Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Aug. 4, 1915)
Htr$m t POKROK 1)NK 4 KUPNÁ JÍM 5 POKROK vvnusmm co vydává rOKUOK ZÁPADU f ( reU iro Malina okr NěU 99 Hflu)t Clarksuo pro (Jvlfsi okw JVab V Jton Ku pro lUt Kn m -h1w Ií tím Hit loim r Mi 1'aul a MlnBapall Mían pro ta Míirnntwtu a v Tymlall H I) pro "tíit Suth a North lkotu rřdplto4: l'ro Hpojutiá Mláty $I5U Pro Kasadu Do Evrop I2C0 reíné Zásilky ponítnl dljUi pum od po oátulrk poukárnk (Muy OrJe-ri) prMunťk poukázek (Kfproii Moao Odtifi) bankovních poukitak (bank Draft) taoljo v regístrovauéia ďiplio OxnstuijttU li tvé pfMťhovtol uijoj U itarou i dovou ftilroMU JJopUy kru h(l Ítw4ftva oclioti4 ovorojulmo Muii býlí tluéoi pa6 lot úrnynlu níikobo itotué puíkoiliti pO'l]wív plným Jiuéuoui aC jii rná bjti riWakct utajeno antuo i dopl miii orjiiDO Člověk má bý ti znám podle avých vlastních činů a nikolik po dle činů avých předků Někdy svým přátelům nejlépe uiůieme prospěli když nemícháme ne do jejich nesnází Povšimli jste ai zajisté žo v po hlední notě vlády Spojených Států Německu není JJryan Svět by stal ho pravém rájem kdybychom všichni byli tak dobří u dokonalí jako g domýšlíme že jsme Jistý anglický korrespondent prohlašuji' že anglická armáda o 750000 mužích jo vlastně armádou o 4000000 mužích My ale iso lujeme žo bojuje přece jenom ja ko armáda o 750000 mužích Ani jedna osoba ve stu není schopna aby napaala pro čusopiii zprávu která by byla bezvadnou ale přece každý z této stovky po važuje ho za povolaného kritiku časopisu r i Anglie budo nucena Hobru ti ca první rok války $3000000000 Spojené Státy v téže době" sklidí 1000000000 buňia pSeuico a 3 000000000 buSlů kukuřice Z to ho můžeme usouditi že mír je pro zemi ]Hžehnáiiím Nebraska v minulých dnech vy volila hí svého nejvíce vynikající ho občanu Je jím jak už bylo o znáraeno proř Lawrence llruner bmyzoznalec a ptakoznalec W J liryan poražen byl tudíž "broučkářom" Všechna tláva polní tráva I Němci prohlašují že vedení po norkové války brzy přivede e vropský zápas k zakončení Kdy bychom počítali že Anglie nebude v příštích letech stavětí zadnyeh nových lodí a žo německé ponor ky potop! průměrně pět lodí den ně puk bude to trvaťt jenom tři advacet let a všechny anglické ob- chodnl lodě budou zničeny (lenerál Sherman měl ve své do bS vystižnou defeniei války Pro hlásil upřímně že válka jo peklo (Kl těch dob naae představa o pe kle se změnila Nemáme nyní ta kového strachu před hrůzou pe kla Za to al hrůzy válečné vzrostly v našich představách Je na čase aby nalezena byla vyatiž- nějšl definice pro válku Vliháské časopisy přinesly iprávy io veškeré obyvatelstvo řadovalo se nad ltétvuu chra brýh rakouskýeh armád v IUU či obáváni m% ž jejUh radost a úspčehu rakouských armád nu ly la tsk velká jakti t ku-'ntl iw pulAjřm uprehlikOMi kt ií stá valí si jhupittnC v ulktrýh krajiiúi-h iiťuňloa piiu'i umi lun UuU návrat dw vítt AkankUvloví iiřjsu uikdy v i uk vmi ily spJ iitl Juu to podiv td Udá ktríl nciuhi-u mna mrnati nik l jasu a r l ti a d lidi jvitmu riout V# rhii i kdy jtid raduji i-ní simží v ladili iial!ti nuku pin j ri-Hou k 4rítkU Nmhu biti jma aýial uWť ju ikaroMi Kj%iU