l'()KíUKf l)N'K 11 MHTOPADI V4
Mtrtn 0
Xjj
šehviskA
NOC
Inu CUímIotí
SV mMn jak bílý jtšk
kraj obletuje
jenť ukolrli&n mbouM rrak
poIfimuj
li y jen kt v tu ranní fl
m probudili
Mu vl ro rl'-ho imi)l
Nw mť-nina Jiln bes olov
v tu tinnou tí
a í mnouc blmJÍ na hřbitov
M Uji kří
i nřj ntillři Pftn avít olijírní
zrak v iloup Dia
ni kd nikdy ndMin4
KDO OPRÁVNIL JEDNOHO
ČLOVĚKA BY VLÁDNUL
NAD DRUHÝM?
Kdo oprávnil jednoho člověka
hy vládnul nad druhými — Tu
to otázku by si měl jeden každý
člověk předložití a též o ní vlí
né přemýšleli a pak poctivé roz
souditi I
Co ne týče práva ku nadvládě
tu usuzují právě jen okolnosti a
člověk aám Na tento svět jame
přišli všichni stejně malonvKUií
všichni bez titulu neb majetku
však n rozdílem tím jwuze že po
hlavím určen každý přirozené pro
jistý úkol Zrovna tak jako muž
má svůj cíl vytknut tak též i
žena od kterých nelze se nám u
ehylovati bez prohřešení m proti
přírodnímu zákonu A ten zá
kon nám všem má býti avatým
má nám býti podkladem na kte
rém chceme budovati nás život
jak rodinný tak tež i společen
ský V tomto případě jsme vzdor
všemu velice výstředními neboť
se necháme unáácti Časovým zá
chvatům aniž bychom přemýfile
li závažně o důležitých násled
cích jakých by nám mohlo ne
rozvážné nase jednání přivoditi
Zde se nám ženám neHiní jed
nati právě o naši uraženou ješit
nost zde kc nám na prvém místě
niUH[ jednati o zájem našich dí
tek našich rodin in 4-1 i jakáko
liv náprava neb změna býti při
puštěna lak jacm již mnohokráte ae v
článcích zmínila jseia pro rov
noprávné hlaaovací právo všech
lilí ale ne pro žádnou výstřed
nost která by poikozovala zájmy
společné a obzvláště zájmy na
šich rodin
Žena a obzvláště matka má ve
lice zodpovědný a vznesený úkol
ve svém životě a proto jest po
vinna by jHtavení svoje hájila
a nedovolila by bylo snižováno
na stupeň nehodný
Jak v poslední době zřejmo
jHk ženy tak i muži neeháKu
myšlénku rovnoprávnosti žen s
muži tak jak by bylo žádoucno
pro zlepšení našich poměru a ne
chávají se unášeti okamžitým zá
chvatům jimiž jřfou okolnostmi
zachváceni
lokud nebude myšlénce této
úplně porozuměno a jak muž
tak i žena nebude znáti úplně svA
povinnosti svě jmwIúhí bude těž
ko pomýšleli na závažnou změnu
lak zřejmo ze zpráv stranu
hlasovacího práva žen jsou jku
ze dva státy kde ženám bude u
děleno hlasovací právo a aice —
Nevada a Montana — a ostatní
propadly Ženy mají nyní hla
novací práva v jedenácti státech
Ve Wyoiuiniř je obdržely v ro
tu l!M v Colorado l'M Ptali
lHi( v Idaho 1 Hf Mi ve Washiinp
t(r lJl( v Caltíornii VM2 Aruo
ně lilia Kamtasu VMi Oretfomi
i u a ter v Nrvadě vm Mm-
lan UUl
V Nehrase bojovaly leny u
datu ale přec propadly
Oavtdělli ae ve státech Ve
kterých Jeny íkaly volební prá
práce ieu vydatní a aloulhl
nim ku cti a prophu tul u
bude Iřeba ioj# ku Uk4M uatal
ikh nrhwf prie aaiua odpů
rně! Jcl mylně- Hhtlenu M Irnjf
i luuie kri ib ktrry akrý4
lajiituill jrdni přřd druh)1 tu af t
ubkuidm lb jtnvvh lildU
te K — ia4 Udy Hm druhým
tvti fHIrtl i ťrAti pd#íý 4
Mnohý imtJ vyjidM I lnu
A illtiit! a h u taU
(tří da jřjíha nKru I 4
ll
hlídka í
na t uronil svojí domácnost a té
af si hledí on sám pak též ic
chce rtiédio védétí O jejích zále
žitostech v domácnosti
Takový pojem jest zcela nepra
vý poněvadž manžele od sebe
odcízuje neboť tím se seslabuje
společný zájem ne jen v řízení
obchodním a domácím ale též zá
jem a důvéra jednoho k druhé
mu Zrovna tak jent na omylu žena
která myslí že manžel její nemá
práva zaaahovati do jejího obo
ru v domácnosti že nemá práva
posuzovat! to neb ono vždyť
však jest to zrovna tak jeho jako
jejj domov o který on se musí
starati a který zrovna tak jemu
náleží jako jí samé A rovněž
tak jest na omylu manžel který
si myslí že jeho manželka nemá
práva zusahovati do jeho záleži
tostí obchodních V obou těch
to případech jest třeba společné
vzájemné účasti má-li panovat!
