Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (June 16, 1915)
u Stran I POKROK" DNK JO ClJlVNA 1915 POKROK PUULISHINO CO FOKIOK ZÁřADtf g fciUtul ryúkut V í'rU pro Halin obr Neb tlSuylr Clsrkaos pr Colfai bkraa Neb WUms Kaoa pro itat Km m r Cedar liu la pro etat Iru r Ht Psul MíeaeapoJla Mnu pro tit MIbmmwUo a r Tvsdsll H U pro lity HoutU s Nortb Dkotu řfodpUtni: fro HoJn Htity ťro Kanadu 210 Do JCvrvpy $2M tofioé Záaílkr tllii díjteí M pomoul po aeinírb poiikáuk (Mou Of'li) e prewiii b poukáce (Klprwi Mono Orďoe) tiiiikovnicb puukáxok (Usiik Draft) anebo t reyiitrovantia dopíno 0nsmaJt# Jí avé pfetíhoaat udej to ftaroo i bovoí adreenu DopUr 1 kruhů Itenlfatva ocbot vořojoinjo Vlut( býti aluiua piiané box úmyilu ožkobo osobni poikoditi poďpaAnjr plnjw jménem ať jit tu i býti v redakci utajeno anebo dopl aem nveřejnAoo BRYANOVA RESIGNACE Zpráva o resignaei Wílliam J Bryana z úřadu sekretáře státu nepřekvapila nikterak ty kteří bedlivě sledovali vývoj posled ních událostí Překvapilo snad je dině to že Bryan vystoupU 1 Wil Bonova kabinetu v nynější neoby čejně vážné chvíli kdy bylo tře ba ukázati ostatnímu světu že vláda Spojených Států pracuje v naprostém souladu a že za její dů razným jožadováníin setření práv amerických občanů stojí celý a merický národ jako jeden muž — Přirozeným důsledkem tohoto po činu p Bryanova může býti žc říšská německá vláda stane se vy trvalejší v odpírání americkým požadavkům Bude tčžiti ze sku tečnosti že Bryan jenž považo ván jo za jednoho z uejpopulár nějších amerických politiků ra ději vzdal se svého úřadu než by připojil k americkým požadavkům svého schválení Ať s jakéhokoliv stanoviska po hlížíme na motivy jež vedly pana Bryana k reaígnaci nemůžeme se ubrániti dojmu že bývalý sekre tář státu vzdal se svého míata k vůli politickému effektu Pan Bryan již dříve měl příčiny k od chodu z Wilsonova kabinetu ale neodešel V jiných dobách jeho resignace nevyvolala by takové pozornosti a neznamenala by ta kovou významnou událost jako v přítomné kritické chvíli Pan Bryan ale potrpí si na vyvolávání sensací a těžce by nesl kdyby přes jeho počiny klidně přecházelo se k dennímu pořádku Ilned při vstupu jeho do Wilso nova kabinetu jeho političtí přá telé i nepřátelé předpovídali že dříve nebo později dojde k ne shodám mezi nha i presidentem Wilson je mužem který dovede samostatně tvořiti si úsudek o všech vážných otázkách a který je veden přesvědčením že ten na ko ho spadá největší zodpovědnost má míti hlavní vliv při formování plánů dle niehi m pracuje Pan Bryan ale vždy hráti chtěl prim a těiee nesl nebyl-li jeho úsudek považován za směrodatný Z těch to důvodů hlavně bylo předpoví dáno že dojde mezi presidentem a sekretářem státu k neshodám kte ré způsobí resiitfuaei pohlednější ho Pan Bryan neosvědčil m ve svém důležitém úřadě tak jak se očekávalo Hned v řízen! vztahů k Mexiku ukázal 2o nevystavuje Ji A tehdy podroben byl ostré kritice Poukawvalo tehdy io pan Bryan není takovým diplo matem jakého by ve vážných ehvilleh Spojeným Státům bylo třeba S kntář atátu aitenl Mu kritizování a nevzdal se Ještě vlak před vypuknutím evropské vilky objevily ovU U Bryan sabývi