Btruift 9
POKROK
PUHLISIIING CO
vyJaá
fOK&OK ZAPAJDU
li uiUtni ii4ui
v ('rats pro HiJiíii okr Nab
tkiiujir CUrsaus pru Coía vkaa
Kab a WiUon Kana pra tt Kan
tu v CUf lUií'U la pra slst
lOWU V Ht faul S Mlin"píli M1I1O
pro tit Miunruotu s v TyieUH H I
pro l A y Hrutii s Nortti Hukotu
I'fadplatB4:
l'ro hpojniiA Htály lu i'ro Kanadu
ViMii ht Kvru7 w'J i£ita
ZAailky pnínl i#JUŽ poiitKíi JíS
oiiuíb pookk (Money OrJari) ai
prmiKiiUlj poukxk (Kipraaa Muna
OřIr) lukoviiíi b poukik (i (nuk
Draft) analio v rwKmtrovančfB dopisa
OíDfiiujt li avé pfmWbovinl mlaj
ta aUrou i novou ailniMU
DopUy c kruhfi ftmiafiilvs octiotbfi
uvafejnlnie Mul IfU luín paué
box úiiiynlu nikoho onobni poíkoliti a
po'lmAn jilnyin jmiiimiii ať jit uiu
býti r rsilakri utajnim anebo dopi
aam uveřejněno
Jest to sla-stí zemříti pro vlast
— tuto zásadu římské matky vště
povaly svým nyu um což od Cechů
amerických není v piítomnú době
žádáno mílo by jiiu však býtí
slastí pomáhali vlasti finančně ze
všech ttil
a
l'nidcnt Wilson již oznámil
že následkem evropské situace po
kládá za svoji povinnost vzdáti so
svých letních prázdnin u zůstati
ve Washingtone ulc doufáme že
taková maličkost nepokazí před
náškové tounié p Fryanovi a mí-
slopresidentu Murshallovi
a
Zcela pochopujeme že to Něm
ci velmi téže' nesou že s českými
zajatci v Rusku zacházeno jest lé
pe nežli so zajatci německými
ale když užnuli za dobře obrátili
se s tou stížností na vládu Spoje
ných Států což abychom vzali na
přetřes jak Němci zacházejí s če
skými menšinami v Jiukousku
a
V tom článku z jednoho var
šavského časopisu že v liusku v
politických kruzích nepanuje- jed
nomyslné nadšení pro českou sa
mostatnost nebylo dobře infor
movaným lidem pověděno nic no
vého alo jest to nový doklad jak
naléhavě jest třeba české propa
gandy v liusku a ostatních spoje
neckých zemích
Německo jest tak skromné že
bylo by ochotno uzavřití mír
kdyby mu zůstala Helmic a sever
ní Francie s nejbohatšími průmy
slovými kraji a kus ruského Pol
ska a kdyby inu spojenci vrátili
všecky dobyté kolonie 1'oněvadž
kaiser nechce ani 1'aříž ani Lon
dýn ani Fetrohrad nikdo nebude
pochybovali že Německo začalo
válku jenom na uhájení své exi
stence !