mezi manželi poměr skutečně u
přímný prost vší přetvářky a zi
liikdy ' neboť Jjen tenkráte jest
člověk úplně volným a šťastným
může-li svoje starosti 'H radosti
udíleli s duší sdílnou a sympathi
ckou a touto duší na prvém mí
stě jest manžel a manželka
Nebýti těchto mýlně pochope
ných názorů nebylo by tolik ne
shod a rozbrojů mezí manželi a
rodinný život u mnohých by byl
utěšenější a spokojenčjší
Terezie Uzlová South Omaha
Nebr — Ctěná redakce jakož i
vy paní pořadatelko! Přijměte o
de mne srdečný pozdrav za vaši
laskavost! Musím vám zase ně
co naiwat pro zasmání neb vím
že každý čtoucí Člověk ze starého
kraje má tam nějaké přátele a
známé a že každý truchlí a každý
smutné věsí hlavu jak asi to
dlouho bude trvat a pak co se s
("'echy stane Nuže přátelé dra
zí jen hlavy vzhůru neboť s tím
smutkem v srdci jim nepomůže
me Ať jsme smutní nebo veselí
snad se to v dobro obrátí Iou
fejrne v lepfií časy a aŽ bude po
válce tak který tam máte přáte
le neb známé a něco jim pošlete
tak snad mí jejich mysl joněkud
vyjasní! A teď vám musím sdě
lit jak jsem šla jeden den na
houby a dvěma dcerami a s jed
nou známou Řly jsme dosti brzy
z domů alespoň já si tak mysle
la Zatím ale již jsme houbařky
potkávaly když tyto šly zct Já
řku co myslíte najdeme tam na
tom místě nějaké houby 1 Odpo
věď zněla: My jsme toho sběhaly
a našly jsme jich jen pár A
skutku ona paní měla jich pouze
usi 10 v košíku Tak jsem nevě
děla múm-li jít dál aneb se vrá
tit Dcera povídá ale pojďme
když už jsme 4 míle daleko tak
snad 4 míle ještě dojdeme Nu
tak jsme šly a když jsme přišly
na místo tak jsme byly jako di
vé Na jednom mlsté totiž bylo
hub tolik že jsem to jaktěživa
neviděla Mnsíte si pomyslit že
já a dcerou jsme jich na jednom
místě nasbíraly :i košiky a ještě
velký klín kdežto jednu tetka
košík a pytlík od mouky a moje
vdaná dcera 2 kíky a pytlík od
mouky A to vše bylo jen na jeď
nom fllóku Já měla radostí a nic
mně to nebylo tíJko- tolik hub
táhnout domů Kdyi pak jsem to
domů přinesla tu dcera chudák
kráií a ěiU do pni noci tMteíto
já jnem si iw brousila uby ro
budu ntlt hub na ecbm vímu a ctil
jakého kubu na štědrý veěer al
iřiiravlm Til Jem st vipoml
nala Mo na ty houbí hily v
tmo poívu Iám j" pěkně
do přední světnici a rahr'
nu jednu vidli druhě pak !