ftnvttl aid tjv" I#)í ipulouvMiii a ptwln poVUl tldr na n# jka wa přWi Nbur ta IkanJťMj 'hftjl w k p tiwUlaia Mi wikdjr )ikJ'Jo r obrat k lepíímu a jdou (ímto životem mnohem spokojené jí a klídnéji nžli prví KjzJ Sdružení Vzdělávacích KlubTi Komenský k t rý v minu fch dnech konal ke v Lincoln Nebr skončil tuk juk přáli si Vši chni ti jimž hnulí toto přirostlo k srdci Spory povstalé % rozdíl m'ho vyklátili stanov byly odstra něny a nyní nic nestojí v ccaU svorné práci všech upřímných přá tel tohoto hnutí Nesmí býti za pomínáno že právě touha po plod n'jsí prái-i vedla k tímto jo-sho dám Nebylo žádných zásadních rozdílů a spory sumy nebyly tuko vé povahy aby ohroziti mohly to to linuti Na sjezdu došlo k vy- j umí ční názorů a k naprosté doho dé v plánech pro práci budoucí Touha po zvýšené činnosti v zá jmu rozkvětu a mohutnění toho to hnutí byla putina u víech těch kdož na sjezdu se podíleli a to } úkazem radostným Je to záruku že v budoucnosti možno očekávat" práci nadšenou která přinese žá doučí výsledky Není o tom sporu že v čele Sdružení V K K stojí lidé schopní a myílence oddaní lidé kteří v hnutí pracují téměř od jeho počátků a kteří mu mno hou oběť již přinesli Právě touha po tom aby hnutí bylo upevněno vedla k svoláni mimořádného sjez du Velký zujem který projeven byl o tento sjezd velkým zastou pením je svědectvím že všude toužili po tom aby došlo k vyjas nění a svorné prácí Učel vzdělá vacích klubů Komenský je tak krásný a tak prospěšný že nemělo y býti jedné česko-americkó osa dy která by podobného klubu ne měla Stěžujeme si do lhostejnosti druhé generace k našemu životu spolkovému aniž bychom si uvě domili že tento náš spolkový ži- ot íiení takový aby vábil Mlada lícnerucc naše ma na mnono veci jiné náhledy nežli my kteří prožili jsme mládí v jiném ovzduší a kte ří přirozeně nemůžeme tak rychle přizpůsobovat! se ovzduší novému V naší sjMlkové práci jo mnoho zbytečného a mnoho malicherného Naše mládež netouží po tom aby podílela se na malicherných spo rech které zatahujeme do svých spolků a v nichž vidíme hlavní o bor vé činnosti Ve vzdělávacích klubech 'Komenský sdružuje se niuS doroKt Zde jutuje se česká řeč český zpěv mládež seznamuje se s dějinami českého národa budí se touha po vyšším vzdělání a po roz šíření duševního obzoru Účelem klubů je dále ps'čo o zlepšení spo lečenských poměrů mezi česky m lidem pořádání poučných progra mových večírků a zlepšování ú- rovně českých zábav Tedy pro gram dosti obsáhlý 1'řes to že všude joeifuje se potřeba zlepšení společenských poměrů nejeví s( pochopení pro práci a snažení těchto Mubft takové jaké bychom právem mohli očekávati Naše vel ké a silné spolky jeví k těmto klu kům kde sdružuje se hlavně dru há generace tedy jejich dorost lhostejnost Kluby téměř všude musí žápasiti s nepoehopeuím a a předsudky lidí kteří o účelu je jich nemají pravého pojmu Ale I řes to všude kde kluby tyto půso bí je možno pozorovati již nyní jejich vliv Mládež která jinak nevyhledávala by českou spolefi nost ráda schůze klubové navité vuje a na progrumech se podílí V klubech poznala namnoze poprvé žt česká hudba a český zpěv závo diti mohou s hudbou americkou a b