POKROK
ČAST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
ZfcaU F OK KOK" njdřll
la AdveriUla Metalu Covaf
Třř"ťOKKOK" yiMlI
Dne 7 írvcnť 1015
Z blízkých i
jaký bude osud
místa jerusalema?
Zvítějd li spojenci v obrovitém
zápaau který otřásá Kvropou a
části Ani? pak nepochybně vy
rváno bude svaté hjhío Jerusa
lem otavované v židovské i kře
iránské literatuře po více jak
4000 let ze spáru moslcminu —
Město namolné nebude sice žád
nou vynikající kořistí po stránce
materiální ale bude považováno
za velkou kořist pro nvůj význam
v křesťanském světě Jerusalem
jo starožitným městem o ÍJOOOO o
byvatelích Má jen málo ulic ktc
ré mohou f nazývali moderními
Včtál Část tobolo města ležícího
uprostřed chudé zemí je řpinavá
a nevzhledná Uličky jHoii tu úz
ké a nečištěné Všichni turisté
kleil město navštívili bylí zklu
máni stavem mčsla kteří opévo
váno bylo jako "Zlatý Jerusa
lem ležící v krajině mlékem a
strdím požehnaní" Město kde
David vládl kde Šalamoun zbudo
val nádherný ubrány kde Kristus
kráčel učil a Sel na smrt skýtá
žalostný pohled v přítomné do
bě Pře žhavý fÍH-k Palestiny kři
žáci v těžkém brnění pokoušeli se
dosíci svatého mČHta a vymanili
je ze spáru moci mahomedánské
Mahomodání odráželi vytrvale ú
toky křesťanské Kvropy a angli
cký král Richard zvaný pro nvoji
udatnost Lví Srdce byl nucen u
stoupiti ve chvíli kdy víže sva
tého místa objevovaly ho již na
obzoru Btarožilné mento Davido
vo hlavní sídlo Izraele nedostalo
se do křesťanské moci a marné
byly obiti které křižácká vojska
přinesla A břhem let spustlo
kdysi nádherné místo a chlouba
Isracle kde stál druhdy nádher
ný Šalamounův chrám k jehož
zbudování použito bylo ve velké
míro zlata a slonoví kont i vzác
ných kamenů a dřeva cypřišů le
banonských Toto nádherné mě
ní o patří již minulosti
Král Ezekiáš scsílil obranu mí
sta zbudoval nové věže a opatřil
letmí zásobování vodou Za něho
Jerusalem nalézal se v rozkvětu
největšSm a další jeho historie je
historií nepřetržitého úpadku —
Přišli Sýřané a obléhali město po
jeden rok pít měsíců a sedm dni
a dobyli jo Chrám byl spálen
zdivo strženo a lid jerusalemský
odveden do zajetí Po padesát ná
sledujících let místo nalézalo se
v rozvalinách po kterých prohá
něla se zvěř Cyrus Perský dal
svolení aby místo bylo znovubu-
dováno ale bez hradeb V roce
111 před Kristem místokrál Ne
heiiiiál postavil nové hradby —
Dvaapadesát let trvala stavba
těchto hradeb a veškeré obývat
stvo Jerusalema se na ní podíle
lo
Historie Jerusalema je jestrá
Je to historie niíení a znovubudo
vánl Jerusalem těšil sn poměr
němu klidu za perských panovní
ku Po jedno století pak prospe
roval hsI panstvím egyptským
Po té přišli řecko -syrští králové a
tuhý náboženský Kápa Hradby
byly strženy chrám iniěeu a židé
žasli kdy 4 jednoho duo postave
na byla M socha Jupiterova Ži
dé bojovali m é udatně pod Ma
kahejskými tu obnoveni své víry
a svého místa
PíUU ae doba pokoji a pro
sperity ase uuMo zbudovánu
bylo k bývalé své slávě řrt Hero
des Vrlkťho V rw I!) picd Kil
htem rudť jOiovubudovl
rbrám a Jerusalema učinil krA
1té luésta To bil Jerusalem M
dob Jeiw KrUU_ V rH' 70 po
Kristu pk píuli ftÍHuué p4sl v
lilelem Titi-m a iwctli krAttA ml
