Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 17, 1915, Page 8, Image 8
MmuursMW CTiilirrTi! r — f t mMm ' -- - ~ - ' - -— -- ja-t--— r- — - - jjMHjafaaH " ' Strana 8 POKIlOK liVK 17 tfNOKA 1I3 POKROK PUHLISHINí] CO vydir l-OKEOK ZÁPADU a inltnl vydáni v 4 'rit ro Halina okraa Nab Mrbuylsr Clarksoii pro Colfai ukraa Nab v Wilmm Kana pro itit Kun ta v Cmlar Kaplila la pro atát lowu Ht 1'aul a Miunaapolla Minu pro atfct Minnesotu a v Tymlall 8 D pro ataty 8utb Nortb Dali u tu F řad platní: l'ro Hpojcná Hiáty JlftU Pro Kasadu #200 De Evropy 250 tutat Zámlky f val tni ilajtei pomoci po onlb poukizuk (Mono Ordon) ai-preaauii-h poukázek (Eiprans Monay OrJra) bankovních puukaiuk (Bank Draft) anebo v ragíatrovaDéia dopisa Oznamujete li ave pftmtcbovaoi udej te atarou i novou adraaau Doplay z kruhů ítenařftva ochoth uveřejníme Mu ni býtí aluine pan6 bez úmyslu nAkobo osobni poikoditi a podopaány plným jménem ať jit má by ti v redakci utajeno anebo t dopl aeoi avařajnono V Německu musí býti opravdu zle když vláda nařídila zmenšení výroby piva o čtyřicet procent Americké Němec mrzí nejvíce dvě věci — žo ještě není kamer v Paříži a že Strýček Sam nemůže pochopiti proč měl by kaiserovi upravovati cestu do Londýna Teprve když co chvíli usměje au nebo zamračí se na nás nějaká Iovědoma fysioguotnie z angli ckých listů omažských uvědomí me si co znamenitých lidí mezi sebou máme! Český národ jenž nucen jest mleeti ve strnu bodáku má prí tom ně tolik mluvčích za hranice mi Že skoro vzmáhá rte nás oba va že — příliš mnoho mluví Podnikavost u denníků jest chvalitebnou věcí ale když někdo jest ponlán do Srbska jako ošetřo vatel a lékařskou družinou a za to placen ani ten nejpodnikavěj Si žurnál neměl by si z něho dě- lati "válečného zpravodaje" Čechy v Americe jistě zajímá všecko co e děje přítomně ve vlasti a mezi krajany našimi za hranicemi avšak v dopisech lu čených pro veřejnost mělo by bý ti dbáno více pravdy a méně sen začností Když se vdova po básníku a hu moristovi Robertu Hurdettovi do stavila na jeho pohřeb v bílých šatech psaly o tora noviny v ce lé zemi al že nošení tak zvané ho vdovského smutku jest vlastně pozůstatkem barbarského zvyku nikomu ani na mysl nepřijdi' Kdyby asi týden jopřály novi ny hlasu žen jež své syny man žely a otce nuceny jsou posílat i na evropské valecne jatky brzy by chom zvěděli pravdu o tom "vá lečném nadšení" v Německu a konečně i v jiných zemích které krvácejí za ty kdož ještě neobě tovali ani kapku své drahocenné krve IVlý rudíl tnezt Osvětou a Ná rodní Tiskárnou a námi jest pouze ten l redaktor Pokroku Kápa lu h celých šest itiťMců pru věo českého národ poctivě nezištně s obětavé pracoval kdeito Osvět a Národní Tiskárna p celý ten čas dělaly st neštěstí českého nárlt reklamu pro svůj bytný Kdy i ěrskts-ttlurrický Ut jedl Itý a 4rch V celé Atueriee klrřý tittvAhal vyuiitkovati lo-štésti če akéhu národ pru avuji obchodní Irklamu obviňuj někoho j- svo ji poctivou Uťáíituou ptacl řhvti íh 'btn dví iťfdi" — tííko Hol dU j st to vt til tUťl4etvl )rtt t UnioVstvl' l takuvý y uikjičl NíiutJíi j ko lr Kuoa raivkf hUv limMskr)hu Bu% pft u'rs4 t Uarvardtk jk4 tti4tht ¥ ttH %kh jsH US střaul S## ka sjHitfui v %Í aitr kyťK Niwtoď U lák Vi!