POKUOK lNT 2 l'tfWNíK Plil
Mlr'm li
Petr Kropotkin o
hbivný ruský iifi #rti jm! m (kni
ze í l r Alexeje vié Kopotkín
byl požádán švédským professo
lem (i Hfcffcncm o sdéb ni co
poudí o dnešní válce Kropotkin
(překlad otiskujeme listopado
vého élsU "Volllých Lístlj" IICV
yorských) odpověděl
"PoVaíljji za povinnost kJ
ho inilovnfkn idealismu b lidského
pokroku vřdcc zvlášlé pak těch
již evropským jrol'trit'ii ve
psáni bylí rm prapor Mezinárodní
Dělnické Assocíace by dle svých
mI m schopností uéíníl každý vše
co v j'lio uiod aby zatlačil vpád
Němců lo západní K v ropy
Příčinou této války nebylo za
ujaté stanovisko Huška oproti ul
timatu Hakouska jak sc némcck&
vláda -— věrna Ibsmarckovýni
tradicím — pokusila předstírat
neboť již Pb červenec liylo státní
kfmi západní K v ropy známo že
německá vláda sc určité rozhodla
na prohlášení vilky Kakouské
ultimatum bylo toliko výsledkem
tohoto rozhodnutí nikoli příči
nou Měli jsme tuk opakování
známého Písmarckova podskoku
z roku m7u (Míním zde falsďikát
Flmského tcIcKniiini Písmiirckem
uveřejného by Němci uvěřili '
příčinou viilky lyla Fruni-íf l'o
(i'-ji Hf lí ziiifi'iM tohoto polvo
díl jcAti' vyrlilouluil)
1'iíčiihi hoii'iiMiu' vilky MpixMvíí
IumI-i'ÍcIi víitky z roku 1m70
71 Tyto nAnlnlky hy lv ř"l ví
iiAny již r 1 h7 1 lí'hkn''liliin "
'i-)viu Uyý prntcMloviili proti
připojení KIwiNkii ii 'hm1í liolrín
hkn k liíi nénifcki'' zii kterýžto
protiMt livlo jmi oilpyluití I v lé
tu v žnliiíí Oni přeilvMiili žf tu
to iinni'X(' liinlc iiíéinou novýi-li
válek vzrfiHlu prunkétio militurí
mii u povojiuiKt'ní celť' Kvropy n
zmliženi VMeho Hociálnilio pokro
ku Vllliee To Mlllllé prediovíillli
i liitkiinin li (iariliilli který h
hvými dobrovolníky píiHpéehal
Lojovali pro 1'raiieii jakmile pro
liláhewi I iv la repulilikou a koneé
né pii'lvídána liyla záhtupei
pokrokových Miiérú v Kvropc
My kteří jsme pracovali v rňz
nýeli frakcích moc demokrati
ekých i aiinrcliÍKtiekýeli - - ohrov
hkého NocialÍHlíckélio hnulí v Iv
vropč víme velice dohře klerillv
hrolill liélliecké i 1 1 V l st ' oehlOIllílit
vcŇkcrá pokroková hnulí v Hel
ííú Francii a ve &výcaikn ne
hol' pracujíc! lid byl přcHvédécii
)v tím okiimikem kdy znoéne
vnitřní zapnu v téehto zemích ná
h-dovati bude nčmi'cká iiiviinc
lielcie b la v lom ohledu varová
na Francie si tuho byla vědomu
In yvlánthího připomínaní
1'iaiieouiis védťli ze Mely
nichž Němci vbudovnli nikoli
pevnoht na obianii piulcb neho u
ii iní ale iipeviniiy tábor pro uec
ls vibojné Icj v doibu dědit i
di líního vojenského pochodu od
l'tiíe a ze v den prohlášení val
ky (licho jcďlč diíve aiiuádii
'iIIihni muu mohla by posloiipí
ll Z Me pl oll l'lll íl se m lili "V
mi dély a HHobaini
Vh tukových okolnosti nemůže
hvti Zťinř volnou a Inkč Fiaiieit
nebila hvolnlnou v jejím vývoji
pni v1 lak jako Vitiáava neblbl
moIhmIiiou pod dély ruskveh tvr
zi ii obklopujících pevnosti a Ju
ko llčbhiad liebl ivoboillilil
l nikouskvmi dély etuliua
Ul lokli 1 H7 1 Néiiuťkti stále
hrožovuUi ev ropsky pokrok V
i líny mč bvly doiiuecny ťiivcsti
(mvinuou UUbu Voji'llkU dbi
Vioru íiivcdi in lio V Nímct ku
vydriiiviU obrovské iinidv Vi
t hity i'y ubrusu) náhlý m M"k
ib lil
vh lo l h pro vvi hodni K
v ropu juii iiov ité pru Huko by
to Nťou i ku uiHii iii v 41 rvtiki ti
l'mký iiiiliurisiii trůni U "!
