ÍUKMJK DNU iM ftiliVKNCK 1915
Ios4atUui
BRATŘÍM V DÁLI
Jo V Mládek
Jirfttri niilf bmlH moji
t dfrl4 rodné domovině
juipMlU r tulím boji
ji tfksm jio eUinó
Hory doly obzor krjl
tmftré ifiuf itiMÍ námi
noha bloudí po prérii
ttJ (Jii metl vámi
Vxloruár íí bor i dolfl
Jívocd to mofa buíl
l rtrít o nafeia bolu
ucprdli nepfehučl
Černí bory mol námi
divoké m molo písni
kle erdce rorývá mi
ívínt o vuAmn utrienl
Nemyalcte boii tlo
to tu bliiiilm choMin v ducbu
uélm já ee lítat dále
jednou xiw na volním vzduchu
tJěíin j& e přímit liji
kde e domid právo vidi
volná nh-t jeiti biji
kda je dosud iťantnjch lidí
16 kdy byl bych orlem y lotu
a vy ptáci za mřížkami
vrátím e z těch volných evótl
řlt anebo umřít i vámi
JAK MÁLO SI DOVEDEME
VÁŽITI SVOBODY
Juk míilo hí mnohý z nás váží
svobody a juk málo mnohý z nás
přemýšlí o tom zdali bude mu
vždy dopřáno svobodno a volně
jodnuti Mnohý z nás v tom honu
za dolarem zapomíná žo jsou též
meze i v tito zemi svobody do
kterých pouze je každému dovo
leno zasahovati v jednání vfiči je
den druhému
Ano zapomínáme hc příliš často
žo i ten druhý má ty samé nároky
na práva zrovna jako já že on též
je v této zemi svobody a tož má
právo požívati stejných výhod eo
já
Jednáním tímto spňsoben zkra
cujenie svobodu jeden druhému a
tím znepříjemňujeme život x sami
sobě třeba žili v zenu volnosti
Člověk nemůže se cítiti volným
ani Šťastným zkraeujo-li na prá
vech jiného a tím jeho život ztrp
ěuje
Chceme-li volnost a svobody vý
hody sami tož dopřejme i výhod
těch jiným
UMÍNLIVOST
Mnohá matka v životě se setká
vá s vyhraženou umíulivostí u
svých dítek tak žo jí to působí
veliké starosti a mnohdy neví si
rady jak zakroěiti a přerušiti toto
svéhlaví u dítek lýká-li se to no
někného chování Mnohdy vSak
toto dá se opauovati přesným a
rozhodným poručením Je-li vsak
umínlivost za účelem vyšinutí se
někam a chtiti bytí neeím a no
jsou k tomu žádoucí peněžitá pro
středkv a dítkv s takovouto u
- f ř v
mínlivostl po mnohém neúspěchu
stávají se ležérními a nedbalými
což mnohou matku souží a trápí
V takovémto případě bych byla
radou každé takové matce jejíž
dítky mají shora uvedenou letoru
by je stále povzbuzovala k učeni
životonisu mužů a žen jenž se do
pracovali značné výše v životě Hy
ony každý deu srovnávaly pílbeity
jim v cestu su slavíci élmž by na
hý val v širších vědomosti a nncha
zely vstřie vývoji lidského života
tak jako by měly kolejní neb tmi
vi rmtnl vzděláni—-
Skula života jest nejvydatněji! a
všude obejde s bez příspěvku ~
doktorátu ku jmcitu Jcjuh
Vezměme sobě na přiklad lunt
Kranklina amu Abrahama wn-
rotná oba chudi chlatH-i ladný Ite
upře ia byli to velel utuli ikťáť
ka třplud hvěídy a tu piletu
nim svým vlastním
t
Minulý tjřdcu jwm obdrltda po
hlednici i ťhieaiř III zastanou
pl L Mikukkou jel právě dli
Um návitévou pfltel rwtilttluU'
jfilt KHtptlA ItMIlltO MHllOttl Mi
dikuvt M lUiUfovou J hit
kovou I lngroHHi U MUkuv
tknu a id Annou Uwly býva
bU lUOjl plllelkjul I MkUdýťh let
ktir4 l)dlivU v Hierid low
ioill %H Jména byla Aiui KuK
ci4 Velic nuU tfimmbikal ťU
tým pantut ptt uuj řlý dík
Vfáťltíitl lHIWÍkll tuptAiěpfi
lek ýiuaiMm okaiiUiku Vjftetl
i Uř)h (MdMiko( v parku I I
I
M UuAcrvá
u
ženského pivovaru Ještě jednou
srdečný dik Vám všemi
Mil JJurešová
DOMÁCNOST— &KOLA
MRAVNOSTI
Hmíles!