tru ukiin Uánti přijdu pan o
lnice a pt4 ses Nu jak houby
Ji mu ti mívldim jk J
ihvlř vvvrdla naěrl nit pravd
Tu jU lirměU dělal lněU jit je
lit i a dril Klv t lak
udělala fiJ'U ta rhvíU Mary
Mariikva a c tak fcwuhy pi
kllil povldi vldyf wAt v 'trh
mi a jaa tlutě A U ihh jíl
JoiAltU V#iua hrl a kutiv
ii v kiliu kuku pěkně by
bi ivífitki Ibtatě jaká VrpHk
Jtit i" Uut ruidiWm kdn a' Ha
tu podíval lak kadMHH UW
Uk ívihUI Tak in ld
V)kdda a MfrkU a# l# Ul IMktiy
co Živa budu tm houby fťjrfijdu
Víak k Ui k zbití takorý kua
cesty je táhnout liomft pak je
doma zahodit Já myslím ím by
to rozlobílo toho iiejhJíiéjíího
Člověka neřkuli mé! Tetu Ví-
támvásovotj musím iiapomenout
sby nejezdila za Omahu tu-b jsem
slyše la že í cikání co bylí tady
na naší straně jsou nyní v Oma
ze Mám totiž strach až budou
tančit éardáá aby to nenauči
la jKnévadž já chci být! sama
která ho naučila když jame
byly na partách u Kozlíků u naší
sestry od spolku Tehdy jsem ho
okoušela u šlo mié to "fajn"
Nyní se nám skoro po těch ciká
nech stýská poněvadž jsme měl!
divadlo zadarmo VžVIycky v ne
dělí tam bylo lidstva jako na cir
kusu — staří mladí děti Take
tančili když tam měli v jednom
týdní 4 veselky a jak divný tanec
to byl Každý koukal jako fulu
lum na ptáky Tehdy cikání tan
čili snad 4 dní a teprve pátý den
dali nevěstě věnec Nemyslete ale
že to byl nějaký malý věnec ne
boť ten byl pořádné velký ryl z
červených plátěných růží a závoj
byl také červený Ženich však u
nevěsty nebyl Ten si hrál s ma
lými hochy Jak jsem doslechla
nevěsta prý byla 14 let a ženich
1 Tak se pranic nedivte že s!
ještě hrál J'rávé jsme tam při
šly když celé prase na ohni otá
čeli a též ovcí I'ak přišly cikán
ské děti které z toho trhaly kou
sek po kousku — Co se každá
matka dítka naopatruje aby by
lo čisté a ošacené J eikánň je to
ale naopak neboť ti si asi vůbec
dětí nevšimnou ježto byly špina
vé a na půl neoblečené Některé
vůbec neměly šatů na sobě vzdor
tomu že bylo dosti chladno Jeď
no dítko se jim též rozstonalo a
tu cikánka vzala plné umývadlo
studené vody kterou na nemocné
dítě vylila a do deky zaobalila
l'otom položila do stanu a šla zaso
tančit I'ravý to cikánský život
Cikánky mají se "fajn" Nemu
sí zametat ani čÍMtit obydlí I 'ře
ce bych se žádnou nikdy nehan
dlovala neboť mně se takový ne
pořádek hnusí 1'řijiněte všichni
můj pozdrav
Paní S Vocáíková VerdÍKrc
Nbr — Ctěná redakce I 'ok roku
a zvláště pí pořadatelko! Opět
přicházím bych a vámi pár slov
ztratit mohla Teta Vítámvásová
píše: "Paní Vocásková přijďte
zase brzy mezi nás neb zde se jk
těšíte a popláčete si též" Milá
Teto o pláč abych řekla už ne
stojím neb naplakala jsem se již
dost a teď je čas bych se pláče co
nejvíce vystříhala neb mám
strach že škodím mému zraku
Milí čtenáři veselého vám ne
mám co říci a o smutné málo
kdo stojí neb každý asi toho
smutného zažije ve větší míře
Abych psula svůj životopis ne
ím zda-li by na něj nemuselo
být vytisknuto extra jedno číslo
Pokroku Však život můj byl
zcela šťastný dokud jsem byla u
rodičů a v otcovském domé ale
jak napesdedy překročila jsem
práh domu otcovského bylo jinak
osud mě pronásledoval víc a
vlee jedno neštěstí šlo za dru
hým a jedno bylo větší druhého
Zkrátka: život můj je trpký a
cesta v něm jest hrbolatá a ne
schůdná život můj je samý boj a
boj zase jenom o život však nač
reptat na osud můj Mám se lí
čit brát vše í ruky oaudu a jit ti
(wudem ježto osud nechce jít za
mnou Minulý týden se zde od
