Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (April 14, 1915)
WKIbOK iJNK 14 ÍH MSA VjV KOREWY Aot XeláMk IVttilríií wlioily nekoneční llouřř(ií i ioltiyiní Vvr( vidou w zadní utríiií pi-tfíiniké doíít ii a AlUlOtJ HtfMHI U pHlíCI MkoVICO t M VlWlkí lllící 'f IIJ#OVl Ví lv I5iicir ňícdník lni pciwí do Id Jíyl vlažný veéYr u dola z filiflll liříllfl vlila UiL íili lilulililv Tnrs M"ll'lll tuhy nnorn z nmucmi z ijom a Male Hirnity i Ktarého Mřta }ii'lir MaloMnijik je rozezná l l Manfi 'ž e Mf mívalo lí iy večera jako temna opona nai kiaKin jevíálčm w nniwly tm !! fínukc utrání obetkávaly Hrad cany i Htraliov í dole Vltavu a její kotlinu Oicliar krácYI v zainy ílcní i znutavil kroky a pontil Mř vláňtní pocity Jcítť? včera byl v níadč u hvIio xtolku !im-m už n J)iicn je první den v pení 'lak tu nu to teiíval ač jinak hyl úředník vzorný a pracovitý A dnen když ráno w probudil první iiiyilciika zane byla kancelář A když hí u I é r # hf r ví-JoiiiiJt yc tam uz ncpiij]c zt: lani ii jeho kIoIii M-dí někdo jiný že tam už nepatří a nemá ani prá va m tu ni Hrdnout í pojala lio jaká ní tesknota n prázdnotu která ho MÍkiiÍIh celý den ' téch uiy&lcii kicli juk WHt upoval dolíi ani nu pozoroval Hkoro že je (Jolo u Vlaň ikedio HÍrotéinee a Iohkovieovu paláce 'Když HÍ to li védomil nu padlo lio aby odčiní na rozloučí- nou návŇtévíi Jeho JumiioMÍ knížeti pánu liolikovieovi Tím mínil lob koviekou vinárnu hned pod palá cem Venci tam Vinárna byla hkoro prázdná jen u jednoho Mo lu Neděla nějaká HpolcéuoHt Asi I iiMiiolní z venkova fíiiehar u Nedl a poručil ní večeří a láhev ví na "Tak tedy" ácptal hÍ "na roz loučenou h Prahou !" Hticlntr totiž ni iiiniúoval po či lou dobu Hvébo úřadování až pů jde do peiiHc že hc vrátí domů do rodné vní Mť-I tam bratru u kte rého muže bydleli vácehno poho dli bude iníti "ntrýéek Z Prahy ak mu říkali i pmívali Bachař byl Hkoro od jínoŠNkýeli let v ! 'ra ze a Malá Strana hc mu htala dru h v in domovem Ale za ta dlouhá léta nevymizel nčbo venkovský člověk Vzpomínal na kvou rod nou ve v 1'odki konoKÍ a občas o dovolené i když jinak bylo možno tnut zajížděl A pevné byl odho dlán v 1'raze že kosti iichIoži Ni že by ji neničí rád Miloval ji ze jména v mladších letech a zejména Malou Stranu A jak stárnul při bývalo touhy po domovském rod iiém kraji po jeho klidu Před Mavovul kí živé jaký tam klidný život povede jak bude jeho po-mh-dni část života tichá věnována jmi radoHtem z domova Na to všechno teď myslil v tichém Heít--leiičin koutku vinárny kde nebyli nikdo než on a ti venkovští Cítil jakousi stísněnost při pomyšlení Že hc jeho Život teď dělí Že htaiHl! na hranici dvou světu Těšil se do míl lile při tom cítil že přece jen 1o loučení h I Vahou nebudí' jeli tuk lehké a hcliolthtlié Společ nost ii stolu mluvila nyní hlasitěji a protože tam skoro nikdo nebyl bylo slyšet každé slovo Mlucný hlas povídal : "l! ná v išicí( h je to zrovna tak ~" lak zaslechl slovo hlsicc a ten blin který je pronesl Kuchař vše cek oživl Znal bé l-Uien svou Halnou Ves i ten hlas Tell patřil statkáři 1'atočkovi kterému Hu i bar protože seděl obručeli zády li VÍděl do tváře Teď po pílIUil podle hlušit t toho co povídal -Vstitl a m k němu "Kde puk se tu bérci l'ltto -kul" Till e rjchlc a luditstlié vytlil til #e iuib' H ní potiásal i'ato vkovi