tuď lidivvii oupvitl jc pu
skytaje iiinitiký liichUtf ťvU
su #i luskli tttéiiiy tVlitvi h oi
iástik lttUťkiJ iUc iUb pak pH
stoVilt prollásImUlVÁlll n potí
ivn pislitttinliiýiH tUitl'
Hiku jmvitovdá vik v hu
skéu JNUktt kl lUky
i pmbdtib h M hiU tm
é UuU jrtklt V Uukt b'l
ilítilui ptohtu p4řokavýiH p
lilokývh t i wtk wvoc l
Itot kikM InipvMíbťiHt Ík kí
Ulu ultrtti SíiH'ikH NiWrku
tiiHrvkwVtik nUuiídrt M Viol" jV
Íh toulitw jtiifiuntt tuM
h( itimu M'hl ťy Mb
bs-duUsiim UV dbHiKrt H4
ku vidrirU hiuM 'I
lutH Uk it4tlivvtli IVUky
evropské válce
l íny jako činil kdyby nciiolil
(dkiztí ti pfíkbid "ví'c)čho"
Némccka u kdyby ní nebyl jott
protekce tbož Nčnockiií
Nczpomlticjnc luk woidno di
jiu abychom ní plipomčlí jntim
liost jaki stávala mei Áb-XHii
drcni II u Vlénicin J jích npo
léčnou nenávist ji jevili vfiéi
I ťancii jedíu- iroto že lato ná
pomocná byla v osvobození ltili
a konečnč jích opponícc vdčí Jla
Itjni Miiniým když tilo ne zbavili
rakouských vlinlařu vc Florencií
1'armč a Molcn a když konečnč
Moicncíc prohlášena byla za ní
dellj llčsto llulic NcZMpOlllcfl
mc Ičch zpálečníckých porad ja
ké Vilém odával Alexandru
III r mh jakož i podporu jakou
Mikuláši II skytal jeho syn a
vnuk zvláAlé r l!0" Ncznjiouil
nejme také že povolila li Francie
roku I 'líni pújéku ruské auto
kiacii uéíníli tak II védomí Že
kdyby líusko nczrcťormovalo svo
ji armádu po utržených poráž
kách v Mandžiirskn byla by sa
mu na kusy roztrhána Némeckein
Itálií a Uakouskcm 1'dáloslí po
► ledních týdnu ukázaly že ohavy
její byly oprávněny
I plvnulá II léta potvrdila co
Ibikiinin byl nnpsiil r l7l to
liž že kdyby francouzský vliv z
Kvropy vymizel byla by Kvropa
Ve HVém vývoji o celé pul století
posunuta nazpět A nyní jest hu
iiiozřcjuio že nebude li současná
invase 1'ieltíie a Francie společným
úsilím všech národu v Kvrnpé za
tlačena budeme míli další píil sto
letí nebo i více všeobecné reakce
Po dobu posledních 10 le roz
prostírala sc nad Kvropou mož
nost války némecko fraiieoiizské
l!ísiiiarck nebyl spokojen pokoře
'ním Francie poznal že zotavu
je sc přilni rychle z ran jí zasazc
ných Litoval brzo že nepřipojil
k Némccku ješté provincii ('haní
piiKlie li Že spokojil hc s odškod
'ným péti tisíc ni i 1 1 ion ú ťriinku
když mohl žádali patnáct tisíc
'miilionu Ve Irech případech mu
seli Alcxamlr II i Alexandr III
zasáhnout i aby německým ímpc
iialÍHt(ini zabránili Francii opétnéi
picpadiiouli A jakmile sc cílili
došli silnými jako moc námořní
usmyslili sobé Němci zničili ná
mořní moc Hnlanie a zmocníti sc
jižního pobřeží anglického kaná
lu a taklo ohrožovali Anglii Ně
mecký "plazový tisk" snaží se
nám namluvili že záplavou llel
l'ie a Francie jich divokou rolou
jako i loupením a pleněním měst
a vesnic v uvedených zemích bo
juji prot i Kusku já ale doufám
: že není nikdo lak zpozdilým aby
sciil takovému nesmyslu ni
llliellí se Peltfic íl Flllllcle II Vlil
éi ploll Alllílli