ůiuyalťiu vadúu m ů řadu A nd bylw by bývalo do lf kdyby tk byl uHtul V tí doW ! ítwUliiťeli k iidnýtu iHluhHUm t lábiitmti uhranií-j ut politiky a idtu p Hranův byl by "itrid4l diaiwiiíkíha aabarvrat jakhí doul ma NsJ#aU vn k4 krtw a m Dryan ul přední t-tu uftvych úluků tvultArito tajř Nít eů ktH žH 1a U l wkrUř stittt j Maal H3íUtn loh lv uaorieki lUda nprjviU t VU iiékUhl k Nínůi Hvr lairvfn Ml amťru-kyeH Ní i) pryan pH %Uul tM ctt ktt iMjncAm truwkoi a HftiiMikt hinťrU'kd čapíay vf svých (ítwích na něho neustávaly Bylo dokonce vydáno hesloj — Bryan musí odstoupit!! Případ IUAÍtaim byl sprchou na HimrU-Vk Sl-mcit a mnohé je jíeh plány se zhatily Mocná vl na protestu proti nřmeekýn ná silnoNtcru vzedmula m a přehnala s přes celé H(xj-iié Státy Ná roží žádal od své vlády aby dů razné skropila a zakřikla nčme eké násilníky kteíf s domýšlejí že nejwu povinní AVtřiti práv ani neutrálních nárolů President Wílsín ujal s Hwm situace pevnou rukou a stal se svým vlttutníiu aliittiiíčniia luini strem v síuhlasu s přesvědčením že it-n kdo největší zodpo vědnost má míti také největší vliv na utváření plánů dle nichž má býti postupováno A právě v této kritické chvíli střetly po vahy dvou těchto uej vyšších vý konných úředníků země Bryan těžce nesl že v této vážné krisi president jednal na vlastní vrub Bryan nesouhlasil prý se zněním první americké noty Německu v které důrazně a přece jenom přá telským tonem žádáno bylo šetře ní práv amerických občanů a zá ruky že bude šetřeno jich v bu doucnosti Znění této noty bylo všeobecně považováno za důstoj né a vystižné a schválení dostalo nejí i celou řadou vynikajících politických odpůrců přítomné ad ministrace Proč pan Bryan sta věl se proti tomuto ráznému a spravedlivému stanovisku vlády Spojených Států lze si těžko vy světliti Německo na první notu Spoje ných Států neodpovědělo uspoko jivě ba do jisté míry i urážlivě O tom jak má zníti americká od pověď na tuto německou notu ne mohlo býti pochybnosti Vláda Spojených Států musela odpově děti rázné a trvati důsledně na požadavcích vyslovených v prv ní své notě Celý národ byl pře svědčen že může býti jenom jed na odpověď rázná a důstojná rolle kterou v tomto obrovitém světovém konfliktu hrají Spojené Státy Nejlepší znalci mezinárod ního práva prohlásili že nemůže tu býti žádné arbitrace a žádného vyšetřování ježto stanovisko Spo jených Států bylo náležitě ospra vedlněno zněním mezinárodních zákonů Byla tu otázka Uznává Německo mezinárodní zákony a nebo neuznává í Tato otázka ne dovoduje žádnou arbitraci Pan Bryan ale navrhoval vyše tření celého případu mezinárodní komisí Z jakých pohnutek radu Bryan k jednání jež znamenalo by vlastně kapitulaci před vyce něnými německými zuby a sesla bení všech dalších počinů ameri cké vlády v této vážné a vitální záležitosti poví snad nám doba budoucí Pan Bryan svým činem ale neosvědčil loyalitu k národu a administraci která v přítomné době potřebuje jednomyslné pod- Iory celého národa Znění druhé americké noty není takové aby pan Bryan nemohl s ním souhla sit) Je mírnější než mělo se vše obecně za to a sekretář státu ne měl žádných příčin k odsuzováni této důstojné odpovědi