Htmi 8
1'OKROK Í)NK 30 WOHINCK Mi
POKROK
PUHUSIIINÍJ CO
roKtox jUfADtf
a mUtnl vyláni
v rt ř HaMn ohr Nl( v
NěhuUr 4 Clafkftoa yru 'lf ukt—
Hulí f$ WDnon pro Ul Kt
u v i'mt ittpťli ! pro (t4l
Jowil v Ht Paul MlnC"lii Mm
pro ilAt Mí dumo tu v T0'UII H D
fr it4ty Koutb Nurtb Pskotu
řf#dpltit4
Pro t(oJn4 Hlál $160 Ir o Kanadu
1200 Io Krri'jr tŽfO M"
Zsnílky níil (JAjte ponwl j
uížnlfk poukicck (Minny Onln)
premah-k poukiMtk (Kfpr Mou
OrJri) Unkoviihh puukkfk (iiaak
Draft) nto r reglutrovftiéa dopí
Uxnamujfta-U tvé pfMťihovfcoi 01J
U lUruu l novou nlrMU
liojiiiy s krutifi ítenAMrt oi hotiá
uvfjiiliri Mui býti lao pi
l úmyslu aíkolio osobni poikodítí
oii"many plným jm£nm tf Jlf ni
býti v rlak-l utajeno aobo dufci
m uvrfJoěno
1915
Daleko na rozhraní věků do
znívají kroky znaveného sturcc
klesajícího pod tíhou času jxxl tí
hou viny a hříchu Mizí v obla
cích dýmu a rudé záři plamenů
rok 1!J14 Itudif vždycky zazna
menán v dějinách jako rok v
němž veliká část lidstva sešílela
v němž m mečem v ruce ioVHtal
hratr proti bratru niirol proti
narodit
Jaké přímí nejvrotienější mohli
bychom mít i na pruhu roku nové
ho roku 1915 1 Zajisté jenom to
aby slunce lidskosti znova vzešlo
nad krvavými oli bitevními aby
vykvetl na nich bily" kvítek míru
aly člověčenstvo znova povHtalo
očištěné a znovazrozené aby ne
bylo utlačovatelů a utlačených
aby v této hrozné válce byl pou
ze jeden vítěz — idea všesvětové
ho bratrství
To kéž přinese tento nový rok
1ÍH5
Tftl ŽENY — TŘI SESTRY
Mezi třmi kdož jmali z vlast
tího pozorovaní z evropského bo
jiště jest obzvlášť zajímavou
korrespondencc Jrvina S ('obba
dopisovatele několika amerických
žurnálu V "Saturday Kvcnintr
1'oat" ze dne 2G prosince má del
Si Článek pol názvem "Hed
Olutton" (fVrvený nenasyta) a v
tom mezi jiným píše o lazaretě
(bývalé staniční čekárně) v
MaubeiiK ví Franci i kde byli
převazováni ranění a jMwíláni v
přeplněných vlacích do Německa-
'KotiNek po koiinku zvěděl jacm
něco o třech z žen které sloužily
na tak zvané denní Šichtě což
znamenalo že pracovaly od řasné
ho jitra až dlouho přen půlnoc —
ledna z nich byla Šlechtična jež
dobrovolně se přihlásila k této m
vinnonti Měla již za uchou pro
střední věk byla viditelně v cha
trném zdraví ama a věcně na po
kraji zhroucení slabosti a vysílc
ním Její vůle držela ji na nohou
Druhá byla profcssiouelnl ošetřo
Htelka z jednoho universitního
města i liounu myslím Naý
vala aestra Hcdřiška neboť ně
mecké oAetřovattlky jež jdtu do
álky piijhhAi jina juieua iwl j
jich vlastní xrovnu jako řeholní-
tc čud Hvla to Mucna žena vy
mikiV a niliiá a kulatým obluejem
velikýma kríUuvnta iedyma o
íiina Jpji řierift lu-měla uwt
SU běhala luili chtxtiU Měla
tUiuěv pro každěha imrťařeiiébu
inuie který h jl přmreu al
kdyí iiaůi dutla osethnt a
k ty I odhcliial lot l twiuu
viděl j ♦! ji ěftl jk naluiotU
rukama latkaU nad hrOiou toho
ithii 1'ak jmý trpitťl tbjtit
iu třvl tliy lviri na nniii o
iětuj iUiui v w ukaial Trvti -
lék ěi il itAiu pr lrui'1 iiotťkř -
tU iil n jtdiiMtn ditjník
na frvu pntitatk hrrUu
%kýcH rKmluik ktťt 4 m prthlíji
U k urmn'Hěul Jiriei klyi j"jí
ludi lmi ilijvl i4 WjUtí HyU tu
yki nti kři'-i dtk kt
U pdU ) Uv jk S(ltSk
ttrlil Níiwk tvU tU4
