POKROK DNK Jíl KVftTNA J01ÍJ
POKROK
PUIILISHING CO
ryáíri
FOUOK ZÁfAĎU
a mUta) viJ6nl
V l řU pro Mallaa kra# ffao a
aVkuyutr a Clarkaoa pro Colfas okras
Kafe Wllaos Kas pro ttit Xao
aaa í'alar JÍapída prs slit
Iu v rU Paul a Miaaaapolta Miaa
pr at&t Míflfiaaotii a v Tadall M l)t
pro atáty Houih a Norta JJakota
rradpUtoA:
Pro Mpojaaá Míly IJ50 J'ro Kanadu
1200 Do Kvrop $260 roéeé
Záaílky poriéíoi dajtai pomoci po-
Mlalrb poukáMk (Mooar OfJora) oz
prMoli'b poukáMk (Eiproaa Motty
Ordora) lankovolcb poukasoa (Bank
Draft} anobo r ra-iatrovata doplao
Otnsmti jto 11 r prsattsoviaf tidoj
ta atarou 1 aovou adrosau
Vupiěy i krubfl lUnáhtva oeboUi
evorojnlmo Muai býti aluíoí paans
mi omyalu ntkobo oaobai poékoditi a
pdaáoy plnm Jinéoow aC jli má
btl v radakel utajano aaobe dopl
am Bvarajnaoo
49
Velcí lidé jsou měřeni dle toho
co vykonají a nikoliv dle toho co
tnluvL
('Ua více člověk ví tfta více
domýšlí že ví doposud Ulálo
e
Jen málo z těch lidí kteří jsou
ochotní vám dáti odporučení dali
by várn zaměstnání
'i ' ' ''
Bojování v Kvropě omamnými
plyny připomíná do značné míry
na politické kampuně v této zemi
Do[Kwud Ne nenaael česko-arno-rický
mecenái který ukázal by
dobrým příkladem naáim ]5udní
kům že jHOu jiaté vžci které ma
jí Vřthí cenu nežli punčocha ne zla-
fáky
V Nčmecku dopoaud královnou
máje je Hertha Kruppová maji-
telka zbrojovky v Eaaenu
a !
Sbírky na politickou akci jdou
jenom pomalu ku předu Cano
piy atěžují ai do malého zájmu o
tento důležitý podnik a snaží
hledati jeho příčiny Hlavní pří
čina spočívá v naáí příslovečné
pohodlnosti a nepřipravenosti- Ne
připravili jsme tiAm lid k této dě
jinné chvílí a nyní přes noc není
možno docílíti nápravy Tím ne
chceme říci že zájem o tuto důle
žitou věc se vzbudili nedá Je tře
ba jenom pracovat probouzet
prolamovat novinu a výsledky té
to práce m dostaví Lid čeaiu
americky neodumřel pro velké i
deály Nechá se pro ně rozohniti
h nadchnouti A lépe bude když
pomalu probuzen bude k zájmu a
nadšení trvalému než kdyby ná
hle probuzen byl k plamu chvilko
vému Doflti jsme se již nažalo-
vali na nadšení které vzplane
shoří jako vích slámy Je třeba
nadšení a zájmu trvalého činoro
dého a obětavého A mějme na-
IV W a 1 4 m š
ueji ze k taKovemn ua nas se
probudí
AI doposud vláda $pojenýeh
Států jenom málo vňímala ni po
činů německého vyslance Uern
atorffa a Dr liernharda Deru
burga který jezdi po amerických
osadách a dělá náladu pro "apra
vedlivou" věo německou Ityla to
ale oaudni chyba která jak ae i
Washingtonu sděluje tná nyní
byli napravena Itertutorff od
íačátku tah&jeuí války v Krropj
počíná ai tak jak by ai jiný di
plomat nepoAínal l'řed ttěkoli
ka dny německá vláda upunorntia
skrrtáře státu llryaua ie Ameri
čané jii vypraví k evropským
břťhům po lotlich spojenců učiní
tak na vlastni svůj vrub Hekre
tář liryati aUkav takové infortua
r jisti nrvihal by atlěltti je a
mrickéinu obeenatvu Nlnieeký
vyslanci v WMhmtoiiá al ue
Inka) ai učiní tak Hryau jak ae
aluHo alt ptskUI do knldsáti vl
kýeh aiuťru-kVťh asopUA ohlá
lliy v ktvrývh varováni byli A
tuaričan prrd eeatuvánlnt Ita la
tileh aiMijiii& Jrho {Mtn j
{tttpuatný iWjttia (umu i by
amrriťký vrUn v l-r lu h
ififwriHuvini iiímrťké vlády i
Nlmrrka bud? Hivaluván h
Mivjktno itrátu tivotá atuvri
akýrk: bUit4 aurfieaíha iua
Jalktt n likladfl wituártHlnlk
firiva klvra M itTwHj árl
dat uMUiu v totat amyalti da ni
aakýťk Avm4A by # al
lat Jrtww H vl jW VI
Um by takv ni-fc tr4
ho vyslance domů a sdělil by a
merítké vládě příčiny proé tak
čínl a tyto příčiny byly by jisté
ve Washíngtoné respektovány Je
německý vyslance v diplomati
k -ri víté nějakou výmínkou?
