Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, March 24, 1915, Page 7, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    V()KW)K UNK 24 JííÍKZNA 1910
Stran 7
ívtS
— —
s =====
A VY
SE
Hoitiííii V Lnítkc
'To by tak whazdo aby vzdý
chav IkMiík yn union přijel wm I
Nfdcjž iub OxtaUií} jwm paní
kv(s vůlo a ardcul Dam jo komu
" ti-jJ j-Ii i! ním vyíhi inu
iihAc jiozvaní a pííjodUí do Prahy
na avatbu Knad brzy i Ty alavítí
budcS avutbu Jjfbo prý i4 Oto
wadčjo ii a jWíkiio poutávaní"
"Dčkuji-mc přkníí mamc baro
nal" "Je to blažcnoM býti ncvé-
atoul"
"To hí myHlím I pí'íjd na to
jaký je žfíiiťh"
"Mám arci ntaroKtí aatrach jak
vyjdi-me i'bud(i lí nám Hchazctí
riékdy nu potřebném alo zhho t
Síra Wíb: Uňli nikoho noopUHlí
wlará wí i o čorvíčka a žehná při
řinřní lidskému H pomod boží
vSeehno m obrátí k dobrému!"
"To-li jo pak filŽHtí? Starosti
dřkuji za něl"
"OdepiS mi zda prijímaá pozvá
ní a přijedeft li TaM jsi mí ne
odejmala jcM' na dvfi pnauí ab
nehledám v tom mdaakii Vím
jhí odvislou vo Klužím hv( vrehno
Kli a nemán svobody vňle a fi-
iíii"
"To ji urážku ! Arci (žilka iw
zná ni A jHmlavení Odpouštím jí'
"Opatrujž T6 břih milá Mari
Srdeční Tebe líbá upřímná přítel-
kyní- Cilka"
Marie aklAdala línt ('íléin po v
kopanaku a blahosklonné so při
tom tiNinívala
"Cilka byla vždy o padosátu ro
ků iH)adu Arci každý človčk
není zrozen pro výňí a všichni tam
nemohou Kdo by byl níže? Kdy
by nebylo třeli nízkých nebylo by
vzneftených 1" Marie na smýšleni
výši Bvé už hc starala aby méla
pod nohama podstavce
"(Jo uhí řekne Cilka už jí po
šlu oznámení svého sňatku? Na
svatbu jí arci pozvat i nemohu
neslušelo by Ke to ale oznámení jí
poňlu Ta ae podiví!"
Již h stmívalo když Marie vra
cela hc do zámku Sla v myšlén
kách ale hlavy iieklonila k zemi
lak k sluší na budoucí baronku
vysoko ji pozvedla
"Pst pst slečinko na sloví
čko!" zavolal na ni blíže zámku
muŽHký hlas
Marie ho uzardéla nevolí "Kdo
ťc to opovažuje?" myslila hí Tak
ne byla vinyslila v barountví že
nemohla hned sestoupiti dolů ku
švadleně Ohledla hc a uviděla za
hradníka který na ni prstem ký
val
"Co chcete?" hrdé ne táže
"Mám noviny pro slečinku"
polohlasnň jí povídal zahradník
který byl zatím přistoupil blíže
"Noviny ?" divila se
Tajuplní pravil zahradník :
"Cizí pán so po slečince ptal"
Krev ne náhle vehnala dívce ve
tvář ale praví tak rychle zmizela
a po obličeji jejím bledost smrtci
ná Ht) rozestřela Cizí pán je Otu
'To mní!" tázala ne jen aby
mluvila
"Ano po ván! Vracel jsem h
h koupí a Kitkal ho na eetó ku
zámku od Vibtu Pozdravím po
díkuio a ltá i TiohIiu vu jue