zvýi5iwmnmi zpěvy americký mi IVltda tu lásku k českému ípěvu a a nim i k českí řeči IV cítila tuhu pomati historii tiáto da i ktenho vzešli jejt roditV tak pomalu vyvíjela ae hrdost nad českým původi-m f{a la mla dých lidí kteťt české védami U kttU v klubech Komenský diví slotúi nám ku tt V iivotd Yeíej néin llouřťjme v budoucno ti pro práil klul'U Komeuskí jt viti bud m l ( puvUojx td KiU' řťjm i v piistleh dvou Iťteeh j řibud řada uový h kUl tunol tvi nových a oddaných píátťl lututl a upřímných pracovníku Itlu taahltky Sj-4 v liueu! kinfd rad tu a i l d ň!at idl rt'#jU IáH s ku v)is dotno vúiu a novým iu l id a Huk Uk'Mli praoovati i lavtun v li ptiU ř'ířid á't inmU kUim Katastrofou l'atUidu pMutiírna ) črk4 4-ia f t d fU cb( in 4 obttmi BUi dobři (twtiii krajttii lU posledních zpráv stotožněno bylo H2ť mrtvol a mezi těmi nalézalo se 2'Já) českých mužů im a dítek At doposud všechny mrtvoly na b zeny nebyly a jsu obavy žo po čet českých obétl dostoupí počtu 'MK Katastrofa Kastlandu byla tudíž nejvétší katastrofou jakou kdykoliv kterákoliv česká osada v Americe byla postižena V minulých dnech celá česká osada v rhicugu nalézala ae ve smutku n niuvoij skloněnou a s bolesti ve svých srdcích doprová zeli krajané nešťastné oběti katu strofy k místu posledního odpo činutí ('esta k hřbitovům o ani iH trhlu Od časného jitra až do pozdního večera jel jeden pohřeb ní průvod za druhým V jednom dnu na ('Vský národní hřbitov u loženo bylo k věénémil odpočinku na šedesát obětí Kasllamlu A zatím co pohřbívali na blbí tovech mrtvoly nešťastných obětí mezi nimiž naléalo " velké pro cento mladých lidí ve věku kdy íivot zdá se nejkrásiičjším zvlášt ní komise vyšetřovaly příčiny ku- tastrofy a shromažďovaly dula dle nichž mohly by souditi kdo je zodpovědným za toto strušlivé neštěstí Bolest těch kteří ztra tili při katastrofě svoje syny dce ry matky otec anebo přátele se lieiiienší hildc-li několik lidi od souzeno iHjficvuoz pronrcsiu se proti povinné péči o bezM'čnost lidskou Nejdrnžším statkem člověka je život a je piirozcno že vyšetřuje si- pilně kdo je vlastně zodpovčd ným za zničení více než 1000 ži volů Koronerova porota uznala že hlavní zodpovědnost padá na šest lidí a ti pohnáni budou před hond Ať UŽ tento soud jedná jakkoliv spravedlivě a jakkoliv přísné nebude ničeho změněno na skutečnosti že přes 1 () lidských životů bylo takřka svévolně mru čeno neboť purolF Kastland po važována byla za málo bezpečnou hned ]kí svém dohotovení 'otrestánSiu vinníků at jakko liv přísným neosuší se slzy těch kdož dnes truchlí nad ztrátou svých drahých a nevyplní se ine zery které jejich odchodem po vstaly Mnozí rodičovo ztratili svoje dítky jež byly jim jedinou útěchou ve stáří Když zprava o irozné katastrofě jakoby bleskem roznesla e po nicagu pružin muka strašlivého očekávání A když pak hrozná skutečnost pře svědčila je že zmizela všechnu na děje když shledali že jejich dít ky nalézají se mezi obětmi st ruš ivá bolest zalomcovala jejich ni trem Snad oci do krvavá vypla- kali u snad ještě dnes z hrozné rány se nevzpamatovali Jako při jiných katastrofách nalezeni a odsoucni budou ti kdož neopatrnost! anebo nedosta tečnou