Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 16, 1914)
1'OKItOK JiNK JO HtOHIWK JÍM Htnia 7 I č Štědrovečerní Host Majitel hostince "11 centy" ne díl 'n pultou ii i v-ří a vyhlížel na úzkou zasnčženou ulicí Myl to pítatřicátník íi nestal říoáíník m oduševnílou tváří jež zbrázdína vránkami ukazovala nu prožití starostí Jcí tyto vrásky dodá vnly mu půvabu zvyšujíce přivi li vý výra físt n liraJy vábleo pozornost k vpadlým nice a to veselým očím IIoHtiiiHký byl ílo vřk zdraví vyhlížející lei l při pohledu mi ního byste řekli že m narodil k vyšším a důležitějším víocm než pobíhat kolem ntolft v malí hospislí v zastríení londýn kí ulici J to žo byl hostince jeho ma ]ý — uutiuk mnul právó proto — vábil velíce mnoho hostí Nad úzkým vchodem kolébal mu dře víný Slít nu zrczavílím železním háku 1'rfiíclí budoby bylo na černali připomínající barvou nta ii' dubovi dřevo Hklciiřin! tabul ky vc Jvcfíh u oknech dodávaly budové vibn'lio vzezření domu v němž možno nalZ-zti pohodlí a do bří pohoHtřní Uvnitř bylo vííc- Imo neohycVjnft éiHtí a iiMpořada né V poloteinnň dlouliň mÍHtno xli tňhly hc dvfi řady nepokrytých Molů tvoříce po obou HtranAcli íirokébo koberce ulici Strop byl pírpaeii tmiivýnií tiiiny a zdi byly obloženy dřevem do výňo ra men Nahoře puk vmcly ohrnzy - (bbrí obrazy v úhledných ne příliň druhých riincích Dnen nebylo v hoKtinci krom? IlOHlilIKkíllO Živí dlJHC Uyl ňtédrý den a hodiny odbi ly zrovna dví Venku mírní jed not varní kiiížíIo v luwliiiei bylo ticho a Sero vyjma v předu kde reflex bílého svitla z ulici) dral Ke dovnitř zaMiiíženými tabulemi úpícími pod nárazy vichru HoMtiiiNký dnen hoHtň nečekal ule když ho objevila u dveří po Mava a vznlu za kliku nejevila tvAř jeho nijakého překvapení Dvéře hc otevřely a vcňel jaký mí muž Ketříid k kabátu Hníh a Ht nik postavil do stojanu i) Módní svět 0828 — "Drewlng lack" pro UAniy — Střih V 7 velkonteelij U2 U iti as 40 42 h U pa př ru Jet potřťbl iý yrttu M pwlcuví látky pra iii pulcovou VťlkOht WOl — ZJUtr pro UévóaU tíw' 1 1 " Střih v 5 vvlkmtťvlt: 3 l to h a ruktV Vyirtdujo Vm ytiidtt pttlťUVŮ Utk V Uft Vflkt tt lot — tUlj pro diiuy íiwU M — tch v ti vilku blťťlti 31 :Ui :H 4 3 a II pť u pír pr — Sukni 1 1 kthh v %rlhmtrrhi 'JI Stf i :n a a1 pUn v p4u J t 1'olrvM h yardu UpaK'v4 tát ky ha %idkNit ! pU iV — Tt h řvudilt4 thhy UKj kldj itdruiMdy Udy IH3 — Kaucho pro UAiujr v ♦ UUlKách tub Ktt adniunuti Střih i vvlkiuitvvK MU rMtřvl id rlki Vyl 10 5't ířl tú íuU lUky )r tfvM t l4l4t I4 l4 tiUM M Mil tf Mtlfc ttotV W4lit M l tth Hltí fil 4l4 pm hf tvi tk n Miii ♦% Mnu (Htt 4t KtMM fcttmNoltH m mu% M% MUi n h nrbotir — rri & o Rektor iíotlíoký ne zvedl n ví zvý- Aeiií žídle a pozdravil jej "Vílim vA pane" pravil "J to dnen metelici) " "Opravdu" odvílíl příchozí Rozhlédl ne kolem a rychli zra kem přebílil po licobHazených ato lech jakoby nikoho hledal ne znav že nvítnieii je úplné prázd nu povzdechl hohí "Í'řcjetM MÍ poobíd vatí