tu tlu K&mkuT1 — Ano odpovím
~ 'Znat tam liili řámecke?' —
Jakl bych nenal vždyť
hradnlkcmí — 'Znátu U ivadleuu
milofttivA paní Hrdinové?' ti2 '
dále — Arci í liuun odvétll
im riMiuřvi ni urin not v a io
MM lili I1Č I IXHlíval til jM'lll
hWt Mik uhodilo"
díval m lift ivadleuu TU
k uírdéU biiévein SvailUnou
milimliv pnl llrdmu ji imivul
U t-u tpiřAVI Arci tHo neví
dil m li) nl nt)dl v4 pv
Unl iitiviM-l I irtclijtl U
IHku aby upU )
hrdidW lobSnl j jl %WUtUI
i jtiriMittA prutu iyprvwvl
14)0) "Mim li Ji ii'n vyiMitlf"
(ul jM-ni - 'N'' lUl
tile Makuji m ' iwJ
m jm ptatl j U Ivlliv
i jaku rtt vUl jiu -
Vuji prMit Km )il4l4t
iyivUt dil - lib j4 Um
WfVUtt I'H i-llwtuku prwbilih i
llrll Jf jd lil da poli ftiirtMi ilw
r trt iol b prv W Uftt
nruui?t l Mtudoi j ♦' t t% %
u v4 vtdl iell l#Ví
lnu tnit tti Ukí pin
m'ciiý a chytrý l'oznal jtM iu hned
' i j a i ir 1 jí i
m Kym to mluvím nnyz jem uy
vojákem ležel můj pluk v Pruže
ponádkou a tu jwin vídával ča
Mo iien- pány Vypadá jako oni
jen že trochu roztrži tíjfií oko je
ho třkulo Htále kolem Přijdu li
nerozmýšlejte ne a beřte Máte
tu dobře ale býtí avou paní j
utjlcpfií MyHlil jxem hí : počkej
tohle povífi Hlcíjnce bnedl"
"Dřkuji vám punc zahradní
ku"
'Jlli 1 MIH l I
"Možná ale nevím kdo by to
byl"
"Nuže hádejte" iihmíval hi
zahradník řlvcráeky "Já niko
mu nic neřeknu" doložil
Jí nebylo třeba hádali vřdí-
lař že to byl Oto Je v krajině
hleduje ji vyptává e ale neblíží
Co zamýHlí? Kde bydlí?
"Ach on in i zkazí fitřnlí! Mm
VHecnno promiHlťduje (o iiumi ei-
niti?"
Maru- preeimzeia prudee po
Mrm pokojíku a uvažovala "Mu
ními jej odHtruniti" pravila hí —
"Nemohu pro ucho acKtoupiti h
výne On mi vytkne že jhciii tmi
slibovalii lánku' Mladé dívče ne
rozumí jcfitC biHce myHlím ži j
to pro život celý a zatím to někdy
bývá ziiplanntí pro okamžik K
víili Otovi nezkazím hí hIcnIí Zmi
zel z oe) zmizel z iiivnIi Ano
lyby doktor Ach ten chlad
ny kamenný niuz mne UHinrii! —
Já nejNem dobrá nejednám écMt-
né 1'roě Jhciii takovou? Ila ha
ha 1'oiiihIÍ matku uéila mne ma-
eecliH Dobře Mužové neznal u-
iiiji jiného Klamou zrazují proé
ych neklamala já?"
Tak a podobné rozumovala a hc
)e hájila až UHimla Měla děsný
hcii z! kterclio hc k ranu prolm-
lila Myla na výňi že se jí zdálo
jako by již rukama mohla doHá-
inoiiti k obloze A dole hluboko
od ní nkláneli před ní hlavy vňi
'liní k nimž dříve hleděla I
doktora zřela mezi nimi a to ji
naplňovalo největní rozkoší Usmí
vala ae líbezné v tom draná
studená ruka zachytne ruku její
las strhaný zvolá: "Nevěrnice
zhyn nlcť n výše dolu hluboko
iluboko hlouběji než kam jsi nvr
ila mne!"