rukou í "Vo pánu krále Ittiehar ptk tUMáit" "Chystám se Ví ii " "ham!" " Nu k vám ilo Ilste!" Co ' Srt lrtvitíVU "NV na tbbr!" rtoék liutrtl pikvipM Ibl hf jni pns-dl ěl vvětlo váti l jď do p tie domu Tady v lre loíiutio Iu jde k bratrovi Jv ty mU mi% brutř ttku m4 i t tíj pí ivltVtiiMU svělnnku jk kpltěku n'knou ťitit iv to bývalý V)taíiík toboítika linku ht'#ky okna li labradv -li tu Ani l'r' k #tovia "i ktk " Ali lirU" iUUI Mjtk iw ti ibu na y libnou svítttiěkti itibol fttn tualutanl ' kniařaMOV pruhovanf pi-řiny na domácí neUký ťhléb jiwtivé wia nUt h inlékol" 1'atočka m- tomu horováni n kmival a kýval iičjak záhadně hla voii "Ty m tomu umějcS?" řekl Ihi char zřejmí tím zaražen "Timii ne něčemu jinému!" "A čemu?" "Inu ftáhodé divní ukhtnU — N'a mou dusí je to podivná náho da tohb- to!" "O jaké liáhodé to inluvíá?" "To je tak jako když tni potka jí dva vlaky Jeden odtamtud Jmhý tam I" Jijehar se díval mi 1'atoěku ne moha pochopití A U-n jal ne vy kládati "To je opravdu divná věc ~ Ty utíkáS z Prahy na vi-nek pro lože tě 1'ruha unavila A já zas u- tíkám z venkova do Prahy" "Jak to?" Patočka pořád ne usmíval pří tom a pokračoval pak v vypra vováni : "Pronajal jsem statek i cihelnu a htéhiiji hc do Prahy Tak jsme sj se ženou vždycky říkávali že až ne přiblíží stáří píijdeme do Prahy užiti klidného a příjemné- ho života A tak jsme tudy včci-h jHine hc nastehovali laky k vu- syiiuin Studují obu dva na helmice bude lip budou li hezky h námi a my h nimi !" "To je dobré" divil hc zcela a djra vdově iíuchur "A jak něhy- lo ti za těžko Hc h tím loučili?" Patočka zamžikal očima "Pii kamaráde nebylo lo leh ké Nepředstavoval jsem si to tak V ždycky jsem myslil jak se mně ulehčí když tu starost a lopotu shodím jak radostně se budeme vypravoval pryč Ale když k to mu íIohio nyio mni! přece jen n- vné a žena ta dokonce plakala ja ko dítě A mně bylo také všeli jak Když jsem si vyšel naposled do svých polí bylo mně jako by ze vsecli stran mě cosi obklopova- o Tady dědek tady táta se lopo tili hospodařili — já sám tři de sítkv let Mylo mně divné podi vně 'Každá brázda jako by na mne volala: "Nevděčníku!" A když už — to by lo už k veči r u a křepelky začaly tlouci — jsem odcházel ohlédl jNem se zpět a viděl jsem jak všechno za mnou ho tratí v mlhách přicházející no tu zdálo se mně jako by se i l vseeti stran na mne vseenno voia- : "Vrať se k nám vrať !" Patočka se při tom odmlčel — tylo vidět i že je tou vzpomínkou lojat Ale jen chvilku hned po zvedl pohárek a přiťukl "Ale teď už jsme tady a ty na odchodu zase k niini Ať jesto llouho žijeme a užijeme klidného podvečera života !" Skleničky zazvonily přátele si u-iťiikli a připili Pozdě až večer poději než byl Huchar jindy zvy klý se zvedli a vyšli ven kde je přijala vlažná hvězdnatá jarní noe V malostranských uličkách ylo ticho a přátelé se loučili — 'atočka kráčel k svému pražské mu bytu kde měl po prvé sput Suchar k svému malost ranskemu mládeiieekéiiiu útulku kde spí Iiich naposledy Zítra už se bude ukládal na lože v Lístcích ve vy ílené světničce do pruhovaných kaualiisových drt-hcii a bhký vě třík ze zahrady ho budu uspávat jako před dávnými a dávnými le Iv kdy ho tam uspávala zlata i-starost uá mladoxt II Niid 1'iubou skláněl se krásný tlil: pinii vtet r zase zvony manou y vážným svým hlasem