nrirfr''W i"' '?' ' '''
HMJtOK DNE 0 CKKVNA JOL'
Straa 6
Z blízkých i
národní bohatství
8p0jených 8tátu
V době kl v Kvropá mrhá e
národním bohatni vím a n národy
vatují ne nová břemena dluhů
budí? jistá zajímali ccnsovní '[tri
vii o národním bohatství Spoje
ných Htálň jež byla v minulých
dnech práví vydánu Z tito zprá
vy vychází na jcvo že ijf k
národu pozoruhodní se zvýšil v
posledních letech
Celkové národní bohatství v ro
ce 1912 bylo 1877:{!)000000 V
roce I8r0 pouze 7J3b0O00OO Ja
ký to obrovitý vzrůst za dvaaše
desát Jetí Mujf fk dl hlavy je
nyní ♦1900 kdežto v iw J8r0
byl jenom 'Í08 dollarů Jinými
lovy majetek národu je nyní pět
advacetkráte větší nežli byl v ro
ce J 850 Majetek dle hlavy je
nyní šestkráte tak velký jako byl
před dvaašedesáti roky
V tomto obnosu není započítán
ale majetek který vyjmut je z po
platníetví daní Cena takového
majetku odhadovánu bylu v roce
1912 nu ♦ 12HI 1000000 čili JL"J
dle blavy
O tom jak národní bohatství
vzrůstalo V posledních leteeh uči
níme ní představu z následující ta
bulky :
Rok Majetek Dle hlavy :
1912 $1S77I9(KK)000 $1905
1904 107101000000 J:il8
]!KK 88517000000 1105
1890 050:17000000 io:ií
1880 43012000000 870
Celkový majetek Hiátu New
York je $25011000000 Klát ten
to je nejbohatším mezi všemi v
Unii O druhé místo zňpasí Jlli
nois jenž má majetku v cení $15
481000000 n Pensy Ivunia h ma
jetkem v ceně $15458000000 lí
né bohatá státy jsou následující:
Ohio $880801)0000 Califomia
$8404000000 lowa $7808000
000 Tcxum $0800000000 Man
sacliusettn $0:{010(M)000 Missou
ri $5842000000 New Jersey
$5743000000 Minnesota $5547
000000 Michigan $5127000000
indiána $5195000000 Žádný z
ostatních státu nemá více majet
ku než $5000000000
Cčiníme-li ale srovnání majetku
v jednotlivých státech dle hlavy
dostaneme zcela jiný pořád Nej
větší majetek dle hluvy připadá
na Nevadu V tomto majetku ale
není zahrnut majetek z kterého
neplatí se duní to jest majetek
vládní školy kostely a majetek
dobročinných institucí Majetek
dle hlavy v Nevadě) je $4805 Na
druhém místě nalézá se lowa s
215 Další státy pak jsou dle ná
sledujícího pořádku North Dako
ta $3210 Califomia $3113 Ne
bruska $2954 Montana $2743
Colorado $2008 Kansas $2525
Ořežou $2532 a Illinois $2507
Nejposlednější zprávy z cizích
zemí ukazují že Anglie v roce
1903 měla národního majetku
$108280000000 ' tohoto obnosu
$72997000000 bylo přiřčeno o
atrovnímu království v Kvropě a
ostatek koloniím V roce 1903 od
had majetku v Spojených Ktá
tech byl ♦107101000000 Národ
uí majetek Německa v roco J90H
odhadován byl na $77M(il(M)0(MM)
REOROANISACE NA8Í
NÁRODNÍ OBRANY
Pokus o reorganisuei armádní
ho a miličuího systému Spojených
Stálil učiněn bude během příštího
iiiM-liní kongresu h podporou ad
ministrace a se schválením sekre
táie války liurrisoua Odbor vál
ky a viijenxké vjboiy pilaneekí
sněmovny a senátu imisi najiti ně
jaký hodný systém k oputíeid
pí iměicHiS národní obrany nniJ by
eiu5 uvedena byla lo lobepeél
itiilitarUmti MA e la to it při
pláiHiváni piíitl národní obrany
Spojených Stal bud sbniiiti rt
Mor ktm který je nyní v plul
nox ti v Švýcarsku Tento vtciu
povaluje se 4 praktický a vtowl
ný a liskal i jíl o4uriut IM
tux kollcjt a jidoutUvyMi dtUtoj
nika iti armády a nielil někleti
jitt toku náhledu ' výcarký
iMiltiid yhm j nejbpAíiu na
b iu WuV
Odbornici Ubnti kwlbjv pro
bUiujl 0 amrruký vwjik
d4 M m" krU tolik nAkUdu jaku
ivýcarký VMj4k 'oi nasvědčuj
tomu h řijSarkw maji y
atem jqkiHni b)vhoia potřebovali
i my Také autrlkiř ivUm tk