I éeb llllolio všeho Jest pl lllll
lili Nizozemí aby sc stalo součást
kou německé i išc aby se současné
iimiiiiiIi piuplavu pojícího Indi
i kv ti Tichý olu-án který illies ob
siiell Nloi uislielu Zliiocliéllí se
Antverp n ťalais připojeni vý-
i hiuliií části Itelifie jako i frali
ilslé provincie lul lil pil U Iť"
lidi bv jmi umožněno hv b přibij
žiti se ku litu V It tlil 11 llléslll Flltll
cie Tuto bylo známým snem ně
uicckých "eísarovcú" od doby
Plsliialt kil II sice dávno před lim
hež došlo kli přátelství lne1 Flltll
lni a Uu-kclu a toto zustUie jich
l
snem
Nchvl to hoj pioli Kusku kdvž
i sn poloiibi Néuiicko svoje lá
mé na ibiltsku a piipojdu m plo
Jvimii sb svik IloUtijn Ntb)o
to prott Kusku Itýbll prott F nu-
l il H l'Klll íimiiii mbíi(iii
uhtliVhkoU tlolU A plokopllltt tipl-
V tlilo Kii-UkV prňpbvv ílbadv
v ojenský pi ísUv Willo liuslufcit
Ve kttlilit IMVrtw AtltfUi! ttliibil
vpl it řriii'otuk pHtvy
tlt ii i hclbourjí ittohou byli
piprvttvÁny v upliti yUAi u
Upiult Puhitdk u potři id Hu
tk lt plAnbli lř'liiťtť IUlf1
jrtki ivnl pnprtivwvivitiv nítttť
ikýlll tlskltll #pMttivďio j pn
V-oH 4itl Švédsku oj
M4ivli Svvr4ittvrnkvih
it4-ltltgi j jtiliiuliu ittttllt
vitUtltut tMovik v Níiuvtku h
mém krý by m vídl h itvprl
K uUu4 V ptwbdtil dob It
inlfrim jim YidU MttUtti
rattt NiUttii mhí
ivýiK riokovtnli vviK j%
i4tbh IWi Alv ItiVUMk in4
Uítlt
HtoihmluuH proKlilt iti m'
4lky v KíHwku diwliv
vyzbrojei Kíelnkclio jríijlvu
klcrě vc velikém chvatu zakoič
ny počálkem tohoto él dna U')
écrvn Ale válku nkoro propuk
la v écrviu roku l!ll --- věděli
jMne lo zde všichni Myla by pro
pukla minulého létu kdyby Ně
meeiíM bývalo úplié připraveno
leo v únoru byl pb-bod války
lak zřejmým že - jsa Ion dobou
v !onlíhcrn - íckl jsem mým
lancouzským přálcluiii že jest
lo pošetilým od nich vzpírali ne
zákonu o Iřílclé hlužbí vojenské
když Německo se pilné připravuje
pro válku j radil jseii současné
mýtn ruským píllelřiin aby sc
dlouho v némeckýcli lázeňských
místech nezdrželi neboť válka za
poénc jakmile ve Fnincíí a lín
sku nadejdou žně Ve skutečno
sti jen ti kdož schovávali hlavu
v pisku jako stroN nepředvída
li co je oěekávli
Nuže poziali jsme co Nému-
eko chce jak rozšířené jsou jeho
záměry jak obrovské a dopodrob
na propracovaně jsou jeho při
pravý k válec a jaký druh "evo
luce'' miižcme od Némcíi očeká
vali v případu vítězství laké jsou
jeho dobývačné sny pověděli nám
sám císař jeho syn a jeho kan
cléř Nyní jsme slyšeli nikoli z
ist spilého německého poručíka
nebo preiierála ospravedlnění o
haviioslí způsobených německým
sladem z úst vůdce německé So
eiálné Itemidiral ícké striiiiy dr
Siidckiiina vyslaného svojí sira
iini k dělnici vil Švédska a Kulic
který měl tolik drzosti že dovo
lil si omlouvali barbarství spácha
né německými Huny v bclKÍekých
městech a osadách Mopuslili se
těchto ohavností jelikož prý bel
ličlí civilní obyvatelé stříleli na
otočníky v obraně svého území!!!