Jsme zvědavi jak dlouho Hilly
Sunday a Iíill líryan zůstali by
přáteli a kamarády kdyby náš
náš nynější sekrdár státu věno
val se "obraceni" hříšníků coz
jest živnost vyplácející se mnohem
lépe nežli vládní službu Tuké
by to nebyla zlá firma 'Filly &
IUII evangelisté" ale obáváme se
U brzy vnik la by nedorozuměni
k vůli tomu kdo více hříšníků
během "ryvujvlu" obrátil a do čí
kapsy měli by býti obrácena vět
ší část ďáblova mamonu
Skoro všecky ěcsko-atucrickú
časopisy ni stěžují io luAi zámoj
ní krajané kteří ttkoro výhraduú
X českého lidu si poulítali íustá
vajl Kluši vůči víeui výiváut o
sbírky pro ěeký národ alo to jet
pou tím i ni doitud m žáilné
kompetentní tr#tuv iub)U níii4
čeiut eeta jak 114 ty luUe Jiabi
by mtjít Na ukú dlouhý eh vý
klttd4 uvdeme jak lo hlS jiu
d N piíklail hpolek MUvljrh
Kiťsfiiioikýelt Muíu v některém
Itiřuté m rí lmln k pntv id t4
davy ítiáml fa k tonut potiť
buj NktiťtlKt Iíínhuki 4t do U
ha tuho dn til by t je mití A
fbyífjnl 40 m4 tu dt u 114 hl
nu ini pii-pi4Uh ijjdU
ktU kubu a rM pitfdtdujl
jk "uluuujl" pr kajii Jtsi
to uturru ki liduHithitHit dobro
lídMiMt ítkltt#k tidvte 114
v my la itk na j l lonk t íuti
řw4vlrtl a čtti vj dálným
)řU4vkvut d uti takuvýeU iUíi
Mtxjt ÍAJÍ v4ik a
Ukumi tváři jako by J# ta t#
mírni tMdo l'řrbvtU
t to jutak n-jU l# idy by m
jednou o nich rozhlásilo ím jwu
škrobové a "špíiové" ucítili by
to na kapM než by m nadálí a sta
li ! pfpady že obehotiník na ně
jakou takovou lidumilnost neb
dobročinnost píspčvik odmítl a
in ičjaky týden sám m příštra
1 hal s tučným čekem a div nepro
sil aby to vzali Zkrátka mezí
mcričuny m- íkrobovství nevy
plácí a škrobové stracíování
jsou nejenom obchodná ale také
Apoleécnsky Kdyby m naším ée
nkým iiabobum dala tuková medi
cína všichni bychom se překva
pili nad lilo jtiké mělo by to na
ně blahodárné účinky a jaká do
bročinnost a lidumilnost by se u
nich probudila Ony jsou něktc
ré věcí jimž prospěchem mohli
bychom se učiti od jiných
BUDOUCNOST ČESKÉHO
NÁRODA
V "Zentrum" uveřejněn byl za
jímavý článek jehož pisatelem je
býv poslance konservatívního
velkostatku 1'ojednává o postave
ní národa českého 1'raví že vě
dolní národa dle něhož zákonité
nároky své může uskutečniti jen s
Kakoiihkem a irostředuicl vím to
boto soustátí opravňuje jej aby
bez pochybnost í v pevné víře a
také důvěře patřil do budoucuo
Mi Uekl-li ku Metternich že vel
ká říše nemůže byli odnesena nu
ramenech platí v stejné míře ku
hcnost že také národ který sáni
i-ebe neopouští žádnou mocí na
světě nemůže býti ze současného
společenstva národů a z paměti
lidstvu vymazán Nejméně pak
národ historický který v solié eln
á záruky své iieniřitelné existen
ce To platí v plné míre 1 národu
českém který má nejen slavnou
minulost nýbrž také čestnou bu
doucnost i když přítomnost nemů
že zaručit í naprostá nespokojeni
"1'rvní podmínku zdravého roz
voje" praví pisatel "spočí
vá v nezkráceném vzrostu jwiro
zeném A ten jen dán u ('echu
kleíí ve dvou desítiletích od roku
ls!M do roku ItilO rozmnožili se o
milion duší a již nyní v Kakouskn
samém blíží si celkovému počtu
osmi milionu S éístlným rozmno
žením stejné pokračuje rozvoj
kulturní a hospodářské se-iílení
takže všeobecné vzdělání a blahu
byt národa s stále zvyšuje a s tím
v souvislostí vnitřní zdokonalová
ní národa a společenský vzestup
jednotlivých vrstev obyvatelstva
pravidelný vývoj vykazují Síla
hospodářská obrací se však v'e
