Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 21, 1914)
f -4 I j fcirani ft POKROK HXK HUSA Vili i ! ) I í ( i í i 'I 1 1 ' 'I :i i i 1 POKROK PUBLKSIIINd CO vydat-á 1'OKkOK ZAfAIU mí tul vyilšui f liro Kalina okr tm hb rranylrr a ('larkaoa ro ('olai vkrw r¥b Wllaon Kant pro Ut Kan mu v ('Ur UiU la pro tiat lutru HL i 'aul Minacspulii Mini) aru Ut Miorowotu a v Ty udali H I) pro aUty Moutb a Nortb lakotu řfdpltná: l'ra Hiojwu Htatj ÉlJSU ťro Kanadu l)o Kvropy 1250 roíoí Zámlky panížuS uJUi aa pomoci pa Miíuicb puukaattk (Monay OriJri) ! piaaaiilrb poukíiek (Klpruaa Muo Ordera) bankovních puukizak (Hank liraft) snaho v registrovaném dopise Ouismujeta li ivé pfeetéboviní udej ta starou i novou adroeau Dopisy krub6 tteoatitva ochotni KiřfrjnliBB Muai byti eluine pnauí bc úmyslu nikoho oaobuá poikoditi odi-[4ny plnjrn Jménem af jit ui& tý ti redskri Utajeno anebo i dopi rin svefejneno NÁRODNÍ KÁZEŇ V těch debatách u přátelských dohovorech které Me vyktly v i) néjším Htavu écsko-amerického veřejného mínění éasto poukázá no bylo na amerieke Irčany jak j irv ti svým krajanům ve vinuti fiomáhají Ano to jest nvatá ini vda Iréané mnolio uéinili pro řvňj kmen ve vlaxti a kilyhy w M'étly ty jienéní ohéti které při lieKli Za ten éftH kily veden hoj o irukon HarnoMprií vu a hoj proti hindíonlM vl délalo liy to nikoli nta tisíee nvhrž milliony dollarň Ano Iréané pomáhali Nvé via hii my vždycky všímali june ní národního hnutí mezi nimi poné- vadž riáa zajímalo a proto si do- volíme říci že kdyby američtí Ir- éané védéli a viděli jak ("'echové američtí pomáhají ci vlastně chtě- jí pomáhat i v politickém mněni vé vlasti řekli hy nejspíše: "Hc- jforra to ž m nedivíme že jste tak sněnou liiihou přísli o svoji samostatnost a že v politice ni HiTlŽete H fleku" Mezi Irčany byla vždycky Tin rodní kázeň a proto také pomoh hodně krajanňm svým ve vlasti jejich politických bojích a proto v amerických městech ačkoli jsou početně hodně na příklad za Něm ci mají všude lví podíl na úřa dech a proto se tolik uplatnili v politice jednotlivých státu i v po litice národní Pokud šlo o sta rou vlasť byla mezi Irčany jedi ná oriíanisace a jednotný postup čanopisy nezakládaly st své " fou dy" m nimiž by disponovaly dle jejich dobrozdání které za tako vých okolností mohlo hy hýl moudré ale také nemoudré nt stalo mc mezi Irčany aby někdo vztyčil korouhvičku zde a jiný zas onde mezi Irčany byla prosté ná rodní kázeú a proto také něco do kázali a to jak pro krajany svV ve vlaati tak pro sebe v této emi O takovou narudni kázeú i mezi ( echy americkými jsme se zasazo val i ol samého počátku upozor novali jsme že přítomná doba j velice vhodnou k vybudování vsi národní orifanwaee že konečně sbírat i se může nu ranných ml stech ale v jiných otázkách žh postup lliusl hýti společný tt jed notný lw rňzné korouhvičky dá le mm třepetají nad těmi rčlnými osanumtatňovtuíiní táborv které tieuilíivě nu sebe pohliieji a IO poehyliité nejvélii atařout jílu pít sob uhv snad "tomu druhému" se iupMUhl nějaký ukuteéiié do brý trítt gický tah Tuková mtiUtčmM uemaJe u vieiu liýu nikdy piop"nou ale někdy utni irovna Ikodlivou viak íkoditVUU jet nyní