Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (March 31, 1915)
í i _ ' f ' 1 lS' j ' ' ttj&g nm um t V Htrana 8 Í'OKKOK DNU 31 JítóNA A " 1 '! ' 1 POKROK PUlIMSIIINCi CO I'OKEOK ZÁPADU a liiflil V'llll V 1 ř 'tu Malina okřán Vsi vm HrbuyW m ! k iíi ttti Olfa okr'- Nl v vvilm Kunu ifi ulit Ktii a v ' Vr Iímj mIk Ju( ru atUt lowu v XI ťuiil a Miuficjli Mimu pro tAt MífiiiiMítu a v 'lyreittll M li pra nIAtť Hintli a Nořili I-ak4tj Pfadplatal Piu '10116 bláty Vín ICftiiuílij klM Ihi Kvrojtjr $260 roílió ZAuiky iiiniíril aAjtuJÍ joinorl uiíncb piiiikíi-k (Money Oflern) prnnaiili ii poultieS (Kupními A!ony Orlr) tuiiikuvriicli jioiíkťizok (liuiik ilraft) aiiebu v rnKMtruvaoéiN ilopiM Oriurini j-t li ví faVtébuv4ui ulj ta atartei i novou u'lrcHU I[ily i! kriiliů liTiíiřKtvu ochotiii u Vífijnliíi(i Mimi býti a I u (t r A (mnuň bx úiiivnIu nkoho imoliiiA potkuliti a pijilppiiiny jilnyiri jinénmii kC jíl rna být! v rilaki'íutajwno anebo dojil anm uvpři-jnřiio Nťjvélíí potíží h iiřktťO ini na řimi lidmi jcNt h ni popletli zá -Madinmt h f Jiiut íwiiH in Lidé kteří niolili hy dávali lek ce Inú-i Lojoly zrovna ho dí k OnIuVOVÚIiÍ ÍHIIH HilHll! Mohíiiin'dintí Kurdové délají fo jenom mohou aby nezůstalí za Kvými spojenci — Némeí u Kaku Sany Ze zprávy veřejné knihovny v Clevelandu vysvítit že ze víeeh íiárodnohtí ŤeSi jsou témi nejiil iiéjŇímí étenáťí íteé kterou proslovil inlilopre sident Marshall na vstuvé v Han Kraneinku kdo zantupoval prei denta WilNofia nebyla zrovna brillantní ale zároveň dlužno pa matovali že to mohlo býti ještě horší Pokud my aspoň do véd vidíme České Národní Sdružení není žád nou "uzavřenou korporací" a každý komu e jedná o Upni bu doucnoHt naší vlasti můžu se na jeho práei a podnicích podilcti Jame všichni hrdi na to že Ce chové jsou tím nejvzdélunéjším národem v Rakousku coá i Ném-c-i doznávají ale jinak v pniksi v české Americe se někdy po vzděláni uličnickry plivne a vy výší se nevzdělaná drzost Kdyby v Kvropé se vraždili In diáni Malajci nebo jiní "divoši" jsme skoro jisti že ná5 veliký hmiřovatel (fen Scott náíelník armádního štábu přivedl by je k rozumu ale " civilizovanými národy" nedá se prostě nic dělat pokud budou mít i peníze na děla a potravu pro ne Senátor Root a Ulie M Shaw někdejší sekretář pokladny jsou toho mínění že asemé a republi k&iuká struna potřebuji "druhé tio MeKinleyho" a aěkoli těžko takové véei určitostí předpoví lati možná le by so naSel tcu druhý MíKiuley — kdyby se na irl druhý llanna t Následující referátu o sehůii Nlruienl Svubodomy siných fikul v Chicagu uveíťjftujemu jako tu jímavý kulturní dokument dulyi "UíKpředU e pohnutá debata a děleni pfotUtdkyud sboru ucittU nkéhti i týl nepře j si aby děti a v otuHlomy siných skol suěditnily t kUyiumU lluivy V ttliradS PlM-áakvha pivovaru mUť prý ty tam viděli upilA svoImmIíí au HUáťti thu y vilt turavid ú Íjiuju (lítěji přádt aouk rotnou ťliiaija tubo v Hrrttimá ikoU Kily! híMhI i4tupci poukovU i h h přt výUteel 4ÍbYťh m ptva ěrpuje j startů u4tlsh liru uijduwu ivy vítlttfltti Těl U4%al l rott MrU jmiaíujl sVhÍAř ts alavttjiffl pAmAtku líu%u # lidi upruMt4 U fMijl rslrulcidiu HvW4iiylnýeh Akt) vUJuaut) jla tl ' iiwláků