Htrtiit 10
POKROK PNB 27 hKDNA JÍM 5
POKROK
PUBLISHING CO
vydárá
POKROK ZÁPADU
mUtnl vyláni
v i tmím vru Halina oaraa íal a
Bebuylur a Clsrkaos pro Colfai okras
Nab v VMNon Kuru pro ftát Kas
m Clsr Kil'U Js pro stat
lowu v Wt lsul a Mlnosajxills Míso
pro stit Mlnnmota v Ty'IIlf H D
pro státy Houts a North Uaaotu
Ffa4 platná:
Pro HioJii Uiíir ÉIW Vto Kaoa4u
1200 Vo Kvropy $2fi0 roa
Zkaílky AtnI déjtsx pomoci jk
attah-b poukAtsk (Monay Oniara) os
preaaolcb poulásak (Exproaa Moaay
Ordarf) bankovních poukilek (Bank
Draft) ausbo v regiatrovaoéi dopis
Osa aoi ujala li tvé preatíhovánl udaj
ta staroa i sovou adraaau
Doplav g kruhů étanařatva ochotna
avofoJnJoio Mul býti alulne paano
bas úmyslu nikoho oaobui poškodili a
poditpainy plným jménem ať jii oiá
by ti ? redakci utajeno aaabo dopl
m uveřejněno
'MOCNÉ RAKOUSKO'
lo tom obratu v Kakousku
čímž míníme změnu v zahraničním
ministerstvu neměl by se už ni
kdo klarnati že z této války vů
bec může vyjiti "silné mocné Ra
kousko" a otiskovat! články jež
psány byly ve vlasti před měni
čem neb před šestí týdny jest blá
hovostí 1 kdyby tcutonští spojen
ci zvítězili nebude po válce "sil
ného mocného Rakouska" od ně
hož český národ mél by něco do
brého k očekávání V tom přípa
dě by bylo jak všecko nasvědču
je mocné Německo neodvislé
Uhry pod německou hegemonií a
předlítavská polovice nynější Ra-kousko-Uherské
monarchie stala
by so německou provincií i když
by nebyla formálně přivtělena k
říši německé
Silné mocné Rakousko — by-lo-li
kdy takovým — dohrálo svo
ji roli když při j mulo pomoc
Němců proti Rusům v Haliči když
nucen byl uherský premiér Tisza
obrátiti se na německého císaře
aby chránil Uhry kam dle novi
nářských zpráv o jichž věrohod
nosti sotwi možno pochybovati
poslány již byly silné německé
bory a poslední hřebík do rakve
silného a mocného Rakouska byl
zaražen když donuceno bylo při
jati německou pomoc i proti ma
lému Srbsku Za tyto služby Ně
mecko v pádu vítězství požado
valo by zaplacení a Rakousko ne
bylo by vůbec v postavení odepří
ti jeho požadavky Jaké by to po
žadavky byly nelze sice s určito
tí přeďpovídati ale dají se tuši
ti Česká země jest ode dávna
trnem v boku Německa a možná
le by žádal císař Vilém přivté
lení severní části Čech k své říši
tak aby Němci v Čechách vysvo
bozeni byli jeduou provždy z "ú-
tisku" jaký jest jim snášeti
Možná že by požadoval celé te
chy tak aby Rakousko se stalo je
ště němečtějším státem nežli jest
nyní — a i těmi několika milliony
Cechů ul by si věděli v německá
říši rady A také možná že by se
pokojil kdyby Rakousko utvoH
lo celní jednotu i Německem čímž
by se stalo asi tak významným
tátrru jako jest na přiklad Sako
vedle Pruska
Á konečně jo zcela možno Že
maji t lierluii kam právj rakou
ký zahraniční ministr zajt-1 na jk
radu Kakouskem scela jmě plá
ny ala jiato jest i po tom co
státu ani i vllčiité vilky ne v válo
by "silni mocné" lUkuuktt A
af na to pohlUíme a tA neb oné
stránky vitistvl toto tiepřiuwilu
by uio dobrého pro č%ký ni rod
mRN08T VK VEŘEJ NÉ
irRAvt
Ncbuda sporu u tmu fa kaidý
ťbvVu a ( Uiník 4áti — a tUu
jft kuldy tmif pfUtta Bba nepil
w nikuU pum icu kda iujkj
ttk tiruvitý lttl si pftj
ahy aWtffUrt bjfla ffjii4 apf4
v iWsnt Mkr%tl Utt a tii
tvtluL A M vUHuitf 11 akuru h
UI44 kawpaui alivujl kaiuluUti
mt-h trn 4 %imUm v(hi aU