o p di!b h 4dAt let město
lub'la se V ruinách Il-iř IU
drUu iit%ubuibvl Jerusalem
1 liUÍlltl i tubo fctídiA ii
diVkbv víla IVlrAlděn jejieb
mlbojniiu duibcm ik4l jtm d
tičhií fltopv ti daUb h wudii h
tJtoli lěU vt % ltt vnito )
da panavánl Kouslantiua Jí je
bu pAHottnt !sln U' y
inahMíut jHiytidtti dlťiu kř
srnkha vU ťbrim lUvilho
Urb budo4n ljl řwik
KmUnUtMv Kvtvl pnt lu
dálných krajů
rnabomedánská přehnala s- přes
Malou Asii n křesťany nakládáno
bylo dosti mírné a byío jím dovo
leno aby na nvýcb posvátných
místech konali bohoslužby
Poměry hc ulc zmínily když
kontrola Islámu dostala se do ru
kou egyptských kalifft a kdy stl
ju kanili Turci stalí pány ze
mí Křesťanům bylo zabraňová
no v konání pobožností na sva
tých místech Nastalo pronásledo
vání křesťanů kteří pak vyvolalo
křižácká tažení
V roce Um křižáci dobyli mě
sta Pohumil Houillonský jeden
z ncjstatcěníjšíeh rytířů kteří po
díleli se na těchto taženích zvo
len byl panovníkem nad místem
Píjal titul "obránce Požího Hro
bu" Jeho panování dlouho nctr
valo Než uplynul rok zemřel —
Jeho nástupcem stal se jeho" bratr
Paldwin V té době byly neustá
lé půtky s mahomedány a kře
sťanští králové v Kvropí byli pří
lis zaměstnáni svými vlastními zá
ležitostmi než aby poslali svoje
vojska na pomoc k ochraně svaté
ho města
Saladin vinice mahomedán
ských vojsk dobyl Jerusalema v
roce 1187 a strhl kříž na nej vyšší
víži města nahradiv jej půlměsí
ccin Ještě jednou po té dostal se
Jerusalem do křesťanských ru
kou Získal jej výhodnou smlou
vou německý císař Pedřich Dru
hý V roce ]21l však Jerusalem
opětně uchvácen byl mahomedány
a nalézá se v jejich moci do dneš
ního dne Po mnoho let však ti
tul králo jeiusalcmského přisvojo
vali si panovníci sicilští a ncapol
ští a po nich přesel na Habsbur
ky kteří k vůli většímu lesku u
žívají jo do dnešního dne
Křesťanský svět snažil ho vy
maniti Jerusalem ze spárů "poha
na mahomodánského" po několik
století Pylo celkem nedm křižá
ckých výprav Druhá z nich a
nejslavnější vedena byla Konrá
dem Třetím panovníkem něme
ckým a Ludvíkem Sedmým pa
novníkem francouzským Tato
výprava dostihla Jerusalema v ro
ce 114Í) ale nepodařilo so jí do
cílili úspěchu Ludvík byl pora
žen na hlavu Třetí křižáckou vý
právu vedl Richard Lví Srdce a
le ani ten nesetkal se s úspěchem
Čtvrtá výprava křižácká nedo
stala so nni do svaté země Vy
střebala svoji energii v bitvách u
Denátek v Dalmácii a u ťaři
hradu To byla výprava latinská
Pátí křižácké tažení bylo úspěs
nější a německý císař získal město
mírovou smlouvou v roce 1229 V
posledních dvou křižáckých vý
pravách šesté n sedmé Ludvik
uevaty kral lrnncouzsky jenž
stul so svatým bojoval stateíně
ale bezúspěšně za dobyti svaté ze
mí V tomto dlouhém zápasu půl
měsíc zůstal vítězem
V posledních letech turecké pa
nováni v Jerusalemě so zmírnilo
Křesťanům bylo dovoleno zbudo
vat i tu chrámy a konat i bohosluž
by Poutníkům bylo dovoleno a
by konali cesty k svatým místům
Jenom ěasem byli nunueeiii ture
čtí vojáci gakroěiti když setkaly
se nit svatých místech piíxlušidei
dvou anebo VÍee Sekt které lul
s be nevražily
Mětto Jerusalem rozdělenu je
iynl n ětyry řtvrti inabouudAn
skou která je největšl křesťan
skoti jidovskou a arménskou V