Presidentovou snahou j jistě pracovat! pro zachování míru a le tato snaha nevylučuje důstoj né obražení jedná-li se o poru šování práv amerických občanů Jak svrchu pověděno resignace p Bryanova může v této vážné chví li pr Úpět i k seslabení amerických (tožítdavků 1 příéiu hořeji uvede ných Budoucnost ukáže do ja ké míry (očm Bryanův poškodil dobré úmysly přítomné aduúni frtrac Pan Bryan vstoupí (yd do soukromého života Bude prý ny ní pracovali pro ndr A vedle ! bi jak ták m nad všechnu po th)httot jUtft% připravovali bud td půdu pro kampaŮ pro togu nátortikou Pan Bryan Uutíj po tom aby 11 tribunem lidu U řad krrtí télu jvha touín n vy hovoval Snad h řado Ut ko Íťinwtl přišel k náhledu l V # nitě SHjeiiýťU Států j pr ho ntto které loAlo phiě vy ho Vwfi jh teuhAlU !4lot( Ul Std jelui r"ititAi-e % ůřda se kretAř fitti j v níjákiHtt vu Ihi k j'ha tnidtiiotm apirai'lm Snad jVnlnaKi m Hni tu pftiUvilm 'huv n pfUiiA aturi-kývh Níiui-ů ktřt pnaIov4td ju ta vlAUiitťiui ptilihekťho íiiulíU A bil H j h hn Umt mjrem pak můí ao pan IVyau dojiti hwhv iklatuAul iíbwj a uri?tt Níwiri i kdyby vln ji4 přehlédli nepřehlédnou jeho ú"í lovné anaby v zájmu prohíbíce které tvořit! budou vždy hlubo bon propast tnnl ním a anuTÍ ekým živlem německým IROO ITÁLIE NENÁVIDÍ TEUT0N8KE SPOJENCE Když Jtalie vyhlásila válku Ra kousku a vjíHilla do území svého souseda na severu zahájila vy rovnávání starého účtu Deset století nenávisti k Tcutonfim' lina lo jí k tomuto kroku Národ i- talský uvítal rozhodnutí vlády nadšeně jwnévalž věřil že nade šla vhodná doba k pomstě po které toužil Itálie v posledním ti síciletí trpěla značná příkoří od severních vládců a nenávist k Te u tonů m byla přirozeným důsled kem toho Itálie neza[K)mněla na příkoří a úklaly jež strojily jí rakouské vlády v letech minu lýeh Nenávist k Rakousku a Ně ineeku zůstala v národě přes to žc Itálie stala se jejich spojen cem Národ italský nikdy nesou hlásil a tímto nepřirozeným spo jením ať italští diplomaté vy světlovali je jakkoliv schopně i obratně Jíž starý fifm nenáviděl sever ní sousedy )d těch dob kdy TheodositiH Velký učinil se svý mi Visigoty vpád do území řím ské říše v roce 402 a o osm roků později vyplenil město ftírn po hlíželo se k severu se strachem a nenávisti A tato nenávist živena byla v národě po celých patnáct set let která uplynula od té do by co první Uermán stanul nu úpatnf Alp 'a zahleděl se na št ré roviny liomhardic Itálie byla po té kostkami s kterými sever ní vládci hráli Jejj provincie mě nily stále svoje pány Mladá krev italská byla přinucena aby bojo vala za cizí zájmy Itálie byla abychom užili vyjádření Metter niehova "pouze zeměpisným vy júdíením" Ale Itálie zvedla se z prachu a sjednotila svoje provincie pod jednu vlajku Mnoho krve bylo prolito za toto osvobození italské ho národa mnoho obětí bylo při neseno ale velký úkol byl prove den Itálie je dnes tak silnou žc mohla pomýšleti na pomstu Ni kdy před tím neměla příležitosti k provedení pomsty a kdykoliv ne o to pokoušela vždy setkala se h nezdarem Itálie byla vasallským státem od zahájení německé svaté říše v roce 902 kdy Otto Velký pocho- doval do ítírna a přinutil papeže