f!' tizal Ke hoMtínMký "Jíohužel niUHÍm říci že dnen nemim v jídlech vel ký výbér neboť jnem k vůli svát kům dal vSemu ix-rHonálu vyjma druhého kuchaře dovolenou Mo ji každodenní hoMtí Jmou totiž vít Minou obchodníci a jsou-li krámy zavřeny neíekáiu hoatů 1'řcM to mohu nabídnouti řízek nebo ná řez éi porci zvěřiny Dohužel ne mohu nabídnouti krocana ale uiad by to Mpravilo půl kuřcteT" "O to hc mi nejedná" od víti I cizinec a podíval mc po mvíiu deíít niku jakoby rozvazoval zdu hc má vrátit JIoHtiiiNký vnuk mezitím vytáhl u jednoho Mtolu židli zve tím k iiHednutí hoNta jenž (o chvíli hí dal Miindati Hvrchník ' Je tomu již tak" začal po chvíli "že jnem hc zde míl Hetka- ti m přítelem Nedělal jsem mí hí ce přilijí velkou nadéji že we h ním zde netkám ale nyní jsem jen pfere — přece zklamán Zklamá ní nejsou u mne nice niéím novým a ilovéku neuňkoilí o jedno zkla mání viď Ale INmt vytáhl z kapny mrzutí kapcHiiík "Možná že byl váí přítel zdržen vánici" tcHil jej hoNtiiiHKy a poékáte-li okamžik " "Ach nikoli on již nepřijde Stěží hc to dalo oíckávati ftckl : na Htídrý den o dvou hodinách lim hc nikdy ve hvíiii životí neo pozdil Ted' už nepřijde neboť — íhou-U vaňe hcxliny dobře — je již ětvrt na tři" "Hodiny jsou na minutu pane rromiňte mí zvídavoHti zdá hc že jste hí zmíněnou nchůzku hiiiIu vili hodní dávno" "V červnu tomu bude denet let co jsme hí ji spolu Hiiiluvili" od- vítil cizinec "Tu jo velice možno že na to váS přítel zapomenul Deact let je dlouhá doba Je mi líto že jHte ni zile dožil zklamání" IloHtinský projevil Hvoji lítoHt tuk upřímně že k němu cizinec i hned pocítil sympatie "J8tť velice laskav" pravil provázeje tato slova úsiiiivein iirvvin od HVťlio vKroccnl l o pít dlouhých roků obědvá val jsem úplní sám jsa téměř churav z jich Hinutku Xa tento obid jsem myslil celí uíÍHÍee doufaje i ne odvažuje nc doufati že se Jim na vrátí předeni jsem okoušel ra dost že zase jednou poobědvám s lidskou bytostí a přítelem Nu což nemělo to být chcete-li váak dáti připravit! chutný obíd pro dva — nepříliš druhý a pomůže te li mi jej snlsti vykonáte o pravdu milosrdný skutek a pro kážete velkou laskavost élovéku jelii je hotov skočit! do řeky jo utnu aby uSt l Sunnitě Nuže co to mu jlkútet" "S iiťjvíUt radosti" odvětil sr deínň hostinský "Dosud jselil lcobédval a mohu iici h budu tuk rád jako vy budu li nilti po leíiiika Musilu vát vAtik poládit ti al'tste ni! dovolil opruviti vis hávrhf " Kterak ť" t4al se cÍ4Íitec "Totil lyt' byl ntýíu hotcm iielnif jedmm mých jiUad j i" o itwlrý tlen nejdou H-uU aut do pokladny ani a pokladny A Uk plijiiule l (itojo pohoktiustl p kyliutv lAtné Ukavost luiu" ťiťiitm vhvlli v4Ual piihlUt'j na iotiukťhti luulihémd 'iutUt ♦ jiho tv4ř iyjuiU a tm poněkud drinJ atu4h "VUrti4l 'roHÍit' ni v m a v4 hAid j'-t" J'" i 14 poUdnii U 'b' vt b t bUl lul }pitib tii Uk li4 K Unkaiwli te HhUiiiu tm iíeo (Hidubiu' ha hU ítuátu ťi kji ti4iu tedy l HihiH(ttttt Uk vt UkiU" rt bi