Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 11, 1915, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 10, Image 10

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    Htmt J)
1'OKIIOK UNK 1! 8 UI 'NA lil 115
F OTOP' A
I Mapnali Jďasrs frifcaam wn
'ť ♦ W" ♦ - f f ♦ ť ť f 4-
— O naučení VUSÍ knížecí milost
plOsílii lichoť byla by to hanba
kdybych e po boku tukových
státníku ničemu nepřiučil Jenom
'( nevíu tkli lí Kii vuíi! knícií
milost upiímné odpověděli J
— To IikIo záleželi od vaíícli o
tázek u od mého humoru — odpO
VdcJ f tftfIft V IMpřculávaje po
hlíželi do zrcadlu
Ocí Kinítieovy zajiskřily m tm
chvilku ale brzo pokračoval zcela
klidi 5 j
— Nuže tedy: kníže voj voda
volenský vcky avé kroky a finy
I t i t fc y f
Kryji uonrem a ucnraiienim m
publiky Uemiblika liru s ust mu
HCScjdc JJttfii Hli VIIM! kfiívc
milost říci uji íiijuď činili tak
toliko mi oka nebo má li kníže
bHniaa skuteéni jenom lobro Jíc-
publiky na mysli?
Pohuslav pohlédl letmo ale by
stře jut pana Ondřeje
— A kdybych ti řekl žo to vi
jen zdánlivé zdaliž bys mu dálo
pomáhal!
Kinitifl pokrčil nedbale rameny
— Jti-kl jsem již mé stctí ji
spojeno se štěstím vašich kníže
cích milosti Vyrostc-li zároveň
vaším je mi vsc ostatní lhostej
no
— Pude ván člověk! 1'ama-
tujtft Ž vám to předpovídám AU
proč s vární pan bratr nikdy u
přímn$ iieproinluvilf
— Možná proto že jo Kami oba
va a možná také jen proto že ne
bylo příležitosti I
— Hyhtrý vtip máte punc ne
bot' to je pravdu že je plný obav
a že niTiid pravou kůži svou uka
zuje Jako že mi jo l!ůh milý —
je to pravda To už jo jeho po
váha 1 když ho mnou mluví a
pomene ho časem u hned začne řeč
svou láskou H vlasti zubarvovat
v zjiamatujo kc teprve kuyz se
mu do očí rozesmeju Pravda ! —
Pravda!
— Je to tedy vSi) jenom na o
koT — zejtal hc Kmitic
Kníže otočil křeslo usedl na
učni jako na koni a opřev ruku o
opěradlo chvilku mlčel jako by
se rozmýšlel načež řekl
— Poslyšte puno Jvmitiei! Kdy
bychom my líadzivillové žili vo
Španělsku ve Francii nebo ve
Švédsku kde syn po otci nastupu
je a kde právo královsko z milosti
Boží vyplývá tedy nchledč k ně
jaké domácí válee k nějakému
vyhasnutí královského rodu k ni
jaké neočekávané události slouží
lí bychom dozajista králi a vhuti
— uspokojujíce ko jen nej vyššími
úřady jež nám pro rod a majetek
přísluší le zdť v této zemi kde
král za sebou nemá práva Jlcžiho
kde ho jen šlechta králem fini
kdo v S záleží in liberis suffra-
líiix pravém jsme si položili otáz
ku: proč Váza má panovat a ne
budzmll? A což pak ještě Vti
zn ten aspoň rod svůj odvozuje
od dědičných králů ale kdo nám
za to rueí ž ji po Vazoví nepři
jde do hlavy myšlenka aby si po
radila na trňn královský nebo jen
Velkokliteet tfeha nějakého pHIM
llarasiiiuoviče nebo nějakého parn
"Mielešku nebo PéiluHÍeviče ze l'si
Vólky Kuj! ciz já vím koho je
ítň? A myt UuUUillové a kní
Žata i iíe nénirekč Ixuleine jak jo
stáru prittupovat ubyehom líbal