FOT0P2NÍ LU8ITANIE
vesac-ry tisk americky az na
nepatrné výjimky ostře odsuzuje
torpédováni parníku 'u nardo vy
linie Kusitanía pří kterém i IV)
lidí — a mezí nimi 115 Američa
nů — přišlo o život Americký
tuk označuje torpédováni trans
atlantického parníku na kterém
naléhalo m více jak 2000 OHob na
válce se nepodílejících za zločin
jeniuí není rovno Některé časo
pisy užily k odsouzení tohoto no
vého némeckého zločinu ostřej
ších slov a prohlašují že Němci
sotva budou moci jej omluvili
ježto mezinárodní právo bude ny
ní na straně téch kteří pošlou
proti takovému vedení kumpáne
proti nepřátelské moci ostrý pro-
teat
Tisk většinou zdržel se vyjádřw
ní náhledů jaké stanovisko v té
to záležitosti má zaujmouti vláda
Spoj Států Některé z nich pro
hlásily že nadešla doba kdy zdr
žení se posudků je větším vlaste
nectvím než vlastenecké rozhořče
ní Přítomná doba není vhodnou
hledání Milných ulov k rozpla-
menční citu lidu a tím stěžovali
úkol národní administrace Je
nutno pohlfžeti n důvěrou k Waah
ingtonu a nechati jednali ty kte
ří jsou k tomu povoláni Tako
vé prohlášení učinily nejenom li-
ty demokratické ale i republi-
kánttké a stran jiných
1'reKÍdent VVilHon žádal aby na-
rod zachoval chladnokrevnottt a
nám předeiel dobrým příkladem
Počítejme do Hta radí prenideut
nežli pronewme unudku
Ná ů-
audek v první chvíli rozhořčení
nebyl by třeba ttprávný Snad ry-
chlýrn jednáním věci by wf byly
zhoráily lo velikém rozechvění
které nastalo v národě po zprá-
víh Inílvfh n votlrú trnirixiii
nastalo ticho a všechny oči obrá
ceny byly k Washingtonu Záko
nodárný států které byly právě
shromážděny poslaly presidento
vi připiš loyality a slibovaly že v
jakémkoliv kroku který uzná za
dobré učiniti může" spoléhati e
na pomoc vftech loyálních Ameri
čanů Obdivuhodná kázeň nasta
la v celém národě kázeň která je
svědectvím že národ je připraven
počítati se všemi možnostmi
Torpédování Iyusitanie je no
vým dokladem pro tvrzení že vál
ka je peklo a Že znamená pohro
mu pro všechny národy v ní nú
častněné af z ní vyjdou na konec
jako vítězové anebo poražení Je
zároveň svědectvím Že Němci vc
své sí lenosti neštítí se žádných
zločinů a že ve své přemrštěné
sebedůvěře nedbají na úsudek o
státního světa Mezinárodní smlou-
vy jsou pro ně "cárem papíru"
nemajících žádné ceny jako pro
ně byla neutralita Ik-lgie a pod
(Vlý eivilisovaný svět zaehvř
se hrůzou žasl nad tím jaké o
havné květy může zrodili sílená
nenávist aie jémei radovali se
nad novým svým vítězstvím pro
hlasujíce že "papírová blokáda"
anglických vod přece jenom u-
kázala se účinnou Snažili se
hrozný čin svůj ospravedluiti ale
po každém svém takovém pokusu
zhoršilo se jejich postavení v o
čích ostatního světa
Hylo vykonáno mnoho zločinů
proti lidskosti v této strašlivé vál
ee která otřasa celou Evropou
ale torpédování Iusitana překo
ualo všechny Ve váleo 'U pa
iiuje ale jsou okamiiky kuy aa
koti o panováni ailv nemá byti
ouJIván Němci zpiti krví ne
tnají takové okamžiky Nemohou
čin svůj omluvili vojenskou nut
ihwiI iteiHohon jej ospravedluiti
láduýin éláukem luelinárodiiteh
lák onu o Vedení války ale přeee