Domácí krb jest ticjlcpfií fikolou
pro život zde vyrůstáme zda sobě
rmvykáme dobrý neb Spatný mrav
de základy rozumu a mravností
se kladou Lidé stávují se jeu vli
vem domácí vzdělanosti pravými
lidmi V pravé domácnosti plá-
olá oheň íistťho a mravného ži
votu v domácnosti Spatné panuje
mravní zkáza a smrt
Ku vzdělání povahy žákovy u-
ěitel povolán není povaha tvoří
okolí dítěte: matka otec bratři
sestry soudruzi Nezáleží věru na
tom mnoho-h so vyučuje Učení
mfižo býti obsáhlé zahrnovati vše
chny vědy a přece nebude míti
cenu pakliže žák doma jen ne
slušnost neřest a bídu vidí Mruv-
ní povaha jest výsledkem domá
cího vychování a podryje-li se zlý
mi hmotnými a mravními vlivy
stane se vzdělání Školní spise ná
strojem zlého než dobrého
Domácnost naši neměli bychom
pokládati pouze za místo kde jí
me a spíme nýbrž hlavně za místo
rodinného štěstí a pohodlí In
čtvrti oněch rozmanitých neřestí
které společnost lidskou snižují a
k zločinům svádí nebyly by mož
ný kdyby bylo dbáno více vlastní
Ifistojnosti Aby se však domAe-
nost stala skutečně místem rado
stí a Štěstí aby vliv její na všech
ny členy rodiny zvláště pak na
dorfistávajíeí děti byl patrný mu
sí tu panovati pohodlí čistota lá
ska a rozšufnost A to lze jen pří
tomností rozumné pilné a vzdělá
né ženv dosáhnout! Od ženy zá
visí tak mnoho že můžeme štěstí
neb neštěstí domácností téměř íi
plně na vrub její položití
Žádný národ nebude s to aby
učinil pokrok k lepšímu jestliže
zanedbává poměry domácnosti
které ovšem leží hlavně v rukou
žen Ženy musí zuáti jak zařídí
ti pohodlnou domácnost a nezná
jí-li toho musíme je k tomu vy
chovávati
Aby mohly naše Ženy vyhovova-
ti povinnostem svým v Životě mu
sí býtt o řádně vychování jejich
náležitě postaráno v tom ohledu
neměl by se nikdy budoucí jich
stav eo hospodyně manželky a
matky ztráceti ze zřetele Bohu
žel že se věci té příliš málo dbá v
té i oné třídě společnosti Dívky
i dělnických tříd jdou do práce
dívky z lepších tříd hledí se přiu
čili některým věcem a uměním
které moda vyžaduje a mužům
zbývá úloha vybrati si z meh—ca
sto s pramalým rozhledem a úsud
kem—budoucí manželky a matky
YAí se že mužové sami žádnou
neb jeu malou váhu duševní pro
budilosti žen svých přikládají je
jíž cenu poznávají teprve tehdy
kdvž se jim domácnost stává mrzu
tou a fádní umitovánt je snad
né krásné jasné oko červené tvá
ře pěkný vzrůst stačí aby mul
vše ostatní přehlédl a prosaiekýeh
věcí jako vařeni šití a vedeni do
mácností si pranie nevšiml A pře
ce i iiejzamilovauějsí manžele v
krátkém čase prohlédnou a pře
svědčí se ie obratné ruce ženy vl
ce váži než krásné oko a že tam
kde způsohilunť k v tu cul šiti a
vedeni domácnosti schází brzy
náhled o nešťastném manželství e
ťahoxll N nepohodlné domácno
st i bude muži hnut máto láležetio
a stánek který mule a ženu zá
kon a rlrkev spojila rontvhne —
hospoda
Nevědomí mladící vybírají ai ne
vědiaué dívky a manželky—
iiiníícp oba dohromady ani té ttej
měnil schopnosti aby své děti v
rozumná občany vychovávali IK
maenoMl Ment v tom případ lad
nou domncttoktl nýbr! pouhým
bydlím a ta éU velmi iiepíljeiu
ti Cm nviMíhodhiým
Na sdravyvh AkUdeh ibudo-
vnA domácnost kterou řidl Setr
ttá a éututy milovna icna nUu e
lajmU fcldlrm pohodlí tMUMiwdi
