' ' - '
POKROK DVK 17 iďtlNA JíM
POKROK
PUUIJSIIINíi CO
Vll4f4
1'OKBOK ZArAUU
rulutiil vltn)
V fM pro Mulinu ofcr Nlt V
HdnrIf ťlurkvm pro Celím okrws
Nb v VUlnoii Kunu pro t6t Ksn-
v „Ur I yro t&t
lowu v ht 1'rtul a Miiin'in[(i)líi Minu
Jf ulit Mililiomdu v 'I'jr iulull H li
ro ntiiy Kmitli a Smth iJnkilu
Pro Hijné KtAty l5o l'ro Ksioulu
♦ 1MI0 Vii Kvrojiy #2X0 rVui
Hmiky onittú ilftjtui loio!l p#
nižních ioik6ik (Muu" Orion)
(ířMuiiífli poiikAsk (Kaprom Muimy
OHrnu) Irutikuviiii h puuk&Mk (Hulik
ííraft) ainlo v ftiittro valióm iImjós
Oiíiiioiiujetu ti uvé řtÍ!bov6iil udj
t# uluroil i novou KiIrcNMU
JJojiUy e krubfl iHrtartva ochotní
uveisjíiliiin Moxi býti luné
bc íiiiylu iif-kolio ONobué jjoíkoiJitl a
(ioii(!'Aiiy plným jméiieiii uí jií "4
t5 ti v rolnkfi utajnuo anulio l dopl
iri nvprnjtjřno
r{lc6)iíii
Vřthina lidí iiejiocliybné Hympa
tliÍMujt! h prcsidíiitriii WíIhoihmu v
tich jho hía:U'i h Mexikem al)
mezi třmi notva ui bwlf bývalý
diktátor Jlucrta
V ténhto únmU vyIo iJruli''' ií
ulo "American Ili-Monthly" }d
znova iiíui utvnJilo v iMVNvřilť-ení
ž(! krajané ktťří w tohoto pilní
ku (h()j)ili jnoii nu dobré ccHtS a
že vybudují vlivný a významný
řuopÍH v uiuerirké jicriodiuké li
terutuře dohtane-li (e jim v začát
cích náležitého povzbucni w stra
ny riaŇÍ échké Veřejnosti
V třeli to dnech obdrželi jniiie
vyrozumřní od odboru stát u ve
Washingtone že vňceky kroky
jež byly podniknuty v zájmu chi-
cagKkého krajana Bohdana ml-
Houzcného v ('echách na rok do
vřzetií zfintuly bezvýHlediiými —
Patrně rakouská vláda chce mj
attpoň na jednom ('ocho-Ameri-
řaJiu pomstit i za tu "nuloyulitu"
amerických ťechft
t
llrňzy nynější války byly již
vylíčeny některými téch uejvét
ňích Hvétových "uinřlcu péra" a
le na nán aspoň nejhliibisím do
jmem působí dopisy prostého lidu
venkovského a zvlásté takové v
nichž obsažena jest zoufalá prosba
k zdejSím příbuzným aby pomo
hli pátrati j vojácích kteří zmi
zeli jako by se nad nimi země za
vřela Vyhověli jsme již několika
krajanům a psali jsme na ameri
cká vyslanectva v Kvropň a ovsem
že nemohli jsme nic jiného slíhiti
nežli Že učiníme co nejlopSiho
budeme moci neboť nic zajisté ne
lil stručnějšího nežli taková neji
stota Zde jest několik řádek z
dopisu který opravdu psán jest
slzami "Co se naplářem to si a
ii nemůžete jMunysliti To už by
ste iiiiMÍ maminku ani nepoznala
jak hrozně vypadá co činí a plá
če div so neblázní V i jsme se po
něm (pohřeSovaném synovi) na
sháněli do Vidně na tervený
kříž pořád jezdíme do ťásluvi na
regiment jestli ui tam není že
jest mrtvý ule tam nic neví Ta
kě slyšíme že někteří jsou ihihi
daleko až prý' blízko Ameriky a
tam od t tul že nemohou psát Obra
tdme k tedy na vás a prosíme vás
pro bohu vy můžete ne upíše tam
do Kuskit m néut uhánět " ťo
takovýeh tragédit žavinili co ru
ditt rozvrátili ti xloéinei na tru
tteeh kteří jwm itynéjii válku
řoiljKivídni !