l'ttau by Uulnt dětí — sUtHtt i4 #Mttd ttiitlský ttwf vjskl ti #lt 4alup da Wruirit Hpol kil n ttUa l)uw%u Nlřial U kUiU HaidAits k těhtt děl tUka fiMfitt tt#l#plf VYhtZt POLÁKY k ZMU2IL08TI Nmji bratři Poláci — píše Ná lodný Movenaký Denník — zoufá jí nad pouta vMiím svého národa M rvé vluli V Jinopé A 'íáí dle toho Človéka až srdce zabolí když éte nékteré ' téch clánkfi a j vlášté- když osobné zná muže Šle ji lietné rozvážné a horlivé Slova ny kteří ty élánky psali I Nepsali oni tak ani před klát ikými několika týdny! Vždyť né- koliklúte jsme potiklili V jiiiších stitírh na jich překrásné a mužné projevy dueha skutečné- slovan ského Ale dnen zmalátnéli oni duchem ti éiní nedobře skoro jako ten kdo střílí do nebes báné ze žalné Ihi hnévíi že mu smrt někoho z milých vyrvala anebo že mu po žár zíiiéil majetek Rouhají se — lomila je pohroma Tu podáváme úryvky z úvah z chicagského ")zietinika Naiodo-w-ko" : I "Nu den 21 břena uréil papež modlitby o mír ve všech (katoli ckých kostelíeh v Amerive "Ci máme hc modlit i my l'olá cí7 Ti kdož prahnou po tom aby Polska skulcéně bvla mají se raději modliti aby vojna tak dlou ho trvala a válčící zničili by te vzájemně "Nám už neniiHiho zůstává k 'ztiwení polsko jak jest široké u dlouhé jest úplně zničeno Stali jsme Hr ti ej vél šítu i žebráky světa Nuže tedy ať za tu krev a utrpení dostane se nám volnosti neboť nž protihojtijicí zničí se úplné tu snad nebudou míli síly nad námi panovali a třeba z popela povsta li musí nové 1'olsko ale 4uď' to volná PoUka "I)le toho neprosme dnes Poha o mír! Nechť jako Mickievviez pravil nechť dále bijí velcí vel kých malí malých A až se celá bestiálnost zničí tedy zasvitne vol nost "Vždyť Húh ví i bez nakáza ných modliteb co činí Němci mu sí si ndnéřiti trest za všecky své hříchy a křivdy" "Tolik bratrského časopisu k našemu velkému žalu" 'podotýká k vrch u zmíněný slovenský časopis "Tak se nemá psát To jenom na pomáhá zmalátnělosli a véci se nijak nepomůže "Tam nebijí se dvě šelmy (he stie) ale ncjlejiší ochrance a 0 branee Polákův a zabezpcéovatd Velké polsky slovanský nejmo hutnější bratr Rus s hostií prušá cko-velkonémeekou A proto ne vyslovovat v zoufalství rouhavá slova že nejlépe by bylo kdyby "obě" šelmy navzájem zničily se úplně i "Kdo jMimohl kdo pomáhá Po lákům jimž Němci majetky zniči i? C n lius a to nejvydatněji? A co by měli Poláci z toho kdyby švábská šelma úplně zničila naše ho bratra Rusa? Pratři! Vzpa matujte se !" JAN AMOS KOMENSKÝ A JE HO DOBA ( PrediiAika prosloven red t 1 T J Kutakem pfed klubem "Komeunký" v Lincoln Neb St btaina) Máme-li plně rozuměti Koun-u skéiuu oceniti jeho význam veli kost a zásluhy musíme sI sezná miti nejen s dobou v níž žil ný brž zajiti dále do minulosti Du ševní píerod českého národu za počal m Iluseiii Múie panovati poctivá různost mínění o tom tyl li llu velikým myslitelem učen cem a filosofem či jenom tlumoč nikeiu cizích náorů ale jisto jest byl to jeho Uueh jeho plamen ná slova která xuJUdda ětské my li a ěenká srdce Klo elicť vvstdinouti vúnam llusťiv iiiehť iiemmi ěaau t lením pulemickýťli spisA UU iioíějileh sli ať ktudujtt lxilUvé hutoru tlrkv a papcistvl a jích vitah na ťrlý