ltuky "Nyní iwi iUvíl bjvh probudit kMllf jvíil dvgi t unul piítin4 pHddi'di % ií Jdřwřviut hiwUwž rti M Itbt4 iUU dirlit( t4!iooí0 ltll tUH "iKkuj itvvKť tl trtm viak byste w k vůlí mní neobtí- žoval o un více než j třeba" líoMtinMký proíel w Mtoly a o i w uve mi na xonci miMinimn Cizinci! osaměv opřel m o židlí a zadíval mc oknem na zamlklí do my protější ulice j)le dohadu byl to muž asi ítyřícetíletý a takí ji mu Mtarosfí zbrázdily vráskami oblííej li něho vínk vrásky o- bliíejí krásy nedodaly Tvář jeho nabyla jimi výraz popudlívý a ne vlídný Život m ním tvrdí pohrával h io zevnějšek byl úpravný a íístý peélivý pozorovatel víik postřehl odření rukávy na kabátí a vycho zení boty 1'opotáJil řetízek nepravého zlata a pohlédl dolů kdež mc jeho oíSm ukázal svazek klíčů místo hodinek Tu potrhl rameny a zabruícl "Mohl jsem mí je podržet! kdy bych byl před vídal že mc najde tuk pošetilý ělovřk jenž by mi zadarmo nabídl obíd" Zastrííl opít klíce do kapsy a oddal se zádumíivému pozorová ní smutního obrazu Teprve po ítvrthodiní vrátil hc hostinský a prostřel na stůl bílý ubrus na níjž položil stříbrní příbory a křišťáloví sklenice jež vesele zazvonily při každém jeho kroku Koneční znovu odskoíil do kuchyní a přinesl veliký pod nos m mnoha pokrytými talíři a o- pletenou lahví Srovnav mísy m masem na stůl a naplniv sklenice usedl na židli naproti cizinci "Doufám že schválíte můj jí delní lístek" pravil h úsměvem nalévaje vřelí polívky "Vyne chal jsem sico rybu pokusil jsem se však nahradit! ji přidáním led vinové paštiky h hřiby k smaži němu kuřátku jež vám dojista za chutná Je mé vlastní úpravy Moje burgundské víno je dobré a není tížkí Na vaši zdraví pa ne!" 1'řiťukli si a cizinec odložil lžíci radostným oddechem Několik "rásek v jeho obličeji se srovnalo a jeho rty se pokusily o úsmív "Hože" řekl tiše "jak je krás né jisti pořádní ve Npoloěnnsti Věřte pane celá léta jídal jsem jenom s cizinci na mou ěest A také mnoho let je tomu co jsem k obědu pil víno Nikoli snad pro to že bych na ně neměl" pospíšil si připojili "to ne Nemyslete si to prosím Je to prostí proto že nemám přátel a zvykl jsem si po lilížeti na jídlo jako na nutnost jako na níco nc příjemného tře ba návštěvu u zubního lékaře mí sto abych na ní pohlížel jako na potěšeni Snad mi rozumíte pa ne to je vše" Hostinský se zdvořile uklonil "Hotové neštěstí je to zvyknu li si ělovřk tomu" pravil "Je sice pravda že je jídlo nutností nic mělo by bytí radostnou nutno stí Přiznávám se vám však že kdysi bylo u mne stejní Kdysi jsem byl na tom velice špatní a tu jsem přijal místo sklepníka v tomto hotiuci Náhodou potře boval majitel člověka a tu mne přijal Dví léta jsem jím byl byla to perná práce! 