jenom suall se odráiett spravedli
vý soud relého avěta se Vityčeiiou
hUvoo
'otuK-nt luMtanie neiti ál
ny m ii#iunaym vii#ivun a Iru
toni nnUkali jim iádné voj nWi5
vtbihly ta ale morální itrá
t Nmeu je Vrliki jello ďUlo
jun Ot1outfii( ťeiým svitrm
tťiuteh kda byly tiliié strany
rit nřineekí ďwtaUi m VIie um
(Htatnilvnt
Tk nvulráltileh ml jVdnomy
lul iMtauioval tritiu traáliý llu
lil NínicA lllaay liorskthtt ivíM
káku KitlaiuUkbu HaUkrbo a
paitělskéittt tlaku ju iU j
važuje m za zločin a ž jako ta
kový půjde do historie a bude tvo
řiti stinnou stránku německých
dějin Torpédováni Lusttauie by
lo Cínem zbabělým a neslavným
nejednalo se o nic jiného nei o
vraždu jak správné usoudila ko
ronerova porota malého irského
mésta Kínsale xlpovédnost za
tento zločin dlužno přičísli neje-
tiom německé admiralité němé-
ckým vojenským vůdcům ale
německému Jídu který jíísá lia
touto straálívou tragedií a popu
zuje k novým polobným zloéí
nům
německo je suene zastim a vzt'-
ke in V tomto atavu není schop
no uvažováni Ale snad dostaví
se jednou chladná rozvaha a celý
národ německy do dna duse aty
dětí bude se za tento ohavný čin
který nedá se označití jinak nežli
úmyslná vražda m-vinných lidí mi
válce se nepodílejících mužů žen
dítek
NfcKTERÉ Z D0SLZDK0
P&lTOMNÉ VÁLKY
Přítomnou válku nazýváme vel
kou poněvadž svět nikdy před tím
neviděl ničeho podobného Nikdy
před tím nebyly postaveny do pole
tsk obrovité armády a nikdy ne
bylo tolik peněz promrháno Ni
kdy nebylo zničeno tolik mladých
životů tvořících výkvět národů
na válce se podíle jících Nikdo
nemůže říci které další národv
udou se podíleti na této válce a
nikdo nemůže přVdpovéděti ja
ký budij(fjjejí konečný výsledek
Ale jsou některé její důsledky
které jlicítíme a jiné ještě se do-
Ktaví
líylo prokázáno že válka nemů
že oyti vedena na zaklade zlaté
měny to jest se zlatem v oběhu
Jakmile válka byla prohlášena
zlato počalo rnizeti ve všech c
vropských zemích Hylo uschová
no v bankách a bude v nich po
drženo až do zakončení války
Zlatá mince je nyní v Kvropé vel
kou vzácností To jest důkaz žu
velké války mohou býti vedeny
aniž by bylo dovoleno aby zlato
šlo nad svoji cenu Kdyby bylo
dovoleno aby zlato šlo nad cenu
nebylo by jediné národnosti ve
válce súčastněné která nenalézala
by se v úpadku ve třicíti dnech
To je zároveň důkazem že Hpcw
jené Státy učinily osudnou chyv
bu pn vedení svých válek Kdyi
vedli jsme občanskou válku zlato
dostoupilo ceny $280 zatím co
běžná měna měla menši cenu než
40 centů ve zlatě Následkem to
ho každé vítězství severních ar
ty ta a
mau zpusonuo poklesnuti cen
všech farmářských produktů za
tím co každá jejich porážka zvýši
la jejich cenu A důsledkem to
hoto omylu bylo že učinili jsme
dluh který do dnešního dne ne-
byl doposud splacen Francie ve
válce s Německem nedovolila aby
zlato šlo nad svoji cenu a núsled-
kem toho1 vzpamatovala se v krát
ké době [
Co ' bude učiněno s velkým
množstvím cenných papírů který
mi zaplaveny jsou evrojwké země
bude jedním z největšich problč
mů státníků Trvalo to plných
patnáct let po občanské válce než
li dostali jsme se do stavu kdy