ělověěriiatva V těch stsUtíh pied' h4ejieíU dobu Husovu a líUtherwvu Pak wlmy khti st UUiii tsl llu4 tii-ekvt jeha IíUkíí a iťVttoat a % autkiiw mu v m!i tdrsi uk jaaitý a lúlturný )ékt těčnviu iiěhtn a vU-m pa Vr)tá těmi nvWtyčmlio %rehu ár né fttuttťftm ěf i-hťm'ha ji tra lliu troufat 4 v tli s proti ttti ku tluUtitliuu ktvrý dud í luvi ědiaUu pil aUltt troufal iati prvi úuku knmi kťitiu pl nimi ůpíl rlmdý lid truufal 0vatt m prvtti prwfauael li4hl'ii proti tutnu aby l tltai ua dltthy ěutřiiy hyly Ui lolřu akě iuátu U pottitt) 1iy KrtiU vvih Ilu Udal rfitfwvt rtrkv — tt žádný poctivý řlovék neítv kne ím snad reformy tehdy nepo třebovala Jlus dále žádal aby če ský národ ve své vlastní zemí za ujal o postavení jaké mu po prá vu přináleželo Hranice kostnická byla odpově dí jak mocní tohoto svéla pohlí želí tehdy na úsilí jemuž Jan Jlus zasvětil avlij život V září kostní eké hranice započni přerod české ho národa a tam můžeme stopo vati též počátky eíikvc éoko-bra Irské jejíž Ion Amos Komenský 1 posledním bí?kupein Jloba husitská pocílá se za tu iicjaliivnéjsí v écHké historii u o jiavdu pozornost celého tehdejší ho svčta obrácena byla k naší vlastí a tímtéž směreu obráceny byly mocné armády nepíátel Ze mé chvěla se pod železnými voji biinílskými Pylu to slavná peří eda plná velikého významu pro celý Mvét neboť český národ razil cestu pozdější reformaci než zá roveň vidíme národ náš jako dům proti sobě rozdělený Vidíme již Pražany čili mírné kališníky a ví dílné Tábory u Sirotky a Lipany a utrakvistická státní církev pro následuje stoupence jednoty če sko-britrské a dokonce i mučiti je dává jako kdysi církev římská či uilu nebo aspoň (ko nad tím pří mbuřujc vidíme že tVský Miém znova zavádí nevolnictví u jařmení venkovského lidu proti němuž Hus tolik horlil Jest v toni mnoho pravdy že vlastně o Lipan byla pošlapána idea Huso víi že linu padla čehká demokra cie Těch dvě sté roku od skončení Inisitskýcli válek nž do IniKedie bělohorské v niehz čc-kv národ iiiél příležitost k volnému vývoji jest v mnohých ohledech podivu hodných nicméně však velmi má lo bylo v nich uplatněno z odka ii Husova Na tom úpadku kk- rý se dostavil nesou vinu vůdčí činitelové v národě a to jak cír kev utrakvistická tak šlechta a měšťanstvo jímž jednalo se jedi ně o udržení neb rozšíření přiví letfií Liil venkovský jádro náro da byl hříšně zanedbáván u to v Koncích vedlo k tomu ze byly to vlastně většinou armády cizákíi žoldnéřů jež srazily se na výšině u Prahy kde pohřbena česká ne od vislost Komenského celý dospělý život ► padá v tu nejbouřlívéjší a záro veň ncjtruehlivější periodu v če ské historii Narodil se osmadva ii't roků před ztrátou éeské neod vislost i a zemřel kdy mraky tís nící českou zemi byly nejtemněj ší a nejtěžší kdy i ta jeho optimi stická duše začala se vzdávali na děje že ještě někdy jitřenka lep ších duu zasvitne nad ubohou dupanou otčinou I při své hlu boké zbožnosti ii odevzdanosti do vůle boží ve svém Pláči Truchli vého Komenský trpce si stěžuje že Půh zapomněl na český národ že nechal vítězit i křivdu a bez I ráví a trpět i věrné duelmíky své Musíme mít i na puměti stáli? dobu v níž Komenský žil máme It mu plně rozuměti