Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 24, 1915)
íí únoíu vm POKROK PimiJSHINÍi CO vydává IOXBOK ZÁFADV a mlítiil vylinl i íreto pro Halin o krt Not t Hbuylr a 'lrli pro Cvlfnt ok ros Nul v WlUun Kun pru atát Kan oas v í'lar IU[iJ I pro otat lowu v Mt Paul a Mionoapolm Mmn jř ot£t MíniiwHítu a v Ty odiill M li pro slity ftoutb Nortb Dakotu Předplatná l'ro Xpoj"" HUly 1150 IVo KaoaJu 1200 fo Kvroj-r I29 ro'n Zaoilky piiižuí Jéjlo poni(x:l oiíolcb poukázek (Monoy Ord) irMiii o poukázek (Kipron Mony OnioroJ bankovních poukswk (Bank Draft) anobo rKÍtrovaiiéia duplo O u aru u joto li ov prt#bov4nf udoj to itarou I novou adresou Dopisy t kruná řtntrtva ocbotré uvofejnfnio Muní býti oluné pnarié tx úmyslu nkotio osobně poíkoditi a podepsaný plným juiénoiu aC jli ma byti v rodakH utajno anebo dopl mn ovřřejufno Je to známka doby nebo něče ho jiného když ten nejkatoličtéj ší a nejsvobodomyslnější časopis svorně píšou proti podporování politické akce v zájmu českého národa! Uskutečnili se spojení on ech českých podpůrných jednot na východe bude to důkaz že mož ny jsou i takové věci jož p ce lou řadu let pokládány byly za naprosto nemožní I kily by všecky naděje kladené v lepší budoucnost českého ná roda zklamaly ještě bychom ne museli zoufati neboť byl to jeden moudrý muž jenž pravil že nic tak snadno nepadne jako stát a nic nedá se tak těžko vyhladiti a zničiti jako národnost 1'okufrte se získali každý aspoň jednoho nového odběratele pro Pokrok časopis který snaží se konati poctivě a svědomité svoji povinnost vůči česko-americkému lidu a vůči národu našemu ve vlasti — i tehdy když se to a ob chodního hlediska zrovna nevy plácí Těl Jed Sokol Cleveland ve stejnojmenném městě v Ohio u spořádala divadelní představeni "Z českých mlýnů" ve prospěch nešťastného lidu našeho ve via stí a tak se nám zdá že v na stalém postě mohlo by se v Ame rice pro český národ aspoň hrá ti když so proň během uplynulé ho masopustu nic nevytancovalo Když už je to hotové a nedá se to odvrátiti my konečně rádi se smíříme tím "ryvajvlem" l'illy Sunday-e v Omaze ale ty pikle jež páni duchovní kují na obrá ceni "našeho Jima" mayora Oahlmana sehváliti nemůžeme — neboť to už by nebyl "náš lim" jenž by řečnil na prohibičních schůzích a v některém methodi litickém kostele zpíval hlasem ve- likým "hallelujah hallelujah!" o Nyní když m- s judné strany tvrdl fa hmotná podpora českého lidu jest vlastně pomáháním ra kouské vládě která sama měla by ho postarat i o hladovíci lid a s druhé se varuje před přispíváním na politickou akci -— neboř kdol ví komu to přijda do kapNy kdol vi kdo jest za Um atJ — osvéd čenl škrobové a RudnUú najdou si snadno výmluvu proé al dosud ntsobjtsvila m jejich jména v as znamerh přispívatelů Jrst ta Kut přiroieuo fa v přitotuué dohl jest čilejší popliv ka }h řerstvých iprávieh jské denníky přináirjl si lároveft dluino si pamatovali fa týdenní ky poskytuji látku pMiledulji spravovanou a dtl ěetby jil ít nář hludajirt jí-ili nu jmlho krutni drin krámky itpnsjd t dntvUih Aui jltný CH na paU DrmM ly hjú ťi oipad lilhtt fai'ptou takovým ktvNtuu ta) s dfitiitk v pHloiuni iHihnu té dal-é iie#ttlýM Nailik írkýfh uj4k4 v trb YtMrskHt