Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, July 28, 1915, CAST REDAKCNI EDITORIAL SECTION, Page 11, Image 11

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    fttfWJft 11
Obláčky mládí
MAMU P ftVOMOMA Z
VI
Jíltža l lit Kubínu vmi ufunry
vclíi' pobouřena Nvpf íj'inny tí
snivý dojeni ovládal jí nakolik
dní "Vždyť udWUn ji-n jemu"
myslila ni "iníiu ho rida a nikdy
nikdy na nčj ik-zh pominu proč
mi tedy vycítil" Nemohla M'lio
píli jeho podivností a y ji líto
}a ji zu víocku lánku tukovým zpň
sobem soužil JJyla vůbec zklamí
nu viím co přišlo Oéektvala eosi
neznamčho krásného jakČMi slad
ké nekončící vzrušení al nikdy
neprožila tolik tísm úzkosti mu
éivho rozechvění jako a krůtkou
dolní fíto své první lanky Chví
lemi obvinovala sebe že spúsobu
je suma toto nevolné rozladéní al
nedovedla dopátrali se v čem ly
méla hledali zdroj zla Denně po
nílal a odevzdával ji basué melan
cholické těžké nálady přeplnřiié
beznadějí Hozplakala se někdy
nad iiinií h mladou prudkostí Hnu
žila se rozveKcIovati ho ale nedo
kázala mnoho I Hetkánt jejich o
samotě byla stale ziieniožúovina
Zřídka kdy oeitli se niiiiií v pokojí
Tyto chvíle byly vyplněny novými
sliby Nížemi a jakýmsi zbytečným
strachem #
Hned v prvních dnech avé lánky
když poznala IMiža opojnost polí
beni zaujata byla hladkou neur
čitou touhou Htáti no Kubínovou
ženou Nedovedla si představiti
že by mohla kdy jinému náležeti
a oddávala ho sytým přcdstavim
budoucího Štěstí svého í) tom
kdy bude svatba nepřemýšlela
Stačila jí pouze určitá myšlenka
že se tak stane Již teď hleděla
naň jako na svého ženicha Tím
že ifiu slíbila lánku řekla mu že
mu náleží Toužila přivinouti se
k nčmu stuliti se v jeho náručí
přitisknouti tváí' svou na tvář je
ho Nemohla si vysvětliti 2o v ta
ková chvíli kdy so to mohlo státi
vždy bylo jakési zbytečná nedo
rozumění a vždy no rozešli aniž so
políbili Všecka zklamána sedá
vala pak ve svém pokojíčku
Tenis hráli pravidelní Kubín
neznám i v se blíže s Arnoštem a
Mařkou nerozčiloval se jako po
prvé Naopak dovedl se vpravi
ti do jejich veselého povídání Při
jal snad trochu jejich barvy Tě
síval se na čtvrtky a soboty po
něvadž lllážu pak doprovázel a
mři vždy příležitost k dlouhým
rozmluvám
Otázka má li se IMáža svčřiti
rodičům opét jo zaujala Zdálo so
jim teprv potom žo by byli Šťast
ni Vfiechnu rozmrzelost jež se
čanto vracela svádéli na tuto pří
činu Usjednotili se několikráte
Že se liláža musí otci svířiti Smě
li by spolu vSude mluviti a nebylo
by strachu Alo jak st IHáža před
stavila otce nebo matku zmizela
všechna vňle Nikdy jakoby ne
bylo příležitosti a vždy jakoby
byl otee rozmrzelý Oznámila pak
Kubínovi Že nemňže o své lásce
promluviti Uvažovali znova Na
konce pak si slíbili žo budou dálo
mlčeli Kubín prvs všechnu duvě
ru v architekta Pachtu obával
ne nepříznivého výsledku
Jednou na Letné než se roze
stavili ku hře zahlédla liláža stá
ti nedaleko rhuvu a ditétem Dí
tě sotva rok staré v bílé řepici
s očima velikýma a modrýma
smálo so na ni Jakoby so jí byla
touha po něm zmocnila odhodila
Hláža raketu a spéchala k němu
Vala rhfivi pochovala je po
líbila ua červené tvářičky a vše
ck šťastná běJel h ním ke Kubí
novi A Maře