Jerusalemě luiléá se v přítomné
ilul é sldto římsko katolického pa
triareby řecko katolického patri
archy anuťuskébo putriarehy a
untiUkánskébu hhkupa Nalézá se
tu také luuiefký lutlierinský ko
tej 1'oionihtslué krásy který o
tt víi l i přt ) patnácti L ly sám
itítnerký riař Německo mělo v
ÓMiyshl líoknil vliv V pahstíttJ
rávě tk jako v !Utnb b H
teeh MU Aie a v posledhb b h'
leb řiiovab tu něuifťká finaiu
ti ( it4Vy 1tv4rny budovalo I
IriMÍee AnjliéatiA louil Ukě o
vlivu WaU Aii a Ubn důvo
du sil e epaiiiutl # ml ti
du li v přítomni v4b' wjviiol
vítanými a lud U Tum ko jo
lalťim n 4 Mvnt pk dajdrt Iv h
rbvbul k roJKlibnl turrrkírh
tlrlav iu k MljtkiVH metl AngUi
M )(uVa Jrruleitt nlnl divit
ne m do rukou křesťanských a ji
sté opětně povzneso s k bývalí
sví slávě neboť stane se středi
skem území bohatého na různé
zdroje která pod panstvím ture
ckým nebyly zužitkovány
ZAJ3TUPCI VÁLČÍCÍCH
NÁHODU VE WASHINGTONE
Hrabě Johann Pemstoríf ně
mecký vyslanec l)r Constautin
Theodor Dumba vyslanec líakou-sko-IJherska
a Abdul Jlak Hus
scin bej první nckrctář a správ
cc tureckého vyslanectví ratří k
nejojMištínějším lidem ve Wash
ÍJiKtoně Tito diplomaté zastávají
v lilo zemi zájmy mocností kte
ié nalézají se ve válce s polovi
nou ostatního svěla a nemohou u
držovatí sj)oleěcnské styky s di
plomaty zemí nepřátelských Ne
mohou podíletí se na žádných
slavnostech a zábavách kdo by
mohli setkali se s vyslanci nepřá
telských zemí Selkají-li se v klu
bovní místnosti oba musí ji opu
stiti aniž by jeden povšiml si dru
hého Není-li jiného vyhnutí a
sctknjí-li se pak jenom druh dru
hu se ukloní Slova při tom žád
ný z nich nepromluví
Hrabě Jlcrnstorff Dr Dumba a
Jíusseín bej jsou nyní odříznutí
od ostatního diplomatického svě
ta a jsou nuceni pěstovali spole
čenské styky jenom mezi sebou
Dříve tomu tak nebylo Mezi ro
dinami evropských diplomatů pa
novalo to nejlepSÍ přátelství a di
plomati často scházeli se píí ho
stinách a při zábavách Hrabě
Pcrnstorfř v dřívějších dobách
velice často byl viděn ve společ
nosti pana Jusseranda vyslance
francouzské republiky Často za
sedali spolu a rozmlouvali o vědě
diplomacii a literatuře ale nyní
jdou kolem sebe jakoby nikdy ve
svém životě se nesetkali Potka-jí-li
se v místnostech odboru stá
tu žádný z nich nedá na jevo žc
se znají
Hrabě Hernstorff je německým
vyslancem ve Spojených Státech
od roku 1908 Jeho paní je Ame
ričankou bývalou slečnou Jcanne
Luckcmeycrovou z New Yorku
Jo 53 roky stár ale vyhlíží mno
hem mladší Zajímavo je že hra
bě Hernstorff narodil se v Londý
ně hlavním městě národnosti
která dnešního dne je hlavním ne
přítelem jeho vlasti Jeho otec
hrabě Albrecht Hernstorff sloužil
jako německý vyslance v Anglii v
té době a jeho syn od svých nej
útlcjších let konal přípravy k di
plomatické kariéře
Dr Dumba je v této zemi jenom
něco přes dva roky Jo to jeho
první diplomatická služba v cizi
ně Dr Dumba po řadu let ale
byl úředníkem rakouského mini
sterstva pro zahraniční záležito
sti a proto v diplomatické službě
nemůže býti považován za nová
čka Mluví plynně anglicky Při
různých příležitostech vystoupil i
v úloze řečníka a dosti dobře zho
stil se svého úkolu
Ale nejopuštěnějším ze všech