Htt %ét jl l# di uit at4U
ytU feftwfiv tlila III
11 Úm luul a MÍ kt ly
(Utftti nwlU nti apt)4 tiftutt
k1 MaJUtM m tam kvit Vf m 4
trúl m4I ft tnkli
Jtulw i takyck "iwrt4
Ui% j kráM iweíi
tozbřhl nejenom "velkým kla-
í kcin" ale hned w se kerou a me
ti Jinými "reformami" ve svém
powUtvi k atátnírtii sněmu nuvr
hoviil MhfíA státní tiskárny — ve
Mální trcNtiiici totiž aby lam tre
Miii'i vv konivalí pniei saeéu ti
►ku i d a vůťt-c vš bo oMtutního per
sonúlii i) šetrniMti tohoto druhu
tiapmil známý redaktor a humorí
sta Will M Maupin satirický
článek do omažskýcli éuMOpisů
který jistě stojí za přečteni Mau
pin píšu
"1'osulství Kuvernéra More-
heada jest skvělým příkladem říz
né silné anifličiny a jako takový
mělo by býti používáno v obec
ných školách za vzor Avšak jeho
nejajímavějši stránka zvláště pro
poplatníky dani jest požadavek o
i'h))oniost a zdatnost u vedeni zá
ležitostí státu Jedno odporučeni
podané guvernérem Moreheadem
zasluhuji úvahu nade všecky o-
statní neboť ukazuje cestu k vy
datnější úspoře než kdykoli bylo
navrhováno Míním tím jeho ná
vrh aby se zařídila státní tiskár
na v trestnici a trestanci vykoná-
valí tam ohromnou sílu tisku kte-
rý stát musí rníti v každém dvou
letí Zdali se to stane stát ušetří
od $20000 do Jf:t0000 ročně jedi
ně na inzdé nemluvíc o výdělku a
jiných výlohách jež čítati musí
státu soukromé firmy které získá
vají nyní kontrakty na státní
tisk
Ale proč měli bychom se zasta
vili v zužitkování práce trestanců
ve věci státního tisku? Jsou tre
stanci ve státním vězení zrovna
tak schopni vykonávali povinno
sti soukromého sekretáře guver
nérova klcrkň v různých odbo
rech stenografň příruéích atd
zrovna juko jsou schopni bot oviti
tiskové práce požadované státem
Stát mohl by snadno ušetřiti
000 ročně zužitkováním služeb
některého trestance za soukromé
ho sekretáře guvernérova Dal
ších !)i2óiX) ročně mohlo by se uše
třiti svěřením některému trestan
ci správy odboru potravin léků a
mléka neboť vyžaduje to méně
technického výcviku a méně 'kniž
ního učení' býti schopným komi
sařem potravin a léku nežli býti
schopným dílovedoucím nebo ři
(iitelem ohromného tiskařského
závodu
Jest něco hodně šikovných
knihvedoueích mezi trestanci —
Proč jich nepoužiti ve státních ú-
stavech ve státních úřadovnách a
pronajímali je soukromým zamést
navatelům a tímto způsobem ne
jenom usetrm státu nesmírnou
slítnu na služném ale opatřiti ve
dle toho ještě značný důchod! —
lest rovněž šeKt neb osm domov
iiíkd ve státní kapitolu! budově
kteří by se mohli propustiti a jich
místa ohsautti trestanci A popře
někdo že mezi těmi 400 trestanci
není jich dosti schopných vyko
návali takové služby jaké vyža
dovány jsou sněmem když jest v
zasedání — výborových klerků
lohlížitelň kustodů atdT
(iuvernér Morehead nám uká
zal jaká jest v tom výhoda když
si zvolíme bankéře a obchodníka
do úřadu nejvysšiho výkonného
úřadníka našeho krásného státu
Malým vyšetřováním so zjintl le
jext vle bankéřů v našich růz
nýeh státních vězeních nežli ti
akařů a zde máme další příleži
tost pro provozováni šetrnosti
vyberme st z našich trestanců-
bankéřů jednoho kterému mohli
bychom svěřili správu výkouného
odvětvi naši státní vlády čími u-
šftřtiiiB stulné Jt-J st nyní
vyplácl ifiwrnéru Morcheadovi
Kdyl budrius tulii treataiieo ve
všech odborech stitni spiivy po
