VOKMM DM 7 (WWKMK 1915
Htrn 1f
ískA
NAé zpév
VlUuUr lliltk
IMIjU rflni vnca JIA
oe Ifntky IU fHkáj
- ý jif4í- trv poíata —
a £ nnao UiUA
Tnf povrhni kdo v pobudil
vm fotUl tlila
kvit mnul dozrát v plod
a plodů pak jU lila
Tam vflnl vítr odranou
kdy DAdormJo sotba
pak ai m alma dotavl —
Wi dotavi to kletba
VLIT DOBY HUSITSKÉ
PBEMÝALEJlCÍ 2ENU
ČESKOU
NA
Kuldá doba má svého genia a
své velké muže kteří zanechávají
véb o ducha v záznamech doby
pro budoucí pokolení Význam
těchto veleduchů působí u velké
míře na iivot národa a jednotliv
co na pfHtnáky a písmařky zvlášť
rozoruji-li vývoj ženy české v
zemi této a zvláště ty které do
této zenxe zavítaly v útlém mladí
neb zdo rozené byly shledávám
že ty které n nadšením čtou hi
storii našeho milého národa a ži
votopÍHy našich velikánů jHOU no
jrnotn hlubší v přemýšlení širšího
nízoru a dovedou uplatniti svoji
individualitu netoliko mezi kraja
ny alo i mezi jinonárodovci
Porovnáváním nabýváme védo
moKtí a fiit-HÍho vzdělání a výtvoru
jeme ideály a je uplatňujeme
jednak pro nebe a jednak pro po
vznešení celku
Probírá-li vzdělaná a uvědomě
lá žena dobu husitskou a bezú
honný život Mistra Jana Husí bu
dí to v ni émtý karakter a touhu
po nápravě okolí v němž ho nalé
zá Ideál v zájmu povznesení bliž
ních a Člověčenstva prorývá mysl
její a rozmach du5o pro konání
dobra po stupni vzrůstu a so srd
cem čistým chápe so práce pro
svoji rodinu a své bližní a uplat
ňuje no jako žena a jako matka
volné ale určitě chápe svobodu v
pravém slova smyslu a rozpozná
vá práva jí přináležejícího
Žena která Čto historii husitské
doby v rozmachu hledání pravdy
chápe ženskost a mateřství co nej
vzneicnější díl lidského života
Hus spálen na hranici jeho hlá
ťání pravdy svobody myšlení zde
zůstaly tak že celý vzdělaný svět
uctívá tyto dny 500-letou památ
ku jeho a vliv této na přemýšle
jící ženu česko-americkou jo bla
hodárným Žena která zná význam doby
husitské stává se dokonalejší a v
pravdě žije pro svobodu člověčen
stva AFORISMY
Sydney Smilh o ženském
vychováni
Nevědomí mužové vždy bu
dou nepřtznivci ženského vzdělá
ní ala mužové rozšuřnl nadšeně
vjsdajl hold leně1 vzdělaného du
elia která zachovala svou jemnou
spanilotit
Ženy které mají nadání k u
mění nechť malují tanči a hrají
a je-li to jejích povoláním tím
lépo d m'1 tívba aby Seeky
i ny malovaly tančily a hrály
Žen jKnihěho povrchního
lenku a světaké vytříhencattl nedo
vede avřiim synu vštlpiti nijaké
ho vkusu a kdyby doved! bylo
by t jeha neštěstím
Zdokonalí li vidčláuí icny
ili-pii m lim i vidiUtd mul
J natujvýa důtelitis aby V
kaidA aemi byla e Hťjvíee tuyU
elch Iklt
Vídiíánl Ir ii jd k duhu v
rvjoA mriutt mm se bodl ke
kaidé doW livota iirianteháv
iity kirá m-jdrstiljt a dotyk
ruka ča%u be včdint e kterého
tu ulov A črpj$ ttejdučjl
VUt nUd-pU d 't
SylM (Irové Kn Vlak pUUl
jh m tpotul podepsatU
piy b dpu v tutá lieuveřej