aby umístil císařskou korunu ze zlata na jeho hlavu A všichni je ho následníci mívali vc zvyku ko- řistiti 7 úrodného poloostrova za Alpami a jevil-li tento neochotu přinutily jej k ochotě velké ar mády které konaly pochody přes Alpy pravidelně Od roku KJtiS počali z Itálie těžiti Habsburko vé Po válce o španělské násled nictví v roce 1714 Habsburkové ujevnili svoji moc v Itálii a Ne apolsko Lombardie a Sardinie staly se rakouskými provinciemi O šest let později Sardinie promé něna byla rodu Savojskému pří -tomné panovnické rodině v Itá lii za Sicílii A pa sto let násle dujících rakouští guvernéři pano vali severním Italům a rakouské armády uváděly jejich rozkazy v platnost Napoleon na krátkou dobu o svobodil Itálii od rakouského jha Ptvořil z italských provincii re publiky vévodřitví a království jel byly sice samosprávnými ale přece jenom íiditi se inuuly přá ním Paříže Kongres v Vidu! v rwf 11 i opětně dal Itálii na milost a iiťtuitoat Habsburkům "Italio je jmiue rmépui!'iu vyjádřením " prohlásil Mdtcr nich nejobratněji státník jtké ho KakmiMko kdykoliv ntéio v kongresu ve Vidni na kterém shromáždili nástupci ino' iumll které jmkuřdy Napoleona Koti gte tťittu luěi 4a úkol H'iíni Mapu K v ropy aby iajitd tr valý miř V Kvropě Mrttrrui ho VihI aitahou b)!o přiviitl Itálii iitovu pl rakouaé jbu libo plán a idsřd a "puKé iiti!pt Iié vyjádřetd" spadu lUkmuku íiuitu do klitt4 b# vlk%ih h tlil VýtOMto Ut killtff i vl-b 1 ik-ho utvuřvn byl 1 ftbn wko' pi'Jký a?i N'p4lki a S -he vrácvny bvly půvíninium pnuv niku řVrdinandu Prvnímu K ů rl Vikhr KmauuvU tituly 'tdauitUki'kit jvitl či[ m i víř# lUkiuuka piipujiu byla S#jktt Janv Nui a kriiov si ví Kirdimké Mettrnich toužil o vybudováni silného státu proti Frsncíí tak aby zabráněno bylo fjtoěiiost! tohoio nárwls r budouc nostl Zbytek Italik pak nalézal tut ú plně pod rakouskou kontrolou — Některé provincií patřily přímo pod rakouskou vládu & z jiných n tvořena byla vévodství a předána členům habsburského rodu Větší na těchto státečků a provincii tr pěla značně neboť psnováno by lo jím tyransky Rakouská sol duteska tu strašně řádila Pro vincie spravovány byly rukonský mi úředníky Lid který okusil svobody za francouzské revoluce nenudil klidně snášeti vládu rakouské by rokracíe V roeo 1820 lid v Nea polsku vzbouřil se proti vládě krále Ferdinanda Rakouské voj sko potlačilo rebely a upevnilo Ferdinandův trůn V této revo luci "carbonari" proslulé vlaste necké bratrstvo italské zasadilo první ránu za účelem sjednocení Itálie Tajné toto bratrstvo se stávalo z lidí kteří toužili po o svohozcuí celé Itálie od cizího jha Krista prohlašovali za "nej vyššího čestného mistra" a pra covali "aby osvobodili beránka (Itálii) od vlka (Rakouska)" — Jejich barvy byly červená čcr ná a zelená Karbonáří způsobili revoluci v Piedmontu a přinutili Viktora B mnnucla aby vzdal s trůnu Je ho následníkem stal se jeho bratr Karel Felix který zdolal pevnou rukou revoluci V roce 18'J0 kar bonáří zvedli revoluci v Rumun sku a zde K)prvé jejich vlajka jež později stala se vlajkou sjed nocené Itálie byla zvednuta Je den z těchto karbonářů synovec velkého Bonaparta Louis Napole on