platnici dani sproštětd budou biu
uirne jrí obnái nyní ohromné
au my jfdiiiá za stulné itudviuo
li timta smérvta pokrajovali a u
vybiti li treatanc v správu a
iuoid šn-h našich ktátidch ůU
ú kromi v jti-itavtiiloh vviaiu
jhlch ivIťUsoí vdlái a vjřevik
itfjťiuiin rojluitimw itáku
i pricD l roviu'i du v vlk i mi
ry rtaUíitUua prwbUiu dani N
vtitduj lu Víb' tip a vUa aby
nókuho stal dubrý Hkéí il
advokát weiii to vvl iuj# aby m
tuku stal attfjtti dobry tiakit
AI IrvsUuei tudt kuloval slil
it tiikovi ptic trta(tU kuttati
bkaftkmi ptict v ) la Jav sumu sti
Itm trvsUuci Vy kubivali tuliím
4 pfiťl slititU lUuvtrk
i kMaJici plaafaktia lial aitiiHU
mv ta kitkt budm suoi ibavl
U s H mimu aawaik ivi
hli tUlial ikaiOi traiati&w
I'sk )4íimi lo4i sUtut vlitly
Uda pm# alr%vv iul i s#l
tlk slilkWk ŮfaUI rUast'
eft Opakuji (rtl' poíw-lství (fa
vt iiiéra Moreheada tak íiné a
gramatické žo uení nehybnosti o
jeho původu mělo by býti čteno
každýfii poplatníkem daní"
Will Maupin satirísijje guver
nérovo poselství — ale kdož vi
zdali p Morehead vš-eky tyto ná
pady nevléli jako odporučeni sně
mu do svého příštího poselství —
Nyní sice všude ozývá s heslo
" bezjM-čiiost nade všecko" ale u
guvernéra Moreheada je to "4c
trnost nade všecko!"
ZEMŘEL ČESKÝ KNEZ
Minulý týden zemřel v Uleve
landu O Rev fttčpán l'urdek
dlouholetý farář tamniiio jednoho
českého kostela rodem Slovák —
1'isatel těchto řádků bydlel kdysi
v CIevelandu kde o faráři Purde
kovi často slýchal a měl příležitost
sledovali jeho veřejnou činnost
ale zvláštní náhodou nikdy se s
ním nesešel a osobně jej nepoznal
Toto uvádíme aby se snad neře
klo žo tyto řádky jsou diktovány
nějakými (ssobnuiii pocity
Řádky tyto diktují nám pohnut
ky zcela jiné Víme že mezi kra
jany našimi jest mnoho takových
kteří slova kněz nevysloví bez při
baliv a jsou ončt takoví kteří
autoritu kněze více uznávají než
i na příklad lidé v Cechách a zde
nechceme luštiti otázku zdali
kněz s takovým vzděláním jako
mél zesnulý Purdck může usmíří
ti vědecké poznatky s naukami
církevními ale pouze chceme ří
ci že i zde v Americe byli a jsou
čeští kněží jako byli kněží budite
lé o nichž tak krásně píše Rais že
nejHou všichni kněží klerikálové
v přijatém smyslu toho slovu žo i
zde působili a působí kněží jako
byli ti jichž i náš Havlíček si vá
žil a vřelé přátelství jim zacho
val
Takovým knězem byl zesnulý
farář Purdek Clevclandský den
ník "Svět" který i když není li
stem útočně proticírkevním a pro
tináboženským také se ke kostelu
a kněžím nclichoti píše o zesnu-
ém :
"Knězem byl snášenlivým do
bročinným úctyhodným Hozdal
co měl a nejednou octnul se úpl
ně bez prostředků neboť na sebe
obyčejné zapomínal Co dobrodi
ní mezi lidem vykonal nebude ni
kdy známo poněvadž skutky své
na obdiv nestavěl Hyl ctěn od
všech kdož jej znali bez ohledu
na to byli-li to věřící neb nevěří
cí neboť každý v něm poznal mu
že šlechetného
"Rev Štěpán Purdek za mno
hostranné své působnosti účastnil
se každého národního hnuli če
ského i slovanského zde býval
zdatným pomocníkem Národního
Výboru jedním ze zakladatelů
zdejšího Slovanského Sdruženi
výborný linguista slovenský bás
ník podporovatel krásné literátu
ry české i vfieslovauské protektor
slovenského školství ve staré vla
sti štědrý přítel chudého česko
slovenského studentstva v Praze a
