íí únoíu vm
POKROK
PimiJSHINÍi CO
vydává
IOXBOK ZÁFADV
a mlítiil vylinl
i íreto pro Halin o krt Not t
Hbuylr a 'lrli pro Cvlfnt ok ros
Nul v WlUun Kun pru atát Kan
oas v í'lar IU[iJ I pro otat
lowu v Mt Paul a Mionoapolm Mmn
jř ot£t MíniiwHítu a v Ty odiill M li
pro slity ftoutb Nortb Dakotu
Předplatná
l'ro Xpoj"" HUly 1150 IVo KaoaJu
1200 fo Kvroj-r I29 ro'n
Zaoilky piiižuí Jéjlo poni(x:l
oiíolcb poukázek (Monoy Ord)
irMiii o poukázek (Kipron Mony
OnioroJ bankovních poukswk (Bank
Draft) anobo rKÍtrovaiiéia duplo
O u aru u joto li ov prt#bov4nf udoj
to itarou I novou adresou
Dopisy t kruná řtntrtva ocbotré
uvofejnfnio Muní býti oluné pnarié
tx úmyslu nkotio osobně poíkoditi a
podepsaný plným juiénoiu aC jli ma
byti v rodakH utajno anebo dopl
mn ovřřejufno
Je to známka doby nebo něče
ho jiného když ten nejkatoličtéj
ší a nejsvobodomyslnější časopis
svorně píšou proti podporování
politické akce v zájmu českého
národa!
Uskutečnili se spojení on ech
českých podpůrných jednot na
východe bude to důkaz že mož
ny jsou i takové věci jož p ce
lou řadu let pokládány byly za
naprosto nemožní
I kily by všecky naděje kladené
v lepší budoucnost českého ná
roda zklamaly ještě bychom ne
museli zoufati neboť byl to jeden
moudrý muž jenž pravil že nic
tak snadno nepadne jako stát a
nic nedá se tak těžko vyhladiti a
zničiti jako národnost
1'okufrte se získali každý aspoň
jednoho nového odběratele pro
Pokrok časopis který snaží se
konati poctivě a svědomité svoji
povinnost vůči česko-americkému
lidu a vůči národu našemu ve
vlasti — i tehdy když se to a ob
chodního hlediska zrovna nevy
plácí Těl Jed Sokol Cleveland ve
stejnojmenném městě v Ohio u
spořádala divadelní představeni
"Z českých mlýnů" ve prospěch
nešťastného lidu našeho ve via
stí a tak se nám zdá že v na
stalém postě mohlo by se v Ame
rice pro český národ aspoň hrá
ti když so proň během uplynulé
ho masopustu nic nevytancovalo
Když už je to hotové a nedá se
to odvrátiti my konečně rádi se
smíříme tím "ryvajvlem" l'illy
Sunday-e v Omaze ale ty pikle
jež páni duchovní kují na obrá
ceni "našeho Jima" mayora
Oahlmana sehváliti nemůžeme —
neboť to už by nebyl "náš lim"
jenž by řečnil na prohibičních
schůzích a v některém methodi
litickém kostele zpíval hlasem ve-
likým "hallelujah hallelujah!"