IUláut" lU luim it JiU Ywrskm IuI&ih" kdo mhm Jtné ravií Mlrto jotu povtttui usMukjfad diky t4 rjHkavé HM4at aot tv uUUri a km m vlk oMWUh kw wi 4j lt Miia U ítřui tmkě f jtl4:t uMIl ikaW vysóíeh ínotsiieí" VzhMefi k to mu vn v léto véci ilííve bylo [ml% no soudíme žo zjrávy m Kktrptjs jsu zrovna tak iK opobhlivé jako zprávy z K' i"''álni''h ítábů válčí cích urinid l)s tmí'- ilolbiríí již jioža dují na politii'kou hkei ve pro xpiVh éi-ského iiiroda jest celkem ► lijHiá éiotka skoro malé bohať tví (il- vdyf i ny v ("Jeské Ame-riri- tíiké nejsme jetiodi sn mí ba ráéníei A proletáři n když zesnu ly sládek lilIMch Zli svého Žívottt mobl vénovatí milliony dollaru na liěfieeké úéele proč nemohl by jěell deset tisícovek Vyklopítí je den z téeh "iiravovAreénýeb " če ských pivovarů v Chicairu unebo iiby snad ten druhý samou zlosií riesi-zelenal proč by se o to nemo hly rozdělit i a d ití khdý po pét í tisícovkách ? pro společnou národní prAci Vre dnech a 11 března ko nána bude v ( 'levelandu konfe rence na níž činností amerických (tchh v zájmu národa našeho vi vlasti má být i dán určitý směr — Jest zajištěna činnost New Vor ku i CIiÍchkh a pozvána jsou víc eka pomocná tčlesa která nž do Kiid v osadách česko-ameriekých se Utvořila lieb jehfč utvoří Není sice času nazbyt a tiiké nedala se konference odkládali z příčin jichž netřeba zvlášť uvádčti ale přes to V každé česko amerícké o Midé i iia venkove mohlo by se sejiti několik uvědomělých kroja nfi a jednoho ze svého středu do ťlfvclandu vyslutí Jest niuiej výíe žádoiícno aby konference tn to byla skutečným národním sjezdem prvním v historii Cechu fimcrických My svolání konference vítáme r tím větší riKlostí a uspokoje ním ježto i celé měsíce zasazova li jsme se o utvoření ústřední ná rodní oranisnee a k vůli tomu vystáli hrůzu zběsilých úloků od lidí kteří h ti t v této veliké době nemohli a nemohou se přenést i přes své malinké sobecké zájme éky Co mezi všemi ostatními ná rodnostmi bylo tak jasné jako srpnový den že ku zdárné práci třeba jest ortfanisace třeba jest střediska proti lomu mezi námi (''echy americkými se zrovna zu řivě pracovalo Proti společné oriíaiiisované práci a činnosti ioctivé a zásad ně může býti jediné ten kdo jest anarchistou čímž nemíníme nic hanlivého nýbrž pouze to že a narchista skutečně zásadně a jk čtivé jest proti takové orKanisa ci jakou jest stát a dále proti každé orK&iiisaci kde nutno jest podříditi se nějaké autoritě a ně jakému ústřednímu vedeni O žádouciiostí organísované práce mezi Cechy americkými v době přítomné přinesla pozoru hislný článek "Spravedlnost" jmaný patrné jedním t ruimore dakčnlch přispívatelů tedy řaso pi strany jež podniká samostat nou akci a sbírá samostatný fond f teme ve článku tom : "NebyU by konečně mona ně jaká součiuiKMt všech lidi kteíl hvým dílem chtějí přispěli k fjwd liání lepší butloiicnimti českému lidu! Nebylo by možno zortfaiii oovat ústřední nějaký sbor v němž alespoň na čas by se peob jeviivaly projevy rútnýeli nskl dateKkýfh a časojúseekých xAjiuft klik s skupin! Jsme tak máli eheniúiii lidmi h sni dnes iiedo Vedeme myslit na ti jiného nel na eb! "Skóru ji nutno s# obávat l ieehny liadějw na klftdllé