mecenáš téměř všech národních
instituci na Slovensku Vášnivě
miloval svou starou maďarskou
nepřízni usoužciiou vlast a svou
íásku k vlasti provázel vezdy mi
lodary přispívaje téměř na vie
eo bylo slovenského — ušlechtilé
ho a nezaHiiiiinaje ani na jiné sta
ré kraje kdo slovanství nepřízni
osudu bylo poškozováno Slovač
ťtrácf v nřiu jednoho z nej věrněj
ších svých synů matka Slavie
ťtráct v něm v Americe jednoho t
uejhorlivéjšich
tantů"
svých reprewu
V ZÁŘI NĚMECKÉ KULTURY
Na prohtáJcld Čtukélui Národ
tilho SdruJrnt V tmtt odpovědí
t!tt bylo vw d"jšim liíineekciu du
niku "Tribun'
sic I r 11
lirthardciu jťiil jt tou iifjvétl
pvVhuo Nímiu v reU Nbrjw
My nevitu? jakthu druhu dokto
rem j Ijťrhard idAtl íi!ofi
tubo theubitfi nbi práv ala to
ttk vimf l( ihimÍ ťWhy lidný
tWruKaar lubo jak s také v iV
Mh tlkaU "kovadď-ktor"
ly takovým tntu u mluvil a Um
iitJni pru řt jiuuit pal jako
piit jol uttcii élinrk tdajaíiu
uíwakUo d Italku
SXm atd ttMiapadtt kidali sí
Nlutri V Umé Uti H (anali
ky kUtl m d%4uulvajt la uutUa
t " r íUat" kd iw pevkajl
šuitl tt jatky jajtek kírttt
jtuul jdui klavui a kty
pr kald#k i ivjftk a#U l
míi itpathl v vrw4 kjakjf
trlH% Ut Ulkl M AU &li
ll rtplikftt d ailikék tiakvu
dovolíme si postavit! do pravého
světla tu mírumilovnost německé
ho císaře a poněvadž nám p ))r
(ierhard povídá něco o ruské knu
lé třeba budeme citovali pro ame
f íekou veřejnost něco Z "Pree J'o
land" o německé knutě v Pru
ském Polsku a třeba také řekne
me něco o tom jak si počínají
Němci vůči českým menšinám na
severu Čech a ve Vídní a možná
že jako doklad z doby nedávné u
vedeme jak jizářila německá
"kultura" na sokolském sjezdu v
lirně konaném v loňském roce
čehož mimo jiné byli svědky i
něktei američtí občané návště-
vou do itrna zavítavší
V resolucích Českého Národní
ho Sdružení nebylo žádného úto
ku na německý národ tím méné
pak na Němce zdejší Na to su
odpovídá surovými nadávka
mí Cechům vůbec Redaktor P Z
a můžeme říci veliká většina na
ších lidí v Americe nemají žád
ného národnostního předsudku a
tím méně zásli Zilí zde s Němci
v míru a v pokoji a jest hodně pří
čin zvláště zde v Nebrasce aby
tento poměr byl zachován Záro
veň však náš lid ve své mírumilo
vnosti nepůjde tak daleko aby si
dal líbiti každé sprosťáctví a kaž
dou surovost a jako američtí ob
čané my nebudeme klidně přihlí
žeti k tomu jak Německo a Němci
zdejší pokoušejí se všemi silami o
stržení Spojených Států do straš
né války evropské Kdybychom
klidně k tomu přihlíželi dopusti
li bychom se zrady na svém ame
rickém občanství "Naše myšlén
ka musí býti na Ameriku" pra
vil ve svém rieutralilním prohlá
šení president Wilson a my jrné
nem Čechů a všech Slovanů v A
nierici: můžeme říci že naše my
šlénka jest na Ameriku že zájmy
této své nové vlasti máme na
srdcí prvně i naposled Myšlénka
amerických Němců jak všecko
jejich jednání dokazuje jest na
Německo a jenom na Německo —
to jest ten celý rozdíl mezi námi
a Němci
Z celého zuřivého článku Dr
ďerharda pouze tento odstavec
pokládáme za hodný odpovědi:
"Válečnou předlohou" musíme
Uitcheockovu předlohu jmenova
ti poněvadž ona přivádí Spojené
Státy na stranu Německa Ra
kouska a Turecka" A co zname
ná dosavadní chování Unie jež
válečný materiál Angličanům za
sílá vy přemoudřelí logikové? —
Nestává se tím Strýček Sam spo
jencem spojenců?"