? luUe xtttámka v lumuKiu
vUle i I o téett "těžkostech" e
i voíáitim řr!kuhnťnkéhu jv
du V)ttho%ai skuteéittittt o tom
i41 liá přesvl''il liÁsliihtjiet
trtiskv pto krajuny w yurké
Vřltttl tahottvý projev ve Uveu
fckétu týdenníku "JetuotA": —
l K New Yorku úradt (( llgy
prt h'lniy tieltuut etitubť S
Ctihtui uyonkýuil tuy Slavíci
ta ivrbUvi chJuks kto4 v Ujw
IuhfiulltvJ Uob 6 ttii he#
i rvttr rklAiavL Nbuv(iu 'lUx
pyiul tlaviky' lvbtiéii ioetU
ki dobttupt Um vdi4 Íř vrt
m tuAe ty a Umj dKu t
u4rUU Ab# lri4it 4lmu
Vt ťťk tll tlilvt
lit Viti it %ierytH uo kvi
tutf( tmtu pbtí Na i I tSut Un
%m 'lfs tmd ti j- t
kwm nxk(iM l'tM M-
NH f NW Wklt Httj
It4iik Hututa ťrukl4Mt4 prj#
VU alovi-lmkého listu ii týž kouzlí
"Ař mí ve alaré vlastí olizku tu
rozhodnou samí my zde v ěcské
Americo m do toho nemíchejme Z
toho důvodu také nejsme pro ně
jaký écsko alovrnský sjezd ve
Washingtone navrhovaný panem
Tom Čapkem podporovaný o
mužským "("'cským fondem" -
liuď by na jczdó ukázala se pra
mUí tiaše česko slovenská iďHVor
lioni )4oi ú (t to hy yln malá jm
iula íimJ Am -rifuny um-bn by
to lyly jn 1'oťinkiiovy v'míi í:i!(
hmúk hiIiiuii' lívu!io u to ro
iioilití liťHiními' mí píáti"
NAfiE NADĚJE
Američtí Nčmci vytýkají
ehňm ž ve itvých ympathiích v
přítomně válce "vnadili na ne
pravého koně" že měli stati na
straně Rakouska a Německa jež
"zcela jistě" vyhrají a že éeský
národ také těžil by z tohoto vítěz
ství ('o se týče českého národa
jten pro věc Rakouska a Německa
přinesl obětí dosti o tom svědčí
ly příšerné seznamy mrtvých a
raněných a české pluky byly me
z i těmi prvními jež poslány na
bitevní čáru na jižním i severním
bojišti Od našich českých hochu
sotva dalo by se očekávati aby se
zápalem a nadšením bojovali pro
ti svým slovanským bratřím Ta
ké došly zprávy o přebíhání če
ských pinkli ale až dosud nebyl
o tom podán jediný fakty a spole
hlivým svědectvím podepřený dů
kaz Rakouská vláda vydala ú -řední
prohlášení že české pluky
bojovaly loyálně
Na základě vědí o toho co bylo
psáno v americkýeh novinách a v
českých ze Švýcarska a Itálie a na
základě informací jež mohli jsme
si získali netroufali bychom si
tvrdili to ani ono Ýi jest v Srb
sku mnoho tisíc českých zajatců
neznamená vzhledem k věci o níž
se jedná pranic V Německu jest
přes tři čtvrtí milliouu zajatců a
přece nikdo neřekne snad že
Francouzové Angličané llelgiěa
né a konečně i Rusové dobrovolné
sc vzdávali nebo přebíhali Po
dobně jest do statisíců zajatých
Němců ve Francii Rusku a An
glii jimž doznati dlužno že boju
jí eude až se zoufalou odvahou
a srdiiatostí A mezi těmi zajat
ci rakouskými v Srbsku nejsou je
nom (eši nýbrž i příslušníci ji
ných národ ň rakouských zejmé
na Němci a Maďaři
Kdyby národ český -~ v pádu
vítězství Německa a Rakouska —
skutečné něco získal byl by tím
poue nepatrně odměněn za oběti