íHptt Vědélti lěehlo ttáek jmiU Ulopin sie j li lomu lak !u-Ynr-mii li s nad U'iuě haštcfťtii ani dnes pak huda věru Hřjlé(K jeotUJa co nejdi i v iirůtan po nás v A mo ři ce sni amtky a pohlti li ni en liej lřive Mltiflteké mř 1144 tt klopujíťl "Jo U visk iiico pravdy na po trksll) dba prutlii i lidi pak nad !tA na tt dalo y t ia itijakoM m'tiiiiuiii puinUlťt "Viorhn ěinnoot musila iy ' uvit tu puhyhnvsi v mnť h it'Jni tti usnulí hyehttin s ttbolhivtl íi-iniínýiMÍ sny a muwU ťyrhwui ti uvttnit I prakllťké nUM tkl tke jtt vll VwwnH íi hticU v CKiok My lady dtud t-nkfhu t4tn tbu lujťivio al napioli litii pmUijino 1 ksi dl ttkol ) motUt I must a knt a i ifUluluf a "Kdo J4 podiét k svoláni loamcriekč česká k'titfri'lii'r fcd hyvhnm si tMiUt prolIémech ohovoili klidné vážné a důstoj ně a kdn hyehom poprvé v dějí iiách českě Ameriky vynníIí ná zory klidně kdu bychom tut a oneslí na jednotné praktické a ů čelné skej T "('i j-wu vácehny tylo táky inirny n zůstuneme i v léto věcí zlomkem ještě na několik frak'1 roztříštěnými "1'ovésllié vlastenecké sobé stačení jest socialistů vzdáleno jest vzdáleno í písntelc těchto fá dek jefMřŽ jsoU Ottobllííl proje vem ale výjimečná doba kác! mnohá dogmata mnohé předsíní ky mnohou nechuť — proj hy te dy nebylo možno utvořeni středí ska jehož členové by byli povč řeiií provedením praktických a možných akcí směřujících k pod poíení českého národa v Kvrojf "Anebo je toto všecbno hbi mih volajícího na pouští 1" ('teiiářj iniší dolře védí kolí krále tímto tónem jsme psJílí jak upřímné a poctivé zasazovali jsme o to co navrhuje onen pí síitel ve "Spravedlnosti" a jak Ií vůli tomu surové zrovna ybé sile bylí jsme napadání s- strany k'le e dbalo jediné nakladatel ského a časopiseckého zájmu a ničeho jiného lioufáme ba jsme skoro jistí po clevelalldské konferenci si vyjasní že všichni npřímní a via stenečtí ('echové američtí praco viiti budou svorné a nadšené pro iisši českou vlasf pro lepší bu (ioiicnost českého lidu ! KONORESNÍK btephens 0 NEUTRALITĚ mínili jsme se jiz o vystoupení konířrcsiiíka Stephense z třetího distriktu v Nebrasce proti pod vrittným snahám amerických Něm cil jichž má ve svém distriktu ví ee než kterýkoli poslanec ve stálé ii kteří jej bombardovali petice mí aby hlasoval pro nsoluci kte rou má býti zakázán vývoz válec něho materiálu z naší země V těchto dnech obdrželi jsme úplně znění řečí Stephensovy v konre mi proslovené V úvodu sny vyvrátil domnělí ku že snad jest nějakým stranili kem Anglie Stephens praví že jesl plnokrevným Němcem půvo dem na svůj vlastní vrub u z pří buzenstva jeho manželky několik prvních bratranců bojuje nyní v německé armádě zdali již nepolo žili životy za svojí vlast' Jejich přirozené sympathíe s Německem jeho vlastní i manželky jsou vel mi veliké praví Stephens a dále vysvětluje proč jako Američan nemůže vyhověli přání a žádostem svých německo -amerických voli čů V první části své řeči dokazuje že zastavení vývozu válečného ma teriálu v němž zbraně a střelivo tvoil pouze nepatrnou položku bylo by pro naši zemi hospodář skou katastrofou a pokračuje Němečtí diplomaté jsou opatrní aby nezaujali stanovisku ze ne jsme neutrálními když prodáváme zbraně