í i _ ' f ' 1 lS' j ' '
ttj&g nm um
t V
Htrana 8
Í'OKKOK DNU 31 JítóNA
A "
1 '!
' 1
POKROK
PUlIMSIIINCi CO
I'OKEOK ZÁPADU
a liiflil V'llll
V 1 ř 'tu Malina okřán Vsi vm
HrbuyW m ! k iíi ttti Olfa okr'-
Nl v vvilm Kunu ifi ulit Ktii
a v ' Vr Iímj mIk Ju( ru atUt
lowu v XI ťuiil a Miuficjli Mimu
pro tAt MífiiiiMítu a v 'lyreittll M li
pra nIAtť Hintli a Nořili I-ak4tj
Pfadplatal
Piu '10116 bláty Vín ICftiiuílij
klM Ihi Kvrojtjr $260 roílió
ZAuiky iiiniíril aAjtuJÍ joinorl
uiíncb piiiikíi-k (Money Oflern)
prnnaiili ii poultieS (Kupními A!ony
Orlr) tuiiikuvriicli jioiíkťizok (liuiik
ilraft) aiiebu v rnKMtruvaoéiN ilopiM
Oriurini j-t li ví faVtébuv4ui ulj
ta atartei i novou u'lrcHU
I[ily i! kriiliů liTiíiřKtvu ochotiii
u Vífijnliíi(i Mimi býti a I u (t r A (mnuň
bx úiiivnIu nkoho imoliiiA potkuliti a
pijilppiiiny jilnyiri jinénmii kC jíl rna
být! v rilaki'íutajwno anebo dojil
anm uvpři-jnřiio
Nťjvélíí potíží h iiřktťO ini na
řimi lidmi jcNt h ni popletli zá -Madinmt
h f Jiiut íwiiH in
Lidé kteří niolili hy dávali lek
ce Inú-i Lojoly zrovna ho
dí k OnIuVOVÚIiÍ ÍHIIH HilHll!
Mohíiiin'dintí Kurdové délají
fo jenom mohou aby nezůstalí za
Kvými spojenci — Némeí u Kaku
Sany Ze zprávy veřejné knihovny v
Clevelandu vysvítit že ze víeeh
íiárodnohtí ŤeSi jsou témi nejiil
iiéjŇímí étenáťí
íteé kterou proslovil inlilopre
sident Marshall na vstuvé v Han
Kraneinku kdo zantupoval prei
denta WilNofia nebyla zrovna
brillantní ale zároveň dlužno pa
matovali že to mohlo býti ještě
horší
Pokud my aspoň do véd vidíme
České Národní Sdružení není žád
nou "uzavřenou korporací" a
každý komu e jedná o Upni bu
doucnoHt naší vlasti můžu se na
jeho práei a podnicích podilcti
Jame všichni hrdi na to že Ce
chové jsou tím nejvzdélunéjším
národem v Rakousku coá i Ném-c-i
doznávají ale jinak v pniksi
v české Americe se někdy po
vzděláni uličnickry plivne a vy
výší se nevzdělaná drzost
Kdyby v Kvropé se vraždili In
diáni Malajci nebo jiní "divoši"
jsme skoro jisti že ná5 veliký
hmiřovatel (fen Scott náíelník
armádního štábu přivedl by je
k rozumu ale " civilizovanými
národy" nedá se prostě nic dělat
pokud budou mít i peníze na děla
a potravu pro ne
Senátor Root a Ulie M Shaw
někdejší sekretář pokladny jsou
toho mínění že asemé a republi
k&iuká struna potřebuji "druhé
tio MeKinleyho" a aěkoli těžko
takové véei určitostí předpoví
lati možná le by so naSel tcu
druhý MíKiuley — kdyby se na
irl druhý llanna
t
Následující referátu o sehůii
Nlruienl Svubodomy siných fikul
v Chicagu uveíťjftujemu jako tu
jímavý kulturní dokument dulyi
"UíKpředU e pohnutá debata a
děleni pfotUtdkyud sboru ucittU
nkéhti i týl nepře j si aby děti
a v otuHlomy siných skol suěditnily
t kUyiumU lluivy V ttliradS
PlM-áakvha pivovaru mUť prý