býval jMihřeb dobiv známé a u
víeeh vážené osadnice pl Marie
Kolářové Těl i já jsem se pohřbu
'ejího súoastuila a k jMisledidiitU
odpočinku doprovodila Ibidiž
J lemě lehkou Meh ona si toho
kkutečně tt!ouil Muwim sku
tečně líci ie při posledním po
hledu lia konečné jejl lůlkit Jsem
ai myslela proč není t přichystá
(tu pro mě proě utfU ona jít i
tthu avéta kdvl byl udevSad
tik milována a válena Mysle
la jsrm sobě jak by mně bybí b
hkiK kdybyrh lak byla n mUtě
tě mrtvé Hned ai Jiu mel
I frl očima dvojici luvch d tl a
Itt jsem hned lyU avě tttyiléiik)
od arbe slpuovaU a umínila si
"in ehet liti HUtalm iiU"
vlt# prě Pru ly nutjw děti'
Kdyl nejhůře mu hybt lu jem
ai H luyalel h UHviěki rhla
Kďonmi by iiiohU udělal nejleh
í knet Mimi lěékěiuu IivmIU
ale hned laa jaeiu t#piMt#U !
mě děli a probrala tak Mu
ySh Myilíiifk lřed'U Jw-w
f ittuiliu luitiival lvvh luoM
kaat ei iiemttK1 dki#al Inilj
umí — íAmp mých a jeho dčtb A
skutečné drazí tak za' in áo
přátebvat a osudem mým ím
pomabuikii zapomenu í na to
nejhoráí co musela jwm v žívofé
mhu přejít Však často přemý
šlím jak trpký jent můj život a
vyhlídky do budoucna žádné
zcela žádné Co mé asi čeká v
budoucnu jak se as! budu mít ji
nak od dneška za rok — Jiůh ví!
Jestli pak se mně v životě mém
jen jedno mé přání splnil J Jestli
pak jen jednou v životě mém po
znám ítčstí! Ví as! sotva! Vím
žc jsem hodné trestaná osudem za
lehkomyslnost neb já nikdy ne
musela do Ameriky jetí poněvadž
měla jsem dobrý domov pří mých
rodičích ale touha po samostat
ností a touha po tom bych jed
nou mohla říci že jsem něco do
kázala mé o můj dobrý domov
připravily a zanesly mé až sem
do Ameriky Jak často vzpomí
nám na báseň kterou nám od ú
tlého mládí pan učitel vštěpo
val jež zní asi takto:
i
"Ot'(viký iIIÍhi uli tii j rAj
v im'im oti'lifil líúti telili
ituyM hvHh íirý kruj
iu-iiu jileH jiné iiclic '
Ah drazí kdo tuto báseň sklá
dal ten skutečné doveď ocenit
dům otcovský a rodiče s ním
( lovčk když se má dobře snad
no na domov zapomene ale jak se
jednoho něco zlého dotkne má
mysl na domov hned Když před
(smí roky jsem se rozhodla pro
Ameriku tu otce můj na posled
ní vzpomínku na něho mně na
psal tyto verše na poslední strán
ku do svého památníku:
' fen jednu kIzu dmhe dít-
m'i Iiiulefl tyto řádky ínt
ii iiik vzpomeň kdo v rozechvění
nu jioMlední je veHnl lÍHt "
o t k :
Jak často si tento verš říkám na
paměť neb vím že byl psán v ro
zechvění jelikož mojí rodiče mě
do Ameriky pustit nechtěli a dě
lali co mohli by mně Ameriku
vymluvili ale marnost nad mar
nost já byla umíněná a myslela
jsem že mé zde v Americe velké
Štěstí čeká že musím za tím ště
stím jít Však jsem je nedoho
nila a štěstí hledám až podnes neb
vždy když myslím že štěstí již
máni tu jako ryba sc mně vy
smeknu a rozprchne se v nivec a
mně zbude holá skutečnost — za
m jen neštěstí! — Paní pořada
telee zasílám můj a mých dětí o
brázek chcete-li pí pořadatelko
můžete ho též v Pokroku otisk
nout ne-li jest tedy pouze pro
Vás Srdečně zdravím Tetu Líba
lovou paní Truttovou a též pana
J Líbala a jeho rodinu a všechny
známé v Kansas Mnoho vzpo
mínek a též srdečný pozdrav
nechť přijme Teta Vítámvásová
Tak vám zde vyhovuji a opět jsem
mezi vás přišla Pište Teto br
zo ano' Nu a což pan sazeč je
nic? Tomu zase děkuji za opra
vu chylí v posledním mém dopi
sc a přeji mu hodně trpělivosti v
tom věcném sázení! — Srdečně
zdravím celý personál a všecko
čtenářstvo a též paní Volákovou!