u1m 4 ekc H pil r %řj
nwt nijakí hUuiw4 luHny
tvtjtf jwUa ÍHtlvtl lul i wul
tu a!ťHMV my udil r4 atul
tuwi iál rkf U piid bvKww
dtpU jvk uířjudl
mi A pika
Olga Blnkulova Houth Omaha
IWIáifi vám malý dopis v kte
rém vylíéili chci svoji centu do
DorcheNtcr Neb ku svým přáte
lům Opustila jsem svůj milý do
mov v pondělí dne 7 června a
přiji la jsem do Mncoln v 11 ho
din ráno kde už na mne čekala
má sestra Zdeňka Zdržela jsem
so v Lincoln culý den abych po
znala kapitol státu Nebrasky —
Mncoln je velmi krásné město a
jmenovitě se mně zamlouvá že je
tu všude dosti stromů které činí
příjemný chládek VSude jj hoj
nost růží a jiných květin a to ta
ké přispívá k okrase městu Po
příjezdu do Lincoln ila jsem se
sestrou na oběd a po té fcly jsme
navštívit! slečnu ftárku Hrbkovu
na universitu Slečnu Hrbkova
mno ráda viděla a řekla Zdeňce
kam mno má zavésti ňly jsme
nejdříve do musea kdo viděla
jsem mnoho pozoruhodných věcí
sbírky kamenů ptáčat a pod l'o
té šly jsme domů Zdeňka se uči
la a já četla povídku kterou mně
flečna Hrbkova dala Odpoledne
jsme se fily podívati na státní ka
pitol Je to velmi krásná budo
va Io zdviži dostaly jsme so až
na čtvrté poschodí a po té fily
jsme po malých železných scho
dech až nahoru Zdeňka Slu je
nom na půl cesty alo já jsem by
la zvědavější a chtěla jsem vědě
ti co tam nahoře usi je Jdo se
stále do koleřka a po té so člověk
dostane až na střechu Když jsem
byla na strese malou chvíli Zdeň
ka přišla za mnou a ukázala mně
všechny hlavní budovy a také re
sidenci guvernérovu Lincoln je
větším městem než jsem měla za
to Stály jsme na střešo kapitolu
usi hodinu a rozhlížely so po oko
lí Líbilo so nám tam neboť vše
chno vyhlíželo tak krásné Potom
šly jsme domů k večeři Po ve
čeři Zdeňka se zase učila a já jsem
četla knihu "Bohcmiun Cousin"
už jsem jí přečetla Hano pak 81a
jsem ku podívati na universitu a
nu uměleckou výstavku v kniho
vní budově Zde viděla jsem mno
ho krásných obrazů V 11 hodin
jsem byla nucena spěchali k via
ku ale mnoho se mně nechtělo
ježto se mi v Lincoln líbilo Do
borchester přijela jsem po pole
dni a zde již na mne čekala so
střenice Všechno bylo tu hezky
zelené a hned jsem se cítila juko
doma O Dorchester toho mnoho
ještě nevím ale již umím dojiti
krávy a jezditi na koni U přátel
mých mají osm krav a sedm te
látek Tři telátka mají malé
hvězdy na hlavě a všechna jsou
červená Ta telátka jsou taková
milá že by so člověk stále na ně
díval Mají také hojnost slepic a
asi 100 kuřátek Také maji psu a
tři kočky V sobotu jsme dělali
seno Je to trochu těžké ale do
vedla jsem to Zůstáváme asi pět
mil od města a to je dost dlouhá
cesta Město j malé ale tuké jwk
ně zelené jako Lincoln Hude-li
t vám tento dopU líbit i pHStě
napíšu vám více
Ctěná slečno Líčení dojmů
Vašeho výletu ZttjUté bude s
fvlúStě našim mladším čtenářkám
velmi zamlouvat! Proto neopo
měňte v dopisováni pokračovat!