ťluíha iwaUřtáSkt h4u uriťitl l i?t4 U atrsii V!ky iltvkpské AI kdy I píwti př#Uj tYdaktvtr ivkrvka 3Tái' ]' v aWkv jtum j rts aty diUI inkwii Nlrtl TtkAm4 a I klrr twbk (řlil Vk4i nárA ilrss i řtlui ckviU ajjdy m i NtMt?ít jsi d sik avít sjoji'Hie kdyby Spojené Htáty zakázaly vývoz válečného mate riálu ! e Netřeba milý p V Z Z Helii) 1'laíne la žádných protestů pro ti tomu zda nějaký časopis neb oriranisacu mají " ovládali " sbír ky pro český národ IicboC o to "ovládáni" aspoň nám nn nejed nalo a nejedná a lidé svobodomy slní měli by vždycky vyalechnou ti druhou stranu nežli úsudek prom-sou alo jest třeba protesto vat! proti úsilí amerických Něm eň o strženi Krmjcných Států do války proti Aiilií neboť v tom případě bylo by rázem odzvoněno celé politické a osvobozovací akci amerických Oechň v zájmu naše ho národa ve vlasti líedaktor Pokroku Západu se ozval a pro testoval když bylo třeba protc stovati a tím konal svoji vlaste neckou jHívinnost jako Cech i ja ko Američan a žádné nadáváni a tupení a pácháni sebe většího da rebáctví proti jeho osobě od ko nání této povinnosti jej nezastra ší a ani krok neustoupí od zauja lébo stanoviska že veřejné sbír ky mají být i veřejnost í tím neb oním způsobem kontrolovány Co uznává se za jedině správné v New Yorku Clevelandu Chicagu Cedar Hapids a jiných českých o sadáeh snad by bylo správné též v Omaze a pokud vidíme české časopisy ve jmenovaných městech sloupce své akci sbírkové neuza vírají poněvadž sbírky kontro lují veřejná tělesn a nikoli vyda vatelstva listů ČINNOST AMERICKÝCH NÉMCÚ Kdyby aiiiťriětí Němci byli schopni klidného přemýšleni a spoň na pět minut uvědomili by si jak svojí aKitací škodí sobě a všem přistěhovalcům v této zemi Němci kteří až dosud byli zvyklí snadno vítéiti patrné ztratili tentokráte hlavu a když pro svo ji věc nemohou získati sympathiu amerického nánsla a činné zasáh nutí naši vlády do evropského konfliktu po jejich boku chtějí si to vyhroziti Svoji pravou tvář ukázali na veliké "neutralitní" schůzi ve Washington 1) (' kde přijali šest resolticí a mezi nimi i tnto: "Zavazujeme se jednotlivé a společné podporovat! jenom tako vé kandidáty pro veřejný úřad (ez ohledu na stranu kteří položí americké zájmy nad ony každé ji né země a kteří budou napomáha ti ve vymýténí všech nepatřičných cizích vlivů z amerického života" Už stylisování této resoluce do kazuje že američtí Němci nejsou v pravé míře Oni vzhledem k to mu v jakém světle ukázali své "američanstvi" jsou zrovna po voláni aby požadovali vymýténí všech cizích vlivu z amerického života T s- nsi kaiser zasmál když tu podařenou resolnei četl Kdyby věc nebyla vážná zašlou Žila by sotva něco jiného nežli se hinešnení Avšak věc ve skutečno sti jest velmi vážná a toto výhro žováni hrstky Němců stomilliono vému národu bude míti m násle dek hnutí odvetné Ozve li se v a meiieké politice opětně heslo "Jenom Američané ni utráž" o no si najde více stoupenců než kdykoli v minulosti neboř tento krátí iintivUté budou míti nač po ukáuti na u "loyalitu' ano-ri es en ntieu jas Ji osveuom v t to kritické době Tím budou tr pěti nejenom Němci al všecky národnosti přistěhovalé i my Ce št Že se stoiiiilltouový nártsl ne dá