a atélli ttd lajuté jeviilěm iu
JWÍtfujiclctt oh Mtnoých Sta
n ř m iUtu)'ioi uputokmÍ U
kavýiu hUieui íny cwplým bia
hobw děti a píljthýn nued
tlm jiaé kuldcmu mult dra
Itomieittuit tko4 eirh
na m na pouhě bnUda tievidlul
čeledi nýbrž biidtt tkolou dobrých
občanů svatyní srdce útočištěm
před bouřemi Života sladkým od
počinkem po prácí útěchou v sta
rostech chloubou ve šťastných
podnicích nůších a radostí v kaž
dém čase
Terezie Uzlová Ho Omaha Neb
íJtčná narií pořadatelko přijměte
xrdečný můj pozdrav a promiňte
žo osměluji ho opět dopisem do o
lí' iřÍMnétí (Matně myslím ío
dosti dlouho jsem Vá neobtěžo
vala Tentokráte chci o vám po
chlubit že jsem zase jednou po
sedmí letech paty z domova vytá
hla a zajela ai do rraliy — neruy
řlelo ale v Oechái-h nýbrž jouzc
zde v Nebrusee a přiznávám žo o
mi tam uspokojivě vSo líbilo jež
to jest to městečko ryzo české v
němž ať so ohlédnete kamkoli
všude k vám mluví pěkně česky
ba i ta drobotina Švitoří naší ma
teřštinu tak žo si myslíte žo jste
skutečně tam v té české vlasti —
Též vám musím sdělit jak jacm
tam překvapila Burešovi a Žab
kovi Ničeho jsem jim totiž ne-
)sala neboť jednoduše jsem se v
South Omaze sebrala jako oby
čeně chodím k Brandeisovňm na
výprodej k pleteným ručním va
kem ač děti mne připomínaly a
bych si vzala ruční kufřík fte
kla jsem jim že nejsem žádný a-
Kcnt abych snad musela mít ku
fřík a tak jsem se na cestu vyda
la Když jnein přijela v Praze nu
nádraží tu jsem si nejprvé po
myslila zdali pak ty Žabkovi na
jdu VSak hle sotva se rozhled
nu již tu spatřím nápis : "Sapó
a Žabka" Srdce mi zaplesalo no-
bóť jsem pocítila žo již jsem do
ma Mylo mi vSak řečeno že pani
Žabkovi bydlí poněkud dále To
však mne nijak nermoutilo a pra
vila jsem žo to nevadí jen když
jsem u cíle své cesty neboť to
ii uhé už samo přijde A skuteč
ně neboť sotva že jsem z káry vy
stoupila tu již spatřím mně zná
mý a míly obličej a hned vzkřiknu
lícilo Kdol Ten se rychle obrá
tí a již mne vítá: "Kde pak jste
se tadv vzala tohle je ale pro nás
překvapení!" a hned dodává —
"vy musíte k námi" a už si mne
vede a chudák snáší kdo jen co
má aby mne Co nejlépe ulevil jež
to jsem si stěžovala že mne voli
ce hlava bolí Když pak ml podal
léku tu prudké bolesti v hlavě po
malé chvíli ulevily Veř mi fdo
Bureši tu láaku a ochotu již jsi
mně projevil a ono přívětivé u
vítání s tvojí manželkou do smrti
nezapomenu Když pak jsem se
poněkud zotavila sdělila jsem zo
bych též ráda uviděla puní Žab-
kovou Tu pí Burešová hned se
vyjádřila jakmile mno hlava bo
let nřestano žo mno tam ihned do
vede 1'očalo so již šeřili když
jsme se na cestu vydaly 1'aní
Zubková hověla si na trávničku u
kolv iež zrovna íues ulici od nich
so nalézá tak že jejich dítky mají
pouze několik kroků do Školy —
Jakmile jmnt Uurešovou spatřilu
tu již volala — koho pak to ve
deš 1 Když ale k nám přišla blíže
ji tak v udivení pravila — kdo
ale vy jste se tu vzalaT Inu pra
vím přišla jsem ti návštěvu opla
tit Však i i Žabkovi když při
šel z hostince bylo to divným kdo
žo jsem se to tuk najednou ocitla
l'roto ještě jednou děkuji varn za
pohoštění jehož se mi u vás v ta
kové míře dostalo Také rodinám
p Josefa a Jana Vlasákových dě
kuii a dávám a bohem ježto při
odjezdu nemohla jcm c s nimi