"Podívejte na né jaké má
oči!" volala íivv víceka láfio Kil
iwvýml prty iiřin odkrývala
krajky v tucha dětská hlavička
topila
Mařka přikroěd a líbala dít
na ruéiéky Arnoit stojící a pani
1'achtuvtm livdah-ka hlité la
kiiúI Kubín vot l a dité mluvil
Hleděla ttan udivené
♦♦V jakou i4 pu-dnku!" vídala
HUia rtachlipujin malíkem ěer
Vťoé rliky díuké
ťhuva vábila wuJvityW ruka
ma dit k mbk Mraelu ji la tak
vwU wúi vulh rukách Kutte
Hi m IvattU jakKv plakala al
kdy i ani la dilétom iťphuuU
ímI kirla II ťťU a vdU
"Tak %Uhi JkíiuW pAjdu U
aiV a ji H imklwl"
t Iřpr dít ubral da ta
id a jKi pUkali l hia v i
f ka wiHkjma rbíkl m k uí
tuu aU i du uiruít lUkU k
nobč líbala jako sbésilá a odchá
zela a ním do aadŮ
Jiláža dlouho o ním mluvila
Kubín teprv lei si vzpomnčl Ž
v poslední době obrací no slečna
za détmi žo so na ně usmívá a ně
kdy i na ně promluví Líbila se
mu tato její něžnost Boudil že
činí tak proto poněvadž je suma
jeité dítětem Že by hí jcStě ráda
Hiuua hrála a všechen a vět žo ji
je dosud nejasnou pohádkou lilá
ža vsak plna byla snu o své bu
doucnosti a dívajíc so na děti po
ciťovala neurčitou rozkoš kterou
nejmenovala která vsak jakoby ji
zachvacovala velikou silou
Toho dne přiácl pro ně až na
Letnou sám Pachta a odvedl je do
restaurace k večeři Heděli pod
stromy nad řekou a Prahou dlou
ho do noci Hyl teplý jasný večer
kolem voněly kvetoucí akáty
Droboučké muňky jaké se v ce
lých rojích kmitají večer při ře
kách tichounce lítaly nad jejich
hlavami Kubín byl Šťasten ve
černí krásou a mírně opojen pi
vem pociťoval Jakéjsi nesmírné
teskné blaho Díval se na Dlážu
jejíž oči rozeznával v Seru zcela
jasně a myslil si: "Ty tedy milu
ješ děti dobrá duřičkol" Usmí
vala se naň jakoby byla uhodla
jeho myšlenku
U vedlejšího stolu seděli pán a
paní manželé starší již ale oble
ku i chování Sviháckého Konva
linková vňně Sířila so kolem nich
Pán hubený s ostrým profilem
červenou vestou a bílýma ruka
ma neustále pozoroval Mařku a
lllážu Paní štíhlá prošedivělá
se stopami velkého světa v šatě
i pohybech snaAila so pňvabně
seděli před Arnoštem a Kubínem
Paní radová postihla tuto zábavu
světáckých manželu a upozornila
na ni manželé Pachtovy Hádali
jak ani jsou tito koketní lidé staří
a soudili že přestoupili již čtyři
cítku Paní Paehtová nemohla
pochopiti vášnivou touhu této pro
šedivělé dámy zalíbiti so mužům
Pachta vysvětloval velico určitě
že jsou všechny ženy takové Pře
li se o to tiše aby děvčata a mla
dí páni ničeho neslyšeli
Tito seděli spolu u druhého ato
lu Arnošt byl nakloněn k Mařce
a šeptal jí žo by se měli prochá
zeti po pěšinách a ne seděti Při
pomínal žo kvetou blízko hlohy a
kaliny Ve hvězdném a měsíčném
svitu je prý ten koutek báječný
Mařka so smála a říkala: "Až jed
nou nž jednou 1"
Kubín dávno již nebyl v takové
příjemné náladě jako dnes Nic
ho netížilo Hovořil s Blážou ú
ryvkovitě jakoby slova nedosta
čovala vystihovati jejich dojmy
"Život je přece jen veliké do
brodiní" pravil
"Jsem vždy ráda na světě" při
pojila liláža
"Při nejmensím je nejbáječněj
ši hrou jaká kdy byla sbásněnal
Dnes by se mi nechtělo zemřít l"
"A věřte mi dnest" zašeptala
Hláža
"Ano úplně— Slyšíte to hebou
čké bzučení mušek!"