o
Nyní když m- s judné strany
tvrdl fa hmotná podpora českého
lidu jest vlastně pomáháním ra
kouské vládě která sama měla by
ho postarat i o hladovíci lid a s
druhé se varuje před přispíváním
na politickou akci -— neboř kdol
ví komu to přijda do kapNy kdol
vi kdo jest za Um atJ — osvéd
čenl škrobové a RudnUú najdou
si snadno výmluvu proé al dosud
ntsobjtsvila m jejich jména v as
znamerh přispívatelů
Jrst ta Kut přiroieuo fa v
přitotuué dohl jest čilejší popliv
ka }h řerstvých iprávieh jské
denníky přináirjl si lároveft
dluino si pamatovali fa týdenní
ky poskytuji látku pMiledulji
spravovanou a dtl ěetby jil ít
nář hludajirt jí-ili nu jmlho
krutni drin krámky itpnsjd t
dntvUih Aui jltný CH na
paU DrmM ly hjú ťi oipad
lilhtt fai'ptou takovým ktvNtuu
ta) s dfitiitk v pHloiuni iHihnu
té dal-é iie#ttlýM
Nailik írkýfh uj4k4 v trb
YtMrskHt IUláut" lU luim it JiU
Ywrskm IuI&ih" kdo mhm Jtné
ravií Mlrto jotu povtttui
usMukjfad diky t4 rjHkavé
HM4at aot tv uUUri a km
m vlk oMWUh kw wi 4j
lt Miia U ítřui tmkě f
jtl4:t uMIl ikaW
vysóíeh ínotsiieí" VzhMefi k to
mu vn v léto véci ilííve bylo [ml%
no soudíme žo zjrávy m Kktrptjs
jsu zrovna tak iK opobhlivé jako
zprávy z K' i"''álni''h ítábů válčí
cích urinid
l)s tmí'- ilolbiríí již jioža
dují na politii'kou hkei ve pro
xpiVh éi-ského iiiroda jest celkem
► lijHiá éiotka skoro malé bohať
tví (il- vdyf i ny v ("Jeské Ame-riri-
tíiké nejsme jetiodi sn mí ba
ráéníei A proletáři n když zesnu
ly sládek lilIMch Zli svého Žívottt
mobl vénovatí milliony dollaru na
liěfieeké úéele proč nemohl by
jěell deset tisícovek Vyklopítí je
den z téeh "iiravovAreénýeb " če
ských pivovarů v Chicairu unebo
iiby snad ten druhý samou zlosií
riesi-zelenal proč by se o to nemo
hly rozdělit i a d ití khdý po pét í
tisícovkách ?
pro společnou národní
prAci
Vre dnech a 11 března ko
nána bude v ( 'levelandu konfe
rence na níž činností amerických
(tchh v zájmu národa našeho vi
vlasti má být i dán určitý směr —
Jest zajištěna činnost New Vor
ku i CIiÍchkh a pozvána jsou víc
eka pomocná tčlesa která nž do
Kiid v osadách česko-ameriekých
se Utvořila lieb jehfč utvoří Není
sice času nazbyt a tiiké nedala se
konference odkládali z příčin
jichž netřeba zvlášť uvádčti ale
přes to V každé česko amerícké o
Midé i iia venkove mohlo by se
sejiti několik uvědomělých kroja
nfi a jednoho ze svého středu do
ťlfvclandu vyslutí Jest niuiej
výíe žádoiícno aby konference tn
to byla skutečným národním
sjezdem prvním v historii Cechu
fimcrických
My svolání konference vítáme
r tím větší riKlostí a uspokoje
ním ježto i celé měsíce zasazova
li jsme se o utvoření ústřední ná
rodní oranisnee a k vůli tomu
vystáli hrůzu zběsilých úloků od
lidí kteří h ti t v této veliké době
nemohli a nemohou se přenést i
přes své malinké sobecké zájme
éky Co mezi všemi ostatními ná
rodnostmi bylo tak jasné jako
srpnový den že ku zdárné práci
třeba jest ortfanisace třeba jest
střediska proti lomu mezi námi
(''echy americkými se zrovna zu
řivě pracovalo
Proti společné oriíaiiisované
práci a činnosti ioctivé a zásad
ně může býti jediné ten kdo jest
anarchistou čímž nemíníme nic
hanlivého nýbrž pouze to že a
narchista skutečně zásadně a jk
čtivé jest proti takové orKanisa
ci jakou jest stát a dále proti
každé orK&iiisaci kde nutno jest
podříditi se nějaké autoritě a ně
jakému ústřednímu vedeni
O žádouciiostí organísované
práce mezi Cechy americkými v
době přítomné přinesla pozoru
hislný článek "Spravedlnost"
jmaný patrné jedním t ruimore
dakčnlch přispívatelů tedy řaso
pi strany jež podniká samostat
nou akci a sbírá samostatný fond
f teme ve článku tom :
"NebyU by konečně mona ně
jaká součiuiKMt všech lidi kteíl
hvým dílem chtějí přispěli k fjwd
liání lepší butloiicnimti českému
lidu! Nebylo by možno zortfaiii
oovat ústřední nějaký sbor v
němž alespoň na čas by se peob
jeviivaly projevy rútnýeli nskl
dateKkýfh a časojúseekých xAjiuft
klik s skupin! Jsme tak máli
eheniúiii lidmi h sni dnes iiedo
Vedeme myslit na ti jiného nel
na eb!
