ČAST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
V tifinnáui #lc4cb ilali
Zk U " f O K KOK" tJJř(
Trjf "KOK KOK" Firtl
Dne 16 června VWl
POKROK
Z blízkých i
PFWfi í- ♦ ř-l 1 VÍ
REPUBLIKA SÁN MARINO
VYHLÁSILA TAKŽ VÁLKU
V minulech dnech oznámila ka
belová r právu r ítíma fn nejstnr
ti nejmenií a ncjmírumilovnější
rejmllika světa Hun Marino le
žící při východním pobřeží J ta
lie jihozápadně ol měsla Jfirníui
rozhodla no podíleli na obrovském
konfliktu a vyhlásila Rakousku
válku Kdybychom tuto zemičku
hledali na mapách marné bychom
hledali K rodiči map jenom zřítí
ka tvoří malou tečku odlišné bar
vy v území italském mezi městy
Kirnini a Prsnro Rozloha tito
republíčky je jenom dvuadvacct
čtverečních mil a je úplni obklo
pena italským územím
Republička tato rozprostírá se
na výšinách několik mil ód Ki
rnini a je méně než 150 mil vzdá
lena od ftíraa Kdyby San Marí
no zůstalo neutrálním rakouské
aeroplany které vypravují k
útokům na italské pobřeží ze své
základny v 1'ulji rakouského pří
staviště při Adriatickém moří
mohly by v případe potřeby na
léti útočiště na tomto neutrál
ním území Zde mohly by též zí
skati zásoby potravin a vypravili
se na centu zpáteční
N'yní to ale možno nebude jež
to San Marino postavilo se do řa
dy válčících států a běda rakou
skému vzduehoplavci který by se
pokoušel rušiti příslovečný klid o
byvutel této malé republiky Itá
lie bude-li si přáli bude moci po
užiti tnké stálé armády této řepu
bliky jež sestává z 00 mužů a má
dvě déla Kromě toho má repu
blika také sedm policistu a dva
lékaře Tato dvě děla umístěna
jsou v Itocca druhdy pevnosti —
Hývalá tato pevnost proměněna
byla ale ve vězení a z dél střílí
se jenom o národních svátcích a
ku poctě nově zvolených rc-jcen-tů
Celá republika má asi 12000
obyvatel Město San Marino po
čítá na 2000 obyvatel V přípa
dě nutnosti každý tělesně schop
ný občan republiky může být i po
volán do zbraně 1'raví se že re
publika mohla by vypraviti do
boje armádu o 800 mužích
Kcpublika San Marino často
nazývána je "molem na šíji krás
né dámy" Itálie několikráte
snažila se učinit i konec samo
statnosti tohoto státečku ale je
jí snahy nesetkaly se s úspěchem
Sněm republiky dovedl odpově
děli ládě italské vždy tak rázné
jakoby za odpovědí tou stálo ně
kolik mitlionú vojáku A dnkon
ee podařilo se mu získali přízné
tak mocných států jako je Fran
cie a Spojené Státy k sesílcní tvr
zení že právo na snniotatnost
tohoto státu jo neporušitelné a že
nesmí býlí o něm pochybováno a
ní tak mocnou zemí jako je Itálie
Mei vládou italskou a vládou té
to republiky v pshdníeh letech
panovaly ale přátelské vztahy a
San Marino nyní nemusí mít i o
Itav že jeho samostatnost bude
porušena
Vypravuje se že v polovici
("tvrtého století jistý katiieunik
Ihdmacíe přišel do Riniini aby
budoval hradby pro toto město i
kanu ne dobývaného na hoíc Ti
tanu V prázdmeh svých chvi
lích tetttu dobrý tnu 2 Mtužil ne i
kántt stoupenci pro kíesiutt
Mti Tato jho snaha setkávali
mc ói'i lieni a plaťito se tnu
během doby (tiskali mnoho tou
pťiiotA křeťnkýn naukám