ra i tu nteji' U
t4ríHsM fcAiia nHtřh plitu
j ji na fctl UtM lUli iihh4
Krttia iiH kivlikwH jvjl ijh
H)trtim Uk ♦wku-
iit ~- IVfkluHutM díSnnt a
úlu' lkri nviwiU
i#ltU4 w#jmeH4it tkí
deíoitví viecky tří utály na téže
xpolcéié pfjdí"
Tří h ity — fcleehtíéna jroř'i
ínclní íetřovatelka protítutka
— tří aentry víceky v tktejném
povolání v utí-jné ulužbě ulužbě
míbwrdennl ví a láky k bližnímu
Jedí to derookracíe lazaretu ile
mokrueíí' války
NÁRODNÍ PROHIBICE
Minulý týden v národní aně
movno jMmlanccké poražena byla
reaoliu'4' v tom umyalu aby aně
infini jednotlivých ittátu dán byl
I odhlaMování dodatek k federál
ní ňíttavé jímž zakázán by byl
prodej a výroba lihovin kromě k
ňcelňni mechanickým a lékař
itkým aváak zároveň hc ukázalo
jak Kilnýni jent prohíbiéní živel
v konírreau K přijetí reaoluce
cbmýáleiié jako ÚHtavní dodatek
třeba jeat dvoutřetinové vřtíiny
Idami éehož nebylo do íleno ab
získána pnmtá vétSina — ode
vzdáno totiž "pro" YM hlHii
"proti" JHít Jeht pravdé)olo
bliO Že V příátím koiiKrehii nebil
de ucínén nový pokua o doplnění
ÚMtavy v zájmu zavedení proht
bice nicinéně víak "auchý" živel
mftže jiným zpAaobem obtěžovat!
obchod v "mokrém'' zboží
Zc rcNoluce nebyla nchváleniu
mělo by naplnili uspokojením
každého jenž není zalepen před
sudkem kdo mc zemí poctivé Hiný
ňlí í když jeMt Mnuti proti požívá
ni lihovin a proti obchodu hontiu
hkému V případě Kchválení rewo
luce prohibice bytu by hc stala
stěžejní otázkou americké politi
ky na celou řadu let a Amerika
má důležitější problémy k luštění
a ícHt ní nežli jest otázku požívá
ní lihovin Americký velkokapi
tál třeba nebyl by proti tomu
kdyby w lidé hádali po desítiletí
neb déle o pití ři nepití a řcmesl
nyní politikářům také přišlo by to
vhod Potom by postačilo dekla
movat! ohnivě bud" proti prohibici
neb pro prohibici a na schop
nost způsobilost a poctivost kan
didáta nebyl by brán zřetel Ta
ková agitace znamenala by sníže
ní úrovně celého amerického poli
tického života která již nyní ne
ní zrovna vysoká
A dejme tomu že po mnohale
tých bojích skutečné našlo m tři
ulsest státň které by odhlasova
ly onen dodatek a tímtéž stal by
se částí federální ústavy Tak je
ště by zbývala třetina států jež
musely by hc státi prohibičními
proti avé vůli jest také pravdějw)
tiobno že v některých státech
rozhodl by osud dodatku jKmze
jeden hlna nebo většina jenom ne
patrná a podobný poměr byl také
v občanstvu — a za těch okolno
stí byla by národní prohibice
prováděna! Jejím prvním důsled
kem byla by ztráta sjtíáOOOOOOl)
vládních důchodů každoročně a
dalším výsledkem vynakládání
desítek uiillionů dollarů na pro
vádění prohibice Jak těžko jest
prováděli nepopulární zákon o
tom každé město má svoji zkuše
nost a poskytnout! může doklady
Omaha mezi jinými
Další námitkou proti národní
prohibici jest žo přítomně není
žádnému státu bráněno aby si za
vedl prohibici zdali si ji přeje
žádnému městu není bráněno aby
moulo luštince přejeli si to a %
tím auchý živel měl a mohl by
býtí spokoj-it Zavlečeni prohibi
ť do národní thtiky slotiido by
otue k projěehu agitátorů na
( linu i ranách a bylo na škodu iv
mé
VÁLEČNÉ HRŮZY VB ČTY
ŘECH ZEMÍCH
Nedávno tyl jurtu v čtyrvcU