Jinuk mo dernímu člověku zdálo by se ne pochopitelným jak intelekt tak mohutný a mysl tak jasná mohly dávati viry takové průhledné šal bě jako byla "proroctví" Krutí ny Pnňatovskč Kottera a dokon ee onoho liCHtoudného šarlatána lrabfktt Stejně skoro aí dráldU vě na moderního Člověka působí ji ho první Úplné filosofické dílo " PhvsiiV svědčící o povrchnosti a h hkovřrmwti ve věcech přírod ní historie a kde atále joko diiktuů Komenský poiUivá citátů I bible Musíme si uvědomili ie tihdcj áí dob nebyla dobou tuodt rulhu bádáni I ani v jiných yemieh tl cení lidé in troufalí si jiti U nu Nvptsdiy tuiá 4k v l evhaen Mhle byla vle "knihou ktuh" tiťi kdekolt jindrt na svítě v těch dvou atirh it ttch jel lii!d vlv Úlky lueitké Aemtii Svlviu OMpotoittltt px Pnu II jrltl ti4vstlvil Tibor vypráví h pro lé liity tiuaitskě V) íiialy so ti# S lép V tuhli Itelll IiiIUmI thndvl- tluv4 ii universitách Jrltl jiným ipftanbťitt tiuMťiU n(nn ětiihtá y avitliU viru Ku mr italiku v proroehl Kiutiuy t'oúatuvk a hrahU On jaká vávehfii ťuakj? lot trhdířjil doby mil aU)ftitini hv v luinkuv) prfrďuioat 114 tifit l 1)1 ta Hák jtil tjklědl ti Jana 1 1 k v jak ii iualill# lliuava t#j i vířit h tr kfivty j- utrplt tSaký tiirvtt f tvh HllUhtirakl Hiuat WH iHMUttlny h Utual jitu lýfi jednou učiněn konec Tuto prošlou víru sdílel 1 Komenský Mimo lo on zaujímal stanovisko íc nikde nemůže býlí dokázáno že cl ke v byla připravena o svůj dar proroctví Mé tudíž pevnou víru v "proroctví" Kristiny IV natovuké i Hrihíku ktcíí oba vé ► lili že bude vypuzena "benlitj" čímž míněn Híírn Rakouský z ( ech že Cešlí Pratři opět w tam vrátí a založí pravou církev Klí slovu a že protealanlísm zvítězí nad Římem Na omluvu Kristiny Ponutov ské dá se říci že byla lo h na hy sterická a že později sama zavrhla svá "proroctví" avšak Hrabík bv I šarlatán a podvodník jenž dil svým "proroctvím" dobře se měl a dokonce získal i značné sumy peněz svým předstíraným vyjed náváním s Tureckem jež mělo bý lí jedním z těch osvoboditelů če ského národa ! Tento Mikuláš Jíra I ík byl spolužákem Komenského a opětné sešel se % ním když vy zván byl Komenský Jitím Rákoe zym knížetem Sedmihradským í by zavedl v Platném Potoce skol ► ké reformy jimiž stal si- již slav ným v celé Kvropé Na své cestě projel Komenský iiiéHlečkcm Pucho v severních I' hrách a vypomáhal pri schůzí čle nů Jednoty jež se tam konala Mezi přítomnými byl Hrabík jenž nabídl se Komenskému provázeli jej na jeho cestě Dnibík již ně kolik roku před tím dodával svá "proroctví" Komenskému jenž nyní úplné dal se ovládnout! jeho vlivem Vťidčí myšlénkou těchto "proroctví" bylo zničení I lati -i-burského Domu který jel líčen jako behtie Ze zjevení SV Jlina Národové již měli přivodili pád "bestie" lišily se dle politické si tuace dne Když Komenský žil a Drahíkciii v I 'hrách svěřil se mu týž že zrovna měl zjevení uvčdo m ující jej že nepřátelé přichází! jící ze čtyř stran obkličuji "be stii" liyli to knížata Domu líá koezy "nejdražší nástrojové lio ha" od východu líekové a Srbo vé od jihu Poláci Litvíni Huso é Tataři a Turci od severu Svý caři od západu! Micrská koním I yla zajištěna Zikmundu Rákoe ' i i i i zvmu na enoz uirmv