v této ďd i-té době ktrt'4 H4 prvním loUtA dtU4 A ladil lUrtsIiil k4 i rt utéct námi jde ptitom mm I i nir(i uaaeiuu mohli hyvhum prtMpélt di ty by unřry Kvrw pí prUiitv vyvinuly lKW Y SE MNOHO PtUTl KDYMY i N'le h m pHíti liutoik iVk m rt iitrittkf prititiua J-ji riiU budu pru i4'h pr m pi hiiukiiii V iiHtrrých tí k 4ir4b K iit #rvis4 iru !té dokUdy it-uiatřm}? illt4k llťH tlVi f U t4 pi íkUď J nt t O i "Jak privnii v t v ty pt idmiiuMtiH ptittv4uba ii n VVl4 r j! t lh # j dne %t da4)t mrri lt Potii! aa i jřlieký dvojméxiéiilk rynuý "Kn-u rolami" v l'ú 'iiamijjí ame- nekou veřejnoMl avni stanoví kem h av'mi poadavky Nehýtí iiaAíeh veliee oputniyh lidi mo hli jHine n'eo podohného tak' jit divno míti a neuiiiníli jnme pokiil hávali a loatry 1'olliky" "ih Amei" Oviein že žádný éexko ainerieký IlM íielitijmal e (iracovíioí pro liřl rod lián tín tu-U oním zponohem tíelm i politicky a koneéné i "dí plotnatieky" hylo ty nijakým ponimním Miiuiieké neutrality u le denia Kosové halainutí vé éte naíe jako hy w t hylo atalo A ovMem že mohli hyehoin mít i ta kový éuHopia jako 'I"'ree 'oland' ha mohli hyehoin míti lemí ohna něm i n pravou a na iniklao re daktor 1 'ok rok II v té véei vyjed navání Hotikroim' zahijil a když ''hieaya oznámen projektován prxlnik pxlohný piKHlé véc ne lhal hýtí aékoli mtváhá ííei že není to áťantná myhlénka ta "(' ká Ameriku" n anglickou přílo hou " Free !5oliemÍH" a jent vy lonéeiio že éaHopÍM takový mohl hy M Ktáti nřjakon mezinárodní volnou tríhiinou Ano my mohli hyehom míti ta kový éasopia jako " Free Po- and'' a my jwiie nkoro jmti že tentokráte hv re uchytil a neza lynul jako "liniheinian Voiee" kdyby jifctí liilé nezneužívali ohé- tavonti éi-hko-ainerického lidu a kdyby ji obrátili k véccin nkuteř ué užiteénýirv a prakt iekyni Ti 'opatrní'' lidé neji-nom podniku takovému v centé by nebyli a za jisté níkile nebyla najmána řád i ka která dala by hc tak vvkláda ti ale oni mohli by mu prokázat i ty licjplatnéjSÍ Nlužby a viibec mnoho dalo hy e délati kdyby vcAkcrá éinuoNt ('eehi"i arnerick veh ol ráčena byla na pole praktické na polt- možnohtí kilyby se pra- i-ovalo Mkiitcéné nezištné pro V- hKý národ pro cVský lil a nikoli pro vlastní "sehezveličciií " kdy- hy přestala deimiifotrie a klamání n balifmuceiií cesko-nnierického lidu jaké ne provádí na příklad lim nadhazováním jako by za tě mi výstražnými hlasy z Cech by-' h zdejší rakouští konsulové kdyby se přestalo s nesmysly s bláhovostmi a dětinstvím a kdyby už jednou všude chápánu byla ú loha jakou v přítomné tragedii evromké hráti muže český národ ii jakou Cechové američtí! OČ SE JEDNÁ Těm kdož začali dělili Rakou sko hned v prvních dnech války snad odehravší se události oči o tevřely Dnes vidí že Němec jest rt rušným nepřítelem a uváží-lí se všecky okolnosti Iťakousko dosti se drželo a drží proti líusňm v Haliči I' nás aspoň co jest zce la osobní názor o který s nikým bychom ne nepřeli a který diíve jiz jsme vyslovili stale Vlee vzma llá Se nřeHVěděcnt že V této válce nikdo nebude na hlavu poražen a nikdo naprosto vítězem nýbrž že válka tato bude "Mruvv" V pří pádě tom ovsem nebyl by mír e vropský trvale zajištěn a zdali