ty tam viděli upilA svoImmIíí au
HUáťti thu y vilt turavid ú
Íjiuju (lítěji přádt aouk rotnou
ťliiaija tubo v Hrrttimá ikoU
Kily! híMhI i4tupci poukovU
i h h přt výUteel 4ÍbYťh
m ptva ěrpuje j startů
u4tlsh liru uijduwu ivy
vítlttfltti Těl U4%al l rott
MrU jmiaíujl sVhÍAř ts
alavttjiffl pAmAtku líu%u # lidi
upruMt4 U fMijl rslrulcidiu
HvW4iiylnýeh Akt) vUJuaut)
jla tl ' iiwláků l'ttau
by Uulnt dětí — sUtHtt i4
#Mttd ttiitlský ttwf vjskl ti
#lt 4alup da Wruirit Hpol
kil n ttUa l)uw%u Nlřial U
kUiU HaidAits k těhtt děl
tUka fiMfitt tt#l#plf
VYhtZt POLÁKY k
ZMU2IL08TI
Nmji bratři Poláci — píše Ná
lodný Movenaký Denník — zoufá
jí nad pouta vMiím svého národa M
rvé vluli V Jinopé A 'íáí dle
toho Človéka až srdce zabolí
když éte nékteré ' téch clánkfi a
j vlášté- když osobné zná muže Šle
ji lietné rozvážné a horlivé Slova
ny kteří ty élánky psali
I Nepsali oni tak ani před klát
ikými několika týdny! Vždyť né-
koliklúte jsme potiklili V jiiiších
stitírh na jich překrásné a mužné
projevy dueha skutečné- slovan
ského Ale dnen zmalátnéli oni duchem
ti éiní nedobře skoro jako ten
kdo střílí do nebes báné ze žalné
Ihi hnévíi že mu smrt někoho z
milých vyrvala anebo že mu po
žár zíiiéil majetek Rouhají se —
lomila je pohroma
Tu podáváme úryvky z úvah z
chicagského ")zietinika Naiodo-w-ko"
:
I "Nu den 21 břena uréil papež
modlitby o mír ve všech (katoli
ckých kostelíeh v Amerive
"Ci máme hc modlit i my l'olá
cí7 Ti kdož prahnou po tom
aby Polska skulcéně bvla mají se
raději modliti aby vojna tak dlou
ho trvala a válčící zničili by te
vzájemně
"Nám už neniiHiho zůstává k
'ztiwení polsko jak jest široké u
dlouhé jest úplně zničeno Stali
jsme Hr ti ej vél šítu i žebráky světa
Nuže tedy ať za tu krev a utrpení
dostane se nám volnosti neboť nž
protihojtijicí zničí se úplné tu
snad nebudou míli síly nad námi
panovali a třeba z popela povsta
li musí nové 1'olsko ale 4uď' to
volná PoUka
"I)le toho neprosme dnes Poha
o mír! Nechť jako Mickievviez
pravil nechť dále bijí velcí vel
kých malí malých A až se celá
bestiálnost zničí tedy zasvitne vol
nost
"Vždyť Húh ví i bez nakáza
ných modliteb co činí Němci mu
sí si ndnéřiti trest za všecky své
hříchy a křivdy"
"Tolik bratrského časopisu k
našemu velkému žalu" 'podotýká
k vrch u zmíněný slovenský časopis
"Tak se nemá psát To jenom na
pomáhá zmalátnělosli a véci se
nijak nepomůže
"Tam nebijí se dvě šelmy (he
stie) ale ncjlejiší ochrance a 0
branee Polákův a zabezpcéovatd
Velké polsky slovanský nejmo
hutnější bratr Rus s hostií prušá
cko-velkonémeekou A proto ne
vyslovovat v zoufalství rouhavá
slova že nejlépe by bylo kdyby
"obě" šelmy navzájem zničily se
úplně
i "Kdo jMimohl kdo pomáhá Po
lákům jimž Němci majetky zniči
i? C n lius a to nejvydatněji?