"Skóru ji nutno s# obávat l
ieehny liadějw na klftdllé íHptt
Vědélti lěehlo ttáek jmiU Ulopin
sie j li lomu lak !u-Ynr-mii
li s nad U'iuě haštcfťtii ani dnes
pak huda věru Hřjlé(K jeotUJa co
nejdi i v iirůtan po nás v A mo
ři ce sni amtky a pohlti li ni
en liej lřive Mltiflteké mř 1144 tt
klopujíťl
"Jo U visk iiico pravdy na po
trksll) dba prutlii i lidi pak
nad !tA na tt dalo y t
ia itijakoM m'tiiiiuiii puinUlťt
"Viorhn ěinnoot musila iy '
uvit tu puhyhnvsi v mnť h it'Jni
tti usnulí hyehttin s ttbolhivtl
íi-iniínýiMÍ sny a muwU ťyrhwui
ti uvttnit I prakllťké nUM
tkl tke jtt vll VwwnH íi
hticU v CKiok My lady dtud
t-nkfhu t4tn tbu lujťivio al
napioli litii pmUijino 1 ksi
dl ttkol ) motUt I must a
knt a i ifUluluf a
"Kdo J4 podiét k svoláni
loamcriekč česká k'titfri'lii'r fcd
hyvhnm si tMiUt prolIémech
ohovoili klidné vážné a důstoj
ně a kdn hyehom poprvé v dějí
iiách českě Ameriky vynníIí ná
zory klidně kdu bychom tut a
oneslí na jednotné praktické a ů
čelné skej T
"('i j-wu vácehny tylo táky
inirny n zůstuneme i v léto věcí
zlomkem ještě na několik frak'1
roztříštěnými
"1'ovésllié vlastenecké sobé
stačení jest socialistů vzdáleno
jest vzdáleno í písntelc těchto fá
dek jefMřŽ jsoU Ottobllííl proje
vem ale výjimečná doba kác!
mnohá dogmata mnohé předsíní
ky mnohou nechuť — proj hy te
dy nebylo možno utvořeni středí
ska jehož členové by byli povč
řeiií provedením praktických a
možných akcí směřujících k pod
poíení českého národa v Kvrojf
"Anebo je toto všecbno hbi
mih volajícího na pouští 1"
('teiiářj iniší dolře védí kolí
krále tímto tónem jsme psJílí jak
upřímné a poctivé zasazovali
jsme o to co navrhuje onen pí
síitel ve "Spravedlnosti" a jak
Ií vůli tomu surové zrovna ybé
sile bylí jsme napadání s- strany
k'le e dbalo jediné nakladatel
ského a časopiseckého zájmu a
ničeho jiného
lioufáme ba jsme skoro jistí
po clevelalldské konferenci si
vyjasní že všichni npřímní a via
stenečtí ('echové američtí praco
viiti budou svorné a nadšené pro
iisši českou vlasf pro lepší bu
(ioiicnost českého lidu !
KONORESNÍK btephens 0
NEUTRALITĚ
mínili jsme se jiz o vystoupení
konířrcsiiíka Stephense z třetího
distriktu v Nebrasce proti pod
vrittným snahám amerických Něm
cil jichž má ve svém distriktu ví
ee než kterýkoli poslanec ve stálé
ii kteří jej bombardovali petice
mí aby hlasoval pro nsoluci kte
rou má býti zakázán vývoz válec
něho materiálu z naší země V
těchto dnech obdrželi jsme úplně
znění řečí Stephensovy v konre
mi proslovené
V úvodu sny vyvrátil domnělí
ku že snad jest nějakým stranili
kem Anglie Stephens praví že
jesl plnokrevným Němcem půvo
dem na svůj vlastní vrub u z pří
buzenstva jeho manželky několik
prvních bratranců bojuje nyní v
německé armádě zdali již nepolo
žili životy za svojí vlast' Jejich
přirozené sympathíe s Německem
jeho vlastní i manželky jsou vel
mi veliké praví Stephens a dále
vysvětluje proč jako Američan
nemůže vyhověli přání a žádostem
svých německo -amerických voli
čů V první části své řeči dokazuje
že zastavení vývozu válečného ma
teriálu v němž zbraně a střelivo
tvoil pouze nepatrnou položku
bylo by pro naši zemi hospodář
skou katastrofou a pokračuje
Němečtí diplomaté jsou opatrní
aby nezaujali stanovisku ze ne
jsme neutrálními když prodáváme
zbraně a válečné zásoby jich ne
přátelům kteří mohou dostihnou
ti našich trhů poněvadž védí že
Německo vždyekv provozovalo 1u