Má Jleehtiéna dojta jeho odd
loxt{ ku ki íflst vl dtf ott IHO
hoiu it její oko!( k (budováni ú
t'iť pru pioiu!cdomiA KiV
íny Marinu jk jimunval
dobrý utnu muž (budoval tu ku
tvé ne Útuhk krtUt Uchlo! M
kirťftué kd4 Itrheípeét jilit
br lo
KM irmnl druhu MiroU
klrntjidd Indem iudov
U 1)4 heíi% klUtr prohbUit jej
ia vtihu v tWi k jht piwi
ro tutolda r publiku Si Marino
hUUip tm hr bvl niaéné td tU
ný tdioíl Ml idy Uk r
irrvkti' fa hfpHlel in w ttikdy
hi DMvaJovikl Uk rrpnbhk
uh4jd jl Htlel i V d
h kdy trftnv ¥ JiuýrH #deh w
dálných krajů
í íl I Ti fc H í Jej í "ťfftpHr i-t-tr
chvěly a uurcné nikly rozpada
ly '
ŽivH obyvatelstva republiky j
ideální 1'roživají tu ku tečnou í
dylu a občané jiných Ktátu mo
hou jím právem závidět! V této
zemi není žádných daní Žádných
zločinů a žádné otázky o vysoké
cené potravin ježto véichní žijí
velíce jednoduše a nemají vel
kých životních potřeb Obděláva
jí klidné svoji pudu a sklízejí ú
rodu která stačí jim na živoby
tí Nevyhledávali nikdy žádného
sporu a tak nikdy nebyli zaplete
ni do mezinárodních otázek až
v době přítomné
Členové sněmu který tvoří ně
kolik zákonů které malá tato rc
publieka potřebuji' jsou voleni
na doživotí Volebních bojů v té
to republice není neboť do sně
mu volí ho jenum nejvážcnéjší
mužové dvanáctitisícového náro
da Vedle členů sněmu voleni
jsou dva presidenti čili regenti
kteří spravuji zemi společně Je
den z nich jo pravidelně měšťa
nem a druhý sedlákem a tak o
ba stavy jsou spokojeny
Otázka dopravníetví neobtěžuje
obyvatele tohoto malého pozem
ského ráje NenJ tu žádných že
leznic ani pouličních kar Kaž
dý obyvatel má však osla který
nahradí tnu obé tyto vymoženo
sti dopravnictví Krajina je hor
natá a zbudování jiných doprav
ních prostředku setkalo by se s
četnými potížemi a pak je tu o
tázka zda-li by jich obyvatelé
San Marina používali
V celé republice je jenom jed
na rovina a tato malá plochu na
lézá so před vládním palácem —
Náměstíčko toto nazýváno je bi
nnello Uprostřed tohoto náměstí
nalézá se socha Svobody kterou
fbyvatelé republiky milují nad
vše vo světě l'od sochou pak je
kašna která zásobí městečko vo
dou Vládní palác je úhlednou
budovou o dvou patrech h víž
kou na které nalézají se hodiny
Zde schází se také sněm v malé
světnici jež vyzdobena je památ
kami na slavnou minulost repu
bliky Malý palác tento potře
bám země úplně vyhovuje a po
něvadž není naděje že území by
se někdy rozšířilo bude vyhovo
vat! jistě i po věky budoucí
OSUDY MUŽSTVA NĚME
CKÉHO KŘIŽNÍKU EMDEN
Část mužstva německého křiž
niku Kmdeii zničeného austral
skou lodi Sydney dne it listopadu
minulého roku dostihla v minu
lých dnech Oamašku v Sýrii po
řadě dobrodružství jimž podob
nýeh nebylo zanuin liáno v mo
derní době lo lhiinašUu dosta
lo se ai f0 německých námořní
ku ho svým velitelem podkapi
tánem Muekcm Kiitdcn nezlí byl
přemožen potopil třiadvacet ob
choduích lodí spojenců s nákla
dem v ceně jfrUOOOUmx) ruský
ktiník leméiijj a francouzského
ničitele Po svém odvážném ná
jezdu Jta přislav Peiutnjj byl au
stiutskoit lodi Sydmy ptciuožen
dne U listopadu t ti 1 1 U Kokos