ic iťutt aúťttfctnéiiýeh v pihonuuS
vibv ltelfc'11 Kraneii Německu
a Anglii — 'U lrvu S ťobt v
"Nw Yfk AtMericau" hy l jm
lovtíi v IMUiuUku prtMt tivv
ol kiMu ku konci lulmu tý
do h pa lu AnUťrp kly kaldJi
vU VíhImihÍ ti jdu byU pl
I ttfu k vvh UpřvtiUkŮ-
V Wl(íU jrm lutut
l I v b domova muit a ivny
Ktvti lyh ílnunt Itťklrit Uiluíi
a v!#ln# tichtt ítli v dirvtti
I u4iwk N vmI %kwřw U t v iptii
iv AH h h-dn plšťiH úrMvm
IM tltU Vtř dMV)
Í4ity %é diUtv v4 bdU a i
i W kli) bloMU- I b VU
ihi viáťK nlr%- bt v ♦
iet Mll l dití f
tMíWUH putinvk
m pi ( Ha 4t íeK
polích bez pokrývky a příatřcáí
Viděl jwm j neboulené ve mé
ktech do nichž mnozí konečné
dostali existujíce bůh ví jak
Viděl jsem j — rozedrané vy
désené strašidelné — ploiiící no
v rozvalinách avých domovů hle
dající něco k snědku nebo kua fia
lu kde ničeho nebylo Viděl jsem
je živící se jako zvířata polní na
takových věcech jež zvířata pol
ní by zavrhla
Viděl jsem je stojící v dlouhých
řadách čekající na jích chudičké
sousto z dobročinnosti která byla
již Uiuti vyčerpána Viděl jsem
jejich opuštěné rolnické pozemky
kde úroda hnila vc brázdách a o
vocc viselo snčtivé a neočesané
na stromech Viděl jsem jejich
města kd? obchod byl mrtvý a
úvěr věcí jež dávno již neexisto
vala Viděl jsem je Ktácející se
od slabosti a hladu
Viděl jsem všecky tyto pohle
dy opakované a znásobené do ne
konečna — ano zveličené také —
íde ani jednou neviděl jsem mu
že neb ženu ba ani dítě které
plakalo neb naříkalo
Ve Francii viděl jsem pastýř
skou pfnlu hemžící se vojáky a
rvanou válkou až m zdálo že sa
ma země bude volatí o milosrden
ství Viděl jsem zemi doslovně
zbavenou mužů aby pluky mohly
bý t i vyplněny Viděl jsem ženy
namáhající se konati práci svých
otců manželů bratrů a synů Vi
děl jsem bezpoěetné Vesnice obrá
cené v kouřící špinavé páchnou-
cí hromady rozvalin Viděl jsem
školy jež byly změněny v ne
mocnice a továrny v kasárna
Viděl jsem nepohřbená těla le
žíef mezi bitevními čarami kde
po 4ýdny ležela Viděl jsem hro
by nesčetného počtu jiných
mrtvých kteří byli tak spěšně a
bdabyle pochováni že jejich ú
dy místy vyčnívaly ze země otra
vujíce vzduch a slibující! mor
Viděl jsem kraje proslulo svojí
úrodností na jHkraji vyhladovění
a lid příslovečný pro svoji vese
lost který zapomněl smát i se
V Německu viděl jsem bezpo
ěetné muže zmrzačené a zohavené
v každém myslitelném způsobu
Viděl jsem proudy raněných va
lící se od fronty zpět bez konce
Ve dvou dnech viděl jsem vlaky
vezoucí 14(HK) raněných mužů
projedší jedním městem
Viděl jsem lidi všech tříd trpí
cí útrapy a svízele tak aby vojá
ci na frontě mohli iníti potravu a
zásoby Viděl jsem tisíce žen no
sicích vdovský smutek a tisíce dě
tí které osiřely
Viděl jsem válečné zajatce do
slovně obalené špínou vysílené
neuvěřitelnými útrapami s hmy
zem hemžícím se na nich s uni
formami v hadrech a s rozbitými
uřevíeemi padajícími jim s no
hou Jednoho dne nežli jsem opustil
německou půdu — válka byla te
hdy méně než tři týdny stará —
iapočetl jsem během krátké jízdy
skrze město Aachy dva Mzdru
v ujíei se vojáky kteří byli úplně
slepí tri kteří ztratili ruku a je
dnoho chlupee asi 14 letého jenž
ztratil obě ruce — váhal jsem je