péči o bez[H Čnost těch kte ří byli jim k dopravě svěřeni za vinili ztrátu tak velkého počtu lidských životu Hudou znovu přijata opatření v zájmu h-psl bezpečnosti dopravy na vodách aby se podobné katastrofy nemo lily opakovat i ale kdo může ručili za to že v nej bližší době nebude svět překvapen zprávou o kata strofě rozsahu ještě většího! Kastland byla považována za loď nejistou Odbornici prohla šovali Že její svršek je těžší nežli ► půlek a proto udrž- ní rovnováhy bylo při větším nákladu cestují cích neuiožuistí Ale společnosti zabývající se dopravou osob na je jerech neohlížely se na to Ke ibrálul inspektoři kteil konají prohlídku lodí často nekonají svoji povinnost tak jak koiiati by měli Jsou to bývali kapitáni anebo lodtit inleiisíi ktetl bva ji autoritám odporuč' nl néktf rým majitelem lodi IWinajt li ai své práci biaohteiluě a iieihll žejl li na nikoho stává se i o svoje taměstnáiil piijdu NeUe i tob důvodu oč kávati i svojo povintKMttt koltitti blldotl il ktl ntl Pii http kri Kasttandu v t Undí v rH- Pl l byli uináíi i'' na hř neid inonu viti ic' ní IV1 eťstujl'1'h veiH# ludidtu UHiistva Juipiktoři 'iobl náklad li bv ik lipUrt t rťny V tratui Itavi ii v r ' Pl v vdáno Ivbi Ka!tul l do 4i 4 n wob Thoo ro ku pk %din bvln pvuUid o ratnujt ť iil v(ii M l-E nUU-i ? ! Mik Takvý ii kUtl lsF Nti nMadí!a v'nt W kdvby s JI lU d -aUbi dit-t#? lo-hi tíi-li Opatf ! l pru tdví fattirht učitttno ltb_v a 'o ( df kti!a a jU iin ýw vý 'dkpin Katastrofa na Chicagské fuče měla by býti výatrahou Jako při kalaslrofá Títanlcu a Lusitaule dalo s jl zabránili Ala co plat no mluvítí o tom nyní kdy tun! jíž možno vdechnout život do více juk J0'M) obélí slrušlívého neštč stí BOTHOVO VÍTÉZBTVÍ V JI2NÍ AFUICE JJothovu vítězství v jižní Africe v záplavé jiných zpráv z bojišť nebyla věnována taková pozor- nost jaká mu příslušela Ilyla to malá vojenská kampaň a velkými výsledky Německá Jiho západní Afrika jež byla generálem Uothou dobyta má rozlohu :jli2l0 čtve leéníeh mil což je VÍee Ilež tozlo ha novo-anglických států Ne v Voiku New Jersey Dclaware Marylandu Pennsylvanie Ohia Indiány a Jlliuoisu Postup na tuto německou kolonii byl opo žděn o půl roku následkem po vstání které Angličané byli nuce ni nejdříve překonali Itéheui poslední poloviny minu lého století Afrika byla středis kem koloniální činnosti jež byla v rozsahu větší než zápas za ume rické kolonie v předcházejících třech stoletích Afrika přes to že byla nejstarším byla zároveň uejnovějším kontinentem Jižně od Kgypta kolébky lidské histo rie ležela neprozkoumaná zenu větší v rozloze nežli Spojené Stá ty Německo snažilo se ziskati co nejvíce kolonií v Africe a pře to že mělo proti sobě mocné soupeře získalo skoro 100001)1) čtvereč ních mil afrického území Když na počátku války došlo k vytlačení německého loďstva z moří Německo nemohlo zabránili zahoru svých kolonii Každá ně mecká kolonie obklopena byla ko loniemi jež patřily státům nepřá telským a ku každé z nich byl snadný přístup od moře Francie Samojské owtrovy byly získány v a Anglie vypravily zvláštní expe- ioce lM!l!) a konečné přistav Kiao dice k zabrání těchto kolonií To- (u získán byl od Cíny v