Ctěná paní! Jest nám nemožno
zhotovili štoček z podobenky
Však s radostí si ji ponechám na
památku Přijměte srdečný dík
jak za podobenku tak i za dopis
Jest to věru velice bolestné pro
matku když má trpěli muka
dvojnásobná neboť se matka nej
více trápí nad dítkami pakli
přijde rodina do nějakého neště
Ml Tu jest to zase žena kte
rá dokáže že dovede překonali
te&keré nesnáze jí v cestu klade
i é napne veškeré své síly a jen
pro dětičky své se obětuje -Kdyby
člověk jen x daleka tušil
hihcpcéi do něhož bývá uvržen
J by se hleděl jej předem vy
varovali Takto přtcháíl do něj
lepě a vzpamatuje se al kdyl
bývá jíl podě pořadiitclka
France Otoupahkovi ha vid
City Nelr ~ Ctěná pořadatelko
jakm i mil čtenáři a čtenářky
přijměte srdečný můj poadrav!
tUda byh vám tentokráte pově
děla liěeu vrae léhu jak Ih liiůie
člověk kdyl ničrlui neviti Slále
jen tu aantě - atarě jak ul tu
lim avěteiit ěaneiu jde jro ěn
pudiim itma a nelli na něco
myftlluie jit ae doatati koliee lé
ta 8 Mánii pak jeat s% právě la
kově jsdád dokola stejně ne
bof i Um moťiiýiu dollarem velý
v ůj livol p bilme nikdy k#
konci itrpřijdeut a iiemAiite dt
abyvhom řekli tU vlaatn imv
KU Hcli Nw nyní hwdu jen eh
dlt a uilval - ilHhMnw ai l
jak by U tjrUi keikll Vlak f l
povWázi — darmo si nu to my
slet Jtuce do klína aložit nemů'
U-mv a naJěj vzíát m na fw to
by vyhlíželo jako bychom jíž
smrt oekávalí a nechtěli vine žít
To řece nikoliv a linutím tudíž
doufat a kráčet ku předu Však
drazí dostavil se jíž prvý mráz a
sice v nocí m W na 27 října a byl
takový že vše zkazil H jakou lí
tostí js i ráno na vše pohlížela
hnedle bych st byla až zaplakala
neboť měla jsem ještě plnou za
hradu různých květin jež posud
pčkné kvetly — líbovonné jx-tu-
nie astry balsamíny a bazalky
mezí nimiž s wrléáWíím a jsvláátnl
radostí jwm prodiázela až tu na
jednou dostaví se mráz a svým
bdovým dechem vše zničí Veta
io vší kráse veta po všem na
Hvété — právě jak znj ona píseň :
Hozvíjí se všade růže Však co
to zase jsem jíž v smutné náladě
ti ani sama nevím jak se rnné to
vždy namane Co vám ale mám
povědítT Hlavu sí lámu bych se
té zpropadené nálady zhostila —
myšlénky totiž jen na ty peníze
Ncjlcpší však jest že chci psát
aniž bych védčla o čem! Jak
jsem v posledním dopise se zmíni
la že vám H)vím jak jsem tehdy
barvila tedy dnes aspoň o tom sc
vám zmíním Přestala jsem jak
starý mlynář aby dobře jel na
lil podmáslí do svého automobilu
místo oleje a já — však žádný
smích — zase jsem podobným
spftsobem bílila — Jdu do za
hrádky prohlížím kde co je a v
jakém pořádku zašla jsem í do
automobilové garáže jaký tam
jest pořádek když v tom zrak
můj upoutá velký pelj a již mi
hlavou zableskla myšlénka od
kud a jak ta barva až v tato mí
Mh se dostala Pane to by se to
k ní barvilo pomyslela jsem sobě
Do světnic se mi barvy použit
nechtělo něco ale s ní obarvím
Ano obarvím menší venkovní bu
dovu napadla mne spásná my