založil ve Francii třetí císař ství Karel Albert stal se následní kem Karla Felixe v Piedmontu V roce 1818 celá Itálie ocitla so v plamenech revoluce proti Rakou sku "Jaro národů" jak tento rok vystižně bývá nazýván nale zlo Italy lépe připraveny nežli 0 statní národy úpící pod rakou ským jhem Benátsko a Lombar die svrhly se sebe rakouské jho porazily rakouské armády a pro hlásily se za samostatné Pied montský král Karel Albert vyhlá sil Rakousku válku Podařilo su mu shromáždit i značně silnou ar mádu ale tato jsouc nedostateč ně vycvičena by la snadno pora žena rakouskými vojsky a Karel Albert byl nucen se zříci trůnu ve prospěch svého syna Viktora K manuela Druhého italského osvo boditele Revolucionáři vytlačili papeže z ítírna Druhá republika dosadi la jej opětně na místo přes od lor (Jiuseppo (jaribaldiho který statečně odrážel útoky armády spojenců na Rím dokud posled ní naděje nebyla ztracena Po té ustoupil a prchl do Ameriky Ca milo Cavour redaktor jenž při měl Kurla Alberta Piedmontské ho k vyhlášení války Rakousku stal se vůdcem v Sardinii a Pied niotitu v roce 1SÍ0 Jeho ideálem byla sjednocená Itálie Zašil sé mé které přineslo úrodu Krymská válka poskytla mu k tomu příležitost Spojil se s Fran cil a Anglií a když bylo po vál ce přepustil Savojsko a Nizzu Na poleonovi Třetímu za pomoc kte ion mu poskytl ve válce proti Rakousku v rove 1S5!! Piedmont- ská a francouzská vojska porazí- la Rakušany u Magenty a Solře ruio Napoleon obávaje se io papej novu bude i RJma vypu- zen uzavřel mír a ponechal B nauko v nimi Rakouska Viktor rmanucl byl pliímci-u k UJtavřenl míru kterým řUka! Lombardii NainUsou iom fran- eoiuskmi (HMiAdku do Ritu a a a- ujal s'íbťnou mu Nuu a Savoj sku pirs protest (laribatdihu kte ry ut byl Savojamni Byl to (íaribaldi který ptipojd jiint L tahi k lVdiuoittu Vyprav d se v čelo jednoho tuiee lidadýcH IUU iu do S:ethř v rvH'1' l!M íntilrw ld ji a i o tlahy 1 i Nt Apole - Jiíiti vojk je "neamrtettiýiu ti sl m' v bitoru it4Kk Toto Htulitvo HoiU rudí kilK j 4 ph' jmétirtu "grďald iky " j'U mámy doUti a iajíuuiu jt SoknUtvo v iUii Uati ivuhbi j #4 Ml avl uniformy Tak tali a lo yhi[ aoterul rti ta1t# tanlíy aa pnl koutru ku rirtlaomtu thi val jtuui ta Klk- tt v okiut Rba j-i4 Mabval v ovkraii4 HuiUy frufoMtk4 a iWnittktk Tvrat a Tříd en t kUfrd nalézaly se v mo cí rakouské Benátsko získáno bylo Viktorem Emanuelem smlouvu s líísmnrckeji státníkem pruským na prahu rakousko pru ské války v mru lMfíf} jako ná brada za pomoc v této válce kte rá umožnila pruské vítězství Když Prusko napadlo Francií v roeo 1870 francouzská posád ka z Říma byla odvolána a v ro ce 1872 Svaté Město bylo dobyto a prohlášeno za sídelní a hlavni měito sjednocené Itálie Itálie vstoupila do trojspolku s Rakouskem a Německem y rod! 1882 kdy byla žárlivá na Írán couzské úspěchy v Africe kterou považovala vždy za iob své ex psíisíi Proto vstoupila do sllian ce proti republice Dvakráte (A těch dob allíanc byla obnovena lile v posledních letech nedostá valo se jí již podpory národa — Rakouská okupace iVosny a Her cegoviny a kroky které rakouská vláda učinila v poslední balkán ské válce znepokojily Balii Me zi