1'řeco jsem se však při ní uživil Tehdy byla dobu kdy se mi zdálo by ti jídlo prostředkem k dosaženi cíle u ni koli radosti jíž opravdu jest — Dovolte abych váni kousek při dal No? To děláte malou čest lučinu obědu" "Naopak dělám velkou čest a co hlavního jim kuždí sousto s radosti Tak jste to tedy do prueovul c sklepníka na majitele hostinco!'' "Ano Snažil jsem se o to šest b'l til jsem so toho přroe dopru covrtl l'o dvou blech jsem h I UxttUioMH nik vrchního čUuika a m čtyřech litech byl js-m to iKibtdiioiitt itiajittli a hostince la kovou cctui jo ji lá l ptijtd no boř uhliha j hu vAčddcdé khxtdv I jul j in se hiMiliuco a radoull uprav ú jej a wynt aS nejnem ioe jíitj bohrtl daří mu mi iiuuuiutJ Mij! [nmU jU MlittuU ldK kt H dovrdau wťiuti %ht& jídlo a dohru i4 lid plil Mfi tvými biinlmi tuimly luáia pH loittiuui ul itiuwiiii doUi lo joit sVrivieJjÍiHÍ jvdliky" llostMAkký nt vhtUi i4otyt J a hiIoíh a úimlivm dvUI i "Nud ta uvi m tv ft jtii uč Uvl ftrd dtn U ty míl ji }ihč wiy toKjj Ufilimli Vik pkoj u tubuf j Wp 4dnd Mdttt Uoliui ttl ipalni vtUU kUlnl ivh jtni i4UliloU " "M4i# pr%duM řdkt ui iho IUU §i i Uř Itiud" kil liti didiř v ml iu'ho kuřvlo - - "k5! tjři j4 imuKI Hoi te jwm jednou ve m ví m životí udila! ní- kferou ví pořádní" "Jsem nrcMvédíci že nřeliil- Ic" pravil vážní hostíU-l "Víí- ehni poíJIéháme omylům v doni f lí ní že isme ubozí neohrabovi když nám naše povolání neplní kapsy zlatem Jmou na svete lide kteří mc po celý život lopotí a ni kdy nezbohatnou a přece jsou spo kojení živl" "Možná že je tomu tak" od no vídíl cizince sklíčení "Nemohu o tom Moudítí Vím jediní že můj život byl z ne jhrubších omylů jež mí možno představili Tak jako vy pane mul jsem I ja o velikých vécech Studoval jsem na uníver MÍtí v ('ainbrídiři! a bylo rozhod nuto abych ho věnoval právní- ctvl rrÍMtiho jara bude tomu jiz dcMot let co jsem přísel do Iondý na a hlavou plnou bezstarostno důvířívosti a nejrůžovíjších na- díjí jež kdy byly v lidskím srdci Současní se mnou přišel můj přítel tímíř jediný přítel jehož jsem kdy mil Jmenoval hc Ktaf- ford Jan Stafford Dyli jsme v stejném ročníku jen žc já jsem hc připravoval pro dráhu právnickou a on ho vínoval filosofií chtěje hc stát i professorem" 1'ří posledním našem setkání se tlili jsme právě zde v tomto ho stinci a možná že i u tohoto sto lu Bylo to večer před jeho odjez dem do malého zahraničního gym nasia kdež hí našel místo ('clí odpoledne chodili jsme po místi navštěvujíce známé a nakupující! věci potřebné na cestu Doba li bida nás našla v této ulici Vešli jsme bez dlouhého váhání sem a poobědvali vesele a plni naděje do budoucnosti Dlouho do noci jsme zde sedi li promlouvající! o velikých vě cech jež vykonáme a připíjeli bu doucnosti té čárné budoucnosti od níž každý očekává jen ncjlep ší Mylo to pošetilé ale byli jsme při tom šťastni Míli jnim) pří pitek vlastní více heslo jež jsme několikráte provolali a také m tím to heslem na rtech jsme se rozc ř)i" Ji je chtil pronést i leč zarazil se a zavrtil hlavou: "Ach ne bylo by rouháním o pakovati je nyní Náleží minulo sti — Nu pane nyní jsem vás dosti znudil svým příběhem To je vše" "Naopak velmi mne zajímal 1'ovídka je smutná možná však že