šlenka Hned Mpčcháiii k pejli a
barvu do menší nádoby nabírám
Harva je bílá a jen nepatrně sme
tanově přižloutlá Inu zrovna
taková jako já mám ráda Nej
dříve barvu fiěkiié rozmíchám
byla totiž poněkud v kouskách
Co tak sedím a pilné míchám po
zoruji že se mi nedaří barvu ne
a ne náležitě rozmíchat Konečné
sobě pomyslím však ono to půjde
snad dobře a již začínám barvit a
skutečně šlo to dobře Co nic ji
to za barvu že se tak maže? A
znovu jsem ji promíchala a v bar
vení dále pokračovala Na štět
ku jsem vždy nabrala několik
těch kusů které ostatně dosti
pěkně daly se rozet řiti tnk že za
půl dne s prnej tou byla jsem ho
tova Večer pak přišel syn Hu
ro a tu jsem se mu o barvení svě
řila Nu a kde Jsi vzala tolik
barvy f on se mne ptá Inu v
tom velkém pejli v K'""áži a ještě
bychom mohli několik pokojů vy
barvit Vsak syn propukl v ta
kový smích že trvalo to hezkou
chvilku nežli se mohl opět uti
šit načež dodal: Víte s čím jste
barvila? K kolomazí na automo
bil! Na mou duši já a barvit s
kolomazí — takovou hloupou věc
vyvěsti Nu to já přece snad
mám lepší rozum než abych se
tak ponížila a takovou hloupost
vyvedla Přece ale snad je to
barva pravím Nikoliv povím
vám jak se to vlastně stalo Když
jsem posledně barvil zbylo mi asi
kvart barvy kterou jsem chtěl k
ostatní zpět naliti V tfariiži by
lo však již aero a tu omylem bar
vu jsem nalil na mazání Nu a
vy jste nyn v doměul Že je to
pmue samá barva ale používala
toho šmiru llucd pak šel se til
vat a ovšem shledal vše jak mi
vyprávěl Myl jíl večer a ačkoli
bylo tehdy dosti teplo barveni
moje neselilo a doposud ueid su
ché Nejvíce nyní mně huéle e
syn ae mi směje pislotýkaje
maminka barvila kolomatt na
automobil T byl" ovieui trochu
mnoho pru mne kdyl jsem moliU
něco takovflui vyvěsti Nu ji!
ae stalo! Nyní jsem vám avnji
příhodu vylteila vlak ae mne tMe
náři iapřipoiHiuali brau li to prý
liapiši iTolu le kdyl jaeiw ae
vám a tli avířlU ae mi tieaitiěj
te - Ve idej&im okolí onehdy
byl jmastMett orel a kdyl j'J aeiu
přinesli nenudil ae ani pohybovat
Nyní a al ji! itchojl a vlečku
by nudrhal V4I( H liber 8 roi
pjalými křídli iIH i1 Ipky kw
iplěee l atop Jeal Irt whrwvaký
dravý pták tuajUt ajitJ VelktMi
itht Kal lý ae dul jaU t4 ad
ně nohy i mohutně dr4py kde
W ie tia) (VII MlaU a# i
něho hodí dívat Můj nyn Kl
ínil jest vyuč vycpávat ptáky
jiná zvířata a dost unmk ím i to
hoto orla vycpe OdpusťU U
jmiii Vám toho tolik jiajvíJalu
TU VltLmvíwví Omaha N
braska — Milé Iružkyí Jest po
všech svatých Dny fy zvJááti m
b toa telým obdobím vyznaiíMí
naly a to ale zase ukut nejvíc
smutných vzpomínek přivodily
při tom hrůzyplném vražlénl li
du ve válce Den všech svatých
jest zasvěcen vzpomínce na 'Uť
mřelé Každý snad jde rád v Utn
den nt hřbitov rozžíhá svíčky a
pokud jest ještě nějaká květinka
xpjefe a klade je na hrob svých
drahých Jiohužel však jiný bol
svírá srdce těm ubohým jínž ne
vinné padlí jejich muži a synové
ve válce pro slávu jiných Ti