zlato a stříbro dostalo se do vol
neho oběhu Jak dlouho bude to
trvat i v evropských zemích ni
kdo neví Jistě ale ne tak dlou
ho jako by to trvalo kdyby by
lo dovoleno aby zlato šlo nad svo
ji cenu
Jutym zajímavým důsledkem
války bylo rozpoznání iiebepečl
používáni lihových nápojů ve
vzrušujících ehvílieh Huško
I rsneie a Německo obměnily pro
dej lihových iiANja AukIi ehy
stá se k iKMluhiiéuiu kroku
Válkou bylo prokázáno dále i
j%ou ve světě jiné věci kterě na
meiiaji pro člověka více nrili
to anebo jiná forma mamonu l'
att a
Mialo se Je llt tecltto Mni a
hlavní prostý lid jo s- hon o
hrovitýeri olít pro svj ideály
fiiílie by tteiUkala tolik dubro
voluiků t kdyby itahUeU iUtoit
minci drnu kdyby národ nebyl
prolnutu ft vě MKiVrčll4 Ihtw
alřjnti k ruHun4nÍ uárlideh
idiilů Mladí lidá v Anglii ("dá
vaji m lafaditi do armády k vůli
shilité nudí ale pro l U juu
řraVliVhi i iejlťk V jit pr
vrdlivá TtíJ pUtl o Krnorii
Něifku tiuaku HrUku MtW
Ture#ku
MŮJ býli řečfiiu 1# tuull tich-
to nánfctiMMtt byli pr válku vy
viW a byli by nueeni akisoti
ibrant I kdyby iwektili Al
víctbny tyto nárolností mají do
statek mladých mužů kUsřl při
filaáojí m do zbrané dobrovolně
jsouce ochotni obétovati mi pro
sic kterou svažují za spravedli
vou Nechcemu v tomto článku
probírali kdo nich má pravdu
a kdo nikoliv Chceme jenom po
ukázat i na to že jsou jisté věci
které jsou ceněny více nežli zla
to Zatím co válka přináší to nej
horší z lidské povahy přináší I
to nejlepší neboť nemůže býlí
krásnější obéti než obětováni se za
ideál
1 jsou i jiné důsledky války
které budou míli povznášející vliv
na budoucí pokolení Lidé ktcí
šlí do boje s nenávistí k příslušní
k ni ji nepřátelského národa vraee
ji se přesvědčením že válka j
peklo a že není příčin proč mé
by býti vražděn člověk jehož je
linou vinou je že patří do náro
da jiného Němečtí váleční zajat
cí v Anglií poznávají že lidé kle
re nyu učeni nenáviděli nejsou
V Šit i
tak zlí Němečtí rakouští anirli
čti francouzští ruští a jíní vojá
ci vrátí se do svých domovů Jako
hlasatelé pravé lidskosti a bratr
w 9
st ví mezí všemi národy
Válka vedle zkázonosných vli
vů bude mlti tudíž i vlivy dobré
o této válce následovali bude
rozmach demokratismu ve všech
zemích Ani německý císař ani ru
aký car a ani turecký sultán ne
bude mocí zastavit! tuto obrovi
tou vlnu Monarchiatíeké zřízen
stát ů pravděpodobně zůsta tío ' alt
rtldc jistě obmezeho jako bylo 'v
AiikIii po revoluci Cromwcllově
To jsou některé z důsledků
které jeví se již dnes anebo dají
přcdvídati Jaké konečné dň
sledky bude míti přítomná válka
ua Spojené Státy není možno do-
osud říci Amerika nepochybně
se stane finančním střediskem avě
ta ve větším měřítku nežli v době
řítomné To ovšem do značné
míry budo spočívati na prozíravo
sti našich finančníků V přítomné
době již kupujeme zpět jistoty
které před tím prodávali jsme
cizině hlavně v Kvropě Tyto ji-
stoty jsou nyní kupovány a dis
kountem což znamená pro naše
finančníky velkou výhodu
Kvropští kapitalistó v minulých
etech ochotně investovali svoje
peníze v této zemi ježto ae do
mýšleli že zde jsou jistější A