Péiílasiievičkou ruku Kuj! V
šeeh rohatých ďáblu — kavalíre
ui je ětH uěiniti tomu kome
hlédllčtu iiu Némee inliolo !i ji
tam biiiď h knlitt ktt il vhledťiu
k majt tku by k nám IhmIÍU i
pmKtarofcty a píteo maji svá lč
( píeee panuji phen koniny nu
hlavách no! tuNta pťtd námi
birajl ač by U j lunlib kdy
by bekv lníiťh pbiiťA iiomIi Je
t U U tuHUi kl l paiUí Č4íí
splnil l t íuič tetí máj uyhl
Neubťjde S U% n t úbtííi U
U t ti it i uVra 1 - tu bť
tilyell í n'iv%tl U'adívtU tV0 ii
rh il nim pomáluH Vím J kut
t# Me ani I rUU
p{ n ruehti Žiiiítu' ui 04
píiíť kti!ivky ity!ilt Ať si á'M
ta tii luvull rtť kvijp iu pi j
U di It i Kť ttitt Jt íiutA kiUl íe
lipilHrtinl V tVWjíí kdi ! fcjtt
kojuji krjtVvttliit( tf kj
Jv ftHiwtný lhit ni dl tiiti''
uuli i-t"ti ptkí#jnjv I
jiUm tt-4 tíla 4 f e'e U-ít
m inbuť nf ji i 4% U
pwbbkit iVrli w-buf j ui
in 4! A I- luk-utu
Vvbiii ltH di
VIk liUuru y řouiiíii
f -♦ --- -
tem To tut se zde Švédy Malo
nepřihodilo m' dosud nikdy na vu
té My pane mňžeme právem
plvat Je Deorn laudamu
přirozeně jo to neslýchaná nebý
vttlA ( l točwk udtí na vlast
utoéník známý svou loujajivostí
a ou nenalezne odporu nýbrž kdo
je živ opouští bývulého pánu a
pospíchá k ijovčmiií magnáti íle
elita vojsko zámky města všieh
ní beze cti slávy vážnosti i stu
du Historii nepodává podobné
ho příkladu Kuj! Kuj! panel
Netvorové v této zemi žijí bez
svědomí a bez umbiee A tuková
zemó nemá zahynout T Na Švčd
skou laskavost so spoléhali Bude
te mít laskavost Ve Velkopoisco
šleehta od Švédu už zkouší — a
tak bude všude nemúe být ji
nak neboť takový národ musí za
hj linuti musí upadnout! v pohr
dli a ve služebnost u sousedu!
Kmitie byl stále bledší a zb)i
kem svých sil udržoval na uzdo
výbuch své vášně ulo kníže vše
cek ponořen do své leči opájel se
iastiiimi slovy vlastním loumim
a nedbaje posluehuče svého po
kračoval
— Je pane v tomto kraji zvy
kem že příbuzní tomu kdo doko
návú v poslední ebvíli podušku
pud hlavou vytrhnou aby se dlon
ho netrápil Já a knít! vojvoda
viluiínký ustanovili jsme se na
tom že službu tuto Hepublie:j
prokážeme Ale proto že innož-j
ství žádostivců číhá nu dědictví a
vm ho zmocnili s nemůžeme ebei
tne aby nám aspoň část a to niko
ii ledabylá piipadla Jako pí i
nini mamo K tomu právo hsiii
jsem vám tím přirovnáním nedo
veiU nliouiti na jaaro řeknu varn
to jinak Kepublika to je kuí
červeného sukna za kterým lá
mou Švédové ( 'hmeliiieki líy-
perborejčíei Tataři kurfirst a
kdo kol do kola je živ A my s
knížetem vojvodou vilenským
jsme si reku ze z toho sukna mu
sí nám v ruce zůstali tolik co b
na plášť vystačilo proto nepře
kážínie v tahání ale sami také po
táhneme Ať Chmclnický si při
Ukrajině zůstane ať Švédové s
lirandeburčíkem o Prusy a o kra
jiny velkopolské se rozdělí nechť
si MalojKjlsku zabéiu Kakoczy nc
jo někdo bližší Litva musí zůstat
ito knížete Jauuše a s jeho dce
rou pro mne
Kmitic náhle vstal
— Děkuji vaši knížecí milosti
toliko to jsem chtěl včdét
— Odcházíte pane!