vliv sociální u tento zase v moc
politickou i kdyby silné islpory a
překážky tento rozvoj zdržovaly
Český národ tedy již svým význa
mem početním a svou stoupající
hospodářskou a kulturní váhou
konečně také pronikne k přísluš
nému politickému stupni v zenu a
iíší osvojí-li si zkušenosti z opo
menutí a chyb epoch dřívějších
tiovede-li své chování s rozumnou
ážnosli přizpůsobili daným po
měiuii u působícím silám a uvésli
olbu prostředku v náležitý soulad
s vv tknutým cílem Ovšem je k
tomu nezbytno vynaložili plnou a
nezmenšenou potenci což zase
ředpokladá Kotiladué neleněnou
a dobři- ukázněnou oi jjmusaei s je-
iiiotaou viiií Nesmí však bsli též
puštěno se zřetele že v budoucí
periodě míru bude zupotiebí pod
statné zvýšené státní a národní o
betuvosti a snad také intensivního
napětí sil a lozhodnú vytrvalosti
Koieéný úspěch ne dostaví oVa
ne li národ česky který stab-tíiui
v kouieiiou dynastickou mlda
iiost promly krve iiovu iřpeěetil
sálU so!ě věren jakož i pumétllV
éln poslání v luouarehn
Svrchu uvedené otkli jsni i
plničkého "Vrnkova" Vihleditu
kil pievládajicíut tiskovým poneí
linu v Ktkousku A řejnoin v i v
eháelt musíme stále lidti n ti c
teli it tu on tnm di neid
v ž tv 1 kv dtkto4uo vuiliníiu pie
svědeeidii Těm radikálnějším ě
"plt'UH Volili bvln tUt'41 ilukeni
pi iřpiUobcnim se luiiuofádnýtn
pomérum Hrktrrě pujy vý
běr prvid jun pml duějd a ii-'
bvlo by prcdlivo eUuítiv jii t
jťki lir p4" ti Vstat a hťOtatthiMt'
t l inuta hilti5 k 4krt4 luk spon
lA píru to jHHltvý íwpií tm
jd vMjrky rvu aby ítpt4HW
tikl psiivé alovu a i nu mm Ad
nýťh poměru UA& nauít a" čWti t
Meř#i Udkami
Mílii me virtk ťeU vifití ie
plsal Mtb řlánklt 1 'ZrHtruw'
bVly uia}lita kotiArrvatlVtdlol
VilkmUtku tlumis'1 tvé pe-livě
luínlld vlfl T budtHft étkeh
nlrnU a f jeluv !iid v rim l
monarchie lUkounko uherské N4
ělánečck vrch 11 cUivan zaujal
jeAté z jiného důvoJu KráU'
pcd válkou vrátil t návštěvy v
Cechách jeden Žntcllítfcntní kra
jun prozíravý muž afííliW ho 6
sudku a xa řečí o poměrech v
vlastí pravil "Nebýtí války ná
roJ český svojí hospodářskou si
lou a zdatnosti svým p něžním
lozmiichem i politicky byl by %
vyšinul v popředí v Jíakousko-I'
Iiersku" Tentýž názor tlumočen
jest v onom článku v "Zenirum"
Válka jest pro český národ ka
tastrofou ale ona jej nezničí MG
že Ilcba zničili nebo hodné oslabí
li rakouský stál ale národ osmi
millíonový plný síly a životní
řivéžestí půjde í po válec Zll SVýlII
uréením Za dvacet roků přibylo
'ledy milliou Čechii a u našich lidi
není to žádná "divošská repro
u u kec" již iiaiii u národu ruské
ho nčmečtí "kiilturníej" o Ce
ších to nikdo říci iiemiiže Na
příklad onen Němec z Alkínson
Neb jenž v anglických novinách
omužských nejzuřivěji láme dřev
ce pro "vaterland" u pro něine
ckou ideu a nejobratněji polemi
suje doznal dle pravdy že Cesi
jsou tím nejvzdélíuiéjHÍm národem
v Kakousko I herskil eši se mno
ží je to zdravá svěží rassa ale
není to u nich žádná "divošsM
reprodukce" Kéž se Francouzi
lak množili I)ncs jejich nejbo
hatší kraje nemusily býti v ru
koii Némcii a snnl ani tato válka
iiebbi by bývala Silná početné
l iancie mohla býti hrází proti
prušáckéfiiu militarismu l'o vál
ce v r s"l lidnatost Německa a
Francie bv la asi stejná skoro
"tejná ji-Ml rozloha těch zemí 11
francouzská půda mnohem úrod
nější nežli v Německu a když ta
lo válka začala Německo mělo b"i
millionu obyvatelů Francie !!)