A co by měli Poláci z toho kdyby
švábská šelma úplně zničila naše
ho bratra Rusa? Pratři! Vzpa
matujte se !"
JAN AMOS KOMENSKÝ A JE
HO DOBA
( PrediiAika prosloven red t 1 T J
Kutakem pfed klubem "Komeunký"
v Lincoln Neb St btaina)
Máme-li plně rozuměti Koun-u
skéiuu oceniti jeho význam veli
kost a zásluhy musíme sI sezná
miti nejen s dobou v níž žil ný
brž zajiti dále do minulosti Du
ševní píerod českého národu za
počal m Iluseiii Múie panovati
poctivá různost mínění o tom tyl
li llu velikým myslitelem učen
cem a filosofem či jenom tlumoč
nikeiu cizích náorů ale jisto jest
byl to jeho Uueh jeho plamen
ná slova která xuJUdda ětské my
li a ěenká srdce
Klo elicť vvstdinouti vúnam
llusťiv iiiehť iiemmi ěaau t lením
pulemickýťli spisA UU iioíějileh
sli ať ktudujtt lxilUvé hutoru
tlrkv a papcistvl a jích vitah na
ťrlý ělověěriiatva V těch
stsUtíh pied' h4ejieíU dobu
Husovu a líUtherwvu Pak wlmy
khti st UUiii tsl llu4 tii-ekvt jeha
IíUkíí a iťVttoat a % autkiiw mu v
m!i tdrsi uk jaaitý a lúlturný
)ékt těčnviu iiěhtn a vU-m pa
Vr)tá těmi nvWtyčmlio %rehu
ár né fttuttťftm ěf i-hťm'ha ji
tra lliu troufat 4 v tli s proti ttti
ku tluUtitliuu ktvrý dud í luvi
ědiaUu pil aUltt troufal iati
prvi úuku knmi kťitiu
pl nimi ůpíl rlmdý lid truufal
0vatt m prvtti prwfauael li4hl'ii
proti tutnu aby l tltai ua
dltthy ěutřiiy hyly Ui lolřu
akě iuátu U pottitt) 1iy KrtiU
vvih Ilu Udal rfitfwvt rtrkv
— tt žádný poctivý řlovék neítv
kne ím snad reformy tehdy nepo
třebovala Jlus dále žádal aby če
ský národ ve své vlastní zemí za
ujal o postavení jaké mu po prá
vu přináleželo
Hranice kostnická byla odpově
dí jak mocní tohoto svéla pohlí
želí tehdy na úsilí jemuž Jan Jlus
zasvětil avlij život V září kostní
eké hranice započni přerod české
ho národa a tam můžeme stopo
vati též počátky eíikvc éoko-bra
Irské jejíž Ion Amos Komenský
1 posledním bí?kupein
Jloba husitská pocílá se za tu
iicjaliivnéjsí v écHké historii u o
jiavdu pozornost celého tehdejší
ho svčta obrácena byla k naší
vlastí a tímtéž směreu obráceny
byly mocné armády nepíátel Ze
mé chvěla se pod železnými voji
biinílskými Pylu to slavná peří
eda plná velikého významu pro
celý Mvét neboť český národ razil
cestu pozdější reformaci než zá
roveň vidíme národ náš jako dům
proti sobě rozdělený Vidíme již
Pražany čili mírné kališníky a ví
dílné Tábory u Sirotky a Lipany
a utrakvistická státní církev pro
následuje stoupence jednoty če
sko-britrské a dokonce i mučiti je
dává jako kdysi církev římská či
uilu nebo aspoň (ko nad tím pří
mbuřujc vidíme že tVský
Miém znova zavádí nevolnictví u
jařmení venkovského lidu proti
němuž Hus tolik horlil Jest v
toni mnoho pravdy že vlastně o
Lipan byla pošlapána idea Huso
víi že linu padla čehká demokra
cie
Těch dvě sté roku od skončení
