-— 1 - - -— — - - —— " '""-"--"-'— -r i a 1 ni iinniiiiiiiiii i i i i i j L: L _ L mt m n f t- i— — m i 1 1 mi l i ' '-Ir ii iir ti r -i i T - — t'
Hti-ftu S
POKltOK DSK 3 JlflKZNA 1915
POKROK
vvnuamm co
vy44á
10KMK zAfauu
o Ooto pro bulili okroa Nob o
&-borlr Clorkton pro Volfu vír—
Nob v Vtilnon Ksito pro tUt K
ni v CVtsr JujiI I pro t4t
lowo o ht ťtul MítmoapolU Mino
pro otát Mínuitu v Tolll M L(
pro Uty Houth a Nortti Dkotu
ffodpUUo:
I'ro Hpojono Hluty l50 Pro Káolu
200 Do rro7 280 rofai
Z&ailkjr ponlíní déjtoi M pomoci po
itniríi puukizok (Moooy Ordorg) oi
prositalrb pouk4ek (KxproM Mono
Ordro) hsiikyvniih pouk&zok (lUok
Vrtli) onoho v rogiotrovaaoni doplM
Oznamujete li ivo pfooUboviol Uloj
t otoroa l novou tdroonu
iJopíny i krulifi Íten4řtv ocboUi
vorojolmo Mimi bti luáné pu6
txts dmyslu nikoho osobné poškoditi a
podepsány plnin jroénmn tf Jlí ni4
býti v rfliikcl uUjmo onoho dupl
mi ovofojoeuo
Pohlední předvolby v Chicagu
vypráví celou kroniku o "vlivu"
českých tamních časopisů na jich
čtenářstvo!
o
Nezapomínejme nu český národ
podporováním nbírck ďako-Slo-va)sk'ho
Výboru a OcHki-bo Nú
rolíího Sdružení
Válčící cvrophkť' vclinoce dosud
jenom wjí totiž rozivají smrt a
zkiiu hIc Jh)ííii Htrojí h již ke
žijÍíí -- v Mongol i i u Mandžurii
#
('O toto JtÍHlIllť u'dá Ht! býti
riejmunsí vyhlídky by tďiiiitor
Hitchcork pronizil h? hvojí před
lohou na záku vývozu válečného
materiálu ale tím není řečeno že
nedosáhl toho oč se tnu jednalo
U amerických Vřtneu závodí
ním v popularitě jedině kamer a
marňál Jlimlcriburg
Lidé kteří trpí utkvělou cho
robnou představou žo su někdo
"chce dostati do popředí" a že
dél4 "intriky" aby m do toho
"popředí" dostal měli by jiti na
prohlídku k nějakému psychiatru
čili znalci v oboru duševních ne
mocí a podrobiti se přiměřenému
léčení — ve svém vlastním zájmu
i v zájmu veřejnosti
Nenáležíme mezi ty nejstarfií
pamětníky ale zalétueme-li v
mysli pět celé čtvrstoletí a déle
ještě nemůžeme se upainatovati
že mezi Cechy americkými někdo
poctivě a obětavě působil komu
nebylo by vytýkáuo "velikáá-
Btví" — vždycky lidmi kteří ni
čeho neznali kromě svého sobec
kého zájmu své lakoty a mamo
n u
Vžecko se lidem přejí i to nej
Itphí Tak tm příklad v archi
vech jednoho jižního státu jest
zajímavý pamětní spia v němž 0
troci žádali aby nebyli neustále
krmeni želví polévkou že uZ se
na ni ani podívat nemohou a dnes
jet Želví polévka lahůdkou juké
ni dopřávají jenom zámožní lidé
rodobuě asi "přejedl" se chieatf
kému občanstvu mayor Harrison
tu téeh pět lhůt co jej tam měli
Ty naáe česko americké časopU
y jel a takovým gustem otiskuji
la ve Francii liaJel jeden ne
poetivý artiiádut dodavatel měli
by si vHiui'iuuti tm nas válku
iie paJtéUkem a "liaUVmovani
iuao" o němí tvrdilo h u
mnrtilo m tuún-lt h(ehů neili
JpanéUká utřely A pak joi ie
mé jako tia příklad lUkoiuko
kd a iuelif a liHléjtvl při do
dá v kát h pt unniiádu rtxmul mihu
rtt4u uikdu i tuho 11ti !)