a válečné zásoby jich ne přátelům kteří mohou dostihnou ti našich trhů poněvadž védí že Německo vždyekv provozovalo 1u praktiku samo y protest ne by! nikdy učiněn úředně touto ze mí aniž kteroukoli jinou pokud Jxeiu slyšel proti této praktice — Myl by to nepis-hybně praesederm kdyby zaloícn byl na žádost Ně měrka který uvedl by je du vel kých iitsiiá ní bude po této V&1 ee liebof Nřiiieekii má ty lit jvťtšl továrny na brii4 a střelivo na itvěté Ono má nejenom nejvéUl dílny na děla na svťlé ale nejvřl i v cele historii Ono jtásobovslo trhy svéta nestranné pnalávajie inn kdož pf< si kupovali Itétifiu tiUiikťliu lApasii mxi Itliskrlti a JspitlitMI Néuirťko tlo dtUalti nesmiriié tiiiiolstvt dě ktrrliv oběma v4IMlm strsnám Nikdo v tělu ieinl si iHstéíovsi Sémrťku brotldii e v Wrvi ItN hlo dvou rirlw k víiU výtUMVu ki- řý toho luibi Nímreku Siuvrl tli iiWsité iiohyli rhuřírid jed mAhIiu svýrh hralřaneň lralrí krojsiu v Nímrtkti v lé bé — A iij my jiu prutrittlít kdvl těmtk lrjsjr Adial) iWf V Jilul Afries ihrsníml Mirtn lělum (Wrské kkt Aitftil Nikdti Hťprfdtvai kayl NÍiimi ku dtUvnli Vílikvu MU mi t4lVÝrH i&wdi pru slrsonua Úlku v VHlkii%krK siAtK sk losUnna aktt4t'iimi And #di ikl jwlmf LU v lít ít wi pkwd j ti rtil Itsau kdyl N ' ks úivU$ zbraiiémi a střelivem Apanélsko bliem opsiiélako ai rícké války aby jích bylo použí váno onou zemí jroij naší vlastni zemí když vedli Jsme Jednu t "' jméně sobeckých váb k pro lidskou svobodu v historii Německo a meriětí vojácj xt desítítísících sloužili v té armádě osvoboditel rké oí Hvězdami Pruhy a- ti byli střílení španělskými utisko vateli děly a ručnicemi zhotovený mí jejích bratranci v Německu Naši vojáci mi nestěžovali že bylí střílení německými děly a ruční cemí Nebyly tehdy konány žád né neulralilní schůze kdekoliv v zemí v nichž by se prohlašovalo že Německo nebylo neutrální a že mělo by asi a viti prodej zásob na 4im nepřátelům Takové jednáni bylo by se nám zdálo směšným te hdy a zdálo by se nám směšným nyní nebýtí toho že bylí jsme ošá lení propagandou která měla za vůj motiv získání podpory pro Německo a Rakousko v tomto zá puso proti naším dobře známým prohlášením neutrality Nczazlívám Německu ž pislni liá všecko ve své moci k získání sympathíe a podpory svých krev lih li příbuzných všude ve světě a všuk každý miluralizovaiiý občan měl by věděli že lato propaganda mní vůbec vedena v zájmu neii Iralíty nýbrž jediné proti neutra lité Já četl jncm zprávy o jedná ní v těchto neiiiralitních schůzích a bezvýmíneéné zvrhnou se v ty iiejzuřivéjší a nejstranníčléjší o hrany jiostavení Německa v tělo válen Obránci tak zvané neutra lity brzy odhazují piClstírku vy nášením Německa už do nebes spíláním 'eč Iďítauii a spině nim jích vlastní země Ty hrubé pomluvy administrace obvinová ní Že jest spojencem Anglie ob viúování že dovoluje Anglii aby dělala s naším obchodem co si pře je jsou tak čaMá V těchto schů zích že sí někdy myslíte zdali ně kteří z těch ncjzuřivéjšícli nezapo mněli na svojí loyalitu k naši vlastní milované zemi která zaru éiije nám svobodu a vyhledávání štéslí Jeden z tak zvaných neu Irálň v řeči přimluvené 21 ledna na tak zvané neutralitni schůzi ko nané ve mésté