Inisitskýcli válek nž do IniKedie
bělohorské v niehz čc-kv národ
iiiél příležitost k volnému vývoji
jest v mnohých ohledech podivu
hodných nicméně však velmi má
lo bylo v nich uplatněno z odka
ii Husova Na tom úpadku kk-
rý se dostavil nesou vinu vůdčí
činitelové v národě a to jak cír
kev utrakvistická tak šlechta a
měšťanstvo jímž jednalo se jedi
ně o udržení neb rozšíření přiví
letfií Liil venkovský jádro náro
da byl hříšně zanedbáván u to v
Koncích vedlo k tomu ze byly to
vlastně většinou armády cizákíi
žoldnéřů jež srazily se na výšině
u Prahy kde pohřbena česká ne
od vislost
Komenského celý dospělý život
► padá v tu nejbouřlívéjší a záro
veň ncjtruehlivější periodu v če
ské historii Narodil se osmadva
ii't roků před ztrátou éeské neod
vislost i a zemřel kdy mraky tís
nící českou zemi byly nejtemněj
ší a nejtěžší kdy i ta jeho optimi
stická duše začala se vzdávali na
děje že ještě někdy jitřenka lep
ších duu zasvitne nad ubohou
dupanou otčinou I při své hlu
boké zbožnosti ii odevzdanosti do
vůle boží ve svém Pláči Truchli
vého Komenský trpce si stěžuje
že Půh zapomněl na český národ
že nechal vítězit i křivdu a bez
I ráví a trpět i věrné duelmíky
své
Musíme mít i na puměti stáli?
dobu v níž Komenský žil máme
It mu plně rozuměti Jinuk mo
dernímu člověku zdálo by se ne
pochopitelným jak intelekt tak
mohutný a mysl tak jasná mohly
dávati viry takové průhledné šal
bě jako byla "proroctví" Krutí
ny Pnňatovskč Kottera a dokon
ee onoho liCHtoudného šarlatána
lrabfktt Stejně skoro aí dráldU
vě na moderního Člověka působí
ji ho první Úplné filosofické dílo
" PhvsiiV svědčící o povrchnosti
a h hkovřrmwti ve věcech přírod
ní historie a kde atále joko diiktuů
Komenský poiUivá citátů I bible
Musíme si uvědomili ie tihdcj
áí dob nebyla dobou tuodt rulhu
bádáni I ani v jiných yemieh tl
cení lidé in troufalí si jiti U
nu Nvptsdiy tuiá 4k v l evhaen
Mhle byla vle "knihou ktuh"
tiťi kdekolt jindrt na svítě v těch
dvou atirh it ttch jel lii!d vlv
Úlky lueitké Aemtii Svlviu
OMpotoittltt px Pnu II jrltl
ti4vstlvil Tibor vypráví h pro
lé liity tiuaitskě V) íiialy so ti#
S lép V tuhli Itelll IiiIUmI thndvl-
tluv4 ii universitách
Jrltl jiným ipftanbťitt tiuMťiU
n(nn ětiihtá y avitliU viru Ku
mr italiku v proroehl Kiutiuy
t'oúatuvk a hrahU On jaká
vávehfii ťuakj? lot trhdířjil doby
mil aU)ftitini hv v luinkuv)
prfrďuioat 114 tifit l
1)1 ta Hák jtil tjklědl ti Jana
1 1 k v jak ii iualill# lliuava t#j
i vířit h tr kfivty j- utrplt
tSaký tiirvtt f tvh HllUhtirakl
Hiuat WH iHMUttlny h Utual jitu
lýfi jednou učiněn konec Tuto
prošlou víru sdílel 1 Komenský
Mimo lo on zaujímal stanovisko
íc nikde nemůže býlí dokázáno
že cl ke v byla připravena o svůj
dar proroctví Mé tudíž pevnou
víru v "proroctví" Kristiny IV