tuU tdirmiy poáuuiwU na
iih odborníků IKlboridci lt
duji vievhuy Voj'Uké iytrnty nal
dálných krajů
svřlí h olor'í k příjefí fHt kle
rý uznají za nejlepíí
Ve Švýcarsku každý obf-an je
vojákem U-ft by tělesna anebo du-AV-vní
neschopnost vyloučila jej i
vojenské alužby Vojáku i povo
lání není mnoho a jejich úkolem
je blavnij peřovatí o vojenský vý
cvik ostatních Vojenský výcvik
počíná v kftdctiích sborech kte
rá jsou dohrovolníckýmí organb
saci-mí i'blfljcu Tito cvičí se v
pochodech v zacházení se braní a
konají cvičení proslná
iílavní pozornost je věnována
cvičením prostným a střelbč Ten
to vojenský výcvik není žádným
vojáčkováním Jíochfím znamení
tě prospívá a ve ftvýcarsku nikde
nespatříme mladíku zakrnělých
nedost ateční vy vinutých Jlosi vy
růstají v tělesná zdatná mladé mu
že Výcvik z kadclníeh sborech
učiní z nich mladíky aneivíeké a
oddaná vlastence
1'ravideJná vojenská služba po
číná u každého muže v jeho 20
roku Kekrutí jsou opatřeni ve
škerými vojenskými potřeban
počítaje v to i pusku Tyto vo
jenská potřeby každý béře si do
mu a ponechává si je až do zakon
čení vojenské služby až je 50 ro
kli stár
Hlavní výhodou tohoto švýcar
ského systému která jistě bude se
zamlouvat i i kongresu je zásada
aby mladí muži vzdáleni byli pra
videlného povolání v občanském
životě co možno nejméně Pravi
delná služba švýcarských mladíku
ve svazku armádním trvt jenom
několik týdnu Vojenské autori
ty švýcarské jsou toho náhledu
že to líplně postačí a další cvičení
doma udrží je v schopnosti vojen
ské liné země evropské mají dvou
až čtyřletou služhu vojenskou
Mnozí z mladých lidí vracejí se po
odbytí vojny s nechutí ku dřívěj
šímu svému povolání Mnozí za
pomenou mnoho z něho Jiní ra
ději volí povolání jiné
Švýcarský systém národní obra
ny není žádným militarismem A
přece malá tato republika má ar
mádu na kterou mohly by býti
hrdy i mnohem větší země Tuto
armádu pojí jednotný duch vel
ká láska k vlusti k svobodné re
publice jejíž zřízení považují za
nejlepší ve světě 1'atriotism Švý
caru není povrchní nýbrž tkví
hluboko v jejich citech Švýcar
ský systém opatřuje zemi zname
nitou národní obranu za nejmen
ší vydání Z toho důvodu tento
systém považuje se za jeden z nej
lepších Vojenští odborníci mnjí
jej za nejlepší u prohlašují že
australský nalézá se na ftiístě dru
hém riukovník (leorge Dell jenž v
minulých dnech vrátil si! ze Švý
car kdo konal důkladná studiu
švýcarského systému národní o
brany prohlašuje že tento systém
je odporučeni hodný Plukovník
Dell seznal že Švýcarsko připra
veno je pro každý případ přes
to že nemá velká stálá urmády
jež vyžaduje velkého nákladu v
době míru Muži konají pravidel
ná vojenská cvičení a jsou vedeni
myšlenkou že povinni jsou své
vlasti službou vojenskou právě
tak jako jsou nuceni platit i daně
Švýcarská armáda je daleko lé
pe vycvičena nežli jiná evropské
armády a je ovládána obíliv uhod
ným duchem vlastenectví který
překoná všechno Každá národ
uost jakkoliv mocná romýšlebl
by se učinili vpád do Švýcarska
poněvadž tento národ ve ubráni
ueřli byl by porubán vojenskou
přesilou jtptWdiil by nepříteli
ťtiátv strašlivé
Plukovník itcll bl přítomen
itiohilisaci jednoho Švýcarského
battaUoun Mobilisaee byla pro
vedena lnci 8 bodíiiou ranili a 2
hodinou odpoledni Vojáci uhro
iiiáliliU se dokoimh vypraveni
(tbruiii střelivem a potravinami
IVl přehlídce bylo shledánu h
Ueehlui j V nejiepiiiu pořádku H
batlalioii jil ti 3 ItodiuS odpoledni
mohl se vypravili na mUto imV
ní Ani jediný mul iti'eMt!