— - Ano
Kníže pohlédl bedlivěji na Kmi-
tiee a v to chvíli teprve postřehl
jeho bledost a jeho pobouiení
Co jo vám pane Kmilici? -
zeptal se — Vyhlížíte jako Pio
trovín! — (lluch rytíře Petra
Janisova z polské legendy)
— I naveii jsem a v hlavě mi to
víří Poroučím se vaší knížecí mi
iont i a před odjezdem ještě s pi l
jdu poklonit
~— To si pospěšte neboť já po
poledni odjedu také
— Nejdéle za hodinu přijdu
To řka poklonil se pan Kmitů
a odešel
C VetUejnl junu VsiaU Mji
vešel lo on prošel jako opilý ja
ki by nikoho neviděl Nu prahu
jiby uchopil sc oběma rukama za
hlavu a opakoval píímo plačtivě
-— Ježíši Nazaretký králi ii-
dovxký! Ježíši! Maiiu! Jtsiefe!
ťhvéjivíiu se krokem přešel píe
núdvoíi kolem stráže náležejte) i
šesti halttparttiíkft Za vruty
jeho Udě se t rúi inist 1 1 lil Sorokou
V ťele
Ya mnou — rVU Kmitic
A šel pn městu k íajei lul krč
mé
Sue-ka starý Kmiticuv voják
který j ÁH4 véht ďokonaltt tiu%
MiMl ihtOHl ť' ktt & m!tt))u
pbikoviukem děj" rml ntv)kie
pítiř lekl Vojákům -
běil touni li koho bni jt-htt p
Voilt i ii(b'kV přiUH ď krwku
Ktultit lit šel llU bě t pibuu ki)
le i ) mji' nikam a opokuje
H5-euVil4 bil4
K knim SM'kovýn d ' a !ala
} j (ItlettM 4 !%(! iravti l
vítubutttel ♦rádel 7JiHlt —
ra ! t lil 4 jt takoví
iNtle-m pí'S pan !inti vip
tiu'ii ti kkiuiiVk i Ki)tf Ir
jeiio óst j'-dno po druhím i'Čko
likrát vpoinnél taki Volodyjov
skebo Horoka nasloucluil vc?iU
imivin znepokojoval ne tí!e více
a v duchu si myslili Ihun tu po
teče krev Nemůžu být jimikl
Tuk došli už do zájezdu Kmi
to xe lund zavřel v jizbě a hodí
nu nebylo ho slyšeli
A vojáci zatím bez rokau se-
dbdi koně u zavazadla balili
Horoka jim řekl :
— Neškodí to j třeba bychom
byli na vso připraveni
— Jm připraveni na v5 cko1
— odpovídali slail uhljau
kr ucujíce si vousy
Przo se ukázalo že Horoka do
I i v znal svého plukovníka neboť
náhli- se objevil Kmitic v ún lez
čapky toliko 'v košili a kniho
těch -- Koně sedlejte — vyk řliiu1
— jf ou osedlané
— avnzíídla sbaiií
— Jxou sbalena
D jkát každému I — zvi-bd
mladý plukovník který pří vší
své horečce při všem svém po
bouření postřehl že tito vojáci
tmo dovedou ubádiiouti jeho
mvMcnky
— Děkujeme pane koniandau
— ozvali se všichni sborem
-— Dva vezmete kouč nákladní
ividtc Iiik iI z uiesta k Dcnii'-
l'o in''Nté jeďte zvolna za mé
I -Ť A i
mcim pusne Kone irysaein a neza
stavte až v lesích
— Podle rozkazu !
-r- ('tyři ostatní nechť nabijí pi
stolí- M kaiiym oloveni 1 ro mne
osedlejte kvu koně aby i druhý
l" i uiniič tiíipraven
— Věděl jHCiu dobře žo k něée
mu iloiiie ! - — zuhueei roroka
— A teď strážmistr se mnou!
— zvolal Kmitic
A jak byl odstrojen toliko v
kaihoteeh a v košili nu Jirsou ro
zevřené vyšel zc síně a Soroka
šel za ním vyjevené se dívaje po
divením tak došli k napajedlu
jež bylo na dvoře při zájezdu Tu
se Kmitic zastavil u ukazuje na
vědro řekl
— Lej mi vodu nu hlavu!