ostrova v Indickém mou zahnán
k pobřeží a zittéeu 1'odkapitttU
Mučko a jt ho mužstvo prchlo
byvši pied tím posláno im pobiv
íi aby itničtlo anglickou tauiej
pro hedrátnou telegrafu
Mužstvo Muckovo uchvátili
škuner Ayeidut který nalézal
u imtrova a v) pravdo m ui cestu
do htipcťi po několikaměsíční
ecMo po luor i a souši tu klet é
tulili mnoho běd diMiUll se ď
Uamašku kds oldásdi e v turp
tkveh kttátnáh Kdvl povédC
li kdi! jsou pťijuti l U prý
Ve!ktil jasottlU
Na bslol které m inioentli ne
liahilt tooidoi piiniHk tt-itnoint
Vú k pltivb na moři NU U dc
Jenom knííku "PriUilc p In
dokétu tioMt" který bl jint je
ttiuvtu táib ! pit oIv4íiuí plav
lV Mueke roíhinH s v konať
pUvbu k vňlioduíiuti pobi
Afriky rhUlt m duti nejdit
Vf d neutrálního p{iivn P
daní na Huwtř% Huívd
Pnulo niUtA nh'at něoiiťk
kiuinl tKuifll !♦ id itaU-mou
HjaikoU tllnuikou lef d?d
se něco jrůbřhu války ycsha
míla velmi achopného kuchaře
francouzského který připravoval
dobrá jídla al pitné vody bylo
nedostatek a námořníci dostávali
jenorn tří klcnky denné Když
pršelo nachytali voly dostatek
Námořníci chodili téměř nazí a
hy uchránili uvojo Saty Jedna
břitva rauMcla vytačiti všení —
Na celé lodi nalézal m: jenom je
deu hřeben
Když lodioo blížila se k Patlán
tru byla následována velkou lodí
která snažila c zvčdětí jméno
škuneru Mueke poslal mužstvo
na dolejší palubu aby signály
zvědělo proč: velkou lodí je ná
sledováno Ukázalo se že je to
holandská torpédová lodice Lyii
Když seznal že jedná m o loď
spřátelené mocnosti Mučku vy
pravil se na palubu v jediné své
uniformě a oznámil svůj úmysl
vploutí do přístavu Velitel Lynu
prohlásil že nepochybně snadno
dostane se do přístavu ale těžko z
něho
Ilolanlský velitel přístaviště
chtěl jednali se skůnerem jako %
kořistí Německý podkapitáu ale
prohláuil že jeho lodice je lodí
válečnou a poukazoval na čtyry
strojové pušky které měl na pa
lubě Přístavní úřady po té žáda
ly o listiny kterými bylo by pro
kázáno že je oprávněným velite
lem lodice Mučko prohlásil vsuk
že jo podřízen jenom německým
vyšším důstojníkům a postavil se
proti jejich úmyslu lodici a muž
stvo internovati Mučko žádal o
potraviny vodu šaty a podobné
potřeby ale přístavní autority o
depřely jeho přání vyhověli —
Mužstvu nebylo dovoleno opustí-
ti loď bez průvodu a tak jenom
málo nákupů mohlo býti učiněno
Německý konsul nemohl lodici
iiuioho prospěli
Po dva týdny nalézala se lodi
ce v přístavišti Konečně objevil
se německý nákladní parník Choi
mitf Loď ukázala německou vlaj
ku a to vyvolalo velké nadšení na
škuneru Mužstvo volalo slávu
německé vlajce Velitel lodi ( hoi
síjik z počátku nemohl pochopili
co znamená tato radost polona
hých lidí ale i mzdě ji pomocí sig
nálů došlo k dohodě Moře bylo
vysoké a mužstvo škuneru bylo
nuceno éekati dva dny nežli mo
hlo vstoupiti na palubu ('hoisin
ffil
Když mužstvo vystoupilo na pa
luhu německé nákladní parolodí1
skůner byl potopen Námořníci
loučili se s ním těžce neboť vy
konali na něm cestu 1700 mil od
Kokos ostrova a zachránili se
něm před zajetím Po lodi Choř
sinjí vypravilo se mužstvo k afri