mapa Kvropy byla by inova upra véna pM-hy hujeine že stalo by se to v zájmu a na prospěch malých národu Jisto JchI Že v piipadé lom by la by upravena mapa ostatního světu ImIví jmio- piel časem na psali oč vlastně V léto váh-e jde c o ih té doby bvlo lii vvslove Ito V ne liu eilue un ii američtí velí I evropiikVfh nviilen nvlo naut bvtje" odpověděno abvcloím se sliiil( o "ti-riiiMi Arriku tioii iiipiuiuutuin pretoi-rittit in-smv iiaMnl líc v lelu Vitlee Jen správné mvědč liíllieeky Mslonk inlbnnk ik citováno bvbi v ttiuftáftkéiti "Wtobt llrul lu" IHlnnlé nedčle a mi-ti i NiOtrekV u ih ibiSííJchl ! jeilly J4ÍO veliký itlroj po lp"i dplval k ruhlinitl i llmo%o'i 4t'V V i bvt řOldéieli bnatí "! $ tJn Ul Ji] l vi0 f m ptwV(iivh paliiiclt lt in so ví ni a úrodni ú#-ml bv 4 l lUfab' d-)! 4i4 tí( b )4!D v 404 í!oviíi tatislt tritnU d lolí imiv tivřtl v Jtinl AřrtCť ottk4 Ukl4 l?M = pHiVi IU 4 k iwlrtvy S'to U in a u K4!a víi lovvuiuou ká lna lot ulit t if'd Atonko Ji h íivtiřll K'rn a lílj u Mit ui 4 MiíiiftJu liktm m ? {uk pokletljt tVl - ' v %i' I bi k t iv Mrk lliMti It isrritViMM u'tr ki yzal TrijMrlm JlktiNké nkiy mí rozdébly turecké cíaaříitví Toto jru vAer ko přiroze né pro:ewiy — Nfmwko iicrrii [líU-my aby ► tavilo proti ním Ale ono chce vůj díl" Jak jsrrie nedávno nipnalí jed nit M V této vále o primát liej větních národu uvéta na prvním inílé o zmocnění ne jeho tak zva ných necíviliHOvariých dílů a pří lom zájmu malých národu bude dbáno jediné tehdy když to bude na proKpécb nárinlú velkých A proto jhoii to malí iiňnxlové kte ří iniiMÍ jednati nkutecné opatrné íj diplomaticky aby í ze zlé HÍtu- ac( vyali co nejlépe Jaké dluž no pamutovati že nic není tak ne- jinté a měnivé jako váh-cné Jit é- Mí ANTVERPY ' Antverp které padly v mi nulých dnech do rukou Němců i jejich hroznými děly jimž patr ně žiulná pevnost nemůže vzdo rovati vyjeli jsme do Ameriky Minulo od té doby vlec než čtvrt století ale v niyhlí zachovala se vzpomínka na ono kráné město na milý úslužný zdvořilý a v sely lid na výtavné budovv většinou v ifothíckéru slohu Za letních večerů bývá to zvy kem v -viit verpacn usciiaii na hodníky před restauracemi při sklenici výborného pivu nebo ví na a rušiiv život v ulicích šumí kolem vás I když dobře neroz umíte rcei toho lulu musíte si je) zamilovali A když strávili jste před tím nějakou dobu v nčkte léin větším městě německém ja ko redaktor t I v Lipsku mimo děk srovnáváte V Německu také najdete věse lont a krásná výstavná města ale nikoli takovou srdečnost jako u lidu belgického Nic hc tak snad no nemění jako německá zdvoři lost ve zrovna neuvěřitelnou drs nost ba až hrubost Zdvořilost a úslužnost belgického a francouz skébo lidu není strojena nýbrž kotví v jeho povaze Není v něm té beztaktnosti vyzývavosti ba zpupnosti jako u Němců zkaže ných a Hkoriiiiipovaiiýcli inilitn rismem Francouzové a IWdifiéa né jsou lid mírumilovný laskavý soucitný Němci si zachovali dě dictví Anniniovo Často v depeších novinářských byly zmínky o krásných belgi ckých městech a to nebylo řeče no jenom tak nu piano Sotva jinde na světě našli byste tako vá úpravná krásná města tako vv pořádek a čistotu jako