vstinuo
Noktrr tich dpUt ovl n
ftťh h(M-hft bkiko druJiiuiu
V Srbku kUltoii kt liHdV hitO-
ttrkyiui Tk i pHkUd v Jh
iumu 1 uieh iMt too i "I'utum d
foklt 4# k'lil liuio t)lt
)iojliniiriut jtttvriWut ltlm h%
dtfbuým Vvlkýtu ivlMcm Tu
uWik kďrí vo VUlui $14 pru#
liádl tUtli 1 ) irm hf Jiutcin
johki lutliMtivoit 4ii( dtký ku
řárrk (i AlriHaHn ňlwkvt l tV
rw twll evhni divUl miím # Jktt
lítt lrvhy Ifil thrbnif
Hlltrrýw phtk" l4to Voj
tňkh V vIIm Jvot iitttýUw U
}r diftttt lív MntiA pri fc
Ir41 jo til f rtMKixlui tktlU di
mtt HwtviU v iVla Ukvní arj
H4ty ani ilvUtojtumt jm!nlk
Oiaíálka nebýt by dotí vyik
kou
Ameriku jet opravdu zemí n-
tuweijýeh možíiostí a Jejl systém
lídovlády jet nevyzpytatelný ja
so festy oiozretelitoNti Jak na
příklad kotiKn-w po mnohaleté a
KÍtaeí přijsl zákon proti trustům
kterým sice trustům mnoho ne
ublížil a kombinace velkokapitálu
nezamezil alo za to a drtivou id
ioti dopadl 11a dělníky proti nímž
kongresem nikdy obmýšlen nebyl
na kloboučníky v jednom mésté
na východe kteí vyhlásili boy
kot proti firmě jež nechtěla uzná
ti jejich unií a na néŽ soudem 11
valena byla pokuta 2'J20OO A
poněvadž ti kloboučníci jsou ve
rmé chudí nyní jest kongre žá
dán aby povolil oněch $L"J20M) na
zaplacení té pokuty — patrné za
to že vůbec si troufal přijati ně
jaký zákon prolí trustům
'hee-lí se novinář půsoldej v
iusem národním životě vyhnouti
výtce " velikášst ví" (xlponiéova
lo by se mu následující Desatero:
]) Zadarmo ani prstem nehnou
li 2) Všíinutí si veřejných zále
žitostí jenom tehdy když toho
kouká "psoures" JI led čti si
vlastnili)) prosjxVhu i) Vždycky
niít i na zřeteli j) noni mamon a la
kotu ó) V každé politické kum
j oni mít i na prodej čtenáře a
prodati j! té st rané neb těm kan
didátům kteří VÍee zaplatí i)
Zbavili se víeeh takových slabo
stí a předsudků jako jest svědo
mí č)'st a stud 7) Demoraliso
vuti koním po vátí a otravovat i
veřejný a spolkový život když ne
tím ukojí ohoIiiií msta a pomůže
byznysu hi Nemít i ohledu a ci
tu ')) 1'etívati j)-noiii jediného
boha který slyší jediné 111 jmé
no ílollar 10 íííditi se zásadou
že peníze nepáchnou Kdo se tím
to Jicsatercm spravuje nejenom
si nemusí dočkat i výtky o "veli
kášství" ale mil)' se dočkati bia
hobytti ba i "vážnosti" u lidí
kteří se klaní tomu čemu se kla
něli staří Židé na poušti
Domnívá li se některý časopis
ze může týden od týdne své čte
náře balamut it i a klamali a pod
rývat i společnou práci národní
pro své sobecké cíle a účele a při
tom Ibáti že to dělá "ten dru
hý" jenž pouze žádá aby ovládl
zájem lidu a nikoli zájem časopi
secký a nakladatelský takový éa
Mpis v koncích shledá že se še
redně zmýlil a Kpláěe nad výděl
kem Žádná dobrá věc nevyžadu
je aby stále bylo štváno proti ně
komu jenž užitečné a zdatné prá