jež přinesl pro říši a dynastii bez
ohledu na to zdali tu a tam čeští
vojáci dali se raději zajmout i než
li zabiti
Avšak český národ měl smutné
zkušenosti habsburskou dyna
stií Zdali rakouská pozemní ar
máda získala nějakou slávu ve
válce a Itálií získaly ji české plu
ky pod Radeekún V r Niti o-
pět český národ stál loyálně při
říší a dynastii a jaká byla jeho
odměna ? Podobně i pří okkupaei
Uosny a Hercegoviny konaly če
ské pluky ty nejtéžší služby A
při tom český národ doma za kaž
dý kousek svých práv musil zája
šiti a před touto válkou vzata mu
jHislední přeďUirka samosprávy
poněvadž Cechové odpírali při
stou pit i na nespravedlivé po
dávky německé
Za tíehto okolnosti není divu
Že Cechové američtí Veliká vělš
na jich očekávali U psi budouc
nost pro ikvoji vlast v pádu vié4
ství spojenců Otibkou nyní jst
ď jaké míry jtou ty naději o
právnřiiy a vzhledem k tomu d&
e licí ie oprivníny jnoti
V minutých dtterh uveřejněn
byl v některých ěVkt americkýeh
časopisech thipi il lf Rudi-íe Ji
čtiukdio m Srbsk kde e ptavt
V iávčtečlu tu odsUvcij
"Yíjwnwlnátu si ti4 ten nU w
koMý Mrthuu na lnně a t n
Uto-e iia ktřý si Srtdni piivmU
S iib-t vyprIale mu koJtou d
kladiij koiiié j kli lu nt i jvdini
lU bí%4 ulr h Í0 4utMiUtU4
vli t řfderativtd lr Ceehy Mi
rvu Siťísko i Sbivetuku je
ru''vn tv iMt r4i A ruAťhtt
pnčiitětdtrt tukoKo joxfho T d
vt V4Htreu4 uoi4 pl4
tuíU Vflk4 ltk"
RdVlr ťwkr4u jii 'i um
I ubdiist d'pt i! jmttttthti při
tfS# dbř mftiftuoiAiUkcs kd
t tí!ttj " ttU'l jtin di
! pr4iy tsl
tíridl mťkýb- It lpí 4 v
Wkh J4 %a Jtvk i vtUMlvt iroj
U4HHty iiuin4 w vit rikii
kk Slovácka v Jdni itátni Ur
ml"
Nedali jsme tuto věc do veřej
noslj neboť těžko říci jak Věci se
ješlě Vyvíioil a nechtěli juniií bý
ti V jolezř('lií sebe méně od úvod
íiéném žc snad pétujci u-ttmv't
nebo 'm klamemo veřejnost avluk
nyní když stcjni ínformaco do
chází i n jiné strany jistě iui pod
klad a opírá se o fakta
Nejsou tedy naděje Tuchu anic
lických v lepší budoucnost české
ho národa v pádu vítězství t roj -dohody
žádnými klamnými wiy a
dle toho měli by zařídili vé jednání
ROZVOD A VRAŽDA
Pod tímto nadpisem uveřejnila
známá žurnalist ku Dorot hy Díxo
vá následující pozoruhodný člá
nek v časojiíscch do nichž pruví
lielné přís[ívá
My všichni sliixliijciiiu se v tom
že rozvodní zlo jest opravdu vel
ké zlo a že je to hroznou věcí
když domov jest rozvrácen u lna
lé děti v něm vrženy do světa ua
polo osiřelé připraveny bud o
matčinu něžnou starostlivost uch
otcovo moudré vedení
Avšak když odsuzujeme roz
vod nesmíme puatiti c zřetele tu
skutečnost že jest menším ze dvou
zel a žc kdyby nebylo rozvodu
měli bychom vraždy ve velkém
Spoutejte muže u ženu nerozluči
telné k sobě pouty jež nemohou
bsti zlomena žádným procesem
zákona a oni je přetnou i kdyby
měli použiti k tomu nože vrahova