K tomu pouze odpovídáme ze
Spojení Státy řídily a řídí se pře
sně mezinárodním zákonem jak
až dosud byl uznáván nezměnily
svých neutralitníeh zákonů na
prospěch Anglie a její spojenců
nikdo neměl tolik smělosti aby o
to žádal ale američtí Němci žá
dají aby Spojené Státy změnily
své neutralitu! zákony na pro
spěch Německa V tom zas je ten
celý rozdíl — přemoudřelý pane
loktore
JAK ROZUMÍ U OSVĚTY SPO
LÉČNÉ PRACÍ
Trpělivost jest krásna ctnost
velebená v mnohých českých pří
slovích a pořekadlech a také Tol
stojovská zásada "neodporujte
jdému" jest hezká věc ale když
to začnete provádéti v prakti
ckém životě shledáte že to pro
sté nejde My jsme se o tom pře
svědčili když mlčeli jsme na kaž
dotýdui osobni i "novinářské" ú
tuky omalské Osvěty Iidé známi
svoji mírumilovnosti nám to za
zlívali a domlouvali h takové ni
čemnosti pícce so nemají nechali
tea odvety a tmthdy jeden kra
jsn starý zdejší osadník na k
lkáni povUlli "Kal lý s dui lo
to fikáustvi necháváte bez oipo
včdi To uJ přesahuj vSui ky we
r ro tam tm třešld tropí" Ne
mimo vo zvyku pouJlvati tako
vých silných vyraiů al nevlimt
pro4 mail bychom j imlrňovali
lirbof to eu ao tropi v tWvil to
ul opravdu předkuje v eky im
Jt tomu skoro jíl avdiuadva
cet roků ro redaktor Pokroku
ipaÍ4 vatuiipil prvni d tvlí
tukiruy a UiiuiU člHlatuUtl oo
půaobi jaku itwvittir i I udil v ti
djši lurtialtslica aotatuj &
Iims ala aby nik lu j rovidíl i
U ustiui takový iudianaký
tan jaku V jiuula Jik t it
svitl twkit ttapatualuja ima
Uja tuk au i lan UtjaUril IljUI
patuilbU
J! stiiíMA lndi4Mk la J4
bou ia c m mu i n v4Uihjv l4
ktt J ttl m Jjt#k fir4lMÍ l
zvlááté když takový Indián nalj
do sebe ohnivé voiy dělá zle l
když m vy bouři je to na nějaký
čas ojAt zcela pořádný Indián —
Za to Vejžmola-Janák jest na vá
M-ene slezle neustale JjQ ▼
roce a když jest rok přestupný
ledy :m Kdyby měl tolik vtipu
jako zuřivostí to jíž opravdu mél
by kolem svého pasu tolik skalpů
c esko-ameríekých redaktor A že
sni pověstný Sedíeí Hýk nikdy
jích tolik neměl Není snad jedi
ného česko-ameríckého redaktora
na něhož Vcjžmola-Janák nebyl
by m se svým tornahawkcm vyří
til a konečně už tu: tomu tak zvy
klo že si toho nikdo nevšimne a
le na místě aby ta jeho indián-
ski zuřivost se tou shovívavosti
mírnila ona stále stupňuje —
Vejžrnola-Janák jenž pro řízení
Časopisu jakým bývala Osvěta
nemá ani vzdělání ani schopnosti
sni způsobilosti a nemá vůbec po
chopeni pro úkol a posláni česko-
amerického tisku patrně myslí žc
když bude neustále ty ostatní če-
sko-amerícké redaktory trhat a
špinit že přesvědč! čtenáře Osvě
ty jako by on aám byl velký kos
V Osvětě ze dne 13 ledna vyle-
těl česko-americký novinářský In-
lián ze svého wigwamu nebo z
tepaee ve stavu obzvláštní zuřivo
sti a na hlavě obzvlášť zježený a
napsal nesmrtelný článek "Naši
česko-američtí motáci" Proti to
mu zdvihli bychom na prvním mí
stě ten protest žo jest v celé čc
cké Americe jenom jeden moták
motáeká a toho je dost novinář
ského Indiána z Osvěty bylo by