ce ve veřejnosti vykoual více
u to obětavě nezištně nežli ti kte-
ri prou němu štvou mohli by vy
konat! za padesát roků i kdyby
dobrou vůli měli a nebyli ovlá
dáni mstou a nízkou vášní která
se zvlhla již v botové šílenství
řkytajíc s hlediska psychologické
ho a pathologiekého zajímavou
ukázku nevyvinutých mozků jež
ovládla jediná utkvělá představa
Nikdy nemohou býti dobré a ile
ehetné pohnutky těch kdož spo
lečnou práci podrývají a podko
pávají u tslpirají působit i s ve
řejnosti kdož síří a rozdmychuji
rozbroj a nešvár kdy mělo by so
usilovati o svornost a pospoli
tost Takový časopisecký a na
kladatelský zájem poškodil částeč
ně konferenci zahraničních Cechu
v 1'ařUi a doufáme la povolaní
činitelé přihlédnou k tomu aby
nepoškodil konferenci chmdaml
kkou Odporuč ujeuie čtenářům
našim bedlivé přečti n pros uláni
jl k lidu česko-aiueriekému vy
dala pal Utká konferenci) — UV
(ťjučné la jiném luUti kda
tlumočí n jent mocný uppel pru
tpolečnou práci a organisaci K
ut v 01 rul UkoviJ rganisaw jej by
upolupuvihiU a tMitatiiluii krajany
iahraiočiilmi Kmkiny Ju
krkv i ineii nimi ( eehy ameri
ck v mi kdo t i i prott těmto
kiiahám koni práet škúdtiivkutl ú
irádeonkou 1 kdyby mta v lc
hánil do iiíjakchti IímuIu Mrky
cvU soukromé 11 my jiu jisti
i v4ichui uvédoměll ÍWho
tnmčtl iiíldidooo kd jwdiiA q
fAjritt rvi ku u Ajmy itírist
kU o 4jmy jvdnotiitfcA o lAjuty
HikřMiií lduliil nitK-vk-J
INfORMAOS CUUNY
druhi člU i4opit M' lulH
d4lcii Trhp!" %)dávttiřka '-
flik mi 0'hy krjr Im4 u
l Tw rA't InfmavMd v rtpubU
friHiokí Vutb jméM byli
IrMttkrátff jiMl iftuj4i uolli
pří prvním pokusu v tom méru
totéž dá m íící o obsahu Hlavní
stati jsou ovšem vv frančíné a ua
šc znalost této řeči není taková
abychom mohli pronést! úsudek o
jich hodnotě a stanoviska noví
nářskélio a literárního avšak lát
ka jest dobíe volena a samo jmé
no prof Arnošta Jhmíse jako
blavnílio francouzského jřísjd
vatele znamená mnoho
V tomto druhém čísle jest také
česká stať o jedu švýcarských
f'echfl o htnl dříve jsme h? jíž
zmínili a následující zajímavý
článeček v angliéíné púvodné na
psaný podplukovníkem Kousta
niem Keckem pro londýnský
"Daily JlxpresH ze dne 12 led
na íylóí
"Každý Angličan jenž měl pří
ležítosl studovat í nešťastné jKiNta
vení Cechů nespravedlivý ay-
htvm jímž jsou ovlá)láni Kakou
skem h staletí brutálního útisku a
gcrmaiiisiijícího vlivu jež bylo
jim snascii porozumí snadno
proč jejích sympathíe jsou úplné
a výhradně na straně spojenců
rřináležejíee k téže slovanské
rasse jako Kusové a Srbové oni
icKavuji sve vysvonozeni u ob
novení svého staroslavného neod-
vislého království Českého skrz)-
úspéeli svých britických a fran
couzských spojenců
Rakousko prohlásilo válku pro
ti přání a vidi jeho slovanských
poddaných Iiž více než před ro