ckéiiiu pobřeží a za jedné noci po
konšela ho loď dostali se do pří
stavu v Ilodeidé Pokus se ale ne
zdařil ježto unameiiáii byl neda
leko přístaviště francouzský kíiz
nik Teprve následujícího dne
upuštěny byly čtyry lodice a muž
stvo v nich přistálo u břehu před
očima Francouzů kteří netušili
Že jedná se o nepřítele
Několik Arabů na -pobřeží pi
chvátalo k příchozím a nastalo
obtížné vyjednávání Mueke na
řídil svým lidem aby sloili ybrun
a zahájili mírové jednání Arabo
vé ale nerozuměli a chystali se i
boji Mučko ukázal na strojové
pušky a řekl "Pum huni" Tím
BITEVNÍ
4 i1"
trV--- '
l
ioHluiiu-h tMtmMMÍ'h iimiu-vrceh %tMšin mitrriekyťh váhaných lod( po%Un hvU do
ev)'vH unVnýťU piUUvu lleui by im ku tuib kaidou ehvUi připravfivy lyly Vjiďraenl
lUi předtUvuj % Ujkovou lof Wyoiumif xkl hsfiul dojrvována jt di itf jomká
kptlko hUun'v
mínil naznačili že zane utříbt
budou li rabové nepovolní Ko
nečné podařilo mí německému ve
liteli vyvětJití Arabům že ne
chtějí nimi bojovali a že jako
Němci přejí si jejich pomx:i
'Au chvílí dostavilo mc asi 1 00
Arabů a pomáhali německému
mužstvu Mueke dostal pak nu s
mužstvem do Jíodeídy a přihláail
s u tureckého velitelství Ture
cké vojsko přivítalo Němce jako
své spojence Mueke nyní přemý
filel jak dostal by se k některé
mu tureckému přístavu odkudž
mohl by w vypravit! do Německa
Otázku tuto bylo těžko rozluštili
Mueke ale rozhodl se vykonali ce
stu přes Arábií Téže noci dal lo
di 'hoísintf signál aby odplula
ježto nepřítel nalézal se v blízko
sti V den narozenin německého cí
saře po parádě kterou uspořáda
li za pomoci tureckého vojska
němečtí námořníci vypravili se na
další cestu (festa skrze Arábii by
la dle vypravování Muckova
klidná a neudalo se na ní ničeho
zvláštního Arabové chovali se
všude k německému mužstvu přá
telsky Němci dostali so konečné
až do Oamašku kde dostalo ho
jim uvítání jako hrdinům
Německý stavitel železnice ně
mecký konsul německý ředitel
banky a ostatní německé úředni
ctvo vyjelo jim v ústrety Námoř
níci byli nadšeně vítáni a došlá
lo se jim tureckých a německých:
vlajek Za veliké slávy vstoupili
němeétí námořníci do starého
"města pohádek" Pyla lo veli-
ku sláva mánuvlj věřili vypravení
Muekovu Val i města je vítal tu
recké vojsko vzdávalo jim čest a
hudha vyhrávala jím na pozdrav
Mueke nařídil svému mužstvu a
by utvořilo řady a děkoval na vše
ehiiy strany
"Viděl jsem je pochodovati v
sluneční záři" píše americký
koi respondent z Damašku který
poslal podrobnou zprávu o přícho
du zbytků mužstva odvážného
Fmdcriu "Pyli oděni v turecké
uniformy jichž dostalo se jim ce
stou a vyhlíželi velice fantasti
cky Mnozí z nich byli žlutí po
přestálé malarii Turecké vojsko
vedlo je na prostranství aby mo
hli býti spatřeni zástupy Obecen
stvo jásalo a vítalo námořníky"
Němečtí námoínícj velice chvá
lili Turky kteří k nim byli všu
de laskaví a ochotno jim posky
tovali potraviny a jiné potřeby 7
Damašku odebrali sc námořníci
do Cařihradu Vypravili se na ce
stu v naději že podaří se jitu do
st ati se do Německa kde budou
vyprávěli o svých dobrodruž
