-erdyM
"Jjík Mirl"
"Sedm nic let "
1
v ilkové čistí
li
i
í
li
í
É+
t
&
i
St OMAHA NEB
T§ R1 T mk pW B
a
s
B
H
s
m
B
B
m
M
M
u
H
M
M
s
M
s
H
w
M
s
a
H
B
ři£lř
FIXA
jBocurlty Oompany Omaha Nob
t Kavárna a Restaurant f
i SLAVIE I
? Pravá CeHklv kuchyué
'I Krajiiiifiin zavítavSim do Oma-
jj hy moliu posloužiti íiHtýnii po-
% koji Váo úplně iiovS zuřízouo
Proti "Pokroku Zfipndu"
% FBANK BOUTÍN maJitoL
"Což nemá republika již mužů
že do svého vojsku verbujo dě
ti?" "Neiiaverbovali mne padre —
ňel jsem dobrovolně s nimi"
"Což nevíš blúzinku žo mám
více než jeden prostředek abych
tě donutil volat: 'Ať žije králťí"
"Opovrhuji tvými prostředky"
řekl chlapec s hrdým pohybem ru
ky "Chceš tedy raději zemřít?"
"Stokrát raději!"
"Dobře tedy zemřeš"
Kněz dal znuniem a hned so po
stavila proti odsouzenci četa mužň
hotovu k popravě Mladík nehnul
ani brvou Vida toto pohrdání
smrtí tuto hrdinnost nemohl kněz
potlačit soucit
"Chceš ještě něco říci! Chceš
jístt Chceš pít?"
"Xe" odpověděl mladík "ale
jsem dobrý katolík ti nechci pod
stoupit před bohu bezu zpovědi"
Polili kněz neodložil ještě říay
a Stoly 'Toklokni" pravil a při
tom se sám posadil na kámen —
Vojáci poodstoupili poněkud utru
nou a odsouzence poěnl tichým
hlasem: "Prosím vás ctihodný
otěe o svaté požehnání "
Pii pov čdi pádily a rachotily
náhle výstřely pttš k Palba byla
stále prudší Přicházela a ftvozu
vedoucího do rokle
"Do uhrané!" volala ktrál
Kttěi vyskoěd uděloval roka
t- a vysitiil oddíly voják A rudný
mi směry Sám o chopil krátké
pušky Nepopřál m ani času hy
odUil kněžský fiat Nalilo m o
btútil a špulí il itiUdika kterí tam
ješté klečel
"Co tu j ště dč!4U"
"Cekám na rhfvJen{M
"Pntvda" ívkl ttiuU "Natel
Jhmi iipiouněl"
Penulu ivell rukil pobiji ji
P''k žctimije na mladou hlavu
ktcrA w AláiíU píed nim Pak
10 slrVv rvMhlédl katem ehv
K ppiavé určené ty Um itl
dedkem lít oku jil lely Kné
tcvly pooiUlooptl a krok liamlřil
m mladíka který prht yip-
vidil m Uťrld takiv) kleť hi(i
hva k mni
A
í