Obličej bledý jako mrtvola
řed ní hc nahnul ale než rozpo
znat! mohla jeho podobu změnil
se a Nioba h "Výše" oživena ká
ravě na ni pohlížela Chtěla vy
křiknout! ale v tom studená ruka
nevřela ji pevněji divoký smích
zavzněl a než se nadále letěla h
výše Procitla a Htudeué krú
pěje potu stály jí na ěele llrňzn
ji obklíéila
"Co mi věští leuto Hen?'' leka
la se
Po celý den byla zamyšlena
zápiiNÍlať m upoiiiiiikauii a h tou
hou po výši Jednou si řekla: "ne
půjdu veěcr" podruhé: 'proč
bych nešla? a našich duu vde
lauei nevěří nuuiii h povel ám"
Přišel veěcr a šla k prvnímu do
stavcutěku Pii iirvnim hlibila
hned že ne dotavi k druhému
Marie chtěla hýti baronkou u ne
ttiitěla (xIpliHti Snudda je se stu
la ian vůle nv'é a yatím tibohA
liebvla Hel nllokvní HVveb 'ulo
hti Trápilo ji velíce iv hí vyiá
dul baron uby íusluln yuAmoM
jejich i wluUky V lajnoMi "lH
kud bubii ktt licNVolí" plavil "ne-
kiuíilie Ke proiaditt Sleehtlctvi
irtdá roliěnycli oběti"
"Hudu nelitou jak o hrob" nH
bovala
N Mírové
lvll píťd kUuioU pouti MllOV
kkou byt krániý Nib hkIií t
lé vymdill M' kli lOlbt a ktlbovubl
i v ani iiti4 in V i 4 i VrbiniVu
MirortiuVu Í pmulvu im I Hibiné
Ve!kN HkHviu( A radost pouti
t i" t it i i : l
k Liiiov ivoiuiiv k tikonie ii i
pravý v #imku i v Míroví ibo
PhS I ki'viiich htll byl crtuy1 -
pnn( lrdiov4 byl v ptiu(ut pum
dii pHiiiuli pnul tm iHiblud i ii4
boliuv Iciiy lldtt rlic %m pil
klad Víniuy Úlu iu pohbd
ie ih u lite jutiMoi iktr4 lul i
ku liŮ jí bdlilt iii bi o kplii ft
l v nitru pHid léti% bouřtl Vtbkí
boj
HM Marii ukončily toucbu d
t4rn v4uly hm viicných
kvltin hrltilk jíl urči idobtl
vřnei vfueovfm ťflott kk lt v- pkwvl
ikery obrazy í k rojení Aku i rámec
obnoveného obrazu oltářníboj lo
Měla pravila Marií j "To bud o
Utf moje Nepředám nikdy ni
komu cizím aby uvily véme kte
rým já ovénéfm obraz hv Anny"
Marie rovnala Jtfb' zelen v kyti
čky Méla vázala vénee ale obé
mléely Jíéla rozmýšlela proé dok
tor nepřichází více odívat ae do
Dubina a obraz jeho vznášel ne
před ní Ob 6i ruce její uklenly
v klín a dívka nnivé zibledéla ae
do nebe Mario hí toho nevšímá
la nebo jí zeleň éanto z ruky pa
dala chvějící mc rozěílením Oči je
jí hleděly k zemi Jí znepokojo
vali mužové tři doktor jenž ne-
chtěl zmizelí h inynli její baron
kterého oblažovala láskou líčenou
a Oto kterého e bála Včera m
večera zahlídla postavu jeho v ná
dech Mluvil h hlídačem ovoce —
Zajisté opět na ní se vyptával —
Proé hc k ní neblíží? Co zamýšlí'
Večer poslední při loučení jejích
živěji a živčjí tanul jí na myHlí
Slyšela jeho "nezapomeň I
vžily Mi při tom zachvěla Ona za
pomněla a nechce více vzpomínati
co hc stane nyní?