terrorisovatl dvanácti tttilliooy Néitteň ii4 to mohou Viíti jed Metl jsme v úmyslu eitovalj v i i Blin ri kýeh čiuopšstů které tuto činnost Němců otr kritisujl a 4Vhujl ht% nřktrré i nich t?vá hji Hel íe lni blUkoit pHlobut VeUiřádé ftlo II iniil tubo UVi bisu ro o té akci amerických Němců soudí jeden ticjprVtlněj iíeh jejich muili V létu letní pfof r Kuio praiu-Vť kUv a v ruún kilo iiiuv Ué uiiivvrl lUr vmťké V vU-píMi #Uioiu k i ytesoiku Ui hrdu ItdltHoldtoVt V MČH4 tkttdU U ' ti lhi jetO-Mi hnuti lr tai V po pruhU ut #' jvtu v tupathlo V teto v ilce )vtn {iplnji tt ifrn4 Ní' k Hk kraíuj s "AvUk ph nVh tM kych u athl H nrsHdtu #H4ttviiuti V Vv'h omiull jka lřf lkihl tW Věilw l# lvli Ijř t pt li t0 jtnuuoMitf in jaku utrt "kik t)W kdybych stVaatnd w ti přop K jJSI ůiVlem J ctwtntitt ikU Ubt k ujVl( # přátelského stanoviska vůči Au kIíí Váš oběžník mluví o Anglii jako 'arciiicprtlelí Ameriky' Vo lá po 'novém prohlášeni ncodvislo stí jež 'vymýtili má všecky ne patřičné vlivy z našeho americké ho života' A protestujo 'prot dalšímu obchodu ve zbraních u válečném materiálu čímž ve sku tečnosti naše země se postavila po bok Anglie' Nepřeji si zdůrazni ti ten fakt že zákaz vývozu zbra ní a válečného materiálu byl by celkem bezvýsledným biunu a jiný válečný materiál kdyby vlá da naše zakázala jejích vývoz mo hly by býti zasílány z této země do Havany neb do Ví(fo neb do některého jiného neutrálního pří stavu a dostaly by se na místo svého určení odtamtud bez záva dy Co chci zdůraznili jest in u skutečnénl takového zákazu nevy hiiutelné přivedlo by naši vládu do konfliktu s AkIíí a mohlo by nás vehnali do války s Anglii - Jako člověk německé krve moh bych vítatí pomoc jíž dostalo by se Německu takovým konfliktem mezi Spojenými Státy a Anglií Avšak jako americký občan ncirio f i ii podporovati hnutí jež by při vedlo všecky hrnzy války do nasi vlastní zemé Co pokládám zn svoji povinnost podporovali jako americký občan jest směr který se drží přesně v hranicích nyiiéj Ších uznávaných pravidel neutra ity ačkoli tento směr k mé líto st i skrze okolnosti mul nimiž Spojené Státy nemají kontroly v praksi působí na prospěch Anglii a na škodu Německa" Potud dr 1'Vaueke Možná že i mezi našimi čtenáři bvli někteří již se domnívali že isme zveličovali nebezpečí když jsme tvrdili že úsilí Nčincu Nině lije k stržení Spojených Států di války Hlavně z té příčiny uvedl isme usiKleK emcc jcemono nejpřednějsíeh v zemi jehož syni pul hic jsou úplné na st ranč Ně mecka v teto válce ale zároveň Němce vědomého povinností a zá vazků amerického občanství na něž většina utnerickýeh Němců vi svém fanatismu zapomněla Zajíniavo jest že i dělnické ca- sopisy německé v této zemi jsou proti snahám organisace jež byla založenu ve Washingtone a síří se mezi Němci po celé zemi Tak na přiklad chicagsky Ar beiter Zeitung dávno již odsoudil německý "mordpatriotismus'' i new-vorskv Volkszeitung praný řuje ono hnutí jukn "nebezpečnou - - i t agitaci jez ' směruje K strženi Spojených Států do války s An glií" Oále praví Volkszeitung ze pod pokryteckou záminkou za chování americké neutrality tato orgauisace ve skutečnosti by ji o hrozila" a z té piletny vyzsva "každého nčmeeko amerického dělníka