Pro německého sociálního demo
krata tolo postačí! Když Napo
leon III podobné se vymlouval
aby islfivodnil postříleni 1'iu'lža
nú v den jeho převratu celá Iv
vropa nazvala jej padouchem A
nyní tulčž omluvu podává k odů
vodnění nekonečně ohavnější niv
siliiosli německý žák Marxe!
Tato nám do jisté míry objas
ňuje zvrhlost národa za posled
ních čtyřicet let !
A nyní ať sobě každý sám před
staví jaké by asi byly následky
kdyby Německo vyšlo z této vál
ky jako vítěz
Nizozemsko - donuceno připo
jili se k říši Německé poněvadž
chová ve svém držení průplav me
zi Indickým it Tichým okeáiiein a
"Němci tento potřebují" Vět
ší část Itelyic přivléleiia k Němí
cku vlastně je už nyní přivté
biiii Ku všemu zpustošení a vy
pleněni požadována ještě ohrov
ská přímo zdrcující válečná nu
hradu
Ani vei py n 'uliiis jakožto vo
ji-nské přístavy Německa doplm
li h_v vYilliclimdiiiIVn Dánsko
vídáno na milost Německu jak
mle b sc zdriibabt podporovat i
v ý bujné plány Néuicii kteréžto
plány budou stále roširciicjsi ji
ko rosily od vítězství roku s7l
Vudiodllí Fnilicie pl IVlélelll
k Německu jejíž nové pevnosti
pak budou v dosahu dvou Ueb tli
ih niíího podusili pai ic Takto
'-alicic bude odvislou lili Něllle
i kll pro pl ištít b H lei Vsi chlív
ťl lincol-ké zálliulské osildv
Mamko Alir Tonkin imIioi
ty budou Německem " Mv liciná
nu kiilonic v ceně hiiiiiinc i5'"
► le lny je lib' Uliti liillslliti " tak
tub podobně prohlásil iicjstiiišt
kMi Vilému oliobo dne llik jed
noibuhc a lak npiiiiiué rece
no !
lihioi iio ictézcm néiiievkv cli
Vojiliskýili plíslttvil pib! jlíul
bo piitiívl Kítiiálu a Siviruitio
vN " i'
M AMM ftM iMrttVVMi
NHMl I httK iulit4vJt 'táU vUkubAtiitlm JU
moře jaký by mohl býlí život
h pojeného Království nu lí život
íícný myšlenkou nových válek
jŽ nulno podníknnufí aby sc ze
mě zhostila neustálého nebezpečí
invase neboť takováto ínvaso
není jíž nemožností ježto útoční
ku stojí k službám Veliké parolo
dé' lodě podmořské i vzdueholo
dé
Finsko stane sc provincii
Německa Na lom již pracováno
ml r ls! a první kroky v loni
lo lažení prozradily cíl néme
(kýcb ímncralisli Plsko -
definitivně přinuceno vzdálí sc
naděje národní neod vislosli ož
vládní kruhy německé nezachází
n Poláky v Poznaúsku stejné
špatné ne lí hůře jako ruský au-
fokral? Co pak nepokládají ne
meélí sociální demokraté již nyní
každou snahu Poláků o národní
probuzení za zpozdilou! Dcutscli
land neber albs! Německo nade
víc !