stvích na moři a na pustinách a
rabských a o přijetí jakého se
jim dostalo od tureckého obyva
telstva SLÁVA KOZÁKŮ UPADÁ
Nejznámějším druhem ruského
vojska byli kozáci kteří měli jiné
no dobrých bojovníku již v Sedm
náctém Století Tito lidé od své
ho mládí zasvěceni byli bohu vál
ky Marsu Pro boj cvičeni byli
od let chlapeckých Ve starších
dobách bylo hlavním jejich úko
lem odráželi nájezdy Tatarů a ji
nvch divokých národů tlačících
se x Asie do Kvropy Tatařint a
Turčini byli dolní a odhodlaní
LOD WYOMINO NÁ CESTĚ DO
A
£- —
C i ! ? +~ i
bojovníci n bylo třeba proti ním
postavili hráz která byla by do
statečné silnou aby zdolávali mo
hla jejích útoky
A touto hrází bylí kozáci Jako
naší hraničáři na západě bylí smí
šennou dobrodružných Živlů tak
í kozáci byli takovým zvláštním
lemenlcm tvořícím odlišnou tří
du lidí jako američtí západní pa
sáci dob minulých Kozáci mno
ho změnili so od těch dob ale zů
stalí odhodlanými bojovníky Jíy
1! to tito kozáci kteří podmanili
značtou část asijské Sibiře Život
pokojný považovali za lenošný a
šťastní byli jenom v neklidných
dobách válečných Po posledních
J0O let tvořili před voje carských
armád Kozáci osvědčili í v pří
tomné válce statečnost v opera
cích výzvědných Ale moderní ve
dení války scslabílo značně jejich
význam
Časopis World Herald přinesl
v minulých dnech zajímavý člá
nek o upadající slávě kozácké O
sobní statečnost nemá žádného
významu před jícny obrovitých
dél jakými jsou vypraveny armá
dy teutonských spojenců Moder
ní válka stala se lak hroznou že
zatlačila to co považovalo sc v
minulých dobách za postrach do
pozadí Ještě před několika lety
slavný ruský generál Skobelev
prohlašoval že rnillion kozáku
stačilo by k podmanění Německa
To mohlo býti pravdou před lety
kdy vo válce neužívalo se moder
ních vymožeností které činí nyní
válku peklem dvojnásobným
Moderní dělostřelectvo strojní
pušky zákopy a opevnění z ost
natého drátu učinily jízdu v bo
jích nemožnou Korrespondent
časopisu New York Post píše z
Waršavy žc pověst této slavné jíz
dy ruské značně bledne "Za mě
stem'' píše "daleko za válečnou
frontou možno viděli sbory této
jízdy někdy v táboře a někdy na
cestě Jsou dobro vypravení svě
ží a je jich velký počet Jsou to
vojáci kteří mají málo anebo žád
nou práci v přítomné válce Ve
válce moderní s úspěchem možno
použiti hlavně pěchoty a dělostře
lectva a tu povstává otázka jak
zaměstnali tuto znamenitou jíz
du tyto výborné vojáky"
Němci a Rakušané proměňují
rychle svoji jízdu v pěchotu Ale
kozáků jako pěchoty není možno
použiti Pro energii kozáka ne
jsou boje zákopové Kozák milu
je boj ruch a pohyb Nemá po
vahy ruského mužíka který vy
niká trpělivostí a vytrvalostí — -líuský
mužík je znamenitým vo
jákem jmenovitě pro obranu Ko
zák ale nevydrží v zákopech Ha
praví se že i jako jízdný voják
v moderní válce nevyhovuj! a ru
ské vojenské autority pomýšlí na
reortrauisaei kozáckého vojska
I Německo vynikající vojen
skou schopností shledává že dvě
třetiny své jízdy nemůže použiti
a proměňuje ji na pěchotu Ku-1
sové kteří mají jízdy dostatek!