niuniit íc- lidy žil Komenský jenž obdrží diívější "proroctví" dovolil si požmimeuatí ýv v nich koruna u herská byla zajištěna Zikmundo vu otci knížeti Jiřímu Kákoczyinu (jenž zemřel v IsHi Drabík pak "vypukl v pláč" a líni upokojil (iobrosrdečiiého Komenského Pu de snad záhoduo jiozuamenati že Kilyz knize Aikmuml zemřel v lb"iL) Drabík klidně změnil sv proroctví tentokráte že koruna uherská připadne bratru a nástup ci knížete Jiřímu II Scdmihrad skému Kdežto Kotter věřil snad svým "zjevením" a jak jsem již pravil Kristina poúatovská byla hysterická ženu Drabík byl pod vodník a šarlatán Skončil špul ně Za několik měsíců po smrti Komenského byl zatčen jako Sviu dléř a spikleiiee Přiznal se k svým podvodům a byl popraven ačkoli přestoupil na katolictví v naději že tím zachrání život mínil jsem se schválné obšírně ji o těchto věcech neboť vysvětlil jí do velké míry proč Komenský nikdy nedošel v cizině a zvláště v době moderní takového lunánl jakého si zasloužit svoji činnosti pacdaKOtfickuu 'il kritikové podéjšieh dob nemají shovívavo sti s jeho mlhavou filosofii Jct k nepíM hopeiit že duch tak jasný mohl se nechat klamali a ittáati a jt iiě v r HuiT Komenský viru ve všecka ta proroctví Kotterova IVutovské h ťiabíka nov 4 do kumeiitoval Ve své knue "Kut ilt Teto biu" (Světlo V i'UillOtái h) ťváitltte li Však dobu V tiU Ko menský lil jeho viru v tiolskou ► jmVedltHt jihu iiáklouitttst k myaticismu kktl klt!a ruided i jiných ué'iiýeli mulů Uhdcjšleh iniioliu se nám vysvětil A mimo to dlultui pMiustovali e v Au líhl hiliu t věhUi proivwtvtiw Dral tkovy ni a ptvdiUt jejich # d'kitvU kdyi Turci st ocitli přinl Vldlll Jak celá trhdťjii dub yU Hé aloliěitu k mV to ii!(u t"bo lu'j U pstoi důkaarlil jit t Uk Ivaně "pAiiMřn ké" aj my Kto tuki ku jo hl p(n tcidoi ititfclo-ini tMověa iotu lul ihiti kpěhviaU ťyly liaintti4 ukU lny rvtinějil milí J'h y ttril spiaiř l-acdatf-a'nř" riti "l Ui" tttU liAiKnl iiraU " uhř imau ?d vi ťU-t Koiui tt Vy Viyavltlujo til 4 ktvi# "Via lvtia" (tVat 1 zmíněné jí "Lo in Tenihrís" a onen ideální stav človéč nsl va měl býtí přivodéii zaloením univer sální akademie uní verailnl řečí a unívenálníeh škol Až toto vše cm se stíníc celý a vět bude jak Komenský piaví "jedno plémě jeden lid jeden díini jedna škola líoha Pohané budou obrácení Židé nahlédnou že jsou dosud V temnot é Všecky země o podrobí Lohu u Kristu V souhlasu se zj" v ním a činy apoštolů Hatan bude zajat a ukazován v triumfu Celý vé bude mílí mírj bude jedna pravda jedno srdce jednu stezka Tak budu Kristovo proroctví o 'jednom pastýři a jednom sládci' vyplněno Toto bude pravý zlatý vek Jíude to nedčle církve sed má perioda svčta předcházející oktáv který se bude ozývali ve šťastnější věčností" Netřeba vykládali že tylo pan ►olieké spisy nepřispěly nijak k velikosti Komenského a opravdu ležko dají se srovnat i s tím jas ným logickým myšlením jež shle iíá várno v jeho spisech školských a vyehovatelskýeh O tylo opírá se velikost Komenského a jimi dobyl si místa vynikajícího mezi muži ktcíí kladli základy moderního světa Co i na moderního čtenáře činí mocný dojem jest ušlechti lost povahy Komenského která mluví ze všech jeho dél filosofi ckých