Ale dosti! Každý kdo má ja
kýchsi znalostí o evropských zá
Icžítosteeli a kdo pozoroval obral
těchto v uplynulých dvaceti lé
Iccti dodělá si obraz sám
"Ale en puk o ruském nebezpe
čí?" budete sc láziltí
Na lulo otázku každý vážný
člověk odpoví že jste li ohroženi
velikým přímo zdrcujícím nebez
pečím jest prvním úkolem lomu
to nebezpečí čellti II jc odvrátili
n pak věnovali pozornost příští
mu Helmic s velká část Francie
jsou podmaněny Německem a ce
lá Fvrnpii je ohrožena jeho želez
nou pěstí Nuže především od
vraťme tolo nebezpečí
Pokud se dalšího týče muže
být i ještě někdo kdo by nebyl u
vážil že současná válka ve které
všechny ruské strany proti spo
léčnému liepřílcli sc spojily že
tato válka podstatně nemožný
učiní návrat ku přežilému aulo
kratismu? A pak ti kdož vážné
sledovali postup revolučního hnu
tí z roku 1 !() zajisté poznali ja
ké idec ovládaly poměrné svobod
ně volenou první i druhou Dumu
Nemohlo jim zůstali nezvěst ným
že hlavním požadavkem všech li
berálníeh H radikálních stran by
lo získání samosprávy pro všech
ny součástky líše Finsko touto
revolucí aktuelné zajistilo si ur
čitou formu demokratické auto
nomie a Duma tuto potvrdila
Konečné kdo zná poměry nu
Pusku ti sledoval poslední její
vládu zajisté chápe že autokra
cie ve formě zrušené r l!M)ó ni
kdy jíž nebude obnovena a že ru
ská ústava nikdy nemůže být i
vtěsnána v iinpcrialistickou for
mu prodchnutou duchem parla
nienláriií vlády jakou na se vzala
v Německu Pokud se týče nás
znajících vnitrní stránky liuska
jMiie spokojeni ze liusovc nikdy
nebudou schopni stáli se v v boj
0 v in a válčen v m národem po zpu
olni Nčineekii To dokuUjí ne
toliko ech- dějiny líuska ib- je to
1 rejme z ujímajícího sc jádra ru
xké federace která v brzké bu
baicnoili se uplatni Vše lo ne
-lov nává h duchem valccnv ni
Ale i kdv bV ch se Ve všech těch
lo pi vdpov édieh utvlil to koll kltž
li iutclluíciituí Kus je olv rdi
ell pak bude ještě dosl I Cltstl k
poiiení ruskdio iiupi i lalismu
právě lak jako celá svobod v mi
lovná pvropa je suuěiisuě lutlova
dobiti ptullť-hti válečného ducha
který se Německa zmocnil ud ť'
doby kl Německo upustilo tra
ihec slojí dřívější civ llisace it
chupilu ne ni t ni iiiiperialismii His
iiii i kov a
de jisto lato velká válka
l-ude Vellkvtii iiilniiičeidiu lotru
ditiil všem Picsvědči je Ze V ii 1
kt nemůže bvti tslst raněna sní
NfcMEČTt VOJÁCI VK 8LU2lifc V 2ÁK0PKCH
♦
9)
dm pacifistu a různých jiných
bláhovosti jako že války jsou
nyní lak vražedné žc v budouc
nu vubec ncmožiy budou Válka
in uiHv býlí laké zdolána anlímí
lilarislíckou propagandou jaká
až polnd prováděna byla Něco
daleko hlubšího je zapotřebí
Příčiny vábk ni nsí býlí v zá
rod ku jotírány A my kojíme
se nadějí že současná válka otc
Vře oéi nejen dělníci Vil ale i
značnému počin vzdělanců střed
Ilíd občanských Poznají zají
slé jakou úlohu hrál Kapilalism
a Hi át v př í vodění ozbrojeného
konfliktu mezí národy
Ale pro Icnlo okamžik nesmíme
Ztráceli se Zřetele ficjdůležitéjší
úlohu dne Tzcuií Francie í 5d
tfic musí býlí od úloéníků osvo
bozeuo! Vpád Němců musí býlí
hozeno!"