v této zemi postaviti se proti tomuto hnutí h celou svojí silou" Ve Patherlandu p Sylvester Viereek čte hotové prohlášeni váb ky celému americkému národu totiž Iteliemecké části jeho Že prý Němci ukaou vsem kuo nejsou s nimi zač je toho loket avšak an glický tik klidně odpovídá že lii don to Němci kteří v koneíelt spláčou nad výdělkem a že ten boy kot jaký oni prohlašuji bu de znamenati hlasy pro každého jenž bude dán na černou listinu e NeW York World Věnuje ci lý eláhek mo l lek Ol Néineuiii kde litvi "Kuiiur lUlliotldt řt jeltu illlt iné itťistottil nikterak Neineeku A sul' liiidmílU kkodi SVOU pio liémeekot) pťopagHibi Kdy i V V liloiilji isVlčei éc Némeek k vo li bidmti Mdt a učiniti v ce Ně Ho-ek l'tki'U V illIOlické po!tj ce (ukrávaji st s dy Huuti'ii mi l o ky liárl ttrbude tlpéti U kou kstnpdů laáttvl hUini (til trpltrtt bllbU němečtí Ameru kiio ktetl ji vy nn l!i N in ko Jcnt jedinou íiiul sůésslnénou v liliíji V 4b' ktclé oblulo l offl eieUi 1 Úkol Wlábétl HUM-lické llííéld J t jt dinsot Vl' í l Hul cl ktet si V dril je tiÍdhniM i V Njmjcnýťh MAtech ly podm-o %U ViHjlié liduéld ptotl J ť lt Vii i- in tooťelo a touni jltt v pisti Utvi Jiďn t ntiiul v tttu ttiia j st fisp -I rd ni Spo t ti v v H st it u snOl v nliv v!t vlídit Spjiiinb Stittl j llVvl tiímevký tkoV4 Ve M i lil pfAhl!# toitu "J4U dtouha ptota ai 4'k ttijvU akiOoVn tUrtholdl j lut tuhoví bu oi Uoitit iitt V lUl mi 3l4itttv hn vrati # Mrwidu d Něiiotfk b po Hodd pUH-!i tUkU l ti kaníbkt Jejich skutečné zájmy jsou v směs vn Hpojených Státech a čím ilíve smíří tu: s Um faktem ž jsou Amerikány tím lépe pro ně Af J'st jejích citové pouto k via ftí jakékoli vítězství Německa by jim nepomohlo a porážka Némc cka nemohla by jím uškodili — Když vedou válku proti presideu tu Spojených Států proti kongre su Spojených Států a proti váeo beenému blahu Spojených Států vedou válku samí proti sobě Jest škoda že Carl Schurz není na ži vé aby hlásal trochu zdravého ro- zuiiiu oněm německým Ameriká nům kteří podlehli pangermaiiské propagandě a kteří následují ta kové ulejx' vůdce jakým jest zá- stupce Mart hobit a Dei nburg — Ibirtboldt byl by jim mohl říci že když podnikají orgHiiisováni pan germanismu v politickou stranu přívolávají odvetu která ztéží přestane už mír bude podepsán "Americký národ nebude dlou ho Irpčtí aby cizinci mísili se do jeho domácích záležitostí Nestr pí aby americké zájmy obětovány iiylv cizím privilegiím Nedovolí a by mír a bezpečnost Spojených Států byly ohroženy cizí propit giindoii ve prospěch cizího státu který se zapletl do světové vál ky Jestliže Jíartholdt a jeho dru hové toho nechápou pak jich litu- jellie fieliol SI JilIpraVIIJ! teZKC chvíle" Toto asi správné vyjadřuje smýšlení nesmírné většiny ameri ckého lidu a nejhorší jest ht Ném- i svým fanatismem a svým zupo iiienutím se mul americkým ob čanstvím připravují těžké chvíle všem přistěhovalcům jimž snad po i i # i i : cela (lesitiien ninie zapásni s oi- vciiýni silným proudem nativisti- kým BUDOUCNOST AMERIKY Pohlížíiiic-li na evropské pole krve děkujeme mimodčk osudu že osud nás samy neb rodiče na še zavál do této země Snad ta kový pocit bude nazván sobectvím a opravdu jest tím v jistém siny ► In a