natovuké i Hrihíku ktcíí oba vé
► lili že bude vypuzena "benlitj"
čímž míněn Híírn Rakouský z
( ech že Cešlí Pratři opět w tam
vrátí a založí pravou církev Klí
slovu a že protealanlísm zvítězí
nad Římem
Na omluvu Kristiny Ponutov
ské dá se říci že byla lo h na hy
sterická a že později sama zavrhla
svá "proroctví" avšak Hrabík
bv I šarlatán a podvodník jenž dil
svým "proroctvím" dobře se měl
a dokonce získal i značné sumy
peněz svým předstíraným vyjed
náváním s Tureckem jež mělo bý
lí jedním z těch osvoboditelů če
ského národa ! Tento Mikuláš Jíra
I ík byl spolužákem Komenského
a opětné sešel se % ním když vy
zván byl Komenský Jitím Rákoe
zym knížetem Sedmihradským
í by zavedl v Platném Potoce skol
► ké reformy jimiž stal si- již slav
ným v celé Kvropé
Na své cestě projel Komenský
iiiéHlečkcm Pucho v severních I'
hrách a vypomáhal pri schůzí čle
nů Jednoty jež se tam konala
Mezi přítomnými byl Hrabík jenž
nabídl se Komenskému provázeli
jej na jeho cestě Dnibík již ně
kolik roku před tím dodával svá
"proroctví" Komenskému jenž
nyní úplné dal se ovládnout! jeho
vlivem Vťidčí myšlénkou těchto
"proroctví" bylo zničení I lati -i-burského
Domu který jel líčen
jako behtie Ze zjevení SV Jlina
Národové již měli přivodili pád
"bestie" lišily se dle politické si
tuace dne Když Komenský žil a
Drahíkciii v I 'hrách svěřil se mu
týž že zrovna měl zjevení uvčdo
m ující jej že nepřátelé přichází!
jící ze čtyř stran obkličuji "be
stii" liyli to knížata Domu líá
koezy "nejdražší nástrojové lio
ha" od východu líekové a Srbo
vé od jihu Poláci Litvíni Huso
é Tataři a Turci od severu Svý
caři od západu! Micrská koním
I yla zajištěna Zikmundu Rákoe
' i i i i
zvmu na enoz uirmv niuniit íc-
lidy žil Komenský jenž obdrží
diívější "proroctví" dovolil si
požmimeuatí ýv v nich koruna u
herská byla zajištěna Zikmundo
vu otci knížeti Jiřímu Kákoczyinu
(jenž zemřel v IsHi Drabík pak
"vypukl v pláč" a líni upokojil
(iobrosrdečiiého Komenského Pu
de snad záhoduo jiozuamenati že
Kilyz knize Aikmuml zemřel v
lb"iL) Drabík klidně změnil sv
proroctví tentokráte že koruna
uherská připadne bratru a nástup
ci knížete Jiřímu II Scdmihrad
skému Kdežto Kotter věřil snad
svým "zjevením" a jak jsem již
pravil Kristina poúatovská byla
hysterická ženu Drabík byl pod
vodník a šarlatán Skončil špul
ně Za několik měsíců po smrti
Komenského byl zatčen jako Sviu
dléř a spikleiiee Přiznal se k
svým podvodům a byl popraven
ačkoli přestoupil na katolictví v
naději že tím zachrání život
mínil jsem se schválné obšírně
ji o těchto věcech neboť vysvětlil
jí do velké míry proč Komenský
nikdy nedošel v cizině a zvláště
v době moderní takového lunánl
jakého si zasloužit svoji činnosti
pacdaKOtfickuu 'il kritikové
podéjšieh dob nemají shovívavo