iiiimochodem řečeno Němci kteíí
' tolik množí sotva mají právo a
příčiny předhazovali Kiisum "di-
ošskou reprodukci "
a a a
Jaká by byla budoucnost české
ho národa v pádu vítězství troj
ilohody ' 'čiíun' pevně že liyla
by skvělou věříme že národ če
wký stal by se fícckcui Slovanstva
Kusové obohatili kulturní historii
světa velkým poctěni znamenitých
postav básníky spisovateli u
éenei hudebními skladateli a vý
tvarnými umělci 1uŠ4! ruského
iidu jest hluboká a vnímavá jest
to nebroušený diamant Národ
ruský jako celek není však na té
c vzdělanostni úrovni jako Něm
cj nebo Francouzové nebo Aiik'í
eiiné Za to národ český jest na
téže úrovni a proto stal by se u
éiielem Slovanstva a možná že
nynější děti dožili by se toho že
1'raha byla by větším u důležitěj
slin městem liezll jest dnes
leň
V liusku což se konečné dali:
oéekávati ozvaly se hlasy po při
vtělení ("'ech k carské říší v pádu
vitéstvi trojdohody a jest joo
iiihodno ze se ozvaly zrovna
Moskvy sídla Slovanského Výbo
ru Stejné všiik jest pozoruhodná
že hlasy tylo byly v samém Ku
ku zakřiknuly a vysloven poža
davek české samostatnosti a lo
nejenom v tisku nýbrž z vysokých
kruhu politických Ve- zprávách
přinesli jsme nedávno inteivtew
piol Miljukova vůdce konstituc
níeli demokratu nejsilnéjšl sírany
v ruské dumě a týž sliboval samo
ktatnw Cechy v pádu vítězství troj
dohisly V takových vážních do
báeh jako jsou nynější vynikají
ej státllí'1 It politikové licilivají
interview y každému kilo o llé pu
i-la u iiemluvt na dluh a jest vi
ru iiež pi nvdépodohmi že ilitir
vievv prof Miljukova utéUi piedem
sankci vládních kruhů ruských
lid rUskoti vládou leč blu by
mu jsruéen J1(4 MiuosptlvM
iký nárist by si iiepob j-šd Kusk t
vláda jest piíhi pátečuii kou i
pro ruský národ v jeho nynějším
tavi vudčláid a Cťchůtív bU by
pl'lNtá IteMtfSlIvhlOU i kdy ty se v
Uuku po vabtt lusioě r'jando
Jak by to nit díotdui trvalo m i by
vbubt iiťU j uiUiov ái'u loiii
aVobtalalit ) siného a S i-ď ti
'kilto n všech MKhteUlb U HlllMi tt
pnmdH ťVskv1 niiil jt plili
dbku a vysoko v vd'Utin 4
i rlkovi ui poktoku lo i aby eotbl
iUi a piwpivtttl "l tikovou
bt j4kw jest ruk4
N lid4viié ajcadu hrniv
nich trehů v Žh'v4 pttivoUviii
t to "ař ijo i+Vk r% publik'
liepobltka J't poSiioký ulvr
kt rý to-jb ttpovld4 vyspila
tí a ti'miiMřtv t rebu tÍ p
Mtáni li a tou skutriSowl t l lit)
Vt V -4du V:itřUt třoj biblyř
bude mití na píští iMudy 1 takou
ka ťunUÍ i českého- nároJtt
iicjsílnějšl vliv otio aotva by svo
lilo k utvoření ěeskj republiky —
l'yl by to "spatný přiklad" pro
Kusy a pro 1'oláky a atva mohl
by nčklo #čekávatí oJ ruského
cara fa by začal pěstovali kóno
í z nčhož mohl by býtí vyroben
provaz na němž mohl by býlí sám
o kdy oběšen _ což míníme je