jeho důvěra že spi uvedl -noht musí v koncích zvítězilí a ko iečně jeho přesvědčení že v tom to životě není klidu a míru není jej Ve NVČté a mezi lidmi u jich malichernými tubami a žádostmi ný brž jenom v srdci Svého poutníka v "Labyrintu v'věta" svém iiejvétším díle když byl jej provedl všemi stezkami ži vola a ukázal mu všecku slávu n poníženost lidstvu i tak zvané sté stí nechává na konci léto pouti zvolali: "h kéž jsem nc nikdy nenarodil nikdy neprošel branou života! neboť když byl jsem shlédl všecky marnosti svčta nic jenom hrůza a temno jsou mým údělem (I Pože Itoe! zdali jest IW1I1 méjž smilovaní nade mnou ubohým!" Zdánlivě tento pesaimist 1 k ý ná zor o životě nesrovnává se h opti mismem Komenského jenž stále věřil že v nešťastné české zemi vše cko opé k dobrému se obrátí že vrátí se lam rozptýlené dílky ma tky církve Jednoty tenko -bratrské a že Cechy opětně zaujmou své místo v cele iiárodů Než ne smíme zapomínat i že Komenský ve Hvé hluboké 11 ilétuinké víře pokládal život vezdejší jenom za průpravu pro život věčný v němž jedině jest klid a mír Proto je ho poutník kterého mezitím opu stili jeho průvodčí po stezkách ži votních "Drzost" a "Přetvář ku" zaslechne najednou hlas s výšin jenž volá "Vrať se odkud jsi přišel do domu svého srdce a pak zavři dvéře" Hlas jest onen Krista jenž objeví se poutníkovi a vyučuje jej v praveni nabozcii stvl jak netřeba ani podotýkuti učeni toto jcht přesně v souhlasu s naukami Jednoty Poutník přijat jest pak do nebe 11 poslední kapi tola pozůstává z modlitby ku Kri stu končíc! latinskými slovy (Ho lin in cxcelsis pco et in terra pax liominibus bonae voluututis (Slá va na výsostech Pohu a nit etiti pokoj litlem dobré vůle V "Labyrintu Světa" jest vlastně uložena celá životni lilo Miťie Komenského jeho názor na svět a v kuie této i nynější ét núř najde dosti zajímavého Jak jsem s však jíl fiuiitil slávu Komenského iicialoiiU je ho díla filosofická ny bi l jeho tli la pueddifugická 1'ViUÍlia' ll Ivt Komenský stěhovat se a mista na mUto lit tulú prouáalcdováttt le dvakráte tuč-i4 byla jeho knihovna imudiue- obdivovali j' ho to-úmuinuii plU a je ho íioviov llrtdlidkiU llpčliViet Cvikem II a paitl Kouicliaký U'J kitlH a lokU- t4 jvhu diU škoUká přvlolt tia ťy U d viecU inátuých jai kv a vlády tfi riunýeh íttil iád ly aby #rvuťniaovl JicK Ikwt- lvi Jak iiáus byl tváu tak4 lo na tik) Kt hardt tu WiMliřop tto lťkicjitu gUVvilkt liUV SMlU MaaaAťltuattta aby Ul fvMu trm Ihrtatdik koMj4 illril hlub trpí I 1 vt iak roky aU ediotll měv U mH j I 4at k m ivědakutl vUdU t ItVviU Kotuvtukh tuluvl k uliti iikhijiHtiJji jvkit titMivtt V lvitlll Jvka llk k zlatil j lni iivuiaim4 piU a jvku a luittmiHtt luěii Pa!a k v iiaisaal o KaiukliM t "Pyl muž postavy slušné a váž né h bradou vysutou n čelem vy sokým vzezřeni libého avšak zármutek tichý jevícího v obeo váni s lidmi byí nad míru vlídný trpělivý a pokorný vždy hotov posloužili bližním svým oběto vali sebe sám pro dobro jejich Jeho hluboká čitelnost dobrota upímiost a opravdová nábožnost íevl ne ve všech jeho atísech ale i jskuteích a celém živobytí Zlého nikdy inodpláeel zlým nýbrž do brofou a shovívavostí hleděl od zbrojili protivníka" SLOVENSKA