sti s jeho mlhavou filosofii Jct
k nepíM hopeiit že duch tak jasný
mohl se nechat klamali a ittáati a
jt iiě v r HuiT Komenský viru ve
všecka ta proroctví Kotterova
IVutovské h ťiabíka nov 4 do
kumeiitoval Ve své knue "Kut ilt
Teto biu" (Světlo V i'UillOtái h)
ťváitltte li Však dobu V tiU Ko
menský lil jeho viru v tiolskou
► jmVedltHt jihu iiáklouitttst k
myaticismu kktl klt!a ruided
i jiných ué'iiýeli mulů Uhdcjšleh
iniioliu se nám vysvětil A mimo
to dlultui pMiustovali e v Au
líhl hiliu t věhUi proivwtvtiw
Dral tkovy ni a ptvdiUt jejich
# d'kitvU kdyi Turci st ocitli
přinl Vldlll
Jak celá trhdťjii dub yU Hé
aloliěitu k mV to ii!(u t"bo lu'j
U pstoi důkaarlil jit t Uk Ivaně
"pAiiMřn ké" aj my Kto tuki ku
jo hl p(n tcidoi ititfclo-ini tMověa
iotu lul ihiti kpěhviaU ťyly
liaintti4 ukU lny rvtinějil
milí J'h y ttril spiaiř l-acdatf-a'nř"
riti "l
Ui" tttU liAiKnl iiraU " uhř
imau ?d vi ťU-t Koiui tt
Vy Viyavltlujo til 4 ktvi#
"Via lvtia" (tVat 1
zmíněné jí "Lo in Tenihrís" a
onen ideální stav človéč nsl va měl
býtí přivodéii zaloením univer
sální akademie uní verailnl řečí a
unívenálníeh škol Až toto vše
cm se stíníc celý a vět bude jak
Komenský piaví "jedno plémě
jeden lid jeden díini jedna škola
líoha Pohané budou obrácení
Židé nahlédnou že jsou dosud V
temnot é Všecky země o podrobí
Lohu u Kristu V souhlasu se zj"
v ním a činy apoštolů Hatan bude
zajat a ukazován v triumfu Celý
vé bude mílí mírj bude jedna
pravda jedno srdce jednu stezka
Tak budu Kristovo proroctví o
'jednom pastýři a jednom sládci'
vyplněno Toto bude pravý zlatý
vek Jíude to nedčle církve sed
má perioda svčta předcházející
oktáv který se bude ozývali ve
šťastnější věčností"
Netřeba vykládali že tylo pan
►olieké spisy nepřispěly nijak k
velikosti Komenského a opravdu
ležko dají se srovnat i s tím jas
ným logickým myšlením jež shle
iíá várno v jeho spisech školských a
vyehovatelskýeh O tylo opírá se
velikost Komenského a jimi dobyl
si místa vynikajícího mezi muži
ktcíí kladli základy moderního
světa Co i na moderního čtenáře
činí mocný dojem jest ušlechti
lost povahy Komenského která
mluví ze všech jeho dél filosofi
ckých jeho důvěra že spi uvedl -noht
musí v koncích zvítězilí a ko
iečně jeho přesvědčení že v tom
to životě není klidu a míru není
jej Ve NVČté a mezi lidmi u jich
malichernými tubami a žádostmi
ný brž jenom v srdci
Svého poutníka v "Labyrintu
v'věta" svém iiejvétším díle když
byl jej provedl všemi stezkami ži
vola a ukázal mu všecku slávu n
poníženost lidstvu i tak zvané sté
stí nechává na konci léto pouti
zvolali: "h kéž jsem nc nikdy
nenarodil nikdy neprošel branou
života! neboť když byl jsem shlédl
všecky marnosti svčta nic jenom
hrůza a temno jsou mým údělem
(I Pože Itoe! zdali jest IW1I1 méjž
smilovaní nade mnou ubohým!"