'MtiHÍm výše" řekla si a tím mí
dodávala síly a srdnatostí aby u
smrtila lásku se rodíeí i pohřbila
lánku v ní umírající
Měla u věnec vila hvoii modlit
m a žehnání lánky Marie zeleň
měnila myšlénkami v čerň a jen
něžné prsty Měliny byly h to aby
anály s kytiček působnost myšlé
nek ZlieHvéeii jíeíeh oběť její či-
HtOU
Když plný žár hIuiicčiií poněkud
umírnil vsedly obě do kočáru
a jely k iMirovu Hrdina k nim
iřÍHcdnul poněvadž mel se Hpráv-
em tamějším malou poradu Ve
voze byio ticho Helu rozhlížela
se kolem a tenila z krasv luirod-
ní Jí jako každé čisté duši byl
okamžik přítomný hc štěstím Ma-
ie myslila na nejblížc příští oka
mžik Hrdina na okamžik minulý
který jej znepokojoval Hrdina byl
jako na skřipci téhož dne
Na Dubin zavítala zvláštní de
ulaee jakých pau poslanec ještě
nikdy nebyl přijímal Pět Vrbi-
kýeh dám potrhlých ženštin po
názoru pane Hrdinové jejichž
mluvčí byla paní Pravoinila báa
uířka "Zvonků" přímilo jej za
yšení Nemohl odepřít i ač inu
nebylo při lom a rozkoší když četl
jméno paní Pravomily
"Tato ženština je h Irmou spol
čená" pravil si "obě kují dojista
něco záliubného O ty ženy ! Vosy
jsou a bodají Ta Irma ta Ir
ma kdo by v ni byl hledal tak ne
bezpečnou hříčku!" Paní z HCdo
pole poslance velice znepokojovala
Začínala!' být i nebezpečnou ačko
liv tajnou ještě jeho nepřítelkyní
Přestala být i vystrojenou lout
kou která se ukazuje okresu na
odiv a zaěíuala býtí ženou činnou
pro národní zájmy i světové otáz
ky horující která si dobývá den
ně i půdy i přízně v okresu Vlá
kala do svých sítí jež pomocnice
její paní Pravoinila rozestírá již
větší polovinu města a to mladou
a čilou část jeho V okresu i ve
městě už se j( kloní juko bohyni
a přísahají při jméně jejím Pň
jdou kam je vyšle učiní co pont
Co zamýšlí kam spěchá na
koho míří? Za jakým účelem ne
ii tií tmi M'iiěx ani slov niti ústné
Vti svůdného?
Trchť obšírné řeči paní Pravo
mily byla "Pane poslaitče ujmě
te ht na sněmu ieiiskťlut pokolení
Přičiňte se aby ženy nabyly po
Mavcni ěiiuionti důstojné jich a
opatřeni čestné ve výiivd přiměre
ité Sluší hc aby mulové nvláštč
ákouodárei upravili a lonšii
palčivou tuto oliUku doby k pru
ihVIicui pro námi i pro lidtvo!'
Hrdinu na dlouhé řeči básnil k
"Zvonků" nepokojné ho kroutil
jttko čert před unaiMi-idm kíui
Kdy 1 ukončila pravil pmefkud o
tt'e jebkoJ nHrpidtvJi "Ctěné
tUiuy eo vbiktní lAdtitťí Vymy
l tel iiejtikí iidroje vyiivy pro
Aniliny i nule dH čilé obrazilo
tl k totuu My lieuitie Jl kam i
Itaktiiti palčivými etUkuiui u
koiiď a k imublld etůíkťU leli
kuti li ti'ib lne ne idtloVttti O
Úkrt Ivitvkft je uttMltitit ve klo
& jvdmčlili "Íeliiilr'1 o lilii
ItV ' t ktlilHU klUklt ituiiůle
V jk 4U hi H dobu pohled
'iwvomtlut iHopttttvKa muie a
♦aiUnve? Ktirok Umí jvjt b
titií ke mu vkr4d4 v myl a u
klk4v4 jlo IHiMik A klov její
tov4fvi4 jimky klUuivi
ikodohbym imívvm diulvk Je
jl h klt rk hH IUU ktile v Vtiívh
jV by lioikky vikbpl mu j
"Děkujeme za vzácnou raJu a
lxlporu paioi poklanče J Slova va
še zaznamenáme v knihu dějin ho
eíálníeh aby nikdy nezahymla
vélu Chceme vymýšleli prame
ny výživy chcenn-!" Ke xmícheifi
odešly e smíchem odjíždély
"Já jsem mluvil jako blopec ji
jsem jednal jako chlapec" řekl hi
po odchodu deputace Hrdina —
"Dal jsem Irmé ft voji jejímu do
ruky zbraň jedovou Co jsem jen
mysldl"
'an polance byl nyní velící
znepokojen Jakož znal moci klá
ny a vnad ženiných tak předobře
viděl Že iiiMta žerinká je horší tre
ntu ncbcH Myl v trapné míře dnen
ubohý Hrdina Smály hc ženy a
Hinály hc jemu 0 ta potupa! Hr
dina by rád byl zuřil ale neHmě!