zdá so býti IlUHseia bej jellž řídi
záležitosti turecké říše Hustém
bej turecký vyslunee je nepříto
men a všechny starosti o záleži
tosti turecké spadly na bedra jme
novaného prvního sekretáře vy
slaiieetvl Po tři poslední městce
nenalézá Hussein bej ve spoje
- vo MY i
l i I ! r: :"íl AI LW-"
V# fclřvdu Uiíinibha )m kii) } iulrk JrtiH' M TkouiioitA V)dvUl čopiU Nw
Orbn Itetti ibnou 4 j vi % m ťhttkotou )ei-rou ťluutp ťUik ttdmMh Domu iUniA vr
Vkíiirtí Vikbdnu k nlkA p'pulril4 le# iiíty ftoUk vliidd unrint v erb-ut uAruJA
N obr Alku naletí kp(fujvin pálrk uovottulU
ni svou vládou Z toho důvo
du nečinil žádných zpráv sví vlá
dě Jediné zprávy o Cařihradé a o
dobývání Dardancll získává z ča
sopisů anebo z rakouských o ně
meckých pramenů které jsou inu
ovšem k disposicí Hussciii bej
nemá mnoho na prácí Sleduje je
nom vývoj událostí ale nemůže
své vládě o tom podatí zprávy —
Kdy opětné vejde do spojení se
svou vládou neví sám Přes to
ale úřadovny vyslanectví jsou
každého dne otevřeny a Hussein
bej tu trpělivě vysedá několik ho
din FEANCIE MÁ NEDOSTATEK
VELKÝCH DÉL
Všeobecně se mělo za to že po
čátkem jara zahájí spojenci v se
věrní Í-Vancii u Mnmlřích silný
nápor a pokusí se o zatlačení
Němců na jejích vlastní území —
Vyvolalo velké překvapení že k
rakovému výboji spojenců nedo
šlo poněvadž mluvilo se o něm
po celou zimu a konaly se k ní
inii přípravy Nyní dochází z Pa
říže zpráva že tyto plány gene
rála Joffrcho zhatily se jenom
proto že nebylo dostatek těžkých
dél i: střeliva aby úspěšně mohl
býti proveden útok na německé li
nie fjíl mil zdélí Francouzská
válčena úřadovna jo nyní kriliso-
vána ze dříve neoznámila fran
couzskému lidu pravý stav věcí
Francouzské ministerstvo války
snaží se věci napravili a povolává
do zbrojovek všechny dělníky a
Ktrojníky kteří jsou schopni spo
lupracovali při -vyrábění střeliva
Francie co nejdříve proměněnu
bude ve velkou zbrojovku která
zásohnvati bude armádu puškami
a střelivem tak aby mohlo dojiti
jednou k silnému náporu za úče
lem vytlačení Němců z Francie
Nežli generál Joffre bude moci
udeřili na německé linie s nadějí
na úspěch bude nutno zhotoviti
milliony nábojů všech ráží a tisí
ce velkých děl kterých je nutně
tícba aby aspoň po měsíc bez
přestání mohl býti udržen dělo
střelecký oheň který jedině mů
že míli nějaký účinek na něme
cké zákopy od moře až k Vogé
sám Možná že k tomuto náporu
dojde v září a možná že až v říj
nu Váleční odborníci špatně kal
kulovali Počítali s dřívějšími vá
lečnými zkušenostmi nepřihlíže
jíce k tomu že přítomná válka je
vedena zcela jinak než války
předcházející Hned v prvním
měsíci se ukázalo že všechny od
hady pokud spotřeby střeliva se
týče byly spalné Vládní arsená
ly byly připraveny zhotoviti P5
IHK) střel pro třípaleová polní děla
I kázalo se že (o nedostačuje V
přítomné době vládní a soukro
mé zbrojovky ve Francii zhotovu
jí 170tK)() střel pro polní děla den
ně a ještě to nedostačuje
Francouzové a Angličané neše
tří střelivem Jsou marnotratný
mi v tomto ohledu Němci více
šetři Hledí nejdříve opravili cí
lení a jsou-li jisti že míření je
dobré vysílají střelu za střelou
Pii některých bitvách Fraueouzo
é vystříleli až IlOOOillM)!) puško