skonči šťastni Kdož vít lira konči teprve až opona spadne A co se Htalo s vaším přítelem?" "Jimemt" "Ano" "Dostával jsem pravidelní zprá vy pouze tři roky Tak zmizel z mého života (''ástcčně to bylo mou vinou Neštístí za neštěstím na mne dopadalo což mne roztrp čovalo Dokonce jsem linioví záviděl jeho štěstí a myslím že to vyčetl mezi řádky Konečně naše dopisováni usta lo Stěhoval jsem se z místa na mí sto hledaje stálo levnější byt neboť ani jednou se na mne ště stí neusínalo l'řed piti léty jsem psal Jimovi na starou adresu alo dopis se vrátil Odešel odtud Ještě jednou jsem mu psal alo marně Jim xniircl tak jako jsem zmizel já Možná žo jo mrtev neboť by jistí dno splnil svůj yávatek" " Myslíte t" "Jun nikdy neřrušd á4 ku" "Však - dewt bt " "Ano alo my jtne si tehdy nluviuMitiií slíbili te so do dnes setkáme ať jsme v kterémkoli kouté svět No Jun cmÍYl" "Kdoi vl Snad jlo jej v pu shdidm řce potkal třeba dva colkiálo na ulici a ncjHnal jste ho" uvaloval hostinský "Vidyť dosrl let pl4oo a lumby 14 iivo (cit iucni v it cul tMovvka Jtu jUt te bvU ttynl Hinl svčho příleb!" ' Cuiiic so írnil a hblřl no jtU "M)fclíu te ano pivvv dv í nivám i jsoiu Juuuvu podobu úplni íupoiuiitM Leč ktlybycU uvubH pauiíř by tait i ukamitli vikřUtla Tlu jww i jut" ltoÍHký wtlvj a iauUl Idavvu "Kdi4 vl! narUm U vuy a Uasy i kpAioclck UU a Uk4 r4ky br4idl tďWoj Uvt tu dkonU bv (řUvék v doili UtivH míud tak te by Uint lualka rvMskuvU m Hudrvi It v!h 1'řfíVldl Jsom PROÓ U tak vwAtó chorob kUr Jn rzAmorrif tnifwmll prtmlulfolt Ukt podlrajf M klIdrnSmu vlDo obyfijoLo árnniciho lihu DRA PETRA Protof ono J'l Um na kořen tla nnlUinU y krvi J$ pHpra vano t íhiýib wiruvl roi(viiJ(e(t:b knHukb a bylin a j r uffáuí po vU nul W roko— UoMtl dloubíMi to dobu(16kliMli4 Jubo Itwlnoia tUUKltl K inUn Jln4 Ukf tmlr tm ůoM1 v Márnluh tfiirl ďrtáví m lldtn DR PETER FAHRNEY A SONS CO IM fU IWm hru se o tom Dovolte abych vám přidal trochu salátu Je dnes štědrý den den dobří vůle a mí ru zapomeúmc tedy na nvá utr pení a striiMti byť třeba jen na jednu íi dví hodiny 1'okusmií hc o to" "Nu dobrá dovedete Člověku namluvit i žc nlarosti jsou všed ností" usmál hc cizinec "udí lím tedy co bude v mí moci Do jím mc však žc to bude ponfkud jednotvární — Vnadil bych ne že nemáte trápení?" "1'rohrál bysto" usmál ne ho stinský "Vícra mi odešel vrch ní číšník Myl příliš dobrý než aby tu zůstal zítra nastoupí lep ší místo 1'řeji mu ovšem štěstí nechal mne však na holičkách Vrchní číšníci se totiž zrovna ja ko básníci rodí alo nestávají ho jimi" ('izinec se ihIiiiIípI a zahleděl se upřeni do zasněžené ulice Jlo htilel ho pozoroval stranou usmí vaje se Pojednou cizinec no obrátil K hostinskému a zažloutlé tváře mu ještí více zbledly "Dojte mi to místo" prosil chvějícím so hlasem "l'ro boha váa prosím pani! dejte mi jo! — Jsem u konce so svým živobytím Hodinky jsem zastavil dnes ráno za deset šilinků — jen tolik mi na ní totiž dali protože jsou oce