"Slyším" řekla a usmála se
Arnošt s Mařkou se hlasitě roze
smáli "Ván poslouchat" pravil ke
Kubínovi a Hláži "jo pravá zá
bava I Mušky slyšíte bzučet! Ty
hle malinké mušky! Ne ty já ne
slyším ne!" Znova se rozesmál
"Já taky ne!" volala Mařka
Architekt Páchla právě povstal
n ubíral se mc4i stromovím ke
stolu kde sedél pán ani třicetiletý
Nuinoten a nohama ki Ueiu přelože
nýma v slaměném ílorentiunkém
klobouce- a méduě užitých modra
vých Šatech Jil dělil dobil !-
lorova) tohoto pána al nemohl
roeuati tvář Zdálo s mu jo
to ioJenvr IloSck jAmoluý avo-
luutný podnikatel který tutl velieo
impoiiovtkl a a uhni xtAy ana
id néj4k se ihlUiti Znali pou
lit e spolku iuicitýrn a stavitel
IKOvk viinUi Mtdval a Pachta
vidy a lÍu souhlaid Kdyl se před
vat Ml ohlédl převídéd ♦ Pach
ta i m nemýlil a ř)hU t k 1
mu odebral Violmi ktadéti
nim
"K komu ta tatínek jda!" i
UaU t IMal
Ariuil s# ubrátil Po4iroal
Pachtu a klojicíhu a itbu pána
"Ta j iulcuýř IMck" NU
'u4mi Irwhu Hkjř élavík
1hIUcj# % j viiíl mi pu Mtce
Vrhc# s Iďl díutAui vlu'#l A
oři-lišik- o tom dobífl víl Ostat
ně poznáta ho pan otec ho přivá
dí podívfjma a!"
"Kdyhy tam raději zřistall"
řekla iJláža nevrl "J Jistí do
mýšlívý a mně jsou takoví páni
protivní"
"itoziiazlený Ženami a děvčaty
Dloiizní o něm kdo která!"
"Aáá!" zvolala Mařka vypou
livší oči na UláŽii "Už vím! To
je len! Aáá!" A všecka byla roz
zářena zvědavostí
"Neznám ho" připojil Kubín
"Nikdy jnem o něm neslyšela"
dodala liláža
"Jak to mňžcí říci!" usvědčo
vala Msřka skoro podrážděně
"Mluvívali jsme o něm"
"Nepamatuji se"—
"ťhacliachal" zvolala Mařka
ostře
Všichni so obrátili k té straně
odkud Pachta u Hoškem přichá
zeli "Nikdy jsem ho neviděla" tifio
řekla liláža
"Ale vypravovala o něm Kruši
nová vc škole! Coí nevíš!" podo
tkla Muřka hněvivé
liláža ni nyní vzpomněla na nad
šené povídky slečny KruSinové
Zanmála se
"Tedy— ten jo to!" prohodila
Pachta velmi živě vybízel líofi
ka aby šel k jejich stolu
íilížilí se zvolna hovoříce Ho
šek byl štíhlý muž a temným krát
kým do špičky střiženým plno
vousem bílých zubil a jiskřivého
oka Smál se čemusi Pachta vSe
eben rozveselen jakoby se mu by
lo štěstí do cesty připletlo při
vedl ho s úsměvem a představil
liylo ihned patrno že se Hošek
mnoho pohyboval v dámské spo
lečnosti Zasypal všechny rozto
milostmi poklonami obdivem a
živým hovorem Nechť si mluvil
o čemkoli třeba jen o zelených
stolech v restaurací bylo přeco
tolik veselé síly v jeho hlase žo
všechny zaujal
Paní n vedlejšího stolu prová
lela hru svou ještě n větším důra
zem Vypínala hruď kladla ruku
na čelo a hledělu v dálku
"Kavalír" zašeptala urovná
vajíc si prošedivělé vlaný
"Diplomat" připojil světák
manžel a stáhl rty Přimhouřené
hnědé oči jeho lpěly na lllážiných
rtech "Ta pusinka by sc líbala
ta by se líbala" myslil si neustálo
"Už tu nebude tak krásně"
pošeptal Kubín Bláži "takový
křikloun všecko zkazil"
"Nevšímejme si ho" odvětila
Právě mluvil n Arnoštem j do
hodli se že so znají Rozuměli si
jakoby byli spolu vyrostli Oba
měli zdálo se nekonečně mnoho
látky k vypravování Znali ty
též osoby a sdělovali si jejích o
sudy
Mařku se naklonila k uchu Bia
ženině
"Něco ti řeknu pro zasmání Já
jsem se taky do Hoška jednou
zamilovala I"
"Jistě!"
"Ano! Na ulici jen tak jako
do profenora nebo kněze!"