ých nábojů denně Francouzská
armáda má nyní v záloze II(H)tMHl
imm nábojů pro pušky j
K 8ŇATKU OENEVIEVE CLARKOVÉ S JAMES
""(Ml Ml III m lil III lilii iil) li i m ialMii Ulil1 iiii 'lil r -H fciwniw
Ve Francii panuje velká nespo
kojenost h přítomným atavem vě
ci a dokonce norganísováno bylo
spiknuli za účelem zbavení gem
lála Joffrcho úřadu vrchního ve
íílele armády Senátor Paul Dou-
mer jenž býval správcem Indo
Cíny byl vůdcem tohoto spiknu
tí Rozvážným živlům ovšem po
dařilo se potlačili toto spiknutí
záhy Poukazovalo se k tomu že
generál Joffre nemůže dělali žád
ní divy a že slouží mu vlastně ku
ctí že íetřiti chce krve svého ná
loda dokud nebude vše připrave
no k útoku a nadějí na vítězství
Poukazovalo se také k tomu že
Němci vlastně nalézají se od jara
v defensivě a že spojenecké voj
sko koná vše co za daných pomě
rů se konali dá
Joffre označován je často za
"lakomce v lidském materiálu"
Francouzský generalissimus jeví
neochotu obětovali lidské životy
v ofensivě jejíž úspěch je proble
matický Tato jeho opatrnost z
počátku nebyla uznávána a bylo v
proudu hnutí aby nahrazen bylj
generálem (jaiiieniui Ale narml
stál pevně při Joffreovi a také
horkokrevné hlavy vystřízlivěly
Dnes opatrnost generalissima
francouzského vojska je vfieobee
ně oceňována Národ francouz
ský má ve velitele francouzských
armád důvěru a věří že ve vhod
né době ukáže že opatrnost to
byla která Francii dopomohla k
slavnému vítězutví
CELKOVÁ DÉLKA
ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ
V roce délka železničních
tratí na světč rozšířena byla o
1 5000 mil a je v přítomné době
n'8l(il4 mil z čehož plných !17
procent nalézá se ve Spojených
Státech Jižní a Severní Amerika
mají r2 procenta celkové délky
železničních tratí na světě
Jižní a Severní Amerika mají
celkem 353407 mil železničních
tratí Evropa 214MÍ5 Asie 67
051 Afrika 17472 a Austrálie
21939
Spojeně Státy mají 254709 mil
železničních tratí Německo 39
513 evropské Rusko 38503 an
glická Východní Indie 34572
Francie 31737 Kanada 29233
Kakousko-Uhersko 28041 An
glie 23385 Argentina 20593
Mexiko 15805 Brazílie 15491
Lalie 10933 Švédsko 8984 a
Japonsko 0811 mil
Delgie má nejhustší síť železnič
ní neboť tu připadá 481 míle na
100 čtverečních mil Následující
zemí je Sasko kde připadá 341
míle na 100 čtverečních mil pak
Lucembursko s 325 Hadcnsko
250 Klsasko-Lotrinsko 233
Anglie 193 celé Německo 19
Švýcarsko 188 Bavorsko 182
Wucrtcmborsko 18 a Prusko 175
Spojené Státy mají jenom 71 mí
le železničních tratí na 100 čtve
rečních mil počítaje v to AlaSku
ačkoliv některé jednotlivé státy
jsou na tom mnohem lépe než
evropské země New Jcrsey má
307 mil Massachusetts 202
Peunsylvauie 257 Ohio 224
Illinois 211 a pod
V poměru k obyvatelstvu Au
Itálie nalézá se nu prvním místě
v seznamu neboť zde připadají
725 míle na 10000 obyvatel V
Lvropc připadá 49 mile na 10000
M TH0MS0NEM
při
4
1 I
1
1 i' '
Mi
obyvatel Na prvním místí nalé
zá ae Hvédsko kd připadá J54
míle na 10000 obyvatel Bpojcná
Státy mají 202 mílo Železničních
tratí na 10000 obyvatel Ncjhůfu
je v tom Čína Uda jedna pětina
míle Železničních tratí připadá na
J 0000 obyvatel
NYNÉJSÍ ŽIVOT V RUSKU
Probibice pokud voiJky a sil
ných opojných nápojů ne týče je