Zařiďte to tak aby žena neuio
hla se sprosliti surovce který ji
trýzní a jednoho dne stane re
ní Rucretia liorgin a otráví jej
I važte ženu kterou začal nenávi
dět i jako mrtvolu odumřelé lásky
kolem mužova krku a jisté nade
jde čas kdy v nějakém vzplanulí
vášně a vzdoru zabije ji
Pokud lidstvo jest tak zbudová
no jako přítomně rozvod jest tím
největším preventivním prostřed
kem vraždy mezi třmi kdož se k
sobě nehodí Jako doklad toho
máme dvě tragedie obé dvojité
vraždy jež nyní budí veřejnou po
zornost a jež obě přivislény byly
manželkami které odepřely dáli
se rozvést i se svými manželi
První případ jest onen Idy
Niiťfcn V altersové do níž lor
lys Klton UogiTH ženatý muž se
zamiloval Pálek tento založil si
společný domov Měli spolu děti
Žili v naději že Rogcrsovu žena
vědouc o nevěře uvého manžela a
jeho druhé domácnosti dá se od
něho rozvésti n dovolí mu vzít i si
ženu kterou miloval a tak legiti
movati jejich děti
Pí Rogersová odepřela dát i se
rozvésti od svého manžela a když
Ida Sniffcn Waltersová vyrozu
měla že muž pro něhož obětova
la tolik nebude nikdy volným ti
by si ji mohl vzít i a dáti jich dě
tem jméno v okamžiku šíleného
zoufalství zubila děti u pokusili)
se utratiti svňj vlastní život
Hrubý případ jest onen Hit tuna
("raiga jenž před několiko dny
zavraždil mladou dívku slečnu
heevesovu do níž se zamiloval a
zabil jinou ženu která chtěla ji
chrání ti
Zdá se že před sedmi roky
Cruig zamiloval se do této dívky
a opustil svoji rodinu k vůli ní
Chtěl si vzít i onu druhou Ženu a
le manželka jeho nechtěla slyšeti
o rozvodu Ona věděla o jeho tu
Hutnosti s tou druhou žetiou avšak
islpustila a tmúšeU to pokorně jnk
protíná vodové theorie říkají nám
že žena měla by si počínali a ta
kovýeh okolnosti
KoncčnS uvědom i dívky pro
budilo nb nějaký xAsvít jtdravě
ho roťumu jt uvědomil jak htou
ptal jt Žena která vyplýtvl ce
lé vé tnládt A sliěliost lií Želtittě
ho mult tieb ftttttd nějaký jiný
tuul laehytll Jejt těkavou Htbu
ona imU Ct lrfvi l nadáte
pieruil tdiii vrikeré fctyky
Síleni lárhvwtt onen IotlarÍJ
protřrttlhu věku MJtt do mí
st é kd# m strvtM nU ft po étié
jltké VVéitřk tt děvěe lettU
ji i htěU f ikroéiti " lumi
pak st řeht AiW iďť
A to A I tVhU vrM otyU by
e tU k tyby inuii ktdt l
4Ít!i VVii Íťll 4HU!haU i'
vbi leu jinýťk 1U laxldi xhmM
iu4ivstt Jnikoli idM teiir
td i i# t U Hd(f "v4
Kk iej rK v rdet ii st
btuit tjH tt mř4-l )hi4el f
t4l m witlt A I Merit uhU Jt
t Ir Jtiijr krottiJ rMtatm u
ta feritu ťyl jiitt Uri n
T) t dt 'í1jMidy —
ť JtMt HslobaýíV — idvthAjt tft
mi fljímuvou mravní otázku a ni
ce zdali íiutv jedná xprávno neb
nesrávné když drží inužc jenž
přeptal jí milovali a miluje jinou
zenu M chce dosíci uvobody
Ovsem žena ve (tvém uvědomí
muže být i proti rozvodu Ona mň
že véíítí že manželství jest páska