rozloučit nebof v to dolfl lylt jc
Stě v spánek johrou2eui Mlaciu
chvíle v kruhu vašem prožité
nikdy paměť moji neopustí Mu
dm doznat le s mně v lrae Ubi
li neboť připadá mi jako městě
Čku i jnihádky Úhledné obydelnl
residence vesmě hile natřené
krámě e vyjímají Maji tam též
pěknou nemocnici — zbudovanou
i eriiuntových k vadni — a ihií
ta rokou& zahradí kolem ul O
nutně kaMý tam mi u avihu oby
dU nthrádku a vlUt pl VU4
kové kteří maji ktrUnl oUUl
nahrádka velmi pivabué a lioju'
U rninýeh květin vyjímá -Druh
pl Vlasákovi mi t1 kra
nou lehridku plnou maliu a ríWné
#iWuiny tak l vVUvu téměi
jMtn ani nevychinU jak tam
maji vicchmi krásu latUeioV -Nytd
w viiu nutiu jeit iiidnlt
jak lin děti a MUlw dky doma pří
ttaly VUk vy jt# t l'ia
ty lMni seslUUl Yt%S pak jt u
přijela t Tu j4 kdjhve někam
jvla tak bvvk tak briy novti
tiU Kdti jt m uU tak ♦!
bř a sláie Je aaioé ďré %ě
ci jedla a pohodlně so vozila tak
jste tmu přece ješté mohla být Tu
si ale nikdo nerozváží Že mám ce
lé hospodářství n h: mně je doma
nutné třeba Ano kdybych zde
ničeho neměla tak bych tam byla
dokud by mnu nevyhnali Ko
nečné vám sdělím jakou úrodu
jsem na své cestě spatřila I'Soií
ce místy leží a není ještě poseče
ná kdežto jinde ji mají již ve
snopkách a budou ji co nevidět
mlátil Domnívám se Že páni rol
níci v okolí 1'rahy hojně pšenice
namlátí neboť jak jsem pozorova
la jsou klasy krosně vyvinuty a
značně těžké Kukuřice jsou mí
sty pěkné místy ale zase příliš
nízké Ovsy se téměř všude jeitě
zelenají a jen tu a tam počínají
žloutnout takže i ty v brzku do
zrají V okolí Ashland úroda není
již tuk pěkná jako příkladně ko
lem Pruhy Nuže — bye-bye a na
shledanou
Teta Vítámvásová Omaha Ncbr
— Milé družky l Konečně tří dni
jíž-nepršelo 1 Všechno prý vezme
jednou svůj konec a tak snad i ty
deště nu chvíli ustanou Kéž také
ta válka již jednou ustane! Dosta
li jsme tři karty z Čech z Telčic
od Jlendrychň na kterých nám pí
ší: Sucho jest zde velké juřiny
špatné brambory snad nebudou
žádné H prací to jde pomalu ne
boť není ve dvoře muže k práci
Ncjvyilutnější silou jsou 17-lctí ji
noši Dulo by se psát mnoho ale
nemůžeme Jest nám líto že ne
dostáváte nůše dopisy my od vás
každý obdržíme Však když vás
jen naše karty dojdou Tak je to
v jedné části povodně a jinde za
se sucha! l'í Ilendrychová v Mon
taně dojdoii-lí pak vás dopisy z
(Vch?! 1'roč tak dlouho nepřichá
zíte do "Hlídky?" Vím že nyní
máte mnoho práce a malé dítky u
ke všemu sama Toť ženo na far
mě iieiloNtane ho ani času ku čtení
Co mne k tomuto dopisu přimělo
jest Článek v "Ž II"— "Děvčata
a hodiny" No tohle jest skutečně
zvláštní přes to ale jistá pravda
A hned první řádky vztahují se
na naše hodiny neboť nedrží čas u
jdou juk samy chtějí— hned totiž
spěchají a brzo zase stojí Právě
jsme je měli zase v práci když
jsem onen článek četla a tu man
žel povídá — nuňe jsou asi sluneční
Ha sni slunce jim nepomohlo Ko
nečně se múj sturý dopálil a po
nořil jo do vody — a nyní půjdete
anebo nef ! A jistě hodiny šly ce
lou noe ráno budíček vykonal
svoji povinnost a konec Co ale
nynít Mám jo donést k správčímu
když jsme je tak zkazili? To niko
liv 1 Koupím nové! A již jdu Pří
telkyně mně povídá— To my jsme
měli tukové hodiny jež jinak ne