" Nežertuješ í"
"Jsežertujur Kozesmftla se
"Nesmírně se mi líbil Jo hezký I
Tobě se nelibí!"
"Ne"
"Je ta jehlice jeho briliantová!'
ItláŽa bystře pohlédla na jehlici
v jeho kravatě—
"Je" odvětila a usmála so na
Kubína
Hošek přisedl k Pachtu vi napro
ti dámám Zalíbil so jim chová
ním i lichocením Každé něco pě
kného pověděl Obě pant dovědí
ly se že maji krásné oči příjemné
úniuěvy zajímavé pohyby rukou
neobyčejně lahodný hlaa Nitrem
jejich navála ivláštui ješitná ra
dost a hrxy i lítost že tnuli jejich
ani ttevřdl o těchírt přednostech
Obě si pomyslily i "Tu ty byl ii
nich pro mou dceru!" Pani rado
vá oíivla mluvila mnoho rychlí
pohybovala rukama a tvář jeji
viecka irťUuvěla Pytá viruicua
jtíko člověk který íIonU) o tahu
los Zdálo se jí i o bělt tď o coxi
velice duleiiU ho Podlouhlá hu
bená tvář jjl v profilu výramtá
ti liilechliÚ inětttla 8t pohybem
v stiiiil a světití lampy jaku iuaka
viech váinl a pocitu Kly tenké
a stAlis rot lněné jakoby aul Ite
inohly ttitéiti a hMujlťiha nitra v a
lí íiu m Mm DWiui Jíl UvbyU
tuk naučná tUuto jii m tak ne
bavila a d-Uius my ulila si neuxta
l livhtU Uk pochopena jako
tiiotti ituUm člověkem
Pnul Phtuá Atle vha u
xoíwU itei mluvila Htala j'U
o ktupcá po4tirnljit a va výřatech
V)btaíjil Slabý afekt kbrý a
vidy lihl inbarvil j'jl kla i po
hbv Cím vlc IluAk vkválil j
jí krásu tím víea jakoby rostla
jakoby tělo Její so napínalo a rov
nalo Bylo jí Jakoby omládla a
Jakoby hyla připravena lančíti
kvapík Cinda dojem krásné zdra
vá paní jež okouzluje jakousi so
lidioslí názorfi a úplnou věrno
stí J Hošek měl tento milý do
jem Myslil stálo na tuto zvlášť
nosí "Jaká paní" napadalo ho
"jaká krása po níž nevztahujeme
híšné ruky Okouzluje nás a my
jneije blaženi ž náleží jíličniii V
čem to vězí! Vida— jak se nám
neclfioslným líbí cnost!" A jako
všichni muži kteří si pohrávali
ženami a kteří prožili vše možné
zatoužil míli do života takovou
nedotknutelnou a přece krásnou
manželku jež by se všem líbila
všechny opojovala ale k níž by ae
nikdo neodvážil přiblížit! a kte
ráž kdyby se přiblížil a opovrže
ním by dotéravco odbyla Ješit
nost jeho chtěla rnítí takový po
klad takovou úplně věrnou ženou
Toužil po podobném rozřešení své
ho života Tato myšlenka stálo
ho mipadala když so díval na pa
ní l'uehtovou
Obrátil se pak k Arnoštovi a při
sedl k mladým
"Nejsem ještě za vodami" řekl
dívaje se na Blážu "jo vo mně
ještě kus pošetilého mládí Dovol
te abych okřál mezi vámi"
Poklonila se a nepatrně pozved
la zrak Bílé jeho manšely zasví
tily "Choďte s námi na tenis" po
zvala ho Mařka smějíc se naň ja
ko na dávného známého
"Nemám tolik času odpusťte
Chodil bych velico rád ačkoli
bych byl pátým kolem"
Všichni se bránili této narážce
"Chybil bych" hovořil usmí
vaje ne brzy na Mařku brzy na
lila 11 "jako chybí každý kdo se
příliš přiblíží ohni Učinil jnem
si slib že se nedám okouzliti žen
skou krásou A mezi vámi byla
by těžká zkouška Vždyť vy obě
jnte velice zajímavé No ne do
práce a samoty ano!"