kem čehký sněm byl rozpuštěn a
vojenská vláda ustavena v Ce
chách Itakouský parlament ne
byl svolán tak aby česlí poslun-
ci byli připraveni o svoji immu
nitu z obavy přol jich oprávně
nými protesty proti válec
Mnoho Cechů bojuje dobrovol
né v ruské a francouzské armádě
rovněž zde v JiOudýné více než sto
Cechů nabídlo své služby v jakém
koli postavení u bezplatně mini-
stcrslvu války kterážto nabídka
vzata byla na vědomí válečnou ra-
011
Četní britští přátelé českého ná
roda rádi uslyší že úřudy V tétc
zemi jakož i v Jíusku a vc Frnn
11 nepovazuji Uelc cechy a nc-
ZHcházejí h nimi jako s nepřáteli
Londýnský český výbor byl u-
htanoven k zastupování české ko-
ouic v Anglii a úředně uznán
ministerstvem vnitra a policejní
mi úřady tak aby mohl jim bytí
nápomocen ve všech věcech týka
jících se Čechii"
Důležitost "í liidependancc
Tchéque" musí býti jasnou kaž
dému a informační činnost našich
krajanů zaoceánských pronikla i
no vazných žurnálu lraucouz
ských švýcarských italských a
ruských
V tomto směru i my zde v Ame
rice niuziuie mnoho vykonati
mnohem více než až dosud vyko
náno bylo Každý upřímný Cech
jistě s potěšením uvítá dvouměsíě
nik "The American Hi-Monthly "
jehož první číslo vyšlo ku konci
prosinci) a druhé dle oznámení vy
davatelstva rozesíláno bude v
těchto dmeh Jsou v onom prv
ním čísle nedostatky ale jest tam
několik cenných článků a úprava
velmi slušná Doufáme že tento
časopis nezajde se skončením vál
ky neboř jhIi činnosti jež se mu
otvírá jest široké a vděčné
Číslo druhé slibuje býti obsa
hem ještě cennější a xajimuvčjšl
llude tam úvaha proř Denisu 1
1'aiuc o liudoucnosti Uakousktt
1 helii ilaktor dublínského lleraldu
(Anglie) U Ktltey roeuuj se o
Slovanech a Němcích aiiáuiý pří
tel Cechů piof Monruti otlukuje
ttl svůj článek o roikladu lUkoti
k univers pruf J{ MilUr vě
míje kvoti pourtiimt Slovákem a
Madoiňm reI Melichar probírá
oláťku českou niu v prof Šárka
Hrbkova rorptuj m o Mv
loch vůbec ák Dvořákův píšu
tu včm tuistru VťlkoUpý Ji
rákov román "Mei proudy"
překládá pro A U M rof Zmr
hal
íúmu tuito plmk aik fl
nH'v4id jf fto $ nějakých lártnl
idch piUpívků jtk byla -řd i
in oliuvtrn - vi tuU4 k to
mu ůMi by w-4ly lin vy
iMumčidm linovány byly ni
kdy byvhotii H-m!dk vhv&litt
Jo tobt prwli jHÍus h by pa
bltd tiU dvdUr n4roduUh pft
pků a ěpi ttilo jiite itvbyl
by ktildiu Jft lč kdtí pl
toku rhupl t kobk liadiviiýck
Udí ktřl bdMi m ut ttrtí 14
upoU-kint mi n níjkiH! "lUrvMbd
jHkU liiu" Atrii vvljtot Mfti
) t tmu %lorovti prwljdáco
tthtt f tuopMtu a tUli budoui míou
adtt I Jrjsvh pi A i mktU jun t
Ka lávMIU Itobud A (ak tW--
pís toho druhu jest naším česko
americkým podnikem bude slon
žili a prospívali na prvním místě
našim snahám a našemu zdejšímu
životu ba o válce skoro výhrad
ně a tudíž nebylo by správným