OTÁZKA Kdo si blíže všímal jíž v minu losti naších bratrů Slováků v tělo zemi není nijak překvapen že nepanuje mezi nimi jediiomysl nost o lom jak mčl by býti upra ven onen slovanský stát dojde-li po přítomné válce k radikální žíněné mapy Kvropy Af z té éi oné příčiny vůdcové Slováků a jich časopisy až na řídké vyjím ky nepčaiovali zrovna horlivé če sko-slovciiské přátelství Kolikrá te doslali od nich ('echové notný ► lulce pro nic za nic Za to kde se lidé naší se Slováky denně stý kali kde žili pospolu jako na pří klad svého éasu v New Yorku panoval mezi nimi nejlepší sou lad Smýšlení Slováků vzhledem k piíslímu možnému útvaru nyněj sí monarchie líakousko-l 'herské několikráte se projevilo v době poslední v pittsburském me morandu na konferenci česko slo venské v New Vorku a konečné na nedávném nji'du Slovenské Li KV v Pit Isburjni kde došlo k bouřlivým debatám Jak ani ji nak byli iiemue vedou se o bii uoiieiiost Slovácka ve slovenském tisku vášnivé polemiky Jedna struna požadovala by zcela neod vislé Slovensko druhá spokojila by se n autonomií v rámci českého ► tátu a třetí konečné spokojila by se s autonomií ve státč maďař- ► kém Povrchnímu pozorovateli budu ► e snad zdáli nemyslitelným žo vůbec mezi Slováky nioili by se li dé kteří po všech téch příkořích jež vytrpěli jím bylo od Maďarů dávali by přednost autonomii v maďarském stále před autonomií ve státě échkéiu Než také oni mají své důvody je stojí za uvá žení Zrovna ta příbuznost Če chii a Slováků jest v jejich očích kamenem úrazu — obávají se to liz že politické splynutí Cechů a Slováků znamenalo by v koncích počeštění poslednějších Každý ze zmíněných tří směrů mezi Slováky má své stoupence svůj tisk a pokud se nedosáhne aspoň poměrné jednomyslnosti jest néjuký česko slovenský sjezd prostě nemyslitelným Sjezd tako vý měl by význam jenom tehdy kdyby byl sjezdem manifestaě 11 í tu kdy by dokumentoval jednot nost politických ideálů Čechů u Slováků nikoli kdyby se tam vedly bouřlivé debaty jako na příklad na sjezdu Slovenské Lítfy Tam bylj ovšem Slováci mezi se bou a ty debaty přispěly nepo chybně k vykrystalisovánl smýšle ni avšak sjezd konaný před oči ma iicjširší veřejnosti nebyl by uiistcm pro ně Kdyby pak takového sjezdu se súča-st nila poiue jedna frakce tu jest vlee lul pravdépodobno že ty druhé ly se tuvaly a hleděly přesvědčili veřejnost lo ta prv iiějšt neměla práva mluviti jmé nem Slováků AI budeme moci sejiti s bratry Slováky na p- léčné půdě u dir ajedu budu pťedciu Vajištěu utáliviiu amýšletiim lueťi Cechy i Slováky pak teprve nadejdi prou čtu Pru ♦:atiiu ať se náhledy vyměňuji jak incíi ťVeliy tak mei Klová ky alt jenom ať pro všecko na světě- liejdw se před americkou V íejuost a hádkami a "bouřlivými dvhaUtui" Tolo jamu tuěli na mysli kdyl jttt uótnitt poináiukvt u tom na V 1 bavaio in ajejibt ěeakoahiwu akíut klrě dátl tll V "Siuvattu Attunekétu" lutprávuý lUnuyat i' v vkt4t Oimi k4lt "pU mák" jk několikrát iuťU jáma pj pti!vliUt přvavid ti am 10 4 la "vievku p# pátku" a U pft ěity jvl uU Miik tvi Ov ik)iu Nárouím Sdtuleuiai mi ta "pMp4tu" sljtl jaka titry Slwnaky rs I A Nal4 fM f t ks!4a ui Vtaaa m Wl V-f a va tk4u aaa Mk4av fci