praktiku samo y protest ne
by! nikdy učiněn úředně touto ze
mí aniž kteroukoli jinou pokud
Jxeiu slyšel proti této praktice —
Myl by to nepis-hybně praesederm
kdyby zaloícn byl na žádost Ně
měrka který uvedl by je du vel
kých iitsiiá ní bude po této V&1
ee liebof Nřiiieekii má ty lit jvťtšl
továrny na brii4 a střelivo na
itvěté Ono má nejenom nejvéUl
dílny na děla na svťlé ale nejvřl
i v cele historii Ono jtásobovslo
trhy svéta nestranné pnalávajie
inn kdož pf&lt si kupovali
Itétifiu tiUiikťliu lApasii mxi
Itliskrlti a JspitlitMI Néuirťko tlo
dtUalti nesmiriié tiiiiolstvt dě
ktrrliv oběma v4IMlm strsnám
Nikdo v tělu ieinl si iHstéíovsi
Sémrťku brotldii e v Wrvi ItN hlo
dvou rirlw k víiU výtUMVu ki-
řý toho luibi Nímreku Siuvrl
tli iiWsité iiohyli rhuřírid jed
mAhIiu svýrh hralřaneň lralrí
krojsiu v Nímrtkti v lé bé —
A iij my jiu prutrittlít kdvl
těmtk lrjsjr Adial)
iWf V Jilul Afries ihrsníml
Mirtn lělum (Wrské kkt
Aitftil Nikdti Hťprfdtvai kayl
NÍiimi ku dtUvnli Vílikvu MU
mi t4lVÝrH i&wdi pru slrsonua
Úlku v VHlkii%krK siAtK sk
losUnna aktt4t'iimi And #di ikl
jwlmf LU v lít ít wi pkwd
j ti rtil Itsau kdyl N ' ks
úivU$ zbraiiémi a střelivem
Apanélsko bliem opsiiélako ai
rícké války aby jích bylo použí
váno onou zemí jroij naší vlastni
zemí když vedli Jsme Jednu t "'
jméně sobeckých váb k pro lidskou
svobodu v historii Německo a
meriětí vojácj xt desítítísících
sloužili v té armádě osvoboditel
rké oí Hvězdami Pruhy a- ti
byli střílení španělskými utisko
vateli děly a ručnicemi zhotovený
mí jejích bratranci v Německu
Naši vojáci mi nestěžovali že bylí
střílení německými děly a ruční
cemí Nebyly tehdy konány žád
né neulralilní schůze kdekoliv v
zemí v nichž by se prohlašovalo
že Německo nebylo neutrální a že
mělo by asi a viti prodej zásob na
4im nepřátelům Takové jednáni
bylo by se nám zdálo směšným te
hdy a zdálo by se nám směšným
nyní nebýtí toho že bylí jsme ošá
lení propagandou která měla za
vůj motiv získání podpory pro
Německo a Rakousko v tomto zá
puso proti naším dobře známým
prohlášením neutrality
Nczazlívám Německu ž pislni
liá všecko ve své moci k získání
sympathíe a podpory svých krev
lih li příbuzných všude ve světě a
všuk každý miluralizovaiiý občan
měl by věděli že lato propaganda
mní vůbec vedena v zájmu neii
Iralíty nýbrž jediné proti neutra
lité Já četl jncm zprávy o jedná
ní v těchto neiiiralitních schůzích
a bezvýmíneéné zvrhnou se v ty
iiejzuřivéjší a nejstranníčléjší o
hrany jiostavení Německa v tělo
válen Obránci tak zvané neutra
lity brzy odhazují piClstírku vy
nášením Německa už do nebes
spíláním 'eč Iďítauii a spině
nim jích vlastní země Ty hrubé
pomluvy administrace obvinová
ní Že jest spojencem Anglie ob
viúování že dovoluje Anglii aby
dělala s naším obchodem co si pře
je jsou tak čaMá V těchto schů
zích že sí někdy myslíte zdali ně
kteří z těch ncjzuřivéjšícli nezapo
mněli na svojí loyalitu k naši
vlastní milované zemi která zaru
éiije nám svobodu a vyhledávání
štéslí Jeden z tak zvaných neu
Irálň v řeči přimluvené 21 ledna
na tak zvané neutralitni schůzi ko
nané ve mésté Washingtonu po
bezectném špinění své vlastni vlá
dy pronesl obvinění že jedna brí
tícká válečná lod' střelila přes pa
lubu bitevní lodi New York a na
řídila jí zastaviti Kapitán New
Vniku připravil svoji loif k boji a
lul vn byla málem isl vrácena tím
že anglický kapitán se omluvil —