aby se naň věnovaly příspěvky
které si iwsly a scházejí pro věc
českého národa
Ačkoli anglicky psaný časopis
v duchu českém může konali 1
jsme jisti že budí' konali prác
prospěšnou pro národ náš vc via-
Mí pro náJi zdejfií život iieHrnírnc
ke naň spoléhali jako na to jedi
né pojítko mezí námi a velikým
národem v němž žijeme Vezme
to čas nezlí nový časopis získá mí
povšimnut í a tu naši lidé ' zdej
ších vysokých škol a vůbec ti
kdož dovedou fmátt pro americké
čtenářstvo měli by propagovali
případné bájit i věc českého ná
roda před umeriekou veřejností v
lišku anglickém povšimněme si
jenom co v tomto sincni poijni
káno jest Němci německo amerí
ekou intclligcncí — a jak málo
naší íntcllígincí česko-auierickou
Adresu na "The American 1SÍ
Monthly jest 2Mt) Ho Lawndale
Ave Chicugo III předplatné
$200 Do roka vyjde 22 čísel
OBTÍŽNÉ
POSTAVENÍ
STÁTŮ
SPOJ
Dva muži jeden bývalý presi
dent a druhý zaiijímajíci důležité
ba hejdfiležitější místo v našem
odboru státu který jest zároveň
americký 111 zahraničním minister
stvem proslovili pozoruhodné řc
či v těchto ilnccli Jak dřívější
president Taft ve své řeči v Mor
rist ou 11 N 1 11 příležitosti osla
vy asliingtonových narozenin
lak právní rádce odboru státu lío-
bert Lansing v řeči proslovené v
New Vorku k aluiiiiiuiii Amhcrst
kolleje mluvili slova vážné vý
strahy k americkému národu 11
žádali americký lid aby mírnil své
vášně a jedině na mysli a na srdci
měl blaho své vlasti Spojených
Států
Kobcrt liiinsing pravil mezi ji
ným že situace v níž Spojené
Státy se ocitly následkem evrop
ské války jest tak kritická že
pouze ti kilož jsou v úzkém styku
s událost m i mohou to vyst ibnouti
a pokračoval :
"Dnes kdy národové jsou zmí
táni nerozumnou vášní kdy před
sudek je zaslepuje kdy "vidí čer
veně" kily špatně posuzují své
přátele jakož i nepřátele jest čas
pro nás abychom se vystříhali j
kviipeného úsudku abychom za
chovali klid v jednáni s nimi a dr
želi na uzd 5 přirozený vzdor kte
rý vystává když nůše činy jsou
špatně vykládány a my obviňo
váni z křivých pohnutek a úče
lů" Následující uvádíme z řeči dří
vějšího presidenta Tafta:
"Zodpovědnost presidenta a
kongresu v této kritické chvíli
kdy jedná se o zachování našich
národních práv a naši národní cti
na jedné atruně m náležitým o
hledem na strašlivé následky kdy
by WtH)(Hi našich lidí strženo
bylo do této hrozné světové války
na straně druhé bude veliká 1'od
minuje na jejich straně úsudek tak
vážný v jeho následcích že měli
bychom vřele niodliti aby nut
nost prou byla odvrácena
"Kdyby však příležitost vy
vstala my můžeme důvěřovat i že
ti 11 vesla vlády hudoil ovládáni
těmi nejvyššími vlasteneckými po
hnutkami u uejhluhšhu zájmem
pro naše národní blaho My ne
Mitliue dovolili aby naše pýcha
neb okamžitá vášeň měly vliv na