Itali( a Rakouskem od těch dob nepanovalo žádné přátelství a před výbuchem světové války mě lo se za to že dojde mezi nimi k srážce pro předáctví v Albánii Itálie stala se sjednocenou ná rodností v roce 1870 Zbývalo při pojiti ještě provincie Trideiit Terst které i po vábíc v roce IHÍJd zůstaly zůstaly v rakouské moci Tehdy hranice mezi Itálií a Ra kouskem byly upraveny tak aby Rakousko co nejvíce bylo chráně no před útokem Itálie Hranice tvoří horské hřebeny a Trident u Terst staly se rakouskými bašta mi Byl to císař František Josef První z jehož mocí král Viktor Hmanuel Druhý vyrval Mcnátsko Je to týž František Josef První fcstárlý a zmořený tragickým životem kterému Viktor Kmanu el Třetí král italský vyhlásil nyní válku Francie byla spojen cem Itálie v roce 1SÓ!) a jo spo jencem Itálie také nyní Italští vojíni kráčí na pole vá lečné s nenávistí deset století starou nenávistí která nikdy ne pomine dokud Rakousko nebu de pokořeno PRESIDENTOVA POŠTA President Spojených Států ne může každého rána přečisti vše chny dopisy jež mu dojdou Do pisů těch je takové množství že jich přečtení vyžadovalo by celé ho dne Dokonale vypracovaným systémem ale stručný obsah den ní pošty je předložen presidentu každého dne Práco tato prováděna je něko lika zkušenými a osvědčenými zřízenci kteří otevírají a čtou do- pisy Po té tyto dopisy jHJZornó roztřiďují Některé z nich jsou odkázány různým odborům Den ně přichází několik odporučen! různých lidí pro vládní úřady a dopisy tohoto druhu odporuěuj! se příslušným odborům k uváže ní Některé dopisy žádají radu ji né přejí si na něco upozornit i a opětně jiné jsou dopisy proseb nýuii Mnohé z nich obsahuj! přán! která president nemůže splniti Na tyto dopisy zřízenci odpovídají a sekretář presiden tův je podepisuje Prosebné do pisy jsu tak četné že bylo nutno vypracovali zvláštní formu odpo vědi Takové piípisy které považo vány jsou za důležité jsou pre sidentovi předkládány Na kaž dý takový připiš ale zíUenei při pevní lístek na kterém napráno je jméno zasilatele a stručný ob sah lUtu President přečte rychle jenom stručné sděleni a ajímá li jej é přečte si dopi" Celý Ně kdy takový píipia je odkázán ně kterému kabinetníeh úředníků a v takovém případě stručný obaaH Iwtu j nachován v Bílém Domě 4 uložen DopUy čitě osobního rAU jou praví letně jako tkoě uitačuvá nv a ty ddAji preidtntu b 4 piuoAuo k Někdy ataiut e Li prenidelil ohibit mnoho dopisů stejném piedmélě V takovéto piípa lě jvu srovnány d! v pu Vaby a prvideiiU předloží e jmé It t i b k ti luajt utejo1 od S jomu ituuoi pk Italéaaji a ti kteřj Muji l4K!e l hadduv V pi itoMtoé dobil prri litil 1a pUvováu j dofiUv i li'1 HpM jrutvh SUiu LiíM projtívuji 4 nslbb'dy alaltVtaVit atui tieki vlldy Nímtt lřďi v rujt přd příkrým aUnif(Vrm a pn4 radí i rA#n akro-td { tímto dojrísniu dostane h náleží té pozornou neboť jr"sídent př je si seznat I jak o relé záležito stí této soudí americký národ — Tyto dopisy Jsou rozlříďovány do skupin a presidentu dostáni se každého dne seznamu osob které V záležitosti oné projevily vůj náhled Jedná-lí se o náhled 0 soby prominentní president prs videlně přečte si celý dopis O statní čto jenom