a odměnu za své statečné hájení
naších práv a důstojnost řečník
prohlásil kapitán New Yorku po
kárán byl administrací
Celá tato historka byla zlomysl
nou lží fabrikovanou a rozšiřova
nou jediné za účelem poškozeni
administrace v očích našich natu
lalizovauých občanů a donuceni
kongresu k přijeti této resoluce na
zákaz vývozu zbraní a střeliva ve
prospěch Německa a Rakouska
pod falešnou předstirkou netitrali
ly Člověk jenž ona falešná obvi
nění učinil nezdá se vůbec chápa
ti požehnáni míru kterému Zelin'
tuto se těší hlavně dík té skuteč
noslí ž má za presidenta a sekre
táře státu dva z iiejvétšlch propa
gátorů míru na světě kteří neda
jí se od vrátili od zachováváni ne
utrality falešným překrucováním
lidi tohoto charakteru Takové
horké hlavy jako tyto nuustále ob
těžující a pronásledující admini
straci v lakové kritické periodě v
naši historii kdy každý loyálnl
Američan mé by si uložit i zdržen
livost yaslouži (nbtotlelii piMti
výrh lidi
Natursliovaid občané Spoje
ných Států váž si požehnáni této
hOVti a pinii vuhudlié itelilé kde
i budoval i si avé domovy a které
jsou xiviniov4iii svoji loyáluostl
Oni jsou rhndoě saujali proti
válce a rhtéjl hýli iieutrálid Jsl
pisvtla že maji hluboké a vrtil'
kvtiipathie pru své olčiliy a jo to
i hvutilrbhé fa Je Uliji j als přes lu
přto všecku tMi jsU prtl KVoji
vUtni adoptovanou ovmi topřet
s hťtkokievni straniiiei kttřl '
poktňišťU svťsli J V véřrld ie
trrsidtnt WlUuit a orkrriAř Jtryau
ltet'hov4vSjl iiSpriMtuit iH-ulisli
tu ohledají fa jejírh ůil V)l
lt imtr JídsU j't jodua ťlliusl
vrtit tu lii ji4 v w liémtuku
mm ru knv tdéanu jrt lu luyalda
k jt ht %Ud Ou )'ctřuj 4 mu
i 4vUli na 0414 svjlm livoiom
a flloltltl On li fa
jthtt vléds mul Kvilné
ptmitán v cswt h lak kriHkýrh
jskvi JotHi lyU a w n4l U du
fa tftl4ltra J la prd fa m
řiti lr sfuttN lUoA své tťiuy
a Mi iUU náslcdovsti svoje pří
rozené a šlechetné úly plíi-Lylno-oli
pro-svoje krajany přáním uspé
hlj německé véci Nikdo jej ne
může m to kntísovalí Moje
vlastni krev příbuzenstvo slou
ží nyní v kaíscrově srmádé boju
jící pro německou vé" zdali jíž
nezemřelí pro svojí z-mí ale to
není příčinou proč: Já bych měl
usilovali aby lato iut: stala s"
spojeiieem Německa Já sí přeji
aby moje vlasf jednala správně s
Německem v tomlo smrtelném zá
pasí se spojenci a to jest eo ze
lné tato číní přes všecko špiněni
její mluvačři
o
Nen to naší vinou že loďstva
spojenecká zablokádovala něme
cké a rakouské přístavy My ne
vlastníme tato loďstva aniž jsme
napomáhali k této hrozné válec
jakýmkoli způsobem Od nás ne
iiiiiže býti očekáváno abychom
změnili naši- zákony a morálku v
krisi jako jest ona které národ
čelí jediné proto že Německo a
Rakousko naši dávní přátelé a zá
kazníci přišlí do úzkých ve válcě
in' liře Kdyby situace byla obrá
cena a Německo a Rakousko mčy
Anglií obklíčenou my obchodovali
bychom dále s Německem a Ra
kouskem jako jsme vždycky čini
li nežli tato noční můra přišla na
svět
Obchod nevšímá si diplomacie a
diplomacie nepřekáži oldiodu
kromě když mír a blaho země jsou
ohroženy V takových dobách vo
jciiský zákon zaujme místo zákona
civilního Než my nejsme ve vál
ce ae žádným národem Náš mír a
blaho nejsou ohrožovány obcho
dem poněvadž my hájíme obchod
jenom tehdy když jest zákonitým
tudíž není žádné národní příčiny
proč míše obvyklé obchodní záko
ny neměly by zůstalí v platnosti