lichoť Um nejaplšo budeto dobrým
příkladem váem čtenářkám jel
Hud dopisem přijití do "Žen
hké Hlídky" snad ' nstýehaly
Proítttíiu přijméta nát v Jech přá
ni byst na své návštěvě hojné
láhuvy a na idravém viduehu
uitkotakém vsvčJent ulil
pořadatelk
MiUd Kaliková South Om
h — rprustívd připrav k od jej
dtt prmátrly tun nuj vipwdn
ky lt šťastné dny strávené mii
drny klubu 'KieiukýM
nečit s přípravami by l j ut h
tova malinka wm dvprov4rU
na iiádrail tiaiUu malý m "IHI
Ifin" (ViuilčkruO Přijely JMU
lt itádralt v ěa luh vUk jíl při
byl Matutnk itwliaU tuiti iuíiu
kuvat vidl poUbtl luno tu
Háf i # alrtVi-m tt tteeU -
ltvluiti vttuupd joirm du U
ktt jedmiťlba d WabíMi ll4
jtciu al k knv) Vitui aldn
U jieui dav lidí kapb i k a tu
Um aa n4 hiijívU H da rAi
iiVek ulU i íud i4iu ru h tik
ttut( rukim byltl idglmaly
V lM aírfital lailtl ji lal
jfeiu uHikntut( til tktuíky
t JÍíMíki brau Strávil
jsem 3 híslliy u okna vagonu dí
vajío s na míjející pole malá
města a velmi krásné smčslca
vod podrostu nízkých kopců na
nichž oko n radostí spočívá B
nadšením jxijula jsem tuto krásu
přírwly ve svou duši a vžila jsem
se v ní tuk }ti jsem na víe jiné za
pomnělu í kd ms nalézám V tom
k nelni zunčlo mně tak mile a pří
jemní "Wahoo" Zhčžiě upravi
la jsem na sobě mou jednoduchou
toiletii ješté než vlak zastavil —
Vystoupila jsem jaké ale zklamá
ní mne čekalo žálný mno neo
čekával Mé srdce naplnilo se
bolesti a slza vedrala se v oko
mé v tom ale jsem se sama sobě
musela zasmát jsem já to dětina
ía dula bych se strhnout! ku plá
či když na mne žádný nečeká í
Vzhůru hlavu ukaž že nejsi žád
ným dítětem a úsměv zas zakrou
žil na rtech mých čekala jsem až
vlak odjede bych mohla jiti přes
tratě kde nedaleko stojí v směsi
kostrbatých a nehlazených jablo
ní a třešní domek tety Mastero
vy (pí Škodové sestra) V tom
vlak zapískl a vyjel a hic! Jaký
krásný obraz vystoupil před tra
kem mým Tam pod košatým stro
mem stál hlouček malých děti a
mezi nimi jako královna — včela
— matka stála teta a na rukou
spočívala jí malá Viktorka Děti
jak mne uzřely jeden přes dru
hého mně utíkaly naproti a rado
stí volaly — Miládo Miládol I
malý Janda as 2 roky starý u
tíkal mně naproti Ubohý dra
houšek alo zakopl do kamenu a
nemilosrdně octl se na zemi při
skočila jsem k němu sevřela jsem
ho v náručí a líbala jeho malá u
slzená očka v nichž mísil sc pláč
i ÚHtněv V tom též přistoupila te
ta a líhajíc mne na tvář pravila
— Milko jsi dobrá žo jsi přijela
ku radosti mých dětí ani nevíš
jak se na tebe těšily a celý týden
o ničem jiném nemluvily než o to
bě Též babička přišla mne při
vítat puk šli jsme společně do do
ni ň kde nás očekávala chutná ve
čeře Strýc nebyl doma neb se
kal alfalfu na poli Při večeři dě
ti se na íiine radost nS dívaly a
všecky chtěly sedět vedlo mne Po
večeři šla jsem a dětmi do zahra
dy která však není plotem obra
žena Skupiny stromů tisknou se
k domku bez ladu a skladu a pů
da pod nimi je zaujata různým
býlím a keři Večerní vítr jenž
lehce vanul způsobil mi příjem
ný večer posadila jsem so do
křesla které stálo pod hustým
růžovým keřem Větší děti posa
dily so na zelený vonicí trávník a
malý Janda tulil se k mým no
houm Posadila jsem si ho na můj