dost i kdyby v Americe bylo pět
millíonů Čechů a ten moták
( eskym fondem'' se do nééebo
zamotal z čehož nu nyní nedovede
vymotat a na místě aby se vymo
tával stále více se zamotává a Jit
ko pominutý motá se v začarova
ném kruhu který ze svých molu
nic sám kolem sebe zamotal a při
tom jako pohan spílá těm écHko
americkým novinářům ktcíí od
samého počátku védéli co třeba
činili a kteří již vykonali sílu l
ré positivní práce zatím eo iim
ták z Osvěty se stali' jenom ino
tá
Kdyby si byl moták z Osvět1
přečetl své vlastní články o tom
'českém fondu" aspoň tu posled
ní blamáž by si byl ušetřit l'o
četl by se tam že navrhoval obe
slání mírové konference' p
válce americkými Cechy a už mé'
roto vyhlédnuté poselstvo i
když z New Yorku dali návih un
vydávání anglického listu s ée
skou tendencí tu bonem se hlásil
že takovou práci méli nu mysli ii z
českého fondu na to slibovali
irjOfJ k čemuž neměli nejmeiišiho
práva — a použití peněz k tako
vému účeli i když jinak dobré
mu z příspěvku našich česko
amerických krajanů složených pro
věc našeho národa ve vlasti by lo
by jich zpronevěřením ve smyslu
mravním i když ne právním n
kdyby někde jinde sc vytasili s ji
ným nápadem tu jistě Osvěta by
se hlásila že takovou práci měla
na mysli a fácit všeho jest že až
dosud u Osvěty nevykonali nic až
na to že znemožnili ipolečnou
práci mezi Čechy na západě což
by uyni rádi vstrčili nám do ka
psy l)o "Českého fondu" sešlo
se již dosti a také bylo jii třeba
peněz na politickou práci a nám
na přiklad jest známo U jeden
Američan přítel českého národa
hodně hluboko sáhl do kapsy aby
mohla býti vy konána práce pro
nál český národ skutečně důleži
tá ale pokud jsme mohli ijistiti
u Osvěty nevykonali nio pranic
jviioui do svého "fondu" XOeU
soukromé sbírky huUv shánějí
Ani proti tomu nejmciišihu by
chom neměli ale njrni kdyl O
iveU AniertckA a Nirodni TUkir
na i prahli a Nemel radime ptUpL
taUlani do Českého Fondu aby
iitUU a to hodni ddruni iiUaU
ty onen fond byl spravován UA
tírtuky lidmi leatojiul a ipolenll
výud potitřýiul Čeihy Trb by
Ull úrad Mtohlt přvilu přddii
vé iiaviiťtt tiártHlnUh apolků v tt
iuik kdyl tiko dala by w prw
véati Volta pliapivstalft dn toho
čvkt hu fundu" roslrouivuýcU
p vtlýťh Hpojrnýeh HliUoh Na
lal ii s to a sůalana l "čeaký
luiul" t rukou iltchttnýeh duli v
Nirtnl Tukimi jalti m dki
ma la vnuka "čtskéka fvuul"
bud piHililo pra Mu a proti
Čkam It u (šatily siuUhÍ
ipfiklt Niiual kUH usiluji o
irlattl HpJiiak HliU de Ual
a i 41iy vropkit a Um tm smi
iajawe aa Jlaiea ta teti
e e e
Jaké iiepříéetiié fitoky jsil wa
nás v Osvětí páchány každý sám
moudl z následujícího což Jest
citováno z onoho motáckho člán
kuj
"Onen redaktor P Z dokonce
rozbil v Omazc schůzí svolanou
na fedrování léto ske a roztříštil
svornou a společnou činnost r
tom směru na celém západě kj
kousej si? založili sběrmd společ
nost pro vdovy a sirotky v otčině
Zakladatelé Českého fondu bylí
pojmenování diplomaty a psáno o
nich despektem"