Viiehiit byli na vsiu iUu a do
jmbinho uposlechli vývy ib hr
ihV lat voUla a bylu nutno í
liti titiíct t4tl konali Kvalou po
vuiiomI Mibilim provedena by
U itadiťidin JV A neui ntoliio
kpalfiti nikd juidi hueU 4Vvř
k4 aiu4dv j iduItvutiiHlný
ÍRNY JAKO PlřLOMATXY
eit v hrály a ďud luajt vy ni
kttjbl úlohu v dipbiiuatiťkýek
lřtdtkii H rvrpkyS'h iiirotliiu
stí H vJímkou Angli'" iní ani
Jediného evropského národa k
rý by nezamésl nával sbory vyso
ce placených diplomatických jed
natelek vedle pravidelných vy
slanců konsulň a vyshinckých ú
ředníkň Některé z těchto díplo
malí k jsou proslulé pro svoji krá
su ale krása ijí-oí vžily uejdfilc
žiléjší složkou jejich Sí booiostí
M jsou tyto díplomutky krásněl
anebo nikoliv konají velní plat
né služby které často jsou uzná
vány za mnohem důležitější než
ony jejicu říiuzskycii aoiicgu v
stejných hodoosleídi
Slív žen n evropských dvorů
byl velký vždy v době míru a prá
vě lak velký jc í v dobft války
ženské ruce ovšem doposud neob
jevily se v příčinách vedoucích
k nynějšímu obrovitému zápasu
evropskému Dnes zdá híj nám
že jejích snahy jsou výhradní vě
novány prácí pomocné ošetřová
ní raněných a nemocných pomá
háni uprchlíkům a trpícím V
mnohých místech vidíme ženy
pracovat! za účelem obnovení mí
ru Ah je jisto že ženy budou
hráli vynikající úlohu až přítom
ný zápas bude skončen a bude vy
jedná vatí se o podmínkách míru
Itabjku vládu pravidelní svě
řovala diplomatická vyjednávání
lo rukou žen které vynikaly po
zoruhodnou krásou Rusko kte
ré má větší počet ženských di-
plomatek než kterákoliv země ji
ná přihlíželo vždy více k tnyslo-
vým schopnostem nežli ku kráse
Princezna Lisu Triiliecká která
po temer cele čtvrtstoletí vyko
návala ve Francii platné služby
své vlasti byla naprosto ošklivá
Měla plochý iioh velká ústa a ina-
oci Jiná ruská šlechtična 'o-
vikova dcera generála a ávakrová
ruského vyslance ve Vídni znač
ně prospívala carské říši v Lon
dýně Ani ta nemohla býti pova
žována za hezkou
Proslavená princezna do Lic
ven rovněž nebylu hezkou a pře
ce vynikala v diplomatických
službách ježto dovedla si získali
důvěru a vliv svým vysokým vzdě
láním Její tělesné defekty byly
četné a znatelné a přece mčla vliv
za několika ministerstev v Anglii
po plných třicet let Lord Pal
inerKon lord John Uussell lord
(Jray lord Aberdeen a vévoda z
Wellingtonu náleželi k její přáte
lům a ctitelům Všichni snažili se
získat i její přízeň a čast o přichá
zeli k ní na radu v různých důle
žitých záležitostech říše
ftada žen zaměstnává se službou
vyzvědačskou a mnohé nich o
patřily generálním štábům svých
zemí takové informace jaké ne
mohli opatřili muži Tajné intri
ky ženské často vedly k válce Pří
klad toho máme ve válce fran
couzsko pruské v roce 1870
Německo ve Francii vždy za
městnávalo ženy které opatřova
ly mu informace o všem co děje
se v kabinetě a v různých vlád
ních úřadech Francouzové jsou
nejenom k ženám pozorní ale i
důvěřiví a proto krásné ženy ně
mecké neměly práci nesnadnou a
by získaly informace jaké si zí
skat i přály
Před válkou v roce 1870 něme
cká vláda vydržovala ve fran
couzském kapitolu baronku Kati
MAPA ITALSKO RAKOUSKÉHO BOJIŠTĚ
a V A ' "TX A ' ' '
i isj - j- i
# t ♦
V
V a #
i íTi-
t j ! NMktilUA tfta rkuuk iuWktk mb l%rw
UU Mtftitu)l áud které luh ft t ilU llV rkU i
aMÍ j kiuuall a lUksUkV UlN isyMttl tuk l tup U)kÝk
VJik lud# jvftkiM )vUllt
lovou krásnou a schopnou ženu
která rázem získala si přízeň a do
vím ve vyšší společností Ním
cini jednalo se o lo aby zpravení
bylí o všem co děje se ve vlád-
nieJi kruzích francouzských Ne
milí doposud tak ílobře sorganí
siváného vyzvédačskébo systému
jako před nynější válkou ale pře