n 'ii lund k My musíme rov&
iiti strašně následky Ve itrátJ D
i iiejtrpšt krve a neplýtvání ná
lodního bohaUttt jel nevyhnutel
né by se diwUvily My tu-Miilme
dovoUti aby duch džingoUmu o-
!idl My tnu dmu se spravovali
iWidkcui lěeb jimi věnlt jíme
Mtituntu a al president bub jed
tutt muolioi stáli při nětu d km
" Mftleln' 1SU Ji%tt io V tolH-
to rihl oolt u-ilU spoji bel
oldtdiii jké byly jjuH prwlvlU
tíMory MhUdu jtky jwjteh
rvroký půvol Viiebni ip
Miťium i růiuieo v Mbeobélujbi
lyiht k n4( kpuliS Uje i
itsút nwilťnA Ifiní M
Kdy i byl iiutnd ďd4
Wtliiuiamvi kdy rovnlj of
U 4lk ¥ Krip a jrhu noutra
tiioiot #ikn Taft jHikr
s'ol
" V4tliua Hokýe K vlmwt
jt ttpinj v i41 My ih4h
Ulil! naittut tďAtl aiuuJ kUtl
uklUvji 4t k toati toaa Dob
aJi vi4tvHibk nirvisU jaka k
sv rJné ot-ěíně Přirozený vý
ledek následoval U trpkost zápa
sil obráží m v odporujících sob"
y tn patli lích našeho lidu Casopi
sy žálné jiné zemfi nebyly tak pl
ny podrobností války a okolnosti
vedoucích k ní jako náš vlastní
tisk To podráždilo veřejný zá
jem 11 vytvořilo stranníky kteří
útočí 11 11 presidenta Wílsona po
uěvadž věrné následoval příkladu
poskytnutého a napomenutí da
ných naším prvním presidentem
Zádué lepší uvědcdví o tom iiemfl
žit býti nežli to Že čas od času na
přel jedna strana a potom druhá
krítísujc administraci pro její
strannictví její chromou povol-
nost neb její nesprávné prote
My
"Já byl jsem tázán v Kanadě
zdali válka bude mít i vliv na na
ši domácí politiku tak aby roz
dělila strany na evropských li
níích Já odpověděl bez váháni
záporně JYavil jsem že zavleče
ní evropských otázek do ameri
cké politiky bezvýniinečně zname
nalo porážku těch kdož se o to
pokusili
"Zákonodárství jest žádáno na
zákaz prodeje zbraní a střeliva
našimi obchodníky válčícím náro-
lům My nečiníme rozdílu mezi
válčícími stranami ve věci posky
tování válečného materiálu Jest
to jedině tím že štěstí válečné a
okolnosti nud nimiž nemáme kon
troly brání jedné struně kupo
vali v našich trzích jež jsou ote
vřeny světu
"Avšak má hlavní námitka pro
ti vzdání se zákonitého 11 obvyklé
10 práva neutralit prodávati
zbraně a střelivo válčícím náro-
lům jest založena na nejvyšším
národním zájmu My jsme zemí
jež asi nebude nikdy plně připra
venu pro válku My musíme míti
rofitřcilky abychom se mohli při
ra vít i tak rychle jak možno když
válka stala se nevyhnutelnou My
yli bychom nanejvýše bláhový
mi kdybychom uplatnili zásadu o-
Icpřcní prodávání zbraní a střeli
va válčícím mocnostem jež úplat
nčna proti nám kdybychom my
yli vehnáni do války zůstavila
iV nás bezmocnými"
SRBSKÉ CTIŽÁDOSTI
Korrenpondonce amorlckólio HpojeiiAliu
tuku
Niš v Srbsku normálně město
asi 2M0) obyvatelů bylo přetvo-
'no válkou v město více nez 100-
(100 duší Cizince uvnitř měst-