Washingtonu po bezectném špinění své vlastni vlá dy pronesl obvinění že jedna brí tícká válečná lod' střelila přes pa lubu bitevní lodi New York a na řídila jí zastaviti Kapitán New Vniku připravil svoji loif k boji a lul vn byla málem isl vrácena tím že anglický kapitán se omluvil — a odměnu za své statečné hájení naších práv a důstojnost řečník prohlásil kapitán New Yorku po kárán byl administrací Celá tato historka byla zlomysl nou lží fabrikovanou a rozšiřova nou jediné za účelem poškozeni administrace v očích našich natu lalizovauých občanů a donuceni kongresu k přijeti této resoluce na zákaz vývozu zbraní a střeliva ve prospěch Německa a Rakouska pod falešnou předstirkou netitrali ly Člověk jenž ona falešná obvi nění učinil nezdá se vůbec chápa ti požehnáni míru kterému Zelin' tuto se těší hlavně dík té skuteč noslí ž má za presidenta a sekre táře státu dva z iiejvétšlch propa gátorů míru na světě kteří neda jí se od vrátili od zachováváni ne utrality falešným překrucováním lidi tohoto charakteru Takové horké hlavy jako tyto nuustále ob těžující a pronásledující admini straci v lakové kritické periodě v naši historii kdy každý loyálnl Američan mé by si uložit i zdržen livost yaslouži (nbtotlelii piMti výrh lidi Natursliovaid občané Spoje ných Států váž si požehnáni této hOVti a pinii vuhudlié itelilé kde i budoval i si avé domovy a které jsou xiviniov4iii svoji loyáluostl Oni jsou rhndoě saujali proti válce a rhtéjl hýli iieutrálid Jsl pisvtla že maji hluboké a vrtil' kvtiipathie pru své olčiliy a jo to i hvutilrbhé fa Je Uliji j als přes lu přto všecku tMi jsU prtl KVoji vUtni adoptovanou ovmi topřet s hťtkokievni straniiiei kttřl ' poktňišťU svťsli J V véřrld ie trrsidtnt WlUuit a orkrriAř Jtryau ltet'hov4vSjl iiSpriMtuit iH-ulisli tu ohledají fa jejírh ůil V)l lt imtr JídsU j't jodua ťlliusl vrtit tu lii ji4 v w liémtuku mm ru knv tdéanu jrt lu luyalda k jt ht %Ud Ou )'ctřuj 4 mu i 4vUli na 0414 svjlm livoiom a flloltltl On li fa jthtt vléds mul Kvilné ptmitán v cswt h lak kriHkýrh jskvi JotHi lyU a w n4l U du fa tftl4ltra J la prd fa m řiti lr sfuttN lUoA své tťiuy a Mi iUU náslcdovsti svoje pří rozené a šlechetné úly plíi-Lylno-oli pro-svoje krajany přáním uspé hlj německé véci Nikdo jej ne může m to kntísovalí Moje vlastni krev příbuzenstvo slou ží nyní v kaíscrově srmádé boju jící pro německou vé" zdali jíž nezemřelí pro svojí z-mí ale to není příčinou proč: Já bych měl usilovali aby lato iut: stala s" spojeiieem Německa Já sí přeji aby moje vlasf jednala správně s Německem v tomlo smrtelném zá pasí se spojenci a to jest eo ze lné tato číní přes všecko špiněni její mluvačři o Nen to naší vinou že loďstva spojenecká zablokádovala něme cké a rakouské přístavy My ne vlastníme tato loďstva aniž jsme napomáhali k této hrozné válec jakýmkoli způsobem Od nás ne iiiiiže býti očekáváno abychom změnili naši- zákony a morálku v krisi jako jest ona které národ čelí jediné proto že Německo a Rakousko naši dávní přátelé a zá kazníci přišlí do úzkých ve válcě in' liře Kdyby situace byla obrá cena a Německo a Rakousko mčy Anglií obklíčenou my obchodovali bychom dále s Německem a Ra kouskem jako jsme vždycky čini li nežli