klín a mazlila jsem so s nim "tat
tat mám tě jád" malé své ručky
rozpřáhl a ovinul je kol mé šije
líbujo mne na tvář Splácela jsem
jeho polibky na růžové buclaté
tvářičky při čemž cítila jsem ra
dost a veselost Seděli jsme pod
keřem a o všelikých věcech roz
právěli — měla jsem tak mnoho
o sobě říci Když pak na Wahoo
ské vodárně troubilo devět šli
jsme do domu děti hned se svlé
kly a vzaly na sebe noční koši
le puk přiklekly ku posteli a
světnic! se ozvala večerní modlit
ba i mulý Janda sepjal mulé ru
čky své a při tom pohrával mu
kol rtů tuškářský úsměv Jaki
sKikojenost rozlila se v nitru
mém! Po modlitbě děti šly spát
kdežto malého Jundti ukládala
javtn sama na lože — dobrou noe
miláčku polibitu jsem ho na čil
ko a puk odešla jsem do mně urče
né malé světničky Neulehla jsem
m h hlavu jsem mela plnou za ti
lm dne prožitých dojmů Seděla
jiem u okna a v mysli mé vy stu
poval přede mnou přítulný malý
Janda a umi Lojik Marii hik
V jeho 'oluhoU ich" pře t I'
teprv čitá l-ta tváři o tak vál
ně jaku malý mudre sam luitim
v sobě otázku kterého i nich mám
liejradřjif Nerohodltuta o
hodině jil unavena uléhám tw b
Je (Pokračováni)
ťlčuA siréno í Z dU Vá do
"ž II jsem Vám jménem 4eh
f Ivitifů dopiovU Velte p
vdččit věru fa Viulíld ttiliuo
tt n ikrčotáit Učťttt djmů l
vy Utu který u nuk4 ku avč
tttii oavrlvitl prolítáte iVdobuý
ui dopity MjítU velmi tihuditť
íljem ttrjew přrt Čteid !e i dpi
kutáni U mlJl tit Keller'
Pícjb Um hojtu přljvtuul iáb
S V iMVřlrld idrtt Vi
Pořadtťlka
BotA E flUtfVS Hwantvui
Nfb íl éervu IMV — Whú
ti přadat!k etlitá Čtenář
kt ? IU1UU jsem pti dp
do "Ženské Hlídky" Jíž dávno -lo
až nyní j in no k tomu dostala
Hklu mám ukončenou a ačkoliv
postrádám dětský fcepot ft hlasy
I řee jsem tomu r(vln In tm pár
měsíců mám pokoj Lituji že na
lézám luk málo zpráv z Hwantoii
v Pokroku a přece přihodí so zdo
tolik událostí které se týkají Če
chů Nejdříve clieí odpověděli
slečně ňtajnerové ohledně klubu
"Komenský" Myslím slečno že
vás neznám ale doufám vás po
žnuti neboť chci vás vidět co člen
kyni našeho klubu Přijďte mezi
nás schůze jniše so odbývá kaž
dou druhu sobotu v měsíci v do
mech rozličných členů Zvláště
vás zvu na přednášku k oslavě
upomínky na Jana Husu která
bude konána C Července v síni
Dřevařň Klub obstaral 00 obra
zů které budou doprovázeny
přednáškou a doufáme že každý
zdejší Čech so súČastní Pokusí
me se oslaviti pumátné toto výro
čí bez tunco a dupandy neboř ne
myslíte že jest to hanba tunčit na
tukový den kdy jeden z našich
velikánů Českých musel trpět a
vlast byla zarmoucena a hnedle
zničena T Zde ve Swanton pokou
ší se založit českou školu a ani ne
víte jak celá trnu by so to usku
tečnilo Máme zde velký počet če
ské mládeže která by měla umět
česky číst a psát a také mluvit —
Lituji že již nyní některé české
dítko uni neumí česky přivítat —
Měla jsem tu zkušenost se ptáti
rodičů: Mluví vaše dítko česky?
A odpověď zněla — Ne ono ne
chce a potom "ciiKlish" je hiiuŽ
ší To je zpráva člověk by pukl
zlostí aneb plakal lítostí počasí
jsme měli zde deštivé takže práce
na venkově je zdržená úle nyní
doufáme že budou žně suché —
Odpusťte že poprvé jsem se tuk
rozejmata 1 'ozdrav na všechny
čtenářky !