Strážmistr věděl jak jo nebez
pečno ptát so dvakrát na rozkaz
ponořil tedy vědro do vody vy
táhl je spěšné a uchopiv jo oběma
rukama vylil vodu na pana On
dřeje a pan Ondřej počal prskati
u dlaněmi přitlačoval si k lebce
mokré vlasy volu je :
— Ještě !
l I Iv k
Maroka pokračoval ve sve cm
nosli lil vodu ze všech sil jako
by tbtěl oheň uhasit
— Dost! — řekl konečné Kují
tic — Pojď so mnou pomůžeš mi
pri oblékání
1 šli do krčmy
Ve bráně potkali své lidi odjíž
dějící H tažnými koni
— Volnou po městě a za městem
tryskem! opakoval Kmitie svůj
ro:kaz
Vtšel do jizby
O půl hodiny později objevil bc
opit přistrojen již jako na cestu
ve vysoké jalovičí boty a kabát
stáži ný koženým pinscni za nímž
zastičena byla pihtole
Vojáci sKzorovali také že pot
kaliatem mu bylo vidět) kraj drá
téuébo brnění jako by o byl u
st-oji do bitvy Suvli také wět
připjatou vysoko aby Miuduo mo
hl uchopit) rukojeť
fvař měl doati klidnou al
přisunu a hrozivou Pohlédnuv
i:a Vojáky jsou-li připraveni
náležitě ozbrojeni edl na kuně a
vtisknuv h'sMMláii dukát vyje
ze zájezdní krčmy
toroRa jel pn inm tu ojiiei
V zadu vedoucf di libého Kinitico-
vi kone liro octli ne ia iiiiiiiřll
piepliienem vojskem knížete JSo
iiiiítava Jjlt zde ruwto patrné
d-vl v jim rozkazy aby viv ií
praveno hjlo nu řimtu Jld uta
valu popruhy u ed-1 a hřebci
ruvttU koně piehola rozbiiiifa :
muškety jei V kteeh ttAU
před dmny a k muuho íapialuiva
ni kouč
Kmitic VjtiM e ťe íuih(d
" iai'y tekl Nutuftwvi
Je oil tnrxtV4 dvmu vtb
kliničtí dál B ie titiit ti 14 vitOHtí
? pře tiiiuit{ I
Kam ptjd m
prtiie piu
kovidkul
la ÍK luhově J
- Tu j' t%& ti !- niničtl
jťti koleitt d v uru- Ni tí áU
n ia ni tni
iHhř! írl Kiti
Aeh kdOv tt l r í O Mdi
IkH iu4 Ukíiwm tt v K u Milní
Přejeli uW-ii #atV-H k fttt
v ti bmu ktffý } ti n'bbk
hlll' UU U fet
Vojáci mi zastavili on puk obri
Id m: k mm
— Jsftt jíprvcní na umrtf
zeptal se krátce
— Jsmfl připraveni — odpove
děli oisanítl zabijáci
— 1cžclí Jníki ('bovanskčiiii)
lirdle a nepolkl náj Pamatuje
U'1
— Pmiatiijemi
— Jm třeba odvážili se dnen n
veliké vřci PodaíMi m: to nadó
14 z ván milostivý král náš pány
Jsem n vámi Nepodaří lí se to
budete zastřeleni
— Proč Ly so litpoduíilo! —
řekl horoka jehož oči se leskly
jako oci starého vlka
— Podaří se! — opakovali vo
jací — JJilous Závrat vnski a Ku
bienec
— Musíme sc zmoeniti knížete
podkoního! — řekl Kmitic
I umlkl chfčjo vyzkoumat! do
jem jaký učiní odvážná mysh-nkí
na vojáky Oni mlčdi také a hle
děli na něho jako nu terč toliku
vousy so jim trochu chvěly tvm
nabývaly výrazu hrozného zbuj
niekébo
— Pána blízko odměnu dule
ko! — řekl Kmitic
— Jo nás málo! — zahučel Za
vratyúski
— To jo hůře než h Chovali
ským — dodal laibienec