nerozlučná bez ohledu na to juk
se uvolnila neb jak slabou a bez
mocnou jest nby držela muže —
Onu inijže mynlilí že jest to povili
nosli ženy odjHislíli muži i když
nechce uby mu bylo odpuíléno a
majíc tuto víru oiui to může po
Viižoviití n vnesenou ve odepři
ti dáli mu rozvod i když tlačí jej
hlouběji do bubna hanebného ži
votu a tiskne korunu hanby na
skráně jiné žniy a činí z bezmoc
ných malých dělí vyvrhelů společ
nosti Toto jest jedna stránku otázky
Hrubá stránka jest že nikdo ne
ní ůe říci že žena měla ly poda
li Mvého manžela kterékoli jiné
ženě která jej náhodou etice a
nodbávané žené nesmí hýli zazlí
váno když w pomstí odepřením
dáti manželu rozvod a dovolili
mu aby její sokyni uvedl na její
místo
Jest to zajímavá íáse rozvodní
ho problému u taková ze stojí za
úvahu nebol' ukazuje jednu věc
jasně a sice žc znciiiožníiiie li
rozvod učiníme vraždu všední
SPOJENÉ STÁTY EVROPY
V říjnu minulého roku Hr Ni
cbolas Murray líutlcr r ktor uni
vefKity Columbia v New Yorku
udělil zajímavé interview zástupci
iicw -yorských "Tíiiich" jež vydá
no bylo v brošuře 1'arneKÍe uvou
nadací pro mezinárodní mír a roz
šířeno po celé zemi Hr Ilutlcr
předpovídá že přítomná válka po
vede k utvoření Spojených Stát u
Kvropy což není myšlénku nová
nebol dávno ji bylo psáno že tím
způsobem asi v koncích rozluště
ny budou národnostní i hospodář
ské problémy starého světa ale
nanejvýše zajímavým jest způsob
rozumování zmíněného učence a
důvody jimiž podpírá své theo
i ie
Když se byl zmínil o tom jak z
různorodých živlů byl zde v Ame
rice vytvořen jeden národ a o
"osmačtyřiceti Klát ech jež všecky
poutá dohromady v jednotě a loya-
litě jeden politický ideát a spo
lečný politický cíl" Hr Ilutlcr
pokračoval :
"Zrovna jako zde sedíme toto
musí být i a budu budoucnost Ev-
ropy ldyz jeden naroa ki uranu
vyvíjeli se silou proti viti i ha i
přání svého souseda pohroma
musí se nevyhnutelně dostavili —
Pohroma byla by nadešla zde
kdyby v 17H! New York byl se
pokusil mohutnět i na úkor Novo-
anglicka neb Peimsylvaniě
"Jako věc skutečnosti jisti o
byvutelé Rhode- Islandu a Penn
ylvunie zkusili něco podobného
brzy potom když federální vltubt
byla utvořena avšak na štěstí je
jich úsilí skončilo nezdarem Vůd
cové našeho národního života za
ložili takový ohebný a podivu
hodný plán vlády žc brzy bylo
jevím že každý stát může si po
držet i svoji totožnost vytvořiti si
své vlastni ideály h pokračovali
svým vlastním směrem a přece zů
stati loválul části celku Že každý
stát mohl udělati pro selu místo
v nové federaci anii hy ji byl zni
čen "Není příčiny proč každý ná
rod v Kvropň neměl hy udoUti pro
sebe místo l) sltlliei ponpolittNtti
0 němí jsem jUl že vyvstává tu
válečnými mraky Závratná ko
nomieká itráti% Ivropy ktrá by
la jil ohromná a bry aut odbit
dovalí h nedá jKiokytne nám pij