Ctěná slečno! Obsah dopisu
Vašeho sc týče většinou sluvnosti
Junu Husa fi t m a ačkoliv do
pis ii Am došel 'JO m m kdy již
byl list náš vytištěn přece dopis
uveřejňujeme Bude nás těšili
ctěná slečno když vy sama obcus
nám nějaký příspěvek do"Ž II"
zašlete zaěež vám bude vděčnu
Pořudutelka
J D Floriánová Lucas Kana
Vážená paní pořadatelkol Jeli
kož so chci s vámi rozloučit tedy
musím poděkovat vám za gratula
ci Vždyť ten můj starý beztak so
škrábe za uchem žo no a ne najít
kluka a nic nedá na mé ujištění
žo mu na stará kolena nějakého
toho klučinu splaším aby nemu
sel do smrti sám farmařit Náš
řoused má dva a slibuje jedno
ho mé dceři tedy přece syn bude
!5ože má tak člověk soužení teď
je světová válka — v Americe vi
ní válka ve vzduchu a o muže bu
de bída — ó jé a člověk má jen
samé lejdynky co s nimi? Nasta
ne ale doba že mužský tvor bude
úplně zamordován a bude si mu
set brát žena ženu — šuiarjá jen
abych se toho aspoň já nedočka
la mě by žádná nechtěla a musela
bych st vzít některou z mých dcer
Kryndu pánu! Až si ale vezme
ženská ženskou tu milé píítelky
ně jisté nebude rozvodů neb jed
na druhou ale (šůr) zabije anebo
usMň přizubije No kývejte hla
vou že ano! V žily ť my mámo
dlouhé vlasy uši a krátký anebo
aspoň zatemnělý neb obmeený
rozum co tedy k čeku námi! —
No jo ony ty obhájkyné toho lila
sovaciho práva nám slibovaly ho
ry doly — a íiatlm — pletly se
piUtipkářům do řemesla hnětl na
ponejprv Co se mnu tetitočkujo
neprodat bych svůj hlásek i U
lieli U dálenů já by ch musela do
Mat nejméně untunhoiby d tub
mám hlásek ate ten je U'U by pře
hlušil veUui válečnou vřavu v Hv
ropě a takový se laciuu nekoupí
Teď vám le povím eo se ml tu
hlene stihlo Tak vám k tiánt při
4el soused Piijde kX podrvett!
domácí paní ptá o i Teto mt
t jvitč! tlile Itedoívkl l!h
tyl lačarováu musel mlčel
mu nabídnu 1'dti í avdue wu
dČt aedél pi ij l večer sedil
udil i do rána (Můj Urý in
byl tlom) Druhý dm můj při
id domů ani soused Uep'0t
Mluví ti ttiho tm ! uk Oblit!
u tedy lt m} povldái Ci tady
k čel IU Ku eldap rhet i j'
Nitttrvt n leatuul čvky iiubu u
ut( žstuá aitíUekyt J4 pravim
— j tu OVeH ná4 attu'd j'hv4
i ujednal lt ittA% b IHtttŮit
vtAt nd jej b4i nohy Tu můj
ittarý chce ued )wtvi l t
by U tm ttlnt il l aele Cu
tsf e poltwul Můj dM přmeat
sekeru a pol milým tmttmuUnn mu
m sesli rozsekat Tit m ví U
milý ták tnmm nesl domů ještě
pár polínek sesle a siad i nějakou
modřinu juk so tuhnu dědovi
smekla sekeru Teď ! já íl hle
dat do pust tli kuřata n můj muž
běžci mně pomoci u napil se nu to
vody a snad sc mu k či-rchmařitu
zatočila hlava a jak m mnou bě
žci spadl do liUNÍho rybníku kte
rý na zimu pro ně připravil jen
to žbluňklo! Já m otočím a hě
žím mu podat ruku aby se neuto
pil Když byl na suchu povídám
mu : Vidíš ty čertu proč JejcS do
sebe voduf Měla jsem tŽ tmu při
šlápnout aby jsi so napil pořád
ně ale snud máš dost a dáš mi
pokoj žo ti nebudu muset pořádo
nosit na pole vodu Nyní vám li
le ještě něco povím Tublcnc před
několika týdny přišel z pole můj
děda a já mu povídám: Hej dě
dečku pojď sem! Podívej juk
má strýc Jílků tetu rád a vše mo
žně pohodlí jí zuřizujo a víte pit
ní Jílek co mně slíbili Že prý
mně to také nčjiik sfiksuje A ku
všemu mně koupí indžain posta-j
ví na jártě u ten iridžaiu mě bu
de na té porči obracet abych se
nepřipckbi To alo bude výhodu