pívajíce vřen nt i-Im n vscennv iv naiio e na ilradťuot ch i dole na obou n-fíleh vltavských malostranské- stiiroiuéstské St lny večera tu v vstupovaly a uhlíkatý veze t mi i I v piiižoké do půvabného min ha a jeiiiné nilboviny ve ktt ré jeju-h ohrvvi vypadají vidyeky tak pů vabní H ptihudkoví 4 l liUlua Ittú po prastarých a iivkotn énýt h loubtli siiiéteiti k Male Stram oistupovut peiiista Umliiir Hylo to liik at v té dobí jaká buii kthl c ldv pit blábolu ptal kvílí ivouň bmčd Ptalont A ♦- luk Jako tilola ktáčil potiia i ii t i i j o V lov i nim ii i naeimo hvibmt #rttavttjc krok Vpo ndnal i Jk tinkrat mu bvbt nu ulnn jak tm pivní dlouho ťika ný tbtt p iiity mu p( ipaU -u tý piánduť jak Iritkiat b hvtla touha po doioíívlm rtslinut kraji ttUlíH tam ÍU pokojný 11 Vol na to Wpoiultěl jak tmi by lo ntMlno tíida pf t mvibtu'!' i ui U! vrátí do kanceláře k l&m už není ifiíato pro íiřj lam ž už nepatří ba iiei4 ani práva přijití tam leda jako každá jiná Mran Tenkráte ho ta myšlénka chytla (Unit za srdce ale za chvílí jí po llaéíl živou krásnou představou zítra že už se přiblíží dlouho čti kaný den kdy na vždy pozdraví rodný kraj kam si pojede na tr valo odpočinout To bylo před ro kem A docN tu stojí zas Nedalo inu nemohl odolat Zastcsklo se mu pc jen po ní po J'raze jména po Malé Straně po hlaholil večerních ražskýcli zvoni jichž hudba tak krásné dojirná a chytá za srdce Pociťoval éím dále tím více tam na venku že přece jen příliš už srostl s Prahou tam že jsou jeho kořeny které a ta léta přece jen pevné zapustily do pů dy To pociťoval zejména vždy cky v podvečer A v duchu si představoval jak v Praze je pře- cc jen jinak v srdej rostla touha zas takový večer tam jednou trá vit Postavit se tak nad Malou Stranu na večer a poslouchat co si povídají pražské zvony jak zpí vají večerní ukolébavku krásné mu městu které však té ukolébav ky nedbá a neusíná a žije a bdí lále Tak o tom přemýšlel a uskuteč ni Zajel si do Prahy a teď stojí tady právě tak juk si to předsta voval že bude krásný vlažný ve čer jemiiíi mília ze nudě se snáše li dolil a jako si n se objeví obraz který tisíckrát viděný nikdy neu naví že nebo zaslechne koncert zvonu který tisíckrát slýchaný vždy znovu a znovu oblažuje i ro zechvívá lak tu slál v myšlén kách někdo vedle něho sestupo val dolil Obrátiv se spatřil Pato čku který byl neměně překvapen tímto setkáním než Huchar Oba přátelé překvapení m potřásli ru kama "Kam pak jdeš?" otázal se ko nečné uiiciiar kilyz s vzpamato val z prvního překvapení "Tady k Lobkovieúm na sklen ku vina pou večer odpoviual Pa točka a dodal otázku : "A kde že tady ty se béřeš?" "Přišel jsem se podívat na Pra ní" odpovídal liiichar a aby ně co ještě řekl pravil: "Zrovna teď jsem si myslil na tebe co děláš ty Pru žá ku " Patočka so zasmál : "A co ty venkovane?" Na to slovo "venkovane" pólo-! žil týž ironický důraz a přízvuk jako Huchar na "pružáka" Oba se duli do Hriiíchu alo nějak stí sněného Myli oba dojati Na jednou Patočka povidá: "Víš abych ti řekl pravdu já se loučím tady s Prahou" "Aj!" Ve výkřiku Mucliarově bylo na ti lehký údiv Ale hned ho napa dlo že snad jen na čas se Pato čku loučí "Kam pak pojedeš?" otázal se ho "No kam jinam než k nám do Iišie Musí tam být krásně teď z jara co'" "Překrásné Všechno bílé kvě tem viiiiě plný vzduch