v l!e Mii Skfsla těch krásných bclgi ekveh iiiéM která padla rn obt harbarské Miieiiii válce a kdo neměl by tím dobrým mírným laskavým lidem ' nešťastným belgickým NADĚJE UHER mls isme psali naui jieii i o láku a stanovisku Jaké viiíi cn ským sltbíím zaujali Poláci uue lléli plHlotkll jsme Že Všecky irprávv tuho druhu nutno bráti i lesel Voli Toléž dá se i jel V de peši která ihšlu onehdy Petro lirudu a ji-2 ! sáhuje ijlmivi sděleni že 1'bři začali se dnmbiit Vttti S líllskelll o jejich 'roVO do' s habsburskou mnntacha Sutit oiohlo byli větší ticuivt stí nežli mei Maďary líusy nebuf lo býli ruského akl iičelil Mtďitil Hlub 1 1 se i"HU'l IiiImIvÍ biti v r h' avšak jak prav Jvdno amelieké plíslovi "polili l si ádi d'hi omady pbvne noe leiiiikv" Franeouové a Anifli rtlie l V 1 1 o lvi ci lolUHlt b' 4 dne bojují iijwtlu proti Nčiueíioi oďiisbt i't roúnské nitt rciivi t ja ko Ai'iíbčtié líikiuiilo hí n i bylo tYuikeoi vtU' no t ié lil t ki hit upni k o V f l 4 lilo ujujl apolu H hoj tich Mpt n t vvibislol tivropv 4 líoko ( lid i ť-k i 1 k -a kiátkýiui ui po ii'iiu bv l Jpun ni ji st a niot V diooíitMíétií t kti lil it e p V WV!!!1 ftlhrtíoe t'l é lidi M fitl l i !-' hv Se r(tť'l lili kdvbv b hliw Mtíb iX P iittv' prtM'ék b ' j t (i4b ďajii i ů lot prlt! v nt roitimik b vvUtM v ISHm kf4di Vl!io W tklptirHjti-ťa i IpfivilM J i bh lmlíiiti) 4 kalujbt ktaioviko liumiink i mrU kril KaiU řknu pit tioniii ÍuiHiuitiki Jt iniwoijliie u ta V tacHtU l'Uitio piouiwí ipojencúrri inilnottlí udržovali vé vojsko prxlél ííuřiajc 14 lo víru jako ukuteno! že vyjednávalo ne mezí líuskern a Uhrami vzble- deru k poKtoupcní Traroty) vanie a zaručení Chrám národního ihI déletií od JUkouftka v náhradu za odvolání uherského vojska t Krakova " Poslednější změnilo by celou vojenxkou Mituací a iicjiinhybné skončilo válku avšak na uherské pokuny není vážné pohlíženo Humunsku neboť my jmrin jiatí že jwkud přítomné zahraniční mi nislerstvo runké ziWane v éiřa- dé naše zájmy budou chráněny I herské dorozumívání bylo ú- řední ale stalo hc na podnět uher ských zajatx-fi v ItuMku "l licrská národní jednota jest fysickou nemožností nodedkem poměrné slabého maďarského ži vlu a masových komplikaci My tudíž doufáme že v koncích při padne TrariMyl vánic nám vyciťu jícc při dalším pokračováni vál ky moc rumunské armády MX) (MM mužu" Tato pohlední věta prohlášení 1 iimuiiského vyslance jest zvláště zajímavá a důležitá Až veliké státy budou vysíleny finančně i na lidech rumunská armáda (00 íNfO vojáků jisté mohla by hráli velikou úlohu a ještě větší aiiná a italská kteréžto země mohly by válku rozhodnouti a skončiti Že I Jity necítí se šťastny hc -vazkii monarchie habsburské ne ní Milnou tajností My v za lítavské polovice říše vždycky jsnie čítali a slýchali jak jest vykořisťována na prospěch Chcr ale v polovici zalitu vské měli ten ýž stesk Ze 1'hry z přítomné ituaee mohly by lépe a vydutné- i teziti nežli kterákoli jma zcuié labshurské luonarcliie leží lia bí cdni vzbbdein k jich zeměpis nénni položení a puk vhlcdcm k umu že tiia jí oiiiivdovou národ m armádu o vsak stalo lv se e Slováky kdyby se b'usk sku ečné s 1'hry vlastně s Maďary