Oběma děvčatům bylo v jeho
slovech cosi k smíchu Jen Kubín
se zamračil "Mluvka" pomyslil
si svraštiv čelo
"Dobře" poznamenal Arnošt
"jen utečte lidem nacpo so za
vámi sta zamilovaných žení"
' ' Za mnou í— Ó— porn inulo 1 ' '
"OóY — nepominulo!" zvolala
Mařka
liláža nalila si do skleničky bí
lého vína a chtěla ho napti
"Ach slečno počkejte" volal
Hošek "nepohněte rukou 1 Pro
sím hleďte na ty krásné růžové
prstíčky Vidíte! Tak hleďte
tímto směrem proti zelenavému
sklu Jaké zabarvení jaká světla I
Paprsek lampy proniká sklenkou
i vínem a tak podivuhodně i boha
tě osvětluje zavřené prstíčky A
jak jsou ušlechtile modelovány
nehty!"
Bláža stále držela skleničku
Všichni okukovali růžové její pr
stíčky Nechápala v čem vězí ta
to krása ale věřila úplně jeho slo
vům Hovořili pak o duši žen a mu
žů Hošek všechen vzrušen velebil
složitost a zvláštnost ženskou Mu
ži prý jsou průhlední a sobečtí
"Co muži!" mluvil "Prohlédnu
je okamžitě Není mezi nimi to
lik rozmanitosti Strom! Muž jo
strom Drží se země a tloustne!
A stálo strom ať slunco svítí ne
bo vltr fouká! Pořád so drží! Ale
ženy! Jaká bohatost jaká pe
strost juká jemná odlišnosti Ženy
jsou květiny' Tisíce nejrůměj
nich druhů Jsou daleko vníma
vější a chytřejší nel muži Tito
maji jen silu ale ony maji by
strost" Muřka i Bláža s nim souhlasily
Arnošt i Kubín odporovali
Hošek dával pak příklady ze
svých vpominek Vypravoval o
láhadiiých neobyčejných krasavi
cích jel miloval Vylíčil je tak
iivě a lajimavě le obě slečny lá
li ly
Po icchny ty tu chvíle poaoro
val litUu ikuJeným okem "lludo
jako její matka vioiuoti ieuou"
myslil si "a takovou kránou pa
ni která bude nedotknutelnou
Viichui ji budou velebili ala ni
kohu nenapadne hfiiná touha Cul
abych si ji vialt Ji jedinou bych
inuhl tuili na icuu -jedinou A jak
jrt mUdmU a dravá!"
PlohlUel 1 jl jakoby tyU j
mho ItVha Neitapadh ha ptali
Mt bude H ha UUia milovali! Uk
li nckohu jo hu ráda! Pw Uk
vých starostech ueohUiel Di
na jeji mUdutvd tváheky
děrué vh kraué urontlé tčla a
v duvhu l jt přivitími Nctuii
bi smíjie se h l ji líuulu oéittta
prohlédl a I ji ji V tujiieoUch
s
Trpítc-H na žaludek
zajlstá hledáte pomoc NedejU proto oklamatb
Nezkoulajla nic Užívejta
Životní Ibalsám
(Severa! Baham of Dfe) a brzo poznáte Jeho níllcí účinky
Jeet velmi vhodně odporufiovfcn v léčení ncstr&vnoetl nezi
iívnoetl vleklé zácpy střídavé horečky a zlenivělých Jater
TI kteří te po nemocí zotavují a otoby staré neb slabé sou
etavy najdou v něm věrného přítele Cona 75 centů
Zdraví plU zivltí hlavni na mýdla
ktari pouilvAU Odporuiujtm
SEVEROVO
LÉČEBNÉ KOŽNÍ MÝDLO
isyri MxJlutij Skla
k dannfmu upolfabcnf pří toilttl kou
pali u dotpéljfch i u dluk a při holinf
í vymýváni hlavy Cana 20 cantú
Mklriii''! vluil pnclíviijl Hvrwy 4Uy
chw-ii nmttfmi uujouiMtjui ti jn (iriniu u
W F SEVERA CO Cedar Raplds lowa
lPir©sůélhi@siu
4-
7
"I f r
li©vý 2 p úi s © fc
na úspory a ukládání penéz př i 7 %
Uložtft rvó poníže v 7% prodnoatnicb dílcích u upolocnonti