Ale" do dal jaksi významné iSuchar "Pra ha je z jaru taky krásná!" "le je -- ab- co to plátno pře ce jen to není to naše jaro jako na venkově To je jinačí -'' "A na jak dlouho tam jedeš'" otázal se Kuchař "Na dobro míláukii nu dobro I'ž se na to těším jako malé dítě věř iniiň!" "Na dobro?" opakoval Huchar jako by nechtěl věřit a zavrtil hlavou v údivu "Ano nu vždy!" dotvidd Pato čka a dal se volné do kroku dolů k Vlašské ttlii i a k staré vinárně pod lobkovteovýiii palácem Hu thar ktáčil vidle něho To ui bylo šro když stáli pn-d vinár nou "Pojď l st ťukneme lltt slib' dáni!" ptddil Patočka a kniVI lltlpiid do klinuté tiiUttlostí Kdy i ucUl a nalili vlnit poví tl i Huchar "Tak ty jsi e rozmyslil a stí hujea se #ite Vili A co tam bildi'4 dělal!" "MwpiiďatU! ' "Vidvť U itnU pronajato!" "Mátu mam Ab itajemt-c niiu kft l l:':- psal ie tiv loti ťjl Vlítni vtn'i ii kly bych hit ptuptisld f itvaku Sluní prý a jdui i na prý taky tulii lojídiavíjU! A uí I" pti Id V Ml "SlyiiJ jsi tu" pttvřiloal ltvhar "ie je nijaký lUrvbný Taky In jo a ním vidiU!" "A ro iíitviha v luWhlt?" vy ivl Ul PaUka "Ne ivláitnilto Ala t iiajednoii jsi utrhl Tak jí těšil ia Prahu!" "Těšil (Mil hochu ale přclhal jrtvin sám sebe Musím fh'í že w hry toho nasytil Nin to není plátno naše kořeny jsou jín de jsou v naší venkovské pfidé Přesadí Ij nás jinam živoříme schneme teskníme a vadneme ja ko strom který má sfaté koře- ny líiichar jM(kyvova) hlavou "A co synové!" optal se náhle "K vfilí těm jste chtěli hlavně" "No víš Karel bude letos ho tov O toho jsem měl liejvětší starost trochu lehké zboží Ale přcnlul to dobře A o Jindru se nebojím to je tichý pilný hoch Mimá kniha nic do světa A tak ho zase těším už ven k nam Při šlo mně to psaní nájemcovo jako na zavolanou Víš upřímné řeče no Praha není pro mne Ale ještě méně pro mou ženu Mné se po našem kraji stýskalo ale ona byla toho zrovna nemocná často až plakala Myslil jsem s poctít ku zcjJ to přejde že to je jen přeháňka Ale viděl jsem a vidím že je to hlubší" "Kořeny!" podotkl Huchar "jak jsi to dobře řekl kořeny!" 'Ano hochu kořeny! To není nic plátno!" Patočka se napil očí mu svítily a tváře se rděly pěknou slunnou náladou Vypravoval jak se těší zase on nic nejvíce zena jak nu dou hospodu'' 'as Huchar na slouchal tiše neklid zamlkle Najednou Patočka prohodil : "A víš nač se těším nejvíce?" Huchar nu něj tázavě pohlédl v ocích maje otazník "Na to žes tam také ty — lo bude hezké Denně se budeme scházet chodit spolu heHcdo- vat — " Huchar zavrtěl hlavou tvář se mu znatelné zanicla v rozpacicn 'atočka to zpozoroval "Co tomu říkáš?" "Že to nebude — " zakoktal najednou líuchar vis kokiui čím dále rozpačitěji "já zase utí kám zpátky do Pruhy Nic to ne ní plátno už jsem tu příliš — " "Zapustil kořeny" zasmál se 'atočka "Skoda — " dodal "Ale nezlobíš se?" otázal se Huchar "Dětino jako já se vracím k hv vin kořenům Na zdraví jun at ty kořeny ještě dlouho vydrží!" Oba nřiťukli si a [úinili Pose děli dosl dlouho a bylo už hodně pozdě když Manuli v tiché malo st římské ulici a loučili se Každý puk šel jinou stranou Huchar k svému bývalému bytu aspoň se podívat do oken A Patočka do svého bytu aby se vyspal v něm naposledy Ale to spalo už jen tě lo duše už byla v Iišicích Chcete se naučiti anglicky za tři méslce? -Objednejte sl u nás