loroztimélo? Žádalo hv pro né a iiiosprá vu nebo aspoň záruku liaroilnl existence nebo bv je po nechalo na pospas Maďariiin? ODROČENI kongresu Nežli loto číslo našeho časopisu iostanc se čtenářuiii do rukou nepochybné bude již po zaacdállí kongresu které bylo iicjdelším v listorii národa Za měsíc po svém nastolení svolal p Wilsoii konurres lo zvláštního zasedání a od té do hy kromě krátkých prázdnin vá iiocnieii povinnost držela pany zákonodárce neustále ve Wash iniítoné mimo takové kteří za hlavní povinnost považuji pravi delné přijímáni služného každý měsíc a jinak na prvním místě hledí si obchodil licho "prakti cké" pohi iky doma Mylo nutno zvláštní opatření totiž "slibová ní se mzdy" páiiiiin konresní lunu aby se docílilo iioťit tu not né k jednáni Vedle toho e bylo liej lelším miiiiilé asidáiií kontesu jest po oi uhodný lo ba mohli bychom l i ci historickým ještě jiných pil čin IHI to pivní demokratický kongres imI t března 'Vt a bv ly v ném uplatněny zákony které nev hiiuteluě imisi míli silný vliv na loiKpiHlářský život země Na pi v ním místě jesl lo ovšem telni zákon který vystihLI po slední republikánský zákon puv ne Ablrit búv Vzhledem k uiiiiio írtdiiým poinérúni jei c v v vinu i nasit tiheio války v rvtope iiebvl novy t t lni rákoii piHh oben náhžlle aktHlácť ale JIto Jest že kdybv ro bv lo valkv to bv I bv plnil o"kávátii V liéj kUibltě Vešilo' 11 s- V sollV islosli ilalll i Itlihulti ii si stavtivant noveno e intito t ikona n ptujtalo i- Uu i ibi I 'osbl V V lo se kol II 1 1 Hl I M I m ' aoi tUn la pivid r4 J lu oiue flltiMMI ( hldií VÍ e mi pr4ViěKidilnn Iv t kdv bv v Jky lobvbl b hy VAOikl VtUllý btub t V liMpo l tt lť' l ukoboMlI akoltt bv se ttbl le V4'lt poliuhlu tkl Vi b mok ' nt ie k ' nbiíitHsI t t t t ti proll íIW letní eili4 lij VaUtl e av attth f itpov étool tiVHHtli OiiVVth V li Mott iok V t h Ulit IN loíu plil Ho tu byU Je it ll4 4tdUik4 VVptetv4tt4 4b J"h Jt t í tVt4 lotv%i tUtil wttd biti Jnk iiMultov ťilil '4 It kdivl bv Je lojMolifk potili Nibtt hlIMlVablit IAiCphn I14 tlétvt i #itt (ř kotobK hipadoMi ti f "malé loH' ty ncjslabšl kteří obyécjní oj hiie ixlrieMou všecky dané které lí silnější na né trvalí kdjkolí u kdekoli je lo možno V écrrr dcriiokratícký UniiKnn zklamal h frpec klamal bylo ve výlohách vládních V poslední národní kampaní vyzýván byl lid aby odsoudil "republikánskou marnotratnost" zvolením demo kratického presidentu a konrc kii a zatím celkové výlohy n po voleni peněz na různé ůéele toho ho kongresu jsou skoro o sto mí bonů větší nežli ponledního kon Knsii republikánského Jedním z nejdfjležítcjších yáko 11 íi v poftlcdriírn kongresu byla ra dikálnl rcforniH oběhové měny a bankovnictví avšak zde nutno vyčkali až jak se nový' zákon o svědčí neboř až dosud nový sy Stem nebyl Jcsté 11 Veden v ém nosí Očekává se o něho mnoho hlavně zaniezciil peněžní tísné neiioHtatku Notovyeii peněz za normálních poměrů líným důl žitým zákonem jesl prolilrustová předloha která minulý týden po lepsána byla presidentem ale té to v pohlední chvíli "vylámány zuby" tak že dochází schválení tak zvaného "velkého obchodu" proti němuž byla namířena led nou z předloh o nlz sveden