Jloino Huildurs' Každý díloo jtmt aaruíon markyíom na lot a nový
domov na xakáku apoloinoatí pontavuný
Žádné pimízo ae nop&jčí na uturó budovy BpoloinoRt Horno
Iluildnra' poxtaví na rakáku pro kohokoliv kdo vlastní avQj po
comok nnb kdo mGžo první aplatku udřlatl xbytok bude pak spla
cen jako nAJmnnň Nový tento ap&aob dává upoloinontl kontrakto
rur výiíMok a 7% na vefikoré pun(e opatřoné pro atavobnl úítile
Knihy Jmou každému podílníkovi otevřeny k prozkoumáni v
každý čas
Dividendy ae vyplácl každňho 1 července a 1 ledna kaldý rok
botové aniiho můžete avé penía rnovuuložlt v dílcích
Prvni markyio v bodnotč od t')0000 do S2QUU00 na nové domo
vy v Omace jnou vždy na ruie pro ukladatele
Pro MlžM podrobnoatl nuvitlvte:— 58lf
JAN M FIXA
203 JUnl 17 ul„ a American Securlty Oornpany Omaha Nab
UC=
I
kouidl Hyla hy so rozčilila kdy-1
hy byl uřkdo takovou vřo řekl
a hyla hy a nfjvřtiím odporem u-
tfkla
Kilyl so ubírali domů přiblížil
st Utisok k Arnoštovi
" SUí na 1'aihtnvťi j wliťo a-
jiniavá" Kasvptal
"Ano alo xda stí mi i o so mi
lujl a Kubinviu uvivm netvr-
1 ' A I t
dnu io
"Tu jo to ncjtuiMiSl" usmál ao
iuak
1'iáví v tdťhvilistUkUhl Ulála
Kuhlinm ruku NvmUtvili Ti-
t-hA m"l'iu iuhs uu kvvaU ubry
sy iuMa duiiu a Uu viadu
uťl jamy hla arvhilvktAv
Ihnua pak prohlíicla i Ulála
aahhvidiu lví rJová pratUky
(IVkraováut)
NtíiU vica Udujvh MwU
Ahyvhoia VaiU dok4iali i 8o
v vřít v IktituUtoř jt pravým pil
IrU-tn u v utrpvnl ptnUvima tu
opia tlopiu ktirí itiUt ian)!a
pbtl řaavtu [l Anna Zureo& I
Akroii thh "NvmíW UfíuU
tr dd-řv uHnkuJx tM dhy
vd jtiiu jJ ulívaU UfťtttU jttt
ftíu no pil pl Mrt fa
ať i UiuuU Wlll
"CM Vám (KKl'l"'Vat a
vtffiv Žlyntiil Uliáin TrvCI
Jwra oa fciludak tyla im
vilrnl lU a nm(la l—m IkA
ni chuti Ic JliJlu AiUk po uli
li Jwllií láhvt nrH tlviA
ullio IjaUámu tytu nainiaa ol
lly ťvl)iiit Unť) dupla
fawipíMHtli k prrMpíiiliU tíiih
kuM trpí pniolmt"
ŽAlJto lvul Svvvruvy Uky Nviuft-
OrJWNOVAK
taasý
zubní lékař
Přeatóhoval ae do
Karbach Blk
15 a Douglas ulice
čís pokoje 206
Iiohov& místnost na dru
hé podlazo
nad Ityan Jewelry Co
Tel v úřadovně: Dou
glas 5077
Nedílní hod: od 10 do
12 hod dopol
xssaxssxssď
MACH & M A CH
—ZUBNÍ LflKARI—
S poa Faxtoa BL la a rarn&a ni
Tel Doutf 10H3 OMAHA NEB
Nejlépe aařixená aubolékafaki ftřadov
na ve atředcieápadé Nejuioderaijěi pa
macky Práce prvé třídy Cauy aalraé
žádnývh vloe holostí jako jsem
dřív pravidvlnS mívala Nebudu
nikdy hv tohoto vtvvného U
ku" — - Sverftv Itvifulátor j na
prodvj vfiuda v lékárnách aneb
přímo íhI vyrabitťlft Ona $100
Vávin řtťnáikáiu tohoto listu do
poručujeniv ahy si dopsaly o kuil
ku "Zdrav! Itn" kterou sdarma
nailA W V Sowra Co Odar
Uapida la — Advvrtisvmvnt
Talt Úřadovna Dtulaa iúiú
ObyJU TU oaj
UR V V OHftUCIIA
OtaUuvaa v da 80 -304 Ma
Caaua BIJ4 wa 11 a ivl al
Sloup luMlhtcltý
tMil ittt oa tt9t lta
HORT-IN PP =
v i tiaaaa mmi owaaa
k dti tiitty tUaé t a aaj
t4t drfutaiav ttála a tu — táta
f tH-Ut UM
U v & Am Yaakava aawa ! n
aa i4a) a44