ve výtahu jak opatří jej zřízenci ČESKA AMERIKA PRED TŘICÍTI LETY Začátkem června 188' vyplu la 1 New Yorku loď Vtphalía s účastníky výpravy do Národního divadla v Praze Myla to první větší výprava Cechů amerických do staré vlasti a je přírozeno 2 jMvažována byla za pozoruhodnou událost a jevil se o ni zájem po celé české Americe O odjezdu divadelní lodě z New Yorku psal Dělník Americký v New Yorku vycházející: "A bylo to loučení že přístav liobokenský podobného dosud nic nezřel Vždyť ná by lo kteří jsme šlí vyprovodili mi lené poutníky své mnoho přes ti hic a když konečně nastala ! hodina ustanovená to hodina roz loučení rozléhal se nekonečný hlahol bolných slov: S Bohem!' u 'Na shledanou!' My puk kteří jsme zůstali na Westphalii by chom až ku Staten Islandu do provodili své druhy nemohli jsme ani přchlédnouti ty davy new yorských Cechů kteří z přistaví ště mávali šátky na rozloučenou což ještě velkolepějším učiněno když hudba p Fr Pospíšila spu ctila truchlivé zvuky: "Loučení loučení což je tu těžká věc" Za výletníky šlo vřelé práni aby se jim v rodné vlasti dobře vedlo" a e Svornost oznamuje že pan L Marston Cech který na angli ckých jevištích provozuje divadel ní hru "Cest ženy" jejíž děj po ložen je do Cech a který sám v jazyku anglickém sepsal nalézá se se společností svou v ťhieuKU 11 hraje v Aeademy of Musio síni Svornost hru velice chválila e e Divadelní loď odplula a zane chala za sebou jenom vzpomínky A vzpomínky tyto probudily tou hu u mnohých po návštěvě ve staré vlasti Svornost navrhuji! novou výpravu do ('ech P Z při náší o tom zmínku a praví že ta ková výprava může býti uskuteč něna a že je jisto že divadelní loď není wsledui výpravou do Cech a e Svornost si stěžuje že v Ameri ce nalézají se také vlastenecké české listy které prý neuznaly za dobré ziuíniti se o divadelní lodi Cechů amerických Takových vlasteneckých listů které neu znávají za dobré zmiňovat i se o důležitých snahách Cechů ameri ckých mátne dosti i v přítomné době e Dennice Novověku přináší zprá vu ze cena amerických Cechů v obnosu 172 zlaté zu nejlejNŠÍ prá ci dramatickou vypravenou na Národním divadle udělena byla K pippichovi advokátu v ('hru dimi za práci "Ve veřejném í votě" Obito hořeji zmíněný po hlán byl v roce lssj Jami Neru dovi slavnému básníku a spinu vateli v Praze % přáním aby ob noa tento věnoval spisovateli nej výtečuějš! dramatické práee tý valy druhdy lepšj kulturní styky liiei českou Atiienkou a starou vlasti a čenká Amerika dokonee poVbuovahi k práci i ernké li teráty Dne se (o čte jku m hádka Po více jk M měsíců tlpi Au M l ili 10 neíMiV ee 1!H til snehi-iu - t " lvi těie dolh4 tie jen ii Veiko- tvčáře slo i tatnid phUK páe tiieiv tVUtdiIun ae le l 11 HiJ vydá o jUVMI tUku vit v méně m l bmi a to KUuiě mVded keiu lolto } Velkým auebviu aby nulu tatu v inkiledideh iěl eb h W j4 liVMUhM Uů ku poVeho dobytka Piiovtt h a (trtfc k tomu j tž #trii4 t4 vr i i P om a iboin!!! e lueiil V MbvVinifťh UleeK vilí ae i iutralw iáií bUuii d Antf'ii ti4 1 1 Huíba bo4! X iuv Itri b toAul kbA ' a' ani do'4l ptfbi kr ditl lit# pM!H li qyeeHl4ud a U wcvendvk lt i „ ♦ íib ibJ-Uka eh4 ptKriHá titi 4 jal tuU H%