kdyby náns] náš krvácel za svoji svobodu za svoji lepší bu doucnost povinnost naši vůči ně mu bychom nevyplnili peněžitou obětavostí — povinnost v takovém případě žádala by více Než jak věci jsou národ nas krvácí za ly- inistii je nebyla mu nikdy příz nivou krvácí za cizí zájmy a sot va můžeme mu pomáhali jinak nežli podporou hmotnou a to jak akce lidumilné tak politické a působením na veřejné mínění vhodný mi prostředky v jeho zá jmu Zatím co Kvropa zahalena jest lýmeni z bojišť mul Amerikou jasná obloha se klene nicméně však v dáli objevuji se težke zlo věstně mraky Čeká na Ameri ku na Novv Svět to co Kvropa Iríve prodělala uidtisl riálld lioiiie iiiiliozciiske spory plemen ně a národnostní války? A oprav lil všimneme li si blíže jak l zde velikou živelnou silou vyburco váno bylo z domnělého spánku vědomí národnostní evropskou válkou jsk hrozí se zavléci otáz ky a zájmy nánsliiostní do poli tiky této Zelně co jiného lliuželiie očekávat! nell Vastitve Poje 1 spory 1 A Jest tu dosud lo)oluiteitv Uobh lU plemenili cnt to pouze iroetio že živel čet imšskv po ktupeiii čaxii bude u IdáMtl o sut ruva y i Jsou mu upitaiia ve tátech jižních c bude poZidovrt tl ponorné zastoupeni ve sborech itákonotlái n eh a v úíadeeli n ec l ínají bé(ii tyto uxpiruco einošokéloi illl Ittúd Úlllé vůj doavadid tiámr o č rnol h ei iMkláiUji ttiéitěevltué a id no! v libí o každému styku spote euskéiiiit e vyhýbají to b bulou %t ťráltitt Vo)l i nčji avrehoV ost ! Pti do4V s luhu y tc mu v ) t o y AlUťtlk budu (Mini létli to'J oll rjU U I lUiliM mnil 0 ltk) li nebude de vuťee ždt 'ho nolo tůlll) kbt Slit lu!ob tunlvi 4 tlm imti e l u b1 pfopsí tuvít vyrotí témi k I VMobu oviuUji Mejo t ( Víiuklu" Iid dtiv to iít a ttdJ me ptibb to stf 4r it til vek uhljt tU poulit ho livo Vil Jťal iU !d obliioějií k oibiiííoi pro I4ttké ďdiiutva tálo tdtUllSjim btl ! ptohv st půli rojUtt k obbt4oi i stfjoá ltroéujHt J t i tvtlUm Uloictlky l lsto%nějl to 'l kltrykoH l títk Hhi ju tuiíudb lieboť V ttoVttkjrlt Hrv U 4k jvdi4ol diktuj- Vi4 ptrUu Uk jrl ůpltlé II mlčf hlas zdravého roumu Když náboženská fiesnášenlivrst má jíž Za následek vraždy jsko se stalo téehto dnech v Marsliall Te neb násilností jako spáchána by bi před několika měnící na J(ev SpurgemoVI V Jtenver jest věc velmi vážná Tato zemé tako vou různosti věr náboženských vyznání a církví nemá li w: stáli hotovým středověkým peklem pro její obyvatele musí zůstat! zemi náboženské uvobřsJy !ídé kteří oavédét lakovou náboženskou bi golnost že hotoví jsou vraždili ji nověrce neb páchali na nich ná silnosti měli by býlí tak příklad né potrestáni aby jiným zašla chuť na obnovováni středověku v tomto dvacátém století Katolíci protestant' Židé avo bodomysliií maji všichni stejné právo hájití své názory neb získá vali jim půdu a maji nároky na ochranu zákona i kdyby sebe o siřeji útočili na své odpůrce Kdy by útočili na osoby tyto stejné mohou ae dovolali ochrany záko na avšak volnost projevu volnost diskusse musí býlí v této zemí za chována nebol' ty jediné jsou zá rukou svobody Každý pokus o jích obinezení jest útok na svobo du vůbec a z této příčiny svobo da řeči i tisku měla by býlí Žárli vě střeženu i když jest jí někdy zneužíváno