nom obrazné nikoli doslovně Car
m po hybné by se spokojil s dosa-
zením nějakého velkoknížele na
čexký trůn a smluvamí jež mo
hly by být výhodné pro obé strany
Ve věcech obchodu a též říšské í
světové politiky l'o utvoření téch
lo nových slovanských států slo
viinský vliv stal by se na 'vní
uč evropské rozhodujícím
a
laká byla by budoucnost české
ho nárisla v pádu druhé možnosti
kdyby se nynější Kakousko
I hersko zachránilo? Hudouenost
českého národa v případě tom ne
jeví se zrovna v barvách nejrnžo
véjšíeh ale také netřeba se oddá
iili příliš černému pessimismii
Zprávy u informace o tom že
Němci ('echům vyhrožují jak h
nimi po válec zatočí došly z více
pramenů a v dnešním čísle opětné
na jiném místč uveřejňujeme do
pis uniknuvší ceiisuře kde se pí
se: "č 11 nás domu nehne se ani
myš je tuké holou nemožností
pokoušeli se o nějakou rebelii —
jim (Němcům) jsme zrádci které
by bylo nejlépe postřílet "Však
my s vámi po válce zatočíme jako
kdysi 1'riišáci s 1'oláky" hrozí
nám otevřeně"
Ač podle všeho jsou Němci v
přítomné době v zuřivé náladě my
joiuc toho mínění že netřeba se
jich tak hrozně bát Vuěi českým
menšinám sotva mohou si počínali
huřc nežli si poěínuli plni vál
I011 a nějaké ul bičování národa
mohla by prováděli jediné vládu
a ačkoli vídeňská vláda vždycky
nejvíce vynikala svojí bczhlavostí
myslíme že po válce by měla jiné
věci na starosti nežli pronásledo
vati ten ncjdatnéjší národ v
monarchii A kdyby ani na chu
ti jí liescliáelo jsou jiné okolno
sti proč nechala by si ji zajiti —
Fochy bujemc že rakouská vládu
udělala by z Čech nějaké druhé
Flsasy a Fotrínky což nevyhnu
telné vedlo by U lomu že 'echové
polom skutečně očekávali by vy
(vobozeiií od Kuska -- a že Kusko
z války ať lak éi onak skončí vy
jde nejméně oslabené ledy ncjsil
néjší v tom se shodují bystří po
zorovatelé událostí po celém svě
té Také rakoinká vládu nemůže
véěiié vládnout i bez parlamentu
neboť to konečné ani Němci ne
dali by si líbit i a jakmile se par
lament sejde budou tam čeští po
slanci 11 za lakové sotva zvoleni
budou nějací vládní lokajové ný
brž spíšo muži kteří v těžkých do
bách osvědčili srdnatost a neohro-
'cIomI by již dovedli oVillí
se
A kdyby snad přece Vídeň a
Němci chtěli se mstili na Ceších k
vůli tomu že Kakušanum prohrá
vala bitvy neschopnost generálů a
zhýčkanost důstojníků mnohem
více nežli ono přebíháni českých
pluků k nepříteli cž nikdy neby
lo sjMilehlivé prokázáno nastala
by povinnost 1 americkým ťe
cliúni Zdali jsme byli dobře ÍU
íormovánl FoUká národní rada
ruda založena byla původně k vůli
tomu uby upozorňovala svět na
bezpráví a ktivdy je páchaný
jsou nu 1 'ul ťieích v Fvropé zejiiiú
na v 1'rusku Une veřejné míně
ni světa jent vy kry stalisuvtiuo do
té míry ív žádné vládě není lo