b-Iilost ídůrajnuVttti tento iirgu
ment Pravá tneuArttiot Helii
lirpřitťlent iÁrluoRtld lásitdy
Naopak oitA taouh rokvřttl
iiaeíonaHtmu Wiituttiřan jet vl
ee Vrrmoitřénem iměvatl jext
Amerniii-m to id pi lěny proč
1 hrnku ti pi íkbtd n luMo by
býlí V í- e ttei kdV piťl ttt uher
k v m po toa kdy i bbt stUi
drlietu Spojt Ovrh "tál ti ropy
"Hrop o š tu iui i t íl
kUd -péitču ujiti á-ty
fřdree t Mb mhiA Vidttue l
federovaitý st4t to jvíltí vdb lot
itkii %l4-tldtov jet UMeek4 tlte
Jrt hiu(d iMvneettrt roky 'vk
Uk 4t řtdťřae tyl Hiotw
(1lMě ápěinwa Tu lU tdv tU
te Mtt ědtiui iJiMrťii lit
patdiilsltt lvt jHVÍdtut tl
HtUťkyta lvdiil dubl fey
U t AIU talpiH-UVU4 Jk Wtojl
ttwiWi4 rMtuliěn) irW lAíky
NktÍA m p4l A e l jk tl
lušlčid balkánského problému V
menší míře jest jíž M4toii[icna va
struktuře Rakousko Cherskn
"Tlilo zásada budováni národ ň
krn fcderiicí jíslé má v nobě }
mě píšlíbo velikého vývoje světu
-- a my Američané jsme v postu
vení nejenom vykládali Ibeoríí
nýbrž ukázalí jak se imvédčiije v
praxí Mně zdá se že tolo jest
liejvřlňí práce jíž Americe bude
vykonuti na konci války 'Joto
jsou vřci jež píšu Hvým cvrop-
sltým přátelům ve válčících z
mích každou pošlou
"Tlilo katastrofa jest tak děs
nou že jest lo celkem v mezích
pravdy říci že 'M červenec slunci
zapadlo nad světem který nikdy
nebude již viděn Tento zápas jest
porodní bolestí nového evropského
řádu věcí Ten kdo se pokouši
soudili budoucnost dle starých
vzorů neb nutili budoucnost zpět
k nim ocitne se beznadějně za
svojí dobou Svět nebude míli pro
nčbo žádné potřeby Svét nei bal
za sebou pro všecky časy meziná
rodní politické úsilí Palmerslona a
I Viíconsficlda ba i ono Misinareka
jež bylo daleko mocnější
"Až válka skončí poměry bu
dou takové žc nového druhu
představy a Ktálnictví bude třeba
'lato válka osvědčí se býti tím nej
vydatnějším vzděláním pro ") -
IM0000 lidi jaké jenom mohlo bý
ti vymyšleno ačkoli jest tím nej
nákladnějším a nejbroznéjším
prostředkem jaký mohl býlí zvo
len Výsledek tohoto vzděláni se
ukáži myslím v procesu po
všechné rekonstrukce který bude
následovali
"Všecky řečí jichž tolik slyší
me o nebezpečí od Slovana neb od
Teutona neb od Kelta nestojí za
vážné povšimnutí Není žádného
nebezpečí ve světě ve Slovanu
Teiilonu Keltu neb v kterékoli ji
né raxse když lidé I tikové rassy
mají příležitost vyvíjeli se jako
► polcécriské a ekonomické jednot-
ky u nejsou zazátkováni žc musí
nadejiti výbuch lest to mým pe
vným přesvědčením že nikde ve
světě od nynějška nebude trpě
na žádná forma vlády jež nedá
svobodu lidem aby so mohli vy-
ví jeti tímto způsobem"
Požádal jaem — píšo zpravodaj
— )r líutlera aby učinil nějakou
Iřrdpověr jak ly Spojené Státy
Kvropy jež h takovou důvěrou o-
ěekává budou vypadati On od
pověděl
"Mohu říei jajiizc toto Me
zinárodní organiKiíce světa pokro