Mezinárodní zákon jest výsled
kem staletí zvykli a formálních
dohodnutí mezinárodních konven
cí nárislů Mezinárodní dohod
nutí jsou činěna v časech míru a
by S4? jimi národové řídili v ča
sech války Kdyby Spojené Státy
nyní když celá Kvropa jest ve vá
lečném plameni a jedna strana má
lu druhou v nevýhodě ve véci zí
skávání venkovních zásob pokusí
ly se změnili své stanovisko v té
to véci bylo by to vyzývavoslí
vůči národům jež dočasně mají
výhodu Spojnici zcela po právu
tázali by se nás proč jsme neřekli
že nebudeme se řídili mezínárod
nimi zákony a zvyky před tím než
válka vypukla Proč jsme čekali
až by naše jednání škodilo je
dině spojence m prohlášením no
vého stanoviska vzhledem k záso
bování válčících národů? Kdyby
spojenci neměli plné ruce práce
se svým nepřítelem oni dokonce
mohli by považovat i naše jednání
v přijetí takové resoluce za vyzý
vavost kterou by nám bylo pode
příti mocí Naše stanovisko bylo
by takovým že ochotně jsme záso
bovali potřeby bojujících na obou
stranách tohoto sporu když oba
mohli volně kii(oviiti od nás
avšak když jeden získal výhodu
nad druhým uzavřením mu našich
trhů tu odepření prodávání tomu
druhému bylo by jistě nepřátel
skýui činem vůči spojencům a přá
telskýut vůči Němcům a Rakuša
nům jimž přítomné uzavřeny jsou
naše trhy Kdyby situace byla o
brácena a Německo a Rakousko
úplné uzavřely spojencům naše
trhy obávám se že němečtí a ra
kiiušt! strmuiíci nežádali by nyul
kongres o přijeti této resoluce a-
b nepochybné strannici spojenců
žádali by nás o přijeti této resu
Ince Všecko yáteži nu tom č( bu
la tlačí
Jistě jest dobrý čas nyní sby
občané této luiné vaueehalt chou
Iiattivé láliiitosli Vltshu a rUiliou
našim diplomatům Jrst to skvělá
piiležitost pro nás ukáiati světu
iitši loyalitu linii vlastni fini mh
pu ováním presidenta Wilsoiia a
jeho vrlikéhii sekretáře státu -My
jma v míru a relým světem a
abyrhom al ten mir udrívli jet
uviiiuoatl nau lt občana Uslsti v
hojuvAnl bdev léelt národů ni
nul sHiipatlustiji Tm tu národ
put k nu ju jsslpory v4U ovýrU
iibčsnů
fOlUDNt I UKATAt řAlPO
Minulý lýdm imM v Uov
laitdti Yojiěh 1'aida trslr lva a
Alots 'sldt kirM na %Mum{ joj
přrdtšlt sHuU !)! liejal ai4im
nu h Znal jat m uuui as vir
tni njllU a ieJdAvrttji A
tis m iiojiitladšlm Jnl ltjvh
pstValuHt au Ivžd l idioti tifaU
irattů Myl In vplimUt jn
vsicko kolem s:b vidél v r6Ž
vých harvá:h nosil sláht lísřv
na rtech pro k užilého měl b il a
když mohl vyvěsti některému ka
marádu nějakou nevinnou taška
řící byl t-bzvlášť šfask-ii Ani
když jsme měli novinářský 'fajť
s jeho biftlreiH liVen našu páUd
st ví neutrpělo "Rozhledy" kle
ré tehdy jsem vydával byly jeho
zamilovaným listem Měl svého
bratru rád vážil sí ho ale byl f-á-roven
mužem spravedlivým zdra
vého úsudku a znal jeho slabé
stránky
Alois Palda ze tlí liřalrů hyl
iiejmladším a zemřel nejdříve —
Rev Palda zemřel asi před půl
druhým rokem Jest to opravdu
vroucím přáním pisatelů téchto
řádek aby před věsti mohl věrný
obraz našich veřejně působících
mužů jež měl příležitost poznal
a jích Jiráci sledovali a mezí ni
mi i obraz liVii Paldy ale skoro
s- jíž vzdáváme naděje že bude
to možno za běžné práce novinář
ské Kdo Lva 1'uldu blíže mul
kdo sledoval pozorné jeho veřej
nou činnost kdo znal jej i v sou
kromí zůstává inu do značné mí
ry hádankou Jest opravdu těžko
tolika nedůsledností nakreslit!