loví — abych mohl jiti nem a mohl zaplatit! svůj řád Zatím Jim nepřišel ac jsem byl jist že ho najdu Hleďte: pokunil jsem se o právnictví a nezdařilo no mi pokusil jsem se o spisovatelství a trpěl jsem nouzi Nečinil jsem žádných nároků na život ba i cí noví figurky jsem na rohu ulice prodával hoň první osoba nu niž padl můj pohled byla žena již jsem před lity znal Pocho pil jsem pohled jejž na mne vy slala Otočil jsem ne a prchl pro dav hračky židovi za polovinu to ho co mne samotného stály Vče ra jsem se pokusil najiti práci ja ko nosič Dnes pak Vi díte že jsem zkusil skoro všech no alo nikdy jsem so nepokusil býti sklepníkem ftíká ne že kaž dý člověk je nehopen dílati něco dobře jen dostane-li no k tomu možná že dovedu obsluhovati Nežádám mnoho: dejte mi stravu a šilink nebo dva Kýchlo se li cím prosím vás dejte mi to mí st o" "Musím vám přižnuti" odvě til hostinský chvějícím so hlu šeni "že jsem t těch kdož věří v osud Když jste před hodinou vešel řekl jsem si : Zde jest můj nový vrchní číšník Vidíte pa lte že jsem so nezmýlil Místu jo vašo přeji vám abyste měl v něm hojní úspěchu" "Myslíte lo opravdu?" ajíkl so cizince jsslávajo přou stůl ho stinskému ruku "Dojista" A podali si ruce Pak cuiiu-o klesl 114 Julii a se děl n přivřenýma očima by neby lo viděli jeho 31V }}our compUjrton neutj DAGOETT 4 RAMSDELL'S PERFECT COLD CREAM U#4 hf (Vt !( ! Nw YvV JUhUIjt far wnty-(hrt WUtj la K Wll UUHthtl AWAJ tK ItUktkt l TUu# vur )uaki Wy ii Udy umk U )m 1 f+ fl O tJ4 ♦ JE TO aiICACO ILL Hostinský vstal aby odstranil tulířc a přinesl hrozny ořechy u doutníky Pří tom ne šťantní u 1 míval I Naplniv sklenici červeným ví nem až po okraj tázal ne hontas I "Chcete ni nc mnou připiti pa ne?" j ('izinec vyskočil jako vyburco jvauý ze nna a chopí v ne Hkleníce povst al i "Připiti?" zvolal "Připijí ti- I i ni iHieitrai : ' Aí míl oči jeslí vlhkí v obli čeji zračilo se uspokojeni a vrá- [sky zmizely Stáli naproti sobí u stolu Ve svítnici bylo ticho Host čekal až hostinský přeruší mlčení A jak tak řjokal ozvala se někde v zadní přihrádce moz koví slabí a nejasni pamčt V tom pozvedl hostinský prud ce ruku až se sklenice nrazily "K výšinám slávy!" zvolal Cizincovi vyklouzla nklenico ze ztuhlých prstů a rozbila ne na střepy "Jime!" zakoktal Adolf A Tenopír 6eký právník Úřadovna: Cis 1320 roh 14 a Willlam ulice OMAHA NEBEASKA Telefon: Doug 8397 — Vefejný notář— Dr Chas Rosewater český Icknr Úřadovna: 210 Bee Bldg OMAHA Ord tiodiuy — 11 do 12 bod dopolj i! do 4 odp 5:30 do 6 odp V nudili: 1U du 12 hod dupot Stanley M Mallý vlastni elegantní zařízený hostinec v Bruno Neb fiízný Storzňv ležák na čepu Velký výběr vina kořalek a dout níků Vfioho druhu lahvoví pivo Ceny mírní obsluha vzorná Na vštívíc nás a přesvědčte sej 17-tf Dr J J Warta lóči iiciuoco oči uši nosu a hrdla rpravuj brejlň Cíl pokoja 924-W 0 W Bldg V uřndovuá od ti hodin dopo ledne do 5 hodin odpoledne Tlfon: DougUa 5952 ttMk H V H" Tříd nu jj] o