hv velký boj byla ona kterou od volán zákon jímž americké lodi v domácím ohchodč loti mezi a mcrickýiiii přístavy sprostčny byly placeni mýtného v Plínám skéui průplavu Zde zajímavo jest hlavně lo že demokratická na iímiiii piniioriiia vyslovuje se pro takové osvobození amerického obchodního loďstva a zákon od volán byl na žáibmt demokrati ckého presidenta a ovšem kongre sem v němž demokraté míli roz hodnou převahu Irobrýui krokem byl zákon kle rým splnoiiificiiciia federální vlá da k niidovani draný na aiiihcc čímž budou zužitkovány bohaté přírodní zdroje onoho území a ji sle přispěje lo k zvelebeni pro sperity lidu tamního Přirozeně velkou pozornost kongresu vyžadovaly si dvě vál ky domácí válka v Mexiku do níž málem Spojené Státy byly za taženy a válka na druhé polo kouli jejíž následky iicvyhiiulcb né pociťovány jsou a budou i zdi" Kroky je v této krisi podniknu ly došly schválení 11 veliké větši ny lidu a jest pouze k práni aby do tubo hrozného konfliktu neby ly Spojené Státy zapleteny neboť jest více než jisto že v pádil illoli- liého trvání války v Fvropě nebu de na provokacích scházeli Není ► poiu o tom že kongres uplatnil dosti dobrých zákonů ale slibu o zavedeni " jďťcrsonské jednodu chosti" do vlády a hospodárnosti nedostál a celní zákon sotva byl by vynesl tolik důchodů jako se počítalo 1 kdyby nebylo války v K v ropě PROČ POLÁCI NEDUVÉRUJl RUSKU Polská národní rmli Ameriky započala v těchto dnech s vydává ním dvoiiinésíčníku ' Prcc Polanď 1 Svobodná Polska) ledy něco na způsob našeho zaniklého "Molu miall oice druhem etsle to ho časopisu pod svrchu UVede ným nadpis ni not článek Slam slav IKada jciii kdyi se byl zmi til o slibu obnoveni bývalého pol ského stálit pod ruským žezlem pokračuje "Poláci Ve Spojených 'státech l ! I k - Slili ťloljl IIISlolll svého IlUlOíht in toohott dáti viry lenilo báchor kám Jejich historie obsahuje Hnohc dnkuu žv tělo kdoj iá oloilpllt liilioUe býlt díívétová- lot Nui krajané v tlviopé lovnťi )ou si íiiáuteiu l'onto dkaiy Vševky poviilt o nějakém re V o ht nim hnuli jou rtivnři bláho vé Vi (iiMm PolákA ve věku nl % do U roků jesl v rm4 lt b našich lo piátt l Jis těikt vétilt tv váhiť níuUtt iiíjii mu íl seboptii 4tpts'lt řt vobut t a ti lýéti Uttalttt tllklilť V nil lusUu tt J'"o ínkodt lntoo M vlwinkVťtt ttj šléol 4 bblV Pni-1 lil t-V ht kitíl ť'VHV4V K4lt tii "is hranili Ik4'' 4 "ptt plut" 1'wUkv pttviohvii ptviil rudtltnt tií' wptl4 iutot le v b lu pru I14Í1 il thltt 4 l i t-t loi tlUt lobi é 4I lobltMÍ V kilv j tut tliu ttlubvmi lnntw pobtOOUOt 4Č4l ltvtltltťt 4t V bvt sUibliStt pAnkn 4 Ukoteil ' é' V 111 vrU letuj bv U pokrvl ut vi # JhvvK kvt 1 1 v ob H v knl0 ti v ť ta i a b (400 plánem sliidíjrdnr mfU kterýkoli v Jropé když povolal v črvot školskou komisí první iíiiítrř stvo vyučování v Kvropí kdí zaéal zvétiovatí svojí nrmďiH konečné v J7ÍM vyhlásil ňstaviJ m dne kvélna VU-rk udélorala lid ská práva opět první r# vícch evropských národů tehdy :arev rot která zajistila naprostou bez pečnost Polsec zaplavila zemi svými vojáky a způsobil druhé a třetí rozéleriéřií Polsky A opři car Alexandr "veliký přítel Polsky" kdy po Napo! onakých válkách