lučeb nici profesora Zmrhala: 'Anglicky snadno' Pouze 50c poitou 55c POKROK PUBLISHINO 00 1417-19 8o 13 Str Omaha Nebr rir D niCIJOTDICD I Uh Di UILMOIUILII cesKy zupni m Pokol i 715 Cit) National Bank U Harnvy ulítali 3 til iiurut 11 K Hil IVIIS U SI Tít Dout 460 h t tmiwl" -l h tlji il h ([ SJ R Kllinont & K Vlček iitit - Bik4 huatMIIUÍ itl]t ti mi au n a um au v ttťlvUt- a )l oliuiióiui tlaku W a tliwiit ! bitMá au IUuié vu 111 1 — 1 w t-l4# Jiatvk i-lnia H Mk UMU a UlAtůw a itiUita4tM iv tvUiUt iiiit V TO JJll MERGHANTS NATIONAL BANK 01' OMAHA N£EE UNITED STATES DEPOBITORY Capital $60000000 Surplui and prořlU $70000000 The Merchents National Danka otevřela spořitelní odděleni a bude platitl na uložené peníze 3 procenta úroku rocné ------ Chceme s vámi obchodovat íi:tiim íihakk Preniilríit MIKU P JMMIhTON 'iiMliicr HULSE Sc RIEPEN 16 a Jonon ul FoHrobníci a Balsamovači ViAki-ra nuňo oljHlulift junt irv6 ili]y a {olíhli v& Eakve prodává ni za pornírně levní ceny Za uHjinkojenl ruřfmo Npopomnňte mÍHto— 1'if V % i4r 44- 44 'i i 4 i 4 44444 1- Pozor! Buďte bedlivými kdyt opouAtite káru a neobcházejte JI ni kdy ladem dokud jíte ne dflve nepfetvédCill ie nejede Jln4 kára opáiným rarem Noposornoat muže madno býtl pHčlnou vážné nehody Pomozte nám tvým počkáním zabránit možnému přípa du neltěitl Omaha & Council Bluffs Street R R Co rH~!H - HH - H!"!H - - H - HMH - - H"l"l - NcjlcpKÍnt místem k nukupovúní stavebního dříví jest česká dřevařská ohrada Chicago Lumber Co ni 14 a Maroy ("'cŇtt jiroilavači Vás vdy l]_llH_HH - H - l"H"IH"l"IH - - l - - IlUliKt: nu jmi fcHAíTicm i i uriv t FREMONT BREWING CO FREMONT NEBRASKA J' vyrálií u lalivujt! l'lzeřisktt pivo Co ne ýh chuti a juknuti £ junt iiťjliliíií iiiiportovmiéniu Součástky tohoto pivn nejlcpši nlitil dcláu t nejlcpííiho % jcciiuiic v ituňeiii pivoviiíc a pravý Ít-Nký žatecký chmel jest X používán OliHithuje : procenta líhu a jest doporučován mnu + liýiiti lékaři X Chcete li Kohň poehtttiiati bjediicjte Kohň jednu bednu X +4-h4W4l+ H-H+- +4-+ ♦-+♦-+ + _ MirectlY atlMl:6luiwtuiriivyiiww -vl_ i i_itt wr nMlt uihuii la vaur hautei ř 4g(a fiJ 14 A linii #wjKt i "' x iwU P'wil t eit4t varUht4 fw a4 wiJuk r luitukl4 jata w lUi a (Mmiuia ftituus ia re fy talai Uto tne uu-a tntal if au4 i'we rv#-J-D-4Kerrt Yntte Ui4e lmUMut t ku4„J% el # m H M Ht 1—4 Hm m „ 'll Al 1 ltii A MN ntt tHU 1 il ll 1 Lco-GlQOO-Andrc:ocn tlordnoro Oo t žmU A vi v t Křvi tt4í vvU a Uita t lav miUhl — laaí 4k fm avé iWik ait a'l ti aiue iMi fewjalj ! tbt w fté i4t va Uii lh H4r ĚUmU OMAHA NKttKAlKA THE ÍÍ77Í5 J'IÍANK T JIAMIIJON Vi' JVCHÍlICflt U II Mi:iíK (' H PCGIMIJ- Ah'1 (imliicr Ak 't 1'iiMliicr 4 FRANK Y U N % vlastni í'íhtÍ! n hojné záKobený % řeznický a uzenářský obchod l V ČÍSLE 2200 JIŽ 16 OMAHA Hohntý výliřr řiirHtvělio rmtsa nnjlepáí jukonti a m ceny m-J lei v nř-jňí Veškeré výrubky uzmiáliiké j I-hI hc tě w-jli-pM jiiliDHti ObjudnAvky možno uiH- 4 niti tclďoni-iii: Douglna 3122 Z - 44 444 - f 44 i ťvi H H44si-irWirt H '9 Pozor! l"l - H"HH"t"H - HH 4 ul Omaha Nib 4 ULf ocliotně a vornj olisloiuí H"l~H"I"h - IHH - H - l - - l"l"H - H + ++ -lH + +4-H-+ +♦+4+4+ in LlnJkl ltLKxll'Mt u uumii '""♦ '"f""J ll llttU ""l"'? WUajf M oívhu fit UMU a4 Im íhh imhiww tu i mmt „II ttuttf tlil l tt t?ml tlMIANY k % ftk a a I