c jenom dovedli získali všechny
potřebné informace Uaronka Kau
lová byla ženou neobyčejná krás
nou ííydlela v nádherném domí
blízko Klysejskýcl polí Vynasna
žila se ze všech svých sil aby zí
skala mezí své ctitele francouzské
ho ministra války generála de
Cissy Omámílu jej svou přítul
ností a generál stal se její obdi
vovatelem Jednoho dne přijal
její pozvání ku snídaní
Daronka zařídila to tak že ge
nerál býval u ní na snídaní vžily
po schůzích francouzského kabi
netu (jencrál pravidelní šel do
obydlí baronky přímo z vládního
paláce Píironka generála dobře
bavívala a tak uběhly dví až tři
hodiny v příjemném hovoru než
li generál odhodlal se k odchodu
'čbeni těchto hodin několik prus
kých důstojníku kteří přiděleni
byli k domácnosti baronky Kau
lové v přestrojení lokajů a slou
žících otevřeli generálovu brašnu
a opsali všechny důležité doku
menty Uenerál obyčejně svoji
brašnu nechával v předpokoji
spolu s rukavicemi
Pravidelní již následujícího dne
německé úřady v Perlině byly
zpraveny o všem o čem jednalo
se v konferenci kabinetu nenávi
děné Francie Z toho je vidno
že Němci připravovali se důklad
ní k válce v nice 1870 jako se při
prnvovnli k válce nynější Před
zahájením přítomné války sever
ní Francie zaplavenu byla níme
ckýuii zvědy kteří užívali všech
možných lstí aby prospěli něme
ckým armádám Tento rozvětve
ný a dokonale sorganisovaný ně
mecký systém vyzvědačský byl
hlavní příčinou prvních velkých
úspěchů německé armády v sever
ní Francii Francouzové ale ry
chle německé zvědy odstranili
Trvalo to dlouhou dobu než od
nich zemi očistili Je ještě v pří
tomné dobé hojnost německých
zvědů ve Francii ale práce jejich
je značně stížena velkou opatrno
stí francouzských úřadů které
každou podezřelou osobu bedlivě
pozorují
ZNOVUZBUDOVÁNÍ BELGIE
ÍJelgičané jsou tak přesvědčeni
o tom že němečtí vetřelci vypu
zeni budou z jejich rodné zemí
že v Londýně již pracuje se na
plánech o znovuzbudování zniče
ných belgických měst a městeček
Výbor v němž nalézají so zástup
ci různých bclgiekýVh minister
stev královského institutu angli-eký-eh
architektů institutu okres
ních ii městských inženýrů angli
ckých společnosti pro zkrášlení
anglických měst a podobných spo
lečností jiných zemí byl utvořen
a pracuje na plánech o znovtibu
dování belgických měst Každý z
členů tohoto výboru se zavázal že
nepřijme žádného kontraktu ve
spojení se zuovubudováuím těch
to měst
A
- Séís '
H
r # ik
f #'
líeřínítívní plány nebyly dopd-
iijí utvořeny ale má za to že
výbor tento bude c snažili vyko
nati víí' než jfivolní vyznačil
Pclgieká města zbmlována budou
dle moderních zdravotnických zá
smi Itiiílou krásnější než byla
před tím a poskytnou útulné do
movy liro všechny kteří touto
strašlivou válkou tolik utrpěli
Ve velkých městech především si
bude přihlíželi k tomu aby všude
bylo dostatek zahrad a stromoví
Za vzor budou tu sloužili četná
"zahrádková" města anglická
Výbor nyní snaží se především
získali plány a rozměry zničených
mést belgických 'lato práce je
pomalá Tato mčta a všechny
spustošené plochy jsou měřeny
znovu tajně Němci kteří jsou ny
ní V ÍJelgií liány jistě by další
měření nedovolili Je ovšem otáz
kou do jaké míry může se pláno
vali "krásné město" ježto nej
dříve bude nutno jednali s maji
telů pozemků v zničených mí-
stech Ve Flandřích zbudování
krásných a zdravotních míst na
razí nu značný odpor ježto oby
vatelstvo je konservati vní a bude
t rvat i na tom že lo co bylo dobré
pro jejich předky bude také do
bré pro ně Ale přes to je jisto
že nová Melgíe bude mnohem krás
nější nežli Hclgie stará přes to
že belgická města považována by
la vždy za jedna z nejkrásníjšíeh
v celém svétč
Zvláště tragické jsou mapy ruin