hc ani prozradili Ticho jež ve
voze panovalo přerušila Mela
"Mně Ke zdá Maric že jste ne
byla ještě ani v Mírově?" pravila
"Nebyla miloHlnlečno" odvěti
la švadlena Kekla a zahořela
Vyhnula se h vozu jako by kraji
nu hí prohlížela aby ukryla ru
měnec lži Ve shořené kapličce
nezdálo hc baronovi býti dosti
bezpečno i sešli kc již jednou ve
zřícenině Mírovské dnes na ni
tam čeká podruhé
"Arci vy máte ubohá tolik
práce že ani nevyjdete!" litovala
Méla švadlenu
Tato o práci arci mnoho nevě
děli! ab slovo "ubohá" ji bodlo
Na slovo to odpovídala vždy své
hlavým závistivým heslem svým :
"chci výš a výše!" Hrdé po
zvedla hlavu jako by chtěla na
značili Mčle že hc už blíží k výši
které ani ona nestihne poněvadž
ji srazí dolů a uzme jí barona Ny
ní se těšila na něho kreslila hí
krásný obraz schůzky ve zřícenině
a sestavovala si slova kterými by
jej iipamatovala zdaliž by nebylo
již na čase zaměniti hvc jméno h
titulem baronky C vršku zasta
vil vůz a Hrdina pomohl Mělo vy
stoupili Marie seskoeila sama
"Až svou pobožnost a Jiráci u-
koncitc ' pravil Hrdina bavte
pohledem na krajinu Jakmile
uslyšíte hvízdnutí mojí píšťalky
sejděte n vrchu očekávati vás
nulu s vozem Nedejte mi však
dlouho čekati" kázal Pak polt
il Mčlti na bílé čelo pohladil její
ice usmál se laskavé a vsedl opel
lo vozu aby jel do dvora
Kdyby nebyla Méla pohledem lá
ky hleděla za otcem mohla uzří-
ti závistivou tvář a divoké zapla
nutí oka Mariina Záviděla Měle
teftv úsměv políbení slovo
"Dobrý tatínek!" zvolala Měla
nadšení
Marie zaťala pysky aby nepro
zradila co bouří v nitru jejím
)ívky stoupaly zvolna do vrchu j
Marie nesla roucho oltarní a sví
ee Měla věnec Cím výše stoupa
ly tím krásnější rozhled před ni
mi se rozevíral Mlčky došly na
vrch a zde Měla si odpočinula
"Krásná rovina" pravila bia
ženě se usmívajíc "oko jí ani m
stihne"
Marie neodpovídala na krajinu
uezlralu Oko její upíralo se na
zříceninu neuvidí li tam stín muž
ké postavy
"Zřícenina tato má dějepisnou
minulost" pravila Méla jež mlče
ni švadleitino omlouvala udiví
nim "Mnoho cizinců přieház
hciii ji prohlédnout a také se jich
ucHČetuě podcpnalo na kamenech
Projdeme ji ai vy konáme poho
itokt Kulatá v čí která se xarlio
vala luuývá se vél Husitův pouě
vadl dle pověsti několik gajatýeli
Husitů Itladv de zemřelo ve vo
ji je hluboké propadliště kam ní
netrou fám pHlivati ale a včie je
krtUná vvltlidka v dáli Jedině
tři ubytky d vnitřní jei tvoi
odkrytou Hiůku naývjl "uio
dlihiitioil" Vři iu4 tttkó dojem
nou mou báji kiiiutiuiu jako oby
čtjitfl v uU lákku m4 první ůb
buj jako obyčejiuV itmála
le kvčkiltt hlavu
AI potud Marie ii'mbtttelialit
bivu lákk i ji vyruSdo viak
Hiyšlčmk ' Ukoví b4ji radí
pokiouťh&iuP1 ivoUU
"tUlpočtůitul kl poviui vám
p" říkU HíU udgi ul n
U-mV dni
Miw bv byU raduji kKvo vó
#íU ihM m kpVbU ib líieelii
ny v wa vám jíí navi iH-m
"lMKlUbimCi fcW m lil kislí
l i m HemuM ♦ pnibřiAiti
proti kpůkdŮH by rKlíU iwiti
vůU jinou NťkitteU ípuiiťnutl
te 1h tu ddoi jitá IvidKiiou
jrM kUr4 uhlllbOiUU MUVi'ld
provi WtUl dvoiÍ ťtlt Jt
l4j lUky vibiUt UMdU
olmu hU
MiMil V) rvwvU t "kut je
"Staré SpoleHUvé"
Omainkú oblíbcuó pivo
WM J SWOBODA maloobchodník Tel Doug 222
Pozor! Pozor!