tato noční můra přišla na svět Obchod nevšímá si diplomacie a diplomacie nepřekáži oldiodu kromě když mír a blaho země jsou ohroženy V takových dobách vo jciiský zákon zaujme místo zákona civilního Než my nejsme ve vál ce ae žádným národem Náš mír a blaho nejsou ohrožovány obcho dem poněvadž my hájíme obchod jenom tehdy když jest zákonitým tudíž není žádné národní příčiny proč míše obvyklé obchodní záko ny neměly by zůstalí v platnosti Mezinárodní zákon jest výsled kem staletí zvykli a formálních dohodnutí mezinárodních konven cí nárislů Mezinárodní dohod nutí jsou činěna v časech míru a by S4? jimi národové řídili v ča sech války Kdyby Spojené Státy nyní když celá Kvropa jest ve vá lečném plameni a jedna strana má lu druhou v nevýhodě ve véci zí skávání venkovních zásob pokusí ly se změnili své stanovisko v té to véci bylo by to vyzývavoslí vůči národům jež dočasně mají výhodu Spojnici zcela po právu tázali by se nás proč jsme neřekli že nebudeme se řídili mezínárod nimi zákony a zvyky před tím než válka vypukla Proč jsme čekali až by naše jednání škodilo je dině spojence m prohlášením no vého stanoviska vzhledem k záso bování válčících národů? Kdyby spojenci neměli plné ruce práce se svým nepřítelem oni dokonce mohli by považovat i naše jednání v přijetí takové resoluce za vyzý vavost kterou by nám bylo pode příti mocí Naše stanovisko bylo by takovým že ochotně jsme záso bovali potřeby bojujících na obou stranách tohoto sporu když oba mohli volně kii(oviiti od nás avšak když jeden získal výhodu nad druhým uzavřením mu našich trhů tu odepření prodávání tomu druhému bylo by jistě nepřátel skýui činem vůči spojencům a přá telskýut vůči Němcům a Rakuša nům jimž přítomné uzavřeny jsou naše trhy Kdyby situace byla o brácena a Německo a Rakousko úplné uzavřely spojencům naše trhy obávám se že němečtí a ra kiiušt! strmuiíci nežádali by nyul kongres o přijeti této resoluce a- b nepochybné strannici spojenců žádali by nás o přijeti této resu Ince Všecko yáteži nu tom č( bu la tlačí Jistě jest dobrý čas nyní sby občané této luiné vaueehalt chou Iiattivé láliiitosli Vltshu a rUiliou našim diplomatům Jrst to skvělá piiležitost pro nás ukáiati světu iitši loyalitu linii vlastni fini mh pu ováním presidenta Wilsoiia a jeho vrlikéhii sekretáře státu -My jma v míru a relým světem a abyrhom al ten mir udrívli jet uviiiuoatl nau lt občana Uslsti v hojuvAnl bdev léelt národů ni nul sHiipatlustiji Tm tu národ put k nu ju jsslpory v4U ovýrU iibčsnů fOlUDNt I UKATAt řAlPO Minulý lýdm imM v Uov laitdti Yojiěh 1'aida trslr lva a Alots 'sldt kirM na %Mum{ joj přrdtšlt sHuU !)! liejal ai4im nu h Znal jat m uuui as vir tni njllU a ieJdAvrttji A tis m iiojiitladšlm Jnl ltjvh pstValuHt au Ivžd l idioti tifaU irattů Myl In vplimUt jn vsicko kolem s:b vidél v r6Ž vých harvá:h nosil sláht lísřv na rtech pro k užilého měl b il a když mohl vyvěsti některému ka marádu nějakou nevinnou taška řící byl t-bzvlášť šfask-ii Ani když jsme měli novinářský 'fajť s jeho biftlreiH liVen našu páUd st ví neutrpělo "Rozhledy" kle ré tehdy jsem vydával byly jeho zamilovaným listem Měl svého bratru rád vážil sí ho ale byl f-á-roven mužem spravedlivým zdra vého úsudku