Zdánlivě tento pesaimist 1 k ý ná
zor o životě nesrovnává se h opti
mismem Komenského jenž stále
věřil že v nešťastné české zemi vše
cko opé k dobrému se obrátí že
vrátí se lam rozptýlené dílky ma
tky církve Jednoty tenko -bratrské
a že Cechy opětně zaujmou
své místo v cele iiárodů Než ne
smíme zapomínat i že Komenský
ve Hvé hluboké 11 ilétuinké víře
pokládal život vezdejší jenom za
průpravu pro život věčný v němž
jedině jest klid a mír Proto je
ho poutník kterého mezitím opu
stili jeho průvodčí po stezkách ži
votních "Drzost" a "Přetvář
ku" zaslechne najednou hlas s
výšin jenž volá "Vrať se odkud
jsi přišel do domu svého srdce a
pak zavři dvéře" Hlas jest onen
Krista jenž objeví se poutníkovi
a vyučuje jej v praveni nabozcii
stvl jak netřeba ani podotýkuti
učeni toto jcht přesně v souhlasu s
naukami Jednoty Poutník přijat
jest pak do nebe 11 poslední kapi
tola pozůstává z modlitby ku Kri
stu končíc! latinskými slovy (Ho
lin in cxcelsis pco et in terra pax
liominibus bonae voluututis (Slá
va na výsostech Pohu a nit etiti
pokoj litlem dobré vůle
V "Labyrintu Světa" jest
vlastně uložena celá životni lilo
Miťie Komenského jeho názor na
svět a v kuie této i nynější ét
núř najde dosti zajímavého
Jak jsem s však jíl fiuiitil
slávu Komenského iicialoiiU je
ho díla filosofická ny bi l jeho tli
la pueddifugická 1'ViUÍlia' ll Ivt
Komenský stěhovat se a mista na
mUto lit tulú prouáalcdováttt le
dvakráte tuč-i4 byla jeho
knihovna imudiue- obdivovali j'
ho to-úmuinuii plU a je ho íioviov
llrtdlidkiU llpčliViet Cvikem II a
paitl Kouicliaký U'J kitlH a lokU-
t4 jvhu diU škoUká přvlolt tia ťy
U d viecU inátuých jai kv a
vlády tfi riunýeh íttil iád
ly aby #rvuťniaovl JicK Ikwt-
lvi Jak iiáus byl tváu tak4
lo na tik) Kt hardt tu WiMliřop
tto lťkicjitu gUVvilkt liUV SMlU
MaaaAťltuattta aby Ul fvMu
trm Ihrtatdik koMj4 illril
hlub trpí I 1 vt iak roky aU
ediotll měv U mH j I 4at k
m ivědakutl vUdU
t ItVviU Kotuvtukh tuluvl k
uliti iikhijiHtiJji jvkit titMivtt
V lvitlll Jvka llk k zlatil j
lni iivuiaim4 piU a jvku a
luittmiHtt luěii Pa!a k v iiaisaal
o KaiukliM t
"Pyl muž postavy slušné a váž
né h bradou vysutou n čelem vy
sokým vzezřeni libého avšak
zármutek tichý jevícího v obeo
váni s lidmi byí nad míru vlídný
trpělivý a pokorný vždy hotov
posloužili bližním svým oběto
vali sebe sám pro dobro jejich
Jeho hluboká čitelnost dobrota
upímiost a opravdová nábožnost
íevl ne ve všech jeho atísech ale i
jskuteích a celém živobytí Zlého
nikdy inodpláeel zlým nýbrž do
brofou a shovívavostí hleděl od
zbrojili protivníka"
SLOVENSKA OTÁZKA
Kdo si blíže všímal jíž v minu
losti naších bratrů Slováků v tělo
zemi není nijak překvapen že
nepanuje mezi nimi jediiomysl
nost o lom jak mčl by býti upra
ven onen slovanský stát dojde-li
po přítomné válce k radikální
žíněné mapy Kvropy Af z té éi
oné příčiny vůdcové Slováků a
jich časopisy až na řídké vyjím