AMERIČAN 0 RODU HABS
BURKU V I hícatfo Tribune zajímavý
yklus článků uveřejňuje llerbert
i avion o historiích panujících
domu evropských a z těch jisté
iicjzajímavější jest stať o rodu
Habsburků ('lánek jest velmi
obšírný tak že zabral by asi dvě
stránky v našem lislé ale tenlo
výňatek přesvědčí každého že i
v Americe jsou Habsburkové "do
hře a cli valné " známi
"Ze všech panovnických rodu v
Fvropé Habsburkové jsou nej
starší a iicjdcifciicrovaiiéjší " ra
ví í 'ii s I on " V žádném jiném
královském rodu nebylo lolik ší
lelicíl blhcil pomalelicil idiotii íl
nemravných mužů i žen Kdyby
některý historik duševních cho
iob vypočítal všecky duševní po
ruchy a morální vady tohoto rodu
Ve všech jeho vél vích výsledek
byl by uejúžasnéjšíiii záznamem
v dějinách lidského plemenu Dě
jiny tylo byly by nejslrašlivějším
odsouzením vzájemného ženění n
vilávání královských osobností a
hej moli ul iiějšíin pomysl i lei ným
důvodem pro evženiku a těchto
okolností není divu že héliem 7H)
let svého panování Habsburkové
neposkytli ani jediného státníka
iiiiiž jediného znamenitého voje
vůdce ztratili nesmírné rozlohy
území jejich armády byly porn
zeny armádami každé koiilineiH
lální moci nějakého významu je
jich hlavní město bylo obléháno
dobyto a drancováno cizím ne
přítelem a domácími davy viděli
i evoluce ve všech částech své říše
a př rod Habsburku dosud
vládne Vrháno jsouc opět a o
I čl do poměrů které by pro kaž
tou jinou zemi znamenaly roz
padnutí a zkázu Rakousko vy
nořuje se pokaždé zdánlivé n no
vým životem V paměti iniižil
i ní žijících jak často jsme sly
šili Iv rdil i že duální monarchie
jest na pokraji rozpadnutí že při
ieihhsj zámince Fhry ('echy
nebo něktei á jiná země se Vbou
lí a pieie dnes shledáváme císař
kun aiiiiiolu skládající se mu
ii e všech čá-li líše bojující
li v álnč pro hv é ho panovníka !
" I 'l í ' ina tuhu nebude zde d i
olillováca Ncjvělší historikové
i hší ve v ch posudcích když
mluví o isv chobufli léto Země
Kakuilxko nia V sobé více vvehu
til nežil kteříkoli jillý stát V P
v lupě ani líukn iiev y jiiiiámc
lehu samotné jméno to naziíitču
tc a charakter niuiiardiov V vbi-
iv právě jako uddaiiust jihu lul
ruda a jehu knížat Vede Iciitn ná
i oř ješle dále Kdežto v e v ětšin"'
iineh i mí nikoli úplně despnti
ikveh piditu-ká svuhuda dt
spočívat! na jakési udic vb-mo
kiitinké koiilruly Hitkuusku v
lem ohledu zaujímá stanovisku
(kleté jest Ojedinělé ji l jest tt
-v
a
nwchroiísmcm Když badatel j
sludujc musí zapomeiionlí vše
cky své předšla vy o současné pn
blice n připravili sc k uvažování
I ohol o subjektu jako iéc zcela
rozdílného od všeho m éím se do
sud setkal "Kakousko loť prá
vě Kakousko" psal déjinář Kro
nes "nenlralísace rozličných ži
vlu dynastií a prostřednici vím
dynastie n mocí zájmů" A loto
slovo dynastie vysvětluje mnoho
v piílonuiém případu neboť v
žádné jiné zemi dynastie nehrála
tak velkou rolí v jejích dějinách
jako v línkousku vzdor svým ne
dostatkům své neschopnosti u du
ševní omezeností svých panovní
ků líez jakékoli ustálené politi
ky — jestliže jí není pevné zako
řeněná idea absolutismu Habs
burkové přestáli všecky bouře
vnější í vnitřní sem tam povolu