ucelený obraz
Vojtěch Palda zecla lišit se jw
vahou i letorou isl obou svých
bratru -- S- ss-iálnímí ná
zory Lvovými neměl mnoho trpě
livostí a o veselé slunečné letoře
svého bratru Aloise také měl ra
dikální mínění Na svých názo
rech lpěl s houževnatostí často lc
pší věci hodnou a když se roze
hřál nešetřil protivníka Zlost
však u něho netrvala dlouho a ně
jakou tu chybu má každý
Jeden clcvclandský denník v
nekrologu o zesnulém praví že
"rád si zupoletnisoval u zadebato
val" což je svatá pravda Ačko
li byl mezi námi rozdíl ve věku
skoro třiceti roků dosti často
jsme debatovali v útulném hostin
ci zesnulého V Kul vy v Clevclan
du a celkem to vždycky dosti do
bře dopadlo nebol' jako mladší
raději jsem ustoupil když ho ar
gumeiit stával živější a mimo to
poutalo mne vřelé přátelství ku
dvěma nejstarším z dětí Paldo
vých které nepochybně nyní již
své diMpívujie! děti mají
Jenom jednou se Palda opravdu
dopálil Rylo to když mi chtěl
dokazovali že dělník může býti
zcela dobře živ s rodinou za dol
lar denně a jako bystrý obchod
ník vyjočítával jak by s tím dol
larem měl hospodařit! S mého
hlediska nikdy neuznával jsem že
snad dělník liší se nějak podstat
né od ostatních lidí a že jeho po
žadavky měly by se ohrneziti pou
ze nu ty největší nutnosti a ví
ce žertem nežli doopravdy jsem
namítl "A chtěl vy byste býti
Živ za dollar denně! To byste ne
vypadal tak okrouhle a blahobyt
né jako vypadáte"
V lom patrné Palda spatřoval
nějakou zlou urážku neboť vy
skočil a prohlásil: "Já vám něco
řeknu Každý pořádný člověk jest
tlustý u každý hubený je neřád"
To byl ovšem argument jako
lánu z lli-eentimetrového něme
ckého hmoždíře - - ul a dva dny
jsme se setkali a debatovali opět
zcela solidně Vojtěch Palda po
mohl si k značnému jmění a měl
opravdu krásnou šťastnou do
iiiAcnost jak to obyčejně bývá
hlavně isásluhou své manželky
pani vzácné intelliiínice a jemné
ho taktu
Ačkoli tento nejstarši bratři
l aldů byl nejméně v iiršl veřej
inaiti znám v Clevt landu budu na
něho jisté dlouho vipoinluáno
xvláité meči těmi pionýry Umní
mi pamětníky počátků české osa
dy nichž jd ii 14 druhým ix
cháI
CK8KA AMURIXA fftlO Tkl
CETl UTY
Ki rdakc Iéluika Amcrioké
ho v New Yrku vydávaného
vstoupili lUit4 RttUier a Jan
Wstfmr a U J ťsMa siihil h
pivsl si třikráte lýdní
V řUI 5 Kvitu Antfriokýfh
byli islouH-ni ii4shdujl t étssko
amertMI sulohi (Rul II Urt4l
Rarli4 llitlnrr V A- Junu i Ja
ttmd Kvěimsk)' t téehii prvid
tlvovt luilvi Juiia jvftt V Ceehirh
prufwawifsiu Kvílriiakjl (Uiit
IMUlhl tUU kdrai mMMiMi4f
Mftotkl ot ajll hlMWsH éfct
fti% lm4 (HaaaiaJVl f M
Umí 0aaovoUU t A