nont odhadovali celkovou číslici t
obavy že bych byl obviněn t
nadsazováni
V llollaudsku viděl jsem lid již
přelidněné země statečně zápasící
problémem jk zaopatřili pí í
střťši a živili a (tečovali o uprch
líky bez centu kteří přišli 1 lbl
iri' Vidťl jsem vysílené skupiny
sedláků schoulené na staničních
(lat formách a podél jfleiničidch
Hati prllii xuavcné ni aby učí
niti mohli drtUt krok
V Anglii viděl jsem další iíce
těchto uprchlíků vyděšené řdr
celir neštěstím vl4lliU' jeltoill
u co měli na sobě mluvící eiim
jtMv ketii mincť v cul emi
' vě vUtul íktti 'lioni i a po
ormánt fceinal jsem í vl'e lé
křV vbv t tfovateb k W
thirurtfickych potMt a jště vice
mimo šili(-n dohnd bod 4ufa
le třvha i lmr kUd a toi
dtmlavt aby v tír! v diů un ii
ařmAdíttiti jel prirtlly yl iirmu
c{ m raiuoií
IRC rRANCOUHKCHO
PREMIÉRA
íwdud frUiiuk' ho piU
Uir lilkt j Í nlilu ib (il tlít
lýdt U 4liid přvdwd ituiiti r
%%é VlVIl iÁívdijl' í pnm
kmltiOM írv'l i
Tánuvé! V d 4 )t piSnl
jt intm j-dtt4 ř4 ti A%
iKluMi pU'hi 4rtlKlU l I' % t%
y ♦tkuki vUíá%lvť tj 4f
Jícím mír Toto jet volání jež
j ozvalo z víech rtů kdy během
zasedání parlamentu 4 srpna sta
li t i i i
im imi zjevnou jhk uooro nyní in
vylíčeno prcnídentcui republiky
ona posvátná jednota která vc
'stránkách příští historii) bude ctí
Francie
Toto jest volání které jest opa
kováno víemí Francouzy když
byli učinili konec rozmíákám jež
příliš často zmocní se našich my
slí a jež slepý nepřítel pokládal
za různíce jež se nedají uro
vnat! Jest to volání které sly sá
no jest ze slavných zákopů kam
Francie vrhla všecko své mládí a
všecku svojí mužnost Vc světlu
tohoto skvělého kvědectví Jieise
ká váného Německem o národním
smýšlení Německo začalo poci
ťovali ncKkoj v opojení svých
snů o vítězství
V první den zápasu Německo
pošlapalo právo ono chopilo se
násilí ono opovrhlo historií a k
porušení neutrality Dclgic a vpá
du do Francie dovolalo se pozoru
hodného zákona sebezájmu
Od té doby německá vláda vy
cítila že bylo nutno pro ni vzíti
v úvahu mínění světa a nedávno
pokusila se o ospravedlnění v o
čích veřejnosti snahou vrhnouti
zpět na spojence zodpovědnost
za válku Ale přes to pravda se
objevila Ona ukázala se vystu
pující nade lžemi jichž příjemná
dňvěiivost dělu nepřijímá Vše
cky dokumenty uveřejněné sú
častnénými národy ba i včera v
ÍMmě selisační řeč jednoho Z nej
znamcnitějších zástupců šlechet
né Itálie jsou důkazem že naši
nepřátelé dlouho připravovali' ne
očekávaný útok
Kdyby okolnosti vyžadovaly
jediný z těchto dokumentů by po
stačil aby svět poznal pravdu o
této věci Když na návrh Velké
Hritunie všichni súčastnění náro
dové byli požádáni aby zastavili
fvt' vojenské přípravy a podíleli
fc na vyjednávání v Londýne 31
července 1014 Francie a Rusko
přistoupily na tento návrh Mír
mohl býti zachován i v této kriti
cké hodině kdyby Německo bylo
bývalo ochotno přijati tuto my
šlénku Avšak Německo rozvrá
tilo situaci Na 1 srpna vypově
dělo válku Hušku a učinilo chope
ní se zbraní nevyhnutelným A
zdali je to skutečností že Něme
cko diplomaticky zdrtilo možnost
míru v její vzniku příčina jest že
po více než čtyřicet roků neúna
vně sledovalo svůj cíl jímž bylo
ikruáení Francie tak aby docílit!