šly nežli když byly v troubě Jdu
dál a tu potkám známého pana
Teto kam pak? 1 k Čechovi pro
nové hodiny! A zase stará histo
rie následovala Pán ten mi vy
právěl—my do našich nalejem pe
troleje vypláchneme jo a ony jdou
zase No já jsem již nové koupi
lu a ty staré jsem též vypláchla
petrolejem tak že jdou nyní jedny
přes druhé Na juk dlouho to se
ovšem uvidí později— Douška ! —
Když zvon svobody přibyl do ()
iiuihy tu my jsme nedbali že prší
a spěchali jsme též přivítati toho
zvěčnělého přítele který první
hlásal ve Spojených Státech ! vse
mu lidu stejně svobody v zemi
lak ziijisté tenkráte lid uvítal ten
okamžik s radost! i bolem když u
slyšel hlas zvonu to srdce jež pro
všechny stejně bili--jsme v zemi
svobody! Mnoho od té doby se
změnilo ba i ta svobodu se umo
Itým upírá A zvon jako starý
vetchý stařeček putuje po té ze
mi svobody a všudu jej vítají Však
on by nám rád pověděl a mnoho
toho co a ta leta ou stařce vše
prodělal Jest to ale němá luno
ta a jeu ohča kdyl se hht jeho
srdce tuvul tu mnohý těm jeho
smutním ivukůiu hlasu svobodv
naslouchat Mysl naše bylas— i
svobodo kdy aauvitne sluněn a -
iáil tu naši utiskovanou slovau
skol! ieiui tam a mořenu by i
tam v tom utrtH-tl nněl někdy ten
tvůj Id tis a bila tvé srdce-stejné
pro vieehny A tak jsme mlchaa
li bolem v tloii a a mvH jtk
bylo jk je a j k bude nadtile!
Ktuilie Turuovvova (Icddcu 8v
Dk - ClčiiA rvdakev iHiU ho nám
" Pokroku" a Česko Aim-r Venko
!" SíasiUm varn předplatil
ebt y dobrv ČAplV a iee f'
jikol i !UV't t ttěi Jako přetnu U
skatě nám tí!t tmu pměstué
rcldclicl ildUv — Pt Uě pictitý
iliut kd4 aiUm předplatné 4
toiulia tedv ititpsat i4 itikonk fa
dek do té linii tddlheti "Ženské
UliiUy " A tu tiejď h ibmdiiu
zej)tat Tety co dělá že nepíše
Mné se Teto po vašich dopisech
jíž stýská a brzolí pak udáte tu
vaší adresu jak vás totiž jedna
paid o ní prosila byste jí jí posla
la! Já bych si jí přála též védét a
stále čekám však ono pořáde nic
Tk jen jí brzo uveřejněte anebo
pošlete— Pane Bartoš ten kaná
rek mí ještě nezpívá— Vás pane
Cbaliipníku prosím abyste jen ča
sto a hodné dopisoval Mně se Va
še dopisy obzvláště líbí příkladné
jako když jste tak nadšeně líčil
krajinu mezi jejímiž skalární ře
ku Hvareava so vine Tam jsem se
něco nachodila— nikdy suma a ně
kdy též se mnou šla moje sestra
jak jsme se tehdy bavívaly když
jsme se tam procházely anebo šly
do Chudobína k babičce a děde
čkovi Můžete si zajisté předsta
vit když jsme chodívaly aŽ z O
IcSnicc a to je věru hezký kousek
cesty— že ano!l Nu prozatím to
bude asi vše u nu konec ještě vše
cky čtenáře srdečně zdravím
Ctěná puníl Díky za předplat
né a -kéž by příkludu vašeho hoj
ně tamní krajané následovali Je
dině dovolím si ještě podotknout
že by nás i čtenáře velice těšilo
kdybyste nás častěji dopisem svým
poctila V okolí vašem jest slušný
počet krajanů usídlen a ti všichni
by to vítali kdybyste i různé zprá
vy z okolí vašeho k otištění nám
zaslala čímž byste i jinde usídle
ným krajnům se zavděčila neboť
každý se zalíbením čte zprávy z
různých českých osad Zkuste to
a jistě že časem shledáte v dopi
sování zalíbení Srdečně vás i ct
vaši rodinu zdraví Pořadatelka
Hrbatý k suchému:— Kde pak
máš své břicho hehehe? Suchý:
Na tvých zádech hehehe!