myslím sil A nejsouc ještě H tou
myšlenkou hotovu zhubla jsem
sc a báe mám po radosti nebu
de z toho nic A proto jsem zlá
Anna Marcelinová Haif Moon
Uuy Ca! 25 června 1915 — Ctě
ná paní pořudutelko jakož i milí
čtenáři a čtenářky přijměte vši
chni srdečné moje pozdravení! —
Juk puk se vám ten letošní rok lí
bí? My jsme zde měli příliš mno
ho vody neboť II lednu začalo pr
Set a trvalo to už do březnu tuk
že farnieři měli dosti příležitosti
si odpočinout Se setím započali
usi 15 březnu neboť dříve nebylo
to nijak možným a co přece za
seli v prosinci to vše vítr a deSť
zkazil vítr totiž to rozvál a ná
sledkem přílišných dešťů vše v
poli shnilo — Vítr který se do
stavil 27 trval až do 30 března a
vše zničil obilí sotva vzešlo hrá
šek byl jen krátký načež 4 květ
na přišel dešť a 8 opět pršelo za
se až do 12 tak Žo obilí i hrášek
přišly zase k sobě Dnes to zdo
vyhlíží juko v zuhrudě obilí začí
ná utěšeně metat hrách krásní
kvete Tuké stromy které byly
černé a jakoby mrtvé dnes jsou
plné listí a květů všuk vydují-li
ovoce sám iJňh vi jen kdyby nás
chránil od jiné pohromy Žně bu
dou arci pozdní ježto zde máme
počasí velmi měnivé — jeden den
neb hodinu horko a druhým oka
mžikem zase již mrznem Jest zde
též značné nemoci jako — zápal
plic záškrtu a jiných chorob
Vážená přítelkyně! Vašemu
přání vyhovíme Též i vy přijrně
te srdečný pozdrav od o ume a
vřelý dík za dopis a budu mne tě
šiti když si ziise brzy nu nás s do
pisem vzpomenete V úctě
Pořndutelku
Karolina Havlíčková Hluff Ci
ty Khiih — Ctěná pořudutelko a
milé čtenářky odpusťte že m o
pčt mezi Vás vtírám! Nicméně
domnívám se že to co Vám chci
sdělit může někomu sloužit když
no pro poučení tedy nlespoň za
výstrahu Paní llotoveová píše
Že se mýlím když napsala jsem
"touží" Milá pani onu větu jsem
nenapsala a to x té jednoduché
příčiny že- jsem tuk nemyslela ne
boť konáme-li svoji povinnost
touhu naši zatlačíme tt střežíme
by ji nikdo ani okem nespatřil a
teprve kdyl vime ž nemůžeme
uni sobě aut nikomu jinému ubil
it propustíme ji so Škodolibým
lUiučvein — jdi hloupá t — Pani
llotoveová vypráví kdy ona byla
ne jšťastuějši já alo vám řdn po
vím kdy jsem byla já uejueitW
učjit kily srdoo ntojo zasáhla rá
na t které sice vzpamatovalo
nikdy však úplně novy hojilo Vím
l o mi budíte aiuát — nuže
Mttčjte s kdo Itiňiete tivboť jA
o tél rád nasměji jnv kdyl ji
čemu se mAt OiUWté thlo U
to o jil dávím - piv :Ui roků U
mu jilt Hyb jsem so svým um
inu 1 rok kdy tehdy odejel vy
hledal farmu kt koupi jl e ive
dwwtl lil jru prohlWvt jeh
papíry kler weehl nuuiťui
Htrti tčml IVttil jn lU é lliki
bk depUů j4 ou l vUvitůw
a ty lavHuaty uktu — Vřvle miU
vn4 w e dide v rle skryv
ti ttřiiHihu U vám kráter pru
té vyjevím — J voilujt U
k má j V Má ZačaU j m v
thveti pna Ut U četl jsem l
dv kotiee loboť tW klánJ V
biauá s!mv byl pra mu tuVím
ttovym uetu4'VM Jk jeli ti
to mohl vA vymyslit ježto mnl$
neřekl ani jediného tak líbezného
slova jakými so V dopito tomto
vyjadřoval a přece si mim vzal —
pročj jenom proč f f Tuto otázk
nitrem mým lomcovala však od
povědí nikde nebylo V té chvílí
přc( zraky mými vynořilo hroz
né žití s tímto člověkem Jakmile
přijdu zpčt ihned dáme so rozvé
st! — ani hodinu a tím lhářem
podvodníkem nebudu V tom a
1 zaso mnu napadlo že to není
možným neboť já jej milují —
právo tuk juko to v tom jsomí