mohlo zotročení světa
Všecky tyto objevy činěny jsou
před soudem historie kde není
místa pro korupci a poněvadž j
Francie a její spojenci přes její
mírumilovnost byli donuceni po
drobili se válce oni povedou vál
ku až do konce
Věrna podpisu který připojila
k smlouvě ze dne 4 září 1!)14 a
i které zaslíbila svoji čest to jest
' -i i : : i : i i
ztvoi riaiieie jeuuajie v souma
► II se svými SM)jeneÍ neislloži
hvčho meče až do pomstěni ukři
vděného práva až připojila pro
všecky časy k francouzské vlasti
provincie urvané jí násilím na
vrátila hrdinskou UcItfU k plnosti
jejiho hmotného života a její po
litické in (slvistosti až pruský mi
litarismus byl rozdrcen k tomu
cílí aby možno bylo znova vybu
dovnti na podkladě spravedlno
stí Kvropu konečné zuovairoe
umí
finto plán války a tento plán
udru ucpi icháicjl k nám pánové
vnuknuty nějakou domýšlivou
naději Jistota ňipéchu jeit naše
Dekujeme ia tuto jistotu naši ce
lé armádě: našemu hftvu které
jnlečně n bhfnlVelll hnhekýin
jixtilt nám ovládáni mni i a voj
ku j i v Marok ku úspěšné od
l#do ůtiíky nepřátelské My ro
vnéi dekujemf a l vojákům
ktll hájí ltii VUtMMMi v Ujku
V Ireh OaifMIk Ú'H kobmi h
kleté biud t prvního dm spěly
ti4 (ohme Frsocn j4ko diffa
U bv na omm tuativ v iišlSii
My -b-kuj me 14 li Unií ariuá
di jťjíi liroiiUim tedeu byl t
v v imuhI tm nu vu lot V vt'tlvl
i řvc UřM i ítíiv v FUn
d rku a d kujnor a l turistu
kiřý viděl jk vyjití V-tti Irt
IMUlt InlOiUMU 4 JdlintiMl mb v
lí' 4 klid V ftii04 k kfi
1k %v! H (HivrvH lula nV4
tuti á ! W n viitkv cmU H4Íí
f V M v MVěd lt jw iiM4
IVU dio du ttri tUMtl 4 rdn4
tel 4 bvH fanw VllV%lÍ HplMt
4 'Mll
PitiMHií (HMidravio lvu Itrdi
v M Mm kdU ( dU h -t
Im ltělv 4 rVH i lě % UI
tímže vítězstvím zítra pomst 1 ony
padlé NArod který jet uchopen
tukového nadšení nemůže zuhy
tioutí Orgánem ministerstva financí
klcrý poskytl vám iílrovské vy
světlení finanční kítuacc objevily
se vám zdroje které vzešly z c
mísse pokladničních bondů a zá
loh Jtoskytiíitých Daikou Fran
couzskou Tylo umožnily nám Ce
lit! výlohám vzniknuvším válkou
a my neshledali jsme lo nutným
vzít! útočiště k půjčce Danka
Francouzská jest v takovém po
stavení že můžu zaopatřili po
kladnu zdroji a napomáhali k o
pětnému založení ekonomického
života země
Toto všecko jest důkazem živo
tními i Francie bezpečnosti jejího
úvěru a důvěry jakou všude
vzbuzuje Navzdor válce jež o
lásá světem a ochuzuje jej fran
couzská bankovku jest přijímána
m prémií diskontovánl cenných
papírů roste denně a sumy získa
né nepřímými daněmi vzrůstají
Všecko loto jest dokladem ekono
mické síly země která podivuho
dně přizpůsobila se stávajícím
svízelům a jež prohlašuje před či
lým světem že stav jejj financí
umožní jí pokručovuti ve válce už
nutné odškodné bude získáno
Dánové den konečného vítéz
Mví ještě nenadešel a pokud se
nedostaví náš úkol bude velmi
obtížným Cesta může býti dlou
há a tu připravujme našeho du
cha a budW povždy Hrdnuti My
zdědili jsme to největší břemeno
nlávy jaké kterýkoli lid nést i
může Země se rozhodla že boto
va jest přinést i každou oběť již
povinnost tato ukládá
Zdali tento zápas jest nejobro