kých bran diví se kde všichni ti
idé vidění na ulicích spí v noci
Malý veřejný park jakož i dvě
hlavní obchodní ulice jsou tak
přeplněny během denních hodin
jako llroadway a Pátá avenue v
New Vorku v pozdní odpoledne
Problém pečovuti o tisíce kteří
uprchli sem z pělchradu a sever
ních obcí země když válka pro
hlášena byl velmi obtížný
Každý dům s prázdnými světni
cemi byl vzat ve správu vládou
ale tím lu-mohlo býti získáno pří
střeší pro tisíce uprchlíků z kra
jů kde bitvy zuřily V těchto ne
snázích v nichž srbský lid ho ocitl
missio americké Červeného kříže
přišla jako opravdový posel m ne
b Všude ktki korrespondeiit
SiHjeiiého tisku cestoval našel
svědectví dobré práce vykonané
americký mi občany a všude našel
vděčné ocenění na straně srbské
ho lidu Toto oceněni by lo ářeď
ní vyjádřeno Milošem Petroněvi
čem jcdului 10 správců diploma
tického tiskového úřadu jenž
mluví anglicky dokonale
"Naše ůiUva" pravil p IV
trouěvíé "a všecky našo instituce
J-OU vo skutečnosti tutwlt dovány
tile oněch Spojených Států ameri
tkýťh a někdy doufáme býti o
pruvdovvut Hiitiin ky 01 stáleni ído
na konci Pvropy a jačátku Ate
Toto jakoi i syni patb 10 a pomoe
pro ii4 raněné poskytnuti Ame
rickým Červeným krUem během
vlveh tři latiích iiedAvuýťb 4Uk
laručujo vilmi vřtlii pnjvll kai
děttiu Američanu j''4 vít4 to
it aby studovat nás 4 hluku
"My Uťjiu uk pfhimtuiui
čt všem etíiioům Hrbkw jt ví
lil í! i l tl
o uv vaio iiit iiťpi !( ortu
ptitrW st (é duhy co m Uk4 (U
ptUla ps) Turecka va trttáctcia
itulvtt al do pjf tmvtď4rid Ha
pWilkvi tidvlt dttttrnclvka
StUkw bybí istříttutta jka tát
%h ttoUttdht a Joba lutwMl
lyrani íh4U j autu JediuM wy
tlnku noit! du4i upomtu
kvi ia jwjí kUvioHi a vujVnkou
udituKt ijt antlvkratukl
tudov a jv)i tawsvm yluo'
nost a ostal ním i slovanskými lid
mi Výkvět srbského lidu záhy
nul vo veliké bítvé na Kosovu jm
lí v J'JH!J Kosovo jest veliká plán
asi sto míl jihozápadně od Nise
kd Turci vyhráli bitvu mezí voj
sky sultána Murala I a srbským
carem Lazarem svedenou ve
čtrnáctém století Tato veliká bit
va skončila úplným povalením srb
ské říše a VKUctým panováním
nad celou jihozápadní Kvropou
Turky Toto panování vztahova
lo au nit všecky národy tvořící ny
ní balkánské státy Všichni syno
vé šlechtických rodin srbských u
neseni byli do Caříhradu kde z
nich utvořena pověstná garda Ja
niěárfi Tito bylí vychování v ú
plné nevědomosti o svém původu u
pouze s jediným ideálem sultá
nem Jistý počet velikých rb
ských rodin uprchl do Uuska Ra
kouska a Černé Hory Z těchto a
pozdějších emigrantů vzešlí čle
nové rassy kteří jsou nyní mimo
krlovřítví Srbské Jiosna Hercego
vina a Dalmácie jsou nedílné čá
stí království ačkoli odtrženy by
ly evropskou politikou a kougre-
sem Berlínským"
Pan 1'etroněvíé ukázal na veli