Ihimtejno když se na tu pře I
světem podávají oprávněné (Úlu
by že se tlopmištl klivdy a be
'lávl dokoiiet! i ruská vláda
která má píeeu IukIuú tvrdou kiUi
Mtaiil tu innpi ttVedlniti su pud
vélem kdyá by U 114 id svalováni
lpovcdlot fík plotiíubiVkl
bouitl
Kily by IU a Némi i v tom
pl ip'VU Í liilkotsk l l lo lkl
udr4ebi by ve svém pťiUmuičio
ŮtVafU — UistiU se 1U tiskiUl tli
iisté pitpadU by vlubM-V piivtn
l t Cttkěmu ilřtliiiiiM H"U
i (d ttál povioioesit kttiou Vi4
U ni I o pří v'm áiiUa id i "mí
sk4 tiáMflid lad To jest jedua
t příčin pivě- mih by i honí Vybl
dováli 'lfini4ei skuť ční lunhu
tllU OpMdu V iláliobd Iť l
Fváío U Í Mtl aul ! tlM
tVskýrh Vojiki piivolámi bybí pod
prapory jv aAiiHuiajmo in
0 niky války bu bu pru ěedvý iC
rs kalatrvif4hil aU v toni pw
fediMi bnU laiud tdeA ealat
nich v válce aů-aatnéneh Ftr
pí všecky icjvljeíFrancouzí kUt-
h onu ztrátu ncjllžejí onesou —
Zárovei netřeba m oldávatí při
líšíiému jsssímísmu - - národ ě
ský osmísiíllionový v Jíakousku
a dobrým míllíoncm idLtlušníků v
'jiných zemích nároJ zlravý a
svěží vysoce vzdělaný a osvícený
ani tato hrozná válka nezničí ani
habsburská a německá zloba kdy
by snad Kakousko I hersko y pří
tomného evropského požáru vyvá
zlo poměrné se zdravou kůží
SRDCK MATEÍtBKÉ
J'íštl neděle It května jest
dnem matek nový americký svá
tek tuk tklivý jako onen který
připadá na den V) května Není
každá matku světicí není každá
dobnm matkou ale jak slabosti
a nedostatky lidské jdou láska
mateřská jest ze všech lidských
citů licjčjslší a Jiejsvéléjší
Nejsou tuké všecky dělí zdárné
11 bodné jsou takové jež své ro
ditelec připravují 'íoIkoIu a na
její skráné místo vřelého pocelu
tisknou korunu trnovou Než ani
zdárný syn a zdárná dcera plně
neoeení dobrou matku pokud ji
inéli pokud ji vídali denně a mě
li jídlo včas na stole a čisté prá
dlo neuvědomí si do jaké míry
láska a péče materská ozařuje je
jich vlastní životní stezku
Fřijde jednou den a všecko se
setmí a děli si uvědomí co ztra
tily už když matku z domu vyne
sli Cus jest však milosrdný lé
kuř a mírní pulčivost žalu těch
prvních dnu kily dobrý genius
matčin všude jest pohřešován a
srdce zdárného syna a (i-viy na
plňuje se cílem novým S obra
zii tu a t ky mizí všecky nedokoná
losi i lidské a vzniká obraz svčti
ee krásný jako májové jitro Se
Jdete se s lidmi v životě a roze
jdete a zapomenete mi ně ale ne
zapomenete nikdy na matku ona
jako strážný anděl provází vás až
do konce vaší vlastní životní drá
l'V
Srílce mateřské jemné a milu
jící kdy zbloudilí synové lidští
přestanou stavěli pro tebe (loltfo
tu utrpení — (ioliíotti na níž v
těchto temných dnech sklání se
"mater dolorosa" nikoli jedna
jako ta matka Ježíšova ale míl
liony matek jimž syny na boji
štích povraždili!