nadbytek koní a lacinou píci snu
žili se v přítomné válce zužitko
vuti jízdy co nejvíce ale vžily -
nezdarem Hrstka pěchoty il
když jednalo se o domobranu za
stavila na postupu hordy jízdy
Před několika měsíci ruský gene
rál Keuncnkainpf v Insterburgu j
ve východním Prusku snažil se se
slabili německou obranu jízdou u
LODĚNICE
- "íws
Je bez valného výaledku A Jtcn
nenkftfflpf považuje m m jedtoho
z nejlepňích generálů ruské jízdy
liuské pokusy o zlomení německé
obrany jízdou jíž ustaly Hláva
kozáků zapadá a sotva kdy zno
vu pozdvižena bude k bývalé vá
výší Hrzy patřili bude minhlo
stí a zůstanou tu jenom povčti
vyprávějící o statečných činech
jezdců ruských stepí kteří měli
lví podíl na rollíuxí velké car
ské říše
BUENOS AIRES
"AMERICKÁ PAŘÍŽ'
Jiuenos Aires hlavní město Ar
gentiny právem nazýváno je a
merickou Paříží Americký cesto
vatel Jloger VV Habson píše o
tomto obdívuhoilném městě v běž
ných číslech amerických časopisů
a praví že je to město nejvese
lejší na světě a zároveň i nejná
kladnější Pobyt v tomto městě jo
také značně nákladný Pokoje v
nejlepšíeh hotelech stojí denně od
%'y výše a jídlo je také značně
drahé i v strávních domech je
nutno platiti $-1 denně V jed
nom malém restaurantě čítali ce
stovateli Iři pesy čili za od
polední éaj a zákusky
Ale ať jakkoliv je návštěva té
to "americké Paříže" nákladnou
turista je vždy plně uspokojen
Huenos Aires je městem skuteč
ně krásným Veřejné budovy jsou
nádherné a vyrovnají se oněm v
Paříži ve Francií jež proslulé
jsou pro svoji krásu Avenida de
May o která vede z náměstí de
Mayo k moři jo krásnější nežli
Pennsylvania uvenue ve Wash
ingtoně Obchody jsou tu nád
herné a předstihují obchody v
Londýně New Yorku a Perlíne
Ulice v starší části města jsou
doposud úzké ale krásné budovy
jsou tu stavěny v souhlasu k šíř
ce ulic Tím způsobem v ulicích
je dosti světla a čistého vzduchu
Časopisy v brazilském kapitolu
mají nejnádhernější budovy na
celém světě Američtí redaktoři
jsou většinou nuceni pracovati v
těsných místnostech v poblíží hlo
mozí vých strojů ale brazilští re
daktoři mají přepychově zařízené
místnosti Jeden z časopisů za
městnává právníky lékaře a jiné
professionalisty k službám svých
čtenářů
Huenos Aires má řadu překrás
ných parků Počítaje v to námě
stí která posázena jsou stromo
vím jo jich pětasedmdesát —
"Huenos" znamená dobrý a "Ai
res" vzduch Město toto má sku
tečně krásné podnebí a pobyt v
něm je příjemným
VSEM ČECHtlM A SLOVÁKŮM
VE SPOJ STÁTECH
Krajané I
Vážná doba vyžadujo aby kai
dý Cech a Slovák sřckl se co nej
dříve příaluienství k Rakousku a
Uhrám V zájmu jich vlastním
vybízíme všecky krajany kteří
nemají dosud prvního občanského
Iktu aby si jej neprodleně dali
vyhotovit a tím se pro všecky pří
pady zabezpečili před možnými
nepříjemnostmi jež stihly kraja
ny v jiných zemích a v Kanadé A
dnou není beztak s xúá nikoho
kdo by chtěl dobrovolně Wáaiti se
h občanství nřkteré i obou teuton
ských velmoci
Žádáme všecky české a eloveu
Kké Indy za kukavé otUuii ivá
výzvy Cech a Slovák v Americe
nesmí byt poddaným říši Jej se
svým v dejituich lidstva bezpil
hltulným surovým a nelidským
vÁléemm samy odsoudily
Projevme právé nyní Spojeným
Státům své sympatie tímto nej
v hodni Jimi ip&kuWm
Ze Ctffckt Národní Sdruženi
Dr J flííher pud-cdi
J Tvtilcký lajmnik
i — K udrleid ledutew v íiiletŽ
iftby e inWo a tnUko ťm hovalo
rhuttié jit áioluo lutu aUHn
Jednou v týdmi ilobiť vymíli U
bet vodou do tH pi tl tm lrmhu
ody na ptid Kvlvkciiv mu
ro#hjf v ldnu'i tni ♦ t nkiinlj
Ií m lrttt hy ih iehvU Úplat H
tlol krmj j"4 ' da lelU
lUdjl m%j( t vídy dwhře pfdé
loijhl Hkhel prtknll hy %
rhráníU cl příchuti Jn4 jldU
lIUtl míIo i mMkit