roue goland byla první německou afri- 'h!)7 Přístav tento byl obchodní' ikou kolonií jež padla v ruce An-a námořní základnou německou gličanú Tato kolonie nalézala hc mezi Zlatým pobřežím a francouz skon kolonií Dahomey a měla roz lohy asi jako stát Indiána Oby- vatelstva měla asi 1000000 Na to anglická a francouzská vojska vnikla do Kamerunu a ob- sudilu značnější část jeho při po březí Kameriui nalézá se při zá livu (itiiucjském mezi anglickou Nigérií a francouzským Kongem Německá východní Afrika jež je největšl německou kolonii a jejíž rozloha je dvakráte tak velká ja ko rozloha říše německé v Kvro pě dojsHtud nebyla plně podrobe na ale pobřeží nalézá se již v mo ei siMncncú Oddíly německého vojska nalézají se ve vnitru al odříznuty byly od s]ojení s po břežními městy Úplné podrobeni této kolonie je otázkou několika týdnu Vojsko generála Hothy zahájilo postup na německou jihozápadní Afriku začátkem března tohoto roku J)ne 11 března dobyto by- 10 město Olymhiitguc a duo Pl květnu Windhoek hlavni město kolonie Němci byli nuceni ustu povali otravovali studně aby zubránili postupu Angličanů To ale ukázalo se nedostatečnou v blanou u dne 10 července mohl generál Hotha oznámiti úplné vzdán! se německých vojsk u při pojeni německé jiho západní Afri ky k državám anglickým Náhledy o významu tohoto vi téstvl se runl Pválme li ale e před 'lni bylo nutno zdola! i povstání které podněcovánu bie Němci musíme se obdivovi! schopnosti orgunUaénl a vytrvá losti gviuiáU Hotha Mioul d konce soudí ťe Uolha ťauidil snu lilio u rátui němci ki 'mu snu o ko totindidiu panství Casupi N'w York World tom pravPi "V německé jiho -tápadnt A řt i ce itratil elař nčimiký poalťdul b t k svóUu koliiu'ulto pan tvl a ktťh ťbyvaji iynl j inn ucpjitrné ! v nčinck vycnhl 1 1 Africe Ju hi iu rvnihti iučtH h ídtájul války Aniíličau da ijU T'tf n i #ipaď itu pobřcít A tlikv KíMiuu bvl velmi fciuidoii dobvtfrHťHiíkýa vojkciu ktv ti to !! di lohu vpa In-Hiti vl kierťkoliv Auy KIa sau tiS mteka v Kantuiiu t ni jkvU dobu VlďfviV!% vtkii Ja !ou aie na kvau w Ha Ja I it i pi!aH t-iiá vj lf diva ly d dyU Jaluiťi y ni j kli í'ta k MohtoiVH Muriilskjřtu Yv Kiik výpravy t Wmlut faUn Ju i sttrli# tJMidJf ua í zim Hutními Karolínskí natrovy Mariánsko olrovy a německou Novou (juiiieij Německá východ nl Afrika byla vystavena útokům od anglické východní Afriky na severu a od moře Pře to In Au Iflíčané postupovali tu pomalu a jedna jejich výprava byla porn žena osud této kolonie byl zpečo lén hned na počátku války Ně mecké kolonii! nebyly schopny bránili se po delší dobu a byly snadnou kořistí ncpiitele" Německá vlajka přestala vláti v Pacifiku v listopadu 11MI V lé době všechny německé kolonie v Pacifickém occáuó nalézaly se jíž v ino!Í nepřátel Německa Ny ní německá vlajka zmizela i x A liíky a koloniálnímu panství ně meckému učiněn byl konec Po měmá rychlý pád německých ko lonií byl překvapením pro všedi- ny ty kdož seznámeni bylí u ně meckou dokonalostí Teprve v přítomné: válce vyšlo na jevo žo nebyly vykonány takové přípra vy k obraně těchto kolonii jak se mělo za to Německo nemělo žádných kolo nií při svém sjednoceni v roce 1)571 a po řadu následujících let nečinilo žádných pokusů aby je získávalo Ilisinarck byl toho ná- edu že zápas za koloniálu! drža vy vedl by k seslabeii! postavení německé říše Teprve v roce 18S1 Německo aiiektovulo Togo a Ka merun oi roku lhK) lín roku lH!)