vilějšíiii zaznamenaným v histo
rii není to proto že lidé vrhají
se do válčení aby dobyli území
získali zvětšení hmotného životu n
ekonomických a politických vý
hod nb' poněvadž zápasí aby roz
hodli osud světa
Nic většího nikdy se neobjevilo
před duševním zrakem lidským
I 'rot i barbarství a despotismu
-roti systému provokací a nictho
dického ohrožování jež Německo
zvalo mírem proti Hystemu vru
ždění a plenění jež Německo
zvalo válkou proti nestyduté he
gemonii vojenské kasty jež uvol
nila metlu Francie osvoboditel
ka Francie mstitclka po boku
svých spojenců povstala a (mstila
se v zápas
O to se jedná To jest větší
nežli naše životy Mějme tudíž
nadále jednu spojenou duši a zí
tra v míru vítězství vzpomeneme
s pýchou těch dnů tragedie neboť
ony učiní z nás statečnější a lepší
lidi
NEUTRALITA A VÝVOZ
Vzhledem k přítomné agitaci
iitt zastavení vývozu zbraní do F
v ropy píše časopis "Outlook"
'n hož spoluredaktorem do nedáv
ná bvl bvvalv president líoose
velt: Někteří američtí obchodnici za
městnávali se zásobováním bojů
jících národů v Kvropě válečným
materiálem Jest to správno aby
tak činili Mnoho Američanů vč
il že lícní Osnovy wlány byly
ť kongresu již v pádu svého u
ťáknněuf zaměnily by vývoz zbo
i[ toho druhu Tak konifrcsník
Marthoblt prohlašuje že kdyby
vývo zamečeli byl léto země
nepřátelství by piYntulo' že dovo
li nim vývozu zásob pro armády
Spojené Státy 'přítomné nejsou
na stanovisku neutrality jak na
i linuto bylo v provoláni pnu
di-nta Wilion' e my nemůže
me udržovali neutralitu 'pokud
jedna strana dostává iiatohy kle
té pru rňmé příčiny iu mohou bý
li úkány druhou utnutou' Se
nátur HUtheoek praví Mak lie
důsledným idá se lo když ná4 lid
prodává ibraiié 4 stítllvu do K
v ropy 4 by jich bylo nuuáim k
labijent 4 iuriči nlí Snálor
Wrka diMiutil by bojujíc j národy
I 'ad k uiavieid mlt u 4 14
dtil by tojvitma ibraué slřt
Iivík tiýlui střevíce tUky
vliu - vií-vkiv cw by iirt(iiui
b itu k tidríováid armá iy
Jri4 lít otáiky pu tě bio
o-tvrib K Dvvid jt sl ilJUk4 thi
kv ! Jet u správní a'v nékd
á%)V4l armády ttěiiut ěln
(ouiU k hlnt 4 turi4iVitif
V ttlp%MJÍ K kd'4 věi( i"
kal I válka jl v Ht4U h
íeiit4 Válka h klv dtvt
tud a po j vojákmv I HI Hl
vmUhÍih J l hhu e-4kiií ii
vtald tt k I i íávivijl Voik
Hlr4MU Í4liHt trb pfUlll ilitt
uch zbraiěmí koůmi nh trojí
jsou účaalnící rMUnu Avšak jet
válka vždy hUviiiuM Jet kMf
voják vrahřtnf My Mti$Mm
lak My nejMítlme za vrahy
rychhi tu: ztrácející vysloužilci! z
občanské války My ]'íáo ctíme
je poněvadž ac obětovali za jiné
Avšak oni nebylí by mohli vyko
nali avojí Kvinnost bc střevíců
u houní a stanů a koni a dél a
střeliva Tudíž lidé kteří j zá
sobovulí zasluhují úcty zdali do
dávali dobré utře víeu a dobré hou
ně a dobrá děla a střelivo Jenom
li kdož hotoví jsou říci žo vy
kloužilcc Velké Armády J tepu Mi
ky jest uzákoněný vrah mohou
důsledně zaujímatí stanovisko žc
jest to vždycky šjmtié záaobovali
válčící hotovost Jiánxla potřeb
ným válečným materiálem My
nevěříme že americký lid zaujmi
loto hledisko Zdali vývoz zbra
ní a armádních zásob má býti za
kázán musí to býti z jiných nežli