— Vojsko všechno je na námč
stí a ve dvoře je jenom stráž ř
dvořmy nsi dvacet lidi! — řekl
Kmitic — Ti ničeho iietuí
inu
šavle po boku nemají —
— Vaše milost dává hlavu
sázku proč bychom my své hlavy
neduli? — odpověděl ísoroka
— Slyšte! — řekl Kmitic —
Jentii chytrostí ho neuneseme ji
nak se ho vůbec nezmocníme Po-
slyšte! Já půjdu do komnat a po
chvíli vyjdu s knížetem Jestli
kníe bednu na mého koně tedy
já řc posadím nu druhého a poje
deme Až odjedeme na sto nebo
nu Mopudctiát kroku uchopíte ho
v obou strun pod pažemi a pak
tryskem pokud koním bude stačit
dech
— Podle rozkazu! — řekl Soro-
ka
— Jestli nevyjdeme spolu —
pokračoval Kmitic — u uslyšíte-li
výstřel z komnaty střelte hned z
pistolí do stráže a podejte mi ko
ně jak zo dveří vyskočím
— Ano! Stane se! — řekl Horo
ka
— Ku předu! — povelel Kmitic
Jeli a za chvíli stanuli před bra
nou starostova dvorce U brány
stálo šest halnpartnSkú a čtyři ve
dveřích u síně Na nádvoří pobí
halo kolem vozů několik štolbů
nad nimiž měl dohled jakýs vyni
kující dvořan jak bylo lze sou
dit lle šatu a paruky
U kolny pro vozy zapřahali ko
nf do dvou vozů Sluhové snášc
li do nich bedny a vaky K těm
dohlížel muž úplné černě oděný
jenž vyhlížel jako lékař nebo ja
ko astrolog
Kmitic ohlásil se jako prve
důstojníka stojícího při stráži
který se po chvíli vrátil a pozva
ho ke knížeti
- Jak se máte pinie? — řek
kníže Vesele — Tuk jsto taliu ná
Ido opustil žo jsem už myslil ži
se ve vás oehybnoti vzbouřily i
nenadál jsem se že ko uvidíme
Jak bych mohl odjeti a ucpu-
klonili se vám? — řekl Kmitic
- Nu ovšem věděl jsem také
ze l knize vojvoiia koho mu i
iuvertiot! Uiis) v slítl lake Ja
vaši laskavosti použiji dám ím
několik listů pro různé vynikajíc
osednohti 1 pro krále švédského
Ale en h' jste tuk lubrojeii jako
do bitvy?
Vidvf jedu mezi koufedeiu
ty de vo Ho stií j-tem to sljiácl a
lš kltUeet liiiluM lni to putvr-
lilu l tudy iicdáiiitt ubíral
rai4r konfedi ratů V PitvUkáeii
í lnům nitě poplaší!) ZVitatetiku
lid lu-buř povolaný bojovník ve
el (KtoMiu praporu
Kdo to bl?
'n uludv lov ukl ItlHU
j-m pultové M m -k 4 oki i ku a o
i% puiiM HkřetiiMti jeden nteii
onen Kbariilotti jebui iet rltlí
U VU knUtťi UUbímt idb tuiU V
kot Srn Viecka e spiklo plti
kldíett Vojvisbuí a škodu i i ti
l lubof jnu tu Ute tiÍ Vtijáci
"o éuutt Jitu) Jšt4 Uk luoupl li
U Uci-iibbcv kl í u lo chtěj
ubull u ěťfvvliě suknu Kosíky
švédy
ilbmpíih lidi nikik l avttč
lirtii loábi lejiuétia itii V tetu i
lul! řvkl knU llb ! má
lity krvioi teloi aí uitiíť
ičďký luaj-O il vjmcjtť no) v
P' "T ""'! "- — f ily„ )„
- - y í
M ' — #
kr'-frM - "Vit -cH
Lee-Glass-Andreesen Hardware Co
!'I£0I)AVA
tlačen- vjriW-ní a Jikovnn ple Iioví uhtxtA — l inovaný jtm h IvU-mý lm-h