)cn matek příští neděli nový
americký svátek — kdo by si ne
vzpomněl na vlastní matku na ty
milliony nešťastných matek e
vropských !
ČESKO AMERICKÁ INTELLI
QENCE Fřcd několika týdny pisatel
léchlo řádek strávil opravdu mi
lý veéer ve st l edu klubu Komen ský
v Lincoln Neb jehož člen
stvo pozůstává většinou z univer
sitních studentu Ku konci před
nášky projevili jsme plání aby
mladí ti lidé už po ukončení stu
dií věnuji se svým povoláním vší
malí si českého životu aby se ne
vyhýbali posobnosti mezi lidem
naším
líekll jsme co dávno již jsme
měli na srdcí a myslíme že 111
tom pravém místě vo středu mlu
dýeh žen a mužů nichž mnozí
vrátí se do svých bývalých do
movů aby lam působili v profes
síeh jako právníci lékaři ini
nýii učitelky idd Není tomu
tak dávno en jsme skoro neměli
česko americké illlcllij'ciee Ze
íď jších vyšších škol Život prv
ních inišich přistěhovalci) byl po
nejvíce zápasem o skývu chleba
a tuA-li s říci prav di celá přu
lanol ( nich Mk!ádali pení vy
naložené nu vzděláni dilk skoro
jko n vyhozené o toni V česko
amerických časopisech e starších
dob étiine luiiohé a trpké htesky
nes Jest jinak Ne im l 2
by lni uiš plně pochopil dubii
tost Vyděláni procento českých
studujících 111 sticdnii h š'so'n h u
Miiíveřsiláeh Itlkib' looslpiiv íd po
čtu vt k ho lidu kdvá UČUMiue
pVovniid jinými národnostmi
iVk Jii Jt llieíi námi iia
liiíee latiidýeh ťieti a nu řičatiii
jimi dnst ibi ne uniVi i sttiuhti lu b
Upoí fttfťdu škoFk' ho VMtilild
A 00 1 1 ká llWh H'bol tu ba Itc
odpovídá pinč iíveiii11 U luh reál
if V Cíchách Ui V Velkyil li
teeb tyto školy jvni maiiienitá 4
V DiHitlom s litkillt H4 l slli dal
školy V Cechách Plstil A Háb II
114 iáku rovn4 tolik jtko na &ko
b a k bi pnil antrrit kou llijjh
"UhinJ iUkul d'brl iklsd n
daHl vydělání kdyby ta n
itidvfuitii ?iUU byla v tim
vzbuw au touha p dalším rzdšlá
ní vždycky si najd ic-at jt a jro
středky aby víc isl-A( a iaučil
w nežli mu dala škola VAdyř
éaato #lobrá kniha jž fj#uvbcm
jímavým pislá věčné pravdy a zá
sady rozumově mraviuky rvíno
na čtenáře vélší vliv lo žlí elá řfl
da theorclických un versitních
pl ednášek
Než někdo třeba ekno e jmie
přestřelili s tím jrfčU-m ěesko
merícké ínlelliKence fa mttu tuh
íiiim mluvili o slech nikoli o ti
sících Zde postačí Uxoriiénl že
v jediném Chicagu máme několik1
set českých lidí profcasíonoliích
advokátů lékařů inženýrů učíte
lů a učitelek atd a j'st dosti
mlailých lidí kteří po nabytí vyí
šího vzdělání věnovali h obcli(slu
V tom poměru máme česko -americkou
intellitfcncí v Clcvclundu
New Yorku Omaze a jiných mé
stech ulc pohříchu všude jxmtrá
dáme jí v našem českém životě - -Nanejvýše
ještě len kdo má polí
tieké ctižádosti licho výdělek Z li
du našeho nevzdaluje se ho sic