cistě ethických důvodů
Avšak nemůže býti zákuz vývo
zu válečného materiálu osprave
dlněn z toho důvodu žc tato zemC
jest neutrálním národem f Tím
naskýtá hc nám druhá otázka o
tázka neutrality Srovnává e to
i neutralitou Spojených Států
aby Američan prodával válečný
materiál cizímu bojujícímu náro
du? V dobách míru právo obča
nů jedné země prodávali válečný
materiál jiné zemí není bráno v
pochybnost V době války toto
právo zůstává ačkoli zásoby In
kové podléhají zabavení Zákon
o kontrabandu neměl by býti ma
ten se zákonem neutrality Neu
trální národ zachovává neutrali
tu pokud jeho vláda počíná sí
vůči všem válčícím stranám stej
nč )u nezachovává neutrální
stanovisko když prohlásí svými
činy že obmýšlí vyhladověli bo
jující nánsl h nímž žije v míru
Avšak praví hc žc ježto Německo
jest vyloučeno z moře v této vál
ce ono nemá tutéž příležitost ku
povat! ony zásoby jako jeho ne
přátele mají a že tudíž Spojené
Státy aby osvědčily skutečnou
jestraniioHt měly by odepříti pro
dávali nepřátelům Německa To
znamená že SjHjené Státy měly
by vzíti účast na tomto konfliktu
poškozením jtokud mohou An
glie a Francie obchodními ofsira
cemi co AfiKlic učinila ku skodé
Německa námořními operacemi
Tím se usiluji) nikoli aby S(Mjc
né Státy byly neutrálními ale aby
porušily svoji neutralitu Jest
tím žádáno aby Sjx)jiné Státy
zasáhly do války na jedné stra
ně aniž by doznaly že jsou boju
jícím národem Jest možno že
pravidla té ponuré hry zvané vál
kou nejsou tak dobrými pravidly
jak by mohla býti avšak nebyla
by to neutralita kdyby vysloveně
neutrální nánsl začal měniti tato
pravidla když hra jest v proudu
tuk aby pomoženo y„ jedné
straně na úkor druhé Z důvodů
neutrality zákaz vývozu nemůže
tudíž býti ospravedlněn
Zůstává tudíž třetí otázka o
lázka trvalého směru: Jest zá
kaz vývozu takových zásob čin
který pokládali bychom za přá
telský a neutrální kdyby v opač
ném případě my byli jm„ ve
válce a chtěli kupovali záxohy od
neutrální moci? V takové dobó
jako jest tuto Sjtojelié Státy uči
niti musí rozhislnutl (tři ěenu
vodítkem nesmi jim býti jenom
přítomný sentiment a pm-Uy ný
lu i jich přesvědčeni cti pokládají
a směr trvalé platnosti za všech
okolností Dejme tomu ie Spo
jené Státy byly by vi válen a Vel
kuu linUml a smetly brttické
bMfstvo moii (předpoklad jiwuť
v roporu a každým Jvďttavtt'l
nýtu fttklcin) 4 my ohtieilt uaá
opi ruce 114 obranu podťd kanad
ských hranic pokládali bychom
lo 14 přátelský 4 neutrální ěm na
strané Néiink4 4 Francia 4 Ku
ka 4 jmých evropských tiimno
tl kdyby hjmlečné 4 jednotlivě
odepřely nám prodávali foUtvo
pro tmie vojáky 1 tuhu důvodu
přeji m byli upha neutrálními
a aby se lu vyrovnalo poiěsdd
Anln tlralda své Ufito} My
Itt-uty Hut ie Aiut-rtě4iié pokU
dali by lo 44 iuáittku louluhly a
pfátiUlvl NtbyU by la mamka
lrittrubly 4 jiilUlvI 114 ltaité
Hutka 4 Fv4ie 4 NíuuvV (4
lvkle ptslmtlo k byU by i
klé #t4ukou tu utratily 114 ti4l
lřn uctiuli h( 114 l4 jHj4MM
ťýlh uiim k
My loMVkUium i(ii i tAt
VÍVU vibtHbn Hltvtlá! Huio
byli 114 vrdltitti 1 disU (tki
ky dtUotUl to ttlrtliiy i„ b i diV
vIA dasUdiiťbtt Itvftltka mnm