Na plesu — Matka: "Helenko
jdi teď a prožeň ty pány když jo
volenktt" Dcera: "Naschvál nol
Ať také zvědí co je to sedět!"
Hahaha Neuhodnul "Víte v
kterém měsíci moje žena nejméně
mluví? "—"Snad když nastydne a
nemůže mluvit" — Nikoliv Vmě-j
sici únoru"— lak to?"— Proto že
měsíc únor má nejméně dní"
Dva dobrovolníci leželi v poli ve
dle sebe — "1'roč jsi se dal k ar
mádě Torno?" tázal so jeden —
'Jelikož nemám ženy a miluji vál
ku" odvěce druhý "A proč ty
jsi se dal?" — "Jelikož mám ženu
a miluji mír — proto jsem se dal na
vojnu"
"Jak se ti líbí na venkově?"
tázala se paní hocha z města —
"Výborně " odvětil tento :"pro-
toŽe zde dostanu mléko od krávy
ale ve městě jen od mlékaře"
Chytrost žádné čáry— Sličná dív
čina za kterou již po delší dobu
chodil nesmělý mladík řekla k ně
mu jednou že umí čistí lidské my
šlení "Že ano?" zvolal mladík
"Mohla bvs vyčisti co v mé my
sli j?"— "Ano" odvětila: "máš
v úmvslu zentati so mne chci-li
bvt tvou ženou ale ještě se tro
chu myšlenky té lekáš" Přípravy
k svatbě se již konají
Nezvrátný důkaz— -"Moje dra
há" oslovil starý marnivý muž
svou ženu "Zde přátelé nevěří že
jsem teprv pětatřicet roků stár
Ty víš že mluvím pravdu či ne?
—"Ovšem" odvětila prostá žena
"musím tomu věřit Jene neboť
to již po patnáct roků tvrdíš!
Uboiák! — "Cítim se velmi špat
ně" stěžoval ni nemocný lékařovi
"1'kttite mi váš jtuyk" "Jest to
marné" odpověděl nemocný
"žádný jazyk neul v stavu vypo
ědét juk zle Itti jest'
8tarý baptUký kněz -vykládal
o nutnosti rúuot! smýšleni a na
doku pravili "Nuže kdyby ši
rtuti byli bývali toho mínění jako
já všichni by byli rhtčli moji sta
rou icnu" Jeden ie sloupu ko
stela jcui sedět idm odvětit t
"Ano a kdyby kaidý byt mého
smyšleni tukttu by jt nechtěl
KVĚTOMLUVA
lYttiok-ltdé siUidějt nim
Pvpř - TU udíHivětř mui nvtoJl
PiirM-MnilU Uk tu
tuViU 4 jest sladil?
Pivoňka ~-NěVkťj lun jiil
PU-va -O bytky luntojim
VtH II ěltk — - Nv t ptMttř ÍW
PriMto- NťpnáorujiA na lehii
id Klát
iUkost SliU pN kliky nim v
ersttl jdou
UiumMin slitt ty fhlJj jA
jsem ochoten (na) ku svatbě m
zdobili
HMm bílá-Kvét ftkodft těch
krásných dob blažené lásky našil
Matek Ne
Jífiže čcrveiá~Kvét nerozvitý
Zanedbává mne Květ rozvitý —
Milují tě Lístek Ano
Ufiže žlutá— Vím UŽ že jinou
(jiného) miluješ
Uybíz-Hmím přijít?