ky nepčaiovali zrovna horlivé če
sko-slovciiské přátelství Kolikrá
te doslali od nich ('echové notný
► lulce pro nic za nic Za to kde
se lidé naší se Slováky denně stý
kali kde žili pospolu jako na pří
klad svého éasu v New Yorku
panoval mezi nimi nejlepší sou
lad Smýšlení Slováků vzhledem k
piíslímu možnému útvaru nyněj
sí monarchie líakousko-l 'herské
několikráte se projevilo v době
poslední v pittsburském me
morandu na konferenci česko slo
venské v New Vorku a konečné
na nedávném nji'du Slovenské Li
KV v Pit Isburjni kde došlo k
bouřlivým debatám Jak ani ji
nak byli iiemue vedou se o bii
uoiieiiost Slovácka ve slovenském
tisku vášnivé polemiky Jedna
struna požadovala by zcela neod
vislé Slovensko druhá spokojila
by se n autonomií v rámci českého
► tátu a třetí konečné spokojila by
se s autonomií ve státč maďař-
► kém
Povrchnímu pozorovateli budu
► e snad zdáli nemyslitelným žo
vůbec mezi Slováky nioili by se li
dé kteří po všech téch příkořích
jež vytrpěli jím bylo od Maďarů
dávali by přednost autonomii v
maďarském stále před autonomií
ve státě échkéiu Než také oni
mají své důvody je stojí za uvá
žení Zrovna ta příbuznost Če
chii a Slováků jest v jejich očích
kamenem úrazu — obávají se to
liz že politické splynutí Cechů a
Slováků znamenalo by v koncích
počeštění poslednějších
Každý ze zmíněných tří směrů
mezi Slováky má své stoupence
svůj tisk a pokud se nedosáhne
aspoň poměrné jednomyslnosti
jest néjuký česko slovenský sjezd
prostě nemyslitelným Sjezd tako
vý měl by význam jenom tehdy
kdyby byl sjezdem manifestaě
11 í tu kdy by dokumentoval jednot
nost politických ideálů Čechů u
Slováků nikoli kdyby se tam
vedly bouřlivé debaty jako na
příklad na sjezdu Slovenské Lítfy
Tam bylj ovšem Slováci mezi se
bou a ty debaty přispěly nepo
chybně k vykrystalisovánl smýšle
ni avšak sjezd konaný před oči
ma iicjširší veřejnosti nebyl by
uiistcm pro ně
Kdyby pak takového sjezdu se
súča-st nila poiue jedna frakce tu
jest vlee lul pravdépodobno že
ty druhé ly se tuvaly a hleděly
přesvědčili veřejnost lo ta prv
iiějšt neměla práva mluviti jmé
nem Slováků AI budeme moci
sejiti s bratry Slováky na p-
léčné půdě u dir ajedu budu
pťedciu Vajištěu utáliviiu
amýšletiim lueťi Cechy i Slováky
pak teprve nadejdi prou čtu Pru
♦:atiiu ať se náhledy vyměňuji
jak incíi ťVeliy tak mei Klová
ky alt jenom ať pro všecko na
světě- liejdw se před americkou V
íejuost a hádkami a "bouřlivými
dvhaUtui"
Tolo jamu tuěli na mysli kdyl
jttt uótnitt poináiukvt u tom na
V 1 bavaio in ajejibt ěeakoahiwu
akíut klrě dátl tll V "Siuvattu
Attunekétu" lutprávuý lUnuyat
i' v vkt4t Oimi k4lt "pU
mák" jk několikrát iuťU jáma
pj pti!vliUt přvavid ti am 10 4
la "vievku p# pátku" a U pft
ěity jvl uU Miik tvi Ov
ik)iu Nárouím Sdtuleuiai mi ta
"pMp4tu" sljtl jaka titry
Slwnaky
rs I A Nal4 fM f t
ks!4a ui Vtaaa m
Wl V-f a va tk4u
aaa Mk4av fci