konna Vídeň ský utvořil království Polské 1 cástj polských krajů — rvané Kontíresní království Polské a udělal cara polským králem zro wui jako se navrhuji! nyní nový král éíníl veliké sliby polskému národu On byl rozhořčen na svo jí babičku carevnii Kateřinu pro její účast rot roztrhání Polsky a slíbil jednotu litvínských a Ku sínských krajů s polským krá lovslvím Když Poláci energicky začali pracovat i na obrorení ná rodu když opětně začali zakládali školy po celé zemi a když obchod a průmysl začal se oživovali Ale xandr zrovna jako jeho babička zděsil se vidiny přišlí moci obro zeného národa Ctiskovánl a pro následování začaly nejvétíí [mi sií vlastenci byli uvržení do věze- ní nebo vypovídáni do Sibiře a je ho nástupce Mikuláš způsobil po vstání z r 1MI1 Polsku byla zdr cena pod nesmírnou přesilou a od té doby s velmi nepatrnými pře ftávkami zacházeno s ni jako se zotročenou zemí až do přítomných 'IIHŮ V lílOo po zdrcující [strážce lapaném Kusko obávajíc se hro živého počínání svého lidu ndéb o mu konstituční prívib-je Mno 10 slibu dáno opět Polákům Svo loda tisku zvláštní zjev — by- u prohlášenu právo smIčovucí a ovolcní zakládali vlastní školy ivlo uděleno A opět jako dvakráte před lim 'olska přijala tyto reformy n nadšením a zaéala je uváďěti vc skutek Práce vyprošťování lidu z otroctví pokračovala rychle Mé- ne než v roce milliony rublů by sebrány více než 11)00 škol za v oženo a těměř U(HKI()() osob by o Horanisováno ve školský hjo k známý jako "Matice Pol itá" Jako obyčejně probuzení se li du roznítilo obavy carství Tako é rychlé živelné obrození národa nebylo předvídáno Carský mam st zavřel všecky školy rozpustil 'Matici polskou" a zrušil všeckv formy Takové jest Uusko a vždycky takovým bylo vůči Polákům A 'rusko a Rakouako nejsou o nic pší První vždycky sledovalo Militikii soustavného utiskování druhé udělovalo nám privileje je nom pod tlakem nutnosti činíc píckážky našemu národnímu živo tu při každé příležitosti Ve světle tohoto hanebného zpronevěřeni se slibům mámit klá st i nějakou viru v nejposlednějši sliby našich dávných nepřátel} Nic učni dosti dobrého pro Polá kV když jejich podpora jest nu tnu avšak když krise mine žádný slili iiciti diHlržen To jest proč Poláci důvěřuji a doufají že jako výsledek přítomné st rušné války svědomí světa se probudí ie do slané se jim spravedlnosti u že ná rodové lipíe( uvili V otroci vl a kobkách budou pozdviženi 114 vv sluní svobody Polác-t věří že Spojené Stály které osvobmldy Kubu je Anglie která dala svoIohIu lloerúm kdw n bvU přemohla a svolila k udí hni suuiosprávy tisku 4 in Kritn tle 0114 pevni piíttlkviič Poláků budou požadovali politické osvo bortil Poláků lVehu tttvimt iJiuiutí Slováků 4 vaeeU těch kdož Iřpt pte jítetit ftlihtt Ůli hktt PtUk4 véli v ttibb tii ttlalortťké upruVťdboHtti kdekoli bvU ol lánu th4 véii ie lrvvlý ndr v Kvropé bode ibt iUlt jedmé Ir bdv 4Í It ui liéjši pOoUloilt Ji í I i oltv tto liji iiih tié V pbUi ivt " KivuuUckvta thiktfttu t btfitit liaroviii Nw44t titri Vll tt4li4luk JitiMi mytí t t t ' t 'Vt %m It4 kftlky p1 U tti fiK t tmo hi Patevt l itvt v H kon1 tt uvéla 0 Jf f Nft Advttts Mo til 4 If I i i í I