nemohou ku hrobům svých dra
hých bytostí by položili kvítí
neb asjoi zapíchli dřevěný kří
žek nad jejich rovem do země
Ne tí jen svou tichou modlitbu
vzíomínck posílají tam na válci-
né pohřebiště aniž by věděli kd
jsou jejich milé bytosti pochova
ný Jak jen dlouho to vraždění
ještě potrvá! Jak dlouho bude
ten lid tam tak nevinné zabíjeni
Jak dlouho bude země ssáti lid
skou krev V jiných případech
když se stane vražda tu au tá
hnou procesy pro jednoho (třeba
si to udělal sám) a je-li pachatel
chycen právníci obou stran se
přičiňiijí aby každý své klienty
obhájil a nemohou li jinak aby
ušel šibenícj aneb moderní elek
trické židli tu aspoň jest dán na
doživotí do vězení Dělá-lí tam
dobro tu jest jeho trest zmírněn
— Co soudíte o těchto vrazích
kteří ženou tolik lidu k zabití a
chtí aby lid svou krví vykoupil
jím zemi po které oni lačnit A
no snad ani není dosti velkého
trestu na světě aby je odsoudil
— i 'ani Anna Prokopová sdílím
vás bol neb máme též ve vlasti
přátele kteří jsou do války po
voláni — A tak časy míjí a v
brzku již zima zaklepe na dvéře
V minulých dnech jsem dostala
dopisy od naších děvčat zo Btill
water Okla jež píši: Drahá Te
to! Vňá dopis jsme dostaly a od
pusťte žc jsme tak dlouho nepaa
ly Máme pilno a obíráním bavl
ny a když nesbíráme tak zaao Ši
jeme Zde jest práce stále doat
Posíláme vám bedničku bavlny
(boltců) Přály bychom vám vi
dět tu krásit pole když jest totiž
bavlna rozpukána (Vsak já ao
na ní přijedu podívat) Stýaká
se nám po Omazet Maminka váa
pozdravuje a ráda by váa pozna
la (I to raději ne neb by se
mne bála Vždyť víte Že přede
mnou utíkají žc jsem bubák a
ten atraší! Ostatně ať jen ma
minka přijede na jkisvícciií a pů
jdem spolu na bál) Kdy do O
mahy přijedeme to nevíme ale
máti chce abychom byly doma
Pište brzy Marie a Kmma Vít
kovy — Druhý dopis od Anežky
Tomkové bývalé to členky klubu
Komenský čís 2U: "Chicago
Drahá milá Teto! Váš milý dopia
mě došel právě v náš svatební
den a můžete si drahá Teto my
slili jak mně byl milým neb
jsem byla ve všelijakých myšlén
kách Díky vám Teto za pože
hnání! Pište nám brzy a to jak
pokračuje klub Komenský a v&o
jiné H přijeďte k námi (To víte
h přijedu) Zdraví vás a všechny
mé známé nyní již Anežka a Vá
clav Luža" Tedy jménem klubu
Komenský Čls 2d Omaha vám
přeji vše dobré :
Nechť alunko im vidy jami avltl
nu vaí inili iívolton ~
a ruk ať jdu a kmutrut
(Pokr Hlídky na str II)
UUkl — Kaiel utíká přel
metlou Novákova balsáimt proti
kalii Vlimtiit ai jeho on4mky
na jiněm mtatl t 1
CHCETE-LI KOUPIT PIANO
PIANO PLAYER
WaWuié fíaae } tatua a a
bávat Ulal Nttuvb'1 itfwja jali
tuli ÍMkl ab aagliea Udjr
aaitvé ab IwyUevé aWJ m
taa a aa4 a J4 Va
dwailta ruliitlM
ytvitUl ttraja a ia4 tavlUm
dg nta MtU řiajaaa MUl v
lWai haaa a sUvUI tif}a Ul
rUU aa tUat rtlly
iié kJWaiajr sta tlwaavaa
iwrlm ka4ta f1" b '
aav
ťilit a lký #aaatli kaa
alk lu)4 1 M
JOSf PM JIPAh
UI W l ti CMa IU