Zdali ochrana neb i samotná existence nějaké instituce- vyžadovala by jich obinczeiií tu raději uf celá ta instituce pad ne Co jest skutečné zdravé a u žitečné lomu svoboda řečí a tisku jistě neublíží Budoucnost Ameriky závisí od nynějšího pokolení jeho povinno sli jest řešili problémy nežli se stanou akutními jeho povinnosti jcHt M'čovnti aby tato země zůsta la zemí politické i náboženské uvohod v PROJEV ČECHU V CHICAGU Minulý týden Vzdél liescda J V Frič v Chicagu svolala schůzi na niž se dostavilo nsi tisíc kra janů a kile mimo resoluce přijat byl též následující projev adreso vaný americké veřejnosti "Shromáždění občanů českého původu jichž v Chicagu je přes 1Ó0(KK) a ve Spojených Státech celá osminu národa Českého pro hlašuje : Národ náš věren tradicím prv ních propagátorů pncifisiuu a svě tového míru velkého pedagoga lana Amose Komenského a krále Jiřího % podébrail aé jeho synové a dnes i otcové zmírají na boji štích donucení mnohdy násilím vřazením do rakouské armády ne přál si války této jež měla lín kousku dnpomoei k nadvládě na Halkáně a měla rostoucí většinu jeho obyvatelstvu slovanského pů vodu zkrušit a oslabit Čeští Američané jako největší zahraniční větev česká připojuji se proto jménem násilně umlčené ho svého národu k projevům Ce chu usiienýeh ve Švýcarsku I i aiicii líusku a Anglii a doku mentuje že je věren myšlénce o Hvohocuí všech malých národů a v řadě prvé osvobození národů slovanských Pevně doufáme ze svobodymi lovná Auířlíe a Francie k nimž nás poutá ideál pokroku a svobo dy a slovanské Kusko k jehož li du nás pojí krevní pi Ibunost ne Zapomenou že vrácením svobody národu česko slovanskému v Ce eháeh tm Morav é ve Sleísku a Slost lísku stalo by se po právu národu který bitvou nu Hílé Mu le #ttatil svou twwuoMutiwst jíí užíval ku prospěchu osvěty ve střední bviopé jU dl piv td umí verwtu jíl v r I tH mučedníka tVobodv svédolld Jtttl bliti SbroituUdénl nto dekuje vl dám litthctnuské britské tt rusku t& vlídné miUádtUil s Cechy v Ktrtloií Aniílll Hušku UMíeliý Ml MiuU ae jout pi uo ni i koitskvud poddanými jedu J ko spiátvbiiHH iiátodtiit? OtCťlttu plité tvspvktoVsU Itvtl iMbtu spojt i v b Mátu jk J foituubtval ptiidtit tSo sUtloi tvpubbkv dnUíiiivAut im t4k i4 u pot ostnu Ji ptoblUluiílt ae pto svit ku UVd OV p"i lV k ě sktlu) liáfísl pt-toi národu li iviti túi!hi tstůaU Uto4tost Vol losstt plMji-VU Plotní )Otl# klp4 #4Hj4ti pfU 4ii'vtii 4b nky 'iov lt wtíiu I 4 tltHvld% pítna puii ti d vlní i4tlu ntiU mim Vm pOUlol otooltli diotitU láni tpj4llu'lníjíí H td4b Ud sít tt 10 vích Sibůtbk jkn aUbi tr bb Mu dioi H ITtiatM p0tlttVti ptVtli ltMUttl 111 zejskému poíiáií jež pol rrJ kVint gít' pro úfiUum tieutrali tu Hpojených Státu byl vlf"'' jen agitací prolí vlá-lé to řepu bliky h jejímu státnímu wVnM' 'H'hí v celém světí- je iiui jnk jx'lívý přívržen'' světového mí tu stejné jako vlád mwtUVk presidentem WilMnem v ére" H duchem tohoto projevu i když ne úplní % formou zajisté každý bude sou hlasití jest k přá ní aby v Chicagu víc si vííwttlí věci a udáhslí kUtá V UlO Hiliii v liasí aiwlcčié vlasti m oebrá vají Štěstí válečné i evrop ských bojištích v koncích rotlunl tom armády a finanční zdatnost a síla válčících nártJfl 1 