meričtí kapitalisté uznamenávu
jí že ve Spojených Státech je iiej
jistější K)le pro jejich investmen-
ty Letošního roku zachováno bu
de v této zemi také mnoho peněz
následkem toho žo američtí tuři
sté budou nuceni vzdáti se prav i
dělných cest po evropských ze
mích Spojené Státy jsou v pří
tomné době nejjistéjší zemi k n
tracení jejich peněz a až mnozí z
nich poznají krásy které možno
ualézti v západních částech Unie
na vždy vzdají se cest po Kvropě
Ale země naše také bude trpéti
důsledky velkého mrhání peněz ve
starém světě Není možno pro
mrhali čtyřicet až padesát millio
nů denně aby nebylo to inicitěno
také v jiných zemích I Spojené
Státy budou nuceny zuplatiti část
tohoto promrhaného kapitálu Tr
pí li národnost jedna všechny o
statní jsou nuceny trpět i a ní
UHHR8K0 PO VÁLCE
V Kvropě nebude míru dokud
nebude upravena na základě ná
rodtioNtiil autonomie K takovému
luhlcdu přišli SMjeiiei a v před
běžném jednáni o mírových ikmI
Hlinkách shodli se na tom ie ů
pravá Kvropy bude se dili na á
kládě národnostním Hakotisko
kde sídli ttilik růiných národů
lOipadlo by se a na lilisté jeho po-
vstala by řada menaich samo
právnvťh států A nyní výsky
tuje se utátka eo stalo by se a
l herskem které jisté pokusi o o
vyuiitkovánl vhodní pfitelitosti
nahájí aifttaci a úMein svého
ossiiuwtalněidt
Ji itioJné 1'hersko jako lusfar
ký stát f Na tittu utáiku laitma
v 4 inlpovidá v Landou Tttue in-
tel miěrů a rláiii k j h má kum
I uhodnm} reliu V době kdv MH
íínileM p4tjt neů kladou jviti vá
hu na mravní uuie l luvi l'i4
te I obutu ělánkti doko4iU Sťiii
liilt ) a ptměry y ( bersku uká
il ie I hry vlastni pfaválni m
farským stálém iejm
hwitíl spiávni prvL i# v mi
iiulVrk řlyřielti treH lidná tli
l v Kvropě itfKMda proti ptá
vnm v Hoiiimi nabUajUdek
it4riHliMMlt jkit vUd uherská
Stará rnii ukrká j#jli bUloria
j plna rMaanlUuiu bjl fiiitu
- j jiným nežli moderní Vhenko Ji
meríčané a Anifličané a snaJ i o
statní avét pohlíží k uherskému
náriHlii jako nárisJu rytířskému
al toto jeho rytířství má povážil
vé kazy a j Jenom třeba je od
lialitl aby poznána byla podala
- i la uherských snah
Není tomu ještě dávno co kon
stítuční avolxsla v Uhersku pla
tila jenom pro uherskou šlechtu
bohatou domýšlívou pyšnou a
pří tom obmczenoii IJherská
šlechta pyšnila se uherskou histo
rií zapomínajíc že byli to pří
sl ušnici jiných národů kteří této
historií poskytli nejslavnějšl
stránky Mikuláš Zriuský byl
Chorvat a Jan Hunyády Humun
Mezí vzdělanými vrstvami uher
skými v starých dobách byla la
tina jazykem dorozumívacím a
vyučovacím ve vyšších školách
jak ostatně více méně bylo vc
zvyku v celé střední Kvropě v té
době ' '
My kteří dobře známe 'utrpe
ní uherských Slováků' 'dovedenu
si učinili představu jaká je vlast
Viifl I ll II
ne inea sunu uncrsKcno i o-
čátkeui Devatenáctého století no
čala krystalisovuti tato Mca a mě-
lu za následek vzrůst šovinismti t
zrušení všech práv a výsad nema
farských národností v Uhrách
1'hři snažili se pomaďarštiti školy
malým národům upíráno bylo
právo míti školy kde učily by s
dílky své mateřštině Každý pro-