Sedmikrásu— Kéž tě štěstí vSu
de provází!
Kláma— Jen kdyby nebylo té
nechvalné pověsti
Kněžunka— Nemohu se odvážítl
fiaf rán— Aspoň jako bližního
miluj mne
Hípek— -Neprosím se
Tráva iiczeícná — Proč se hně
váš? Mějme so rádi dokud čas
Trní— NeiJÍ-li ti vhod nechoď
k nám
Tulipán— Nečiň se směšným!
Vinný hrozen — Jscrnť jak opo
jen (a)
Vrbu— Jen ty můžeš ukonej
Siti touhy mé
Zázvor— Miloval (a) jsi již dří
ve? Žito kvetoucí— Jen jsem tě spa
třil a již srdce mé spěje za tebou
UPOTŘEBENÍ VAJEC PŘI
LÉČENÍ
Když někdo polkne kůstky z
ryby a tyto uváznou v krku ča
sto pomůže když so hned polkne
syrové vejce Toto jaksi obalí
kůstku a tato pak s vejcem do
žaludku sejde
Když se hořčičná náplast smí
chá h bílkem z vejce může se po
nechali dlouho nu kůži aniž by
vytáhla puchýř
Dílek z vejce rozšlehaný s cu
krem u šťávou z citronu čusto za
staví chraptční po lehkém nastu
zení Déře so této smíšeniny ma
lá lžička každou hodinu až uleví
Blána nalézající so pod skořáp
kou ve vejci jest velmi dobrým
obkladem na lehčí poranění Ku
př když si někdo odře kousek ků
že a rána jo čistá inůžo přilepiti
nu ni hned kousek této blány a
obvázati Kána so pod tím rychle
zahojí Též jest blána z vejce vel
mi dobrá na lehčí spáleniny
Při lehčích otravách jest vej
ce velmi dobrým prostředkem k
zmírnění účinku jedu Platí to
hlavně o jedech žíravých jako je
karbolová kyselina žíravá rtuť
kyselina solná atd Nemocný má
hned polykati syrová vejce a vži
ti hned pro vrhnutí Často se tím
nemocnému volrai ulehčí než při
jde lékař
RŮZNÉ POKYNY
Sražení mléka zabrání při va
ření kousek cukru nebo sody
Sklenice a láhve čistí se rozbi
tými skořápkami vaječnými stej
ně jako drobným ostrým pískem
jsou-li velmi nečisté nakrájíme
do nich na kousky syrové bram
bory doplníme vodou a necháme
&táti několik dnů při čemž častě
ji jimi zatřepeme
Skvrny od piva potíráme gly
cerinem vypereme ve vlažné vodě
po rubu žehlíme
Hořící petrolej hasí se dobře
mlékem
Nábytek čistí se dobře mlékem
(neb směsí stejných dílů lihu oliv
oleje terpentiuováho oleje dobře
protřepanou)
Zatvrdlý chléb možno lehce v
jedlý upravili namočí li se do vo
dy otře Čistým šatem a na 5 mi
nut vloží se do dobře vyhřáté
trouby
Smačkané a sutuchlaué látky i
choulostivých barev se rozžehlí a
srovnají kdyl navlhčené žehlíme
přes jinou látku
Žluté skvrny z bílého plátna a
z látek bílých vůbec které po
vstaly olejem ze šicího stroje od
straníme když se skvrna tře kou
skem sukna namočeného ve ěpav
ku pak se v mydlinkách vype
re Lupy v vlasech odstraníme
kdy 4 si jednou al dvakrát v tý
dnu umyjeme hlavu v teplé vtlé
v nll jest roipuStěn borax a sice
it4 dU horám 'Jt dílů vody
Dobré pbwttky (CookUO
iWj do muky jed n koflík m 4
U %lv koflíky cukru ětyH yj
ee vlit dohf promíchej přidej
pit liičty Paklu umly a trwhu
tuukátowhii oíisku a mouky co
by by 1 hodni luikká těttu Na
i pr%tři pUtn a poy p tmu
kou aby w tMtt it hyulu ru
a!J j tcnc a tijpichuj pUel
tky pí v biuké trvuté MAid
j HM)y pat krtlbýiu rtikrcttt Učili
jw d U d trouby