páraly sovatí amihy th h Údol by tni na okamžik neváhali strhnoutí naší zemí do války aby pomohli kaisu' roví k vítězství na4 celou Kvro jioti to jest naši povinností a tm tom polí se můžeme uplatnili — -Myslíme že to povedená "neutra lítní" schůze v Chicagu na ní zpívána "Waelit am Jtlieín" n prodávány obrazy císaře Viléma měla hýli ještě ráznřjí odsouznn v onom českém projevu Unes í slepl vidí že Němci sna ží tu terrorísovati americké vřo-j né muže kongresníky senátory m ťiřadnfky výkonné jimž zcela ne pokryté vyhrožují politickou "smrtí" zdali nebudou jím po vů li a z této příčiny jest dňlrřito n- by americká veřejnost seznámena byla se stanoviskem Slovanů nu prvním místě o stanoviskem Ame rických Čechů s nimiž také dluž no v politice počítat i 'NEVĚDOMÍ" MILLIOříAftl Pisl svrchu uvedeným nadpisem oinažský " World-Herald" uveřej ňuje následující zajímavý článe ček Ncvédomimt luiiohomíllionářů o společenských poměrech již o svédčilí vu svých výpovědích před íiidiislnáliii komisí jest velmi o- stře kritisovánit časojiisy které o byčejně byly jejich podporovate li Stavěním na tsliv nevědomo sti o tom co jcnt všeobecně známo všem kdož čtou denní časopisy přivedli se v opovržení euló země Wall Street Journal mluvě o svě dectví Johna I KofkefeUcrn ml praví "Pan líockefeller téměř po de sítiletí měl finanční kontrolu Colorado Fuel & Iron Co Nicmé ně však dnes jeho vymlouvání se že nevěděl jak společnost zachází h dělníky jest db všeho tak nai vní jako jest opravdové Pan Koekcfellcr měl býti tak připra ven diskutovali se svého vlastní ho hlediska jako p Lawson byl se svého o historii uhelných dolů v Coloradu před bitvou u budlow" Pan Morgan dal na jcvo ten týž druh nevědomosti V jeho avřdectvl vyskytuji! se následují cí: "Já in-vím zdali $10 týdně jest postaěitclno pro přístavního dělníku Já iieuiám žádného mí nění o iiiinimáliiíiii věku zaměst náni v továrnách Já nikdy to přemýšlel o věci dětské práce neb pracovních hodinách Jíosah cbu doby stávající ve Spojených Stá teeh nebyl nikdy přiveden k mé pozornosti" To jest potvrzeni tolui co my slitelé a lidé veřejné čiiiid říkali ponlcdidch dvacet roků "Veliký obehisl" vážně ohrožuje obec né blahu Když ohromný pru mysl přijde pm kontrolu jednoho HMIc ji t tt iMIplonlu nellioilio pro takového tuuže mití iiéjku ltivědomost o iuMlrobiioHlei h Vše cko to jest svěřeno podi iíctiý io jichá pohtiivtiti rfávisi isl vyděl kú Piipoiiiiná to posUvcni do tdUilvle na otitiktisU plantáži t sl lo bot sl lícili ono liehof plíllt tážldvl éiisto íakrot lll v lájtUU ttoU ktbíto db p I ťt Ib in p Morfii mu neví lat č ho tt svých íaoiésItiiOich h jsvh poiariy Itlkdy ttth)ly píivr delty k jich po4oMloU' ptdud mo o siruéuý ala vvstti HV článeček AttS jest V ličto Itl tlii ptiVidcotí jíiktllt poitbltá Itlut Ji st n iu " $ký tdo hml tt ji tiotu j4l tovt jtio iiovnuý času 1 1 uptMorttitt ti blb itlisut l' l nivkyth uml kily 4 tttésiuvt v ttfvjl u ivot4 avýt h MmiattuMc-ft tU tobk jakut u 4ivui4 i4tvb ptutiitoiťů Jo tu akitiu JihIhoS ttčhiivké ume je atiji ittcii %tl kv ltl obeloub lo lit bistl tlldm II lrs Ivtm nritl tu lil diui h jtt " V Uťeot tb tmlC ol oVÍ b M stu at alt smánt 4'Nh Sij hH tvtnuatt M Usa tsaaiattt C A ta V %