test proti tomuto systému známe
naí v riierskií' zločli' l)o'iiiiovň-
ní proťiiomu ío' ilákýVán'ó' bylo
ideou státu uherského" a tri'
stán byl přísně
V Rakousku samotném nevedlo
se nikdy malým národům sice
skvěle a marně bojovaly za nlné
uznání svých práv ale přece je
nom poměry tu byly značně lepší
než v Uhersku Vývoji českého
polského rusínského italského
srbského a slovinského školství
nebyly kladeny takové překážky
jnko vývoji neinnifarského škol
siví v Uhersku
A přece Uhersko není převáž
ně maďarskou zemi Přesná sta
tistika o počtu příslušníků jedno
tlivých národností v Uhersku ne-
xistuje ježto Uhíi prováděli sčí
tání obyvatelstva tak aby získali
sami co nejvíce na počtn a ostatní
národnost i ztratily Ale i přes
tyto snahy Uhersko má tak pc
strou populaci juko línkousko
Uhrů napočteno bylo celkem
(5500000 v kterémžto počtu na
ézá e také 1000000 židů l'ro-
ti tomuto očtu ale stojí 21:10000
Němců kteří nalézají se v kraji-
nách severních a také v Sedmi-
iradskuj 2019040 Slováků kte
"í bydlí hlavně na severu při Kar
latech a v Tatrách 2HO0000 llu-
munů kteří bydlí ve východních
srpatech a Sedmihradsku r00
000 Rusínň kteří jsou usazeni v
severovýchodních krajinách: 1
050000 Srbů i 1070000 Chorva
tůj 100000 Slovineů kteří bydlí
hlavně při pomezí Štýrska a Ko
rutan :m701 příslušníků jiných
nemaďarskýeh národností a ÍK)
000 cikánň Řekněme Ie Uhry
mají okrouhle 20000000 obyva
tel V tomto počtu Uhři tvoří
menšinu ačkoliv jsou třídou vlád
noucí Uhři měli v roce 1807 po obno-
veut uherské konstituce přileii-
tost aby vybudovali silnou sou
částku duální monarchie ua zá
kládě uznání malých národností a
stejných politických práv pro
všeehuy Nemaďarské nároluosli
byly nehotny přijati vňileovství
Maďarů Ieák a Kotvoa proud
nentlit maďaršti flinkové iáda
li liWrálut jettnáni lit maďař-
okými národnostmi Na chvíli se
tdálo ie Maďaři napml starý o
ui)l a o přikloní k náhledu
jiiifiiovanýťh politiků Ale ne
maďarské nárslnoti bray st pře
ividčily ie jejich nalije byly
předčasné
V rwa S7 kdyi Kolouian Tis
a otce itynéjiihu uherského pr
miera hraběte Štěpána Tiy ua
kluupil iřad lahájd na radu ni
kolika svých přátel maďrÍMti
nravedlivé stiahr ni nul & losina
farakýrh proKlii ny byly la ni
imlionlnt ioviuUm a loaďariMee
wspravedlůováua bvU "ideou stá
lil uherského kde linovali loél
j-dn o) a jedna M Koloiuau
Tva byl dobrý p4dik pUřtlo
mu aUkati isl rUataki vládv
ivláiint výsady ktro4 b)bt u
Itrrski V lidi dovolvlitt aby Itakli
sta iMusďrkyiol nimluMt
mí dl# vi libouli
t keiský přlHHH stal a#
prv litv( HtvlUiiiy idv valrlalva
uherského ' 411 volebních di
striktů jenom ' zvolilo nema
ďarské poslance "Uherská vol
by" jsou do AxwhQ dne syno
nymem voleb nn vodných úplat
ných a špinavých Uherští polití
čil vůdcové pomocí židovských
nádhončích kteří nelitovali pe
néz volby vždy provedli podle
své chuti ťVlníetvo které bdělo
nad "ířístotoii" voleb nemělo
vlastně ničeho jiného na práci
než terrorísovat a pracovat ř)
maďarské kandidáty Krev tekla
proudem při každých takových u
ticrských volbách a o násilnostech
"rytířského" národa uherského
vyprávějí se historie až neuvěři