mest Lovane a lernionde v o
bou těchto městech větší část bu
dov bylu zničenu Počítá se že
na '(1000 budov bylo v l5clii zni
čeno Němci v době jejich vpádu
a od lích dob množství bylo nut
no strhnouti ježto byly životům
lidským nebezpečné a hrozily
spadnutím Král Albert jeví zá
jem o práci hořeji zmíněného vy
mru právě tak jako ministři je
io vládv
PSI VE VÁLCE
V Rakousku všichni dobře kr
mení potulní psi kteří nejsou re
gistrováni jsou chytáni a posiln
ili do vojenských táborů kde cvi-
cni jsou pro službu ve válce Psu
čelilo užívá se po té jako prů
vodčích vojáků kteří stojí na
stráži v Karpatech anebo jako po
mocníků sboru Červeného krize
přítomné válce nsi hrají vyni
kající úlohu a není jediné armády
která bv značný počet těchto věr
ných zvířat neměla
Rakušané shledali žc psi platné
služby mohou jim vykonali jme
novití v horských bojích Hor
ské boje vedeny jsou zcela jinak
než bojo v zákopech na rovinách
Kuždý voják snaží so získati vhod
ného krytu a o tukový není v roz
drásaných skalnatých horských
hřebenech nouze Ale tyto hor
ské boje vedle výhod mají i své
nevýhody Raněni nemohou býti
tak snadno nalezeni zřízenci Čer
veného kříže Mnozí skryjí se do
jeskyň jiní za skalnatý útes a o
pčtiiň jiní do rokliny
K jich vyhlídání užívá se psů
Právě tak jako v klášteře sv lter
narda v Alpách tak i v Karpa
tech psi zaměstnáni jsou při pá
trání po lidských bytostech Raně
ní vojíni uchylují se do nejhustší
ho křoví anebo do lesů a členům
Červeného kříže bez pomoci těch
to psů sotva podařilo by se je vy
pátrali Psi jsou pro toto svoje
poslání vycvičeni a mnozí nich
v lomto oboru osvědčili se zname
nitě a dali na jevu pozoruhodné
porozuměni pro svůj úkol
Jiných psů užíváno je na M rá
žích Psi naslouchají a vypátra
jí nepřítele spiše nežli člověk Psů
také užívá se v hojné míře ku
íkouš-e jsou li nákopy obsazeny
nepřítelem Vojáci nemohou tak
snadno podstoupili tento ohtUuý
úkol neboť vydávají se v nebe
peěl iivota
' bojišti dochtUeji túb větsi
poptávky po psech Ve Yidui wu
lonškové nepívlritlé- pátrají p
psech beťe xuáluck tt dotihJ přiuV
h jich do avývh ohrad velké
mmdUtvl ' těchto lapených psů
soU vybíráni jenom nejU-psi
Spatný pe nedá e ničemu lnut
eiti a j a niiu mama práce
Německu počU používali psů
ve- výeh sborech Červem ho kiúe
hned v roe Istl NéineckA ar
máda V přítomné djohS lA pře
cvičených pu kleli proka
uji ji platná alulby lbkoukw
snaii s uy ni dohonili vloi spo
jene a líidilu V lickohka wUtwh
vvt-bovny pni py Franci a Hel
Uí iiiiIu4va)Í py v# vojen
iU ftlnlbd pa řadu let iWltfieatH
ulívajl p ku dopraví UhOhk
dl Krauootutka armAd 4 nJ
řlll jkkVi piv jn-hl uiiU k pri
v v y' vidné i poiwvun Mdvud
cí ušlechtilých paů v Franeíí po
řadu let evíčílí ovčácká pay pro
prácí pomocnou n po vypuknuti
války nabídli jich velké množství
své vládé
BENÁTKY PfcEDMET
RAKOUSKÝCH NÁJEZDU
Je málo míst ve světí která by
míla tak pestrou historii jako líe
nátky ostrovní místo v severní 1
talíi jež je nyní předmětem ra
kouských nájezdů Město toto za
loženo bylíi v Pátém století a by
lo od časných dob aristokratickou
republikou Původní město milé-
zalo se na pevnině ale v století
Dovalím zahájeny byly stavby bu
dov na bažinatých pozemcích pří
moři K upevnění základů použi
to bylo mocných dubových stro
mů které přiváženy byly z Dal
mácie Nádherné il ubové lesy pa
dly za oběť této snaze - -postavili
město tak aby ulicemi protékala
voda
Od Dvaiiáctčho do Patnáctého
století město toto nalézalo se na
výši své slávy líylo neobyčejní
bohaté H bohatstvím pak dosta
vila se i moc Pcnáfky staly su
nejdůležítíjším obchodním středi
skem jižní Kvropy Staly se stře-
liskem obchodu s koloniemi u vši!