Kdybychom nevěděli kdo jest
pisatelem toho moláckého člán
ku řekli bychom že těmi svrchu
citovanými řádkami spácháno
bylo to největší darebáctví v hi
storií česko-aincríeké Žurnalistiky
ale takto se pouze ptáme Co už
u Osvěty a v Národní Tiskárně
šmahem rozumem se minulí je to
už jeden blázinec? Redaktor V
Z prý "rozbil" schůzí nějakou
chůzí v Omaze! Abychom byli co
nejstručíiější řekneme pouze —
což přece dosvědčí každý z pří
tomných — že v té "rozbité"
schůzi Vejžmola-Janák zůstal až
lo konce žo tam měl nejvíce
"oslovo" a jak "rozumně" a
"rozšafně" tam mluvil to přece
také jest zachováno v paměti
všech přítomných Tolik o tom
'rozbití' schůze
A nyní o tom druhém obviněni
že prý jsme roztříštili svornou a
společnou činnost na celém Zápa
le Pfáme sc pouze: Co jsou U
Osvěty a v Národní TiakárnS tak
pytlem praštění že neví Jakon
pohanu a urážka vmetli ve tvář
tčm asi čtrnácti tisícům Čechů v
Omaze a ( South Omaze? V New
Yorku konají sbírky tělesa veřej
nosli zodpovědná sestávající po
nejvíce z delegátů českých spolků
podobné jest v Chicagu v Cedar
Rapidu a vůben všude jinde a je
nom v Omaze Osvěta založením
svého "českého fondu" zcela sou
kromé sbírky v podstatě prohlá
sila: "Víte to třeba jde na vý
chode ale ze čtrnácti tisíců Čechů
v Omaze a South Omaze vůbec ne
dali by se vybrati lidé kteří by ta
kovou akci vésti mohli a proto
musíte posílat! peníze nám Osvé
tě a Národní Tiskárně do našeho
"českého fondu" s kterým my li
budeme dčlati co za dobré uzná
me a do něhož veřejnost ani ti
kdož přispívají nemají co mluvit
Toto nazývá Osvěta svornou a
společnou prací a úsilí redaktora
Pokroku Západu jenž od samého
počátku požaduje aby sbírky by
ly konány tělesem veřejnosti zod
povědným jako so na východě
děje to jest "tříštěním" té svor
né a společné práce A když ko
nečně se podařilo založili v Oma
ze České Národní Sdruženi v
němž zastoupeny jsou skoro vše
cky naše spolky a mnozí jedno
tlivci Osvěta všemožně jeho čin
nost podrývá nebo aspoň ignoru
je Tak rozumí u Osvěty "svorné
společné práci !"
Nikoli Pokrok Západu a jeho
ledaktor ale Osvěta Americká a
Národní Tiskárna k vůli svému
kšeftu roztříštili svornou společ
nou práci mezi Čechy na západě
a neustále rozbroj rozdmychují a
udržují a když z našeho lidu vy
lákali hodně lcněz do svého "če
ského fondu" zcela soukromé
sbírky nyní se spřáhli Němčil
To jest nejenom svorná a společ
ná ale také "vlastenecká" prá
ce ČESKÁ AMERIKA FRED TRI
OETl LÉTY
Slepý krajan P Mika v Máni
towocu YK sepsal původní dra
ma "Otee a syn" které přtdoiV
no bylo i do němčiny lěj se o#
hrával na jihu a byl velmi taji
inavý
tas
Před třierti léty byl Velmi I
einý přrplav Kvropy do Aiutri
ky d Nrw Yoiku pu li) a !
dti Omahy jimoiu l-IM)
Č H Kiibtít
fiialk a vtNjif Mtif
V oboru svém ikulctiý SpuUhJi
vý sittupea u tih soudY
14 kaiaaf KUhi IV % ftiftj
Tál Vattlaa Mf Ossaaa KM
LOUIS HHRIiA
4oty práVMla %N]f Mlát
JM IW tM Uataka
ir-' s ia ia -4 4mi
ta
s
14 e ř ia Vwaaata aaaamssiait
M ftaéaj l4 aaft4i4