kovová ihiM — OMnniy Jrňt llcllky tiMíUé kIwJI IWyUiy witelué tt%
ne llí!oj) a jortuvuó yloí1 vil) druLu
Oth and Harncy gtrccti
Tel roujla 29S4
itSSIHBKlBIIIEetKXKB33a2BaiaBlE13BIIIiaiiaiIKISSZI
Coninioinvcallli Lile Ins Co
FRAISS NELSON President
Západní společnost pro zapadni lid
Pojištění v platnosti ra $1000000000
Nového pojištění získáno v r 1911 — přes $1000004)
NejHpohhlivějíí upolecnost v Ncbrnsee
ÚŘADOVNY i
724 Omaha National Bank Building i
W J MANSFIPLI) český xfiulupce 37-fiiu 2
BMBIIBBBBIBBBBBNSBBBBBBBBIBIKEIBBBBBBBBIBBBBBBBBSII
faBBBBBBBBIBIBIBBBESIBIBlBBIBBBBBBSaanBSBBBBSSISBSS
KEJ3TABŠÍ A KEJLEPŽÍ MÍSTO TUO SCHŮZKY JEST
ED fMURERA !l!™vyi A
V ČÍSLE 1306 FAENAM ULICE ' g
1'rava imKirtovaii4 j-íva na fcu PLZEŇSKÉ t Mť-Dťaiukbo )i-
vovnru v l'1ni v CWiiáeb llofuruiinich Ilnvaria nivo l ivo AnliHiinoc 3
M Uuh a Hvítozndiiiá l aiidt xínkalo rnxililou reputaci e
J Kavárna pro dimy nalřza m na rtmhé poctlane u
CXBiaSBBBBIIBMNKBKBKaaiBBaBIfiBBaaUBBBBBBSBSaflaaaai
Scolt-Omalia Tenl
Stony plachtová stínidla
packy vůbec vse co e liotoví
II a Harnoy Str
iVmozto nám vzrůstat!
V--i-:i-4-Í-i-t-A-i4-í-Í- Mě - i4 - i"í4'í - a - í
I Grocerní
V CISLE 1242 JIZNI 13 ULICE
(kaitimu tufanf Hvailiu4v Hor)
yul uvř iirrvil a vemí írtvf in ráoloii viťko ilruU urn-oft
JOSEF J SCHNEIDER
Yvikeré áoliy řui'py a lulu pruilávaiir na rmy tuk ul
ké jaká juu v il' 'UH hvil a ilJeB4vky niuíuu uHimU 1
HULSE & RIEPJEN
lů i Juaoa ul
PohrobnícI a Dolaumovnči
Vki4 U lltttt jl fU IMIy lvkti4 Kkf pr4t
W )wtutt Uvné ttf Jla kuj-!! iuIu N„uúi mUi- -(
n J trtkuvChi ttiiiiiikt-ni j In j
ku iiij bratiaiii-e ji nia ie im
in Vv luuoim niiíuibivatí
— Kd il psík lit ' iitusí aimnbivati '
ki jtl ívhíitž j-U ťbctt IH4-
in nit lui provťtt
™ taajit jt totiii k Zaiiď-
JlH V ďihiť H bod l ku
VíItVťll linlUU — ! ku l i h
il túhrutil pfťddíhlKtitti kidie
tti Vujibm ib'iVy
Jat4i tak milostiv hnu
'iedřiu loil"bii i i n
i Frank Svoboda
Umílttký %itoá
POMNÍKOVÝ
NeJvótAí
iklad pomníků
ve Snoíenvch Státech
1210-25 6o 13th f tr
OMAHA KEER
phonej
Ofícet Dou(ř!fl 1872
lícsídencoi Doiiíflax
5216
VB V KLKEM
OMAHA NEBRASKA
Závod pohrobnfcK a baísanioyačsky
„vImIhI '
Frank a Dorota Jandovi
pohrofcnícl a talsamovaíl
VÍ1235JIŽ 13 ul0íiufu INeb
II r- í-l rí-l li-nejl iii-iil klku!lv
4 II --'I''
a
H
M
M
B
and Awnitig Co
iokryvky vysuto plachty hu í
z plátna (canvasu)
OMAHA [NED
42 'Jui
- tttílit - ltti sí i t
obchod
♦ -§ t # # # # # #
♦ K U t-v -UI tl l ii k4 a
♦ Ueta4 Jí IU ař ij Ui #♦
j'aíl rUiiru t
v Nunr rovi
"k 11 a MUíUm
Tkt tb} im4
lwitli #Ulat §kjt
♦
(DMiinniirjtiíltilli
n
M
M
H
M
jji h kmnU' Jéka jh'Im# uřm j I
in'Vl rm a jiti ifaSWat I
WAj! hkl iWd Kudtn
it ilAvírtnwU fa i v du4j rov
('ikraiivnl )