čila již mnohem-dále než se oby
čejně vyrozumívá Od franko pru
ské války a Ženevské arbitrace
jež tvoří milníky v moderní hi
storii pokračovalo to neviditelně
avšak mohutnými kroky Po
štovní službu světa byla ineziná
rodní ve své kontrole již po lé
ta Několik poštovních sjezdů
podalo doklady mezinárodní admi
nistrativní orgtmisaee nejvyššíbo
řadu Kvropa oplývá doklady me
zinárodní administrace velkých
věcí Samotné zákony války o něž
m- přítomně vede taková vášnivá
kontroveise jsou výsledkem niei
národní orgtiuisace Nebyly přija
ly žádným kongresem parlamen
tem neb říšskou radou Dohodli
se na nich různi národové kteří
vyslali své zástupce aby o nich
jHirokovali a usnesli se nu nich
"Svět postupně vytvoiuje zá
konník pro mezinárodni právní
proceduru Zvláštní arbttrutiil tri
bunály splynuty v mezinánslui
soud v Haagu a týž opěl se bude
vyvíjeli ftá se stane skutečným
nejvyššlm tsotulnliit tribunálem
AI h to ttaue budo nám umožně
no utvořili meíiuárthlut exekuti
vu itieiinárístid policii jel by
uváděly v platnost rozhodnuti me
iuAroduího soudu Zde opět my
skytáme liaučiid ze skutečnosti
Naše hod dul vláda má ohiocjee
mnt tt vyznačenou piávomoe Na
ie biitotie ntňJe tlkáí vtt ťVlopé
jak Uková obouťi ni vyiutVid
mohou býti KJ ua a vykli dán
m jak itiohou b'ti přupůtutu u a
doplltéoA id 1 t4lie Imi liutttytu
ti'v st vyhovělo ttovvnt pMiočiům
't přavdisp'dibm iiék '
p(ť MUlt ŮírHll A ItějAktk OÍ0í %e
vrcHonwtti l 4tkA skonal a
vi-k tyto ju p'írtí n nd
If íltMtL HtMríitým výbdkeiu
u VetU vi-ky loid p'Víl'iť id
l!irti4rta)id uriftutiAe tu I Ao
vyeh btnbh jak p-itottu
ltb
"Prtiímtt áii itd a hučmv v
IVťKoVíU0U jwkt UdVÍkě
ptaktskv 1N vAtee m
U ibtin luitilt probb tav v
p)o(lkit k bieliMiťtOMiH tukoH V
Mořvk pirilě tíMtiuhxtU tbi)ktÍ
t i i i i i' ti(íií
Uipiomnejft n oovysie mni""
pol víchu udělaly úptytek v
Kvropé Féíiíly žalost ně fiasko
pre kterou byly pověřeny N
ytibránily a nemohly zabránit ál
cc poněvadž používaly jenom ftt
tých formulek Neměly riálroji
pro ráeí jako jest tato
"Nový lyp mezinárodního alál
nika jisté vyvstane jenž budu
chápali oové směry a nový výhled
na život Hismarck říkával že vy
plnil s lo každému národu nosi
li čisté prádlo cívilisovaiiého Mlá
tu Pravda o tom musí hýli všlí
pena éoi nánslům kteří jsou nej
slabší v morálce a to může hýli
docíleno dle mého mínění jako
podobná práce se docílí u jedno
tlivců Soudy nikoli zabíjení do
cílily to u jednotlivců
"Zdali nová miipa Kvropy bude
výsledkem války její trvalost bu
de záviaetí na tom zdali budou
provedeny lakové změny jež by
umožnily národnostem sorganiso
vnti se jako národy Svět měl by
chápali z naučení minulosti že
jest nemožno trvale a pokojná o
nořiti veliká tělesa cizinců když
jest s nimi zacházeno jako a ci
zinci To jest optikem směšovací
ho procesu který tak úspěšně bu