telné Z nemaďarskýeh národností by
lí to hlavně Slováci kteří postaví
li se na tuhý odpor Národní' u
včdomčiií jmenovité v posledních
letech bylo uiczi nimi seslleiio a s
icsleui "Za tu naši slovenčinu I"
odráželi útoky Maďarů a' Jich
nádhončích Vybojovali si něko
lik MilancŮ ale ti v uherském
parlamentě byli hlasem "volají
cího na poušti" K nápraví po
měrů nemohli ničím přispětl
Podobné násilnosti neudály ao
v moderní historii a věta vyjíma
je v turecké revoluci v roce 1ÍK)H
kdy iiiladoturci zahájili systém
polurčování jenž vedl k albánské
revoluci v roce l'JlO-12 k utvoře
ni Halkánské lífry a svrženi ture
ckého panství v Kířyptě v IuUc1j
následujících
' Ale kletba hříchů maďarské
vlády se nyní dostavuje Světová
válka poskytla iiemaďarským ná
rodnostem v Uhrách novou nadě
ji žo podaří se jun vymanili se
ze jlui které znamenalo útisk
nevídaný a pronásledováni před
tím nezaznamené Uherští Rumu
ni nyní ncHhlížejt k Rakousku o
záchranu jako v dobách sluvnéhc
jejich biskupa Hiafruna který u
činil z nich lid oddaný habsburk-
ské monarchii ale přes hory Kar
patské a Sibiňske do Ilukurcště
Srbo-Chorvaté v Uhrách a (Uior-vatsko-Slavonsku
jichž vývin
Uhři vždy stěžovali neobracejí
svých oči očí k Vídni jako za dnů
JclitfiČovýeh alo očekávají tou-
žebně příchod arbakých osvobodi
telů Kusini na severovýchodě ne
dočkavě naslouchají kdy zaduní
bubny ruských armád Slováci na
severozápadě toužebně očekávají
okamžiku kdy spojeni budou ae
svými bratry v Čechách a na Mo
ravě ve velkou samosprávnou alo
vanakou říši jež rozprostírati bu
de se od Labe až k Dunaji
Maďaři budou-li jejich odstře-
divé snahy a kterými ho nikterak
netají úsjčšnými stanou ae pá
ny nejúrodnějňí části Uher boha
tých nížin ve střední části země
Snad po té teprve uznamenajt Ie
chybili když velkou příležitost k
národní velkosti obětovali falešné
'idei státu uherského" pod de-
moralisujicím vlivem ru koňsko
německého imperialismu
l hersko jako čistě maďarský
stát je nemožnosti uvážíme-li ho
řeji uvedená fakta Uhři jak vý-
se povedeno propásli nr ležitost
utvoření velký a silné Háv uher
ské jejíž moe a síla spočívala by
zaručeni práv vývoje všem ne-
maďarským národům Nemaďar-
ské národnosti byly ochotny spo
lupraeovati na zbudováni velkých
a silných Uher ale po zkušeno
stech z dřívějších let nedají ae jii
nyní slákati lacinými sliby ' '
Česká amxrika ptUurti
CtTI LÉTY
Josef 1'astor v Hamburku vydat
knížečku "České rmady y Ameri
f" aviak hsII míněni P U by
la Velmi lieůplumt a {HsleeáovAU
jHrfet Ceehů ve Spojených Stá
teeh Tak ua přiklad v Oiuaaa u
dán ptM Kiue }K ěenkých rwduw
kdeiiu bylo prý iieb dohř kulem
Redaktor 1'okroU Cvslu j
velice rozhořčen ua hanoboulm
Nrbraaky Slovanni TvlMk) iu
l'li "Slovanu TiMkili by
mikwdtb kdyby pMt ai haj
ku u Urinku a vlku Začu n
přtd "trhat" Nrbrasku a wlý
Vrr kdji jej aluini elhu4em
íioi šij tYrWru Ntrky
l'wkrok obává ae by mu Mpll
'py f r pri iieutá ai pil
Jiib nad rky án{ KvjU T
la4 Mvtliuo i tím nibi po
wůi A4 Nhrť i vnuky"
A pfee Jt-iuMU iHUuobl IMiMk
rala krajanů utuýtk % S
I'' tiilcbk m l liktdtvlu i
iirklaiMttým avVle4tviw