ehno koření a cizokrajué plodiny
procházely rukama benátských
obchodníků
Slavná benátská republiku po
kořenu bylu Napoleonem lionu-
partem v roce 1 7í7 u přestala exi
stovali jako samostatná říše dne
12 květnu téhož roku Dne 17
njnu llH Jionapurtc přepustil
Penálky Rakousku ltcnátky až
lo roku l8(J(i zůstaly v moci Ra
kušanů vyjímaje několik hodin v
době novstání v letech 1818—49
o válce v roce I8(i(i Benátky sta
ly se součástkou sjednocené Itá
lie ltcnátky jsou jedním z nejpo-
zoruhoduíjších měst italských a
jsou pravou pokladnicí stavitel
ských památek Italové opěvují
město nesčetnými písněmi z nichž
jednu praví: "O šťastné město
v nebeském kraji každý tvor ple
sá radost netají tys' ten pevný
pás jenž pojí všechny nás"
Přítomná válku přinesla různá
překvapení a nebylo by divem
kdyby rakouské ponorky objevi
ly se též v ulicích tohoto starožit
ného města lieuátky po celá tý
dny připravovaly se na obranu
proti rakouským nájezdům Ni
čitele torpéd a ponorky nalézají
se v lagunách které tvoří vchod
do města Benátky které mají
více jak I {()() budov z nichž mno
hé jsou vzácnými historickými pa
mátkami mohou se stáli scénou
ojedinělé námořní bitvy
Většina kanálů a lagun má je
nom mulou hloubku ale kanály
(Irand a (luidecca jsou značné
hluboké tak že odvážné ponorky
mohly by do nich vniknout i a pu-
sliti torpédo do některé histori
ckých budov
V (luidecca kanále nalézá so v
přítomné době značné množství
italských torpédových lodic a
množství ponorek Jo to základ
na odkud vypravují se ponorky
ku svým nájezdům Tento kanál
odděluje ostrov (luidecca od Ho
nátek vlastních a je skoro čtvrt
mílo široký
Menátky jsou dobře opevněným
městem a rakouské ponorky a tor
pédové lodice shledají že jo téměř
nemožností dostat i se do lagun do
žecihu uiěMa Musely by se ubí
rali kolem Litorate di Mitlmoeco
úzkého pruhu písčité půdy plné
ho malých pevnosti Na severu
tohoto pruhu je vchod do laguny
íee jak čtvrt mile široký Zda na
lepuji se pe nosti Sun Niecolu a
Caslel San Andrea opatřená moc
nými děly a reflektory Posádka
je stále na Mráži I a noci jm
mocí velkých reflektoru piťhlUl
okolní utoie Na jihu jed jo
chráněn lakě nulou peuotl
Pulj-i rakouská námořui fá
kladna naléíá so nunJ nel M
mil od Penálek a iuvjcdy tu ital
ské pobi vii dají si očekávali a ji
slotou H nátky se na ty to na
je#dy velmi dobře připravily P
tlolni lodí uepiťlrillí ohjUději
mesUi a slieíi vchody d velkých
kanálu Ju nyní U tk pravi
dělnými jko nulehioll gondoly
Místu má Vflké louoJttvi unuV
leekývh pauiálek kleri limsl ř
iiU Jo tu kUrolituá kalhedi4U
v Maika doievl palii tUuuav
bývalých panovníků beniUkývh
a pod Plodidi beH4lU IVoid
jel j :tJ atopy vyokák byl4
bv nuadným lířiVwi prv rakouské
dMolid Tala U khroulda a
v rw pnrj a byla A tíh dob
iinivuttuuUUna