kou mapu která visela v jchokan
ccláří naznačující dávné oblasti
srbské říš)' jakož i vvtečkovanou
iraniční čáru pomezí onoho Vel
kého Srbska jehož vytvoření v ji-
stých kruzích jest považováno za
iříéiiiu války Avšak uf jest to
mu jakkoli bude to jistě jedna z
ncjdňležitějšíeh změn na mapě K-
vropy zdali Srbsko 11 jeho moení
spojenci budou úspěšní proti Ně
mecku a Rakousku
"Vidíte" pokračoval p Petro-
névič "jak obtížným bylo posta
vení Srbska s Turky nu jedné
straně dychtícími dobyti co ztra
tili Rakušany lni druhé straně
poštvanými Němci jichž vlastní
expanse mohla býti uskutečněna
jedině pošinutím Rakušanů v dr
žení všech slovanských království
na Balkáně tak aby Německo mě
lo volnou ruku v německých pro
vinciích Rukouska Není nejmen
ší jKeliybiiosti v naší mysli že Ně
mecko obíralo se plánem na pohl
cení duální monarchie Rukousko
ťherska tak že snili o říši sahají
cí ol břehu Severního moře k K
gejskému v Soluni Itosporu a Mar
morskéinu moři v Cařihradě a za
cahující svrchovanou kontrolou do
Středozemního moře ba i do Čer
ného Moře Nikdo jenž nežil na
březích Dunaji' nemá opravdové
vého pojmu o fanatismu s jakým
Rakousko pracovalo na dosažení
tohoto cíle aniž o vypočítavé péci
s jakou Německo podporovalo je
ho záměry Části plánu vždycky
bylo udržovali státy balkánské od
každé federace neb splynutí me
zi sebou Toto mohlo býti mnohem
obtížnější kdyby několik států
nemělo německé prince za vlada
ře Srbsko a Černá Hora jak ví
te jsou ty jediné státy v Kvropě
které mají vladaře své vlastní kr
ve a víry
" Bulharsko úzce spřízněné se
Srbskem za feudálních ěusň a je
hož osvobozeni od Turecka docíle
no bylo Ruskem bylo povždy rej
díštem oné rakousko-německý di
plomacie která byla tak čilou v
Cařihradě Bulharská válka mi
nulého roku jakož i účastenství
Turecka v přítomné válce jest
výsledkem této diplomacie a in
trik Srbsko bylo moudřejší nežli
IWilharsko nebo Turecko My ne
byli jsme zrovna yamilováui do
eijtinen Piíliá mnoho těch kdož
l íští pod škraboškou přátel u
svědčili se býti rakouskými špe
lioiiny Nebylo snad %cmě tak
pronásledované špehouny a kai
míry vsebo druhu jíiko Srbsko by(
lo během pontcdidch patnácti ro
kft lu h od tě doby co nčtiiecký
cUar ustanovil se na lom 1
vtopk4 válka jet jediným pro
utředkcm k lUkánl nového ů
ml pro Německo
"Srbsko snu Ji dok4ti ee
bioil svrtu h jvbi etvitiwco jest
ia tk vvkě úrovni juko ona
Anglie a Aitu riky i kdyl j tn
vlrojti pomůcky urjwm vrřtil
loIU iiikUrýťh i auolnkych t4
tv pivdj stu Iťty Ityla t kwiori
min tn kě revoWid Viilky itfn4
Kar fvrr4m dědciw naihu při
lioovho kr4Kt j i iiadvkuula jj
toubvMt čU új livl v ptMtán(
proti Tuikrtm v "
tyš IWVtd t 4bava iiaUioo
to v kolvNiu iU ťVk Aituii
kka Voukata Jo Mk jttopia
ktvrý fa isltU4id vMonl awka
v4ut itiV