stojí a on miluje — jinou! Můj
Iže jak hrozné žiti mne očeká
vá Hrdost moje zlomena štěstí
mé podkopáno do nejdclší smrti
budu nešťastnou Znovu jsem do
pisy přcěítula zaplakala a zaso
přemýšlela proč si mě bral když
tak vřele jiné miluje Konečně
mno napadlo že so asi nejspíše
rozhněvali a ou si mne na vzdor
vzal Proč nic psaní toho nepo
slal či nechal si je aby vědě! co
které jmal tak aby si to nespletl
ž mzdě ji některá z nich so po
chlubí co jí můj muž psalf Však
co já potom budu dělat to abych
so hanbou propadla Při pomý
šlení tom horko mne rozráželo a
hned zase zima mnou lomcovala
Nyní teprve jsem si uvědomila ja
ké jsme to měli námluvy ježto on
si vyzvedl povoleni aniž by se
mnou jediného slova vyměnil —
Vždyť jsem ho nechtěla a tuké k
v Ti I i tomu dostala jsem pohlavek
ježto jsem o něm ani slyšet ne
chtěla A přece jsem si jej tak
snadno vzala — Ano to ale byla
zásluha jeho sestry které bych
byla vyhověla i v daleko obtížněj
ších jmžudavcích neboť jsem ji u
jistila žo ji budu vo všem poslou
chat juko svoji maminku kdežto
mih navzájem zusc mne ubezpečo
valu žo mně vo všetn bude dobrou
radou nápomocna právě tak jako
moju matka Nyní pak když jsem
měla naše přátelství skutkem zpe
četit tu s rudostí jsem tak učini
la uniž bych byla pomyslila že
mohla bych někdy kroku svého li
tovat Což také so hned při ve
selce stalo neboť stále so mi zdá
lo jakoby mi něco říkalo žo jsem
chybila ba i později často podob
né myšlenky mno napadaly A
nyní kdy hrozná skutečnost leží
přede mnou tu teprve pociťuji že
toho člověka miluji jako nic jiné
ho nu světě Co se to ale nyní se
mnou dčjoí Vždyť když mi jej
maminka vychvalovala jaký jo to
prý hodný člověk abych byla k
němu též hodnou tu jsem jí ně
kolikrát chtěla říci aby jej tak
nechválila nebo so mi zprotiví
tuk žo 8o nebudu moci na něho a
ni podívat Dobře vsak žo jsem
jí to neřekla a pro mne bylo záro
veň štěstím že muž byl několik
těch dní z domova vzdálen neboť
jsem so mezitím vyplakala a u
klidnila Však od jeho návratu
bedlivě jsem jej pozorovala a kdy
koliv so usmál aneb vlídné slovo
promluvil tu vždy jakoby do
srdce mého bodal a připomínala
jsem si že by nsi tuk s tou jeho
vřelo milovanou jednal a jak ona
by se musela cítit asi šťastnou —
Když alo se vadil tu jsem si opět
myslila — být na tvém místě je
ště více bych se vadila A výsle
dek myšlenek mých byl žo jsem
na něho zvolala — jen hubuj! On
alo s úšklebkem odpovídal ta jo
alo hloupá když so a ni vadím tu
mne ještě nabádá abych jen hod
ně huboval V takových okamži
cích jsem myslívala žo musím ně
co hrozného provést i a to jen pro
(Dokončeni mt str 1- )
UŽITEČNÉ POKYNY
% Abychom předešli ičemáui
st i Hn ilého náčiní indolum mett
ně kouek kafrové gumy
% Nikl dobřo a rychlá čisti
borueiu a horkou vodou mati
čko mydleni j horkou vodou oplák
ituty pak suchým hadrem otře
uý krné i leskne
% Nádobí lt? leteíitťha plechu
kdyl aiVrná častým vařením se
nejlépe čwli kdyl promíchá se
dřev čuý Iopet tóVjeiu lt kasičku
loti potře se 14'VrtuU tuUhdA
ttVá se utře dobiti vtniityiu h-
Urem Nádob taková leskli
potonv jako Uiivá Kdyby ae čer
ná brv hned po prvním natřeni
ucttratit natře se podruhé
H tlieele li pčkné VyčUtill sou
dek d tialolimhu IM4 okurek
etl neb ničhpio ho tmplát jej
dobrým čUtym tutejU
II t VHel Vodu Soudk pW
pwnV přtkryjte nvM stall !
tb'U v)ehU bo