() rozšířilo svoje panství n: německou jiho západní a východ ní Afriku V roce lhtí pak Ně mecko získalo také část ostrovu Nová Ouinea které dalo nové jméno a sice Země císaře Viléma ozdčji pak získalo Německo né kolik skupin ostrovů v Pacifiku Po španělsko americké válce v r Ihíl!) NeiiHM-ko zakoupilo od Spa núlska 'Karoliny Pclcwské Maří nnské a liiidronské ostrovy :a iteré zaplatilo asi $1000000 jha na Dálném Východě Pád Kiao-Cau byl velkou ranou pro Německo které v posledních litech věnovalo nejméně $100 000000 za tím účelem aby přístav učinilo nepřemožitelným Hylo tu zbudováno několik ieviiostí kte ré pro Japonce byly tvrdým oííš kem Německo sotva kdy v bu doucuosti bude schopno získali kolonie v Pacifiku kde Japonsko snaží se nyní upevniti svůj vliv Německo kladlo v kolonie velké nuděje Snažilo se využitkovati plně jejich zdrojů a domnívalo se že i v budoucnosti znamenat i bu dou dobrý investment O budou cím osudu těchto kolonií není možno dojMisud mluvili O jejich osudu nepochybně bude rozhod- nulo na bojištích ve Francii a Pol sku V případě rozhodného ví tězství Kpojcuců německé kolonii bezpodmínečná přejdou v ruce spojenců Nebude li ale na - vropských bojištích docíleno vl tězství rozhodného a zůstanou li Němci pány částí území spojenců pak nepochybně dojde k výměno ván! a Německo bude schopno u drželi si značnou část svých kolo uií Hlavně z těchto důvodů snu ži se Německo zabrati co největšl část území svých nepřátel aby při konečném upravováni podmi nek mírových samo mohlo rozho dováli o osudu svých kolonii zá mořských CAR MIKULÁŠ ANEBO CÍSAft VILÉM? Pechové mohou očekávat! spi toid své touhy po samostatnosti íillll českých jenom v připadá vl tčíntvt sMjeUcŮ Zlepšeni pota v cnl českéhu národa nebudu mul tm očekávati lo )udo li poiážka teutoiiskýcli ijcnc úplná polá kino dostálu e slibu ol dvou stran Slíbil samosprávu v juoí nu car- Mtkulll vclkoknU Mi kulál a slíbil prý ji í cUař nčuu cký Vilím V nedávných dmvh pr'a č upiy rpiáva cii- Vdém p VuUl SVOJI OiSItli Uu díl PvMIlrt ii' aby iHltíi U m in s!hvhc vjcídu vl V#ivy KoHťHtii i nt který ipuvu pol'at psPlki nauná J lr tu i to hh by l o v áut)tv) (Hidobvli VuUvy prJU tu "viJmm a tto4vi%lou lVku ú Jvdni H% %vý h n uU!uivi t kt-vUov a tak pkvdJttl luiskw lv v vM'y j -u iy íi WUm Je h k H h ISdi- kv v ipaU vk vltíévtvl ih lOti pl!l"- lS%éiStkiV láp-vdoi Prusko východní ]'ruko Hla-4-(ko přeje ní zachovali na vždy pro sobe Cheo aby Rakousko ponechalo ai Jlalíá n vždycky íbco dínoiitl zápulnl jiruh píU lomného ruského Polska a přidat] jej k Slezsku — k 'rusku Chc' ndiínoiití úzký jruh na aever ním konci Poláka tvořící provin cíi Suwalki a připojili ji k vý ihodnímu Prusku A konečná za zbytku ruského Polska chce utvo řili "volnou a neod vistou' Pni ku'' pm1 jiunstvíui JIohenzoLIťr uů Vilém je šlechetný Téměř Jed nu třetinu Polska chco rachovati pro cbo JJruhou třetinu chce po nechat i a vému příudi na