duje národ z různých národností
ve Spojených Státech
"Staří Římané tomu rozuměli
Oni dovolovali svým vzdáleným
vussalským národům m t u viti v ja
kékoli řeči si přáli a uctívali ja
kčhokoli boba si přáli pokud u
znávali svrchovanost Říma Když
zvítězivší národ jde dále než to ti
začíná potlačovali náboženství ře
či a zvyky začíná v tomtéž oka
mžiku zasévali sčiiiÍ! povstání a
revoluce Rassy málokdy byly ů
hpčštié smíšeny přemožením Vo
jenský vítěz války není vždycky
v koncích skutečným přemožite
lem Normaiii dobyli suškou An
glii avšak saský zákon a saaké
instituce propracovaly su skrze no
vou moc a dominovaly pozdější hi
slorii Anglie Teutonské kmeny
dobyly Rím avšak římská civilisti
ce nejenom nebyla zničena ale o
piinovalu Tcutony
"Jedním z hlavních účinků vál
ky na nás bude změna v našem
hledisku Od nynějška budemo se
více za jí máti o Kvropu Jest mno
ho veřejně působících mužů kteří
nikdy nepřemýšleli mnoho o Kv
ropň a kteří byli daleko csl vysti
žení její skutečné důležitosti pro
nás Rylo to místo kam jsme cho
dili na letní prázdniny
"Avšak náhle shledali naši li
dé že nemohou tam prodávali
svoji bavlnu neb svoji mčď že
nemohou uvést i do trhu své cen
né papíry že nemohou ani posílali
peníze svým rodinám jež tam ce
stují poněvadž je tam válka Ta
kovým lidem válka musila to uči
nili jasným že mczizávialoHt me
zi národy jest něčím více nežli
frásí
"Toto uvědomění si uiezinárod
ni iiiezizávislosti doufám povzne-
se a zjemní mwe vlastenectví uče
ním lidí širší sympalbii a hlubší
mu porozumění jiných lidí náro
dů a řeéí Já upřímně doufám že
vypěstuje v nás lo co nazval
jsem ' mezinárodni mysli'
"Když Josepb Cbambcrlaiti ta-
počal svoji kampaň po návratu r
ližní Afriky j ho heslem bylo
Tčte se myslit i říšsky' Já my
slím že naším heslem mělo hy bý
ti 'Pčte se myslit i meziuártslně
tak abychom byli nikoli v soutěži
x ostatními lidmi světa ale pra
covali s nimi k společnému cíli
povznesení eivilisaee
"Jsou nadějné známky i v tom
temnu jež visi nad námi Pomně
te eo to uaiiietitto pro veliké ná
rody Kvropy když pi išly k nám
jak učinily lada jic ti o naše piU
nivé utiuěid My in máme mi mi
dy ani loďstva ju hl bylo by v
jim obávali Nepřimělo je k to
mil nití jmébo kromá jejich pře
ivědčenl !„ my juntě v hutníky
nlmvývh potitiekú ii id4lu a v
tik A mravní sily ve uvětě Jttiý
lni dovy oiii tteehtéji ubyehuiu
bojovali pr ittt ale ebtčjl aby
tlumí mýU!t o tuelt dobře t htě
ji tthyehuiu vyiH!t foíswdik Itad
bdtktwlt #ikwittiwt( jejich i i tlít
piMtčvadl vyeiťtljt íe tiU foisit
dek hode tiM!idkent I ttm í V
lont jeil Vrlk# ttítučeid
"Jmi mohou fetí prvidml r
tniUiiij a jtitl jud váběin iui bkf
hj Avik my j' UHh iu
i ptivo by m k Itlm tnA ftpp t
v otUkávh tílrvstut mriiulrtattd
MUMoll Kvřojs tdedi tli
jHň jt diloliii thi řktu
otoptkýuvt niřtji pi ti lod
tle ut vnm '