BuďU bedlivými kdyt opouítit káru a neobcházejí jl ni
kdy tadem dokud Juta dříve nepfeivedClll fa nejede }ln& kirt
opáíným iraérera Meposornoit může eoadno býti přiiinou valné
nehody Pomozte nám tvým počkáním ubránit možnému přípa
du nestestL
Omaha & Council Bluffs Street R R Co
Stě hrad byl jako wkála pevný jak
nám báje vypravuje uídlil zde
mocný rytíř který měl dvě sličné
dcery Starší jménem Cernobol-
ka nebyla dobrá V Brdci jejím
niiHeto mnoho jedových zrn Mlad
ší Mělina byla jejím obrazem Ja
ko tělo i duše a srdce její byly
krásny zosobněná to milostnost
nikomu neublížila ala přála lidem
všem Otec nazýval ji holubic
kou Ve hradé žil krásný mladý
lanos Čestmír který hc do Dědi
ny zamiloval Hrával pod okny
jejími na loutnu zpíval o lásce
až jednoho krásného letního ve
čera kdyZ mesicck svitu jako ry
bí oko vy vábil ji hrou do před
li radí V úkrytu zeleného loubí
vyznali si lásku a slíbili věrnost
Od toho dno vídali so častěji a by
li šťastni dokud škfidco jich ne
vyslídil Cernobolka také zahoře
la láskou k Čestmírovi a sama zje
vila mu ohnivé city své Čestmír
arci ji zamítl a Cernobolka pomý
šlela na pomstu Na neštěstí vy
pátrala tajemství obou mladých
lidí Závwt nedala jí pokoje i
hledala stihala jc až je při schůz
ce překvapila Strhla pokřik za
volala lidi přivolala křikem svým
i otce a čistou skrytou lásku obou
vyzradila světu Otec se rozezlil
a panoše ze hradu vyhostil ale že
byla Měl inu jeho miláčkem byl
pohnut slzami jejími I pravil k
panošovi- 'Jdi do boje proslav se
činy hrdinnými a vrátíš-li se jako
rytíř bude Mělina chotí tvou!' —
Otec zemřel za dva roky a obnovil
na loži smrtelném slib svftj Sestry
žily na oko v poměru dobrém Ho
lina nemohla žiti v nešváru Cer
nobolka so přetvářela Jednoho
dne zavítal do hradu harfeník
který zpíval o slavném rytíři Čest
mírovi jenž se v cizích zemích v
boji vyziianienal a nyní se vrací
do vlasti Mělina denně vystupo
vala nyní na kulatou věž a zírala
v kraiinu hrzv-li uzří miláčka
I 'zřela jei v nlném zbroji cválatilf ~
na bělouši a zachvěla se slasti
Zamávala bílým šátkem na zna
mení že ho očekává a vitá pak
klekla a modlila se blažeností té
měř umírajíc Hradní zatroubil a
Cernobolka poznala v rytíři jenž
žádal za vptuítěnl ťestmíra V 4-
keii mocna ji uenvauia nca roz- pj —
myšlení spěchala na věi vědouc X
že Mělina tam opět vyhlíží milá-i
tkit 'Nyní nu ho popustili! vkn
kla 'Spíše zemru' odvětila Měli
na 'Nuže íťinn svolala viwni
vá a zlá Cernobolka vytáhla dy
ku jil noidlti za pasem a vrazila