v Ilusku úplná dle zpráv které
přinesli do Spojených Států A-
nwríčané kteří projeli evropským
Kuskem a Sibiří na avó cestě do
Ameriky přes Pacifický oceán —
Prohlašují že není možno dostati
ani doušku likéru ani horkého
grogu leč na lékařský předpis —
Poněvadž jest ale lékařň velký
nedostatek v přítomně době není
ožno tak snadno pro turistu
předpis takový získali
Vnitro Kuslui je velice málo
dotčeno válkou dle prohláňcnf A-
meričanfi Není tu možno uznáme
nati ničeho co by nasvědčovalo
tomu že země nalézá se ve válce
Na železničních stanicích jo mož
no viděli Jahve s likéry všech dru
hů ale všechny jsou zapečetěny
Vládní zřízenci skonfiskovali li
kéry ale neměli patrně dosti ča
su aby nechali je dopravili do
nějakého skladiště Iforký čaj a
zázvorové pivo prodávají so nyní
na místě likérň
Překvapující je jak rychle a
klidně spřátelil e ruský lid s tou
to změnou Chudší ruské vrstvy
používaly vodky ve velké míře a
často za ni obětovaly celé svojo
výdělky Nyní není příležitosti k
nákupu lihovin a lid lépe jí lépe
se šatí a dokonce i peníze uklá
dá Prodej a výroba vodky je
státním monopolem a z toho dů
vodu mohla býti prohibice prove
dena velice snadno Praví se si
ce že jsou místa kde vodka pro
dává se potají ale Američanům
nikde nebyla k prodeji nabízena
ani ve vlaku nni na stanicích kde
vlak se stavěl
Američtí cestující při cestování
Ruskem snažili so nalězti známky
války Nenalezli jich alo mnoho
Na venkově nalézali so rolníci při
své pravidelné práci jako obyčej
ně Jejich pole byla v znameni
tém stavu což nasvědčuje tomu
že letošního roku obdělávání polí
y Rusku věnována byla velká po
zornost Němečtí a rakouští váleční zu
jatci jsou dopravováni do Sibiře
Poněvadž nebyli dostatečně oděni
pro sibiřskou zimu bylo jim do
voleno aby měli malá kamínka v
železničních vozech v nichž byli
do vnitra Sibiře dopravováni Že
lezniční káry mají nápisy "osm
koní anebo čtyřicet mužů" Také
ruští vojáci byli viděni v podob
ných železničních vozech ale ni
kde nebyli namačkáni Také ne
bylo viděli žo by snad měli ne
dostatek potravin
V okolí Petrohradu američtí ce
stující uznamenali že mluví se o
válec Lidé ale při tom nikterak
se nerozčilovali a mluvili o ní ju
ko o běžné záležitosti V celém
líusku panuje obdivuhodný klid
a pozornost celého národa je vě
nována snaze vypěstmuti co nej
větší úrodu
Američané soudí že Rusko má
dostatek umštva neboť všude vi
děli dostatek mladých tt zdravých
nmA kli t í hodí se k službě vo
jenské Když ptali se kteréhosi
železničního úředníka co je toho
příčinou dostalo se jim následu
jící odpovědi "I'ar má tolik vo
jákú na poli válečném e potře
buje Pude li ticha povolá osUt
ni Muže jich shromáždit! jistě
pětkráte lohk co jich nyní nalé
t se na bojišti"
- Jistý hkttt" tvrdl ío ani ip
lny viduch mškodi tak pU- lni jv
ko iicJtMitlt k pliť n ( čimiosll IU
viti a jud tráví Jivot v iicjk2o
nčjUm wJuťlui a plevo u nii h
souchotiny vykyhijS tiídk Do
I rý úcim k lurkéh viduehu lie
pobá1 t J v hr%kt'm
Vlduebu je InUo hťloilrt b přvtk
l v rMiVli?ntH(i v idue bu plivu
mui ro4Uhovtl TMntk'ni
dy b Udoi rmfbuvhv #du ku (
U plic tijvW milí iUtA p!J'
jedlo iwjpíwliifjlU-h Hj
UJoocitijih h pinholoeV dďrha
idrv I