jíce tomu nebo onomu tlaku ale
neztrácejíce nikdy své národy z
dynastického jha Když usmiřu
jí Maďary nebo Cechy éi Chor
váty nebo jiný národ jenž zdá
se hýli na prahu revolty jest to
pouze z toho důvodu že povolnost
slouží dynastickým zájmům Ale
když žádosti k trůnu stávají sc
příliš naléhavými Habsburkové
jim tvrdošíjné odporují"
('axlon vypočítává nyní po
drobné hlavnější události v kr
vavé dráze tobolo rodu a praví o
duševních vlastnostech jeho élc
nů "V žádné jiné panovnické ro
ilíné není duševní a morální de
(eneraec jež vniká do králov
ských rodů vzájemnými sňatky
zaháléivostí a oddáváním se všem
nízkým vášním tak zřetelná jako
ii Habsburků Kromě totožných
tělesných známek jejich duševní
charakteristika nese rovněž ná
padnou podobnost Mezi jejich
ělcny jevilo sc šílenství výstřed
nost halliiciiuicc a zvrácenost v
rozličných formách líisiiiiircko
va opovržlivá zmínka o " idiot i-
i kých arciknížatech" nebyla pře
hnána Habsburkové prováděli
ešlé jiné věci Moriíniiatické
sňatky byly časté mezi nimi Stá
vali sc pouště vniky někteří zmi
zeli prováděli únosy a skandali
koviiIÍ evropské dvory jež neduji
m snadno vzrušili Hodina tato
chiiriiktcrisuje lak nápadně dege
neraci panujících rodů žc dvě vě
decká díla byla o ní napsána s to
hoto hlediska"
Jistý uherský st úl nik jehož vý
rok cituje Citxton vc svém pojed
nání pravil: "Osud často poskytl
Habsburkůni vládu nad zeměmi
v kritických dobách ale žádný
Habsburk nebyl kdy nadán poli
tickým K'1'iiii'ťb nutným pro ta
kové poslání a žádný státník ne
byl kdy k to získali si jejich dů
věru Devatenácté století sc
svým nesmírným intellektuelním
ii hospodářským pokrokem a pře
devším svým oživením národního
ducha dalo vznik národům zá
padním Německému císařství
Italskému království llollandsku
a Dělali Tyto země úplně nebo
i části patřily kdysi Habsbur
kům ale tato dynastie nechtěla
slyšeli hlas nové doby olll Ucpu
hoplli živelní sílu procesu jenž
se odehrával před jejich očima
procesu kryslalisacc v národy ii
proto v těchto zelních nové dyna
stie získaly trůny n ztotožnivše
se se svými národy utvořily veli
ké politické moci Pravé pošlá
ni Habsburku utvořiti silnou
konfederaci iui stiediiím Dunaji
hv lu poraženo methudami ktc
ivch užívali které byly beznaděj
in nv hodné k skutečné situaci tt
m -souhlasné s pravý in lodélcliím
moci Tu vedlo k hnilobě 114 ml
slé ke dam Jedenáctá bodlittl
udělila Jestliže lultkáži Si býti
vůdci svých národu ve smíru je
jich pi iroelu ho 1 uv oje thry
licho někdo jiný bude sc musit!
ujmout! hivnuiie politického vůd
nvvl"
A hlídky do bitdoueiu kdy
by Habsburkovo itiélt iťlsUtt na
hůliě JvU Itiuiltu ll Jeitě horši
loili V prllumlté dubě Nvvý It4
nlcdoík tiunu HtťiknU Kurcl
Kmitl tik k Josef jvsl vnukem i
hlohu tviknUU KatU ludvl
ka Jvhti ivím pniu'ci4 Zita
)! dviiAvlviu dltitciu ilvucťU
Itiibl iwiuiiUl jsutl IJbcl lo-bti
bUítit- A utiit uby
1UI1 Hktlkti budoucí putuvitl
ky U Mt4jl imiMUput vUdu
krvv4tnivviti p4ibUdiHu Ur
ku i jHiU rpMuUU
iiťj bVsiij! brlrvvrl-U Mré
kdy bvU tvíd V i ni tlt ubilitti'
v p'intil isUtmuíiodoi rvi
ktdMv j ni H U'U Í-UU'# ikM
bvvVk puupAtnlk m Jftlwlm
0
? 1
1
' 1
u
I'
t:ř
i ' i'
řt:
r
1
I i
ř
i
1
I
i v
i
1
í