těch kdož by přilnuli k lidu nu
šému z upřímného zájmu že by
cílili prou skutečnou sympalliíí a
považovali se za jeho aoučást
lěcli máme mezí česko -americkou
inteligencí velmi málo
On si konečné málokdo aám so
bé přizná že by se strunil působ
nosti mezí lidem naším poněvadž
považoval by se nad něj povýše
ným vzhledem ku svému lepšímu
vzdělání a lepšímu společenskému
postavení ale ve skutečnosti to
jest ta pravá příčinu Ony jsou
třeba styky s určitými kruhy spo
lečetiskými příjemnějšími nujd"
tam více ulilazeiiosti jszoriii
Ntí a laklu ale ono jest něco ěe
mu se říká mravní jioviniiosl a
takovou má každý čchko -amen
ký ilitellienl vuěi česko Bllieři
ckčinu lidu
A jest více než pravděpodobné
ze mnoho v našem eeském životě
by se zvelebilo a zjemnilo kdyby
se mu nevyhýbali ti kdož binf dík
příznivému osudu in bo í vlastním
přiéinčniui domohli m lepšího
Vzdělání a lepšího sjHdečcnského
(ostavení
SLOVÁCI SE OZVALI
Slovenská Fít(a vydala následu
jící provolání k americkým Slo
vákům :
Flisný německý "Apsl" u
pravený na ameriekú veřejnost: a
robotníctvo ktorý má za ciď —
pod plášťom krásných 1'umilnych
zásad a frás — obťnžiť ba rnc
možniť Slavíiiiioiu a ícii spojen
tom zásobenic sa strelivom a
zbranou tu v Ameriko 11 tak u
možniť a ubFuhéiť -— dobro Ziiao
beiiéniu — Německu vítttzstvo
nad nimi každý statněný a
spravodlivý člověk ako bez pří
kladné perlidny a zbabělý pokuj
svádzania dobrornygerných 1'udi
ku nepovedotucj ZRADĚ SVOJE
TI so liiiiisciiiin iMlvrbiiúf mu
si
Nevelte tomuto pml vodnému
Appelu - brulia Slováci ! Zvlu
šle Vy t Vlilo pl iietljiiei robot
níci nedujte sa omáuiiť zrad
11 in 1 zv ukalili ůlisiie iiiidužíva
nýcli krásných huinaiiiiýcli frás
ktoré lu is! úžin len zii plřišť re
ptnllý eieť To je právu také ako
ke by váš nepiiatcl" bezcitný
kapitalista ziadal ih! vás mr
lioni "humanity" aby stc sa
zdali svoje j jeditiej brune: ítraj
ku u orgatiííacio - že by vás on
lýlit jMiliiHllncjšie Ulohtfl lltláéttt 1
škrtit
"Slovenská Fíii" a ojsivrž'
híui oiUuduje tellto pnly puk li o
Neineeka uiolnť svojíi h ním
napadnuly cli prut 1 vtiíUov b
branný mi-
To su naši bral 01!! llujiijii i
našu svobodu! My s meh h
nic tt piúravéhi! tlvtkho ne
piiit Fa Sbiviaiwlva - NVtu
co v očakáviiíite náš" unUibisIc
lne iéilliiil uliiHtva Nelucoiii
poiiiábal lo smii nic ! To b bo
bi ZKAIUt
ZtUhiVMIUť Hlodlíe if % H)
lllcktolě slovenské haše čiopliiv
daly v n ť a uveri jndy t4 j JmkI
pluly tento naduv "apl!"
Nu lo me t' to ni Futuji a ptt
tt it(iiic li h ativ ďmlotnc it
Viejnily invso imivioioiih v
tomto slil v sic
SmFKA IIHA
V VMFUIKH
lvu iivnef tajtNiiuik
Alb Maiualev pli d4M)
11 ) A líMl4 ťtaa Va
kMia Yms
si at M aM44 I-ikIuí
fcflt h4ak — a ttakt4a
) t A% Va iim twi