ji sentre k Hrdel t atc kla rytin
ťilinj vstiic nářkem že Mělina
cutiťlu 'Lžete!' vykřikl Čestmír
'Viděl jsíiu ji na víii!" Má jiit
tam by la ' 'Ona mi dala naše u
mluvené (uaiueitt Ličte!' Odtr-
0t¥ prudew (ttieeumi t vriioltidku
kpiVhal na ví i Pfílel aby jeití
u utírajíc i v náručí kevhl aby e-
lltivU K jeho pulllu-nilil I4 Mcťlt
Zoufalý titibitio ttevčvU eo čud
kochal dolt vyvedl u víl vra
ji-ilnoii kiktru a ukáidv j( itulvolti
sílinu ivd 'Mlditii ty ji
limil tuiUihWku llkiul ttU Zby A
čvrná duleí' Pak wluj objjv kv
tm l"ti vyitnttl ji dv vyiky a
ktoklll VČili d'K rtpt4krtl nu
librtl ličttitu lo'l e bd v hra
U piiuAtvivli igiblčl na kvm
ťílotiU ojhH dt kvitu iu by
v Ugi UUd iiUvu kmit Mh
tm pMlubdi v vílí Jrdil pu t r
itubttlem lrbxv bt ktpy Lid4 vypru
vvli ni I Vrý rytiř ite i o
lirkl mrtvolu jejlj étv h U luby I
uý toel ďábel tkám V UtnK Udu
tuk w hv Vy plev uj' "
(IVkravánl)
Doctor E Čapek
— český
Lékař a Ranhojič
SCHUYLEB NEB
Phone 77
Moji n c moc ní mohou najiti o
íotfení v řcHkó nou krom 6 nemoc
nici pí Prokeňové ve Hchuyler
Nehr 23tř
CHCETE-LI KOUPIT PIANO
PIANO PLAYER
eloktrickč piano pro salon nob tá
tiftvní mÍHtiKiHt mluvící stroje jaké
koliv fowlió nob anglické rokordy
dochové nob Smytcové nástroje o-
braťto se na mné a j& Vám sví
domitfi jioKlouJím
Mluvící stroje a rekordy raníl6m
do vfioch Í4stí Spojených Státu vy
placené Piana a mluvící stroje též
prodávám na mésířní splátky
České hudebniny pro dochovou
Smytcovou hudbu piano nb var
ii nny
PiSto si o č-oský connik hudeb
ních nástrojfl 8-tř
JOSEPH JIRAN
1333 W 18 8t„ Chicago IU
f
Sdruženi Českých lékařů
v Omaze a So Omaze
DR ŠRÁMEK J M
sev-záp roh 8 a Ilickory
ul Tel Douglaa 6645
DR KOUTSKÝ JOHN W
405 sev 24 ul So Omaha
Telefon South 142
DR NĚMEC CHAS J
116 William ul Odiaha
Telefon Douglas 2817
DR F J SWOBODA
1255 již 16 ul Uiimha
Telefou Douglaa 2313
DR &IMÁNEK 0 F
1262 již 13 ul Omaha
l'ereím se věnuje stvláát-
uí pozornost
DR KÁLAL F J
Íi27 Cit v national Mank
t proti Murgeag-Nash obchodu %
DŘI CHALOUPKA &
CHALOUPKA
2t a M ul So Omaha
Neb
4 My tuura uakt IHkM tile
pfkviilet léhkHtA etttety mJ-
44rmuíjt uduujťkj Ttkfé
I kiiuv4ui kUrkutiiliv lekure
T kkwk kulu itofjťkkuht lui
# tm-k tifmi iMklekly aeckt j
e JkkyuikuU icftkuki %t ve
f iťf4A wUuivk eeukt
aUa SU
Jan Yirák
Jc4n4tcl
tlí kikjkkéí KJ ku t gtikt
iJkl ka Ui U4 ey4
'♦ li4fa tt
yk tkkMikii m i um
e %imm VWkrutitL fiunkllly J
KUiA4wi vUf e kkil kkttkl
tjK
lře a rteU4ta kt lil iím4
Wimi i4Uy 4 kMktu eJ —
UiWi44 Stm Ňlwlii
0tOM: 141 ittel 11 tUv