a znal jeho slabé stránky Alois Palda ze tlí liřalrů hyl iiejmladším a zemřel nejdříve — Rev Palda zemřel asi před půl druhým rokem Jest to opravdu vroucím přáním pisatelů téchto řádek aby před věsti mohl věrný obraz našich veřejně působících mužů jež měl příležitost poznal a jích Jiráci sledovali a mezí ni mi i obraz liVii Paldy ale skoro s- jíž vzdáváme naděje že bude to možno za běžné práce novinář ské Kdo Lva 1'uldu blíže mul kdo sledoval pozorné jeho veřej nou činnost kdo znal jej i v sou kromí zůstává inu do značné mí ry hádankou Jest opravdu těžko tolika nedůsledností nakreslit! ucelený obraz Vojtěch Palda zecla lišit se jw vahou i letorou isl obou svých bratru -- S- ss-iálnímí ná zory Lvovými neměl mnoho trpě livostí a o veselé slunečné letoře svého bratru Aloise také měl ra dikální mínění Na svých názo rech lpěl s houževnatostí často lc pší věci hodnou a když se roze hřál nešetřil protivníka Zlost však u něho netrvala dlouho a ně jakou tu chybu má každý Jeden clcvclandský denník v nekrologu o zesnulém praví že "rád si zupoletnisoval u zadebato val" což je svatá pravda Ačko li byl mezi námi rozdíl ve věku skoro třiceti roků dosti často jsme debatovali v útulném hostin ci zesnulého V Kul vy v Clevclan du a celkem to vždycky dosti do bře dopadlo nebol' jako mladší raději jsem ustoupil když ho ar gumeiit stával živější a mimo to poutalo mne vřelé přátelství ku dvěma nejstarším z dětí Paldo vých které nepochybně nyní již své diMpívujie! děti mají Jenom jednou se Palda opravdu dopálil Rylo to když mi chtěl dokazovali že dělník může býti zcela dobře živ s rodinou za dol lar denně a jako bystrý obchod ník vyjočítával jak by s tím dol larem měl hospodařit! S mého hlediska nikdy neuznával jsem že snad dělník liší se nějak podstat né od ostatních lidí a že jeho po žadavky měly by se ohrneziti pou ze nu ty největší nutnosti a ví ce žertem nežli doopravdy jsem namítl "A chtěl vy byste býti Živ za dollar denně! To byste ne vypadal tak okrouhle a blahobyt né jako vypadáte" V lom patrné Palda spatřoval nějakou zlou urážku neboť vy skočil a prohlásil: "Já vám něco řeknu Každý pořádný člověk jest tlustý u každý hubený je neřád" To byl ovšem argument jako lánu z lli-eentimetrového něme ckého hmoždíře - - ul a dva dny jsme se setkali a debatovali opět zcela solidně Vojtěch Palda po mohl si k značnému jmění a měl opravdu krásnou šťastnou do iiiAcnost jak to obyčejně bývá hlavně isásluhou své manželky pani vzácné intelliiínice a jemné ho taktu Ačkoli tento nejstarši bratři l aldů byl nejméně v iiršl veřej inaiti znám v Clevt landu budu na něho jisté dlouho vipoinluáno xvláité meči těmi pionýry Umní mi pamětníky počátků české osa dy nichž jd ii 14 druhým ix cháI CK8KA AMURIXA fftlO Tkl CETl UTY Ki rdakc Iéluika Amcrioké ho v New Yrku vydávaného vstoupili lUit4 RttUier a Jan Wstfmr a U J ťsMa siihil h pivsl si třikráte lýdní V řUI 5 Kvitu Antfriokýfh byli islouH-ni ii4shdujl t étssko amertMI sulohi (Rul II Urt4l Rarli4 llitlnrr V A- Junu i Ja ttmd Kvěimsk)' t téehii prvid tlvovt luilvi Juiia jvftt V Ceehirh prufwawifsiu Kvílriiakjl (Uiit IMUlhl tUU kdrai mMMiMi4f Mftotkl ot ajll hlMWsH éfct fti% lm4 (HaaaiaJVl f M Umí 0aaovoUU t A