rakous kém trůně Františku Josefovi a ibytek teprve bude "volnou & n odvislou'' Polskou pod prušáckou správou Vilém domnívá ae ža na tuto vějičku cbytno Poláky Ve skutečnosti několik jich již chytl ale na štěstí není jich mnoho Mají-li Poláci rozhodovali mezi císařem Vilémem a carem Mikulá šem pak jejich volba jistí vypad ne v prospěch posledně' jmenova ného Válkou roservana a zpu stošena polská zemá nepřestala doufali že bude šťastnější r bu doucnosti jako říše samosprávná V proklamaci velkoknížete Miku iáše slíbeno bylo utvořili "spoje- nou l olsku pod žezlem ruského eura svolnslnoii v náboženství ja z) co a ve své samosprávě" V Kiisku panuje přesvědčeni fa sliť tento bude splněn Dlo dosavnd nich jdánů mají býti sjednoceny všechny polské provincie ruské Polsko Halič a pruské Polsko které tvořeno je hořejším Sbz skeni Poznaňském západním Pruskem a východním Pruskem Z těchto provincií má býti utvořena jednotná polská říše jež sáhala by od Karpat až k llaltickému moři a od řeky Odry až k Němenu a Hugu fííše lato obdržela by sa mostatnost pisl svrchovaností ru skoti a pod protek tonitorem sjm jenců Poláci aNMň jejich většina pře ji si sjednocení všech polských provincií julc slíbeno bylo ltu skem Přejí si aby ajednocené a celé Polscc byla Jána neodvislost niicbo alesiioú uspokojivá snmo- správa Clnař Vilém nealibuje spo- jiti všechny jMlské provincie v dnu Tím ]ak staví ho proti zá kladnímu přání polského lidu o ►jednocen! všech polských povin cií v jednu svobodnou Poláku ITALOVÉ A VÁLKA Když Itálie vyhlásila Rakousku válku předpovídalo se — aspoň v Itálii — že Trident ocitne o v ni kou italských vojsk v desíti dnech a Terst během dvacíti Ale tato předpověď ho neuskutečnila jako mnohé jiné jež učiněny byly bě hem Mleilníeh dvanácti měsíců Itálie která šla do války a Ra kouskem pro starou a nevadnoucí nenávist neučinila takového po stupu proti Rakousku jak bylo o čekáváno Italský liil byl pro válku a Ka kouskem xl té chvíle kdy toto vstoupilo ve válku se Srbskem a Uuskeiu Tento válečný acnlimcni propukl jako sopka Sila tohoto sentimentu ukázala se během dvoudenní Salandrovy kriso Halo vé prohlásili že ani Němci am vnitřní intriky neodvrátí národ od pevného rozhodnuti u válce se podíleli' Nyn! Italové si přej! aby Itálie Nuita všech svých idroju zájmu konečného vitěi-4vi Z pi vu mělo so za to ie Italové (oskytnoit spojencům odpoiu pit dobýváni OurdtneH Spolupráce v těchto místech AdáU se píirose nou a ohledem na aspirace palui v výchmlidm Sticdoat itinlm moři Nld ale Italové soudi žo nutno J tasuditi itejdiiv lUkoiiku pmd koti ránu n Í bude možnu pusky C io oti poium' spoj tv um Iti jiuveh l ojistl- U Itiilové ju jiti aVýu V l'i!xt it li 'd Kakotitki lit Jejich mi ii nití vůdcové tu it kávati rv cd p t 14 atl'i u hol d bie Vědét jaké lo tiá tude Jlu nutilo p"eknávli UAcudki řiuodu Nino ck4 pálavého bvb pud imtávoi m l4 vn luil tvé vojutská iy AU- uiw i-itiná Mu opd tU# ntva so v vík i d' vd dotkl svých adfojvl Ji jl ♦ ti aIv j--u al d'!-Mtd npatitič VuUVétl iU I! raiui pi idtd r rvy to ní'ilttkim'% dopw md ani vojsku první tni M4 w vi #4 U i liakuiana a Vodou ioi nkdv pttf Jui n výboj na jidu lwli